Jedenáctého ledna 1946 vyhlásil Enver Hodža Albánskou lidovou republiku. Nastolil v zemi jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a vládl železnou rukou až do své smrti.
Samec medvěda hnědého jménem Mark za svůj dlouhý život moc pěkného nezažil. Víc než 20 let totiž strávil uvězněn v jedné albánské restauraci jako atrakce pro turisty. Teď dostal nový domov v záchranné stanici v Rakousku.
Albánie zpřístupnila 20 milionů spisů tajné policie Sigurimi. Složky přináší podle ředitelky archivu svědectví o brutalitě režimu. Někteří lidé do nich ovšem kvůli obavám z minulosti nahlédnout ani nechtějí, píše agentura AFP.
Notoricky známý albánský pracovní tábor Spaç je opředen brutální a krvavou minulostí. Stovky trestanců tu v dobách komunismu našli nelidské zacházení i smrt. Ani drakonické podmínky však nezlomily ducha vězňů, kteří se v gulagu pokusili o hromadnou vzpouru.
Zbraně francouzské výroby jsou obecně méně známé, sběrateli možná i opomíjené. Mezi nimi je však řada zajímavých typů, které se zapsaly do historie. Například samopal MAS 1938.
Bunkry vybudované v Albánii za komunistického režimu Envera Hodži měly přežít i jaderný útok. Nikdy nepřišel, ale ničí je jiný nepřítel. Postupně je zaplavuje moře. Pobřeží země je podle expertů jedním z nejpostiženějších erozí.
Albánské obranné bunkry z komunistické éry, kdy je nechal vystavět místní diktátor Enver Hodža, a které měly přečkat i jaderný útok, po několika dekádách doslova hltá moře v důsledku eroze na albánském pobřeží. O pustošení bunkrů zvyšujícím se přílivem v neděli informovala agentura AFP.
Nejtěžší bylo uvěřit, říká polský novinář a spisovatel Witold Szabłowski, který si povídal s kuchaři světových tyranů o tom, čím je okouzlili. Co chutná Pol Potovi a Idi Aminovi a čím naštvali kuchaři Fidela Castra, Saddáma Husajna či Envera Hodžu? Často neuvěřitelné odpovědi dává kniha Jak nakrmit diktátora, kterou autor představil o víkendu na Světě knihy.
Nádherná příroda, milí lidé, kontrast moderní doby a reliktů socialismu, zkrátka ideální turistický cíl pro ty, kteří dávají přednost originálním zážitkům před rigidním dodržováním evropských standardů. To vše vám nabízí Albánie.
Přilákat více turistů a stát se žádanou evropskou destinací. To je podle albánského premiéra Ediho Ramy cílem země, do níž v roce 2019 zavítalo přes šest milionů zahraničních hostů. Cestovní ruch tvoří sice jen šest procent tamního HDP, mohla by to však změnit nová infrastruktura, uvádí server Independent.
Za dob diktátora Envera Hodži se stal oficiálním albánským náboženstvím ateismus. Až potkáte v Dinárských horách svého prvního divokého orla, zjistíte, jak velký omyl to byl.
Mezinárodní literární cenu Neustadt získal Ismail Kadare. "Od Kafkových dob žádný jiný spisovatel nezkoumal ďábelské mechanismy totalitní moci a jejich dopad na lidskou duši do takové hloubky," uvedla porota.
V Albánii pandemie covidu-19 otřásla turistickým průmyslem. Těch několik málo zbývajících zahraničních návštěvníků se ale přesto odvažuje vstoupit do labyrintu temných tunelů vyhloubených pod pevností, které si nechal zřídit komunistický vůdce Enver Hodža jako ochranu před případným jaderným útokem. Napsala o tom agentura AFP.
Albánci byli další bojovou silou během rhodéské války v buši, která tvořila divokou část afrických válečných dějin. V polovině 20. století byla Albánie královstvím a země byla pod vládou krále Zoga. Když fašistická Itálie v roce 1939 vpadla do země, Král Zog I. a albánská královská rodina ze země uprchli. V roce 1944, když byly fašistické síly z Albánie vyhnány, upadla země pod komunistickou nadvládu, která měla trvat až do roku 1992.
Enver Halil Hodža (albánsky Enver Hoxha, 16. října 1908 – 11. dubna 1985) pocházel ze zámožné muslimské rodiny a od svého strýce převzal myšlenku nezávislé Albánie, která byla tehdy pod vládou Turků. Bohužel na to šel přes komunismus.