Hmyz

Včelí mozek o velikosti zrnka písku překonává nejmodernější procesory a proč se bionika stala klíčem k revoluci v letectví.

Miliony těl v pohybu a nebezpečná kusadla. Mravenci rodu dorylus patří k nejrespektovanějším bezobratlým predátorům tropické Afriky.

Samice tohoto druhu dosahují rozpětí křídel přes šest centimetrů. Žijí pouze na několika ostrovech severních Moluk a hnízdí v aktivních stromových termitištích. Její existence byla po desetiletí nejistá.

Motýlí dům v Ostravě otevřel v únoru roku 2024. A hned od začátku se stal vyhledávanou turistickou atrakcí, která návštěvníky na malou chvíli přenese na jinou část planety.

Zajímá vás, co loví kočky, když zrovna nemají spadeno na myš? Výzkumy ukazují, že kočky při lovu členovců projevují nečekanou rozmanitost. Od mrštných kobylek až po nebezpečné vosy, podívejte se na žebříček nejoblíbenější kořisti z říše bezobratlých, kterou vědci rozdělili do 14 řádů.

Lethocerus indicus patří mezi největší vodní ploštice světa. Tento dravý hmyz z Asie dokáže ulovit ryby i žáby, samci pečují o vajíčka a v jihovýchodní Asii je druh dokonce součástí tradiční kuchyně.

Vědci z Brazílie využili fotografie ze sociálních sítí, aby zmapovali opomíjenou kořist domácích mazlíčků. Výsledky studie varují: Volně se pohybující kočky likvidují vzácné druhy hmyzu a narušují křehký ekosystém.

Med je už po tisíce let považován za jeden z nejvzácnějších darů přírody. Ne nadarmo se mu říká tekuté zlato. Vyniká nejen svou chutí a vůní, ale také léčivými účinky, díky nimž má své místo v kuchyni, lidovém léčitelství i moderní výživě.

Jeden z nejčastějších keřů v českých zahradách má vážný problém. Housenky zavíječe zimostrázového na něj znovu zaútočily a tato zima jim k tomu jen nahrála. V tuzemsku se tomuto škůdci daří až příliš dobře, protože zde nemá přirozeného nepřítele.

Pokud vám doma kolem květináčů poletují drobné černé mušky, máte co do činění se smutnicemi. Patří mezi nejčastější a zároveň nejotravnější škůdce pokojových rostlin i mladých sazenic. Jakmile se objeví jedna, je téměř jisté, že jich jsou desítky, ne-li stovky.

Je morální nutit miliardy včel k produkci medu jen proto, aby se pravý včelí med mohl přidávat do levných sušenek jako marketingové lákadlo?

Štípance na kůži, svědění hlavy, drobné tečky v posteli nebo mazlíček, který se drbe víc než obvykle – i v běžné domácnosti v České republice se občas objeví nezvaní hosté. Udělejte si rychlý kvíz a otestujte si, jestli je poznáte všechny.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka.

Pokud bydlíte v rodinném domě, zaručeně tam s vámi kromě vaší rodiny bydlí i pár nevítaných hostů. V rozích dělají pavučiny, občas se spustí dolů z lustru.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Boj s dotěrným hmyzem nemusí znamenat zamoření bytu toxickými spreji.

Komáři zabíjejí ročně přes 700 000 lidí – a podle nové studie za to částečně může i lidská činnost. Odlesňování a úbytek biodiverzity nutí některé druhy opouštět své přirozené hostitele a zaměřit se na člověka.

Bez křídel, větší než lidská dlaň a jejich předci žili už v době, kdy se Zemí proháněli dinosauři. Wētā patří mezi největší a nejstarší hmyz na světě a Nový Zéland jim díky milionům let izolace umožnil vyvinout se do podoby, která nemá jinde obdoby.

ROZHOVOR: Nebýt čmeláků, zdražily by lesní plody, zejména borůvky, protože by jich bylo mnohem méně. Ze stejného důvodu si sadaři pořizují takzvané čmelíny. Jako opylovači totiž čmeláci zvyšují výnosy. Jakub Černý, který se chovem čmeláků zabývá profesionálně, v rozhovoru pro PrahaIN.cz říká, že si lidé tyto hmyzí pomocníky natolik zamilovali, že je chovají jako mazlíčky. Podobně jako včely mají podle jeho slov i čmeláci terapeutické účinky na lidskou psychiku.

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem.

V tichosti, systematicky a za řízeného souhlasu státu, jsme z české krajiny prakticky vymazali původní včelu medonosnou tmavou.

Pohled na elegantní vážky vznášející se nad rybníkem bývá jednou z nejhezčích letních scenérií. Vážky ale nejsou jen krásné, jsou fascinující. Věděli jste, že jedna pravěká se jmenuje podle Moravy?

Stačí rozsvítit světlo a koutkem oka zahlédnout pohyb. Dlouhé nohy, trhavý běh, zmizení v prasklině. Strašník dalmatský patří k živočichům, které lidé instinktivně nenávidí – přestože jim často pomáhá víc, než tuší.

Lesknáček dubový, který neměří ani jeden centimetr, nebyl na našem území dlouho zpozorován. Ostatně, jak uvádí web Ekolist.cz, historické nálezy tohoto drobného brouka jsou typické spíše pro jižní a střední Evropu. U nás byl jeho první výskyt zaznamenán až na začátku minulého století, konkrétně v roce 1911. Po více než sto letech, kdy o jeho výskytu nebylo ani slechu, se může jeho přítomností pyšnit CHKO Soutok.

Ochránci přírody i vědci mají důvod k radosti. V chráněné krajinné oblasti Soutok se po více než sto letech znovu objevil jeden z nejvzácnějších evropských brouků. Lesknáček dubový se ukázal u zámečku Pohansko. Jeho výskyt potvrdil, že staré duby mají pro přírodu obrovský význam.

Jsou malá, nenápadná a stále vytrvalejší. Klíšťata se v uplynulém roce znovu přihlásila o slovo. Výrazně. Počty případů klíšťové encefalitidy i lymeské borreliózy v České republice v roce 2025 výrazně vzrostly.

V posledních letech trávíme stále častěji dlouhé letní večery venku. Sedíme na terase u domu nebo na zahrádce u oblíbené hospůdky. Jenže z této pohody nás dokáže vytrhnout tichý, ale povědomý zvuk falešné hry na housle u našeho ucha. Existuje však místo, kde nás komáři otravovat nebudou.

Škůdci v zahradě dokážou zničit úrodu rychleji, než dozrají první plody. Chemie ale není jediná cesta. Ukážeme vám jednoduchý a přírodní způsob, jak se obaleče i dalších škůdců zbavit pomocí přirozených pomocníků, kteří pracují za vás.

Štěnice domácí patří k nejobávanějším druhům hmyzu vůbec. A to především kvůli obtížnému hubení. Přitom se zdaleka nevyskytují jen ve špinavých domácnostech.

Známe to všichni: člověk se snaží plácnout mouchu, ta ale stihne zareagovat a uletí. Není to proto, že bychom byli pomalí nebo nešikovní, ale proto, že moucha žije v jiném časovém světě.

Její žihadlo je považováno za jedno z nejbolestivějších vůbec a dokáže během zlomku vteřiny vyřadit i mnohem větší kořist. Pokud s ní budete mít tu čest, rozhodně na ni nikdy nezapomenete.

Vánoční stromek není jen symbolem svátků a dárků. Je to kousek lesa přenesený do obývacího pokoje. A protože les nezahrnuje jen stromy, ale celý biosystém plný živočichů různé velikosti, stane se, že si spolu s vánoční jedličkou nějaké malé živé organismy přineseme domů. Mezi nimi i chvostoskoky.

Nálety kobylek či sarančat si dnes spojujeme většinou s biblickým příběhem, případně s Afrikou. Příliš si neuvědomujeme, že se v minulosti děly i u nás. A i zde působily katastrofy doslova biblické.

Mozek jako zrnko, a přitom je schopen rozlišovat světelné signály podobné morseovce! Britští vědci dokázali, že čmeláci disponují překvapivými intelektuálními schopnostmi, které dosud byly přisuzovány pouze lidem a vyspělým obratlovcům.

Kudlanka nábožná je hmyzí druh, který nás snad nikdy nepřestane fascinovat. Není to jen známý zvyk pojídání samečků samičkami, v čem jsou kudlanky naprosto výjimečné. Jde i o jejich rychlost a vidění.

Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.

Samice kudlanek jsou proslulé sexuálním kanibalismem, ale jeden nově popsaný druh na to jde chytře. Samec kudlanky hadí si partnerku získává propracovaným hadovitým tanečním rituálem. Vědci věří, že právě tento tanec mu pomáhá přežít páření a uniknout smrti.

Co říká o své tvorbě jedna z vítězek projektu Artelier.

Vědci objevili v jantaru z Kantábrie živočicha starého 105 milionů let. Cretevania orgonomecorum nabízí detailní pohled do světa křídových ekosystémů a posouvá hranice našeho poznání o evoluci hmyzu.

Nepříjemní vetřelci nikomu nechutnají. Dobrá zpráva: Stačí pár triků a moli zmizí bez návratu. Oni sice zdraví neškodí, ale nervy umí pocuchat.

Stříbrotěly, nenápadní vetřelci našich domovů, se nejčastěji skrývají v koupelnách a spižírnách. I když nepředstavují zdravotní hrozbu, jejich přítomnost často narušuje klid domácnosti.

/VIDEO/ Výstava zvětšených exemplářů ze světa hmyzu se dostala do Českých Budějovic. Na Výstavišti si mohou nadšenci do hmyzí říše prohlédnout expozici s názvem Megabrouci, kterou její autor tvořil celou jednu dekádu.

Zvířata nemají k dispozici léky ani lékaře. Musí si umět poradit sama. A někdy to dělají způsoby, nad kterými zůstává rozum stát. V přírodě je to ale naprosto běžné. Není proto nic divného, že šimpanzi využívají hmyz jako živou dezinfekci.

Svilušky na bramboříku se v zimě množí rychleji než kdy jindy. Teplý a suchý vzduch z radiátorů rostlinu oslabuje a škůdci ji mohou zničit během pár dní. Podívejte se, jak poznat první příznaky napadení a jak brambořík účinně ochránit, aby dál prosperoval i v zimním období.

Vědci v Austrálii objevili nový druh samotářské včely s výraznými rohy, který pojmenovali „Lucifer“. Nejen svým vzhledem, ale i vzácností poukazuje na důležitost ochrany neprozkoumané biodiverzity ohrožené těžbou a změnami klimatu.

Nová studie ukázala, že infikované mravenčí pupy samy spustí chemický signál, který přiměje dělnice, aby je likvidovaly kyselinou. Kolonie tak zabrání šíření infekce.

S příchodem zimy se většina zahrádkářů vrací k tradičnímu přikrmování ptáků. Jenže od jara do podzimu nastává jiná situace – úroda dozrává a ptáci i hmyz často získají mnohem větší chuť, než bychom byli ochotni ... více Příspěvek Jak ochránit ovoce před ptáky a hmyzem a přitom zachovat přírodě prostor pochází z Pestrá Zahrada

V mraveništi není prostor pro riziko. Nový výzkum ukazuje, že mladí mravenci napadení smrtelnou houbou vypouštějí chemický signál, který přivolá dělnice, aby je zlikvidovaly dřív, než ohrozí celý superorganismus. Vědci popisují promyšlený obranný mechanismus, který připomíná fungování imunitního systému těla.

Tisková zpráva – Státní veterinární správa (SVS) počínaje dnešním dnem vyhlašuje v České republice tzv. období sezónně prosté katarální horečky ovcí (KHO). Opravňují ji k tomu příznivé výsledky entomologického monitoringu za měsíc listopad, které ukazují již jen minimální aktivitu krevsajícího hmyzu, jenž nákazu mezi zvířaty přenáší (tiplíků rodu Culicoides). Tím dochází k zastavení šíření nákazy v ČR, což je […]

Sarančata, cvrčci a další hmyz - to jsou netradiční ingredience, které si v německém městě Marburg našli místo na jídelním lístku studentské kavárny Café Satz. Za nápadem stojí šéfkuchař Martin Baumgarten, jenž se s hmyzem seznámil během pandemie a od té doby s alternativními zdroji bílkovin s radostí experimentuje.

Když jako malý chlapec pomáhal své babičce vařit pro stovky obyvatel jednoho izraelského kibucu, poslouchal u toho příběhy o tom, jak v padesátých letech minulého století bojoval mladý židovský stát s nedostatkem jídla. Přílivem přistěhovalců se populace téměř zdvojnásobila, země navíc čelila invazím sarančat z Afriky, které ničily úrodu. Zatímco místní farmáři se je snažili zahánět hlukem, jemenští a maročtí Židé chodili na pole sarančata sbírat, aby je mohli jíst. Je to totiž jediný hmyz, který je košer.

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Při tomto sychravém počasí se pavouci přesouvají tam, kde je teplo a klid. Domov se pro ně stává bezpečným útočištěm, ale pro nás méně vítanou společností. V článku najdete přehled metod, které jim nastaví hranice, aniž by narušily domácí pohodu.

Sosák mrtvé komáří samičky je ideální, ultrajemnou a ekologickou tryskou pro 3D tisk. Tento tzv. nekrotisk nabízí špičkovou přesnost pro biomedicínu a inženýrství.

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřeli pekárnu v supermarketu Albert v brněnské Tkalcovské ulici. V pondělí 24. listopadu tam objevili živý i mrtvý hmyz, kvůli čemuž museli na místě zakázat výrobu pečiva i užívání přilehlých prostor. Zbytek prodejny zůstává otevřený.

Když začal 31letý muž křičet bolestí, zdravotníci byli přesvědčeni, že za jeho stav může návyková látka. Skutečnost jim však doslova vyrazila dech.

Dnešní jogurty chutnají všechny velmi podobně, protože se vyrábějí s využitím dvou bakterií – Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii bulgaricus. Tradičně produkované jogurty mají ale podstatně širší chuťové spektrum.

Tipnete si, kteří savci, plazi a hmyz jsou nejstarší? Často se to nedá říct s jistotou, délku života ovlivňuje příliš mnoho faktorů. Ovšem mnoho druhů zvířat čeká oproti lidem delší život, někteří dokonce vypadají, jako by znali kouzlo věčného života.

Pavoučí síť není jen obyčejná past na hmyz, je to mistrovské dílo, které spojuje vědu, umění a způsob přežití. Každé vlákno v sobě ukrývá neuvěřitelnou sílu a odolnost, ale také fascinující příběh evoluce, strategie a dokonalé harmonie.