Hmyz

Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá novou výstavu Proměny, která návštěvníkům poodhalí fascinující životní cykly hmyzu. Zavede je do něj prostřednictvím vědeckých kreseb a muzejních sbírkových předmětů. Výstava představí devět vybraných druhů hmyzu a jejich jedinečné životní strategie, od kladení vajíček a péče o potomstvo až po samotnou metamorfózu, tedy proměnu larvy v dospělce. Expozice bude otevřena do 25. října, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová.

V posledních desetiletích si vědci i běžní lidé stále častěji všímají jednoho znepokojivého jevu: v přírodě ubývá hmyz.

Co se vlastně odehrává uvnitř kukly? Jak je možné, že se tělo larvy téměř rozpadne a znovu poskládá do zcela jiné podoby? Odpovědi nabídne výstava Proměny ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Od příštího čtvrtka až do 25.

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.

Tým vědců z Univerzity v Ottawě v Kanadě přišel s překvapivým zjištěním. Čmeláčí královny dokážou přežít ponořené ve vodě až několik dní. Nový výzkum ukazuje, že toho dosahují kombinací výrazně zpomaleného metabolismu, omezeného dýchání pod vodou a anaerobních procesů. Tento objev naznačuje, že čmeláčí královny se mohou přizpůsobovat dopadům klimatické změny lépe, než se dosud předpokládalo.

Kvůli mírným zimám a oteplování klimatu se klíšťata probouzejí už při teplotách nad 5–7 °C. To v praxi znamená, že na první aktivní klíšťata narazíte v trávě a v křovinách už na přelomu zimy a jara. Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou je tak vyšší, než bývalo zvykem, varují epidemiologové a lékaři.

Veterinární inspektoři nechali loni v Moravskoslezském kraji utratit a spálit 603 včelstev, o něco méně než v roce 2024, kdy muselo být utraceno 626 včelstev. Mírně ubylo nákazy morem včelího plodu, u níž inspektoři zjistili 53 ohnisek. Předloni jich bylo 59. Více se ale šíří hniloba včelího plodu - v roce 2024 inspektoři evidovali 23 jejích ohnisek, loni už 29. ČTK to řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy v Moravskoslezském kraji (KVS) Grazyna Kurzová.

„Neboj, český pavouk lidskou kůži neprokousne.“ Tuhle větu slýcháme od dětství, v médiích ji často opakují biologové nebo někteří dermatologové. Zní to skvěle. Má to ale jeden háček – biologicky i fyzikálně je to naprostý nesmysl.

Klíšťata jsou aktivní už při pěti stupních Celsia a nevyhýbají se ani městskému prostředí. Vědci je pravidelně nacházejí v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesích po celé republice. Česká lékárnická komora upozorňuje, že riziko nákazy klíšťovou encefalitidou či lymskou boreliózou hrozí i při běžném pobytu venku, a apeluje na prevenci včetně očkování.

Více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a půda plná vzácných roztočů. Nově dokončený průzkum týmu biologů ukazuje Hrad jako pestrý ekosystém. Radí, jak rozmanité prostředí zachovat i pro budoucí generace a propojit péči o historické zahrady s rozvojem přírody.

Klíšťata smrtelně nakazila několik psů ve Spojených státech amerických nově objevenou chorobou, která se podobá skvrnitému tyfu. Vědci se obávají, že bakterie může být přenosná i na člověka. Vývoj nemoci sledují.

Už se také nemůžete dočkat rozkvetlé zahrádky? Tuto radost nám každoročně překazí škůdci například v podobě slimáků či mšic. Než je do zahrady přilákají okrasné i užitkové rostliny, začněte s brzkou jarní výsadbou toho, co je spolehlivě odpudí. Jedná se především o aromatické bylinky.

Veterinární inspektoři nechali loni v Moravskoslezském kraji utratit a spálit 603 včelstev, o něco méně než v roce 2024, kdy muselo být utraceno 626 včelstev. Mírně ubylo nákazy morem včelího plodu, u níž inspektoři zjistili 53 ohnisek. Předloni jich bylo 59. Více se ale šíří hniloba včelího plodu – v roce 2024 inspektoři evidovali 23 jejích ohnisek, loni už 29. Informovala o tom ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy v Moravskoslezském kraji (KVS) Grazyna Kurzová.

Znečištěný vzduch neohrožuje jen lidské zdraví. Ozon a oxidy dusíku rozkládají feromony hmyzu, matou mravence, narušují opylování i páření — a vědci varují, že důsledky pocítíme i u pokladny v supermarketu.

Fascinující svět mravenců Sericomyrmex amabilis nám ukazuje, že příroda už dávno vyvinula technologie, o které se my lidé teprve pokoušíme. Nová studie odhaluje, jak tito mravenci dokážou přeměňovat atmosférický oxid uhličitý (CO₂) přímo na krystalické brnění, čímž řeší nejen svou osobní obranu, ale i toxické prostředí ve svých hnízdech.

Varroáza dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynu včelstev. Vědci z Přírodovědecké fakulty olomoucké Univerzity Palackého začali proto před několika lety vyvíjet nové metody diagnostiky a kontroly této nemoci. Jejich výsledky teď pomůžou včelařům i státní správě.

Veterinární inspektoři loni v Moravskoslezském kraji nechali kvůli nákazám utratit a spálit 603 včelstev. Oproti předchozímu roku jde o mírný pokles, ubylo také ohnisek moru včelího plodu. Naopak přibývá případů hniloby včelího plodu.

Pavouci z čeledi vrhačovití využívají zcela unikátní loveckou strategii: místo natahování pavučiny mezi vegetací síť drží předními končetinami a lapají do ní nic netušící kořist.

Hobby chov čmeláků pomáhá zvýšit úrodu na zahradě i ve skleníku. Zjistěte, proč jsou čmeláci ideální opylovači rajčat, jak funguje čmelín a jak podpořit biodiverzitu kolem domu.

Křižáci patří k nejběžnějším pavoukům. Žije jich zde několik desítek druhů, včetně toho nejznámějšího křižáka obecného. Část lidí se jeho kousnutí děsí, část jej nebere na vědomí. Co je správně?

Pavouci děsí miliony lidí. Vědci ale varují: bez nich by se ekosystémy zhroutily a svět by čelil explozi škůdců.

Nenápadná housenka přitisknutá ke kmeni stromu může být nebezpečnější než jedovatý had. Lonomia obliqua neútočí, nepronásleduje, nevypadá ani hrozivě. Přesto její dotek dokáže narušit srážlivost krve a způsobit vnitřní krvácení ohrožující život.

Zatímco běžné klíště tiše číhá především ve stínu listnatého lesa a jeho okrajů, noví přistěhovalci obsazují naše louky a pastviny. Piják lužní s mramorovaným štítkem obsazuje vlhké louky a exotická Hyalomma vás dokonce dokáže aktivně pronásledovat na sluncem zalitém vyprahlém výběhu. Pro naše psy a koně představují tito parazité riziko, na které nejsme zvyklí. Naučte se je poznat dřív, než je reálně objevíte.

Obávaná varroóza patří dlouhodobě k hlavním příčinám úhynů včelstev, v některých oblastech zlikviduje i celé včelnice. Je tak ohrožena produkce medu i mnohaletá práce včelařů s chovem včel. Situaci má změnit nový čtyřletý projekt podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství. Při jeho řešení vědci předloží nové praktické řešení pro diagnostiku a kontrolu varroózy. Výsledky, které pomohou s monitoringem, prevencí a řešením této nemoci, využijí samotní včelaři i státní správa.

Snížit ztráty včelstev způsobené varroázou má včelařům pomoci nový čtyřletý projekt podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství. Vědci by v jeho rámci měli ověřit nové možnosti rychlejší a včasnější diagnostiky a kontroly varroázy.

Skleník Fata Morgana v Botanické zahradě Praha zaplní tisíce tropických motýlů. Letošní výstava s podtitulem Umění přežít přiblíží jejich evoluční strategie i fascinující proměny od vajíčka po dospělce.

Japonský mravenec Temnothorax kinomurai boří všechna pravidla hmyzí říše. Nemá samce ani dělnice – tvoří ho výhradně královny, které se klonují a násilně přebírají cizí kolonie. V mikrosvětě pod kameny tak probíhá evoluční experiment, jaký nemá obdoby.

Více než 100 let byl považován za vyhynulého. Překvapivě se ho podařilo znovu objevit v roce 2018 na území Národního parku Šumava i na druhé straně hranic v Národním parku Bavorský les. Řeč je o kornatci velkém, který je jedním ze 16 reliktních brouků pralesa žijících na území zmíněného regionu. Nyní se vědci na obou stranách hranice chtějí dozvědět více o rozšíření tohoto hmyzu. Do výzkumu se může zapojit i veřejnost.

Říká se jim stromoví humři kvůli jejich velikosti a v Zoo Praha se je podařilo rozmnožit poprvé od dovozu původních vajíček z Velké Británie. Jde o strašilky humří, které v dospělosti měří až 15 centimetrů. Tento druh vědci dlouho považovali za vyhubený. Domnívali se, že je vyhubily krysy uniklé z parníku, jenž uvízl u břehu ostrova, kde strašilky žily.

Roboti toho sice umějí stále více, příroda ale měla půl miliardy let náskok a je to (naštěstí?) stále znát.

Jedenáct pozemků v katastrálním území Kojetín převedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) bezúplatně na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky.

Děsí vás hmyz? Buďte rádi za dnešek. Před 300 miliony let dorůstali členovci do obřích rozměrů. Vážka lovila jako orel a stonožka měřila dva metry.

Jeremy Webb (16 let) v Austrálii zemřel 11. června 2022 po konzumaci červeného masa.

Motýlí křídla, tajemní brouci i živý svět včel na jednom místě. Výstava v Chomutově vás vezme do říše, bez které by příroda ani člověk nemohli fungovat.

Je to zvláštní pohled. Skoro to vypadá, že se brouk na větším mravenci vozí – jako by si ho osedlal. Ovšem důvod, proč onen brouk bizarní „rodeo“ podstupuje, je úplně jiný. Sbírá mravencovu feromonovou produkci, aby se mohl vydávat za člena kolonie – a aby přežil.

V průběhu historie lidé svoji kreativitu bohužel nezřídka využívali i pro vymýšlení nových a nových způsobů usmrcování dalších lidí. Vrcholem těchto pochybných snah je tzv. scafismus.

Včelí mozek o velikosti zrnka písku překonává nejmodernější procesory a proč se bionika stala klíčem k revoluci v letectví.

Miliony těl v pohybu a nebezpečná kusadla. Mravenci rodu dorylus patří k nejrespektovanějším bezobratlým predátorům tropické Afriky.

Samice tohoto druhu dosahují rozpětí křídel přes šest centimetrů. Žijí pouze na několika ostrovech severních Moluk a hnízdí v aktivních stromových termitištích. Její existence byla po desetiletí nejistá.

Motýlí dům v Ostravě otevřel v únoru roku 2024. A hned od začátku se stal vyhledávanou turistickou atrakcí, která návštěvníky na malou chvíli přenese na jinou část planety.

Zajímá vás, co loví kočky, když zrovna nemají spadeno na myš? Výzkumy ukazují, že kočky při lovu členovců projevují nečekanou rozmanitost. Od mrštných kobylek až po nebezpečné vosy, podívejte se na žebříček nejoblíbenější kořisti z říše bezobratlých, kterou vědci rozdělili do 14 řádů.

Lethocerus indicus patří mezi největší vodní ploštice světa. Tento dravý hmyz z Asie dokáže ulovit ryby i žáby, samci pečují o vajíčka a v jihovýchodní Asii je druh dokonce součástí tradiční kuchyně.

Vědci z Brazílie využili fotografie ze sociálních sítí, aby zmapovali opomíjenou kořist domácích mazlíčků. Výsledky studie varují: Volně se pohybující kočky likvidují vzácné druhy hmyzu a narušují křehký ekosystém.

Med je už po tisíce let považován za jeden z nejvzácnějších darů přírody. Ne nadarmo se mu říká tekuté zlato. Vyniká nejen svou chutí a vůní, ale také léčivými účinky, díky nimž má své místo v kuchyni, lidovém léčitelství i moderní výživě.

Jeden z nejčastějších keřů v českých zahradách má vážný problém. Housenky zavíječe zimostrázového na něj znovu zaútočily a tato zima jim k tomu jen nahrála. V tuzemsku se tomuto škůdci daří až příliš dobře, protože zde nemá přirozeného nepřítele.

Pokud vám doma kolem květináčů poletují drobné černé mušky, máte co do činění se smutnicemi. Patří mezi nejčastější a zároveň nejotravnější škůdce pokojových rostlin i mladých sazenic. Jakmile se objeví jedna, je téměř jisté, že jich jsou desítky, ne-li stovky.

Je morální nutit miliardy včel k produkci medu jen proto, aby se pravý včelí med mohl přidávat do levných sušenek jako marketingové lákadlo?

Štípance na kůži, svědění hlavy, drobné tečky v posteli nebo mazlíček, který se drbe víc než obvykle – i v běžné domácnosti v České republice se občas objeví nezvaní hosté. Udělejte si rychlý kvíz a otestujte si, jestli je poznáte všechny.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka.

Pokud bydlíte v rodinném domě, zaručeně tam s vámi kromě vaší rodiny bydlí i pár nevítaných hostů. V rozích dělají pavučiny, občas se spustí dolů z lustru.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Boj s dotěrným hmyzem nemusí znamenat zamoření bytu toxickými spreji.

Komáři zabíjejí ročně přes 700 000 lidí – a podle nové studie za to částečně může i lidská činnost. Odlesňování a úbytek biodiverzity nutí některé druhy opouštět své přirozené hostitele a zaměřit se na člověka.

Bez křídel, větší než lidská dlaň a jejich předci žili už v době, kdy se Zemí proháněli dinosauři. Wētā patří mezi největší a nejstarší hmyz na světě a Nový Zéland jim díky milionům let izolace umožnil vyvinout se do podoby, která nemá jinde obdoby.

ROZHOVOR: Nebýt čmeláků, zdražily by lesní plody, zejména borůvky, protože by jich bylo mnohem méně. Ze stejného důvodu si sadaři pořizují takzvané čmelíny. Jako opylovači totiž čmeláci zvyšují výnosy. Jakub Černý, který se chovem čmeláků zabývá profesionálně, v rozhovoru pro PrahaIN.cz říká, že si lidé tyto hmyzí pomocníky natolik zamilovali, že je chovají jako mazlíčky. Podobně jako včely mají podle jeho slov i čmeláci terapeutické účinky na lidskou psychiku.

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem.

V tichosti, systematicky a za řízeného souhlasu státu, jsme z české krajiny prakticky vymazali původní včelu medonosnou tmavou.

Pohled na elegantní vážky vznášející se nad rybníkem bývá jednou z nejhezčích letních scenérií. Vážky ale nejsou jen krásné, jsou fascinující. Věděli jste, že jedna pravěká se jmenuje podle Moravy?

Stačí rozsvítit světlo a koutkem oka zahlédnout pohyb. Dlouhé nohy, trhavý běh, zmizení v prasklině. Strašník dalmatský patří k živočichům, které lidé instinktivně nenávidí – přestože jim často pomáhá víc, než tuší.

Lesknáček dubový, který neměří ani jeden centimetr, nebyl na našem území dlouho zpozorován. Ostatně, jak uvádí web Ekolist.cz, historické nálezy tohoto drobného brouka jsou typické spíše pro jižní a střední Evropu. U nás byl jeho první výskyt zaznamenán až na začátku minulého století, konkrétně v roce 1911. Po více než sto letech, kdy o jeho výskytu nebylo ani slechu, se může jeho přítomností pyšnit CHKO Soutok.