Teorie relativity

Po Microsoftu spouští svého konverzačního chatbota i Google Bard zatím ale není pro všechny, v Česku jej zkusíte jedině přes VPN Microsoft 8. února letošního roku spustil nový vyhledávač Bing poháněný umělou inteligencí a zahájil tak velkou vyhledávací revoluci.

E = mc2 neboli energie se může změnit v hmotu a hmota v energii. To je nejslavnější rovnice největšího fyzika 20. století Alberta Einsteina. Rozhodně ale nešlo o jeho nejdůležitější objev. Rovnice byla součástí tzv. speciální teorie relativity. Dne 20. března roku 1916 publikoval německý fyzik svou nejslavnější rovnici, obecnou teorii relativity, na které Einstein pracoval i na Ferdinandově univerzitě v Praze.

Zajímavá a čistě hypotetická teorie o tom, jak by lidé mohli cestovat vesmírnými časoprostory za pomoci několika patrných změn v rozpínajícím se vesmíru.

Singularita obecně označuje nějakou skutečnost, která nesnese srovnání, je pouze sama o sobě, je výjimečná, jedinečná a nepřenositelná. Ve fyzice označuje bod, kde končí vliv příčiny a následku.

20. století bylo dobou velkých nápadů, které měly od základů změnit celé kontinenty. Geografie ale nebyla jedinou věcí, kterou se lidé snažili technologicky změnit.

Zdánlivě jednoduchá otázka nemá jednoduché vysvětlení. Musíme si pomoci teorií relativity od Alberta Einsteina. V žádném případě se ale nezbavujte dat, pokud získáte pocit, že váš mobil ztěžkl.

Albert Einstein se nesmazatelně zapsal do dějin vědy. I pro něj ale byly některé věci za hranicí chápání.

Bylo by možné detekovat gravitační vlny pomocí interference laserového svazku po odrazu na Měsíci?

Ronald Mallett má za úkol vyvinout skutečný funkční stroj času využívající lasery. Tento koncept ho fascinuje od dětství a nyní je mu 77 let. Dříve vyučoval fyziku na univerzitě v Connecticutu a stále věří, že rotující laserová smyčka dokáže vždy ohnout čas, jak uvádí web Interesting Engineering.

Jedno je jasné, nikdo z nás se tomu nevyhne. Nepovedlo se to zatím nikomu. Ani ta Čachtická paní se z vlastní smrtelnosti nevylhala a prostě vzala za své. I Metuzaléma si vzala zubatá. Všichni tam musíme. Jenže ne všichni podle svých představ a víry půjdeme na stejné místo. Vilém Famm si vzal na paškál téma života – smrt. A co je po smrti.

Vědec Stephen Hawking se jako teoretický fyzik stal globální celebritou. Za svou slávu vděčil geniální mysli, ale také zdravotním problémům, které ho uvěznily nehybného na vozíček pro hendikepované. Navzdory pesimistickým prognózám, jež ho v mládí odsoudily k brzké smrti, se dožil neuvěřitelných 76 let.

Pokud existují červí díry, měly by při příhodné souhře okolností fungovat jako supervýkonné gravitační čočky. Byl by to pro výzkum vesmíru hned dvojí jackpot. Červí díry by pro nás mohly zviditelnit nesmírně vzdálené objekty a zároveň by se gravitačním čočkováním mohly prozradit. Jejich objev by byl přelomovou událostí celé vědy.

Večer 19. července 1952 došlo na obloze nad Washingtonem k bizarnímu incidentu, který trval až do časných ranních hodin 20. července.

Přední vědci, kteří pátrali po důkazech existence antihmoty ve vesmíru, nedávno oznámili, že narazili na dosud neznámou "neviditelnou formu života" zde na Zemi, která nás dost možná všechny špehuje!

Vydat se do budoucnosti či minulosti ve stroji času nemusí patřit je do sci-fi. Ve skutečnosti je to možné. Jen je zapotřebí dořešit pár „maličkostí“ a můžeme vyrazit. Koneckonců, v čase už cestujeme, i když zatím jen o vteřiny. Co tedy skutečnému cestování v čase člověku brání?

Na to, že úhel pohledu hraje důležitou roli i ve fyzice, upozorňuje nová studie vědců z univerzit ve Varšavě a Oxfordu. Ti se rozhodli, že zjistí, jak by náš svět vypadal, pokud by se na něj dívali pozorovatelé pohybující se rychleji než světlo ve vakuu. Výsledek je překvapil.

Strašlivá závrať o zlomových vědeckých objevech byla nominovaná na prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu. Není to ani román, ani esej.

Observatoř LIGO je fyzikální experiment zaměřený na detekci gravitačních vln.

Dozvíte se, jak UFO manipuluje s planetou Zemí. A opravdu pochází UFO z budoucnosti?

Zimní noční oblohu rozzáří jasnější kometa, zájemci ji mohou pozorovat malými dalekohledy. Nejlepší podmínky pro sledování komety nabídne druhá polovina ledna a první polovina února, sdělila dnes v tiskové zprávě platforma Astrofyzikální proGResy z Opavy. V této době by lidé daleko od měst mohli kometu spatřit i pouhým okem, pomocí dalekohledu by měli rozeznat i ohon komety. Nacházet se bude vysoko nad obzorem, převážně nad severním.

Černé díry tvoří přirozené stroje času, které umožňují cestovat do minulosti i budoucnosti. Neočekávejte však, že v dohledné době navštívíme dinosaury.

Využití červích děr bylo donedávna možné pouze ve sci-fi příbězích. Podle nejnovějších studií to však vypadá, že by se tento fenomén dal využít například ke komunikaci s kosmickými sondami. Červí díry dnešní vědě slouží jako pomocné teoretické objekty ve vesmíru, které pomáhají řešit například Einsteinovy rovnice a podporují teorii relativity. Jedná se o matematické propojení černých děr s jejich protějšky, bílými dírami, skrze tzv. Einsteinův-Rosenův most. Přestože jejich přítomnost v dosud známém vesmíru nebyla zatím prokázána, lze ji na základě výpočtů s poměrně vysokou spolehlivostí předpokládat. V případě, že by pak takováto tělesa v kosmu skutečně existovaly, dalo by se jejich jedinečných vlastností vhodně využít.

Otázka, jestli je možné cestovat v čase, vědce nepřestává fascinovat. Z řady známých filmů víme o existenci paradoxů, které s sebou cestování časem přináší.

Žijeme ve světě, kde předpokládáme, že věda a víra se vzájemně vylučují. Pokud je něco považováno za vědecké, pak se to neslučuje s naším náboženským přesvědčením. Zatímco někteří říkají, že teorie velkého třesku stvořila vesmír, jiní jsou přesvědčeni, že vesmír stvořil Bůh. Který názor je správný?

Vědci z MIT, Caltechu a Harvardovy univerzity poprvé poslali kvantovou informaci skrze kvantový systém, což si lze představit jako průchod červí dírou. Ačkoli tento experiment nevytvořil narušení fyzikálního prostoru a času tak, jak by se dalo chápat vědeckofantastické pojetí červí díry, výpočty z experimentu ukázaly, že qubity cestovaly z jednoho systému provázaných (entanglovaných) částic do druhého v modelu gravitace, jak uvádí server Brighter.

Červí díry jsou často námětem pro vědecko-fantastické filmy jako třeba Interstellar, i když zrovna tento film byl pojat snad nejvědečtěji jak jen to šlo.

V nedávné studii, která může změnit pohled na chápání vesmíru, zveřejnili astronomové výsledky svého pozorování hvězdokup. Jejich poznatky zpochybňují Newtonův gravitační zákon i Einsteinovy teorie. Popírají také temnou hmotu. Že je to poměrně kontroverzní práce svědčí vyjádření jiných astrofyziků.

Vědcům se podařila doslova jedinečná věc. V laboratoři vytvořili miniaturní černou díru. Následně zůstali v šoku. Reagovala naprosto nečekaně.

O čase se tvrdí, že je nejzáhadnějším a nejpodivnějším fenoménem našeho vesmíru. Přestože je všude kolem nás a vnímáme ho, stále nedokážeme vysvětlit jeho podstatu. Existuje vůbec a dalo by se jím cestovat?

Hrdinové sci-fi filmů mají talent uniknout nebezpečí docela vědecky náročnými způsoby. Například skokem do hyperprostoru, teleportací ze svízelné situace nebo jednoduše otevřou portál na jinou planetu, kde se dostanou skrze červí díru, podobně jako v seriálu Hvězdná Brána a to může být ve skutečnosti vědeckou realitou. Existují tedy červí díry?

Tým fyziků vedený Lotte Mertensovou z Amsterdamské univerzity simuloval v laboratoři horizont událostí černé díry. Pozorovali při tom i tepelné záření, jehož existenci předpověděl v roce 1974 Stephen Hawking.

Einsteinova obecná teorie relativity je často chápána jako neochvějně přesná a bezchybná. Pokud se ale aplikuje na extrémně malé vzdálenosti nebo naopak na celý vesmír, nemusí to být úplně pravda.

Herec Ladislav Frej zavzpomínal na dětství, které prožil v tatínkově hospodě, a promluvil také o té, která mu teď dělá doma společnost. O Maryšce.

Vědci narazili na zajímavou dvojici. Černá díra a její hvězdný průvodce se nacházejí poměrně blízko naší planety. To by mělo znamenat, že v současné době je to nejbližší černá díra, kterou jsme našli, jak píše server Science News.

Ne pokaždé musí vysokoškolský titul nebo i "jen" maturitní vysvědčení znamenat zaručený úspěch v pracovním životě. O následujících třech významných Američanech bychom mohli říct, že jsou doslova nevzdělanými lidmi, kteří dosáhli obrovského úspěchu.

Fyzikové poprvé "slyšeli" zvonění vznikající černé díry a zjistili, že vzor tohoto zvonění předpovídá hmotnost a spin černé díry.

Gravitační čočkující systém kupy galaxií SDSS J1004+4112 vytváří kopie obrazu vzdáleného kvasaru s rekordně dlouhým zpožděním.

Kdysi na přednášce se nás lektor zeptal: „Jaká je hlavní nevýhoda jaderných elektráren?“ Já jsem znal odpověď, tedy tu, kterou on chtěl slyšet.

Mozek Alberta Einsteina měl spolu s géniovými ostatky skončit zpopelněný. Navzdory poslední vůli nebožtíka však zmíněný orgán ukradl patolog, který doufal, že se mu jeho prostřednictvím podaří odhalit zřídlo inteligence.

Na úplném počátku byla nekonečně hustá, drobná koule hmoty. Pak najednou vybuchla. Vznikly atomy, molekuly, hvězdy a galaxie. Alespoň tak je v posledních desetiletích popisován vznik vesmíru. Nový teoretický výzkum ale ukazuje, že to celé mohlo probíhat trochu jinak.

Fyzikální princip, který patří k základům obecné teorie relativity, ustál zatím nejpřísnější test.

Fyzikální princip, který patří k základům obecné teorie relativity, ustál dosud nejpřísnější test.

Neexistuje snad známější a uznávanější vědec než je fyzik Stephen Hawking, jehož si celé lidstvo nejen vážilo, ale kterého zároveň i obdivovalo a milovalo. Hawking zemřel v roce 2018, ale jeho fascinující teorie žijí dál. A leckteré z nich jsme doposud nejen nepotvrdili, ale ani pořádně nepochopili.

Podle mezinárodního týmu astronomů se gravitační síla za celou dobu existence vesmíru nijak nezměnila. Svou studii, na které se podíleli astronomové z USA, Velké Británie, Kanady, Chile, Španělska, Brazílie, Německa, Japonska, Itálie, Austrálie, Norska a Švýcarska, prezentovali minulý týden na konferenci COSMO’22 v brazilském Riu de Janeiru.

Temné galaxie jsou hypotetické objekty tvořené především temnou hmotou, obsahující jen velmi málo nebo žádné hvězdy. Vědci po těchto útvarech velmi intenzivně pátrají.

Kdyby totiž rotující černé díry byly nestabilní, pak by vlastně Einsteinova gravitační teorie musela být neplatná. Jen pro připomenutí, jeho gravitační teorie je součástí jeho obecné teorie relativity, kterou Einstein publikoval už v roce 1915.

Když se vědci dívají na data získaná z teleskopů, jako je například vesmírný teleskop Jamese Webba, nahlížejí do minulosti. Protože se světlo šíří omezenou rychlostí, to, co vidíme dnes, jsou události, které se staly před miliony a dokonce miliardami let.

Zvláštní vysvětlení, že by neznámé létající objekty mohly pocházet z budoucnosti, zmínil astronaut Tim Peake v jednom ze svých rozhovorů. Teorii do jisté míry podporuje kvantová fyzika.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Nově vypuštěná družice má změřit, jak rotace Země táhne kolem sebe strukturu časoprostoru, což je efekt Einsteinovy ​​obecné teorie relativity.

O tom, že Einsteinův mozek byl jiný, svědčí jeho objevy, které změnily svět. Jenže on byl jiný i skutečně – měl některé fyzické anomálie. Mají tyto dvě věci, vynálezcova genialita a charakteristika jeho mozku, souvislost? Pravděpodobně ano, ukázala několik desítek let trvající bádání.

Jak se věda staví ke stvoření planety Země a jejích obyvatel za pouhých sedm dní? Na první pohled se jedná o nesmysl, ovšem fyzikální zákony přece jen určité skulinky obsahují...

Nový experiment s warpovým pohybem může konečně nepřímo ověřit nejslavnější předpověď slavného fyzika Stephena Hawkinga o černých dírách.

Albert Einstein měl zase pravdu. Černá díra potvrdila obecnou teorii relativity, na které geniální fyzik pracoval před více než 100 lety v Praze.

Dean Buonomano, profesor na UCLA a autor knihy „ Your Brain Is a Time Machine: The Neuroscience and Physics of Time “, podává jednoduché vysvětlení teorie věčného vesmíru a času.  V kontextu fyziky existují dva obecné pohledy na povahu času. Jeden, který si můžeme představit, je „prezentismus“, který je skutečný pouze pro současnost.

Buzze Rakeťáka jsme poprvé potkali v roce 1993. Spolu s kovbojem Woodym dovedli studio Pixar na nejvyšší příčky v oblasti animace. Nyní je načase podívat se na to, kde se akční figurka Buzze Rakeťáka vzala.

Stephen Hawking byl známý svou prací o problematice černých děr a teorie relativity. Slavný fyzik, který zemřel ve věku 76 let, však měl také několik předpovědí o budoucnosti. Jedna z nich se týká dokonce vyhynutí lidstva, kterému dle něj nelze zabránit.