Dvě stovky diváků sledovaly v Dobroníně hru o okupaci a nefunkčnosti systému
Před 2 dny
Dvaadvacátý ročník zimní přehlídky neprofesionálního divadla Dobronínské divadelní chumelení provází i nadále mimořádný zájem publika. Okolo 200 diváků se sjelo do Dobronína i minulou neděli. Sál byl prakticky vyprodán, přestože na programu tentokrát nebyla žádná relaxační komedie, nýbrž náročná inscenace o agresi a bezmoci. Od ledna už se na letošní přehlídce představili divadelníci z Libice nad Cidlinou, Kroměříže a Nučic. Tentokrát přijel jeden z předních souborů amatérské české divadelní scény. Rádobydivadlo z obce Klapý na Litoměřicku přivezlo svoji inscenaci hry Červená linie v režii Jaroslava Kodeše. Dobronín tak viděl zpracování aktuální a silné hry z roku 2023, jejímiž autory jsou vystudovaný biolog a matematik Karel Kuna (* 1970) a teoretický fyzik, fotograf a spisovatel Igor Malijevský (* 1970). V životopise obou spoluautorů můžeme číst vedle dalších pestrých angažmá (hlídač čerpadla, správce počítačové sítě, učitel fyziky, konzultant nadnárodní korporace, analytik v bance…) také působení v pozicích novinář tiskové kanceláře, reportér Lidových novin nebo redaktor Literárních novin. Možná právě novinářská zkušenost spoluautorů (ale nejen ona) se ponejvíc promítá do textu hry Červená linie, v níž nezvaný agresor vniká do klidu průměrné „panelákové“ rodiny se dvěma dětmi. Pro aktéry tím naruší jejich zaběhnutý životní klid a pro diváka ve zdánlivě zcela absurdním ději pojmenuje a odhalí naprostou nefunkčnost společenského systému, v němž „malý jednotlivec“ se svými „malými zájmy“ figuruje jen jako bezvýznamná jednotka. Systém se v zásadě staví na stranu agresora, aby náhodou nebyla narušena jeho lidská práva. Nehraje tu žádnou roli, že je už na první pohled zcela zřejmé, kdo je tu oběť a kdo agresor. Do příběhu vstupuje řada lejster, složitých nařízení a formulářů. Státní systém, policie i média vše pouze pojmenovávají a vzniklou situaci monitorují, v rozhlasových rozhovorech se o ní vyprázdněně debatuje. Do hry vstupuje od reality odtržená mediátorka. Okupované rodině se dostává pouze klišoidní morální podpory na dálku, která nic nestojí. Tragikomická hra o okupaci uvnitř jednoho bytu vyzněla i v Dobroníně v současné mezinárodní politické a společenské situaci mimořádně silně. Zdánlivě zcela absurdní reakce systému, společnosti či novinářské obce ale ve hře silně evokovaly také reálné agresivity, absurdity a nehoráznosti ze současné české politické scény a figury, které na ní působí. Klapácká inscenace v dramaturgii Petry Richter Kohutové měla premiéry loni v červnu v Lounech a v Libochovicích. V Dobroníně si vysloužila dlouhý potlesk publika a vyvolala i debaty o ubíjející bezmoci jedince jako oběti do sebe zahleděné státní a úřednické mašinérie. Přehlídku uzavřou dvě závěrečné inscenace. Adaptaci filmové komedie Jaromíra Hrušky Písecký orloj uvede 22. února Divadlo pod Čarou v písku. Přiveze divadelní rekonstrukci některých obrazů z původního nalezeného filmu z roku 1939, jehož protagonisty jsou významné a neobyčejné osobnosti města Písku v meziválečné době. Hra podle anotace nahlíží i do osudů hereckých hvězd tehdejšího českého filmu. Chumelení uzavře 28. 2. repríza situační komedie Slečna Flintová v podání hostitelského souboru Zmatkaři Dobronín a režii herce Horáckého divadla Petra Soumara. Přehlídku vedle dalších donátorů podpořila obec Dobronín. Provází ji hlasování diváků o nejlepší představení.























































































































































