Sterilizace

Tranzitivní spravedlnost neboli přijetí pravdy a smíření týkající se porušování lidských práv, které je motivované protiromským rasismem, v České republice zatím v pravém slova smyslu neexistují. Během letošního Romského týdne v Evropském parlamentu jsem velmi stručně porovnala dva nedávné pokusy o nápravu takových křivd: odškodňovací řízení pro osoby, které byly násilně sterilizovány v bývalém Československu a jeho nástupnických státech, České republice a Slovensku, a rehabilitaci místa bývalého koncentračního tábora pro Romy a Sinty z období druhé světové války v Letech u Písku.

Malý Gerhard se narodil s vážným fyzickým postižením. Jeho případ odstartoval nechvalně známou Akci T4, při které nacisté systematicky vyvražďovali své postižené a nemocné spoluobčany.

Pětadvacet vědců z předních světových institucí zveřejnilo výzkumný plán, který neklade otázku „jak terraformovat Mars", ale mnohem přesnější: co by muselo být pravda, aby se Mars vůbec oteplit dal?

Vraťme se zpět do období druhé světové války, do největšího nacistického koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz) v okupovaném Polsku. Působilo zde řada lékařů, kteří se „proslavili“ neuvěřitelnými zvěrstvy páchanými na lidech pod taktovkou ideologie a přesvědčení, které hlásal nacistický režim. Jedním z nich byl i doktor Horst Schumann, jehož jméno může být dnes pro mnohé neznámé.

Česká republika zažívá výraznou změnu v oblasti práv transgender osob. Po zrušení povinné kastrace, která byla dlouhá desetiletí podmínkou pro úřední změnu pohlaví, využilo nové možnosti během devíti měsíců více lidí než za předchozích devět let dohromady.

Byla ještě dítě, když o jejím životě rozhodli cizí lidé od stolu. Bez jejího vědomí, bez skutečného souhlasu a pod záminkou péče ji připravili o možnost mít vlastní děti.

Nucené sterilizace jsou zákroky, které podstupovaly tisíce žen v různých zemích a režimech. Ve velkém k nim docházelo jen ve Švédsku, ale i třeba ve Spojených státech. Výjimku nepředstavovalo ani Československo za doby komunismu. V roce 1971 byla zahájena velká vlna protiprávních sterilizací realizovaných převážně na romských ženách.

Devět měsíců zbývá do chvíle, kdy skončí možnost uplatnit nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci žen. Lhůta pro podání žádostí končí 2. ledna 2027. Přestože již byla přiznána a vyplacena významná část odškodnění, stovky žen nadále čekají na rozhodnutí – některé měsíce, jiné i více než dva roky. Co je ještě potřeba v tomto směru zlepšit, zjišťovala Jana Šustová u zástupců Ministerstva zdravotnictví a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Devět měsíců zbývá do chvíle, kdy skončí možnost uplatnit nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci žen. Kolik žen čeká na rozhodnutí? Představíme Nikolase Petíka, tvůrce projektu Mít svůj sen, a také pedagožku a zpěvačku Pavlínu Matiovou.

O odškodnění za nucenou sterilizaci požádalo 2639 žen, některé opakovaně. Kladně jich ministerstvo zdravotnictví vyřídilo 1155 a 604 zamítlo.

Ministerstvo zdravotnictví dostalo dosud 2 639 žádostí o odškodnění kvůli protiprávním sterilizacím, a to včetně žádostí opakovaných. Kladně jich vyřídilo zatím 1 155, celkem 604 pak zamítlo a vyřizování 353 zastavilo či přerušilo. Na setkání u kulatého stolu k odškodňování to ve středu řekl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

Ministerstvo zdravotnictví dosud obdrželo 2 639 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace, včetně žádostí opakovaných. Kladně jich vyřídilo 1 155, 604 zamítlo a 353 řízení zastavilo či přerušilo. Celkem stát vyplatil 358,8 milionu korun. Na dnešní tiskové konferenci k odškodňování ve Strakově akademii to uvedl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. Tisková konference, kterou živě vysílala ROMEA TV, navázala na dopolední kulatý stůl.

Sex je příjemná věc pro oba partnery. V páru muže a ženy však jeho potenciální a někdy nechtěné důsledky často nese právě partnerka. A také častěji hlídá, aby k těhotenství případně nedošlo. I přesto, že pro muže už existují nástroje, jak se na kontrole podílet, nejsou příliš ochotní se zapojit. Některé ženy proto volí řešení, které je definitivní: sterilizaci.

Kontroly v severočeských nemocnicích ukázaly, že v některých případech opakovaně sterilizovaly jednorázové pomůcky, což zapovídá zákon. Podle zřizovatele nejde o systémová pochybení.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyplatilo za nezákonné sterilizace žen za minulého režimu dosud zhruba 340 milionů korun. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to uvedla ředitelka finančního odboru MZd Klára Roubalová. Lhůta pro podání žádosti o jednorázové odškodné měla původně skončit s rokem 2024, loni byla prodloužena do 2. ledna 2027. Z částky vyplývá, že žádost byla uznána asi u 1100 žen.

Ministerstvo zdravotnictví vyplatilo za nezákonné sterilizace žen za minulého režimu dosud zhruba 340 milionů korun. Na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to uvedla ředitelka finančního odboru ministerstva Klára Roubalová. Lhůta pro podání žádosti o jednorázové odškodné měla původně skončit s rokem 2024, loni byla prodloužena do 2. ledna 2027.

Vedení nemocnice v Litoměřicích mělo vloni vydat směrem k sestrám na sterilizačním oddělení pokyn, aby se opakovaně sterilizovaly i jednorázové nástroje z materiálů, které jejich výrobce nedoporučuje k více než jednomu použití. Krajská zdravotní už nařídila prošetření okolností loňského pokynu.

Zástupkyně České ženské lobby (ČŽL) Markéta Kos Mottlová a Johanna Nejedlová vystoupily v Ženevě před Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), kde představily stínovou zprávu hodnotící plnění závazků České republiky vůči ženám a dívkám. Ve svém vystoupení upozornily mimo jiné na důležitost boje proti segregaci romské menšiny ve školství či přetrvávající překážky v oblasti reprodukčních práv, včetně přísného posuzování žádostí o kompenzace obětí nedobrovolných sterilizací, z nichž tvoří značnou část právě romské ženy.

Ženy, které se staly obětí nezákonné sterilizace, můžou ještě do 4. ledna 2027 podat žádost o odškodnění k Ministerstvu zdravotnictví. Možnost je otevřená těm ženám, jejichž žádosti dříve ministerstvo zamítlo nebo řízení o nich zastavilo. Stejně tak dává šanci těm, které dosud neměly odvahu o odškodnění požádat.

„Žádnému dalšímu monstru život nedám,“ prohlásila Bettina Göring, jedna z posledních žijících příbuzných nacistického vůdce Hermanna Göringa. Ona a její bratr Adi se rozhodli dobrovolně podstoupit operaci, aby dále nešířili své „ďábelské geny“.

Tisícům romských žen v Československu a později v Česku lékaři bez jejich skutečného souhlasu vzali možnost mít další děti. Jejich příběhy ukazují, jak se zdravotní péče může proměnit v nástroj státní politiky a jak dlouhá je cesta k nápravě.

Mária Hušová pochází z východního Slovenska a už v dětství vnímala, jak nucené sterilizace romských žen otřásly tamní romskou komunitou. I proto se rozhodla přispět jednou povídkou do nové knihy Podphandle mašľičkenca / Podvázané mašličkami, kterou na sklonku roku 2025 vydala organizace Slovo 21 a která se tématu sterilizací věnuje. Více Jana Šustová.

Když před dvěma týdny vystoupil grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen a řekl, že si Grónsko nad Spojenými státy vybralo Dánské království, byla to velká zpráva nejen pro svět, ale taky pro běžné Gróňany. Velká část populace si totiž přeje nezávislost ostrova, jen se neshodne jak. Příčinou jsou mimo jiné historické křivdy, ale i chuť rozhodovat si o svých záležitostech sami.

Dnes celý mediální svět žije osudem Grónska, jako včera žil osudem Venezuely, předevčírem genocidou v Gaze a před měsícem strázněmi bojující Ukrajiny. Každému zasvěcenému konzumentu tiskových zpráv je známo, že Donaldu Trumpovi jde v první řádě o nerostné bohatství ostrova, o vzácné zeminy, a řečičky o hrozbě jeho obsazení nepřátelskými mocnostmi nejsou víc než průhledná zástěrka. Vzácné zeminy potřebují Spojené státy, aby snížily svou závislost na Číně.

Sprogø dnes působí jako idylický kousek země uprostřed moře. Téměř čtyřicet let však sloužil tento ostrov jako odkladiště pro ženy, které dánská společnost označila za „morálně vadné“.

Někdo sbírá zážitky, jiný pomyslná razítka v pase a další klidná rána bez budíku a otravných povinností. Ano, přesně takhle může vypadat život bez dětí, který vyznává stále více mladých lidí. Ne proto, že by se báli závazků, ale proto, že se jim jejich současný svět líbí, a nechtějí ho teď (nebo vůbec) měnit.

I v lednu má zahrádkář co dělat doma. Rychlení bylinek, sterilizace substrátu, přesazování květin i péče o probouzející se pokojové rostliny. Zelená úroda za oknem I v zimě si můžeme doma vytvořit malou…

Máte pocit, že vaše kočka potřebuje aspoň jednou zažít mateřství, aby byla „kompletní“? Nebo že kocourovi kastrací seberete jeho chlapácké ego?

Anticiganismus je v České republice hluboce zakořeněný a není pouze minulostí. Přetrvává v institucích, politice i každodenním životě Romů a Romek. Vyplývá to z nové výzkumné zprávy Centra pro evropská politická studia (CEPS) a organizace Slovo 21, kterou vypracovala lidskoprávní expertka a spolupracovnice zpravodajského serveru Romea.cz Gwendolyn Albert. Dokument upozorňuje na systémovou diskriminaci a navrhuje konkrétní kroky ke změně.

Říkalo se jí železná lady Indie. Byla první a dosud jediná žena ve funkci indické premiérky. Její život byl plný politických úspěchů i neúspěchů, zvratů a kontroverzních rozhodnutí a skončil tragicky.

Čtrnáct životních osudů romských žen, které se staly obětmi nucené sterilizace, vypráví nová kniha Podphandle mašľičkenca / Podvázané mašličkami. Tu koncem roku 2025 vydala organizace Slovo 21. Smutná vyprávění jejích hrdinek vyslechly a převyprávěly také romské ženy – spisovatelky různých generací, které jsou členky literárního klubu Paramisara. Na křtu knihy natáčela Jana Šustová.

Přes dvě stě žádostí o příspěvek na sterilizační či kastrační zákrok od chovatelů obdržela v průběhu letošního roku olomoucká radnice, která program podpořila celkovou částkou okolo 150 tisíc korun. Cílem je snížení počtu toulavých koček na území města.

V Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí byla v úterý 10. prosince, na Mezinárodní den lidských práv, pokřtěna nová povídková sbírka Podphandle mašľičkenca – Podvázané mašličkami. Kniha vydaná organizací Slovo 21 přináší autentická literární zpracování svědectví romských žen, které se staly oběťmi nucených sterilizací.

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.

Český stát selhává ve spravedlivém a důstojném odškodňování žen sterilizovaných bez jejich souhlasu. V nejnovějším díle podcastu SODAcast o tom mluví Gwendolyn Albert, která se více než dvacet let zasazuje o nápravu. Upozorňuje na administrativní bariéry, chybějící digitalizaci, neochotu úřadů a psychickou zátěž žen. „Obdivuju každou ženu, která to vydrží,“ říká v SODAcastu, který připravuje Zdeněk Ryšavý a Patrik Banga.

Ministerstvo zdravotnictví opakovaně porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím a vážně selhává při správě agendy odškodňování za protiprávní sterilizace. Ukazuje to nová analýza Ligy lidských práv, kterou má zpravodajský server romea.cz k dispozici. Kromě zpoplatnění základních informací i v řádech stovek tisíc korun organizace kritizuje neexistenci digitální evidence, nepředvídatelnost řízení a nedostatečnou komunikaci s žadatelkami.

Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Zároveň vyzval české orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči menšinám žijícím v Česku. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková ČTK řekla, že ČR vytýkané skutečnosti napravuje a přijala třeba strategii boje proti předsudečnému násilí, upravila pravidla odškodňování nezákonných sterilizací či do škol zavádí sociální pedagogy pro znevýhodněné žáky.

Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, dnes ve své zprávě vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Zároveň výbor vyzval české orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči menšinám žijícím v Česku. The post Kritika ochrany menšin řeší i pomalé odškodnění nezákonných sterilizací appeared first on Česká justice.

Zpracujte své podzimní úlovky z lesa. Naložte houby do octa s koprem a česnekem podle tohoto postupu. Skvělá pochoutka k masu i na obloženou mísu.

Kypr, přezdívaný Ostrov koček, má problém. Úřady na tomto malém ostrově ve východní části Středozemního moře odhadují, že na každého z více než jednoho milionu obyvatel připadá zhruba jedna toulavá kočka. Podle aktivistů je však skutečná populace koček o stovky tisíc zvířat početnější, píše agentura AP.

Metody, při kterých s pomocí operace člověk trvale přijde o plodnost, si většina zájemců musi zaplatit sama. A levné to zrovna není. Výjimkou je třeba sterilizace během porodu císařským řezem – ta stojí mnohem méně.

Svět, na kterém by dominovala jenom árijská rasa, takové představy se honí hlavou Heinrichu Himmlerovi, když se 22. března 1940 sejde se známým gynekologem Carlem Claubergem. Právě tento doktor má naplnit tuto vizi, a to pomocí umělého vyvolání neplodnosti u neárijských žen.

Cuketové zelí se skvěle hodí k sekané, grilovanému a pečenému masu, ale i zapečeným těstovinám. Udělejte si ho do zásoby podle tohoto receptu s postupem.

Americká vláda přiznala, že se dopouštěla násilné sterilizace žen původních obyvatel Ameriky. Tento krok měl za cíl omezit populaci původních obyvatel a jejich nároky na území. Jak se k tomu vláda staví v současnosti?

Ministerstvo zdravotnictví nemá v rozpočtu na příští rok peníze na odškodnění nezákonně sterilizovaných. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) počítá s tím, že se bude s žádostmi chodit na vládu a peníze půjdou z rozpočtové rezervy.

Když se v médiích objevila zpráva, že řetězec KFC měl pracovat s masem po datu spotřeby, okamžitě se rozproudila debata.

Prodloužená lhůta k podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace by podle ombudsmana Stanislava Křečka mohla pomoci i ženám, které s původní žádostí neuspěly. Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, mohou díky novele zákona žádat ministerstvo zdravotnictví o odškodnění od poloviny srpna nově do 2. ledna 2027. Dosavadní lhůta skončila letos na začátku ledna.

Zálusk na odškodné 300 tisíc korun, které náleží nezákonně sterilizovaným ženám, dostala i žena ze západních Čech. Ta při třetím porodu císařským řezem souhlasila s tím, že u ní lékaři rovnou provedou i sterilizaci, protože další podobný porod by byl velkým rizikem pro ni i dítě. Jenže po pár letech si žena vzpomněla, že s tím vlastně nesouhlasila.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Většina z nás používá slova „kastrace“ a „sterilizace“ jako synonyma, bez ohledu na pohlaví zvířete. Jedná se ale o dva odlišné zákroky se zásadním dopadem na zdraví, chování a pohodu našich mazlíčků. Jaké jsou možnosti, rozdíly a následky?

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ženy, která v roce 2009 prodělala ve Fakultní nemocnici Plzeň sterilizaci a žádala odškodnění. Sice tehdy podepsala souhlas se zákrokem, který jí znemožní znovu otěhotnět, nyní však tvrdila, že ji lékaři dostatečně nepoučili o důsledcích a že nevěděla, co podepisuje.

Zavařený okurkový salát se hodí jako příloha ke grilovanému masu, smaženým i zapečeným pokrmům. Zavařte salát podle tohoto jednoduchého postupu krok po kroku.

V návrhu státního rozpočtu chybí ministrovi Vlastimilu Válkovi (TOP 09) například peníze na odškodňování nezákonně sterilizovaných žen. Proto bude chtít po resortu financí stovky milionů korun. A i když jeho ministerstvo zaznamenalo nejvyšší pokles příjmů od státu ze všech, jako poražený se necítí.

Houby jsou Čechy milovanou pochoutkou, proto se je mnozí z nás snaží uchovat i na dobu mimo sezónu. Houby lze mrazit, ale také sterilovat, a to jak ve sladkokyselém nálevu, tak i ve vlastní šťávě. Uchovat je lze i v sádle.

Tatarák bez masa, zato s pořádnou náloží hub povznese vaše topinky na vyšší úroveň. Udělejte si ho do zásoby podle našeho receptu krok po kroku.

Chystáte se zavařovat? Ať už budete pracovat s ovocem či zeleninou, základem úspěchu jsou čisté sklenice. Proces sterilizace se rozhodně nevyplatí podceňovat. Existuje však několik metod, jak toho docílit. Některé jsou dobré, jiné zase neobvyklé. Ale co přesně funguje nejlépe? O zkušenosti z praxe se s námi podělily tři dámy, které se zavařování aktivně věnují. Co doporučují a co naopak ne?

Morální a etická odpovědnost lékařů nepodléhá promlčení a měla by být připomínána nejen jako varování před opakováním, ale také jako potvrzení základních hodnot, na kterých je postavena moderní medicína – na respektu k lidským právům.