Thor Heyerdahl

Na téměř letní odpoledne jsme se zajeli podívat do jižních Čech, respektive na statek v centru Strakonic, kde stojí velikonoční sochy moai. Ve velké stodole je vyrábí experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, se kterými si připomínáme 40 let starou historii rozpohybování soch na Velikonočním ostrově s výpravou Thora Heyerdahla.

28. duben je 118. dnem roku, do jeho konce zbývá 247 dní. Svátek má Vlastislav, Vitalis a Živan. V roce 1947 norský mořeplavec Thor Heyerdahl vyplul z Peru do Polynésie na voru Kon-Tiki. Foto: Johnny Dufort / Sony Music Expres Top: Harry Styles trestá podvodníky, Jungle chystají první desku v nové sestavě, The Strokes nechávají…

Cestovatel Petr Horký si vybral Reinholda Messnera za mentora před čtvrt stoletím. Dnes ho přivádí na poslední přednáškové turné po Česku — a prozrazuje, co se o legendě hor za ta léta dozvěděl.

Jak dokázali obyvatelé Velikonočního ostrova přemístit obří kamenné sochy moai bez moderní techniky? Nové vědecké studie potvrzují teorii o „kráčejících sochách“. Zjistěte, co je rozhýbalo. Stačilo málo.

Zhruba dvoumetrová socha Moai, stojící v parku na Mikulášském náměstí v Plzni na Slovanech, poutala v pátek v podvečer pozornost všech kolemjdoucích. Omotaná lany čekala na zajímavý pokus o své posunutí pomocí metody českého inženýra Pavla Pavla, který objevil techniku stěhování opravdových soch Moai na Velikonočním ostrově.

Ačkoli nejznámější pyramidy bezpochyby stojí v Egyptě, podobné kamenné stavby najdeme po celém světě – od Číny až po Latinskou Ameriku. Výjimkou není ani Itálie. Slunná země na Apeninském poloostrově se může pochlubit množstvím památek a dávných záhad.

Vědci konečně rozluštili tajemství přemisťování gigantických soch moai z Velikonočního ostrova. Stojí za ním obyčejná fyzika i důmyslnost ostrovanů.

Monumentální kamenné sochy zvané moai jsou neodmyslitelným symbolem Velikonočního ostrova. Už po staletí se vědci i široká veřejnost ptají, jak mohli původní obyvatelé tyto kolosy vážící několik desítek tun bez moderní techniky přesouvat. Nyní se zdá, že nejnovější výzkum přináší přesvědčivé důkazy o tom, že sochy byly skutečně přemisťovány ve vertikální poloze, jak již v 80. letech tvrdil český experimentální archeolog Pavel Pavel.

S herečkou Zitou Kabátovou jsem napsala osm knížek a děkuji osudu, že mě s ní dal dohromady. Prostřednictvím jejího vyprávění jsem totiž poznala spoustu skvělých lidí, a také Eduarda Ingriše.

Od neděle do úterý americké, britské a norské letectvo pronásledovalo ruskou ponorku, která měla ohrožovat letadlovou loď USA během cvičení poblíž souostroví Lofoty v Norském moři. Do oblasti byly vys…

Na konci 80. let minulého století objevili amatérští badatelé Mezinárodní konfederace pro zkoumání Atlantidy na východním pobřeží Tenerife u městečka Güímar zvláštní stupňovitou stavbu, která nápadně připomínala pyramidy nalezené v Mexiku.

Když jsem četl Heyerdahlovo vyprávění o útěku z civilizace, sevřela mě sklíčenost. V jeho ostrovních pozorováních jako bych slyšel diagnózu naší doby – posedlost pokrokem, který nás pomalu požírá.

Obrovské prostory Tichého oceánu fascinovaly první evropské průzkumníky již od 17. století. Zejména žasli nad tím, jak mohly být osídleny i ty nejizolovanější ostrovy. Jak se tam lidé dostali? Jsou to ostrovy, to dá rozum, takže připluli na lodích.

Brambory nebo také zemní jablka, zemáky, bandury. V našich zeměpisných šířkách jedna z nejdůležitějších potravin. Pak jsou ale i „sladké erteple“ – batáty. Ty jsou zase významné pro výživu v zemích Jižní Ameriky.

Je to nejodlehlejší obydlené místo na Zemi. Malý sopečný trojúhelník ztracený v nekonečné modři Tichého oceánu, tisíce kilometrů od nejbližší pevniny. Velikonoční ostrov neboli Rapa Nui je domovem jedné z největších záhad lidstva.

Ve 2. polovině 60. let minulého století objevil slavný norský vědec Thor Heyerdahl na Velikonočním ostrově v Tichomoří zobrazení rákosových člunů se stěžni a plachtami. Nadšeného experimentátora podnítil tento nákres k teorii, že prehistorické civilizace zpoza Atlantského oceánu udržovaly kontakt s Polynésií, a to právě díky rákosovým lodím. A podle svého zvyku se rozhodl prokázat svou hypotézu praktickým pokusem.

28. duben je 118. dnem roku, do jeho konce zbývá 247 dní. Svátek má Vlastislav, Vitalis a Živan. V roce 1947 norský mořeplavec Thor Heyerdahl vyplul z Peru do Polynésie na voru Kon-Tiki. Foto: Rodin Eckenroth / Getty Images Dvakrát přišel na mizinu, vystřídal desítky žen i rolí: Legenární Al Pacino slaví 85. narozeniny Michaela…

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?

Svůj statečný boj se zákeřným onemocněním bohužel prohrála sedmiletá Tinka z Hodonínska. Lékaři jí před rokem diagnostikovali nejagresivnější nádor mozku. Tuzemští doktoři rodině po čase sdělili, že už pro dívku nemohou nic udělat, a proto se její blízcí rozhodli pro experimentální léčbu ve Francii jakožto poslední naději. Kromě řady dárců podpořil rodinu i Nadační fond Nina, který smutnou novinu zveřejnil.

Milí čeští režiséři, mnozí z vás jsou mistři svého oboru a mají za sebou velké úspěchy. Nabízím náměty na zfilmování osudů vynikajících Čechů, kteří získali světovou proslulost. Mají šanci zaujmout i v zahraničí.

Před 120 lety se ve Zlonicích u Slaného 11. února 1905 narodil budoucí skladatel, dirigent, ale také cestovatel, dokumentarista, kameraman a fotograf Eduard Ingriš. V 26 letech napsal svou nejznámější píseň Teskně hučí Niagara, byl autorem tisícovky písní a hudby k jedenácti filmům. Po Únoru 1948 se v Peru stal vyhledávaným fotografem a kameramanem, působil v Limě jako šéfdirigent státní filharmonie Peru. Spolupracoval s Ernstem Hemingwayem, procestoval celé povodí Amazonky, byl přítelem Thora Heyerdahla i dvojice Miroslav Zikmund - Jiří Hanzelka.

Thor Heyerdahl se na voru Kon-Tiki plavil „ve stopách“ jihoamerických indiánů, oni sami však neputovali Pacifikem, aby osídlili Polynésii. Přes oceán zamířili jen výjimečně, a navíc zřejmě ne zcela záměrně.

Když Dave Kunst sledoval v roce 1969 přistání astrounatů na Měsíci, zoufale toužil po tom, aby také zažil nějaké dobrodružství. A pak se rozhodl - obejde pěšky zeměkouli! Dne 20. června 1970, necelý rok po misi Apollo, se vydal na cestu.

28. duben je 119. dnem roku, do jeho konce zbývá 247 dní. Svátek má Vlastislav, Vitalis a Živan. V roce 1947 norský mořeplavec Thor Heyerdahl vyplul z Peru do Polynésie na voru Kon-Tiki. Foto: Michal Plšek / Expres FM Producentka Iva Kašpárková Jestřábová: V Odznaku Vysočina se vrší hodně mrtvol, Český lev pomohl sledovanosti Matematiky…

Ač Česká republika nemá moře a řada lidí spílá praotci Čechovi, že nedoputoval o kus dál, středočeský Veletov se může pochlubit atrakcí, jež s nedozírnou vodní plochou se zpěněnými vlnami souvisí. Ve střední Evropě jiná taková neexistuje.

V roce 1570 byly Galapágy zakresleny do atlasu světa vlámského kartografa Abrahama Ortelia. Ostrovy pojmenoval „Insulae de los de Galapagos". Krunýře místních obřích želv připomínaly připluvším koňská sedla a název Galapágy pochází ze španělského slova „sedlo".

Záhadní kamenní obři z Velikonočního ostrova, známí jako moai, po desetiletí poutali fantazii dobrodruhů, historiků i zvědavců. Impozantní útvary, z nichž některé dosahují výšky až 21,8 metru a váží stovky tun, stály po staletí na stráži a tiše střežily tajemství ostrova.

Události posledních let, měsíců a týdnů nás přesvědčují, že se okolnosti a s nimi i společnost mění. Můžeme si dovolit ještě čekat, zda se nám ty okolnosti vyhnou?

Začněme právě kadovským viklanem, o němž se říká, že je nejkrásnější v celém Česku. V jakém stavu vlastně před „opravou“ byl? Jak moc jste ho museli přesunout?

Velikonoční ostrov je jedno z nejzajímavějších míst na světě. V první řadě fascinuje jeho poloha: ostrov má na délku asi 20 km a je doslova utopen uprostřed Tichého oceánu. Nejbližší ostrov je od něj vzdálený téměř 1500 km. V současné době žije na Velikonočním ostrově asi 5000 lidí a jen málokdo na světě může tedy říct, že to má k sousedům tak daleko jako oni. Každoročně ale přijíždí na ostrov tisíce turistů, kteří chtějí na vlastní oči spatřit legendární obří sochy Moai, kterých je po celém ostrově rozeseto na 600 a jsou opředeny mnoha záhadami.

Polární výpravy lodi Fram jsou pro Nory podobně legendární, jako pro Čechy slavný let Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Muzeum proslulého škuneru, díky němuž Roald Amundsen jako první člověk stanul na Jižním pólu, je jednou z největších atrakcí poloostrova Bygdøy na jihozápadním okraji Osla.

Zvídavost Vikingů a nevlastních bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových, kteří své obuvnické impérium ze Zlína postupně rozšířili do celého světa, má mnohé společné rysy. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl norský historik Halfdan Tangen, host letošního cestovatelského festivalu Neznámá země. Svou vědeckou prací navazuje na legendárního mořeplavce Thora Heyerdahla, který se v závěru svého života Vikingy zabýval.

Jsou známé především z televizních dokumentů nebo časopisů o cestování. Obří kamenné sochy na Velikonočním ostrově v jižním Pacifiku. Nyní se tajemné lidské hlavy umístěné na mužských trupech, které jsou vytesané ze sopečného popela, pohnuly z místa. To vše díky Čechovi.

Velikonoční ostrov je známý především díky obrovským kamenným sochám, které rozpohyboval Čech Pavel Pavel. Jenže tyto sochy nejsou jedinou záhadou tohoto tajemného místa. Objevily se zde totiž i smrtící kobky.

Dokumentární film Civilizace režiséra Petra Horkého a egyptologa Miroslava Bárty o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou naší současnou je podle jeho tvůrců tak trochu výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu. Snímek, který filmaři natáčeli celých sedm let ve více než 30 zemích světa, dorazil do kin 13. října.

Režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta podnikli cestu kolem světa. Během sedmi let projeli třicet zemí a natočili „výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu“. Jejich dokumentární film ve čtvrtek vstupuje do kin.

Kolapsy velkých civilizací a jejich podobnost s naší současností jsou tématem českého výpravného dokumentu, který přichází do kin v půlce října. Jmenuje se Civilizace – dobrá zpráva o konci světa.

Dokumentární film Civilizace je o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou naší současnou podle jeho tvůrců je tak trochu výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu.

Tak trochu výpravná reality show našeho vlastního kolapsu. Těmito slovy popisují režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta svůj nový dokumentární film o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou současnou. Snímek s názvem Civilizace, který filmaři natáčeli celých sedm let ve více než 30 zemích světa, dorazí do kin už 13. října.

Malý ostrov v jižním Pacifiku patří mezi největší archeologické záhady planety. Dlouho jsme předpokládali, že za zánikem tamní civilizace stálo její vlastní „neekologické“ chování. Možná jsme se však mýlili

Velikonoční ostrov se tento týden po dvou letech opět otevře turistům. Pro návštěvníky tohoto chilského území v Tichém oceánu ale budou platit přísná opatření. Všichni s výjimkou dětí do tří let budou muset mít testy na koronavirus, budou se muset prokázat pozvánkou od místního obyvatele a předložit potvrzení o rezervovaném ubytování na ostrově.

Jako by se ve zlínské vile nedávno zesnulého cestovatele Miroslava Zikmunda zastavil čas. I několik let po jeho přestěhování k partnerce na druhou stranu města je vše na svém místě. I po jeho skonu 1. prosince 2021 ve věku 102 let. Vše je, jak bylo, pracovní stůl, knihy, obrazy, cenné předměty z jeho výprav. A bude i nadále.

Velikonoční ostrov, který patří k největším turistickým atrakcím Chile, se po dvouleté přestávce způsobené pandemií covidu-19 začne od srpna otevírat návštěvníkům. Podle agentury Reuters to v pátek oznámila chilská vláda.

Miroslav Zikmund – slavný český cestovatel, jehož krédem bylo otevírat svět lidem. Bude se tak dít i po jeho smrti, kdy správci jeho odkazu odhalí velkou část jeho bohatství veřejnosti. Umožní totiž exkurze do Zikmundovy vily ve Zlíně.

Deska Světlojemy kapely Žamboši před dvěma týdny neproměnila svou nominaci na nejlepší folkové album v rámci hudebních cen Anděl. Přesto ale přinejmenším z pohledu Akademie populární hudby patří Žamboši k nejoceňovanějším tuzemským skupinám: na Anděla bylo nominováno všech pět jejich dosavadních alb, přičemž tři z nich – To se to hraje… (2006), Přituhuje (2009) a Louvre (2018) – sošku zlatého cheruba získaly.

Obyvatelé Velikonočního ostrova v neděli v referendu hlasovali pro to, aby se toto chilské území v Tichém oceánu ještě neotevíralo turistům. Důvodem je obava z šíření covidu-19 na ostrově, který leží asi 3700 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky a který je pro turisty uzavřen už skoro dva roky. Podle agentury AFP ale výsledek plebiscitu není pro úřady závazný.

Nová studie publikovaná v časopise Nature naznačuje, že zhruba před 800 lety dopluli původní obyvatelé Jižní Ameriky k 7 000 kilometrů vzdáleným ostrovům východní Polynésie. Tam zanechali svoji genetickou stopu mezi Polynésany, kteří patřili k čerstvým obyvatelům těchto vzdálených končin. Polynésané s geny jihoamerického původu se pak dále rozšířili po několika ostrovech východní Polynésie, mimo jiné i na Velikonoční ostrov, který je známý především monolitickými sochami moai.

Podle analýzy lidské DNA dlouho před příjezdem Evropanů navštívili původní obyvatele Ameriky polynéští mořeplavci.

Vousatý zálesák svírá v ruce kytaru. Za ním praská oheň a ohřívá polévku v kotlíku, na kterou čeká nejen on, ale i celá parta, která se chystá přenocovat pod hvězdnatou oblohou. Na protějším skalisku se mihotá jeho obrovský stín a pod ním hučí ve tmě neviditelné, vltavské peřeje. To již nejsou Svatojánské proudy a osada Ztracenka. Tento večer zde Teskně hučí Niagara.

Hned několik generací vděčných čtenářů s láskou vzpomíná na chvíli, kdy se jim dostala poprvé do ruky knížka Ve znamení Kon-Tiki norského mořeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla. Plavba na voru Kon-Tiki, jíž chtěl dokázat osídlení Polynésie z Jižní Ameriky, ho navždy proslavila, ale nebyla jedinou. Od završení jeho další expedice Ra uplynulo 50 let.

Po úspěšné expedici do Francouzské Polynésie zamířil Thor Heyerdahl k břehům Velikonočního ostrova. Cílem jeho zájmu byly pochopitelně sochy moai a na pomoc si norský dobrodruh přizval i českého archeologa Pavla Pavla.

Egyptolog Miroslav Bárta a dokumentarista Petr Horký v současné době dokončují snímek Civilizace s podtitulem Dobrá zpráva o konci světa, který točili pět let v různých zemích. Shodou okolností bude film v kinech v době, kdy svět čelí koronavirové pandemii. Dokument měl být původně uveden až na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech a do kin se měl dostat v září. S touto informací přišel web Info.cz

Roald Amundsen je pro Norsko symbol. "Stali jsme se nezávislým národem v roce 1905 a on dobyl jižní pól o šest let později," vypráví Espen Sandberg.

Do Hollywoodu se dostal přes veleúspěšné reklamy a filmy v domovském Norsku. Jako režisér je Espen Sandberg (48) podepsaný pod Piráty z Karibiku: Salazarova pomsta nebo Kon-Tiki. Na moře se vrátil i se svým filmem Amundsen, který se natáčel hlavně v Česku.

Roald Amundsen byl norský národní hrdina a celosvětově uznávaná legenda mezi polárními badateli. Právě on jako první dobyl jižní pól, jako první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky - a bylo toho mnohem, mnohem víc. Proto je poněkud záhadou, že životopisný film o takovém dobrodruhovi je nudný do té míry, že by uzemnil i hladového, rozběsněného ledního medvěda.

Na hřbitově na peruánském nalezišti Túcume objevili archeologové u pyramidy patnáct hrobů, které jsou zřejmě místem posledního odpočinku elitních inckých obyvatel. S odvoláním na místní úřady o nálezu ze slavné říše Inků informovala agentura Reuters. Podle serveru listu Perú21 jde o hroby 500 až 600 let staré.

Unikátní plavidlo bez jediného hřebíku se chystá na start. Expedici čeká plavba z bulharského přístavu Beloslav až na Kypr.