Gavrilo Princip

Námořnické kostýmy, vzácné předměty spojené s Františkem Ferdinandem d’Este a na závěr pirátská muzika. Konopiště chystá na pátek 14. srpna netradiční večer, který návštěvníky zavede na „jednu loď“ s někdejším majitelem zámku.

Sarajevský atentát nebyly jen dva výstřely. Byl to řetěz selhání, náhod, uražené pýchy a lidských rozhodnutí, z nichž některá vypadala nepatrně, dokud se z nich nestaly dějiny.

Koncem června si celý svět připomíná událost, která se stala pomyslnou rozbuškou k rozpoutání do té doby nejkrvavějšího globálního konfliktu v lidských dějinách. Dne 28. června 1914 byl v bosenském Sarajevu spáchán úspěšný atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, následníka rakousko-uherského trůnu, a jeho manželku Žofii Chotkovou. Smrt prominentního páru z rukou srbského nacionalisty vyvolala hlubokou mezinárodní krizi, která o měsíc později vyústila v definitivní vyhlášení první světové války a pád hned několika mocných impérií.

Náš svět se nápadně podobá Evropě roku 1914. Tehdy byla řada lidí přesvědčena, že válka je nemyslitelná. Když budeme podobně naivní i dnes, můžeme se probudit do stejného šoku jako naši předci. I...

„Je to silný alkoholik. Pije denně, klidně litr nebo litr a půl rumu,“ stěžuje si soudu v Brně manželka pana Lojky. Její muž se skutečně už roky topí v depresích. Má totiž za to, že vypuknutí světové války způsobil právě on.

On se vzepřel i císaři. Oba se museli vzdát všech práv a titulů a ona musela snášet příkoří a ponížení z důvodu nerovného postavení vůči habsburskému rodu.

Dějiny netvoří jen panovníci a generálové. Někdy o osudu milionů rozhodne student s pistolí, herečka s technickým talentem nebo důstojník, který se odváží neposlechnout počítač.

Za tajemnými a strašidelnými místy nemusíme vždy do zahraničí. I v české kotlině najdeme zákoutí, na kterých se vám zježí chlupy na zátylku. Patří mezi ně bezpochyby i řada historických hřbitovů. Příběhy, které se za nimi mnohdy ukrývají, jsou smutné, poučné i strašidelné.

Atentát v Sarajevu nebyl jen tragickou událostí. Stal se jiskrou, která zapálila sud střelného prachu. Proč právě tento výstřel rozpoutal válku, která změnila celý svět?

Historie Sarajeva je fascinujícím příběhem vzestupu a pádu moderní evropské metropole, která se nejprve stala symbolem multikulturního soužití, aby padla za oběť destruktivním silám nacionalismu. Právě před 30 lety - 29. února 1996 - skončila blokáda tohoto hlavního města Bosny a Hercegoviny, když bosenskosrbské síly opustily pozice ve městě a jeho okolí. Obležení trvalo od 5. dubna 1992, tedy 1425 dní - 3 roky, 10 měsíců, tři týdny a 3 dny.

Dějiny někdy stojí na vteřinách. Na špatném odbočení. Na náhodném setkání. A jen málokterý moment to ukazuje tak dramaticky jako ráno 28. června 1914 v Sarajevu. Vše mohlo být klidně jinak.

Stačilo, aby Princip minul. Místo rozpadu by přišla federalizace. Žádná světová válka, žádný Hitler, žádný 28. říjen. Byli bychom dnes šťastnější jako součást moderní habsburské federace?

Fotografie ze zatčení atentátníka Gavrilo Principa, který zabil následníka trůnu Františka Ferdinanda, se stala slavnou. Jenže na fotografii vůbec není on. A jeho tělo nakonec možná neskončilo v Sarajevu, ale v Praze.

Devatenáctiletý bosenský Srb sledoval jediný cíl, jak osvobodit svůj lid od nadvlády rakousko-uherské monarchie: Rozhodl se zabít následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda. Troufalý atentát nakonec rozpoutal řetěz událostí, které vedly k první světové válce.

Gavrilo Princip byl pouhý devatenáctiletý student, když v Sarajevu zastřelil arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este. Jeho výstřel spustil první světovou válku. V žaláři trpěl hladem a nemocí.

On the morning of July 28, 1914, the world stood on the precipice of a cataclysm. That day, Austria-Hungary declared war on Serbia, setting in motion a chain reaction of alliances, mobilizations, and declarations that would plunge the globe into the First World War. What began as a localized conflict in the Balkans soon escalated into one of the deadliest and most transformative wars in human history.

Fotografie, kde je zatýkán atentátník Gavrilo Princip, jehož rukou zemřel následník trůnu Ferdinand d'Este, se až po mnoha letech stala objektem spekulací. Pojďme se podívat, kdo měl být ve skutečnosti zatčen a jak to vlastně dopadlo s vrahem?

Stará vojenská nemocnice dodnes vábí turisty i ty, kteří věří, že se za její bránou skrývá víc než jen pohnutá historie města Terezín.

Před pár dny tomu bylo již 111 let, kdy Gavrilo Princip – bosensko-srbský student, 28. června 1914 v Sarajevu zavraždil arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, budoucího následníka rakousko-uherského trůnu, a jeho manželku Sofii (Chotkovou), vévodkyni von Hohenberg. Atentát na arcivévodu a jeho manželku spustil červencovou krizi a sérii událostí, které během jednoho měsíce vedly k vypuknutí první světové války.

Od osudných výstřelů v Sarajevu do začátku první světové války uplynul měsíc. Hlavní hrdina Haškova románu Josef Švejk většinu tohoto období strávil v blázinci. Zatímco venku probíhaly dějiny, Švejk užíval azylu psychiatrické léčebny.

Ráno 28. 6. 1914 přijíždí arcivévoda František Ferdinand d’Este s chotí Žofií do Sarajeva. Je to prvně, co jí protokol umožnil muže doprovázet. Za dvě hodiny hledí oba do očí svému vrahovi. Gavrilo Princip byl ten, co střílel. Již za měsíc se srocují lidé u plakátů začínajících slovy: „Mým národům!“

Miloval poezii a byl na smrt nemocný – přesto ještě stihl zažehnout první světovou válku. Atentát na Františka Ferdinanda 28. června 1914 změnil světové dějiny. Gavrila Principa, mladého bosenskosrbského nacionalistu, známe všichni jako toho, kdo stiskl spoušť a spustil tak už ničím nezastavitelný řetězec děsivých událostí.

Vaso Čubrilovič tehdy nevystřelil, ačkoli mohl. Když kolem něho projíždělo auto s rakouským následnickým párem. Ztratil odvahu. Tu v sobě našel Gavrilo Princip a dvěma ranami z pistole oba usmrtil. Jejich smrt byla tragédií pro celý svět. První světovou válku zaplatilo životy osmnáct milionů lidí.

Historie je často vnímána jako sled logických kroků, geopolitických kalkulací a řízených událostí. Ale když se͏ podíváme blíže, zjistíme, že v některých důležitých chvílích hrála hlavní roli náhoda.

Atentát na Františka Ferdinanda 28. června 1914 změnil světové dějiny. Gavrila Principa, mladého bosenskosrbského nacionalistu, známe všichni jako toho, kdo stiskl spoušť a spustil tak už ničím nezastavitelný řetězec děsivých událostí.

Pevnost Terezín, nacházející se nedaleko Prahy, se nechvalně proslavila za 2. světové války jako místo, kde byli od roku 1940 do května roku 1945 shromažďovány oběti nacistického režimu. Sídlila zde totiž neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů. Mnoho z nich zde zemřelo, a tak se nelze divit, že místo dodnes působí tísnivým dojmem.

Nedaleko od bohnické psychiatrické léčebny se rozkládá místo, které patří k nejtajemnějším a pro mnohé i k nejděsivějším v celé Praze, ba možná v celém Česku. „Hřbitov bláznů“ si zahrál v oscarovém Amadeovi. Ve skutečnosti je ale ještě zajímavější.

Karel I. byl rakouský císař a český král, ale také obyčejný milující manžel a otec. Na trůn nastoupil v té nejtěžší možné době právě zuřící 1. světové války, na jejímž konci přišel o vše.

Sarajevské události z června 1914, jejichž prvotním hybatelem byl atentátník Gavrilo Princip, se nesmazatelně zapsaly do historie a jsou podrobně zdokumentovány. Odpověď na otázku, co jim předcházelo a kdo v pozadí celé akce skutečně stál, je však o něco složitější a do dnešních dnů v sobě skrývá mnohá tajemství.

Na hřbitově v blízkosti psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích se nepohřbívá už od padesátých let. Pohřbena ale není jeho historie spojená mimo jiné s oscarovým filmem Amadeus nebo hrůznou vraždou Otýlie Vranské. Příběh „hřbitova bláznů“ se začal psát 12. září 1909, kdy byl vysvěcen.

Když Gavrilo Princip před 110 lety zastřelil v Sarajevu následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘Este, unikl popravě jen díky nízkému věku. Místo oprátky putoval do vězení v českém Terezíně. Ve zdejší cele se musel smířit s krutými podmínkami, které odporovaly tehdejším řádům. Pro CNN Prima NEWS to popisuje 87letý badatel Stanislav Buchar, pro něhož jsou okolnosti sarajevského atentátu celoživotním koníčkem – pátral kvůli nim v českých, rakouských i balkánských archivech, naučil se srbochorvatsky, mluvil s pamětníky i Principovými příbuznými.

Následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este skolily v Sarajevu výstřely mladíka Gavrila Principa, nicméně kdyby arcivévodův český řidič Leopold Lojka necouval ve snaze dostat se do druhé ulice, když už se schylovalo k atentátu, ale prudce vyšlápl plyn, možná by tím zachránil Františkovi život. Lojkův život však skončil také špatně, koupil si hospodu, zadlužil se a v pouhých 39 letech zemřel.

Před 110 lety, dne 28. června 1914, přistoupil Gavrilo Princip k projíždějícímu automobilu a zastřelil následníka trůnu Františka Ferdinanda i jeho ženu manželku Žofii. Habsburská monarchie na zločin reagovala zbytečně hystericky.

Před 110 lety se v bosenském Sarajevu odehrál osudný atentát na následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda. Dějinným paradoxem zůstává, že nebýt této akce, jež rozpoutala světovou válku, následník ani jeho vrazi by stejně dlouho nepřežili. Právě fakt, že sami trpí nevyléčitelnou nemocí, povzbudil útočníky k činu. Kromě toho je motivoval také jeden neúspěšný atentát z dřívějška.

HISTORIE / Přesně před 110 lety jeden řidič špatně odbočil. Na tom by nebylo nic dramatického, automobilů jezdilo tehdy znatelně méně než dnes. Jenže Leopold Lojka byl šoférem následníka rakouského tr…

Jsou hrady a zámky vypíchnuté v každém turistickém průvodci, ale také ty, které musíme objevit bez velké nápovědy. Tak pojďme objevovat na Moravu.

Podívejte se do americké historie, kde se rozjíždí velký lov na politického zabijáka.

V srdci Terezína leží tichý svědek staleté bouřlivé historie, Malá pevnost, kdysi bašta vojenské moci a později ponurý symbol útlaku. Za impozantními zdmi a ozvěnou vzpomínek se však skrývá zázrak, který Terezín odlišuje – spletitá síť podzemních tunelů, která je světovým unikátem.

Pistole slavného konstruktéra Johna Browninga s oblibou využívali atentátníci a často se objevovaly také ve válečných filmech. Kterým typem však začala éra těchto spolehlivých zbraní?

Přesně před 160 lety se narodil muž, jehož vražda definitivně odstartovala první světovou válku. Následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este se do této pozice nikdy dostat neměl - a nikdo ho v ní nechtěl. Jeho manželství se ženou, která stála společensky pod ním, vyvolalo skandál.

Strach jako lidská emoce často signalizuje blížící se nebezpečí, ale je také zvláštním způsobem fascinující. Hororový žánr v různých podobách, uchvacuje představivost celých generací. Pokud patříte k těm, kteří si libují v mrazivých příbězích, návštěva Českého hřbitova v pražských Bohnicích vás vezme na cestu za strašidelným a podivným, a to po celý den i noc.

Když se obloha zešeří a zafouká chladný vítr, mnozí se uchýlí do útulných domovů. Pro dobrodružné duše je to však ideální příležitost prozkoumat jedinečnou a vzrušující stránku cestování – jde o tzv. noir turistiku. Nově vznikající trend vás zve k ponoření se do mystiky a záhad, které jsou daleko od běžných turistických cest.

„Tak nám zabili Ferdinanda…“ Věta známá z Haškova Švejka glosuje začátek první světové války a rozpad habsburské monarchie. Arcivévoda Ferdinand d´Este, následník rakouského trůnu, jehož život vyhasl v Sarajevu, byl i člověk, který si rád vychutnal dobré jídlo. A to ve společnosti manželky Žofie a jejich tří dětí.

Teplé počasí, nízké ceny a fascinující historie začínají lákat návštěvníky do hlavního města Bosny Sarajeva. Vyrazte ho prozkoumat dříve, než se dostane do hledáčku masového turismu.

Být vrcholným politikem, který si ve společnosti dělá vážné nepřátele, se nemusí vyplácet. V USA bylo atentátů na prezidenta mnoho, Abraham Lincoln nebo J. F. Kennedy jsou asi nejznámější případy. Tragické útoky se však nevyhnuly ani osobám, které s USA neměly vůbec nic společného. Jaké atentáty dvacátého století tedy pohnuly světem a dějinami?

Na ruskou mobilizaci čekala před první světovou válkou celá Evropa. Ta Putinova je známkou toho, že Rusy koloniální válka kdesi na okraji impéria moc nebere

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, který v Sarajevu 28. června 1914 spáchal Gavrilo Princip, ve svých důsledcích doslova změnil svět. Historický článek z 3. července 1914 vám ukáže řadu náznaků, které už tehdy dávaly tušit blížící se vážné světové problémy.

Zavraždění rakouského arcivévody srbskou nacionalistickou skupinou uvrhlo v roce 1914 svět do jednoho z nejničivějších konfliktů historie.

Jsme shovívaví k používání slova „bublina”, ale pokud tohle není jejím projevem na trhu se staršími auty, pak co už by mělo být? Nejde o zase tak mimořádné auto, není v zase tak mimořádném stavu a Bad Boys nebyl zase tak mimořádný film.

Ať je zima, nebo léto, klidná doba, nebo světová pandemie, vždycky se dá vyrazit na nějaký výlet, který pomůže vyčistit hlavu, příjemně unaví nohy a možná zanechá i zvláštní pocit ze silného zážitku. Tady je pět míst, která můžete navštívit, pokud vás lákají záhady, nadpřirozeno, anebo i „jen“ silný příběh.

I Praha má své místo, ke kterému by se raději nehlásila. Místo, kde jsou pohřbení vrazi, sebevrahové, devianti a blázni. Místo, které je prý zlem nasáknuté skrz naskrz. Bohnický hřbitov.

Mezi nejtajemnější a nejtemnější místa Prahy, a potažmo celého Česka, patří bezesporu Bohnický ústavní hřbitov, kterému se říká i Hřbitov bláznů. Jeho temná historie z něj dělá místo vyhledávané lovci duchů. Mrazivé zážitky ale hlásí i obyčejní návštěvníci, kteří mají citlivější povahu. Jaká tajemství hřbitov ukrývá?

Před 107 lety zastřelil atentátník Gavrilo Princip v bosenském Sarajevu následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Incident odstartoval první světovou válku a uvrhl Evropu do brutálního čtyřletého konfliktu. Samotný atentát byl ale už jen poslední kapkou v moři dlouhodobě napjatých vztahů mezi národy.

Sarajevský atentát na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou byl zažehnutou jiskrou k světovému válečnému konfliktu. První světová válka mohla začít. Jak ale skončil život muže, který do poslední chvíle myslel hlavně na svoji ženu? Osud si v Sarajevu zahrál zajímavou hru plnou náhod, štěstí i smůly. Jak to všechno probíhalo?

Tentokrát se vydáme na poněkud netradiční výlet, který je vhodný spíše pro dobrodružné a nebojácné povahy. Zavítáme totiž do pražských Bohnic,  přesněji na jejich hřbitov bláznů.

Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este byl dlouho precizně plánován, přesto se málem nezdařil. Osudné výstřely zazněly ve chvíli, kdy už to skupina atentátníků ani nečekala. Automobil s arcivévodou a jeho chotí vjel Gavrilu Principovi přímo do rány.

Dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning stačily a 50 milionů lidí rukovalo na frontu, 8 milionu zahynulo v zákopech 1. sv. války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodení bodákem, roztržením granátem. V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.