Bram Stoker

26. května si fanoušci každoročně připomínají vydání nejslavnějšího upírského románu všech dob (1897), jeho autora Brama Stokera i hlavního hrdinu – Drákulu

V hororových a fantasy příbězích česnek odrazuje upíry. Podle nové studie může v reálném světě sloužit jako ochrana proti jiným krvežíznivým tvorům – komárům. Vědci z Yalovy univerzity analyzovali 43 druhů ovoce ve snaze najít přírodní sloučeninu, která by měnila chování komárů. A našli ji právě v česneku.

Divadlo Petra Bezruče vstoupí do své 81. sezóny s dramaturgickým plánem, který propojuje klasické texty s výrazně současnou výpovědí. Nadcházející divadelní rok 2026/2027 zároveň uzavře jednu důležitou kapitolu: po osmi letech opustí pozici uměleckého šéfa Jan Holec, pod jehož vedením se ostravská scéna zařadila mezi nejvýraznější česká divadla současnosti.

Dracula patří k nejvíce adaptovaným knihám a snad ani nemá smysl v tom množství filmů porovnávat, které patří k nejlepším. Přesto existuje pár draculovských snímků náležících k těm nejznámějším a opravdu zásadním. Nejryzejším příkladem je snímek s prostým názvem Dracula, první zvuková adaptace románu Brama Stokera z roku 1931. Dílo, které dodnes platí za jeden z nejlepších „přechodů“ od němé kinematografie ke zvukové, slaví 95 let.

Když spisovatel Bram Stoker na konci 19. století vdechl život profesoru Abrahamu Van Helsingovi, neohroženému lovci upírů s krucifixem v kapse a osikovým kůlem v brašně, asi netušil, že habsburská monarchie měla svého skutečného „Van Helsinga“ už o sto let dříve.

Jak matematika pomáhá pochopit lásku, která se vymyká konvenčním představám? Nad tím se v rozhovoru zamýšlí italská spisovatelka Chiara Valerio. Její román Kdo mluví a kdo mlčí právě vychází v nakladatelství Argo.

Slavný upírský příběh Brama Stokera tentokrát úplně jinak. Městské divadlo Zlín připravilo inscenaci Drákula – komedie děsu. Zapomeňte na klasický horor. Čeká vás off-broadwayská verze plná nadsázky, kde se pětice herců musí vypořádat s téměř dvěma desítkami postav.

Upír Dracula platí v Rumunsku za jeden z největších taháků. Teď v Bukurešti plánují postavit první a zároveň světově největší zábavní park s tematikou mytických krev sajících bytostí. Komplex za miliardu eur (přes 24 miliard korun) nabídne šest sekcí s různými atrakcemi, včetně horských drah, tajemné vesnice a nebude chybět ani plnohodnotný strašidelný hrad.

Podzimní šero a chladné večery patří napětí. Listopadové kriminálky vás vtáhnou do spletitých záhad.

Irský spisovatel Bram Stoker v románu Dracula popsal titulní postavu jako odpudivou bytost, která si chce podmanit svět a je ztělesněním absolutního zla. Francouzský režisér Luc Besson ve filmu Dracula: Příběh lásky na téhož upíra nahlíží jako na pohledného milovníka, jenž se napříč staletími trýzní smrtí své zbožňované princezny.

Nový filmový přepis románu Brama Stokera si bezostyšně vypůjčuje motivy z Coppolova Draculy i historického thrilleru Parfém: Příběh vraha.

Upíři děsí i fascinují. Hrabě Dracula je věčný. Ale známe je jako romantické hrdiny ze Stmívání, nebo jako krvelačné démony ze slovanských pověstí. Přečtěte si, jak vznikl mýtus o upírech, proč se pohřbívali s cihlou v zubech, jakou roli hrál česnek a dřevěný kůl a jaká nemoc mohla stát za zrodem legendy o Drákulovi.

Do českých kin zamíří ve čtvrtek pestrá směska nových filmů. Milovníci komedií mohou dát šanci americkému Božímu úletu s Keenu Reevesem v hlavní roli, na obdivovatele klasiky čeká francouzský Dracula: Příběh lásky, sportovní nadšenci mohou zase do kin zavítat na slovenského Nepelu.

Princ Vladimír po smrti své ženy ztrácí víru a proměňuje se v nesmrtelného upíra, jehož život je navždy poznamenán temnotou a posedlostí. Staletí ubíhají, svět se mění, ale jeho bolest zůstává stejně živá. Francouzský režisér Luc Besson přináší na plátna …

Hororové filmy jsou jedním z nejstarších a nejúspěšnějších filmových žánrů, přesto se mnozí diví, co je na sledování děsivých scén tak atraktivního. Vysvětlení je ukryto v naší psychice.

Říjen je měsícem dušiček a Halloweenu. Právě proto je říjen nejlepší měsíc pro strašidelné knihy.

Transylvánie neboli česky Sedmihradsko má dodnes kouzlo pro svobodomyslné návštěvníky s romantickou duší. Svému jménu dostojí: vidět tu můžete mnoho hradů s barvitými příběhy a nechybějí ani opevněné kostely. Tenhle kout světa má za sebou dramatickou minulost a nenechá vás v klidu.

Příběh Draculy vtáhl čtenáře do zákoutí tajuplného temna a zároveň do srdce viktoriánské metropole. Bram Stoker proměnil upíra z lidové legendy ve stvoření, které může kráčet po mlžných londýnských ulicích. A paradoxně právě tato věrohodnost děsila některé do té míry, že uvěřili, že horor je realitou.

Upíři nejsou jen mýtus. Historie ukazuje, že za temnými legendami stáli skuteční lidé, kteří byli obětmi strachu, nevědomosti a nemocí. Poznejte pravdu o tom, kdo byli ti, které kdysi označovali za krvelačné příšery.

Název tohoto regionu už slyšeli snad všichni na světě, ale doopravdy jej zná jen málokdo. Může být klíčem ke klidu, který v této zemi panuje, způsob života předků zdejších obyvatel?

Americký zapadákov, magor v masce, banda teenagerů... nepřijde vám to malinko povědomé?

26. května si fanoušci každoročně připomínají vydání nejslavnějšího upírského románu všech dob (1897), jeho autora Brama Stokera i hlavního hrdinu – Drákulu

Když Bram Stoker v roce 1897 vydal svůj román o hraběti Draculovi, zrodil se mýtus o upírovi, který dodnes fascinuje svět. Jak se z rumunského knížete Vlada III. stal krvežíznivý hrabě? A co je na pověstech o Draculovi pravdy? Žil skutečný hrabě Dracula?

Je jich spousta. Možná, že i vy jste někdy vyslovili nějakou tu perlu. Které citáty znáte? Vyzkoušejte si náš kvíz.

Jedna z nejvýznamnějších památek ostravské historické architektury skrývá pikantní kuriozitu. V hrobu u kostela za rohem Masarykova náměstí se nachází podezřele pohřbené tělo. Příčinou může být domněnka, že se jednalo o upíra.

Špičaté tesáky zakusující se do bílého krku nic netušící dívky. Uhrančivý pohled a krev kapající z rozervaného předloktí. Takové představy naskočí většině lidí, když se někde objeví slovo upír. Jde o jeden z největších historických a zároveň popkulturních fenoménů všech dob.

O tom, že v kinech nyní běží klasický horor Nosferatu ve zpracování režiséra Roberta Eggerse s Billem Skarsgårdem a Lily-Rose Depp, ví asi všichni fanoušci tajemného hraběte Orloka. Jaké ale byly reakce na jeho předchozího představitele, herce Maxe Schrecka? A proč tento film nemohla rozdýchat manželka Brama Stokera, autora legendárního románu Drákula?

Špičaté tesáky zakusující se do bílého krku nic netušící dívky. Uhrančivý pohled a krev kapající z rozervaného předloktí. Takové představy naskočí většině lidí, když se někde objeví slovo upír. Jde o jeden z největších historických a zároveň popkulturních fenoménů všech dob.

Objevte místa, která ovlivnila nejslavnější světové literární tvůrce – od gotického kouzla městečka Whitby, kde trávil dovolenou Bram Stoker, až po zahradu domku, jež byla inspirací Beatrix Potterové k napsání oblíbené série dětských knížek.

Když Bram Stoker v Transylvánii ubytoval upíra Drákulu, stvořil literární a obecně hororový milník, jimž filmaři zaníceně straší publikum od němé éry kinematografie. Knihu velmi volně adaptoval (a finančně tím zničil studio Prana) také německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau v expresionistické klasice Upír Nosferatu, která po víc jak sto letech dostala prestižní hollywoodský remake. Nadcházející Nosferatu v režii Roberta Eggerse (Čarodějnice, Maják), jenž v českých kinech zatne špičáky od druhého ledna, má být dle prvních šesti desítek zahraničních recenzí jednou z nejlepších předělávek v celé historii.

Irský spisovatel Bram Stoker se při psaní svého románu Drákula rád nechával inspirovat ponurými reáliemi tehdejšího světa. A možná, že jsou to právě ony, události a místa, které autor jenom trochu pozměnil, díky nimž dostává kniha zvláštní hloubku.

Premiéra nejočekávanějšího hororového snímku poslední doby se pomalu blíží. Zatímco Američané se budou moci z nového zpracování kultovního Upíra Nosferatu těšit už na Vánoce, my si budeme muset pár dní počkat. To ale vůbec nevadí, protože trailer snímku Nosferatu vypadá naprosto špičkově. (Pokračování textu…)

Postava Drákuly je dnes ztělesněním hororu, dokonce předlohou samostatného upírského žánru. Jaký však byl jeho historický předobraz, Vlad Țepeș, a jak ho dnes vnímají v Rumunsku?

Je jich spousta. Možná, že i vy jste někdy vyslovili nějakou tu perlu. Které citáty znáte? Vyzkoušejte si náš kvíz.

V nových slovenských pasech jsou ornamenty, které mají podle ministra vnitra Matúše Šutaje Eštóka (Hlas) podpořit slovenskou národní hrdost. Stylizované lidové ornamenty pak vydává za ornamenty z dřevěnic ve slovenské obci Čičmany. Tamní folkloristka Zuzana Tajek Piešová však upozornila, že vzory v pasech neodpovídají originálu, navíc nápadně připomínají vzory, které nabízí ve fotobankách polská grafička Agnieszka Murphy.

Příběh Drákuly jako nadpřirozené bytosti stále přitahuje pozornost mnoha milovníků nadpřirozena. Jenže hrabě Drákula skutečně žil a sídlil na hradě, který se nachází v dnešním Rumunsku.

Drákula patří k literárním klasikám, které mají čtenářům i dnes co nabídnout. Bram Stoker navíc ve svém románu ustanovil vzhled upírů, jak ho známe dodnes, a jejich vlastnosti.

26. května si fanoušci každoročně připomínají vydání nejslavnějšího upírského románu všech dob (1897), jeho autora Brama Stokera i hlavního hrdinu – Drákulu

Devátý díl podcastu Odtajněno se vrací na počátek 18. století, kdy se Českým Krumlovem prohnala epidemie hrůzy z nemrtvých. Oprávněně.

Máme tu pro vás novou knihu, která vyvolá mrazení v zádech. Knihu od bestsellerového spisovatele, jenž umně kombinuje prvky hororu a thrilleru a utváří tak nevšední čtenářský zážitek, na který budete vzpomínat ještě na jaře.

V románu Drákula proměnil spisovatel Bram Stoker valašského knížete Vlada III. v upíra. Ačkoliv ho k tomu vedla především proslulá aristokratova krutost, podle nové studie mohl existovat ještě jeden důvod – vzácná choroba, v jejímž důsledku panovník ronil krvavé slzy.

Tajemný hřbitov, hrad nebo mlýn. Určitě už jste o nějakém slyšeli. Děsivým místem ale může být i knihovna. Temné uličky mezi historickými regály skrývají často mrazivá dobrodružství. Přečtěte si o pěti nejtajemnějších knihovnách světa.

Tajemný hřbitov, hrad nebo mlýn. Určitě už jste o nějakém slyšeli. Děsivým místem ale může být i knihovna. Temné uličky mezi historickými regály skrývají často mrazivá dobrodružství. Přečtěte si o pěti nejtajemnějších knihovnách světa.

Na pobřeží Yorkshire u ústí řeky Esk leží anglické přímořské město Whitby. Jeho rybářský přístav vznikl již ve středověku. Je místem, kde se cestovatel, kartograf a námořní důstojník James Cook učil svému námořnímu umění, které později využil při svých objevech v Tichém oceánu. Whitby má v sobě přitažlivost zajímavé turistické destinace díky nedalekému národnímu parku North York Moors. Pyšní se i výraznou dominantou, zříceninou opatství.

Věříte v upíry? Pokud ano, budete dnes už asi jen výjimkou. V minulosti byste však takových lidí našli mnoho. Lidé se báli neznámého a možná přítomnost upírů je děsila až k smrti. A jako s upíry s nimi zacházeli i po smrti.

Ač se může zdát, že archeologové už nemají co objevovat, opak je pravdou. Prakticky denně dochází na Zemi k nějakému archeologickému nálezu. Často je téměř nevýznamný, někdy však může takový objev přepsat i dějiny.

Když se řekne jméno Frankenstein, každému z nás se pravděpodobně vybaví lidské monstrum sešité z kusů mrtvých těl. Už málokomu ale dojde, že tak se toto monstrum nejmenuje. A jen někteří si vzpomenou na mladičkou Marry Shellyovou, která během jedné letní dovolené ve Švýcarsku napsala koncept tohoto nesmrtelného románu.

Trailer nového historického thrilleru s Drákulou láká na hororové unikání krvelačnému monstru.

Drákula, Dracula či třeba Nosferatu. Nejslavnější upír je znám už více než sto let a stále nahání hrůzu. Jak však tato postava souvisí s realitou? Byl skutečný Drákula vážně upírem?

Od doby, co Bram Stoker vydal před více než sto lety svou knihu Dracula, je filmová scéna posedlá upírským mýtem. Na sledování příběhů těchto nočních stvořeních je něco děsivého, ale zároveň uspokojivého.

Většina herců v Hollywoodu nechce hrát další role podobné té, která je proslavila. A přesto se psal rok 2004 a do kin vtrhli Hugh Jackman, Kate Beckinsale a David Wenham s filmem Van Helsing. Hvězdný Wolverine, neodolatelná Selena z Underworld a Faramir z Pána prstenů se postarali o béčkový film, který své diváky i přes šílené množství chyb prostě nenudí. Hlavní pravidlo u sledování tohoto filmu je moc nad vším nepřemýšlet.

Nejslavnější upír světa, hrabě Drákula, měl svůj předobraz v historické osobě rumunského trojnásobného valašského knížete Vlada III. Draculy (Naražeče, napichovače). Česká spisovatelka Jenny Nowak po tajemstvích Draculy pátrá už mnoho let a tak jsme ji v časopise Záhady života poprosili, aby nám prozradila, co v Draculově písmu odhalil renomovaný grafolog. Pokud tedy chcete proniknout do temné a krvelačné duše vládce, který žil v letech 1431-1476, čtěte dál... a budete nejspíš překvapeni. Jenny Nowak vypráví.