Teorie relativity

Vědcům se podařila doslova jedinečná věc. V laboratoři vytvořili miniaturní černou díru. Následně zůstali v šoku. Reagovala naprosto nečekaně.

O čase se tvrdí, že je nejzáhadnějším a nejpodivnějším fenoménem našeho vesmíru. Přestože je všude kolem nás a vnímáme ho, stále nedokážeme vysvětlit jeho podstatu. Existuje vůbec a dalo by se jím cestovat?

Hrdinové sci-fi filmů mají talent uniknout nebezpečí docela vědecky náročnými způsoby. Například skokem do hyperprostoru, teleportací ze svízelné situace nebo jednoduše otevřou portál na jinou planetu, kde se dostanou skrze červí díru, podobně jako v seriálu Hvězdná Brána a to může být ve skutečnosti vědeckou realitou. Existují tedy červí díry?

Tým fyziků vedený Lotte Mertensovou z Amsterdamské univerzity simuloval v laboratoři horizont událostí černé díry. Pozorovali při tom i tepelné záření, jehož existenci předpověděl v roce 1974 Stephen Hawking.

Vesmír je plný úžasných událostí a vědci byli nyní svědky roztrhání hvězdy, která se dostala příliš blízko k černé díře.

Einsteinova obecná teorie relativity je často chápána jako neochvějně přesná a bezchybná. Pokud se ale aplikuje na extrémně malé vzdálenosti nebo naopak na celý vesmír, nemusí to být úplně pravda.

Hypotetické mosty spojující vzdálené oblasti prostoru a času by mohly vypadat jako černé díry, takže je možné, že již byly spatřeny.

Herec Ladislav Frej zavzpomínal na dětství, které prožil v tatínkově hospodě, a promluvil také o té, která mu teď dělá doma společnost. O Maryšce.

Vědci narazili na zajímavou dvojici. Černá díra a její hvězdný průvodce se nacházejí poměrně blízko naší planety. To by mělo znamenat, že v současné době je to nejbližší černá díra, kterou jsme našli, jak píše server Science News.

Ne pokaždé musí vysokoškolský titul nebo i "jen" maturitní vysvědčení znamenat zaručený úspěch v pracovním životě. O následujících třech významných Američanech bychom mohli říct, že jsou doslova nevzdělanými lidmi, kteří dosáhli obrovského úspěchu.

Fyzikové poprvé "slyšeli" zvonění vznikající černé díry a zjistili, že vzor tohoto zvonění předpovídá hmotnost a spin černé díry.

Gravitační čočkující systém kupy galaxií SDSS J1004+4112 vytváří kopie obrazu vzdáleného kvasaru s rekordně dlouhým zpožděním.

Kdysi na přednášce se nás lektor zeptal: „Jaká je hlavní nevýhoda jaderných elektráren?“ Já jsem znal odpověď, tedy tu, kterou on chtěl slyšet.

Mozek Alberta Einsteina měl spolu s géniovými ostatky skončit zpopelněný. Navzdory poslední vůli nebožtíka však zmíněný orgán ukradl patolog, který doufal, že se mu jeho prostřednictvím podaří odhalit zřídlo inteligence.

Na úplném počátku byla nekonečně hustá, drobná koule hmoty. Pak najednou vybuchla. Vznikly atomy, molekuly, hvězdy a galaxie. Alespoň tak je v posledních desetiletích popisován vznik vesmíru. Nový teoretický výzkum ale ukazuje, že to celé mohlo probíhat trochu jinak.

Fyzikální princip, který patří k základům obecné teorie relativity, ustál zatím nejpřísnější test.

Fyzikální princip, který patří k základům obecné teorie relativity, ustál dosud nejpřísnější test.

Neexistuje snad známější a uznávanější vědec než je fyzik Stephen Hawking, jehož si celé lidstvo nejen vážilo, ale kterého zároveň i obdivovalo a milovalo. Hawking zemřel v roce 2018, ale jeho fascinující teorie žijí dál. A leckteré z nich jsme doposud nejen nepotvrdili, ale ani pořádně nepochopili.

Podle mezinárodního týmu astronomů se gravitační síla za celou dobu existence vesmíru nijak nezměnila. Svou studii, na které se podíleli astronomové z USA, Velké Británie, Kanady, Chile, Španělska, Brazílie, Německa, Japonska, Itálie, Austrálie, Norska a Švýcarska, prezentovali minulý týden na konferenci COSMO’22 v brazilském Riu de Janeiru.

Temné galaxie jsou hypotetické objekty tvořené především temnou hmotou, obsahující jen velmi málo nebo žádné hvězdy. Vědci po těchto útvarech velmi intenzivně pátrají.

Kdyby totiž rotující černé díry byly nestabilní, pak by vlastně Einsteinova gravitační teorie musela být neplatná. Jen pro připomenutí, jeho gravitační teorie je součástí jeho obecné teorie relativity, kterou Einstein publikoval už v roce 1915.

Když se vědci dívají na data získaná z teleskopů, jako je například vesmírný teleskop Jamese Webba, nahlížejí do minulosti. Protože se světlo šíří omezenou rychlostí, to, co vidíme dnes, jsou události, které se staly před miliony a dokonce miliardami let.

Zvláštní vysvětlení, že by neznámé létající objekty mohly pocházet z budoucnosti, zmínil astronaut Tim Peake v jednom ze svých rozhovorů. Teorii do jisté míry podporuje kvantová fyzika.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Nově vypuštěná družice má změřit, jak rotace Země táhne kolem sebe strukturu časoprostoru, což je efekt Einsteinovy ​​obecné teorie relativity.

O tom, že Einsteinův mozek byl jiný, svědčí jeho objevy, které změnily svět. Jenže on byl jiný i skutečně – měl některé fyzické anomálie. Mají tyto dvě věci, vynálezcova genialita a charakteristika jeho mozku, souvislost? Pravděpodobně ano, ukázala několik desítek let trvající bádání.

Jak se věda staví ke stvoření planety Země a jejích obyvatel za pouhých sedm dní? Na první pohled se jedná o nesmysl, ovšem fyzikální zákony přece jen určité skulinky obsahují...

Nový experiment s warpovým pohybem může konečně nepřímo ověřit nejslavnější předpověď slavného fyzika Stephena Hawkinga o černých dírách.

Albert Einstein měl zase pravdu. Černá díra potvrdila obecnou teorii relativity, na které geniální fyzik pracoval před více než 100 lety v Praze.

Dean Buonomano, profesor na UCLA a autor knihy „ Your Brain Is a Time Machine: The Neuroscience and Physics of Time “, podává jednoduché vysvětlení teorie věčného vesmíru a času.  V kontextu fyziky existují dva obecné pohledy na povahu času. Jeden, který si můžeme představit, je „prezentismus“, který je skutečný pouze pro současnost.

Buzze Rakeťáka jsme poprvé potkali v roce 1993. Spolu s kovbojem Woodym dovedli studio Pixar na nejvyšší příčky v oblasti animace. Nyní je načase podívat se na to, kde se akční figurka Buzze Rakeťáka vzala.

Stephen Hawking byl známý svou prací o problematice černých děr a teorie relativity. Slavný fyzik, který zemřel ve věku 76 let, však měl také několik předpovědí o budoucnosti. Jedna z nich se týká dokonce vyhynutí lidstva, kterému dle něj nelze zabránit.

Několik tisíc světelných let od Země bloudí galaxií osamocený nebeský objekt. Je hmotnější než Slunce, ale mnohem menší.

Udělali jste někdy v životě chybu a chtěli ji vrátit zpět? Právě změna různých rozhodnutí, která jsme v minulosti učinili, je jedním z hlavních důvodů, proč nás koncept cestování časem tak fascinuje.

Mnoho z nás jistě vidělo americký sci-fi film Interstellar. Astronauti v něm přistáli na planetě, která obíhala blízko gigantické černé díry, tj. v místě s extrémně silným gravitačním polem. Díky tomu, když na povrchu planety uplynula hodina, v okolním vesmíru daleko od „mateřské“ černé díry uplynulo sedm let. Vědci nyní v reálu přišli s atomovými hodinami, které měří různě rychlé toky času v místech nacházejících se pouhý milimetr od sebe.

Už první řečtí filozofové považovali vesmír za nekonečný. Na tento názor navázal Albert Einstein ve své teorii relativity, která počítá s tím, že se kosmos rozpíná. Je tak dynamicky se měnícím prostorem obsahující všechny galaxie. Co když to ale není pravda a má hranice?

Badatelé se snažili odhadnout, jestli jednotku času zná i vesmír. Čas na planetě Zemi totiž plyne stále konstantní rychlostí.

Astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně černou dírou.

Astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Zachycuje paprsky světla zakřivené v silném gravitačním poli černé díry, která je čtyřmilionkrát hmotnější než Slunce.

Astronomové poprvé vyfotografovali záhadný objekt v srdci Mléčné dráhy a dokázali, že je to skutečně černá díra

Fascinující záběry přinesli ve čtvrtek vědci z projektu Event Horizon Telescope. Projekt, který v roce 2019 přinesl první fotografii černé díry, nyní zveřejnil zcela novou fotku slavného vesmírného jevu. Tentokrát jde o černou díru, kterou máme z astronomického hlediska za rohem.

Badatelé naznačují, že důkazy o existenci takové dopravní sítě se mohou nacházet v již existujících datových souborech.

Uznávaný profesor z Harvardské univerzity přišel s teorií, že za naším vesmírem stojí mimozemšťané. Také zavádí nový klasifikační rámec civilizací.

Jen v naší galaxii existují desítky milionů černých děr.

Cestování v čase je jedním z oblíbených témat nejen sci-fi knížek nebo hollywoodských trháků, ale také teoretických fyziků. Poslední výpočty naznačují, že nahlédnutí do budoucnosti by se mohlo stát realitou.

„Kolik je hodin?" Tak zní jedna z nejčastěji kladených otázek. Na čase závisí naše každodenní fungování. Vstáváme na budík, pracujeme od-do, večeře se podává v tolik hodin a do postele chceme jít před půlnocí. Co by se stalo, kdyby čas neexistoval?

Délka sekundy nebyla aktualizována 70 let. To se může brzy změnit.

Nedávno spuštěný vesmírný teleskop NASA, dalekohled Jamese Webba (JWST), je velkolepým nástrojem, který nám umožní nahlédnout hlouběji do minulosti než kdykoli předtím, píše se na serveru Sciencefocus.

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií.

Existenci času bereme jako samozřejmost. Stačí se podívat na hodiny či kalendář. Vývoj fyziky však počítá s možností, že čas existovat nemusí. Podle profesora Sama Barona by absence času náš život nijak neovlivnila. Rovněž tvrdí, že základním rysem našeho vesmíru nemusí být čas, ale příčinná souvislost.

Existuje čas? Tahle otázka vám může připadat hloupá, vždyť se stačí podívat na hodinky, nebo do kalendáře.

Podle speciální teorie relativity Alberta Einsteina se světlo šíří tak rychle, že ve vakuu se nic ve vesmíru nemůže pohybovat rychleji, píše web livescience. Je to ale opravdu konečná rychlost?

Existuje čas? Odpověď na tuto otázku nemusí být tak jednoznačná, jak se na první pohled zdá, uvedl web livescience.

V pátek se Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) prohnaly protony a největší částicový urychlovač světa se tak vrátil do provozu – po více než třech letech odpočinku. CERN strávil tři roky údržbou a vylepšováním systému, nyní je však urychlovač připraven opět objevovat tajemství vesmíru, v němž žijeme. Nové prvky LHC mají vědcům umožnit snáze detekovat, sbírat a analyzovat data z proběhlých experimentů. Tajemství vesmíru LHC by v příštích letech měl zažít dosud největší počet kolizí částic, a ve vyšších rychlostech než kdy dřív. Vědci chtějí mimo jiné zjistit, zda obstojí tzv. standardní model, či přesněji standardní model částicové fyziky. Teorie je klíčová pro naše současné

Fyzika v posledních letech prochází doslova revolucí. Během minulého století jsme vesmír vysvětlovali dvěma fyzikálními teoriemi.

Díky gravitaci drží naše sluneční soustava pohromadě, my se držíme nohama na Zemi a jablka nelétají ze stromů nikam do vesmíru, ale padají pěkně dolů, třeba i někomu na hlavu. Isaac Newton to ostatně hezky popsal. Problém ale je, že jeho zákon není tak úplně přesný. A že vlastně dosud nikdo nevysvětlil, jakým způsobem hmota svou přitažlivost vlastně vytváří.

Už od útlého věku se učíme, že vše, co v našem světě existuje, dokážeme popsat pomocí rozměrů délky, výšky a šířky. To jsou tři dimenze prostoru. Když k nim přidáme čas, jejich počet stoupne na čtyři. Podle vědců jich však může být mnohem více.

Nová teorie navrhuje, že informace o tom, co se děje uvnitř černé díry, se může dostat opět ven. Neporuší přitom žádný z důležitých principů obecné teorie relativity.