Radek Ptáček

Syndrom vyhoření a deprese mezi Čechy stále přibývají. Jejich vážné příznaky vykazuje třetina lidí. Podle odborníků jde o následek izolace během pandemie, obav z války na Ukrajině, ekonomické krize i narušení dřívějších pracovních rutin. Oba psychické stavy přitom významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Syndrom vyhoření a deprese si ve společnosti získávají stále více pozornosti. Oba stavy narušují celkovou kvalitu života pacienta, nejen tu profesní, jak se někdo může u syndromu vyhoření domnívat. Deprese představuje opravdu hluboký problém vedoucí k pocitům smutku, ztrátě radosti z činností, které nám dříve náladu zvedaly, i fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Oba stavy navíc významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Fyzické tresty jsou právně nepřijatelné v 65 zemích a dalších 27 zemí deklarovalo, že se k nim připojí. Česká republika se zavázala ukotvit tato opatření v zákoně již v roce 2007, dosud se tak ale nestalo.

Možná i vy jste dělali práci svých snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže postupně se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření. Lékaři varují, že takové psychické stavy mají i celospolečenské důsledky, říká Radek Ptáček z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN, který se věnuje mapování syndromu vyhoření a deprese už od roku 2014.

Výrazné projevy syndromu vyhoření v průzkumu psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze uvedl letos v květnu každý pátý dotazovaný. Potíže mohou přerůst v deprese. Před epidemií covidu-19 se výskyt těchto potíží snižoval, od roku 2020 opět roste. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Násilí by v civilizované společnosti nemělo mít žádné místo. Přesto se najde v české společnosti řada lidí, kteří jej tolerují. Nebo Vám to přijde normální?

Rodičům, kteří i přes uzákonění nepřípustnosti fyzických trestů budou vychovávat děti výpraskem, nejspíš nebude hrozit postih. V chystané novele by se měl objevit sice výčet toho, co by se potomkům dělat nemělo, ale bez následné kriminalizace. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je potřeba odlišovat výchovu od domácího násilí. Ustanovení o nepřípustnosti fyzických trestů by měla obsahovat novela občanského zákoníku. Připravuje ji ministerstvo spravedlnosti. S uzákoněním nepřípustnosti bití dětí počítá plán prevence domácího násilí s opatřeními do roku 2026, který ve středu schválila vláda.

Jak vychovávat děti, když bychom je neměli bít? Nejjednodušší je na ně zvýšit hlas, křičet, být nepříjemný, vyhrožovat, vymýšlet tresty nebo jim něco vyčítat. Kdo to nedělá?

Zajímavé momenty zachycené na reportážních fotografií připomenou loňský první ročník festivalu Crystal Valley Week. K vidění budou ve vestibulu krajského úřadu v Liberci a mají nalákat na blížící se Týden Křišťálového údolí, který začne 28. srpna a potrvá do 2. září.

Fyzické tresty nejsou v české společnosti tabu. Pravidelně je používá každý třetí rodič a čtvrtina je dokonce považuje za nejúčinnější nástroj výchovy. Proč tomu tak není, vysvětluje v rozhovoru klinický psycholog Radek Ptáček.

Dětské gangy ve společnosti nejsou ničím novým. Máme je zde už dlouhá staletí, jen se o nich tolik nemluvilo. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to uvedl psycholog Radek Ptáček. Jeho kolegyně Viera Škopová doplnila, že sociální média pouze více umožňují veřejnosti činy páchané mladistvými sledovat.

Škoda každé rány, která padne vedle? Tak to už při výchově dětí, naštěstí, většinou neplatí. Stále je ale dost rodičů, kteří pro pohlavek nebo plácnutí nejdou daleko, ukázal nový výzkum lékařů z Univerzity Karlovy. Odborníci ale upozorňují, že tento styl výchovy nedá nic dítěti, ani rodiči. Naopak, může jen uškodit. Výzkum o používání fyzických trestů ve výchově dětí vznikl na půdě Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Tým vedl klinický psycholog Radek Ptáček.

K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Téměř 90 procent rodičů však podle průzkumu tvrdí, že se snaží od takového způsobu trestu ustoupit. Na jeho škodlivosti pro děti se shodují i odborníci.

Téměř 58 procent rodičů v Česku použilo fyzický trest vůči svému dítěti, více než třetina pak fyzický trest používá jako běžnou součást výchovy. Děti trestají fyzicky více lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňského roku zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Zákaz fyzického trestání dětí, a nejen jich, se Česká republika zavázala uzákonit v roce 2007. Dosud k tomu ale nedošlo. Nyní před vysvědčením lékaři připomínají, že všechny formy fyzických trestů dětem škodí a narušují jejich vývoj.

Výzkum Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že tělesné trestání považuje za důležité 36 % dotázaných. K fyzickým trestům se častěji uchylují rodiče, kteří byli sami vychováváni za pomoci podobných metod.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tělesně děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství "dostávali". Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let. Výsledky představil šéf výzkumného týmu z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné…

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tělesně děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství "dostávali". Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil šéf výzkumného týmu z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Radek Ptáček. Zjištění jsou reprezentativní.

Je pár minut po osmé hodině ranní a před jednací síní číslo 362 Krajského soudu v Brně přešlapují na dvě desítky lidí. Projednávání trojnásobné vraždy už mělo toho březnového dne začít, z levé ani z pravé strany chodby však nikdo nepřichází.

Česká společnost musí změnit náhled na to, co všechno je znásilnění. Současné zákony nahrávají pachatelům. Tvrdí to nejen organizátoři právě probíhající kampaně „Chce to souhlas“, ale i psycholog Radek Ptáček. Tématu, které ožilo během ostře sledovaného procesu s politikem Dominikem Ferim, se dlouhodobě věnuje jako soudní znalec. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS varuje, že i když si v Česku až 45 procent lidí myslí, že si za znásilnění může oběť sama, nemá tento zločin pro nic za nic nálepku „vražda duše“.

V krásných prostorách Domu lékařů České lékařské komory v Praze 9 se konal dne 1. prosince 2022 již 12. ročník konference ČLK Etika a komunikace v medicíně s podtitulem „Spravedlnost v medicíně“. Hlavními organizátory byli jako již tradičně prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA a doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.

Rozpad rodiny je zasáhne nejsilněji, přesto jim často nikdo doopravdy nenaslouchá. Dětem, které nechtějí být jen „balíkem“ přesouvaným od matky k otci a zpět, nebo dokonce izolovaným od jednoho z rodičů. Také o tom je potřeba veřejně mluvit, říká osvětový projekt Rozvod.

Duševních onemocnění přibývá, a to hlavně těch z oblasti úzkostně-depresivního spektra. Při příležitosti křtu knihy „Proč maminku bolí hlavička?“, která se věnuje migréně, jsem si povídala s klinickým psychologem prof. PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., o tom, jak o sebe duševně pečovat. Podle něj totiž na psychohygienu obecně zapomínáme.

Nedávno měla premiéru hra Rozvod aneb V mezích přijatelné normy. Zároveň vyšla i kniha nazvaná Rozvod šestkrát jinak. Obojí je váš nápad. Proč jste se rozhodla dostat do veřejného prostoru debatu o rozvodech?

Realistický odhad uvádí, že se v Česku vyskytuje 200 tisíc žen, které mohou mít nějakou formu ADHD. Jen zlomek z nich ale dostane diagnózu, a když, tak až v mnohem pozdějším věku – kolem 30 let. Včas odhalená diagnóza však může výrazně zlepšit kvalitu života a třeba i vysvětlit zhoršený prospěch ve škole či problémy...

Rozpad rodiny je zasáhne nejsilněji, přesto jim často nikdo doopravdy nenaslouchá. Dětem, které nechtějí být jen „balíkem“ přesouvaným od matky k otci a zpět, nebo dokonce izolovaným od jednoho z rodičů. Také o tom je potřeba veřejně mluvit, říká osvětový projekt Rozvod.

Provází vás technologie takřka na každém kroku? Neumíte si představit den bez mobilního telefonu, večer u oblíbeného seriálu, cestu autem bez GPS a jakmile neznáte odpověď na nějakou otázku, začnete okamžitě googlit? Pak si podle řady expertů zaděláváte na velký problém. Nadužívání digitálních technologií vede podle nich k duševnímu úpadku a hloupnutí. V případě dětí a mladistvých je situace ještě horší. Vše přitom začíná vcelku nenápadně – zhoršenou pamětí a poruchou pozornosti.

Byl to zkrat, nebo jasný plán? Stála za útokem duševní porucha, nebo vraždil psychicky zdravý chlapec? Tyto otázky se honí hlavou snad každému, kdo slyšel o tom, že žák zabil svého učitele mačetou. Odpovědi na ně hledali i psychologové ve vysílání CNN Prima NEWS.

Být rodičem je hodně náročný úkol, i když jste z královského rodu. Zdá se ale, že princi Williamovi a jeho ženě Kate to jde mimořádně dobře. Přestože jsou oba velmi pracovně zaneprázdnění, jejich tři děti se na veřejnosti chovají skvěle. Královský pár totiž používá jednu velmi účinnou metodu.

Život s ADHD může být velmi náročný a stejně náročný může být život s dětmi i dospělými s ADHD. Nestandardně fungující pozornost a s tím spojený neklid, hyperaktivita či impulzivita jsou řešitelné problémy. Horší dopady má stigmatizace a zničené vztahy. Seriál o životě s ADHD pokračuje citlivým tématem: Jak porucha pozornosti ovlivňuje vztahy? Co mohou pro lidi, kteří bojují s ADHD, udělat jejich blízcí?

Když se řekne TEDx (Technology & Entertainment & Design), většině z nás se vybaví zahraniční přednášky předních odborníků na dané téma. Přesto tato globální nadace věnovaná důležitým a společenským tématům vznikla již v roce 1984. Po roční covidové pauze se opět vrátila na scénu její pražská licencovaná verze s tématem „Neviditelné“.

Když se rozhodneme pustit si nějaký film nebo seriál, většinou doufáme, že se u něj trochu odreagujeme a na chvíli unikneme z každodenní reality. Samozřejmě se to netýká milovníků hororového žánru, to je trochu jiná kapitola. Jenže diváci, kteří nejsou tak ostře vyhranění nebo dokonce touží po…

Ačkoliv ho diváci ještě vídají na televizních obrazovkách, on už kapitolu Slunečná oficiálně uzavřel. Marek Lambora se popularitu učí zvládat za pochodu. Během posledních dvou let se zamiloval nejen do ženy, ale také do kamery a díky intenzivní práci na seriálu se o sobě dozvěděl úplně nové věci.

V dalším dílu Show Jana Krause se představí herec Marek Lambora, psycholog Radek Ptáček a fotografka Marie Tomanová. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 20. října ve 21.35 na Primě. Úspěšný, zbožňovaný a v současnosti také jeden z nejvytíženějších herců, Marek Lambora, bude dnes večer prvním hostem, který přijde do Show Jana Krause.

Herec Marek Lambora, psycholog Radek Ptáček a fotografka Marie Tomanová. Osobnosti, které v Show Jana Krause budou vyprávět o herectví, rodině, ale také o vidění světa pohledem fotoaparátu.

Černá vlajka na základní škole v Unhošti jako symbol smutku. Připomíná rodinnou tragédii. V úterý večer vzal teprve čtrnáctiletý chlapec do ruky zbraň, došel na vyhlídku za městem a připravil se o život. Ve škole nyní působí psychologové.

Zdravotníkům přinesla pandemie stres a přetížení. Podle šéfa České lékařské komory to může vést k předčasnému odchodu starších praktiků.

Na přední místo žebříčku hodnot Češi staví zdraví. V závěsu za ním pak je rodina. Průzkum ale ukázal, že ve skutečnosti je to trochu jinak. Psycholog vysvětluje, proč k tomuto rozporu dochází.

Koronavirus se s celým světem táhne už přes rok jako připevněná koule u nohy, jíž se navíc možná někteří lidé i po prodělání pořád nezbavili. Výzkumy ukazují, že někteří pacienti, kteří prodělali covid, mohou trpět takzvanou mozkovou mlhou, která se projevuje únavou, malátností nebo ztrátou paměti.

Období karantény máme, zdá se, za sebou. Někdo vše přežil v pohodě a doma si to možná i užíval, někdo se ale už nemohl dočkat, až se bude moc zase volně pohybovat a stýkat i s jinými lidmi, než je jeho protějšek. Právě partnerské vztahy si určitě prošly zatěžkávací zkouškou. Ty zdravé vše asi přežily a jede se dál, ty problémové mají problémy pravděpodobně ještě větší, a nebo již skončily. A právě o nich je náš rozhovor s psychologem profesorem Radkem Ptáčkem.