České vysoké učení technické v Praze

Koronavirem těžce zasažené Spojené státy využívají ve svých nemocnicích plicní ventilátory, za jehož vynálezem stojí český IT manažer Tomáš Kapler. Právě on začal v době akutního nedostatku zdravotních pomůcek pro nemocné s těžkým průběhem ventilátory spontánně vyrábět. Ačkoliv Kapler do té doby neměl s lékařskou technikou nic společného, se svým týmem dokázal funkční přístroj vyvinout během několika dní, informují nyní o jeho úspěchu například The New York Times.

Absolventi škol budou mít letos výrazně ztížené podmínky pro to, aby našli dobrou práci. Pohled do evidence nezaměstnaných na pracovních úřadech totiž ukazuje, že absolventů je letos mnohem více než v předcházejících letech, zatímco nabízených příležitostí bude kvůli dopadům koronavirové krize jen poskrovnu.

V České republice dochází v posledních týdnech k uvolňování řady omezení, která byla zaváděna od poloviny března v důsledku pandemie COVID-19. Prognózy, zdali to znamená úplné zvládnutí pandemie a pomalý návrat do starých kolejí, přenechám odborníkům.

Kdo se někdy zatoulal do Dejvic, patrně tuší, kde hledat rozsáhlý areál fakult, které navštěvují tisíce studentů z České republiky, ale také z celého světa. Instituce jako ČVUT, UK, vysoké školy chemicko-technologické, Národní technická knihovna a biochemický ústav Akademie věd jsou základními pilíři tohoto unikátního kampusu. Místo vzdělávání, odpočinku a zábavy je nedílnou součástí Prahy 6. Areál však vznikal v několika etapách, čemuž odpovídá také architektonický styl budov. Na co narazíme při procházkou kampusu v Dejvicích?

Česká republika by se mohla stát centrem výzkumu a vývoje leteckých motorů. V současnosti už probíhá výzkum a zkoušky turbodmychadlových motorů od společnosti GE Aviation. Zájem ale projevují i další renomované firmy.

Archeologická sonda na hřbitově v Ďáblicích by v létě měla zjistit, kde byly uloženy ostatky Zdeny Mašínové. Poté budou exhumovány, aby mohly být po antropologickém prozkoumání uloženy do rodinného hrobu.

Psal se 4. duben 2012. Tehdy třiadvacetiletému řidiči tramvaje Vítu Malému zbývalo do konce směny pár desítek minut. S tramvají číslo 22 po páté hodině odpolední vjížděl do zastávky Břevnovský klášter. Naproti na zastávce stála také tramvaj, tak raději přibržďoval a zvonil. Přesto mu do dráhy vstoupila rusovlasá dívka. A reakce Víta Malého? Prošlápnul brzdu až do podlahy, zvonil a doufal, že neuslyší ránu. Ta ale nakonec přišla.

Zatímco většina malých satelitů končí svoji vesmírnou misi po několika týdnech až měsících, nanosatelit VZUSAT-1 obíhá kolem Země už celé tři roky, a navíc v dobré kondici.

Středoškoláci, kteří chtějí studovat farmacii v Brně, už nesměřují na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno, ale na Masarykovu univerzitu (MU). Právě pod její křídla se pozítří farmaceuti uchýlí. Masarykova univerzita navíc v počtu přihlášek předčila pražskou rivalku.

Má za sebou boj s ničivými požáry, povodněmi, následky výbuchů, velel záchraně dvaceti tisíc lidí uvázlých v březnu 2008 v „bílé tmě“ na D1. Ředitele Hasičského záchranného sboru ČR generálporučíka Drahoslava Rybu (57) však nenapadlo, že se jeho muži budou někdy potýkat s pandemií.

Koronavirus by mohl přijít o poslední baštu kontaktní nákazy v restauracích. Stačí inovovat jednu věc, kterou lidé berou jako samozřejmost, oproti stolům, nádobí, příborům či klikám se ale ne vždy dá dezinfikovat.

Čeští vědci během koronavirové krize předvedli, co dokáží. Je na čase, aby Česko místo komponentů vyrábělo vlastní produkty, říká Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky, kybernetiky při ČVUT.

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost družice, která je výsledkem společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) se sídlem v Praze, Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (FEL ZČU) v Plzni, pražského ČVUT a řady technologických firem, se přitom původně odhadovala na jeden rok.

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni, ČVUT a řady technologických firem, byla přitom původně odhadována na jeden rok. Od 23. června 2017, kdy se vydal na oběžnou dráhu, s ním komunikuje plzeňská pozemní stanice na střeše FEL, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě Jiří Masopust z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací FEL.

Institut Equilibrium pořádá konferenci na téma Hledání české cesty. Představitelé české a slovenské vědy se na ní zamýšlejí nad budoucností ČR napříč nejrůznějšími obory.

Téměř 70 tisíc středoškoláků letos skládá maturitu, velká část z nich bude zřejmě pokračovat ve studiu na některé VŠ. Většina studentů sice přihlášku ke studiu podala v řádném termínu, nicméně stále existují možnosti se někam hlásit. Například i na pražskou „jaderku”.

Rodinná průmyslová společnost MICo Group z Třebíčska během nouzového stavu rozjela v bleskovém tempu výrobu plicních ventilátorů. O unikátní zkušenosti Seznam Zprávy mluvily s majitelem a šéfem firmy Jiřím Dennerem.

Panika kolem sítí 5G není podle Zdeňka Bečváře z ČVUT na místě. Zároveň říká, že běžný uživatel mobilu rozdíl v rychlosti sítě ani nepozná.

První vlna konronakrize skončila. Není škoda zapomenout na to dobré, co v nás objevila?

V rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR bylo prováděno testovací rušení signálu GNSS na Letišti Václava Havla Praha a zkoumání dopadu na letadlovou avioniku. Akce byla pořádána Ústavem letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT v Praze za součinnosti Českého telekomunikačního úřadu a Smartwings.

Mezi uchazeči o studium na vysoké škole letos oproti loňsku vzrostl zájem o technické obory, přihlásilo se na ně zhruba o desetinu více lidí než loni. Výrazný nárůst přihlášek zaznamenaly České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze či Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Na lékařské a zdravotnické obory přišlo ve srovnání s minulým rokem přihlášek méně, i když je o ně zájem stále velký.

Mezinárodního uznání se dostalo pražským vědcům, ale i technikům středočeských firem. Polomaska RP95-M, jejíž podobu bleskově vyvinuli experti z pracoviště Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s odborníky z dalších pracovišť v době nejúpornějšího nedostatku ochranných pomůcek proti koronaviru, získala evropskou certifikaci.

Jedná se stále ještě o velmi mladé umění. Vynález kinematografu, který byl pro obor kinematografie klíčový, se zrodil díky bratrům Lumierům.

Roman Čada patří mezi takzvané dětské herce, které dodnes vídáme na televizních obrazovkách v oblíbených filmech ze 70. let minulého století. Nejvíce se proslavil jako Martin v komedii Můj brácha má prima bráchu, odkud si jej dodnes pamatuje většina diváků. Když mu bylo 20 let, rozhodl se s herectvím skončit a vydal se jinou cestou.

Na konci prázdnin bude představen veřejnosti na pražském Střeleckém ostrově unikátní projekt 3D tištěného domu Prvok. Ten je nyní postupně dokončován, získává důležité atesty, které jsou jednou z podmínek dalšího rozšíření technologie 3D tisku staveb.

České a moravské univerzity se spojily ke společnému apelu. „Nyní je důležité se aktivně zasazovat o to, aby strach z nákazy novým koronavirem nepřerostl ve strach z otevírání hranic,“ konstatují akademici.

Oprava domu, ať zděného či dřevěného, je náročnou záležitostí jak z hlediska pracnosti, tak i financí. Rekonstrukce statku, který kombinuje ve své konstrukci oba zmíněné stavební materiály, a navíc je památkově chráněn, je současně velkým závazkem a zodpovědností.

Od léta bude "tištěný" dům kotvit na Střeleckém ostrově v Praze, kde bude také možnost jej navštívit. Podívejte se na časosběrné video z jeho vzniku.

Respirátor RP95-M vyvinutý v Česku během koronavirové krize získal evropskou certifikaci. Podle tvůrců mu to otevře dveře k evropským i světovým trhům. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ČVUT a firmy Cardam to oznámili na dnešní tiskové konferenci.

Nápady na to, jakými cestami je možné jít při rozvoji území města Kladna, nabízí výstava prací studentů ČVUT. Svoje návrhy představí ve foyeru Kina Sokol. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 18. června.

Když Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) za jeden jediný březnový týden vyvinul na speciální 3D tiskárně a certifikoval zcela novou ochrannou polomasku - respirátor CIIRC RP95-3D, vyvolalo to vlnu uznání a zasloužené pozornosti k progresivnímu přístupu českých vědců.

Čeština, matematika a cizí jazyk jsou podle předsedkyně Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) Aleny Šolcové rovnocenné pro rozvoj vzdělanosti české společnosti. Každý absolvent maturity by podle ní měl ovládat všechny tři tyto předměty. Maturita je příležitost, při které si studenti mohou zopakovat, co se naučili. Měla by je motivovat, protože ne všichni ji musí zvládnout. Když v testu z matematiky uspěje kolem 82,5 procenta studentů jako letos, je to velmi dobrý výsledek, řekla Šolcová v rozhovoru s ČTK.

Již třetinu obytného domu vyrobil sochař Michal Trpák. Zednickou lžíci k tomu ale nepotřeboval. Už přes rok piloval techniku 3D tisku betonu, jíž je u nás průkopníkem.

Sochař Michal Trpák s týmem v Českých Budějovicích tiskl ze speciálního betonu prototyp 3D tištěného domu s názvem Prvok. Bude mít tři pokoje a rozlohu 43 metrů čtverečních. Náklady jsou kolem 3,5 milionu korun. Trpák představí dům, jenž bude na pontonu, 18. srpna na Střeleckém ostrově v Praze, od září bude asi měsíc na pražské Náplavce. Novinářům to řekli Trpák a Libor Vošický, generální ředitel Stavební spořitelny Buřinka, která je garantem projektu.

Za pouhý jeden den se koncem března podařilo mezi lidmi v rámci crowdfundingu vybrat přes 14 milionů korun na dokončení vývoje plicního ventilátoru nazvaného CoroVent. Krize spojená s koronavirem byla na vzestupu, zájem projevovaly nemocnice v Česku i ze zahraničí. Jak to s projektem vypadá o dva měsíce později?

Sochař Michal Trpák s týmem dnes v Českých Budějovicích tiskl ze speciálního betonu prototyp 3D tištěného domu s názvem Prvok. Bude mít tři pokoje a rozlohu 43 metrů čtverečních. Náklady jsou kolem 3,5 milionu korun.

Sochař Michal Trpák s týmem dnes v Českých Budějovicích tiskl ze speciálního betonu prototyp 3D tištěného domu s názvem Prvok. Bude mít tři pokoje a rozlohu 43 metrů čtverečních. Náklady jsou kolem 3,5 milionu korun. Trpák představí dům, jenž bude na pontonu, 18. srpna na Střeleckém ostrově v Praze, od září bude asi měsíc na pražské Náplavce. Novinářům to řekli Trpák a Libor Vošický, generální ředitel Stavební spořitelny Buřinka, která je garantem projektu.

Ve všech tramvajích pražského dopravního podniku (DPP) budou nově přijímače, které umožní přijímat signál z navigačních systémů Galileo, GPS, Glonass a BeiDou. DPP chce koupit 838 přijímačů. Zpřesní se tak lokalizace tramvají. Uvedla to mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP vyhlásil výběrové řízení, vítěz tendru by měl být známý na konci srpna, předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 20 milionů Kč.

Ve vesmíru dominuje jiný druh hmoty než na zemi. Je to plazma, v němž jsou základní stavební prvky hmoty - atomy - ionizovány.

Rekonstruovat staré půdy, vdechovat těmto původně nebytovým a dnes už často nepotřebným prostorám život, to Ester Miluničovou vždy fascinovalo a bavilo. S nabytými zkušenostmi a spolu se svým kolegou z ateliéru MK architekti se proto rozhodla pustit se do oživování svého vlastního vysněného půdního bytu.

Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Vláda se ale hájí, že za poslední rok udělala velký pokrok, například byl přijat zákon o právu na digitální služby a chystá se očekávaná digitalizace stavebního řízení. Komise také opomíjí české úspěchy, například v oblasti umělé inteligence.

Jak postavit českou ekonomiku na nohy? Co takhle využít krizovou situaci a proměnit ji v něco přínosného? Právě na těchto otázkách staví výzva Hackni krizi. Jejím prostřednictvím mohou Češi pomoci svým nápadem ostatním a současně proměnit svůj sen v realitu.

Nový český start-up ASANA-DENTAL vytvořil speciální odsávací systém, který by měl ochránit zubaře při případných epidemiích. Systém vznikl za spolupráce odborníků z PrusaLab.

Zubaři patřili mezi nejzranitelnější skupiny nemocí covid-19. Kvůli nedostatku ochranných pomůcek, který v České republice panoval na počátku pandemie, měli značně omezené možnosti péče o pacienty. Vývojový tým ze startupu Asana-Dental proto navrhl a zkonstruoval odsávací systém pro zubaře a dentální hygienisty. Odsávací mechanismus vytváří vzduchový štít zabraňující šíření potenciálně nebezpečného aerosolu z úst pacienta. Na vývoji a výrobě se podíleli také odborníci na 3D tisk z dílny PrusaLab.

Novinek jsem se nejdřív děsila, ale pak jsem zjistila, že nesmírně ulehčují práci, říká učitelka Eva Zemanová.

Řadu zajímavostí spjatých s labsko-vltavskou vodní cestou představí nová webová aplikace vyvinutá na ČVUT. Cílí na turisty, kteří mají rádi technické památky, ale i hrady a zámky. Aplikace také popisuje historický vývoj vodní cesty, včetně dobové dokumentace. Mluvčí ČVUT Andrea Vondráková o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.

Český vývojový tým navrhl a zkonstruoval speciální odsávací systém pro zubaře a dentální hygienistky, kteří patří během pandemie covid-19 do nejohroženější skupiny.

Mnoho maturantů vyjádřilo spokojenost s tím, že některé vysoké školy kvůli nouzovému stavu upustily od přijímacích zkoušek.

Provoz jaderně energetických zařízení je spojen i s jejich vyřazováním a likvidací, která v ideálním případě povede k návratu lokality do původního stavu a uvolnění co největšího objemu materiálů k recyklaci, tj. zpět do životního prostředí. K tomu je nutné důkladně analyzovat veškeré aspekty ovlivňující práce při vyřazování.

V pondělí nakonec přece jen začaly maturity, i když kvůli březnovému uzavření škol probíhalo letošní druhé pololetí výrazně jinak než obvykle. Přesto se studenti povětšinou na koronavirus nijak nevymlouvali a vrhli se na úvodní, písemnou část maturitní zkoušky.

Strohá geometrie a bílá barva v kombinaci s přírodním olejovaným dubem a antracitově šedými plochami jako podklad pro barevné hrátky v prostoru. Zahrada jako nekonečně se měnící obraz. Interiér pro mladý pár, kterému záleží na každém detailu. Architekti vytvořili jakousi neutrální kulisu, kterou lze téměř libovolně doplňovat prvky podle vkusu majitelů.

Nikdy nebyl lepší čas rozvíjet byznys než právě teď, v době pandemie, řekl Seznam Zprávám ředitel vývojářské firmy BlindShell Jan Šimík. I jim ale krize zbrzdila dodávky nových přístrojů z Číny.

Město Plzeň buduje u Kamenného rybníka novou lávku, která překlene rozšiřovanou silnici I/27 vedoucí z Plzně na Třemošnou i železniční trať do Žatce.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se nehodlá nijak přesunovat ani rušit. Proběhne v původním termínu 27. října až 1. listopadu. Prvních 870 návštěvníků už se akreditovalo, sdělili pořadatelé.

Na Bulovce mají od konce března k testování vzorků na covid-19 robota Pipeťáka. K čemu všemu se dají roboti využít? Robotický pes od Boston Dynamics umí pást i ovce.

Nový studijní program s názvem Vyřazování jaderných zařízení z provozu nabízí od následujícího akademického roku 2020/21 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT v Praze. Akreditaci pro něj získala na konci dubna. Očekává se nemalý zájem studentů, protože absolventi s touto specializací budou podle FJFI velmi žádaní.

Babybox není vymyšlen k dlouhému přebývání. Je to malá čekárna na lepší život pro odložená novorozeňata. Mimino v ní pobude sotva pár minut, než si ho vyzvednou zdravotníci. Konstruktér a výrobce nové generace elektronikou vybavených schránek Zdeněk Juřica ví, co dělá. Ostatně i své bydlení v Náměšti nad Oslavou průběžně vylepšuje.

Otevírám rozespalé oči, čímž vyhrávám souboj s budíkem. Snažím se chytit trendy života ve Virginii, takže si z krabice sypu americké vločky do amerického mléka a v americky obrovském dvoupatrovém bytě se připravuji na další den vědátora v USA v časech korony.

Skoro každý kluk má sen stát se pilotem, ale české vojenské letectvo se už několik let potýká s personální krizí. Nedostává se mu nejen letců, ale ani techniků a dispečerů. Podle velitele vzdušných sil Petra Hromka za nedostatkem personálu stojí hlavně fakt, že se nehlásil dostatek nových adeptů létání na Univerzitu obrany v Brně.