Tycho Brahe

Obraz Rudolfa II. v myslích mnoha Čechů utváří především komedie Císařův pekař a Pekařův císař, kde platil za pošetilého panovníka, kterého kdekdo ošálí. Rudolfínská Praha ovšem rozhodně měla něco do sebe. Co o této pozoruhodné části našich dějin víte?

Smrt legendárního astronoma Tycha Brahe se řešila stovky let. Co za ní doopravdy stálo?

Okolí Pražského hradu na vás dýchne historií. Když se řekne nejkrásnější část Prahy, mnohým z nás se hned vybaví Nový svět. Malebný kout přilehlý Pražskému hradu, který je tak trochu skrytý před každodenním ruchem turistů.

Jak staří alchymisté a ranhojiči léčili některé neduhy? Nabízíme krátký exkurz do minulosti, kde se využívala léčivá moc bylin i dalších zaručeně účinných prostředků. Tušíte, co byl například takzvaný bezoár? V přírodě je to zařízeno tak, že na řadu nemocí existuje i pomoc. Naši předkové hodně sázeli na léčivou moc rostlin a staří alchymisté, ranhojiči či léčitelé si bylinky šikovně zaškatulkovali podle jejich moci a účinku. Propojená symbolika pak vycházela i z přiřazení účinků rostlin k jednotlivým živlům nebo planetám. To byla velká pomoc pro hledání toho správného léku na nějaký neduh.

Proslul jako největší astronom renesanční doby. Tycho Brahe si konstruoval vlastní úhloměrné přístroje bez optiky, s nimiž byl zhruba dvacetkrát přesnější, než jeho kolegové té doby. Není divu, že jeho práci chtěl poznat i sám Rudolf II. Bohužel, dva roky po přestěhování do Prahy Brahe zemřel. Spekulovalo se, že byl otráven nebo, že mu praskl močový měchýř.

Evangelický teolog, astronom, astrolog a matematik. To vše, a ještě víc byl Johannes Kepler, od jehož narození uplyne 27. prosince 450 let. „Zabývat se astronomií znamená číst Boží myšlenky,“ řekl a celý svůj život se toho držel. Tyto dva pohledy, věda a víra, jsou zdánlivě neslučitelné. Ovšem jen na první pohled.

V kostech lidí, kteří byli před pěti tisíci let pohřběni ve Španělsku a v Portugalsku, se našly důkazy o otravě rtutí. Informuje o tom nová studie. Ve Španělsku se dodnes nacházejí jedny z nejznámějších dolů na rudu cinabarit, nazývanou česky také rumělka (díky jasně červenému zbarvení jejích krystalů). Právě cinabarit je hlavní rudou rtuti.

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe? A které úkazy nás v blízké budoucnosti čekají?

Horoskopy nejsou ryze moderní záležitostí, ale mají svou dávnou historii. Kde se vlastně vzaly a jaké zajímavosti v dějinách horoskopů najdeme?

Snad každý slyšel legendu o tom, jak dvorská etiketa nedovolila slavnému astrologovi Tychovi de Brahe vzdálit se včas na toaletu a praskl mu močový měchýř. Historka je to pěkná, ale nepravdivá. Smrt dánského učence však zůstávala dlouho záhadná.

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe? A které úkazy nás v blízké budoucnosti čekají?

Tycho Brahe proslul jako významný dánský astronom i jako oběť pozoruhodné smrti. Podle pověsti se během hostiny s císařem neodvážil vstát od stolu a odskočit si na malou. Nutkání zadržoval tak dlouho, až mu praskl močový měchýř. Z pohledu dnešní medicíny však něco takového není možné. Na co tedy vědec zemřel?

Tycho Brahe přijel do Prahy kvůli neshodám s dánským králem v roce 1599. Zatímco svůj život zasvětil zkoumání mystérií vesmíru, jeho smrt se stala záhadou pro historiky, vědce i lékaře. Obecně rozřížená teorie je, že slavnému hvězdáři praskl močový měchýř, není pravdivá. Stále se totiž objevují nové teorie, co astronoma zabilo.

Filmy Císařův pekař a Pekařův císař patří k nezapomenutelným filmovým rolím Jana Wericha.

Znamení Střelec vládne v astrologii hvězdám od 23. listopadu do 22. prosince. Lidé narození v tomto období bývají dobrodruhové a milují společnost, jako všichni ale i oni mají své nedostatky: občas jsou netaktní a příliš impulsivní.

Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení, která je založena na interaktivní¬m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta.

Alexander Boxer ve svém díle Schéma nebe tvrdí, že by moderní věda měla vlastně astrologii děkovat. Nejenže z dnešního pohledu sbírala data, ale přispěla i k mnoha převratným objevům ve fyzice.

Může se zdát, že znáte každý kout Prahy, ale přeci jen se tu nachází místo, na kterém se zastavil čas a kde kdysi žili slavné české osobnosti. A možná jste o jeho existenci dlouho nevěděli, tak jako já.

Tycho Brahe je známý astronom, astrologa alchymista, který slavně působil na dvoře Rudolfa II.. Původně dánský badatel našel v Praze 16. století uznání a pohodlí, ale také smrt - zemřel těsně po začátku století sedmnáctého, podle pověsti na protržení močového měchýře. Pozdější zkoumání jho ostatků ale odhalily v jeho těle obsah rtuti. Znamená to snad, že byl Tycho Brahe otráven?

Pro vysvětlení a poučení místních a (někdy snad i) turistů budou sloužit nové modré tabulky. Kdo byl Neruda, Palacký, Havlíček nebo Jungmann, ale také po kom je pojmenovaná třeba Kampa? Od jara příštího roku se tak v Praze 1 objeví informační tabulky, které budou nejen v ulicích nesoucí jména slavných osobností, ale také třeba na známých náměstích a nábřežích.

Radnice Prahy 1 plánuje ve vybraných ulicích v centru metropole rozmístit modré smaltované tabulky, vysvětlující, po kom jsou pojmenovány. Podle mluvčího městské části by se první cedulky mohly ve městě objevit na jaře příštího roku. Radnice vytipovala ulice, kde by měly tabulky být, a nyní bude jednat o souhlasech s majiteli domů.

Radnice Prahy 1 plánuje ve vybraných ulicích v centru metropole rozmístit modré smaltované tabulky, vysvětlující, po kom jsou pojmenovány.

Radnice Prahy 1 plánuje ve vybraných ulicích v centru metropole rozmístit modré smaltované tabulky, vysvětlující, po kom jsou pojmenovány.

Ta filmová scéna je příliš známá a oblíbená. Skupinka intrikánů, císař Rudolf II. a vážený, prošedivělý muž, oděný v černém. Právě vysvětluje císaři postavení planet a nešťastný travič marně hledá pohár, do kterého vhodil zrnko jedu. Poháry se změnily v nebeská tělesa, a krouží po desce stolu. Názorné pro císaře, panika pro ostatní.

Císař Rudolf II. byl na jednu stranu vzdělaným panovníkem z rodu Habsburků a také milovníkem umění, na druhou pak také maniodepresivní podivín. Do historie našich zemí se zapsal jako poslední habsburský panovník a poslední na úrovni císaře, který z Prahy učinil sídelní město. Dne 22. září 1575 byl v Praze slavnostně korunován českým králem. Je to tedy přesně 445 let.

Náhrobek, popsaný hebrejskými písmeny a pokrytý kamínky, je velmi zvláštní a velmi často navštěvované místo. Starý židovský hřbitov. Cedulka v češtině je už jen jaksi navíc. Odpočívá zde učenec, který pro magickou pověst Prahy, i tohoto místa, udělal mnohem více, než zástupy jiných.

Vidět Staroměstské náměstí v Praze už jaksi patří ke společenskému bontónu návštěvníků hlavního města. Vidět orloj, dětem koupit limonádu a trdelník a potom s peněženkou, ve které je pouze jízdenka na vlak, vyrazit k domovu. Že přeháním? Staroměstské náměstí lze vidět stokrát a pokaždé jinak. Stále se zde dá najít něco, co jste při minulé návštěvě přehlédli.

Hraběnka Stradová spí na nebesích. Tato věta způsobí paniku mezi dvořany císaře Rudolfa. Jistě, pekař Matěj Kotrba je silný, a přestože paní hraběnka svojí vahou připomíná pytel mokré pšenice, na nebesa luxusní, renesanční postele ji stejně dokáže vynést. Žena v nejlepších letech, žádné telátko, které ještě včera nosilo dětské střevíčky.

V neděli 16. srpna se v areálu borovanského kláštera slavnostně otevře nová, stálá expozice Poklady z diecéze. Borovany tento den návštěvníky uvítají bohatým programem plným dobových vystoupení, řemeslných dílen i mobilního planetária.

Nový Svět už svým romantickým názvem předznamenává něco opravdu výjimečného. Když se zatouláte mezi malé domečky v úzkých uličkách nedaleko Pražského hradu, zjistíte, že se jedná o jedno z nejpozoruhodnějších míst Prahy. Dnes velmi lukrativní lokalita pro bydlení měla však v minulosti velmi odlišnou roli. Bydlela zde totiž ta největší chudina hlavního města.

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky investici za tři miliony korun je zařízení, umístěné v astronomické observatoři, nyní výkonnější a umožňuje i pozorování málo jasných objektů. Získalo navíc zobrazovací kameru, kterou lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů.

Země je středem vesmíru, kolem ní se točí Slunce, Měsíc i hvězdy. Alespoň podle unikátního astronomického přístroje z časů císaře Rudolfa II., který je nyní k vidění v Centru stavitelského dědictví v Plasích na severním Plzeňsku.

Středověk nebyl žádnou romantickou pohádkou. Alchymista nikdy nevěděl, zda se ráno probudí v paláci, nebo ve vězení.

Největšího rozkvětu dosáhlo hvězdopravectví v 16. a na počátku 17. století. Sestavováním horoskopů se zabývala řada významných učenců, z nichž někteří působili v českých zemích.

Dobu do trvání odsunutého Eura na příští rok nám zkrátí v nabídce knih tohoto týdne výpravná publikace Historie mistrovství Evropy ve fotbale. Mimo to se lze dočíst i leccos zajímavého o době císaře Rudolfa II., nebo si lze zkonfrontovat Kafkovu Proměnu s její modernější verzí. Jako bonus lze chápat atraktivní obrázkovou encyklopedii o letadlech či lodích.

Keplerovy zákony jsou jedním z pilířů astronomie, na kterém celá její budova stojí pevně, jako na skále. Ne, nebojte se, žádný matematický výklad tady nebude. Pamětníci si možná vzpomenou na slovenský seriál, z roku 1983, Lekár umierajúceho času, ve kterém Jana Keplera ztvárnil slovenský herec Martin Huba. Jeho přítele, Jana Jesenského, člověka s tragickým závěrem života, herec Petr Čepek.

Populárně-vzdělávací časopis GEO zařadil Hvězdárnu a planetárium Brno mezi deset nejkrásnějších hvězdáren a planetárii v Evropě. Ocitla se tak ve společnosti planetária v Hamburku, které se nachází ve stoleté vodárenské věži, nebo ve Valencii, které tvarem připomíná obrovskou lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 metrů.

Středověký vesmír byl velmi malý. Sféra stálic byla téměř na dosah. Země byla středem světa, který končil planetou Saturnem. Pak už jen nebeská klenba. Tam už neplatila astronomie, ale filozofie, sešněrovaná náboženskými dogmaty. Geocentrismus byl dosud pevně v sedle a ani Tycho Brahe si na něm netroufal prozatím něco změnit. Koperník, a jeho dílo O obězích, bylo nebezpečným samizdatem. Země jako jedna z planet? Ztráta výsadního postavení a významu v celém procesu stvoření? To nelze připustit.

Pod klenbou gotického chrámu má člověk vždy zvláštní, slavnostní pocit. I zapřisáhlý ateista ztiší hlas. Kráčí pomalu, prohlíží výzdobu, obrazy a sochy. Hluk ze Staroměstského náměstí sem nedoléhá a Týnský chrám za prohlídku rozhodně stojí. Náhrobní desky významných lidí. Podivné postavy ve zbroji a s erby. Latina se již bohužel na českých školách nevyučuje. Je to škoda, každý prvorepublikový gymnazista by vám řekl, co je na nich napsáno. Některé jsou ještě čitelné, jiné již téměř setřelé. Nalézáme je umístěné v obvodovém zdivu, a pokud jsme pozorní, zjistíme, že po nich i šlapeme.