Stonehenge

Souostroví Vnější Hebridy ukrývá zátoky s bělostným pískem a tyrkysovou vodou k nerozeznání od daleké exotiky. Místní pobřeží nabízí panenskou přírodu.

Představte si, že sestupujete do hloubky 40 metrů pod hladinu Středozemního moře. Tma, ticho, jen bubliny z vašeho dýchacího přístroje. A pak to spatříte – masivní kamennou strukturu, která tam prostě nemá co dělat. Přesně tohle zažili potápěči vyslaní k záhadnému objektu, který vědci zachytili při mapování mořského dna u Sicílie.

Na první pohled je to jen obyčejné pole na okraji Hradce Králové. Žádné kameny jako ve slavném Stonehenge, žádné viditelné zbytky staveb. Přesto se pod povrchem ukrývá místo, které archeologové považují za mimořádně cenné. V Kuklenách se nacházejí dva neolitické rondely staré přibližně 6 500 až 7 000 let – stavby, které vznikly dávno před egyptskými pyramidami.

V městské části Hradce Králové narazili archeologové pod povrchem země na kruhový areál, který je starý přibližně sedm tisíc let. Objev je o to cennější, že se nedaleko nachází ještě větší stavba ze stejného období.

Nová silnice u Hradce Králové má vést přes místo, kde pod zemí leží zbytky tisíce let staré stavby. Místní podepisují petici za ochranu rondelů. Město trvá na tom, že „východočeské Stonehenge“ stavbou neponičí.

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.

Pláň poblíž anglického města Salisbury, známá megalitickou stavbou Stonehenge, vydala nové svědectví o dávných časech. Archeologové tam objevili jednodušší a také starší astronomickou observatoř. Ta je považována za nejstarší důkaz toho, že pravěcí lidé dokázali pozorovat oblohu a odvozovat z ní příchod ročních období.

O víkendu vyrazili obyvatelé New Yorku v hojných počtech do ulic. Vrcholila totiž podívaná nazvaná Manhattanhenge. Jde o fenomén, kdy dvakrát ročně, v létě a v zimě, zapadá či vychází slunce přesně mezi mrakodrapy.

Historické romány patří mezi jedny z nejčtenějších literárních žánrů. Největší oblibě se těší hlavně u žen díky výrazné romantické tematice. Jedním z autorů, kteří se tomuto žánru dlouhodobě věnují, je britský spisovatel Ken Follett, jenž má na svém kontě přes třicet úspěšných historických románů.

Egyptské pyramidy jsou právem považovány za jedny z nejvýznamnějších světových památek. Každoročně za nimi míří velké množství turistů. Málokdo ale tuší, že se Česká republika pyšní zajímavými stavbami, které jsou starší než Stonehenge i první egyptské pyramidy.

Jak vnímali lidé dopady a exploze kosmických těles v naší atmosféře nebo přímo na povrchu - v době, kdy ještě tyto úkazy nedokázal nikdo vysvětlit? Odpověď je složitější, než by se mohlo zdát.

V neděli 21. června v 10 hodin 24 minut nastal letní slunovrat. Ten označuje nejdelší den v roce a začátek astronomického léta. Byl odpradávna spojován s magickými silami přírody, oslavami slunce a rituály, které tak měly zajistit úrodu, plodnost a o

Pro naše předky byl oslavou slunce, ohně, vody, lásky i plodnosti a někde se dodnes slaví téměř stejně velkolepě jako Vánoce. Právě kolem nejdelšího dne v roce ale koluje překvapivě mnoho omylů. Je Slunce opravdu nejblíže Zemi?

Nový výzkum o Stonehenge mění pohled na přepravu oltářního kamene – tamní dominanty. Australští a britští vědci zjistili, že pravěké komunity na konci doby ledové mohly využít ledovce, řeky i pečlivě plánovanou logistiku po souši, aby monolit dostali na dnešní místo.

Dva dřevěné kůly zasazené do země kolem roku 2950 př. n. l. míří přesně na východ slunce při letním slunovratu. Kamenné Stonehenge přitom vzniklo až o pět set let později.

Archeologové v jihozápadní Anglii objevili stavbu, která by mohla být prototypem Stonehenge. Struktura se skládá ze dvou dřevěných tyčí umístěných ve vzdálenosti 120 metrů od sebe tak, aby byla v ose vycházejícího slunce při letním slunovratu a zapadajícího slunce při zimním slunovratu. Co vám to připomíná?

V neděli začalo astronomické léto. Slunce totiž přesně v 10 hodin a 25 minut dosáhlo své nejsevernější polohy na obloze. Jde zároveň o nejdelší den v roce, noc bude naopak nejkratší. Ve starých civilizacích často slunovrat doprovázely rituály, některé z nich si lidé připomínají dodnes.

KRÁTCE: Po roce se opět sešly u neolitického památníku Stonehenge v britském Wiltshiru tisíce lidí, aby tam sledovaly letní slunovrat a oslavily nejdelší den v roce. Letos nastal první letní východ Slunce 21. června. Nad obzorem se paprsky objevily ve 4:25 hodin tamního času, píše server BBC. Událost každoročně přitahuje ke komplexu menhirů a kamenných kruhů, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO, návštěvníky nejen z Velké Británie, ale i z celého světa.

U vesnice Bulford východně od Stonehenge kdysi stála dvojice dřevěných kůlů, které byly orientované podle letního a zimního slunovratu. Mohlo se jednat o „prototyp“ slavného Stonehenge?

Tak trochu symbolicky k tomu britští vědci zveřejnili objev 5 000 let starého „prototypu“ slavného Stonehenge. Tvrdí, že už tehdy šlo o určování slunovratu.

Na první pohled obyčejný ostrůvek uprostřed skotského jezera. Když se však archeologové podívali pod hladinu, čekalo je překvapení, které změnilo pohled na pravěkou Evropu. Stavba stará více než pět tisíc let totiž vznikla v době, kdy Stonehenge ještě nebylo na světě.

Zhruba pět set let před vztyčením slavných kamenů Stonehenge mohly na pahorku u Bulfordu stát dva dřevěné sloupy zarovnané se sluncem o letním slunovratu. Nová analýza naznačuje, že rituální práce s pohybem slunce má v krajině Stonehenge hlubší kořeny, než se dosud zdálo.

Stonehenge je hvězda britské archeologie, ale podle nového objevu zdaleka není první svého druhu. Archeologové na předměstí Bulford ve Wiltshiru odkryli pozůstatky o pět set let staršího místa, které bylo přesně zarovnáno na slunovraty — a polovina nálezu se dnes nachází doslova pod obývacím pokojem místních obyvatel.

Stonehenge patří k nejznámějším pravěkým památkám světa, ale ani po staletích výzkumů nevydalo všechna tajemství. Nyní se zdá, že jedna z jeho záhad se opět posunula blíže ke svému objasnění. Nová studie naznačuje, že při přemístění takzvaného oltářního kamene, který leží ve středu monumentu, mohl dílčí roli sehrát ledovec. Rozhodující část přesunu ale podle vědců museli zvládnout lidé.

Britští archeologové objevili poblíž kamenného monumentu Stonehenge stopy po jeho starší a menší verzi, která byla vytvořena ze dřeva. Archeologové soudí, že vznikla asi o 500 let dříve a mohla stejně jako Stonehenge sloužit jako sluneční kalendář.

Stonehenge a jeho mystické zarovnání se sluncem zná celý svět. Nedávno oznámený nález z června 2026 ale ukazuje, že tradice sledování slunovratu na Salisburské pláni je ještě starší. Jen pár kilometrů od ikonických kamenů archeologové odkryli zbytky 5000 let starého dřevěného monumentu, který mohl být prototypem slavnější stavby.

Archeologové nedaleko Stonehenge narazili na překvapivou stopu po jeho starší dřevěné verzi. Nález v Bulfordu naznačuje, že tamní lidé sledovali slunce už asi o 500 let dříve, než vznikl slavný...

Londýn - Britští archeologové objevili poblíž kamenného monumentu Stonehenge stopy po jeho starší a menší verzi, která byla vytvořena ze dřeva. Archeologové soudí, že vznikla asi o 500 let dříve a mohla stejně jako Stonehenge sloužit jako sluneční kalendář, napsal web stanice BBC.

Stonehenge patří mezi nejznámější prehistorické památky světa a zároveň mezi ty nejzáhadnější. Už po staletí si archeologové, geologové i historici lámou hlavu nad tím, jak se podařilo dopravit tak obrovské kameny na Salisburskou pláň v jižní Anglii. Nový výzkum nyní přináší další důkazy, které naznačují, že alespoň jeden z nejvýznamnějších kamenů monumentu absolvoval mimořádnou cestu díky organizovanému úsilí pravěkých komunit.

Jeden z nejzáhadnějších kamenů Stonehenge zřejmě není jen dokladem dávné víry nebo rituálů. Nový výzkum posiluje představu, že šestitunový oltářní kámen lidé dopravili z oblasti dnešního severovýchodního Skotska až na jih Anglie. Cesta dlouhá zhruba 700 kilometrů by patřila k nejpozoruhodnějším přepravním výkonům pravěké Evropy.

Vědci jsou blízko odhalení mnohaleté záhady původu oltářního kamene ve Stonehenge.

Záhada původu oltářního kamene ve Stonehenge se blíží k rozluštění. Tým vědců z Velké Británie a Austrálie v nové studii naznačil, že lidé v pravěku těžký monolit přesunuli stovky kilometrů i s pomocí tajícího ledovce. Dostali jej tak alespoň k dnes již zaniklé pevnině.

RECENZE: Když se řekne slovo romanopisec, které už dnes téměř nikdo nepoužívá, okamžitě si vybavím několik jmen. Dějiny světové literatury podle mého zásadně formovali Cervantes, Balzac, Flaubert, Dostojevskij, Tolstoj, Dickens, Kafka či Kundera.

V jeho románech se staví monumentální katedrály, vrcholí průmyslové revoluce nebo hrozí světové války, ale přes tyto rozmáchlé zápletky jsou ve středu pozornosti vždy obyčejní lidé. Možná právě to stojí za úspěchem knih Kena Folletta. V těchto dnech se na pulty knihkupectví dostává Kruh dní, fascinující román o stavbě Stonehenge.

Tento týden nás čeká největší tuzemský knižní veletrh, pokud se na Svět knihy do Prahy chystáte, jistě uvítáte nějaké tipy na právě vycházející knihy. A pokud plánujete "jen" navštívit doprovodný program, přejeme příjemnou knihomolskou zábavu. Tonami, Brasilia, Sarajevo, Praha. Jak obtížné je začít znovu, na novém místě, v nové práci, v novém jazyce nebo s novými lidmi? Od chvíle, kdy vystoupil z tramvaje číslo 22 na Malostranském náměstí, je britský velvyslanec Matt Field v České republice nadšeným hostem a prostřednictvím oceňované kampaně #JsemTuNovej poznává její historii a kulturu.

Starověké kameny kruhu Calanais na skotském ostrově Lewis čekají změny. Správci památky chtějí obnovit stezku, která má ochránit okolní terén. Místo ročně navštíví desetitisíce lidí a tlak na krajinu roste. Zároveň se chystá i nové zázemí pro turisty.

Anglické Stonehenge patří k nejvýznamnějším památkám světa. Láká a inspiruje svojí tajuplností i stářím. Megalitické stavby ale nejsou omezeny jen na Britské ostrovy, máme je i u nás. Tedy pravděpodobně. Třeba u Klobuk poblíž Slaného.

Mezinárodní studie v časopise Nature odhalila, že lidé, kteří před 4 400 lety téměř zcela vytlačili stavitele Stonehenge, pocházeli z oblasti dolního Rýna a Máasy – jedné z výjimečných oblastí severozápadní Evropy, kde lovecko-sběračská genetická složka přetrvala mnohem déle než jinde.

První celé jaro mají před sebou menhiry mezi Bukovanským mlýnem a Strážovským kopcem na jihu Moravy. Stonehenge Ostrovánky vznikl loni díky iniciativě manželů Josefa a Zdeňky Kouřilových. Jejich Kamenný kalendář nabízí příchozím volný vstup. Oproti loňskému jaru si mohou o zdejším stonehenge návštěvníci více přečíst na informační tabuli.

Když se lidé dívají na kamenný kruh Stonehenge, často si představují obří balvany, které sem kdysi přitáhli pravěcí stavitelé. Jenže část vědců dlouho tvrdila, že lidé vlastně takovou námahu mít nemuseli. Podle jejich teorie totiž mohly kameny „přivézt“ ledovce už během poslední doby ledové.

Kamenný kruh u Holašovic je starý teprve necelých 20 let, už teď se ale o něm vyprávějí příběhy podobné těm, jaké obklopují jeho pravěké předchůdce. Jsou to příběhy o záhadné silné energii i léčivých účincích.

Je to jedna z největších záhad světa. Kdo vytváří tajemné kruhy v obilí, které se objevují prakticky po celém světě? Opravdu to jsou mimozemšťané, jak tvrdí mnozí záhadologové? A z jakých důvodů se agrosymboly objevují nejčastěji ve Velké Británii?

Stonehenge je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni přibližně 13 km severně od městečka Salisbury a 3 km od města Amesbury.

Deep Sabbath, Black Purple, Purple Sabbath… tak titulují nadšení fanoušci krátké působení zpěváka Deep Purple v Black Sabbath. Jiní se naopak nad tímto obdobím ušklíbají. Kde je pravda?

Slavný kamenný kruh na jihu Anglie obestírá mnoho záhad, jedna z nich se ale možná blíží ke svému rozuzlení. Nová zjištění ale také otřásají některými dosavadními představami odborníků. Kdo byl ve skutečnosti pohřben v blízkosti starověkého monumentu?

Na první pohled to vypadá jako takový zvláštní kamenný les rostoucí na náhorní plošině v arménské provincii Syunik. Více než 200 mohutných menhirů stojí ve zvlněných řadách, kruzích a liniích vysoko nad údolím řeky Dar

Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který svůj život zasvětil pátrání po stopách mimozemšťanů na Zemi. Bylo mu 90 let.

Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který svůj život zasvětil pátrání po stopách mimozemšťanů na Zemi. Bylo mu 90 let. O úmrtí autora, který se proslavil už prvotinou Vzpomínky na budoucnost, agenturu DPA informovala jeho rodina.

Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který svůj život zasvětil pátrání po stopách mimozemšťanů na Zemi. Bylo mu 90 let. O úmrtí autora, který se proslavil již prvotinou Vzpomínky na budoucnost, informovala agenturu DPA jeho rodina.

Má přes 60 kilometrů na délku a kolem 14 kilometrů v maximální šířce. Bodamské jezero je prostě nepřehlédnutelnou dominantou hned několika zemí střední Evropy. A podle badatelů je to také místo, kde se dost možná psaly prastaré evropské dějiny.

Zimní slunovrat začíná právě dnes, 21. prosince 2025. Je to okamžik, kdy je den nejkratší a noc nejdelší v roce. Přesně v 16:03 hodin Slunce dosáhne svého nejnižšího bodu na obloze a zahájí astronomickou zimu. Ale pozor, i v té největší tmě se skrývá naděje. Od zítra se totiž dny začnou pozvolna prodlužovat a světlo

Šest tisíc let staré arménské „dračí kameny“ možná nebyly záhadnými symboly ani hraničními značkami, ale monumentálními totemy prastarého kultu, který v drsných horách uctíval životodárnou vodu.

Na různých místech Evropy včetně Česka a Slovenska před tisíci lety vznikaly zvláštní kruhové stavby. Archeologové jim říkají rondely, ale jejich účel se jim nikdy nepodařilo definovat a pramálo se ví také o jejích stavitelích.

Úvaly spojují minulost s přítomností. Rozhledna Vinice, nové menhiry i okolní krajina lákají k poznávání i odpočinku.

Během pěti prosincových dnů každý rok proráží sluneční světlo srdcem Newgrange, 5 200 let staré hrobky. Její dokonalá orientace přitahuje do irského údolí Boyne tisíce lidí, ale vidět tuto podívanou na vlastní oči je otázkou štěstí.

Slavný Stonehenge už po staletí přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti. Málokdo ale ví, že jen několik kilometrů od něj se nachází ještě větší a donedávna zcela netušený prehistorický monument – obrovský prstenec hlubokých jam, který obklopuje lokalitu Durrington Walls. V letech 2021 až 2025 zde proběhl rozsáhlý výzkum, který měl ukázat, jestli jsou tyto impozantní útvary dílem přírody, nebo zda je opravdu vytvořili lidé. Výsledky překvapily i samotné archeology.

Stálý proud duchovních poutníků – převážně žen – míří k starověkým chrámům na ostrově Malta a do jeho muzeí, kde se nacházejí oblé pravěké figurky žen vnímané jako symboly zrození a obnovy.

Když se mluví o pravěkých památkách, většině lidí se vybaví Stonehenge nebo menhiry v Carnacu. Jen málokdo ale tuší, že pozoruhodné stopy dávných civilizací leží i na samém severu Skotska – v oblasti, která je pro archeology doslova zaslíbená.

„Tiwanaku je největší říše původních obyvatel Ameriky, o které mnoho Američanů nikdy neslyšelo,“ říká Paul Goldstein, archeolog z katedry antropologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Bývala jednou z nejsilnějších mocností předkolumbovské éry. Zhruba před tisíci lety ale za záhadných okolností zmizela.

Obyvatelé dávné Anglie kdysi vyrývali do svahů gigantické siluety koní a lidí. Dodnes přesně nevíme, z jakého důvodu tak činili. Proč věnovali tolik času tvorbě obrazců, které ze země nešlo v plné kráse nikdy spatřit?