Radek Ptáček

Česká společnost musí změnit náhled na to, co všechno je znásilnění. Současné zákony nahrávají pachatelům. Tvrdí to nejen organizátoři právě probíhající kampaně „Chce to souhlas“, ale i psycholog Radek Ptáček. Tématu, které ožilo během ostře sledovaného procesu s politikem Dominikem Ferim, se dlouhodobě věnuje jako soudní znalec. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS varuje, že i když si v Česku až 45 procent lidí myslí, že si za znásilnění může oběť sama, nemá tento zločin pro nic za nic nálepku „vražda duše“.

V krásných prostorách Domu lékařů České lékařské komory v Praze 9 se konal dne 1. prosince 2022 již 12. ročník konference ČLK Etika a komunikace v medicíně s podtitulem „Spravedlnost v medicíně“. Hlavními organizátory byli jako již tradičně prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA a doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.

Rozpad rodiny je zasáhne nejsilněji, přesto jim často nikdo doopravdy nenaslouchá. Dětem, které nechtějí být jen „balíkem“ přesouvaným od matky k otci a zpět, nebo dokonce izolovaným od jednoho z rodičů. Také o tom je potřeba veřejně mluvit, říká osvětový projekt Rozvod.

Duševních onemocnění přibývá, a to hlavně těch z oblasti úzkostně-depresivního spektra. Při příležitosti křtu knihy „Proč maminku bolí hlavička?“, která se věnuje migréně, jsem si povídala s klinickým psychologem prof. PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., o tom, jak o sebe duševně pečovat. Podle něj totiž na psychohygienu obecně zapomínáme.

Nedávno měla premiéru hra Rozvod aneb V mezích přijatelné normy. Zároveň vyšla i kniha nazvaná Rozvod šestkrát jinak. Obojí je váš nápad. Proč jste se rozhodla dostat do veřejného prostoru debatu o rozvodech?

Realistický odhad uvádí, že se v Česku vyskytuje 200 tisíc žen, které mohou mít nějakou formu ADHD. Jen zlomek z nich ale dostane diagnózu, a když, tak až v mnohem pozdějším věku – kolem 30 let. Včas odhalená diagnóza však může výrazně zlepšit kvalitu života a třeba i vysvětlit zhoršený prospěch ve škole či problémy...

Rozpad rodiny je zasáhne nejsilněji, přesto jim často nikdo doopravdy nenaslouchá. Dětem, které nechtějí být jen „balíkem“ přesouvaným od matky k otci a zpět, nebo dokonce izolovaným od jednoho z rodičů. Také o tom je potřeba veřejně mluvit, říká osvětový projekt Rozvod.

Provází vás technologie takřka na každém kroku? Neumíte si představit den bez mobilního telefonu, večer u oblíbeného seriálu, cestu autem bez GPS a jakmile neznáte odpověď na nějakou otázku, začnete okamžitě googlit? Pak si podle řady expertů zaděláváte na velký problém. Nadužívání digitálních technologií vede podle nich k duševnímu úpadku a hloupnutí. V případě dětí a mladistvých je situace ještě horší. Vše přitom začíná vcelku nenápadně – zhoršenou pamětí a poruchou pozornosti.

Byl to zkrat, nebo jasný plán? Stála za útokem duševní porucha, nebo vraždil psychicky zdravý chlapec? Tyto otázky se honí hlavou snad každému, kdo slyšel o tom, že žák zabil svého učitele mačetou. Odpovědi na ně hledali i psychologové ve vysílání CNN Prima NEWS.

Být rodičem je hodně náročný úkol, i když jste z královského rodu. Zdá se ale, že princi Williamovi a jeho ženě Kate to jde mimořádně dobře. Přestože jsou oba velmi pracovně zaneprázdnění, jejich tři děti se na veřejnosti chovají skvěle. Královský pár totiž používá jednu velmi účinnou metodu.

Život s ADHD může být velmi náročný a stejně náročný může být život s dětmi i dospělými s ADHD. Nestandardně fungující pozornost a s tím spojený neklid, hyperaktivita či impulzivita jsou řešitelné problémy. Horší dopady má stigmatizace a zničené vztahy. Seriál o životě s ADHD pokračuje citlivým tématem: Jak porucha pozornosti ovlivňuje vztahy? Co mohou pro lidi, kteří bojují s ADHD, udělat jejich blízcí?

Když se řekne TEDx (Technology & Entertainment & Design), většině z nás se vybaví zahraniční přednášky předních odborníků na dané téma. Přesto tato globální nadace věnovaná důležitým a společenským tématům vznikla již v roce 1984. Po roční covidové pauze se opět vrátila na scénu její pražská licencovaná verze s tématem „Neviditelné“.

Když se rozhodneme pustit si nějaký film nebo seriál, většinou doufáme, že se u něj trochu odreagujeme a na chvíli unikneme z každodenní reality. Samozřejmě se to netýká milovníků hororového žánru, to je trochu jiná kapitola. Jenže diváci, kteří nejsou tak ostře vyhranění nebo dokonce touží po…

Ačkoliv ho diváci ještě vídají na televizních obrazovkách, on už kapitolu Slunečná oficiálně uzavřel. Marek Lambora se popularitu učí zvládat za pochodu. Během posledních dvou let se zamiloval nejen do ženy, ale také do kamery a díky intenzivní práci na seriálu se o sobě dozvěděl úplně nové věci.

V dalším dílu Show Jana Krause se představí herec Marek Lambora, psycholog Radek Ptáček a fotografka Marie Tomanová. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 20. října ve 21.35 na Primě. Úspěšný, zbožňovaný a v současnosti také jeden z nejvytíženějších herců, Marek Lambora, bude dnes večer prvním hostem, který přijde do Show Jana Krause.

Herec Marek Lambora, psycholog Radek Ptáček a fotografka Marie Tomanová. Osobnosti, které v Show Jana Krause budou vyprávět o herectví, rodině, ale také o vidění světa pohledem fotoaparátu.

Černá vlajka na základní škole v Unhošti jako symbol smutku. Připomíná rodinnou tragédii. V úterý večer vzal teprve čtrnáctiletý chlapec do ruky zbraň, došel na vyhlídku za městem a připravil se o život. Ve škole nyní působí psychologové.

Zdravotníkům přinesla pandemie stres a přetížení. Podle šéfa České lékařské komory to může vést k předčasnému odchodu starších praktiků.

Na přední místo žebříčku hodnot Češi staví zdraví. V závěsu za ním pak je rodina. Průzkum ale ukázal, že ve skutečnosti je to trochu jinak. Psycholog vysvětluje, proč k tomuto rozporu dochází.

Koronavirus se s celým světem táhne už přes rok jako připevněná koule u nohy, jíž se navíc možná někteří lidé i po prodělání pořád nezbavili. Výzkumy ukazují, že někteří pacienti, kteří prodělali covid, mohou trpět takzvanou mozkovou mlhou, která se projevuje únavou, malátností nebo ztrátou paměti.

Období karantény máme, zdá se, za sebou. Někdo vše přežil v pohodě a doma si to možná i užíval, někdo se ale už nemohl dočkat, až se bude moc zase volně pohybovat a stýkat i s jinými lidmi, než je jeho protějšek. Právě partnerské vztahy si určitě prošly zatěžkávací zkouškou. Ty zdravé vše asi přežily a jede se dál, ty problémové mají problémy pravděpodobně ještě větší, a nebo již skončily. A právě o nich je náš rozhovor s psychologem profesorem Radkem Ptáčkem.