Radek Ptáček

„Můj čas je pouhopouhé prozatím, můj čas může říct, já už neplatím.“ Možná poznáváte slova krásné písně pevně spjaté se seriálem Sanitka, a ne náhodou ji zahrál v pražském Domě lékařů ve čtvrtek 27. listopadu smyčcový kvartet, protože s pohotovostní službou a urgentní medicínou je 35 let propojená i lékařka urgentní medicíny MUDr. et Mgr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM. Ta v tento den obdržela od České lékařské komory Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. V tomto článku se zaměříme nejen na celoživotní vzdělávání jako takové, ale především na velmi zajímavý život paní doktorky Šeblové, který by doslova vydal na knihu.

Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek odstartoval po XXXIX. sjezdu své páté funkční období. Jaké budou jeho první kroky ve funkci? Jak vnímá překvapivou rezignaci viceprezidenta Jana Přády a jaké má plány s oddělením celoživotního vzdělávání, které hraje v komoře nezastupitelnou roli a jehož záštitu převzal po smrti profesora Radka Ptáčka?

Náš mozek realitu vytváří, nejen zaznamenává. Tvoří si hypotézy o světě a pak aktivně hledá důkazy, které je potvrzují. Probudíte se s pocitem, že bude špatný den? Mozek vám ho dodá. A tento mechanismus rozhoduje o délce a kvalitě vašeho života.

Petra Řehořková si v roce 2023 prošla peklem. Její manžel Tomáš Řehořek (†44) spáchal sebevraždu. V otevřené zpovědi Petra se slzami v očích přiznala, že ho doma našel její tehdy sedmnáctiletý syn.

Přestože žijeme ve 21. století, terapie je pro mnoho lidí stále zahalena tajemstvím. Pokud jste nikdy nezavítali do ordinace psychoterapeuta, je to pro […]

Čím jsme vyzrálejší, tím lépe zvládáme rozchody. Co když ale rozpad vztahu není jenom o nás dvou?

Máte pocit, že celá domácnost leží jen na vás? Možná málo zaměstnáváte své ratolesti. Že jsou na uklízení ještě příliš malé? Ani náhodou! Pomáhat mohou už i batolata! Čím dřív začnete, tím snáz se to pro ně stane rutinou. Jak tedy naučit děti uklízet? Především po dobrém a důsledně. Zásadní jsou emoce a atmosféra.

Spisovatelka Olga Tokarczuková upozorňuje na znepokojivý trend, kdy moc získávají jedinci s psychopatickými rysy, zatímco citliví lidé zůstávají na okraji. Opravdu společnost ovládají lidé bez svědomí, anebo se jedná spíše jen o přehnanou metaforu?

Uznávaný dětský psycholog Radek Ptáček si vzal život přesně před rokem, paradoxně právě 1. září, kdy jdou děti do školy. V posledním rozhovoru pro magazín Lifee.cz vysvětloval, proč je tak důležité děti fyzicky netrestat za jejich nezdary, a naopak je pozitivně motivovat. Pojďte si dnes jeho slova připomenout.

Tomáš Rychnovský je známý fyzioterapeut, který ve své nové knize Žít bez bolesti přináší 18 inspirativních rozhovorů s předními odborníky z různých oborů. Příspěvek Žít bez bolesti od Tomáše Rychnovského: 18 inspirativních rozhovorů. Jak skrze psychosomatiku zvládnout stres, únavu a chronické bolesti pochází z Styl ŽIVOTA

Skoro to vypadá, jako by se každý týden objevila nějaká nová nálepka, kterou se můžeme označit. Jako kdybychom neustále toužili posilovat svoji identitu a definovat se novými slůvky. Co se týče fenoménu FOPO, dost to sedí. Nutí totiž dělat lidi i to, co jim je proti srsti. Patříte mezi „fopoiky“?

Facka, když se dítě vzteká, nebo plácnutí po zadku, když běží k silnici, není v pořádku. Česká společnost se vyvíjí. V oblasti fyzických trestů jsme ale stále na půli cesty.

Odborníci před zveřejňováním fotografií dětí na sítích varují. Přibývá proto rodičů, kteří své děti online vystavovat nechtějí. Problém nastává ve chvíli, kdy se rodiče v názoru na sdílení dětí na sítích neshodnou. A ještě horší to je, když jsou rozvedení. Řeší to i 33letá učitelka Dana. Zatímco ona soukromí svých dětí pečlivě střeží, bývalý manžel jejich fotografie sdílí na profilech se stovkami sledujících. Experti radí, co v těchto situacích dělat. Někdy může pomoci Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), jindy musí rodiče k soudu.

Většina lidí se snaží nad smrtí příliš nepřemýšlet. O to méně se v každodennosti zajímá o téma sebevražd, které západní společnost stále vnímá jako odsouzeníhodnou, „špatnou smrt“. Když ale přijdeme o blízkého v důsledku jeho sebevraždy, začneme si o tématu zjišťovat víc, a skoro ihned dostaneme manuál k tomu, jak jsme měli a mohli tragické události předejít. Je ale tento požadavek fér? A kde jsou hranice prevence?

Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že hned vedle času, který mají, je spánek tou nejdražší komoditou. Není nad to se skvěle vyspat. Podívejme se nyní ale na věci v ložnici, které brání vašemu kvalitnímu spánku.

Představujeme novinky nakladatelství Portál, které se tematicky dotýkají rodiny a výchovy dětí.

Profesoři Ptáček, Höschl, Horáček a Kašparů. Jejich obavy ze stavu společnosti a mládeže. Souvislosti života, smrti a víry. Náhody neexistují. Každý má osobní příběh. Bez špetky naděje nelze žít.

Po bolesti, kterou si musela Hana Ptáčková projít, jí konečně svitla naděje. Vdova po psychologovi Radku Ptáčkovi se sblížila se svým mladším kolegou. Podle svědků nový partner tráví s ovdovělou Ptáčkovou hodně času, přičemž se zapojuje i do rodinných aktivit.

Když loni v září vyhasl život uznávaného psychologa Radka Ptáčka (†48), zdálo se, že se jeho manželka Hana Ptáčková (42) z obrovské tragédie jen tak nevzpamatuje. Radek byl ve svém oboru známou kapacitou a jeho předčasná smrt všechny šokovala. Jenže teď, po necelém roce od jeho sebevraždy, se začínají šířit zvěsti o novém muži v Hanině životě.

Začátkem loňského září šokovala veřejnost smrt uznávaného dětského psychologa Radka Ptáčka. Na vdovu po trojnásobném otci Hanu Ptáčkovou se krátce poté strhla lavina kritiky, když se její příběh objevil na platformě Donio, kam lidé finančně přispívali na jejich rodinu. Podle informací webu Expres.cz stál v nejtěžších chvílích po boku Ptáčkové o 22 let mladší kolega ze základní školy, kde oba učí. Podle zdroje serveru měla pomoc v nouzi mezi kolegy přerůst v milenecký vztah. Odborník na lidskou duši Jeroným Klimeš pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, jak dlouho by měl člověk zůstat sám v případě rozchodu či úmrtí partnera.

Mýty o „smyšlených“ neurovývojových poruchách jsou v naší společnosti hluboce zakořeněny.

Fyzické tresty jsou tématem, které rozděluje společnost. Co si o podobných výchovných metodách myslí odborníci?

Internista a kardiolog doc. MUDr. Jan Bruthans, CSc., obdržel v letošním roce Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. Jeho přednášky jsou vyhlášené a lékaři a lékařky se i díky nim mohou v oboru interny a kardiologie dozvídat nové a užitečné věci. Při příležitosti předání ceny jsme stihli krátký rozhovor, kdy jsme si povídali nejen o tom, co znamená být komandérem ve vojenském a špitálním řádu rytířů sv. Lazara Jeruzalémského, ale také o tom, jak se vyvíjí posluchačské publikum na kurzech a proč je podle něj nebezpečná současná přílišná atomizace lékařských oborů.

Bolest patří k životu a provází nás od narození a podle nejnovějších poznatků už dokonce v matčině lůně. Jaké jsou druhy bolesti? Jak s bolestí pracovat a jak se vyvíjí pohled na bolest v čase? Nesnažíme se bolesti v současnosti bránit za každou cenu, čímž možná i sami sebe oslabujeme? Na tyto a další dotazy se pokouší odpovědět nejnovější monografie s názvem Bolest v medicíně od Radka Ptáčka a Petra Bartůňka. Při příležitosti jejího vydání se ve středu 11. prosince konala v Domě lékařů již 14. konference v rámci série „Etika a komunikace v medicíně“ a na přání zesnulého profesora Ptáčka možná i poslední.

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly přes dvě desítky lidí či projektů. Ocenění si odnesli zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. ČTK o tom informovala mluvčí vládní zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové Petra Schwarz Koutská. Na 10. prosince připadá Den lidských práv. Zmocněnkyně při této příležitosti udělovala své ceny podruhé.

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Doba je rychlá, vývoj jde kupředu… To často slýcháme například v souvislosti s technologiemi. Ale neplatí to jen o mobilních telefonech nebo umělé inteligenci, týká se to i dětí. Ty se totiž vyvíjejí rychleji a dospívají dříve. Čím to je podle odborníků způsobeno a jsou děti napřed ve všech oblastech? Asi tušíte, že nikoli.

Duševní zdraví lidí v současné době obecně nevzkvétá. Ba naopak. Statistiky ukazují vzrůstající počty lidí s úzkostmi, depresemi, se sklony k sebevraždě. A nejinak tomu je u lékařů a zdravotnického personálu. Co s tím? Proč se tak děje? S kterými problémy bojují jednotlivé generace? Jaké jsou hlavní pilíře odolnosti a jak si duševní zdraví udržovat? Tím se zabývala konference Duševní zdraví, která se konala pod záštitou České lékařské komory v Domě lékařů 14. listopadu.

Výchova dítěte je náročným a vlastně celoživotním procesem, kterého se každý rodič musí zhostit s nejlepším vědomím. Přesto vychovat dítě správně není jednoduché a často si i samotní rodiče přijdou bezradní. Facky přitom nejsou řešením. S tím souhlasil i velký odpůrce fyzických trestů, zesnulý elitní psycholog Radek Ptáček v posledním rozhovoru v pořadu Ženská tabu webu Lifee.cz.

Prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek předal v úterý 3. prosince 2024 kardiologovi doc. MUDr. Janu Bruthansovi Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. Cena navazuje na dlouholetou tradici Ceny prezidenta ČLK za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů, která vznikla již v roce 2008 a u jejího zrodu stál právě profesor Radek Ptáček. V letošním roce byla cena na jeho památku přejmenována.

Česko se pomalu stává bizarním skanzenem, v němž většina rodičů bije své děti, zatímco ve většině Evropy je něco takového nepřípustné. Změnit to má novela občanského zákoníku.

Práce je dlouhodobým zdrojem stresu pro 64 procent lékařů. Ukázalo to čerstvé šetření jejich duševního zdraví z letošního roku. Oproti předchozímu měřenému období jde sice o pokles, nicméně některá čísla zůstávají alarmující. Sebevražedné myšlenky přiznalo 11 procent lékařů, odbornou pomoc v případě duševní nepohody vyhledala menšina.

Poslankyně Nina Nováková (za KDU-ČSL) se postavila proti deklaraci, že tělesné tresty jsou nepřijatelné. Tu obsahuje vládní novela občanského zákoníku, který se vedle toho věnuje i zjednodušení rozvodů. Nováková chce svým pozměňovacím návrhem příslušnou pasáž smazat. Zákon je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně.

Zdravotnictví je na křižovatce. A to, kam bude směřovat dál, se promítlo i na XXXVIII. sjezdu České lékařské komory (ČLK), který se konal o víkendu 16. až 17. listopadu 2024. Poslední rok byl na události bohatý. Zástupci lékařů podstoupili tvrdá vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví nejen o možném zákoně o odměňování, ale také o úhradové vyhlášce a specializačním vzdělávání. Vše rozhoduje o budoucnosti, která i podle prezentujících na sjezdu nevypadá z ekonomického ani z demografického hlediska vůbec dobře.

Není hříchem být přemožen smrtící bouří, hurikánem nebo hladomorem vyvolaným suchem. Člověk umírá jako oběť přírodní katastrofy. Podobně umírá sebevrah zlomen bouřemi odehrávajícími se v jeho nitru. Ve většině případů nemá v úmyslu urazit Boha, vystupovat proti životu, ale je poražen silou, které nedokáže čelit.

Držíme je jako v bavlnce. Nic moc po nich nechceme, každou bolístku jim foukáme do zemdlení, všude je vozíme a vyzvedáváme, balíme jim svačinky, chválíme za každou drobnost. A pak se rozčilujeme, že dnešní mladí nic nevydrží, jsou přecitlivělí a hroutí se kvůli každé hlouposti. Jenže už malé děti je potřeba vystavovat přiměřenému diskomfortu a stresovým situacím, jinak si s nimi v dospělosti nebudou vědět rady.

Prezident Petr Pavel v pondělí 28. října podruhé udělí státní vyznamenání. Sešlo se mu letos téměř 550 nominací, zhruba o 150 více než loni. Ocenění v podvečer státního svátku tradičně převezmou ve Vladislavském sále desítky osobností. Mezi navrženými je například spisoval Milan Kundera, zesnulý psychiatr Radek Ptáček, bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera nebo členové protinacistického odboje.

Smrt klinického psychologa Radka Ptáčka zasáhla před několika týdny celé Česko. Nyní na něj zavzpomínal senátor za Prahu 5 Václav Láska (SEN 21), který se podělil o dojemný příběh a ukázal, že se Ptáček rozhodně nenechal ve své práci zastrašit.

Zpráva o smrti profesora Radka Ptáčka byla šokem nejen pro lékařskou obec, ale i pro podstatnou část veřejnosti. Ve věku pouhých osmačtyřiceti let odešel první profesor lékařské psychologie v České republice, klinický psycholog, soudní znalec a také charismatická osobnost, úspěšný psychoterapeut, oblíbený pedagog, miláček médií, ale především skvělý člověk. Co napsali lidé, kteří s ním spolupracovali?

Radek Ptáček byl známý jako zkušený psycholog, který dokázal naslouchat a pomáhat druhým. Jeho sebevražda odhalila, že i ti, kteří se tváří silně, mohou mít své démony. Tady platí známé přísloví „Kdo s čím zachází, tím také schází“.

Někteří lidé působí na první pohled velmi vyrovnaně a klidně, přestože pod povrchem hluboce trpí

Smrt psychologa Radka Ptáčka vyvolala rozporuplné reakce jeho blízkých. Zatímco vdova Hana Ptáčková promluvila o jeho zdravotním stavu, kamarádka psychologa její slova vyvrací. Tvrdí, že psycholog žádné závažné zdravotní problémy neměl.

Kolem stále zcela nevyjasněných okolností, jež mohly vést známého psychologa Radka Ptáčka k tomu, že si sáhl na život, stále bují velké emoce. Poté, co byla na platformě Donio předčasně ukončena sbírka na pomoc jeho pozůstalým, manželka popsala zdravotní problémy a komplikace, jimiž její manžel trpěl. Ty však nyní vyvrátila Radkova blízká kamarádka, kterou slova vdovy rozhořčila.

Hana Ptáčková, vdova po známém psychologovi Radku Ptáčkovi, který se rozhodl dobrovolně ukončit svůj život, zřejmě přesně ví, co ho k tomuto zoufalému činu vedlo. Její dobrá kamarádka, a tak trochu samozvaná mluvčí Michaela Rosenkranzová, nyní vdovu brání a věří, že až najde sílu promluvit, mnoho se vyjasní a veřejnost i média na ni přestanou útočit.

Tereza Maxová (53) nesměla chybět na slavnostním otevření pobočky L'Osterie, kde se opět konala charitativní aukce. Vydražená částka poputuje na její nadaci, konkrétně na pomoc týraným dětem. Těmi se zabýval i tragicky zesnulý dětský psycholog Radek Ptáček (†48), jehož Maxová znala osobně. "Budu na něj vzpomínat s láskou," uvedla v rozhovoru pro eXtra.cz uznávaná česká modelka a filantropka.

Hana Ptáčková, manželka renomovaného psychologa Radka Ptáčka, který 3. září tragicky ukončil svůj život, zveřejnila na platformě Donio.cz své prohlášení. Otevřeně v něm hovoří o bolestné ztrátě manžela a připomíná, že dlouhodobě trpěl zdravotními problémy, ale odmítal zpomalit. Vdova se také vyjádřila ke komentářům ohledně finanční sbírky, kterou na její podporu uspořádali přátelé a kolegové.

Sbírka na portálu Donio, která měla podpořit rodinu zesnulého psychologa Radka Ptáčka, vyvolala rozporuplné reakce. Byť se našla celá řada lidí, která vdovu Hanu podpořila, mnozí kritizovali, že má ve vlastnictví několik nemovitostí v Praze, tudíž vytyčených deset milionů podle rýpalů nepotřebuje. Z důvodu laviny negativních komentářů byla sbírka zrušena. Nyní se vdova rozhodla ke kauze vyjádřit, přičemž uvedla hned několik věcí na pravou míru.

Druhým poradit uměl, ale sám sobě to nedokázal. Nebo se nenašel nikdo, kdo by poradil jemu. Smutný příběh klinického psychologa Radka Ptáčka má i po jeho smrti další zarážející fakta…

KOMENTÁŘ / Na konci horkého léta naši společnost jako dva blesky z čistého nebe zasáhly dvě spektakulární sebevraždy. Nejprve se herec Karel Heřmánek zastřelil pistolí na střelnici přímo vedle svého i…

Prof. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., byl jedním z nejvýznamnějších odborníků na soudní a forenzní psychologii v České republice. Jeho práce přinesla velké změny v oblasti soudní psychologie a zásadně ovlivnila způsob, jakým se přistupuje k diagnostice a hodnocení psychologických aspektů při soudních řízeních. Ptáčkovo dědictví je dnes považováno v moderním českém soudnictví za absolutně zásadní.

Sbírka pro rodinu zesnulého psychologa Radka Ptáčka vyvolala značné kontroverze. Podle mnohých rodina peníze nepotřebuje, zvláště po odhalení, že má mít vdova Hana ve vlastnictví několik nemovitostí v Praze. Portál Donio následně sbírku na žádost její zakladatelky ukončil a vydal vyjádření, v němž oznámil, co se stane s již vybranými penězi.

Sbírku určenou na pomoc rodině nedávno zemřelého psychologa Radka Ptáčka její organizátorka po pěti dnech ukončila. Sbírku původně založila s cílem vybrat deset milionů korun na podporu psychologovy manželky a tří osiřelých dětí. Snaha získat touto cestou peníze pro rodinu se však setkala s negativními ohlasy veřejnosti. Lidem vadily majetkové poměry vdovy a ozývaly se hlasy, že cílová částka je jako pomoc přehnaná.

Po předčasně ukončené sbírce na potřeby vdovy Hany Ptáčkové a jejích tří dětí po smrti profesora Ptáčka vyplouvají na povrch další znepokojující informace z jejich soukromí. Sebevražda špičkového psychologa otřásla začátkem září českou veřejností a všichni se ptali po důvodech tak zoufalého činu. Podle webu Expres, který hovořil s lidmi z okolí elitního odborníka, bylo manželství Ptáčkových již dva roky v krizi a Hana Ptáčková už rok požadovala, aby se manžel odstěhoval. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého policejního psychologa s dotazem, proč si lidé vybírají místo pro sebevraždu na neutrální půdě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například v hotelu, jako tomu bylo i u Radka Ptáčka.

Bili vás rodiče? Bijete vy své děti? Pomohlo to? A co je to vlastně „bití“? Z velkého výzkumu, který provedl psycholog Radek Ptáček s kolegy, vyplynulo, že fyzické tresty používá až 35 procent rodičů, téměř 13 procent dokonce pravidelně.

Dobročinná sbírka pro rodinu profesora Radka Ptáčka, který se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života, vyvolávala čím dál více otázek. Netrvalo dlouho a nakonec byla sbírka ukončena. Portál Donio nyní prošetřuje, jestli rodina skutečně potřebovala 10 milionů korun, které byly ve sbírce uvedeny jako cílová částka.

Po tragickém úmrtí špičkového profesora psychologie Radka Ptáčka uspořádaly kolegyně vdovy Hany Ptáčkové veřejnou sbírku. Na platformě Donio se za 4 dny vybrala částka téměř 2,9 milionu korun. Veřejná sbírka se ale od začátku potýkala s kritikou veřejnosti, a tak byla ve středu předčasně ukončena. Na stránce Donio.cz je náhlá situace odůvodněna tím, že sbírka čelila negativním reakcím. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil o sebevraždě známého psychologa odborník na lidskou duši Jeroným Klimeš.