Čingischán

Mnoho úžasných překvapení skýtá divoká mongolská příroda. Člověk tam vyjede za zatáčku a neví, jestli potká stádo koní, velblouda, převrácený gazík, nebo Čingischána, který stopuje do Ulánu.

Psal se rok 1987. Komanči ještě zvesela práskali bičem a v rámci bratrské pomoci spřáteleným zemím RVHP jsem byl vyslán do exotického Mongolska jako strojník kolového nakladače KNB, řidič Avie, soustružník a kuchař v jedné osobě.

Když bylo Temüdžinovi devět let, přišel o otce a jeho vlastní kmen rodinu vyhnal. Budoucí dobyvatel světa přežíval sběrem kořínků, rybařením a lovem drobných zvířat. Čekala ho však velká budoucnost.

Putin se zřídkakdy objevuje na veřejnosti.

Nadáváte na dnešní Hollywood, jehož špičkový umělec obsazuje do úlohy mytologické Heleny Trojské herečku tmavé pleti? Ohlédněte se nejprve do sedm dekád vzdálené minulosti, kdy westernová klasa a americký „Vévoda“ John Wayne ztvárnil mongolského vojevůdce a dobyvatele Čingischána v pověstné studiové katastrofě The Conqueror (tedy Dobyvatel). Jeden z nejkontroverznějších snímků zlaté filmové éry se nešťastně zapsal do historie nejen jejím zneuctěním v podobě příšerného castingu, ale též natáčením se stovkami lidí v oblastech, kde vláda jen pár měsíců předtím odpálila jedenáct atomových bomb. Radiace mohla přispět k vysoké úmrtnosti štábu v nadcházejících dvou dekádách a jednou z obětí byl i samotný Wayne.

Zbrusu nové město pro milion obyvatel zející prázdnotou? Ještě před pár lety to byla čínská realita. Číňané si ale ví rady skoro se vším, částečně si poradili i s tímhle. Dnes žije v Ordosu zhruba 150 tisíc lidí a je to vlastně unikátní bydlení.

Od smrti mocného vládce Čingischána, který sjednotil mongolské kmeny, uplynulo už osm století. Jeden z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů překonal Velkou čínskou zeď a ovládal obrovské území od Kaspického moře po břehy Tichého oceánu. Kromě založení Mongolské říše se mu připisují i zásluhy na tom, že otevřel obchodní a kulturní cesty mezi Evropou a Asií. Válčil celý svůj život a v bitvách, které vedl, zahynuly miliony lidí. Zemřel 18. srpna 1227 během tažení proti severočínské dynastii Ťin, nikoli však v boji.

Trump vyčítal viceprezidentu Vanceovi, že veřejně neopakuje jeho slova. I to popisuje nová kniha renomovaných novinářů listu The New York Times ze zákulisí Bílého domu.

Čingischán zemřel v roce 1227 jako vládce největší kontinuální pozemní říše v dějinách lidstva. Kde jsou jeho ostatky, nikdo neví.

Přiznejme si to na rovinu: Římané nikdy velkolepí nebyli ani jejich „říše“ zas tak velká nebyla.

Vybudoval největší říši světa, ale jeho největší odkaz prý leží v lidské DNA. Každý 200. muž na planetě může být přímým potomkem Čingischána. Jak dokázal jeden středověký vládce geneticky zaplavit celou Eurasii a proč vědcům stále chybí poslední důkaz.

Na Mongolsko by bylo ideální mít týdny. Ale i krátká zastávka v Ulánbátaru dokáže ukázat kus země, kde se město rychle mění v otevřenou krajinu, beton v hory a ruch metropole v ticho u buddhistického chrámu.

Věci byly dřív jasné. Teď už nejsou.

Představte si ženu, která křižuje nekonečné asijské stepi, v jedné ruce svírá luk a v té druhé osud celých klanů. Khutulun, prapravnučka samotného Čingischána, nebyla žádná křehká květinka čekající na urozeného prince na bílém koni. Byla to nejobávanější bojovnice 13. století, která svým nápadníkům dala jasnou a nesmlouvavou podmínku: buď mě porazíš v souboji, nebo mi odevzdáš své nejlepší koně.

Dnešní Mongolsko toho už nemá příliš společného s kdysi nejmocnější světovou velmocí, přesto je však jeho historie velmi zajímavá, leč často přehlížená. Z mocného…

Lidské dějiny byly utvářeny velkými výboji, ale jen málokteré byly tak hluboké a rozsáhlé jako Čingischánovy. Zakladatel Mongolské říše, jedné z deseti největších říší v dějinách, se narodil v roce 1162 n. l. a dokázal sjednotit kočovné kmeny a vytvořit největší souvislou pozemní říši v dějinách.

11. dubna 1241 u řeky Sajó padla uherská armáda. Bitva u Mohi otevřela Mongolům cestu k srdci Evropy a zanechala království v troskách.

Dobytí Bagdádu Mongoly roku 1258 patří k nejničivějším událostem středověku. Zničilo abbásovský chalífát, zpustošilo město, poškodilo infrastrukturu a podle pramenů vyvolalo smrtící epidemii.

Moc, bohatství a neomezený přístup k partnerkám, kombinace, která v dějinách často vede nejen k politickému vlivu, ale i k neuvěřitelnému množství potomků. Někteří panovníci zanechávají stopu nejen na mapách a v kronikách, ale i v genech stovek, možná tisíců lidí.

Ve 14. století vzešla ve střední Asii hvězda ambiciózního vůdce Tímura, věřícího v obnovení mongolské říše. Sjednotil turkotatarské kmeny a ovládl tři ze čtyř chanátů, tvořících Čingischánovo dědictví. Zemřel při zahájení invaze do Číny, posledního z nich.

Do Národního muzea zavítal v loňském roce rekordní počet návštěvníků. Jeho výstavy a expozice si v roce 2025 přišlo prohlédnout 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce předešlém. Mimořádný zájem vzbudily zejména výstavy Lucy a Selam, Čingischán a 100 pokladů, 100 příběhů. V letošním roce se chce muzeum věnovat domácím tématům.

Mongolská přírodní rezervace Bogd Chan uul, původně chráněná spojencem Čingischána, ukrývá petroglyfy z doby bronzové, prastaré buddhistické kláštery a dechberoucí výhledy na step i poušť Gobi. Dnes čelí klimatickým změnám, které ohrožují tisíciletou nomádskou tradici.

Kolik monarchií dnes máme v Evropě, kdo panoval nejdéle a koho sužovaly vrozené vady? Vyzkoušejte si znalosti v kvízu o králích a dynastiích.

Jak se mohlo stát, že prověřený dárce spermatu předal dětem vzniklým oplozením ve zkumavce smrtící mutaci? Kdo selhal a kdo je bez viny?

Mongolové podpořili rozvoj Západu a zbrzdili Východ.

Když se řekne pes, většina z nás si vybaví věrného parťáka, který běhá po zahradě nebo se stočí k nohám na gauči.

V únoru roku 1258 se na březích řeky Tigrid odehrála temná událost, která otřásla celým islámským světem. Mongolská vojska pod vedením Hülegüa, vnuka slavného Čingischána, dobyla a naprosto zničila Bagdád. Město, které bylo po staletí centrem Abbásovského chalífátu, symbolem islámské moci i vědění. Událost znamenala nejen pád města, ale konec celé epochy dějin Blízkého východu.

Když Čingischán v roce 1227 zemřel, zanechal za sebou sjednocené Mongolsko, rozsáhlou říši a nevyřešenou záhadu – místo svého posledního odpočinku. Umístění své hrobky si vzal do hrobu a zajistil tak, že jeho ostatky spočinou tam, kde už nikdy nebudou vyrušeny.

Je to hollywoodský blockbuster, v němž John Wayne ztvárnil Čingischána. Zápletka nestojí za mnoho, stejně tak kostýmy a kulisy. Recept na fiasko? Ano, ale to je jen špička ledovce. Film The Conqueror z roku 1956 se natáčel v poušti Utahu, jen pár kilometrů od místa jaderných testů. Výsledek? Desítky obětí rakoviny.

Jejich jména jistě znáte a spolu s Draculou, Čachtickou paní, ale i mnoha novodobými jmény i tato vzbuzují děs a obrovský respekt a znechucení. Zvrácené choutky a podivné touhy nebyly ani v minulosti u vysoce postavených osob ničím výjimečným. Patrně také proto, že se tito lidé snáze vyhnuli trestům, nebylo pro ně těžké propadnout svým představám a realizovat je. Podívejme se, které osobnosti naší historie patřily k největším zvrhlíkům bez zábran a kdo byli ti největší krutovládci?

Tamerlán, bezohledný dobyvatel Střední Asie, který za sebou zanechával města v ruinách a hory lebek. Jeho ambicí bylo ovládnout celý Východ a stát se novým Čingischánem.

A netřeba dodávat, kde tato země zaslíbená, v níž zítra znamená již včera, leží. Leží tím směrem, odkud přišli tři králové (Stalin, Putin a Čingischán), aby se poklonili Mesiáši…

Všem hledačům Čingischánova hrobu se do cesty staví podivné překážky a pronásledují je nepochopitelná neštěstí. Může za to kletba, či snaha samotných Mongolů ochránit tajemství? Dosud neobjevený hrob středověkého mongolského panovníka Čingischána láká hledače pokladů i vážné archeology a historiky už dlouhá léta.

Legendy vyprávějí, že měl desítky manželek a až 600 konkubín. Čingischán se zároveň pravidelně zmocňoval žen a dcer kmenových vůdců. Jeho sexuální apetit nezůstal bez následků. Jak potvrdila genetická studie, mezi námi chodí 16 milionů potomků slavného vojevůdce a dobyvatele.

Pod vedením Čingischána se mongolská armáda stala technologicky vyspělou silou a vytvořila druhou největší říši v dějinách.

Slunce ještě nestihlo spálit uschlou trávu, ale tábor – kuren – už bzučel jako rozrušený úl. Probuzení nukera, vojína z oddílu mongolského chána, nebylo rozmarem, ale drsnou nutností. Nezačalo to výkřikem herolda, ale samotným životem kolem: frkáním tisíců koní, hrdelním křikem stráží, zápachem kouře a kyselého kumysu, který přes noc vychladl. Spánek pod širým nebem nebo ve stísněné jurtě, na tvrdé plstěné podložce, byl krátký a citlivý.

Richard Brabec byl první, kdo mne poučil, že začal nový světový řád. Ano, komunismus už skončil, evropský humanismus postavený na židovských a křesťanských tradicích prý také skončil. Nesouhlasím!

Z někdejších přátel Čingischána a Džamuchy se stali nepřátelé. Džamuchův bratr ovšem jednoho dne odvedl Temüdžinově družině koně. Čingischánova pomsta na sebe nenechala dlouho čekat a zloděj byl zabit.

Na svět přišel Čingischán v asijských stepích roku 1155 jako Temüdžin. Už od mládí zde mohl nasávat válečnické umění, protože Mongolové zde nebyli jediným žijícím národem. Kolem sebe měli spoustu dalších národů, s nimiž neustále bojovali.

Vládce dvou největších světových impérií od sebe dělí 800 let. Rusko, podobně jako Čingischánova vojska, používá vyhrožování násilím a vražděním jako účinnou propagandu.

„Nepomohl spolubojovníkovi. Dostane trest smrti,“ prohlásil mongolský tisícník o jednom ze svých vojáků. Chránit si svůj vlastní život se v Čingischánově armádě nevyplatilo. Heslo „jeden za všechny, všichni za jednoho,“ zde platilo skutečně do posledního písmene.

Největší příklad efektu „motýlích křídel“ v historii začal v roce 1171, kdy se Tataři rozhodli otrávit nevýznamného kmenového náčelníka jménem Yesügej, který byl otcem pozdějšího mongolského vládce Čingischána. Tato vražda dala do pohybu obří lavinu událostí, která měla následně zásadní dopad na celou historii Asie i Evropy. Foto: Čingischánovy ambice a vášeň pro dobývání a expanzi nebyly omezeny pouze na Mongolsko.

Americký snímek Dobyvatel se natáčel v místech, kde vědci testovali jaderné zbraně. Po nějaké době vyšlo najevo, že členové filmového štábu umírali na rakovinu v poměrně mladém věku. Byli mezi nimi i hollywoodští herci John Wayne a Susan Haywardová.

Od nejstarších dob Čínu ze severu ohrožovaly kočovné národy z obrovských stepí ve střední a severovýchodní Asii. Některým se občas podařilo ovládnout menší či větší část čínského území, ale jen dvakrát došlo k tomu, že nečínská dynastie měla ve své moci celou Čínu.

Všem hledačům Čingischánova hrobu se do cesty staví podivné překážky a pronásledují je nepochopitelná neštěstí. Může za to kletba, či snaha samotných Mongolů ochránit tajemství? Dosud neobjevený hrob středověkého mongolského panovníka Čingischána láká hledače pokladů i vážné archeology a historiky už dlouhá léta.

Malby české umělkyně v Lipsku, Čingischán v Praze či svět Harryho Pottera nedaleko Krakova. A spousta unikátních míst v okolí těchto metropolí, která na vás čekají. Kam si uděláte cestu vy?

Jeden z nejznámějších, ale také nejkrutějších středověkých asijských vojevůdců Čingischán nezapřel kočovné geny. To se projevovalo i na jeho stravování, protože byl zvyklý na ovčí a kozí mléko a výrobky z něj. Jídelníček zpestřovalo maso z ulovených divokých zvířat.

Prezident Petr Pavel u příležitosti návštěvy mongolské hlavy státu Uchnágína Chürelsücha pozval veřejnost na výstavu Čingischán do Národní muzea, vstřícný krok se mu však vrátil jako bumerang. Kvůli podpisu rituálních porážek se na něj vrhli ochránci zvířat.

Prezident Petr Pavel spolu se svým mongolským protějškem zahájili v Národním muzeu v Praze výstavu Čingischán. Ta nabídne stovky exponátů přibližující zakladatele Mongolské říše. Na zahájení výstavy byla i redakce eXtra.cz.

Pražské Národní muzeum hostí jednu z nejvýznamnějších výstav letošního roku. Pod názvem Čingischán a jeho svět se návštěvníci mohou ponořit do fascinující historie mongolského impéria a jeho vládce. Tato unikátní expozice, připravená ve spolupráci s mongolským Národním muzeem Čingischán a Archeologickým ústavem Mongolské akademie věd, představuje více než 260 vzácných exponátů z období Velké Mongolské říše i starších kultur, které formovaly její vznik.

Více než 260 exponátů či souborů předmětů z doby Velké Mongolské říše představuje unikátní výstava Čingischán, která je do 22. června k vidění v Historické budově Národního muzea v Praze. Její součástí jsou vzácné zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, které poskytují vhled do tajemného duchovního světa a mystiky dávných Mongolů, malby, keramika či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího kusu vůbec - unikátního dřevěného koňského sedla.

V Národním muzeu v Praze dnes začala výstava Čingischán. K vidění jsou poklady z hrobek hunských panovníků, zbraně i jezdecká výstroj.

Národní muzeum od úterý vypráví příběh panovníka Čingischána. V historické budově na Václavském náměstí v Praze začíná výstava 260 předmětů z Mongolska. Do Česka je zcela výjimečně půjčily Národní muzeum Čingischán v Ulánbátaru a Archeologický ústav Mongolské akademie věd. Lidé se seznámí s obdobím, které znají třeba z kulis filmu Sergeje Bodrova z roku 2007.

V historické budově Národního muzea v Praze začala v úterý výstava Čingischán. Více než 260 exponátů přiblíží nejen osobnost slavného dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Potrvá do 22. června. Slavnostního zahájení se zúčastnili český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch.

Praha - V historické budově Národního muzea v Praze dnes začala výstava Čingischán. Víc než 260 exponátů přiblíží nejen osobnost slavného dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Potrvá do 22. června. Slavnostního zahájení se zúčastnili český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch.

Jezero Issyk-Kul v severovýchodní části Kyrgyzstánu obklopuje mnoho legend a mýtů napříč všemi historickými epochami. Jde o hrob slavného vojevůdce, legendární město ukryté v hlubinách, nebo snad o mimozemský vysílač? Čemu věří místní obyvatelé a co na tyto příběhy říkají badatelé z celého světa?