Thor Heyerdahl

Velikonoční ostrov je jedno z nejzajímavějších míst na světě. V první řadě fascinuje jeho poloha: ostrov má na délku asi 20 km a je doslova utopen uprostřed Tichého oceánu. Nejbližší ostrov je od něj vzdálený téměř 1500 km. V současné době žije na Velikonočním ostrově asi 5000 lidí a jen málokdo na světě může tedy říct, že to má k sousedům tak daleko jako oni. Každoročně ale přijíždí na ostrov tisíce turistů, kteří chtějí na vlastní oči spatřit legendární obří sochy Moai, kterých je po celém ostrově rozeseto na 600 a jsou opředeny mnoha záhadami.

Polární výpravy lodi Fram jsou pro Nory podobně legendární, jako pro Čechy slavný let Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Muzeum proslulého škuneru, díky němuž Roald Amundsen jako první člověk stanul na Jižním pólu, je jednou z největších atrakcí poloostrova Bygdøy na jihozápadním okraji Osla.

Výstava fotografií z objevitelských cest norského mořeplavce a etnologa Thora Heyerdahla se otevírá v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Zvídavost Vikingů a nevlastních bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových, kteří své obuvnické impérium ze Zlína postupně rozšířili do celého světa, má mnohé společné rysy. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl norský historik Halfdan Tangen, host letošního cestovatelského festivalu Neznámá země. Svou vědeckou prací navazuje na legendárního mořeplavce Thora Heyerdahla, který se v závěru svého života Vikingy zabýval.

V dubnu začínají hned dvě výstavy, které vyplynuly z nové česko-norské spolupráce.

Jsou známé především z televizních dokumentů nebo časopisů o cestování. Obří kamenné sochy na Velikonočním ostrově v jižním Pacifiku. Nyní se tajemné lidské hlavy umístěné na mužských trupech, které jsou vytesané ze sopečného popela, pohnuly z místa. To vše díky Čechovi.

Zástupci Nadačního fondu Zikmundova vila přivítali v pondělí 9. ledna v prostorách vily vzácnou návštěvu.

Velikonoční ostrov je známý především díky obrovským kamenným sochám, které rozpohyboval Čech Pavel Pavel. Jenže tyto sochy nejsou jedinou záhadou tohoto tajemného místa. Objevily se zde totiž i smrtící kobky.

Režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta podnikli cestu kolem světa. Během sedmi let projeli třicet zemí a natočili „výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu“. Jejich dokumentární film ve čtvrtek vstupuje do kin.

Kolapsy velkých civilizací a jejich podobnost s naší současností jsou tématem českého výpravného dokumentu, který přichází do kin v půlce října. Jmenuje se Civilizace – dobrá zpráva o konci světa.

Nový dokumentární film Civilizace režiséra Petra Horkého a egyptologa Miroslava Bárty o proměnách civilizací.

Dokumentární film Civilizace je o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou naší současnou podle jeho tvůrců je tak trochu výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu.

Tak trochu výpravná reality show našeho vlastního kolapsu. Těmito slovy popisují režisér Petr Horký a egyptolog Miroslav Bárta svůj nový dokumentární film o proměnách civilizací a jejich podobnosti s tou současnou. Snímek s názvem Civilizace, který filmaři natáčeli celých sedm let ve více než 30 zemích světa, dorazí do kin už 13. října.

Malý ostrov v jižním Pacifiku patří mezi největší archeologické záhady planety. Dlouho jsme předpokládali, že za zánikem tamní civilizace stálo její vlastní „neekologické“ chování. Možná jsme se však mýlili

Velikonoční ostrov se tento týden po dvou letech opět otevře turistům. Pro návštěvníky tohoto chilského území v Tichém oceánu ale budou platit přísná opatření. Všichni s výjimkou dětí do tří let budou muset mít testy na koronavirus, budou se muset prokázat pozvánkou od místního obyvatele a předložit potvrzení o rezervovaném ubytování na ostrově.

Jako by se ve zlínské vile nedávno zesnulého cestovatele Miroslava Zikmunda zastavil čas. I několik let po jeho přestěhování k partnerce na druhou stranu města je vše na svém místě. I po jeho skonu 1. prosince 2021 ve věku 102 let. Vše je, jak bylo, pracovní stůl, knihy, obrazy, cenné předměty z jeho výprav. A bude i nadále.

Velikonoční ostrov, který patří k největším turistickým atrakcím Chile, se po dvouleté přestávce způsobené pandemií covidu-19 začne od srpna otevírat návštěvníkům. Podle agentury Reuters to v pátek oznámila chilská vláda.

Miroslav Zikmund – slavný český cestovatel, jehož krédem bylo otevírat svět lidem. Bude se tak dít i po jeho smrti, kdy správci jeho odkazu odhalí velkou část jeho bohatství veřejnosti. Umožní totiž exkurze do Zikmundovy vily ve Zlíně.

Deska Světlojemy kapely Žamboši před dvěma týdny neproměnila svou nominaci na nejlepší folkové album v rámci hudebních cen Anděl. Přesto ale přinejmenším z pohledu Akademie populární hudby patří Žamboši k nejoceňovanějším tuzemským skupinám: na Anděla bylo nominováno všech pět jejich dosavadních alb, přičemž tři z nich – To se to hraje… (2006), Přituhuje (2009) a Louvre (2018) – sošku zlatého cheruba získaly.

Obyvatelé Velikonočního ostrova v neděli v referendu hlasovali pro to, aby se toto chilské území v Tichém oceánu ještě neotevíralo turistům. Důvodem je obava z šíření covidu-19 na ostrově, který leží asi 3700 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky a který je pro turisty uzavřen už skoro dva roky. Podle agentury AFP ale výsledek plebiscitu není pro úřady závazný.

Píše se 28. dubna roku 1947 a z peruánského přístavu Callao vyplouvá podivné plavidlo.

Nová studie publikovaná v časopise Nature naznačuje, že zhruba před 800 lety dopluli původní obyvatelé Jižní Ameriky k 7 000 kilometrů vzdáleným ostrovům východní Polynésie. Tam zanechali svoji genetickou stopu mezi Polynésany, kteří patřili k čerstvým obyvatelům těchto vzdálených končin. Polynésané s geny jihoamerického původu se pak dále rozšířili po několika ostrovech východní Polynésie, mimo jiné i na Velikonoční ostrov, který je známý především monolitickými sochami moai.

Podle analýzy lidské DNA dlouho před příjezdem Evropanů navštívili původní obyvatele Ameriky polynéští mořeplavci.

Vousatý zálesák svírá v ruce kytaru. Za ním praská oheň a ohřívá polévku v kotlíku, na kterou čeká nejen on, ale i celá parta, která se chystá přenocovat pod hvězdnatou oblohou. Na protějším skalisku se mihotá jeho obrovský stín a pod ním hučí ve tmě neviditelné, vltavské peřeje. To již nejsou Svatojánské proudy a osada Ztracenka. Tento večer zde Teskně hučí Niagara.

Hned několik generací vděčných čtenářů s láskou vzpomíná na chvíli, kdy se jim dostala poprvé do ruky knížka Ve znamení Kon-Tiki norského mořeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla. Plavba na voru Kon-Tiki, jíž chtěl dokázat osídlení Polynésie z Jižní Ameriky, ho navždy proslavila, ale nebyla jedinou. Od završení jeho další expedice Ra uplynulo 50 let.

Po úspěšné expedici do Francouzské Polynésie zamířil Thor Heyerdahl k břehům Velikonočního ostrova. Cílem jeho zájmu byly pochopitelně sochy moai a na pomoc si norský dobrodruh přizval i českého archeologa Pavla Pavla.

Egyptolog Miroslav Bárta a dokumentarista Petr Horký v současné době dokončují snímek Civilizace s podtitulem Dobrá zpráva o konci světa, který točili pět let v různých zemích. Shodou okolností bude film v kinech v době, kdy svět čelí koronavirové pandemii. Dokument měl být původně uveden až na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech a do kin se měl dostat v září. S touto informací přišel web Info.cz

Roald Amundsen je pro Norsko symbol. "Stali jsme se nezávislým národem v roce 1905 a on dobyl jižní pól o šest let později," vypráví Espen Sandberg.

Do Hollywoodu se dostal přes veleúspěšné reklamy a filmy v domovském Norsku. Jako režisér je Espen Sandberg (48) podepsaný pod Piráty z Karibiku: Salazarova pomsta nebo Kon-Tiki. Na moře se vrátil i se svým filmem Amundsen, který se natáčel hlavně v Česku.

Roald Amundsen byl norský národní hrdina a celosvětově uznávaná legenda mezi polárními badateli. Právě on jako první dobyl jižní pól, jako první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky - a bylo toho mnohem, mnohem víc. Proto je poněkud záhadou, že životopisný film o takovém dobrodruhovi je nudný do té míry, že by uzemnil i hladového, rozběsněného ledního medvěda.

Na hřbitově na peruánském nalezišti Túcume objevili archeologové u pyramidy patnáct hrobů, které jsou zřejmě místem posledního odpočinku elitních inckých obyvatel. S odvoláním na místní úřady o nálezu ze slavné říše Inků informovala agentura Reuters. Podle serveru listu Perú21 jde o hroby 500 až 600 let staré.

Unikátní plavidlo bez jediného hřebíku se chystá na start. Expedici čeká plavba z bulharského přístavu Beloslav až na Kypr.