Hmyz

Máte doma zbytky starých svíček? Teď je skvěle využijete. Během pár minut si totiž můžete vyrobit jednoduchý a účinný odpuzovač komárů. Stačí roztavit vosk, nalít ho do oblíbeného hrníčku nebo stylového šálku a doplnit knot. Vznikne tak voňavá svíčka, která nejen krásně vypadá, ale zároveň pomůže odehnat dotěrný hmyz. Skvěle se hodí na balkon, terasu, do pergoly i na stolek v obýváku. Pak už ji jen zapálíte a užíváte si pohodový letní večer bez nepříjemného bzučení komárů.

Když martináč roztáhne křídla, mnozí nevěří, že jde o evropského motýla. Největší motýl našeho kontinentu připomíná spíš tvora z tropického pralesa než obyvatele české krajiny. Dnes je ale vzácný a na setkání s ním se nezapomíná.

V podzemních komorách visí desítky nafouknutých mravenců připomínajících jantarové kapky. Nejde o parazity ani podivnou nemoc, ale o jednu z nejneobvyklejších adaptací v říši hmyzu. Mravenci medonoši si totiž ukládají potravu do těl vlastních dělnic.

V hororových a fantasy příbězích česnek odrazuje upíry. Podle nové studie může v reálném světě sloužit jako ochrana proti jiným krvežíznivým tvorům – komárům. Vědci z Yalovy univerzity analyzovali 43 druhů ovoce ve snaze najít přírodní sloučeninu, která by měnila chování komárů. A našli ji právě v česneku.

Repelenty proti komárům se dají koupit téměř všude, jenže řada lidí se jim chce vyhnout kvůli chemickým látkám, které se mohou přes kůži dostávat do těla. Pokud vám vadí výrazná parfemace, podráždění pokožky nebo jen nechcete sprej používat každý večer, existují i jednodušší domácí postupy. Níže najdete několik osvědčených nápadů, které mají za cíl ochránit domácnost během celé sezóny a ulevit také těm, kdo komáry přitahují více než ostatní.

Drvodělka fialová patří mezi nejvýraznější druhy hmyzu, které lze v české přírodě potkat. Mohutná samotářská včela s lesklými křídly nevytváří úly ani roje. Místo toho si buduje vlastní chodby ve dřevě a žije úplně jinak než běžné včely.

Křehký tvor, kterého může poškodit jediný neopatrný dotek, dokáže přeletět stovky kilometrů. Jeho existence je úzce spojená s nenápadnou kopřivou.

Vztah mravenců a mšic patří k nejznámějším příkladům spolupráce dvou různých organismů, kterou lze pozorovat i na běžných zahradních rostlinách. Zatímco biology fascinuje, pro pěstitele je často zdrojem starostí, protože tam, kde se mšicím daří, bývá poškození mladých výhonů a listů rychle viditelné.

Veřejnost hraje klíčovou roli při odhalování invazní sršně asijské, která se postupně šíří i v Česku. Lidé ji ale často zaměňují za jiné druhy hmyzu, což komplikuje přesné mapování výskytu. Pomoci mají nové osvětové kampaně včetně netradičních pivních tácků i chystaný Týden invazních druhů, do něhož se může zapojit každý.

Na první pohled působí jako kus černého kamene na dně rybníka. Vodomil černý je ale jeden z největších vodních brouků Evropy a tvor, jehož život je mnohem podivnější, než by člověk čekal.

Nejde jen o brouka. Kůrovcová kalamita odhalila slabiny českých lesů i způsobu hospodaření. Lýkožrout smrkový je spíš symptom než příčina – a právě v tom je jeho skutečný význam.

Komáři si díky genetickým mutacím vytvářejí odolnost vůči běžným repelentům, což znamená problém i kvůli šíření nebezpečných nemocí. Americkým vědcům se nově ale podařilo najít přírodní látku, která účinně odradí bodavý hmyz. Chtějí ji lépe využít při výrobě odpuzovačů.

V posledních letech se rychle rozšířil jeden nápadný symbol péče o přírodu: hmyzí hotel. Bez květů, vody a vhodné struktury stanoviště zůstávají spíš viditelným gestem než funkčním opatřením.

Ještě před několika lety byla v české přírodě prakticky neznámá. Dnes patří invazní asijská harlekýnka neboli slunéčko východní mezi nejběžnější druhy slunéček v České republice a výrazně ovlivňuje místní ekosystémy.

Housenky sice nepatří k nejoblíbenějším živočichům na světě, přesto si je většinou nespojujeme se smrtelným nebezpečím. Druh Lonomia obliqua ale přesně takový je a setkání s ním nemusíte přežít.

Přibližně každé páté klíště na Moravě přenáší některý z nebezpečných patogenů. Nejde jen o lymeskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další infekce, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Takové překvapení čeká někdy na každého z nás – otevřete spížní skříň a vyletí na vás malý, nenápadný motýlek, anebo si všimnete drobných dírek v obalu oblíbených sušenek. Nejspíše se u vás usídlili potravinoví moli, kteří umí v zásobách surovin nadělat velkou paseku.

Boeing 757 plný německých dovolenkářů se 6. února 1996 zřítil do oceánu necelých pět minut po startu z Dominikánské republiky. Zahynulo všech 189 lidí na palubě.

Mravenci ve vyvýšených záhonech dokážou během krátké doby ohrozit úrodu. Jakmile se přemnoží, rychle si v půdě vytvoří kolonie a začnou ničit kořeny rostlin. Existuje ale několik jednoduchých způsobů, jak se jich zbavit i bez chemie.

Vypadá jako plyšový hmyz. Ve skutečnosti jde o sametnici s bolestivým žihadlem a drsným způsobem života. Jde o zvláštní skupinu blanokřídlého hmyzu, jehož samičky nelétají a žijí jako parazitoidi.

Klíšťata nejsou jen nepříjemná „přísavka“, ale především přenašeč celé řady onemocnění. Sezóna se navíc prodlužuje: teplejší jaro, delší léto a mírnější podzim zvyšují počet dnů, kdy jsou klíšťata aktivní. Mnoho lidí má klíšťata spojená hlavně s lesem, jenže rizikové mohou být i okraje cest, městské parky, neudržované zahrady nebo vysoká tráva kolem hřišť.

V pralesech Jižní a Střední Ameriky žije druh mravence, kterému je lepší se širokým obloukem vyhnout. Jeho kousnutí je totiž často přirovnáváno k zásahu kulkou.

Na první pohled o ní skoro nevíte. Pod povrchem ale dokáže napáchat větší škody, než by člověk čekal. Krtonožka ničí kořeny, podhrabává záhony i trávník a když se na zahradě přemnoží, bývá problém zastavit ji včas.

Žahalka obrovská je patrně největším blanokřídlým hmyzem Evropy a stále častěji se s ní setkáme i v České republice. Jedná se o parazitoida, jehož larvy se vyvíjejí v těle paralyzovaného hostitele.

Proč někdo skončí po večeru venku samý štípanec, zatímco jiný nemá ani jeden? Komáři si totiž své oběti pečlivě vybírají – a rozhoduje o tom víc než jen náhoda.

V pátek 24. dubna byl nahlášen první letošní výskyt sršně asijské na našem území. Místem nálezu byla benzínová stanice u hraničního přechodu v Rozvadově.

Na první pohled působí křehce a nepříjemně. Ve skutečnosti je třesavka velká nenápadný predátor, který s námi sdílí domovy a pomáhá udržovat rovnováhu drobného hmyzu, aniž bychom si toho všimli.

S prvními teplými dny se v domácnostech pravidelně objevují komáři, mravenci, octomilky, potravinoví moli nebo drobné mušky kolem pokojových rostlin. Mnoho lidí začne situaci řešit až ve chvíli, kdy je hmyz viditelně přemnožený. Z pohledu prevence je ale nejdůležitější období právě teď. Jaro bývá ideální čas, kdy lze výskytu škůdců výrazně předejít jednoduchými kroky.

Vlivem tepla putuje tento zajímavý druh stonožky také do našich domácností. Vyhněte se mu, ale nezabíjejte jej - může být totiž velmi užitečný.

Roj včel na zahradě vypadá hrozivě, ale ve skutečnosti bývá klidný a dočasný. Poradíme, kdy stačí počkat, kdy volat včelaře a v jakých situacích už zasahují hasiči.

Má šest očí, rezavé tělo a silná kusadla. Šestiočka ryšavá nevypadá úplně přívětivě - a přesto ji můžeme potkat i doma. Sítě neplete, loví v noci.

Na konci loňského roku přitáhla pozornost médií vědecká práce australských výzkumníků, v níž popisují nově objevený druh včely. Zajímavé jsou na ní především rohy, které jí dávají „ďábelskou“ podobu.

Vypadá jako z tropů, ale žije i u nás. slíďák tatarský, největší pavouk Česka, byl považován za vyhynulého. Teď se znovu objevuje a budí pozornost.

S příchodem teplých večerů se znovu objevuje i nepříjemný doprovod v podobě bodavého hmyzu. A zatímco někdo vyvázne bez jediného štípnutí, jiný má pocit, že je pro komáry doslova magnetem. Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, za tím nestojí náhoda, ale rozdílné preference jednotlivých druhů komárů.

Mravenčí dělnice se snaží vrátit do své kolonie. Setkává se ovšem s odporem dalších členů hnízda. Čelí projevům otevřené agresivity. Proč? Kvůli ozonu, který narušil její feromonovou pachovou značku. Prostě ji nepoznávají.

Různé druhy komárů preferují odlišné lidské pachy a stopy. Hlavní roli nehraje kůže, ale specifický metabolismus kožních bakterií. Pochopení těchto chemických rozdílů výhledově umožní vývoj lepších repelentů.

Na pomezí východních Čech a Moravy se rozkládá Radiměřské motýlí království – soustava luk, pastvin a starých sadů, kde žije přes sedmdesát druhů denních motýlů.

Druhý ročník celonárodního pozorování a sčítání denních motýlů Motýlí půlhodinka přinesl tisíce pozorování z celé republiky. Do dalšího ročníku, který proběhne letos v termínech 1.–7. června a 13.–19. července, se může opět zapojit široká veřejnost.

V boji proti slimákům často saháme po chemii, ale skutečné řešení máme přímo na zahradě. Střevlíci jsou neúnavní noční lovci, kteří dokážou zlikvidovat desítky škůdců. Přesto je mnozí zahrádkáři omylem zabíjejí a přicházejí o nejúčinnější ochranu.

Ruměnice pospolná je nejrozšířenější druh ploštice u nás. V lidovém názvosloví ji můžete znát také jako kněžíčka, marušku, hrobaříka nebo muzikanta.

Vědci v americké Ithace učinili překvapivý objev – pod místním hřbitovem se nachází rozsáhlá podzemní kolonie včel čítající miliony jedinců.

Nenápadné, tiché a téměř neviditelné. Strašilky patří mezi mistry maskování, kteří dokážou dokonale splynout s okolní vegetací. Na první pohled připomínají větvičky nebo listy, ale ve skutečnosti jde o fascinující hmyz.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami.

Příroda je skutečně mocná čarodějka. V evolučních závodech jednotlivých druhů o přežití dokáže přicházet s těmi nejnápaditějšími řešeními. Jako třeba u brouka prskavce s jeho chemickou zbraní.

Náhodný nález z hřbitova v americké Ithace vedl k objevu jedné z největších známých populací samotářských včel. Podle vědců tamní kolonie čítá okolo 5,5 milionu jedinců.

Možná si vzpomenete, jak dřív po letní jízdě autem bývalo čelní sklo doslova poseté hmyzem. Dnes se to stává jen zřídka a potvrzují to i vědecké studie.

Někdo na to jde velmi technicky a vezme si k ruce ochranné pomůcky, jiný si zase vystačí s cihlou a sprintem.

Studie v časopise Science odhalila, že vosy a žáby nezávisle vyvinuly peptidy napodobující bradykinin — klíčovou molekulu bolesti u savců. Co to říká o logice evoluce?

Jakmile se oteplí, začne nás venku obtěžovat hmyz, hlavně komáři nás umí potrápit. Co když to jde vyřešit i bez repelentů, speciálních svíček a lapačů na verandě? Komár nejde jen po čichu, ale i po barvě. Zjistěte po jaké.

Na první pohled vypadá všechen hmyz a žoužel na zahradě jako problém. Ve skutečnosti ale většina druhů pomáhá víc než škodí. Poradíme, jak rozeznat spojence od škůdců a kdy zasáhnout.

Tesařík krovový patří mezi nejnebezpečnější dřevokazný hmyz v našich podmínkách. Napadá trámy, krovy i pergoly a často zůstává dlouho skrytý. Jak ho odhalit včas a jak se ho účinně zbavit?

Čerstvě vyseté papriky, rajčata nebo bylinky na parapetu vypadají zpočátku skvěle, jenže idylu umí rychle narušit smutnice. Dospělci jsou malé tmavé mušky poletující kolem kelímků, které působí hlavně obtěžujícím dojmem.

Přežili dinosaury a přežijí i vaše pokusy o jejich likvidaci. Švábi se stávají stále odolnějšími vůči chemickým prostředkům a dokáží se přizpůsobit téměř čemukoliv. Jak zabránit tomu, aby se tito nechtění hosté zabydleli právě u vás? Podívejte se.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století.

S dotěrnými komáry bojuje Olomouc už dlouhé roky. Nejhůře jsou na tom městské části Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. I letos má larvy zahubit šetrný bakteriální přípravek. Aplikovali ho technické služby, řešení navrhnul odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.

Majka fialová je jedovatý brouk, který se v Česku objevuje čím dál častěji. Zjistěte, jak ho poznat, proč je nebezpečný hlavně pro děti a jak správně reagovat při setkání.

Ochranu obyvatel před dotěrnými komáry v městských částech Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček má i letos zajistit šetrný bakteriální přípravek. Jeho aplikaci zadal odbor životního prostředí magistrátu.

Co kdyby vám někdo řekl, že existuje strategie tak ďábelská, že ji nenajdete ani v pohádkách? Japonští vědci právě odhalili, jak parazitická mravenčí královna chemicky zmanipuluje dělnice, aby rozsápaly vlastní matku – a pak jí s láskou sloužily jako nové královně. AI tvrdí, že takový příběh v literatuře neexistuje. Příroda ho ale píše každý den.

Ve 35 milionů let starém jantaru ze dvou evropských lokalit se skrýval dosud neznámý druh sekáče z málo známé skupiny, o jejíž přítomnosti na starém kontinentě dosud neexistovaly důkazy.

Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá novou výstavu Proměny, která návštěvníkům poodhalí fascinující životní cykly hmyzu. Zavede je do něj prostřednictvím vědeckých kreseb a muzejních sbírkových předmětů. Výstava představí devět vybraných druhů hmyzu a jejich jedinečné životní strategie, od kladení vajíček a péče o potomstvo až po samotnou metamorfózu, tedy proměnu larvy v dospělce. Expozice bude otevřena do 25. října, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová.