Do polských měst se naplno vrátil tichý zabiják, který má ročně na svědomí životy na 45 000 Poláků. Situace v Polsku teď připomíná velký smog z roku 2017.
Téměř 350 tisíc žen ročně jen v jižní Asii přijde důsledkem znečištěného ovzduší o své ještě nenarozené dítě. Dopad znečištění spočítala nová studie, která zkoumala souvislost mezi kvalitou vzduchu a přerušovanými těhotenstvími.
Uplynulý rok byl pro kvalitu ovzduší příznivý. V celé republice nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace či regulace. Důvodem bylo počasí i nouzový stav vyhlášený kvůli pandemii koronaviru. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedl Jáchym Brzezina. Rok 2020 byl podle něj prvním v dlouholeté historii smogového varovného a regulačního systému, kdy nebyla v celé ČR vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace.
Rozptylové podmínky v Moravskoslezském kraji se zlepšily. Průměrné denní koncentrace polétavého prachu ale na řadě míst kraje stále překračují limit. Ve Zlínském kraji se zhoršily rozptylové podmínky. Denní imisní limit pro polétavý prach je překročen na 5 ze 6 stanic, nejvýrazněji ve Val. Meziříčí.
Odstranit 1 800 reklamních, informačních a směrových tabulí z důvodu snahy omezit vizuální smog. Takový plán nedávno oznámila pražská Technická správa komunikací. I když předběžné rozhodnutí soudu zatím zachránilo zhruba polovinu těchto tabulí před demontáží, jejich budoucnost je nejistá.
Znečištění ovzduší – to je příčina smrti devítileté dívky Elly, která zemřela v roce 2013 v Londýně po astmatickém záchvatu. Rozhodl o tom soud v londýnské čtvrti Southwark.
Anglická zima v roce 1952 byla obzvlášť tuhá a lidé byli nuceni neustále topit. A právě spalování uhlí ve velké míře, větší, než bylo obvyklé, přispělo ke vzniku Velkého smogu, který mezi 5. a 9. prosincem usmrtil 12 000 Londýňanů.
Větrání v zimě je velké téma. Potřebné je stejně jako jindy v roce, opatření kvůli pandemii COVID-19 jeho význam znovu zdůrazňují. Zároveň máme ale strach o unikající teplo a ve městech obavu ze smogu. Jak tedy větrat, aby to bylo zdraví co nejprospěšnější?
Ekologie je v dnešní době velmi populární téma. Firmy přechází na balení svých výrobků do recyklovaných obalů a vzniká stále více organizací bojujících proti znečišťování přírody. Nejvíce jí ale škodíme smogem. Jak tomu ale učinit přítrž, aniž bychom jí uškodili ještě víc? Co je to vlastně smog? Jedná se o takový mrak, který v sobě nese všechny ty škodlivé látky, jež vzniknou v továrnách. Vyskytuje se zejména ve velkých městech, kde dochází k největší kontaminaci.
Magistrát hl. m. Prahy má v plánu odstranit kromě jiného 1 800 informačních a směrových tabulí z důvodu snahy omezit vizuální smog. Mnohdy se ovšem jedná o navigační systém takzvaně „na poslední kilometr“, kdy mohou selhávat navigace v mobilu či autě. Směrové tabule navíc neobsahují žádné reklamní sdělení. Pravděpodobnost, že se v metropoli bez konsolidovaného systému integrovaných směrových zařízení vizuální smog rozmůže, se tímto krokem spíše zvyšuje.
Bosenská metropole Sarajevo se v pátek stala dočasně městem s nejznečištěnějším vzduchem na světě. Vyplývá to z žebříčku technologické společnosti IQAir, která sleduje znečištění vzduchu po celém světě. Stejně jako další místa na Balkáně se Sarajevo zimu co zimu potýká se smogem způsobeným v první řadě spalováním nekvalitních tuhých paliv v domácnostech. Odborníci současně řeší, nakolik špinavý vzduch přispívá ke koronavirové krizi.
Zimní smog vzniká nejčastěji v průmyslových aglomeracích či hustě osídlených oblastech sloučením mlhy s oxidy síry a dalšími látkami, které jsou tvořeny spalováním. Ke znečištění vzduchu přispívá průmysl i automobilová doprava. Zesilují ho teplotní inverze a bezvětří. Objevuje se nejčastěji v období od listopadu do února. Bohužel, na smog je obyčejná rouška krátká, pomoci však mohou kvalitnější respirátory a také inhalace, díky které odplavíte nečistoty z dýchacích cest.
Kopřivnice na Novojičínsku chce omezit vizuální smog, tedy přemíru reklamních cedulí, nekoncepčně umisťované plachty na oplocení nebo křiklavé barvy fasád.
Odstranění informačních a směrových tabulí z pražských silnic ohrozí inteligentní naváděcí systém v hlavním městě. Kromě toho přinese nárůst černé reklamy, tvrdí společnost Směrové tabule.cz, která část těchto zařízení v metropoli provozuje. Reaguje tak na záměr magistrátu odstranit až 1800 reklamních, informačních a směrových cedulí navádějících ke komerčním provozovnám. Důvodem města je snaha o snížení tzv. vizuálního smogu. Podle magistrátu jde o vizuálně nevhodné komerční reklamy a orientační systém ohrožen není.
Technologie hlavního města Prahy (THMP) v Karlíně pokračují v modernizaci veřejného osvětlení. Karlínské náměstí a přilehlé ulice dostaly v průběhu letošního léta 59 nových stožárů veřejného osvětlení, 91 LED svítidel a kompletní chytrý rozvaděč veřejného osvětlení - zapínací místo.
K regulaci vizuálního smogu v centrální oblasti města Plzně by měly sloužit nové dokumenty, které připravil Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP). Jde o Manuál reklamy ve veřejném prostoru a Manuál označování provozoven.
Úřady indického hlavního města Dillí zahájily kampaň, jejímž cílem je snížit míru nečistot v ovzduší před blížící se zimou, kdy se město pravidelně dusí smogem. Úřady zároveň varovaly, že znečištěné ovzduší může zhoršovat průběh onemocnění covid-19, informovala agentura AP.
Nejen obří skleníky v Polsku poblíž českých hranic, ale i stadiony, sjezdovky, reklamy u silnic i pouliční osvětlení. To vše je zdrojem světelného smogu, který podle odborníků škodí lidem, živočichům i rostlinám.
Ministerstvo životního prostředí nabídne obcím v chráněných krajinných oblastech dalších 30 milionů korun na snížení světelného znečištění. Starostové mohou získat na výměnu energeticky i světelně nevyhovujícího osvětlení až 2 miliony korun. Díky dotaci pořídí zdravější a úspornější svítidla, čímž sníží negativní vliv světelného smogu na přírodu i zdraví obyvatel a zároveň uspoří výdaje za energie.
Česká metropole chce omezit vizuální smog. Pražský magistrát proto vypoví 38 smluv na pozemky, které pronajímá různým firmám pro umístění reklamních poutačů o ploše do osmi metrů čtverečních.
Historické centrum Prahy je zamořené vizuálním smogem. Změnit to má nový „Manuál pro kultivovanou Prahu“. Stejnou cestou jde nyní i Ostrava. Odstraňuje billboardy, velkoformátové poutače i příliš křiklavé reklamy.
Vedení metropole představilo návod na snížení vizuálního smogu ve veřejném prostoru. Dokument zatím neřeší předzahrádky či pasáže, bezprostředně se dotýká pouze provozoven, které jsou v městských prostorách.
Plastové trdelníky na barokních fasádách, výlohy polepené fotkami potravin, historické okenice ověšené policemi s matrjoškami. Prahu v posledních letech trápí vizuální smog, zejména křiklavá reklama, všudypřítomná výhradně v historickém centru města. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková proto se svým týmem připravila Manuál pro kultivovanou Prahu, který jasně pojmenovává pravidla, která je v centru města třeba dodržet.
Historické centrum Prahy působí jako chaotické obludárium vizuálního smogu. Tomu by měl nastat konec, alespoň v to doufají autoři nového „Manuálu pro kultivovanou Prahu“, který v těchto dnech vychází.
Historické centrum Prahy působí jako chaotické obludárium vizuálního smogu. Tomu by měl nastat konec, alespoň v to doufají autoři nového „Manuálu pro kultivovanou Prahu“, který v těchto dnech vychází.
Zima roku 1952 je neobvykle chladná. Krby v hlavním městě Velké Británie jedou naplno, uhelné elektrárny chrlí do vzduchu tuny jedovatého oxidu siřičitého, a navíc ve stejné době dochází i k výměně elektrických tramvají za dieselové autobusy. Ráno 5. prosince se celé město probudí do závoje mlhy, která obklopuje i slavný Big Ben. Situace je klidná, na mlhu jsou přece v Londýně zvyklí…
Ukrajinští požárníci bojovali s rozsáhlými požáry, které vypukly v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Po silných deštích to vypadalo, že už se jim oheň podařilo zlikvidovat. Pak na některých místech vzplál znova.
Víte, co vdechujete, když dýcháte? Pokud jste uvažovali o tom, že budete nosit roušku i poté, co pomine pandemie koronaviru, nejspíš to nebude nutné. Kvalita ovzduší se od 90. let minulého století výrazně zlepšila.
Nové Díllí, Bombaj a desítky dalších indických měst se po většinu roku topí v hustém smogu. Spatřit modré nebe je pro místní obyvatele prakticky nemožné a není náhodou, že hned 21 indických měst okupuje přední místa v žebříčku 30 nejznečištěnějších měst světa. Koronavirus a s ním spojená omezení způsobily v Indii radikální zlepšení ovzduší.
Světelné znečištění je aktuálně jedním z nejpalčivějších témat celého světa, jelikož ho neřízeně přibývá. Je jasné, že veřejné prostory a instituce soukromých firem nijak neovlivníme, na to jsme bohužel malí páni. Každý z nás si ovšem může sáhnout do svědomí a snažit se jej vytvářet co možná nejméně. Co se vlastně pod pojmem světelné znečištění skrývá a jak mu můžeme zabránit? Pokračujte ve čtení tohoto článku a odpovědí se vám dostane.
Na Den díkůvzdání roku 1966 se nad Manhattanem vznášel hustý smog složený z oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Tenhle smrtící koktejl zabil nejméně 169 lidí, ale některé zdroje mluví i o čtyřech stovkách.
Ostrava-Poruba bude zase o něco hezčí. Budovy, výlohy, různé stánky, nebo mobiliář už nebudou hyzdit reklamy typu každý pes, jiná ves, kterých jsou v obvodu stovky.
Snaha čínské vlády zabránit dalšímu šíření nebezpečného koronaviru vedla k radikálnímu poklesu produkce tamních továren. To na jedné straně ubližuje čínské ekonomice, na straně druhé ale významně zlepšuje ovzduší.
Slovo melancholie zazní, jakmile se někde objeví zmínka o malířce Martě Kolářové. Její tmavé, téměř jednobarevné obrazy zachycují špinavá zákoutí městské, většinou ostravské periferie. Výstavu děl Kolářové, kterou čerstvě otevřela Galerie výtvarného umění v Ostravě, rozšiřují fotografie a pomalované objekty.
V jakém městě je nejhorší smogová situace na celém světě? Paradoxně to není žádné z asijských sídel, ale jedna z evropských metropolí. V Sarajevu se lidem v posledních dnech dýchá jednoznačně nejhůře ze světových měst, situace se smogem je tam více než dvojnásobně horší než v indickém Delhi nebo bangladéšské Dhace.
Konec krabicím se zbožím na podloubí na náměstí v Litomyšli. V únoru začne platit nový tržní řád, který omezí množství zboží v podsíních. Litomyšl tak bojuje s reklamním smogem v centru města.
V Brně vznikl už před několika lety manuál, jakým způsobem by mělo vypadat centrum města, co se týče reklamních poutačů či vývěsních štítů. Proč bude takový manuál problém přenést na Prahu? Protože v Praze rozhoduje moc lidí a moc organizací.
Nadbytek světla v noci nás připravuje o zdravý spánek, trpí jím příroda a zbytečné svícení navíc ročně stojí také miliardy korun. Příčinou je hlavně zastaralé veřejné osvětlení a nevhodné nasvícení nejrůznějších objektů, jako jsou třeba obchodní centra, billboardy a parkoviště.
Město Londýn si prošlo mnohými katastrofami – několika požáry, morem, německými nálety, ale za jednu z nejhorších událostí v dějinách města je považován tzv. Velký smog roku 1952, během kterého zemřelo na 12 tisíc lidí…
První kolo turnaje Asian Tour Panasonic Open v indickém Novém Dillí se ve čtvrtek nedohrálo. Způsobilo to více než čtyřhodinové přerušení kvůli špatné viditelnosti, ačkoliv byl den. Podmínky však byly nehratelné kvůli smogu. Před toxickým vzduchem se někteří hráči raději chránili maskami.
Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů, spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439.747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden sám o sobě nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.
Nenajdete ji už pomalu ani pod svícnem, natož v noci. Tma, stejně jako ticho, se stala nedostatkovým zbožím. Na světelné znečištění, které se rozšířilo z velkých městských aglomerací téměř všude a není před ním úniku, upozornil před deseti lety Astronomický ústav Akademie věd ČR. Dne 4. listopadu 2009 vyhlásil první oblast tmavé oblohy u nás.
Indické hlavní město se dusí. Smog v posledních dnech dosáhl rekordních hodnot, úřady doporučily lidem, aby raději vůbec nevycházeli z domů. Místní letiště musí od včera odklánět lety, smog je tak hustý, že dramaticky snížil viditelnost.
Znečištění ovzduší v indické metropoli Dillí dosáhlo kritické úrovně a úřady obyvatele varovaly, aby s ohledem na své zdraví raději vůbec nevycházeli ven.
Znečištění ovzduší v indické metropoli Dillí dosáhlo kritické úrovně a úřady obyvatele varovaly, aby s ohledem na své zdraví raději vůbec nevycházeli ven.
Toxický koktejl, který už několik dní dýchají obyvatelé indického hlavního města Dillí, dosáhl nebezpečných hodnot. Tamní vláda rozdala pěti milionům dětí, které ve městě žijí, ochranné dýchací masky. V důsledku velmi špatné kvality ovzduší navíc zavřela školy.
V pátek vyhlásila indická vláda v hlavním městě Novém Dillí stav nouze. Může za to kriticky zvýšené znečištění ovzduší, které podle úřadů ohrožuje veřejné zdraví. Ve městě se tak na týden zamezí stavbám a ohňostrojům, školy se uzavřou až do příštího úterý. Studentům a jejich rodičům vláda rozdává miliony ochranných masek. Šéf dillijské samosprávy Arvind Kejriwal označil město za „plynovou komoru”.
Naplánovali jste si výběh, ale vaše okolí se právě dusí pod pokličkou smogu a zpravodajství hlásí překročení imisních limitů? V takovém případě je na místě změnit tréninkové plány, jinak ohrožujete nejen své zdraví, ale i běžeckou výkonnost.
Uhlím, uhelnými briketami ani koksem v kamnech a kotlích si Pražané nezatopí. Zakazuje to vyhláška, kterou v září schválili zastupitelé. Regulovány budou i romantické večery u krbu.
Polsko může očekávat vlnu soudních sporů kvůli smogu. Na jejím začátku stojí pondělní výhra herce Jerzyho Stuhra a novináře a spisovatele Mariusze Szczygieła, kteří stát kvůli dýchání silně znečištěného ovzduší zažalovali.
Před 67 lety, v noci z 5. na 6. prosince 1952, se na Londýn snesla hustá mlha. To by nebylo v Anglii nic neobvyklého, počasí se navíc takto zhoršovalo už od 3. prosince toho roku. Jenomže v dalších pěti dnech skončilo v místních nemocnicích kolem 4 tisíc lidí, z toho nejvíce seniorů a dětí. V následujících měsících zemřelo dalších 8 tisíc Londýňanů.