Smog

Plastové trdelníky na barokních fasádách, výlohy polepené fotkami potravin, historické okenice ověšené policemi s matrjoškami. Prahu v posledních letech trápí vizuální smog, zejména křiklavá reklama, všudypřítomná výhradně v historickém centru města. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková proto se svým týmem připravila Manuál pro kultivovanou Prahu, který jasně pojmenovává pravidla, která je v centru města třeba dodržet.

Lidé kritizují, že ačkoliv je místo v chráněné oblasti, světla byla zvolena nevhodně a mají negativní dopad na okolní živočichy i přírodu.

Historické centrum Prahy působí jako chaotické obludárium vizuálního smogu. Tomu by měl nastat konec, alespoň v to doufají autoři nového „Manuálu pro kultivovanou Prahu“, který v těchto dnech vychází.

Koronavirus ze dne na den změnil naše návyky. Najednou jsme museli být doma, což se podepsalo i na provozu na našich silnicích. Začali jsme jezdit výrazně méně. To přineslo jak mnohem pohodlnější průjezd jindy ucpanými lokacemi, tak to mohlo přinést i čistší ovzduší. Ale rozhodně ne tak, jak se očekávalo a jak to předpokládali různí ekologičtí aktivisté. Těm doba koronavirová jasně ukázala, že auta patrně nebudou tím klíčovým znečišťovatelem.

Ukrajinští požárníci bojovali s rozsáhlými požáry, které vypukly v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Po silných deštích to vypadalo, že už se jim oheň podařilo zlikvidovat. Pak na některých místech vzplál znova.

Víte, co vdechujete, když dýcháte? Pokud jste uvažovali o tom, že budete nosit roušku i poté, co pomine pandemie koronaviru, nejspíš to nebude nutné. Kvalita ovzduší se od 90. let minulého století výrazně zlepšila.

Smog z výfukových plynů může mít souvislost s raketovým nárůstem nákazy ve velkých aglomeracích.

Zima roku 1952 je neobvykle chladná. Krby v hlavním městě Velké Británie jedou naplno, uhelné elektrárny chrlí do vzduchu tuny jedovatého oxidu siřičitého, a navíc ve stejné době dochází i k výměně elektrických tramvají za dieselové autobusy. Ráno 5. prosince se celé město probudí do závoje mlhy, která obklopuje i slavný Big Ben. Situace je klidná, na mlhu jsou přece v Londýně zvyklí…

Nové Díllí, Bombaj a desítky dalších indických měst se po většinu roku topí v hustém smogu. Spatřit modré nebe je pro místní obyvatele prakticky nemožné a není náhodou, že hned 21 indických měst okupuje přední místa v žebříčku 30 nejznečištěnějších měst světa. Koronavirus a s ním spojená omezení způsobily v Indii radikální zlepšení ovzduší.

Světelné znečištění je aktuálně jedním z nejpalčivějších témat celého světa, jelikož ho neřízeně přibývá. Je jasné, že veřejné prostory a instituce soukromých firem nijak neovlivníme, na to jsme bohužel malí páni. Každý z nás si ovšem může sáhnout do svědomí a snažit se jej vytvářet co možná nejméně. Co se vlastně pod pojmem světelné znečištění skrývá a jak mu můžeme zabránit? Pokračujte ve čtení tohoto článku a odpovědí se vám dostane.

Na Den díkůvzdání roku 1966 se nad Manhattanem vznášel hustý smog složený z oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Tenhle smrtící koktejl zabil nejméně 169 lidí, ale některé zdroje mluví i o čtyřech stovkách.

Ostrava-Poruba bude zase o něco hezčí. Budovy, výlohy, různé stánky, nebo mobiliář už nebudou hyzdit reklamy typu každý pes, jiná ves, kterých jsou v obvodu stovky.

Další pozitivní zpráva v boji s neestetickými reklamami.

Píše se rok 1952 a blíží se adventní čas. Londýn ale čeká největší pohroma od doby, kdy nad Londýnem řádily bombardéry německé Luftwaffe.

Nadbytek světla v noci nás připravuje o zdravý spánek, trpí jím příroda a zbytečné svícení navíc ročně stojí také miliardy korun. Příčinou je hlavně zastaralé veřejné osvětlení a nevhodné nasvícení nejrůznějších objektů, jako jsou třeba obchodní centra, billboardy a parkoviště.

Město Londýn si prošlo mnohými katastrofami – několika požáry, morem, německými nálety, ale za jednu z nejhorších událostí v dějinách města je považován tzv. Velký smog roku 1952, během kterého zemřelo na 12 tisíc lidí…

První kolo turnaje Asian Tour Panasonic Open v indickém Novém Dillí se ve čtvrtek nedohrálo. Způsobilo to více než čtyřhodinové přerušení kvůli špatné viditelnosti, ačkoliv byl den. Podmínky však byly nehratelné kvůli smogu. Před toxickým vzduchem se někteří hráči raději chránili maskami.

Jak nejlépe rozpoznáme, nakolik se Česko proměnilo během posledních třiceti let? Jeden tip se nabízí: podle vzduchu.

Slovo melancholie zazní, jakmile se někde objeví zmínka o malířce Martě Kolářové. Její tmavé, téměř jednobarevné obrazy zachycují špinavá zákoutí městské, většinou ostravské periferie. Výstavu děl Kolářové, kterou čerstvě otevřela Galerie výtvarného umění v Ostravě, rozšiřují fotografie a pomalované objekty.

V jakém městě je nejhorší smogová situace na celém světě? Paradoxně to není žádné z asijských sídel, ale jedna z evropských metropolí. V Sarajevu se lidem v posledních dnech dýchá jednoznačně nejhůře ze světových měst, situace se smogem je tam více než dvojnásobně horší než v indickém Delhi nebo bangladéšské Dhace.

Sarajevo se potýká s alarmující mírou smogu. Míra znečištění je zde už vyšší než ve městech východní Asie, která si se smogem automaticky spojujeme.

Konec krabicím se zbožím na podloubí na náměstí v Litomyšli. V únoru začne platit nový tržní řád, který omezí množství zboží v podsíních. Litomyšl tak bojuje s reklamním smogem v centru města.

V Brně vznikl už před několika lety manuál, jakým způsobem by mělo vypadat centrum města, co se týče reklamních poutačů či vývěsních štítů. Proč bude takový manuál problém přenést na Prahu? Protože v Praze rozhoduje moc lidí a moc organizací.

„Drobní přispěvatelé a podpora jednotlivců je pro budoucí fungování neziskových organizací v oblasti životního prostředí velmi důležitá,“ říká analytik think tanku Glopolis a bývalý programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. K příležitosti 30. výročí sametové revoluce jsme si povídali o posunu vnímání Čechů v důležitosti ochrany životního prostředí, aktivitě neziskových organizací před a po revoluci nebo o aktuálních environmentálních problémech, které trápí Česko.

Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů, spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439.747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden sám o sobě nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.

Nenajdete ji už pomalu ani pod svícnem, natož v noci. Tma, stejně jako ticho, se stala nedostatkovým zbožím. Na světelné znečištění, které se rozšířilo z velkých městských aglomerací téměř všude a není před ním úniku, upozornil před deseti lety Astronomický ústav Akademie věd ČR. Dne 4. listopadu 2009 vyhlásil první oblast tmavé oblohy u nás.

Znečištění ovzduší v indické metropoli Dillí dosáhlo kritické úrovně a úřady obyvatele varovaly, aby s ohledem na své zdraví raději vůbec nevycházeli ven.

Toxický koktejl, který už několik dní dýchají obyvatelé indického hlavního města Dillí, dosáhl nebezpečných hodnot. Tamní vláda rozdala pěti milionům dětí, které ve městě žijí, ochranné dýchací masky. V důsledku velmi špatné kvality ovzduší navíc zavřela školy.

V pátek vyhlásila indická vláda v hlavním městě Novém Dillí stav nouze. Může za to kriticky zvýšené znečištění ovzduší, které podle úřadů ohrožuje veřejné zdraví. Ve městě se tak na týden zamezí stavbám a ohňostrojům, školy se uzavřou až do příštího úterý. Studentům a jejich rodičům vláda rozdává miliony ochranných masek. Šéf dillijské samosprávy Arvind Kejriwal označil město za „plynovou komoru”.

Naplánovali jste si výběh, ale vaše okolí se právě dusí pod pokličkou smogu a zpravodajství hlásí překročení imisních limitů? V takovém případě je na místě změnit tréninkové plány, jinak ohrožujete nejen své zdraví, ale i běžeckou výkonnost.

Uhlím, uhelnými briketami ani koksem v kamnech a kotlích si Pražané nezatopí. Zakazuje to vyhláška, kterou v září schválili zastupitelé. Regulovány budou i romantické večery u krbu.

Polsko může očekávat vlnu soudních sporů kvůli smogu. Na jejím začátku stojí pondělní výhra herce Jerzyho Stuhra a novináře a spisovatele Mariusze Szczygieła, kteří stát kvůli dýchání silně znečištěného ovzduší zažalovali.

Před 67 lety, v noci z 5. na 6. prosince 1952, se na Londýn snesla hustá mlha. To by nebylo v Anglii nic neobvyklého, počasí se navíc takto zhoršovalo už od 3. prosince toho roku. Jenomže v dalších pěti dnech skončilo v místních nemocnicích kolem 4 tisíc lidí, z toho nejvíce seniorů a dětí. V následujících měsících zemřelo dalších 8 tisíc Londýňanů.