Teorie relativity

Když se vědci dívají na data získaná z teleskopů, jako je například vesmírný teleskop Jamese Webba, nahlížejí do minulosti. Protože se světlo šíří omezenou rychlostí, to, co vidíme dnes, jsou události, které se staly před miliony a dokonce miliardami let.

Zvláštní vysvětlení, že by neznámé létající objekty mohly pocházet z budoucnosti, zmínil astronaut Tim Peake v jednom ze svých rozhovorů. Teorii do jisté míry podporuje kvantová fyzika.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Nově vypuštěná družice má změřit, jak rotace Země táhne kolem sebe strukturu časoprostoru, což je efekt Einsteinovy ​​obecné teorie relativity.

O tom, že Einsteinův mozek byl jiný, svědčí jeho objevy, které změnily svět. Jenže on byl jiný i skutečně – měl některé fyzické anomálie. Mají tyto dvě věci, vynálezcova genialita a charakteristika jeho mozku, souvislost? Pravděpodobně ano, ukázala několik desítek let trvající bádání.

Jak se věda staví ke stvoření planety Země a jejích obyvatel za pouhých sedm dní? Na první pohled se jedná o nesmysl, ovšem fyzikální zákony přece jen určité skulinky obsahují...

Nový experiment s warpovým pohybem může konečně nepřímo ověřit nejslavnější předpověď slavného fyzika Stephena Hawkinga o černých dírách.

Albert Einstein měl zase pravdu. Černá díra potvrdila obecnou teorii relativity, na které geniální fyzik pracoval před více než 100 lety v Praze.

Dean Buonomano, profesor na UCLA a autor knihy „ Your Brain Is a Time Machine: The Neuroscience and Physics of Time “, podává jednoduché vysvětlení teorie věčného vesmíru a času.  V kontextu fyziky existují dva obecné pohledy na povahu času. Jeden, který si můžeme představit, je „prezentismus“, který je skutečný pouze pro současnost.

Buzze Rakeťáka jsme poprvé potkali v roce 1993. Spolu s kovbojem Woodym dovedli studio Pixar na nejvyšší příčky v oblasti animace. Nyní je načase podívat se na to, kde se akční figurka Buzze Rakeťáka vzala.

Stephen Hawking byl známý svou prací o problematice černých děr a teorie relativity. Slavný fyzik, který zemřel ve věku 76 let, však měl také několik předpovědí o budoucnosti. Jedna z nich se týká dokonce vyhynutí lidstva, kterému dle něj nelze zabránit.

Několik tisíc světelných let od Země bloudí galaxií osamocený nebeský objekt. Je hmotnější než Slunce, ale mnohem menší.

Udělali jste někdy v životě chybu a chtěli ji vrátit zpět? Právě změna různých rozhodnutí, která jsme v minulosti učinili, je jedním z hlavních důvodů, proč nás koncept cestování časem tak fascinuje.

Mnoho z nás jistě vidělo americký sci-fi film Interstellar. Astronauti v něm přistáli na planetě, která obíhala blízko gigantické černé díry, tj. v místě s extrémně silným gravitačním polem. Díky tomu, když na povrchu planety uplynula hodina, v okolním vesmíru daleko od „mateřské“ černé díry uplynulo sedm let. Vědci nyní v reálu přišli s atomovými hodinami, které měří různě rychlé toky času v místech nacházejících se pouhý milimetr od sebe.

Už první řečtí filozofové považovali vesmír za nekonečný. Na tento názor navázal Albert Einstein ve své teorii relativity, která počítá s tím, že se kosmos rozpíná. Je tak dynamicky se měnícím prostorem obsahující všechny galaxie. Co když to ale není pravda a má hranice?

Badatelé se snažili odhadnout, jestli jednotku času zná i vesmír. Čas na planetě Zemi totiž plyne stále konstantní rychlostí.

Astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně černou dírou.

Astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Zachycuje paprsky světla zakřivené v silném gravitačním poli černé díry, která je čtyřmilionkrát hmotnější než Slunce.

Astronomové poprvé vyfotografovali záhadný objekt v srdci Mléčné dráhy a dokázali, že je to skutečně černá díra

Fascinující záběry přinesli ve čtvrtek vědci z projektu Event Horizon Telescope. Projekt, který v roce 2019 přinesl první fotografii černé díry, nyní zveřejnil zcela novou fotku slavného vesmírného jevu. Tentokrát jde o černou díru, kterou máme z astronomického hlediska za rohem.

Badatelé naznačují, že důkazy o existenci takové dopravní sítě se mohou nacházet v již existujících datových souborech.

Uznávaný profesor z Harvardské univerzity přišel s teorií, že za naším vesmírem stojí mimozemšťané. Také zavádí nový klasifikační rámec civilizací.

Jen v naší galaxii existují desítky milionů černých děr.

Cestování v čase je jedním z oblíbených témat nejen sci-fi knížek nebo hollywoodských trháků, ale také teoretických fyziků. Poslední výpočty naznačují, že nahlédnutí do budoucnosti by se mohlo stát realitou.

„Kolik je hodin?" Tak zní jedna z nejčastěji kladených otázek. Na čase závisí naše každodenní fungování. Vstáváme na budík, pracujeme od-do, večeře se podává v tolik hodin a do postele chceme jít před půlnocí. Co by se stalo, kdyby čas neexistoval?

Délka sekundy nebyla aktualizována 70 let. To se může brzy změnit.

Nedávno spuštěný vesmírný teleskop NASA, dalekohled Jamese Webba (JWST), je velkolepým nástrojem, který nám umožní nahlédnout hlouběji do minulosti než kdykoli předtím, píše se na serveru Sciencefocus.

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií.

Existenci času bereme jako samozřejmost. Stačí se podívat na hodiny či kalendář. Vývoj fyziky však počítá s možností, že čas existovat nemusí. Podle profesora Sama Barona by absence času náš život nijak neovlivnila. Rovněž tvrdí, že základním rysem našeho vesmíru nemusí být čas, ale příčinná souvislost.

Existuje čas? Tahle otázka vám může připadat hloupá, vždyť se stačí podívat na hodinky, nebo do kalendáře.

Podle speciální teorie relativity Alberta Einsteina se světlo šíří tak rychle, že ve vakuu se nic ve vesmíru nemůže pohybovat rychleji, píše web livescience. Je to ale opravdu konečná rychlost?

Existuje čas? Odpověď na tuto otázku nemusí být tak jednoznačná, jak se na první pohled zdá, uvedl web livescience.

V pátek se Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) prohnaly protony a největší částicový urychlovač světa se tak vrátil do provozu – po více než třech letech odpočinku. CERN strávil tři roky údržbou a vylepšováním systému, nyní je však urychlovač připraven opět objevovat tajemství vesmíru, v němž žijeme. Nové prvky LHC mají vědcům umožnit snáze detekovat, sbírat a analyzovat data z proběhlých experimentů. Tajemství vesmíru LHC by v příštích letech měl zažít dosud největší počet kolizí částic, a ve vyšších rychlostech než kdy dřív. Vědci chtějí mimo jiné zjistit, zda obstojí tzv. standardní model, či přesněji standardní model částicové fyziky. Teorie je klíčová pro naše současné

Fyzika v posledních letech prochází doslova revolucí. Během minulého století jsme vesmír vysvětlovali dvěma fyzikálními teoriemi.

Díky gravitaci drží naše sluneční soustava pohromadě, my se držíme nohama na Zemi a jablka nelétají ze stromů nikam do vesmíru, ale padají pěkně dolů, třeba i někomu na hlavu. Isaac Newton to ostatně hezky popsal. Problém ale je, že jeho zákon není tak úplně přesný. A že vlastně dosud nikdo nevysvětlil, jakým způsobem hmota svou přitažlivost vlastně vytváří.

Už od útlého věku se učíme, že vše, co v našem světě existuje, dokážeme popsat pomocí rozměrů délky, výšky a šířky. To jsou tři dimenze prostoru. Když k nim přidáme čas, jejich počet stoupne na čtyři. Podle vědců jich však může být mnohem více.

Nová teorie navrhuje, že informace o tom, co se děje uvnitř černé díry, se může dostat opět ven. Neporuší přitom žádný z důležitých principů obecné teorie relativity.

Když někdy v červenci roku 1913 začal německý fyzik A. Einstein se svým švýcarským přítelem fyzikem M. Bessem házet na papír své výpočty a rovnice ohledně relativity, rozhodně měli v úmyslu svými poznatky přispět vědě. Nejspíš tušili, že můžou být přínosné, ale rozhodně je ani ve snu nenapadlo, že se těch pár psaných matematických vzorců a poznámek za pár desetiletí prodá za miliony.

Existují různé teorie o tom, jak vznikl náš vesmír. Jako nejpravděpodobnější se jeví velký třesk, k němuž došlo před 13,7 miliardami let.

Vědecký tým ze soukromé univerzity Caltech ve Spojených státech se domnívá, že prostor a čas se možná skládají z časoprostorových pixelů.

Zhroucením hvězdy dojde ke vzniku černé díry, která pohlcuje vše okolo sebe. Paradox se zabývá tím, že pokud černá díra pohltí objekt, jeho informace by měla zůstat na povrchu černé díry. Pokud by však došlo k zániku černé díry, informace zanikne. Tento předpoklad je však proti fyzikálním zákonům, které tvrdí, že informace nemůže být zničena. Podle nové studie mají černé díry „kvantové vlasy“, ze kterých se informace dostávají ven z černé díry.

Mezinárodní tým vědců hlásí pokrok v řešení jedné z největších otázek fyziky - takzvaného informačního paradoxu černých děr, na který poprvé upozornil v 70. letech minulého století legendární Stephen Hawking.

Speciální přístroj zachytil neznámé signály z vesmíru. Říká se jim gravitační vlny a v rámci všeobecné teorie relativity je předpověděl Albert Einstein. O více než sto let později byl jejich objev oceněn Nobelovou cenou za fyziku. Co nám mohou říct o vesmíru?

Představme si, že jsme ve století, kdy je rok 2022 dávná minulost. Začíná víkend a my se rozhodneme vyrazit na návštěvu k praprababičce, která žila před několika sty lety. Nasedneme do stroje a místo na dálnici vyrazíme k nejbližší červí díře. Tou si prosvištíme a v mžiku sedíme v křesle u babičky. Úryvek z vědeckofantastického románu? Jednou by nemusel být. Cesty červí dírou totiž nejsou vyloučené, naznačuje studie z konce loňského roku.

Vědci možná vyřešili slavný paradox černých děr Stephena Hawkinga. Záhadu, která vědce mátla téměř půl století. Podle dvou nových studií se odpověď skrývá v něčem, čemu se říká "kvantový vlas", napsali na webu Metro.

Že nevíte, kdo je Steve Hawking? Tento britský fyzik, kosmolog a spisovatel se například jako první zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. A také se potýkal se závažným onemocněním amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Ale nás bude zajímat jeho soukromý život, zejména jeho manželka Jane.

Řekne-li se Albert Einstein, pravděpodobně se vám vybaví znění jeho nejznámější rovnice. Tento matematicky jednoduchý vzorec byl prvním krůčkem ke vzniku jaderné fyziky.

Albert Einstein, jako velký muž své doby a vlastně celé lidské historie, dobře tušil, že se po jeho smrti rozpoutá boj o možnost nahlédnout do jeho geniálního mozku. A protože si nic takového nepřál, požádal svoji rodinu, aby tomu zabránila. Jenže pak se stalo to, o čem za života nechtěl ani slyšet.

Měření zaznamenalo rozdíl v rychlosti, jakou plyne čas, ve dvou výškách vzdálených od sebe na tloušťku náplně do propisovací tužky.

Nejbližší známá černá díra se nachází v souhvězdí Střelce ve středu Mléčné dráhy a naše sluneční soustava se okolo ní pohybuje v uctivé vdálenosti 25 800 světelných let. To je bohudík příliš daleko na to, aby nás mohla vcucnout. Co když by se to ale - čistě teoreticky - přecijen stalo?

Před více než sto lety zveřejnil Albert Einstein obecnou teorii relativity. Jeho výpočty se nyní doslova zhmotnily. Astronomové poprvé vyfotili černou díru ve středu galaxie M87 vzdálené 55 milionů světelných let. Jak vypadá?

Kdybyste spadli do černé díry, vaše tělo by se roztrhalo na kusy. Ale jak přesně, to záleží na tom, do jakého typu černé díry jste spadli, píše server Astronomy.

Ještě poměrně nedávno to vypadalo, že fyzika už ví o vesmíru skoro všechno: Einsteinova teorie relativity dokonale vysvětluje makrosvět, zatímco kvantová mechanika objasňuje děje na úrovni subatomových částic.

Uplynulo již více než sto od legendární výpravy Královské greenwichské observatoře, díky níž se potvrdila Einsteinova obecná teorie relativity. Zmíněný příběh se loni dočkal neobvyklého oživení: Snímek slavného zatmění bylo možné poprvé spatřit v barvách a v nevídaných detailech.

Cílem ambiciózní teorie pixelů časoprostoru jako konečné složky vesmíru je spojit kvantovou fyziku s pravidly obecné relativity, psali o tom na webu tweaktown.com.

První snímek černé díry přepsal historii, když prokázal, že tajemné objekty skutečně existují.