René Descartes

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Slovo duše používáme běžně, aniž bychom se nad ním zamýšleli. Duši vnímáme jako něco nehmotného, co je naší součástí. Duše se vyskytuje v mnoha slovních spojeních.

Učitel národů, teolog, filozof… Člověk, který nás provází už od základních škol. V dospělosti pokračuje v pedagogických kruzích Zlatým Ámosem. Jeho práce je impozantní. Byl ale i člověk, který měl velký přesah zájmů. Co o něm možná nevíte?

Jestli jsou psi schopni cítit žárlivost? Každý majitel vám řekne, že určitě ano, teď hledají odpověď na tuto otázku vědci. A nacházejí stále více důkazů, že psi mají složitější pocity, než si myslíme.

Logické a abstraktní myšlení jsou dva typy naší mozkové práce. Někteří lidé jsou dobří v umění, jiní v číslech. I proto máme tolik profesí a odborníků. Ten dělá to, a ten zas tohle, slovy klasika. Jak jste na tom vy a který typ myšlení u vás převažuje?

Abychom se mohli nadechnout, potřebujeme prostor. Nejen ten kolem těla, ale i ten uvnitř. Jenže svět, který jsme si zaplnili až po okraj, dýchat neumí. A tak pomalu dusí i nás.

Ten příběh se mohl stát každému z nás: při práci používáte ChatGPT a pak vás napadne „promluvit“ si s ním o nějakém zajímavém problému. Následovat pak může něco, co odborníci označují jako „spiraling“ – nekontrolovaný pád do hlubin, odkud už nemusí být návratu.

Ne všichni vynikáme ve všem. Ale myšlení obecně, ať už to logické , tak abstraktní, je jako fitness pro mozek. Někteří lidé běhají maratony nebo tráví hodiny v posilovně a zvedají těžké váhy, jiní dávají přednost tréninku šedé kůry mozkové. A právě pro ty jsme připravili náš dnešní kvíz. Protáhněte své mentální svaly a pobavte se po ránu. Ale připravte se na to, že roztočíte mozková kolečka na nejvyšší obrátky. Je tu další z našich zábavných kvízů.

V době informačního chaosu, umělé inteligence a vědeckých objevů je těžké najít pevné základy, o které se můžeme opřít. Přesto nám odpovědi nabízí někdo, kdo žil před více než 400 lety – René Descartes. Možná si jeho jméno pamatujete ze školy, ale jeho filozofie je dnes aktuálnější než kdy dřív. Proč bychom se měli o tohoto slavného myslitele zajímat i v roce 2025?

V minulosti bylo naprosto běžné chování a názory, jež by už dnes rozhodně neprošly. Dané skutky totiž byly namířeny proti právům zvířat či právům žen, mnohé byly navíc homofobní, rasistické nebo navýsost kruté. Otestuje si své povědomí o takových (zlo)činech v našem kvízu.

I když zrakem a sluchem přijímáme většinu informací, proč při sledování filmu nezapojit i jiné smysly? Taková myšlenka nedala spát některým experimentálním filmařům. Její realizace je ale náročnější, než by se mohlo zdát.

Lechtání se může na první pohled jevit jako neškodná zábava, ve skutečnosti se ale k němu váže historie, která moc veselá není. Znehybnění oběti a její následné lechtání se po staletí používalo jako forma mučení.

Čtrnáctý Dalajláma řekl, že alespoň jednou za rok by měl člověk navštívit místo, kde nikdy předtím nebyl. A francouzský filozof René Descartes byl toho názoru, že když někdo stráví přespříliš času cestováním, nakonec se stane cizincem ve vlastní zemi. A pak se v tom vyznejte, co je správné. V každém případě ale platí, že cestováním lze velmi dobře vyplnit volný čas, poznat jiné kraje a dobít energii. Jen je třeba cestovat tam, kde vám nehrozí nebezpečí. Kam byste se neměli raději vůbec vypravit?

Za vlády Alexandra VII. v Římě přivítali jednoho z nejvýznamnějších exulantů – Kristinu, bývalou královnu Švédska. Tato mimořádně vzdělaná žena žila svými zálibami.

Magie v tom sice není, ale jména lidí mají přesto ohromnou moc. Podle izraelských vědců dokážeme poměrně dobře přiřadit tvář neznámého dospělého člověka ke jménu. U dětí to ale nefunguje. Vypadá to, že sociální očekávání, která se pojí se jménem, mohutně tvarují vzhled dotyčného člověka. Jak jste na tom se jménem vy?

Logické a abstraktní myšlení je jako fitness pro mozek. Zatímco někteří lidé běhají maratony nebo zvedají těžké váhy, jiní dávají přednost tréninku šedé kůry mozkové. A právě proto jsme pro vás připravili tento test – abyste mohli protáhnout své mentální svaly a zároveň se pobavit. Připravte se na to, že roztočíte mozková kolečka na nejvyšší obrátky. Je tu další ze zábavných kvízů.

Odpovědi na to, proč a jak funguje vesmír. Psáno pro Tima, mého syna, ale určitě si to rádi přečtou i jiní.

Rozhovory s mladými vědci Kateřinou Falk, Hanou Macíčkovou Cahovou, Petrem Kohoutem, Zuzanou Musilovou a Petrem Sedláčkem a analýza Michala Komárka. Myslím, že tak neosobní, exaktní, těžko přístupné téma, jako je věda, zasluhuje osobní přístup. Zkusím. Kdysi jsem býval profesionálním teoretikem vědy. Na půdě Akademie věd. Ano, i taková profese existuje, věřte nebo nevěřte. Zároveň jsem ale vždy sympatizoval s emotivními kritiky vědy, filozofy, kteří inspirovali hippies a tvrdili, že věda deformuje náš vztah ke světu. Že z nás dělá zdánlivě racionálně uvažující, ale velmi snadno manipulovatelné bytosti. Věříme ve vědu. Sami jí nerozumíme. Věříme těm, kteří tvrdí, že jí rozumí….

Když se René Descartes v návalu existenciální paniky zavíral do almary a ujišťoval se slavným cogito ergo sum, poslední, co by ho na té větě asi upoutalo, jsou nějaké koncovky (ač ne proto, že jsou na konci).

Slavný filozof ji rozepsal v 60. letech, kdy odjel do Tuniska, začal učit a víc se společensky angažovat.

To, že René Descartes neměl pravdu, když zvířata označil za pouhé „živé stroje“, je jasné každému, kdo vlastní domácího mazlíčka. Dnes už víme o chování živočichů mnohem více a můžeme se tedy podívat i na ty druhy, které jsou svými emocemi nebo morálkou zvlášť výrazné

Asi nejznámější rolí slovenského herce Ctibora Filčíka v očích českého diváka je jeho ztvárnění francouzského filozofa Reného Descarta ve 40 let starém snímku režiséra Otakara Vávry Putování Jana Ámose. Do dějin československé politiky se však Filčík zapsal ještě něčím jiným. Přebral první manželku slovenskému politikovi a budoucímu prezidentovi Gustávu Husákovi v době, kdy ten seděl ve vězení.

Vynález knihtisku způsobil v Evropě revoluci v šíření znalostí. Mnozí učenci se však obávali protože tak velké množství znalostí prý způsobí chaos

Nemocnice. Název napovídá, že jde o místo, kde nejsme něčeho mocni, možná jsme dokonce bezmocní. Jednoho dne jí svěříte zdravé dítě, které má podstoupit náročný, i když běžný zákrok odstranění mandlí. Vrátí se vám s vyraženým zubem a rozseklým rtem.

Vzdělání je pro člověka velmi důležité, protože nám otevírá možnosti k získávání stále nových informací, ale i schopností.

V 17. století zavrhli představitelé ideového proudu osvícenství „temný středověk“ a usilovali o vytvoření věku rozumu a osvěty. Jednalo se o dobu vědeckých experimentů, z nichž se řada dočkala veřejné prezentace. Mezi nimi vynikl pokus o oddělení dvou dutých polokoulí několika páry koní. K šoku přihlížejících tehdy zvířata neuspěla…

Geometrické úlohy jsou klasikou na ověření vaší vnímavosti. Porazí vás následující testy, nebo projdete na výbornou?

Tomáš Halík převzal v sobotu 12. března v Naardenu Cenu J.A. Komenského. Porota ho ocenila jako „jednoho z nejvlivnějších duchovních a nezávislých myslitelů této doby, který slovem a činem naplňuje Komenského myšlenkové dědictví v moderním a podnětném duchu.“

Procvičte si svůj zrak a najděte v následujících obrázcích specifický tvar/symbol. Při tom se dozvíte něco málo z historie geometrie.

S docentkou Radkou Dudovou jsme si povídali především o vlivu pandemie na děti, ale i jak pandemie změnila nebo možná změní jedince i celou společnost.

Platónova jeskyně je podobenství, které díky své čitelnosti opustilo privilegovaný prostor filosofie a vstoupilo do veřejné kultury. V této dva a půl tisíce let staré scéně tráví lidé čas soutěžením v rozpoznávání tvarů ve stínech, které jsou díky ohni, co v jeskyni hoří, vrhány na stěny, zatímco filosof je jediný, koho napadne z jeskyně vyjít na světlo – je jím ovšem oslněn, a tak se do jeskyně vrací slepý i ke stínům a ostatní se mu vysmějí.

Surrealistický obraz Aloise Wachsmana nazvaný Figura (Hlava) z roku 1932 se v aukci European Arts v Obecním domě vydražil za 10,54 milionu korun. Cena není velkým překvapením, protože autorovo dílo této kvality je nedostupné.

Surrealistický obraz Aloise Wachsmana nazvaný Figura (Hlava) z roku 1932 se dnes v aukci European Arts v Obecním domě v Praze vydražil za 10,54 milionu Kč. Dosažená cena podle nich nebyla velkým překvapením, protože autorovo dílo je v této kvalitě prakticky nedostupné. Uvedli, že jde o o nejdražší Wachsmanův obraz vydražený na aukčním trhu. Wachsman byl český malíř, scénograf a architekt, který žil mezi lety 1898 až 1942.

Tenká, svalnatá, anebo boubelka? Pleť jako z alabastru, nebo odraz slunečních paprsků v opálené tváři? Těžké lokny, nebo rozpustilý účes a la kluk? Co se líbí dnes, nemusí být zítra pravda. Projděte se s námi staletími a podívejte se, jak se měnil názor na krásu. Ve které době byste se cítila ve svém těle nejlíp?

Manželství vás zocelí v tom pravém smyslu slova. Právoplatný svazek dvou lidí je totiž něco jako vysoká škola života. Co se díky němu naučíte? Těchto pět lekcí naplno pochopíte až potom, co si nasadíte snubní prstýnky!

Uplynulo 429 let od narození vizionáře a pokrokového pedagoga Jan Amose Komenského. Jeho odkaz je aktuální nejen v pedagogice, ale i ve vztahu ke klimatické krizi.

Jan Tyl (41) se dlouhodobě věnuje rozvoji umělé inteligence (AI). Aktuálně stojí spolu s filosofkou Ditou Malečkovou a studenty FF UK za projekty Digitální filosof (oceněným v rámci AI Awards 2019 coby nápad roku) a Digitální spisovatel. První z těchto projektů jsem zde tento týden přiblížili skrze rozhovor s digitálním Reném Descartesem, druhý v podobě povídek napsaných pro Salon umělou inteligencí.

Digitální René Descartes se zrodil v rámci projektu Digitální filosof. Jan Tyl, odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Alpha Industries, poskytl umělé neuronové síti k nastudování spisy i korespondenci slavného francouzského myslitele. Vznikl tak inspirativní experiment na pomezí vědy a literární hry, který nám dává nahlédnout do světa strojového myšlení. V salonním rozhovoru s digitálním Descartesem jsme se pokusili ohledat hranici mezi zvířetem, člověkem a strojem.

Cogito ergo sum (latinsky Myslím, tedy jsem). Proslulá věta francouzského filozofa René Descarta nám po staletí připomíná, že vědomí sebe samého jako myslící bytosti je snad jedinou jistotou v moři pochybností a klamů, že něco existuje. Kde ale v našem těle toto vědomí sídlí?

Možná jste si všimli, že někteří lidé jsou mnohem silnější než jiní. Tito lidé jsou nebojácní, rázní a dominantní. Určitě někoho takového máte ve svém okolí, nebo jste sami takoví. Přečtěte si více o nejmocnějších znameních horoskopu.

Slavný francouzský filozof, astronom a matematik René Descartes se v září roku 1649 vydal na naléhavé pozvání švédské královny Kristiny do mrazivého Stockholmu, aby panovnici vykládal své v té době velmi originální myšlenky. Netuší, že se z cesty již nikdy nevrátí domů. Poslední měsíce života tohoto myslitele popisuje ve svém románu emeritní profesor římské univerzity Raffaele Simone.

„V Česku vidíme chudobu jako něco, co si lidé způsobili sami, co je jen a jen jejich chyba, co má být předmětem morálního opovržení. Sociální struktury, které za chudobou stojí, nevnímáme,“ říká socioložka Irena Reifová (1971) z FSV UK, jejíž výzkum se soustředí na zostuzování chudých v tuzemských reality show.

Máte už po krk hororové show s letopočtem 2020? Výjimečně je s vámi zajedno i princezna temného popu Billie Eilish. Po třech měsících se ohlašuje s novinkou "Therefore I Am".

Jeden ze zakladatelských počinů novodobé fyziky vyžadoval matematický popis pohybu, technickou zručnost k jeho měření, ale také nový pohled na děje v pozemské přírodě jako na jevy uchopitelné těmito prostředky. Přesto si Galilei uvědomoval, že matematika je pro poznání světa jen nástrojem, zdrojem poznání je pozorování. Nebyl také převratným a dosud nedoceněným filosofem?

Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny popisuje témata, kterým se politici i média vyhýbají: chudobu na periferii, neefektivní vzdělávací systém nebo skrytý rasismus.

Jan Amos Komenský byl jeden z nejvýznačnějších českých humanistů – teolog, školský reformátor i filozof. Zatímco o jeho pedagogické činnosti je mezi veřejností známo poměrně hodně, o Komenského celoživotním zájmu o astronomii se toho moc neví