Teorie relativity

Ještě poměrně nedávno to vypadalo, že fyzika už ví o vesmíru skoro všechno: Einsteinova teorie relativity dokonale vysvětluje makrosvět, zatímco kvantová mechanika objasňuje děje na úrovni subatomových částic.

Uplynulo již více než sto od legendární výpravy Královské greenwichské observatoře, díky níž se potvrdila Einsteinova obecná teorie relativity. Zmíněný příběh se loni dočkal neobvyklého oživení: Snímek slavného zatmění bylo možné poprvé spatřit v barvách a v nevídaných detailech.

Cílem ambiciózní teorie pixelů časoprostoru jako konečné složky vesmíru je spojit kvantovou fyziku s pravidly obecné relativity, psali o tom na webu tweaktown.com.

První snímek černé díry přepsal historii, když prokázal, že tajemné objekty skutečně existují.

Již po staletí se lidé ptají: „Co je prostor, z čeho je tvořen a co je za ním?" Výjimku netvořil ani Albert Einstein, který fenomén červích děr popsal společně se svým kolegou Nathanem Rosenem. Co pojem červí díry, který s oblibou používají autoři sci-fi děl, znamená?

Jak se náš vesmír zrodil z ničeho nebo jestli před ním něco existovalo, zůstává záhadou, ale to nebrání některým fyzikům, aby se to pokusili zjistit, píše server Science Focus.

Němečtí vědci z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii otestovali „pevnost“ Einsteinovy obecné teorie relativity, tentokrát na systému dvojice pulzarů. Teze slavného teoretického fyzika opět obstála na jedničku…

Kolik přesně váží supermasivní černá díra v srdci naší Galaxie? Otáčí se? Chovají se objekty v její blízkosti přesně tak, jak očekáváme podle Einsteinovy obecné teorie relativity? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci z Institutu Maxe Plancka

Říká se: ‚Co se stalo, nedá se odestát.‘ Ale co kdyby ano? Jaké by to bylo, kdybyste v minulosti učinili jiná rozhodnutí než ta, která padla, a zvolili jiné cesty než ty, po kterých jste kráčeli? Odpovědí na tyto a další otázky by mohl být multivesmír. Respektive teorie o mnohadimenzionální realitě, která se za ním skrývá.

Sluneční soustava se ukrývá v nitru Galaxie. Nemůžeme tudíž „poodstoupit“ a podívat se, jak náš hvězdný ostrov vypadá zdálky. Dokážeme studovat pouze okolí Slunce a oblast nezastíněnou galaktickým centrem. Přesto vědci přinášejí o Mléčné dráze stále nové informace.

Gravitační čočkování naznačuje první objev černé díry o velikosti 55 tisíc Sluncí. Jejich katalogizace by mohla naznačit víc o původu těchto „motorů vesmíru“.

Rychlost světla byla přesně určena koncem 19. století. Než ale Albert Michelson (nikoliv Albert Einstein, jak se všeobecně zmiňuje) změřil dnes uznávanou hodnotu, proběhlo mnoho pokusů. Proč je ale toto číslo tak moc důležité? Na tuto otázku hledá odpověď canaltech.com.

Tým astronomů pozoroval více než 16 let dvojici pulsarů nazvanou PSR J0737−3039A/B a zjistil, že relativistické efekty lze měřit načasováním jejich pulsů, přesně tak, jak se předpovídalo a očekávalo. Pulsary jako důkaz "Studovali jsme systém kompaktních hvězd, který je bezkonkurenční laboratoří pro testování teorií gravitace v přítomnosti velmi silných gravitačních polí,“ říká astronom a astrofyzik Michael Kramer z Institutu Maxe Plancka.

Astronomové pořídili dosud nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI (Very Large Telescope Interferometr), a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu.

Einsteinova obecná teorie relativity byla zpochybněna týmem vědců, kteří prováděli 16 let trvající experiment, napsal server Yahoo.

Zatím nevíme, jak náš vesmír skutečně vznikl. Existují ale teorie, které tento okamžik dobře vysvětlují. Jako nejpravděpodobnější se jeví velký třesk, k němuž došlo před 13,7 miliardami let, napsali na webu space.com.

Vědci v Česku byli jako první na světě přímými svědky subatomárních dějů. Jinými slovy, podívali se přímo do nitra atomu. Dosud se daly atomy pozorovat jen napřímo.

"Červí díra je nejlepší sázkou pro výrobu stroje času," tvrdí doktor Davis. Podle obecné teorie relativity Alberta Einsteina, která vysvětluje, jak gravitace funguje ve vesmíru, není cestování v čase a reálném životě pouhou fantazií.

Rukopisné poznámky Alberta Einsteina k teorii relativity se na úterní aukci v Paříži vydražily za rekordních 11,6 milionu eur, tedy téměř 300 miliónů korun, což je zdaleka nejvyšší částka zaplacená za jakékoli dílo tohoto geniálního vědce, informuje web theguardian.com.

Einsteinův přípravný rukopis k teorii relativity se v Paříži v úterý vydražil za 11,6 milionů eur. Aukci pořádala síň Christie’s.

Jeden z přípravných rukopisů k teorii relativity Alberta Einsteina se v Paříži vydražil za 11,6 milionů eur (296 milionů korun) včetně poplatků, informuje agentura AFP. Aukční síň Christie‘s původně odhadovala prodejní cenu vzácného dokumentu mezi dvěma a třemi miliony eur.

Jeden z přípravných rukopisů k teorii relativity Alberta Einsteina se v úterý v Paříži vydražil za 11,6 milionů eur (296 milionů korun). O prodeji informovala agentura AFP. Aukční síň Christie's původně odhadovala prodejní cenu vzácného dokumentu mezi dvěma a třemi miliony eur.

Dnes tu máme něco pro vědátory. Dilatace času se týká zdánlivě zvláštního faktu, že čas plyne pro různé pozorovatele různou rychlostí v závislosti na jejich relativním pohybu nebo poloze v gravitačním poli.

Gravitaci a vzájemné přitahování planet tvoří podle některých vědců hmota, která se chová jako chameleon. Přizpůsobuje se okolnímu prostředí. Teď už by to chtělo jen nějaký důkaz.

Na začátku byl… podle obecně přijímané teorie Velký třesk – exploze, po které se vesmír začal rozpínat. Nová hypotéza talentovaného fyzika však naznačuje možnost, že začátek nebyl a vesmír existoval vždy, od nepaměti.

Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován.

Průlomový objev srovnatelný s prvním pozorováním černé díry představili čeští vědci v prestižním časopisu Science. Podíl na inovativním pozorování subatomárních struktur mají také odborníci z Univerzity Palackého a olomouckého centra CATRIN.

Až dosud mohli vědci přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky.

Albert Einstein byl na Nobelovu cenu poprvé nominován již před 1. světovou válkou, dostal ji však až po deseti letech a její udělení mělo pro něj z několika důvodů trpkou příchuť. Za prvé ji obdržel za vysvětlení fotoelektrického jevu, nikoli za teorii relativity. Za druhé ji dostal jako "odloženou", tedy o rok později, než měl, navíc v době, kdy mu němečtí antisemité hrozili smrtí. A za třetí ji musel využít ke splácení alimentů.

Světlo je nejrychleji se pohybující věc ve vesmíru. Co by se tedy stalo, kdyby byla rychlost světla mnohem, mnohem nižší?

Softwarově změříme ostrost obrazu, abychom zjistili skutečné zvýšení rozlišení díky jeho použití. Matematiky možná potěší vlastní funkce Fourierovy transformace a centrální limitní věta. Dalekohled sice zvětšuje, ale nemá takovou ostrost. Kolikanásobně tedy skutečně vzroste rozlišení? Změříme rozmazání, které je přítomno ve fotografiích.

Kvantová mechanika je nejrevolučnějším a současně nejméně pochopeným objevem fyziky. Do širšího povědomí se dostala především díky Schrödingerově kočce, která je živá i mrtvá současně.

Zajímáte se o vesmír a kladli jste si už někdy otázku, co by se stalo s člověkem, který by spadl do černé díry? Zemřel by, nebo by jeho život dál pokračoval? Černá díra by s vámi provedla proces zvaný špagetifikace. Co se pod tímto zajímavým termínem skrývá?

Po úspěchu se zachycením první fotografie černé díry v roce 2019 přichází další důležitý milník. Astronomům se poprvé podařilo podívat za černou díru a vidět světlo přicházející z druhé strany. Jejich úspěch dokazuje teorii relativity Alberta Einsteina, píše portál Nature.

Jméno Albert Einstein zná každý. Typicky rozcuchané vlasy tohoto geniálního vědce a pověsti o tom, že měl na základní škole z matematiky špatné známky, uklidňují školáky už desetiletí. Jaké informace však o tomto významném vědci lidé většinou nevědí?

Překvapivý efekt je způsoben zakřivením světla pomocí intenzivní gravitace. Pojmenován je po Albertu Einsteinovi, autorovi teorie relativity.

K hodnocení architektury minulého režimu nestačí povrchní soud, nekritický pohled, umocněný aktivistickou bojovností.

Je možné překročit rychlost světla? S pomocí současné fyziky určitě ne. Existují ale teorie o objektech, které dovedou překročit univerzální rychlostní limit v našem vesmíru.

Procházím síní do kuchyně okolo táty, který je celý bledý a něco skoro neslyšně povídá. Vím, že už mého bratra nezvládá, a bojím se o něj. V kuchyni brácha rozhazuje rukama a hlasitě křičí: „Blíží se konec, kdo nesloužíte Pánu, je na vás seslaný ďábel. Amen. Amen. Amen.“

Albert Einstein je dost možná vůbec nejvýznamnějším a nejproslulejším fyzikem a vědcem moderní historie. Albert Einstein vysvětlil fotoelektrický jev, Brownův pohyb, předložil myšlenku o kvantování elektromagnetického pole, a především ukázal světu obecnou teorii relativity. Není tedy s podivem, že i první manželka Alberta Einsteina, Mileva Marićová, byla neuvěřitelně nadanou matematičkou a fyzičkou. Dodnes se dokonce vedou diskuze o tom, jestli není spoluautorkou oné proslulé teorie relativity.

V 50. letech minulého století bylo kvůli vysílání rozhlasu v provozu jen několik vysílačů s vysokým výkonem. Jejich počet v posledních několika desetiletích vzrostl desetitisíckrát.

Astronomové vůbec poprvé přímo detekovali světlo zpoza supermasivní černé díry. Objev dokazuje, že obecná teorie relativity Alberta Einsteina je pravdivá.

V bezprostřední blízkosti černé díry vzniká korona, která je do jisté míry podobná koronám hvězd. Vysokoenergetické elektrony v koroně vyzařuje rentgenové záření, které můžeme pozorovat. Astrofyzici v tomto záření poprvé detekovali rentgenová echa zpoza černé díry, předpovězené Einsteinovou obecnou relativitou.

Existují pravidla, která musejí dodržovat i ty nejextrémnější objekty v kosmu. Hlavní zákon pro černé díry předpovídá, že oblast jejich horizontů událostí - hranice, za kterou už nemůže nic uniknout - by se nikdy neměla zmenšovat. Tento teorém matematicky odvodil již v roce 1971 slavný britský teoretický fyzik Stephen Hawking. Nyní, půlstoletí poté, vědci potvrdili, že se nemýlil.

Dara Rolins se toho nebojí a i ve svých osmačtyřiceti letech má postavu, kterou jí může kdejaká dvacítka závidět. U posledního příspěvku se Dara v těsných plavkách rozepsala a mimo jiné poradila ženám, že by se měly vyprsit!

První snímek černé díry pochází z roku 2019 od vědce, který změnil Zemi v obrovský radioteleskop. Nejhustší objekty vesmíru fascinují odborníky i laiky dodnes.

Teorie relativity a časový paradox jsou oblíbenou rekvizitou autorů vědecko-fantastických románů. Čím rychleji se pohybujeme, tím pomaleji nám plyne čas. Je to zvláštní, ale je to tak, což již věda dokázala. Astronaut odlétá k průzkumu vzdálených hvězdných soustav a loučí se s ním manželka se synkem v náručí. Za pár let se vrací a zjišťuje, že jeho žena již dávno zemřela a z jeho syna je stařeček nad hrobem.

Slavná teorie o černých dírách je potvrzena. Tak zní titulek vědeckého magazínu Live Science. Odborný text podrobně rozebírá způsob, s jakým se fyzici vypořádali s dvěma fúzujícími černými dírami, jimž se nesmí zmenšit jejich horizonty událostí.

Pracovní pohovory bývají často velkým strašákem. Přitom jde o poměrně obyčejný, standardní rozhovor. Jen jsou mu uchazeči zvyklí přisuzovat vyšší důležitost, a to pochopitelně podle toho, jak moc o danou práci stojí.

Sir Tim Berners-Lee, považovaný za zakladatele internetu, se rozhodl vydražit zdrojové kódy prvních internetových protokolů, na kterých je vybudován současný internet. Internetový průkopník se rozhodl využít popularity tzv. nezaměnitelných tokenů, které potvrzují autenticitu digitálních děl. Zdrojový kód protokolů HTTP, jazyka HTML a návrh URI, pomocí kterých se na internetu identifikují stránky, půjde do aukce za vyvolávací cenu 1000 dolarů. Píše například CNN či server Arstecnica.

Dosud nejpodrobnější mapa tajemné temné hmoty ve vesmíru vyvolává otázku, zda se nezhroutí jeden z pilířů současné fyziky.

Jedna populární teorie vysvětlující vesmír říká, že z černé díry nemůže nic uniknout. Jakmile něco projde horizontem události, zvaným bod bez návratu, zůstane to navždy tam, spoutáno gravitačním polem, z něhož nemůže uniknout ani světlo. Totéž předpokládá obecná teorie relativity. Tým astrofyziků ale nyní prý našel důkaz, že rotující černá díra generuje obrovské množství energie.

Rukopis s nejslavnější rovnicí lidské historie "E=mc²", jejímž autorem se stal v roce 1905 vizionář a slavný fyzik Albert Einstein a která je dodnes pro fyziku neocenitelná, byl v aukci prodán anonymnímu sběrateli za 1,2 milionu dolarů (přes 25 milionů korun)..

Podle obecně uznávaných teorií měl být na počátku existence vesmíru tzv. Velký třesk. Velkým třeskem mělo dojít k rozptylu hmoty do všech směrů a následnému formování prvních prachových uskupení, ze kterého vznikly první kosmické objekty.

Průzkum 226 milionů galaxií s pomocí slabého gravitačního čočkování ukazuje na správnost kosmologie, ale naznačuje, že nám větší „jemnost“ shluků temné hmoty. To ukazuje na možnou novou fyziku.

Podle odborníků existují na světě už jen 3 další rukou psané dopisy Alberta Einsteina, na kterých se nachází také známá rovnice o teorii relativity.

Dopis Alberta Einsteina, v němž fyzik vlastnoručně zapsal svou slavnou rovnici E = mc², se v aukci v USA prodal za 1,2 milionu dolarů (v přepočtu zhruba 25 milionů Kč).

Kdo z nás by chtěl stárnout? Jen málokdo z dospělých lidí by chtěl být starší.  Avšak čas je neúprosný a nešetří nikoho z nás. Snad jen děti si to přejí. Ještě více nepříjemné, než stárnutí těla, může být stárnutí mysli.