Bram Stoker

Většina herců v Hollywoodu nechce hrát další role podobné té, která je proslavila. A přesto se psal rok 2004 a do kin vtrhli Hugh Jackman, Kate Beckinsale a David Wenham s filmem Van Helsing. Hvězdný Wolverine, neodolatelná Selena z Underworld a Faramir z Pána prstenů se postarali o béčkový film, který své diváky i přes šílené množství chyb prostě nenudí. Hlavní pravidlo u sledování tohoto filmu je moc nad vším nepřemýšlet.

Nejslavnější upír světa, hrabě Drákula, měl svůj předobraz v historické osobě rumunského trojnásobného valašského knížete Vlada III. Draculy (Naražeče, napichovače). Česká spisovatelka Jenny Nowak po tajemstvích Draculy pátrá už mnoho let a tak jsme ji v časopise Záhady života poprosili, aby nám prozradila, co v Draculově písmu odhalil renomovaný grafolog. Pokud tedy chcete proniknout do temné a krvelačné duše vládce, který žil v letech 1431-1476, čtěte dál... a budete nejspíš překvapeni. Jenny Nowak vypráví.

Halloween ve viktoriánské době měl své kouzlo. Kdoví, co se ukrývalo v mlžných, plynem z hořících lamp nasáklých ulicích... Nepotuloval se po nich Drákula, kterého přivedl k životu Bram Stoker? A měla tento svátek ráda i královna Viktorie?

Každá země má svá vlastní strašidla, která se mnohdy stala i námětem pro filmy a televizní pořady. Irské monstrum Abhartach je však v něčem výjimečné. Je možné, že právě on se stalo předlohou pro legendárního Drákulu.

Jedním z nejrozsáhlejších žánrů na knižním trhu je bezpochyby fantasy. Pokud bychom chtěli spočítat kolik fantasy knížek už existuje, nejspíš by nám vybuchla hlava! Mnoho z nich nikdo nezná, ale některé jsou naopak známé po celém světě! Sestavili jsme pro vás žebříček deseti nejlepších (respektive nejznámějších) z nich! Ale je to věc názoru.

Temná hudba nejrůznějších žánrů na místech, kde je za noci možné místo bzukotu měst, slyšet šeptem pronášené příběhy ze starých legend a pověstí.

Právě na konci května roku 1897 se v londýnských knihkupectvích začal prodávat dnes už naprosto kultovní román o upírovi Drákulovi. Jeho autorem je irský spisovatel Bram Stoker.

Bram Stoker se inspiroval u několika historických postav a prakticky redefinoval žánr upírských hororů.

V pozůstalosti Brama Stokera se našly záznamy o příběhu upírky z Rhode Islandu, který byl kdysi považován za “hlavní stát amerických upírů”. Naštěstí to platilo před více než sto třiceti roky. Teď již obyvatelé South County nemusí nosit okolo krku česnek a po kapsách dřevěné kůly.

Upíři a démoni jsou vděčným tématem dnešní popkultury. Příběhy o nich jsou staré jako lidstvo samo. Je na nich však něco pravdy? Báli se naši předci oprávněně?

Příběh hraběte Vlada, kterému se přezdívalo Drákula, straší mnohé lidi do dnešních dní. Tvrdilo se o něm, že byl upír, a ačkoliv je toto tvrzení samozřejmě nepravdivé, jeho dílem byly přesto prolity litry krve, obzvlášť z lidí, které nechal nabodnout za své vlády na kůly. Údajně jich mělo být kolem 20 000!

Hluboko v rumunských horách, někde v Transylvánii, se prý pod zemí ukrývá škola Šolomance, kde vede výuku samotný ďábel. Žáci, děti z celého regionu, se tam učí používat černou magii a mluvit se zvířaty, přičemž během sedmiletého studia nevyjdou na slunce. Následně je vybrán jeden žák, aby se stal tzv. solomonari, tedy dračím jezdcem, schopným ovládat počasí. Mytická bestie, s níž spojí svůj život, přitom údajně žije v nedalekém jezeře.

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Očkování ve sterilní ordinaci je pro mnohé lidi děsivé – rumunská vláda proto zřídila vakcinační centrum v Drákulově hradu.

Když psal Bram Stoker v 19. století román Drákula, nechal se inspirovat anglickým městem Whitby, kde se část příběhu slavného díla rovněž odehrává. Díky tomu dnes město vyhledává množství turistů, řada z nich si však patrně neuvědomuje, že hrabě Drákula je fiktivní postavou. A zdejšímu kostelu už po dotazech turistů přetekla trpělivost, píše deník Daily Mail.

Cenou Bram Stoker Award ověnčený horor Rybář spojující lovecraftovské prvky, psychologii člověka a temný folklór vyšel po pěti letech v Česku. Vydání mělo na starosti nakladatelství Fobos.

Historické území Valašsko, tvořící jižní třetinu dnešního Rumunska, proslavil irský spisovatel Bram Stoker, když tamní hrad Bran ztotožnil se sídlem krutého knížete Drákuly. Ačkoliv jde jen o legendu, středověká památka se díky ní proměnila v nejslavnější turistickou atrakci v zemi

V Rumunsku využili legendami opředeného hradu Bran, aby propagovali očkování proti covidu. Každému, kdo navštíví pevnost, která zřejmě inspirovala spisovatele Brama Stokera k sepsání světoznámého románu Dracula, zdravotníci na místě nabídnou koronavirovou vakcínu.

Rumunský hrad Bran začal dočasně plnit nový účel. Z památky, která údajně inspirovala Brama Stokera k napsání slavného románu Dracula, se stalo očkovací centrum. Upírské tesáky tak částečně nahradily jehly a vakcína. Pro svou dávku si však mohou přijít jen lidé, kteří v Rumunsku žijí.

Návštěvníci rumunského hradu Bran, o němž se soudí, že posloužil spisovateli Bramu Stokerovi jako předloha k popisu děsivého doupěte krvelačného hraběte Drákuly na vysoké skále, mohli využít tajemných prostor hradu jako očkovacího centra proti nemoci covid-19. Za odměnu získali slib, že budou na hradě vítáni celých příštích sto let, a bezplatnou prohlídku mučírny.

Málokteré mytické stvoření v nás budí tolik hrůzy jako upír, který se neslyšně plíží nocí, aby si pochutnal na lidské krvi. Neméně se vampýrů báli i naši středověcí předkové, a proto se jim snažili co nejlépe bránit. Co když ale měl jejich strach i nějaký reálný základ?

Kultovní hororový román Dracula od Brama Stokera se v roce 2019 dočkal francouzské komiksové adaptace od Georgese Besse. České vydání bylo sice odloženo, ale dočkali jsme se alespoň pár obrázků.

Byla to děsivá fotografie. Ruka kostlivce, ozdobená prstenem, jako z nějakého hororu o upírech. Ideální ilustrace do románu pana Brama Stokera, který vyšel teprve nedávno. Tento kostlivec je však živý až moc. Dáma kypící zdravím hledí udiveně na obrázek. Neviditelné paprsky X si našly cestu a odhalily poprvé tajemství lidského těla.

Pro rumunský hrad Bran, jenž inspiroval Brama Stokera k sepsání románu Dracula, je přelom října a listopadu obvykle nejvytíženějším obdobím roku. To kvůli oslavám strašidelného svátku Halloween. Ty se letos sice neuskutečnily kvůli pandemii v takovém rozsahu, návštěvníci si přesto na transylvánskou památku cestu našli.

Režisérka by chtěla věrně zadaptovat původní předlohu Brama Stokera.

Sinavá bledost, ostře řezaná tvář a stejně řezavá, chladná zdvořilost. Mrazivý stisk ruky, nadlidská fyzická síla a vůle. Jeho jediné gesto rukou zahání smečku hladových vlků zpět do lesa. Kola kočáru v hlubokém sněhu nejsou vůbec slyšet, a Měsíc vše zalévá svým přízračným světlem. V hlubokém tichu je slyšet pouze frkání klusajících koní a cesta pomalu ale jistě stoupá, ke zřícenině gotického hradu.

Hrad Bran je už celé století spojován s legendárním upírem Drákulou. Přestože kníže Vlad Ţepeş, který je spojován s postavou knižního Drákuly, zde pravděpodobně dlouho nepobyl. Samotný hrad inspiroval svou majestátností Brama Stokera k sepsání slavného románu.