Hmyz

Vědečtí výzkumníci zjistili, že pokud mají čmeláci hlad, koušou do listů rostlin. Rostliny poté vykvetou mnohem rychleji, poskytnou čmelákům potřebnou potravu a zároveň zajistí své rozmnožování.

Zájem lidí o udržitelnost stále více ovlivňuje také potravinářský průmysl. A nejde jen o nesčetné pokusy vyrobit rostlinnou náhražku masa.

Na hektar pole usedne až půl druhého milionu cvrkajících "kobylek" se snahou zplodit potomky, kteří se na místo vrátí spářit v roce 2037.

Britští vědci vyzvali veřejnost, aby letos sekala trávníky jen jednou měsíčně. Právě Spojené království je domovinou kratičkého zeleného koberce, ale kvůli suchu a úbytku včel a čmeláků se volá stále častěji po kvetoucích trávnících. Podle výzkumu z Británie je rozdíl mezi jednou a dvakrát měsíčně sekaným trávníkem ohromný. Počet květů plných pylu a nektaru, který včely konzumují, se zvýší desetkrát.

Každý rok se těšíme, až přivítáme teplé počasí s otevřenou náručí, vytáhneme košíky na piknik, lahvinku vína na terase a odhodíme pár kusů oblečení. Ale co ten hmyz? Bzučení v ložnici nebo u ohně může pěkně znepříjemnit večer.

Život na planetě nemůže fungovat bez hmyzu. Přesněji, může, ale ne nadlouho. Opylují, rozkládají organický odpad, propagují cykly živin, pohybují semeny a dotýkají se každé sítě života a vyplňují nekonečné množství funkčních nik po celé Zemi. A přestože vidíme masový globální propad hmyzu, věříme, že tu je naděje. Těmito slovy zahajuje třicítka vědců text výzvy, související s jejich studií, shrnující možná řešení toho, jak pro lidstvo zachránit hmyz. Píše o tom Mongabay.com.

Ve věku 79 zemřel taxonom brouků Terry Erwin, inspirující daleko za hranicemi svého oboru. Erwin byl specialistou na čeleď střevlíkovitých (Carabidae), ale dopady jeho práce byly mnohem širší. Byl jedním z průkopníků nové metody sběru hmyzu z korun stromů, tzv. insekticidním zamlžováním, jež umožnila sbírat hmyz z jinak nedostupných partií tropických deštných pralesů. V krátkosti: nastartujete přístroj spalující směs paliva a insekticidu, vytvoříte toxickou mlhu stoupající do korun stromů a pak už jen čekáte, až se na vás začne snášet déšť mrtvých brouků a dalšího hmyzu. Tato metoda se zprvu jevila velmi slibnou a v 80. letech minulého století byla biology hojně využívána. Bohužel s převážně nudnými výsledky, neboť jedna studie za druhou stále dokola zjišťovala enormní množství druhů hmyzu na jednom každém tropickém stromě, ale nebylo příliš jasné, co s takovým výsledkem.

V USA entomologové potvrdili výskyt sršně mandarínské. Tento hmyz může představovat vážnou hrozbu pro místní včelí populaci, ale ohrozit i životy lidí.

Ale víte také, co přesně je u vás doma láká a jak se jich zbavit, aby vás už prostě neotravovaly? Co k vám mušky přiláká Nejlepší je samozřejmě zabránit vzniku problému s tímto otravným hmyzem. I octomilky mají svá oblíbená místa, pokud je zkontrolujete a zařídíte, aby se jim u vás nelíbilo, nebudou se u vás hemžit v hejnech.

Příchod jara poznáte nejen podle alergických reakcí, ale taky podle poletujícího hmyzu. Komáří štípance jsou však jen jednou otravnou složkou. Tou další jsou spousty hmyzu, nachytané na předních maskách i sklech aut. Zbavit se malých mrtvolek může dát práci, ale pokud zvolíte správnou chemii (nebo limonádu) a správný postup, není to zase tak hrozné. Pojďme si v rychlosti ukázat, jak auto od hmyzu správně čistit.

Někteří tuto situaci jistě znáte – v místnosti se objeví pavouk. A vy nechápete, proč. Snažíte se udržovat svůj byt či dům co nejčistší. Vše pečlivě myjete, zametáte, vytíráte, luxujete, přesto vaši snahu čas od času ničí hmyz, který se znenadání objeví. Velmi nepříjemným hmyzem, kterého se navíc většina žen i dětí štítí, jsou pavouci. Bohužel, když se pavoukům někde zalíbí, nebývá lehké se jich zbavit.

U nás se vyskytuje téměř po celém území, vytahuje až k dolní části pstruhového pásma, vyskytuje se i v proudných úsecích nížinných toků, přizpůsobil se i stojatým vodám. Je oblíbenou nástražní rybkou. Kříží se s jelcem tlouštěm i jesenem a ouklejí. V době tření netáhne proti proudu, ale naopak po proudu. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,1 až 0,2 kg.

Blíží se období relaxace na terase, vycházek do lesa, práce na zahradě a celkově nastává doba, kdy chceme trávit více času venku než uvnitř. S teplým počasím ale přichází i hemžení otravného hmyzu, který si na nás dělá zálusk. Přestože zakrývání těla může být tou nejlepší volbou proti kousnutí, v parných dnech není zrovna příjemné zahalovat se do vrstev oblečení. V takovém případě je potřeba sáhnout po repelentu, který naši pokožku dostatečně ochrání. A co může být lepšího než domácí výrobek bez chemie.

Všimli jste si někdy, že hmyz i jiná zvířata se nikdy nepustili do vaší levandule nebo rozmarýnu? Lidem je sice vůně těchto bylinek vesměs příjemná a má i prokázané aromaterapeutické účinky, takové komáry nebo moly ale přímo odpuzuje. Využijte těchto poznatků ve svůj prospěch doma i na zahradě.

Trápí vás doma hmyz? Pokud ano, máte několik možností, jak se ho můžete zbavit. Jednou z nich je využití síly přírody. Právě na tuto metodu se společně podíváme. Než tak učiníme, je třeba se ještě zmínit o tom, že tu jsou i další cesty.

Zvláštní dřevěné sousoší se objevilo v Sadech Bedřicha Smetany ve Frýdku-Místku. Nejde ale o umění, nýbrž o jakousi přírodní oázu. Ta poslouží jako útočiště pro hmyz, ale také rostliny, houby nebo drobné ptactvo.

Přípravky z obchodů jsou plné chemických látek, které našemu zdraví rozhodně neprospívají. A jejich účinnost na obtížný hmyz není vždy taková, jakou bychom si přáli. Přitom skutečně účinné pomocníky máme blíž, než tušíme.

Po hmyzu a plazech se do vzduchu vznesli ptáci. Ty schopnost létat zřejmě zachránila před smutným osudem jejich dinosauřích předků a časem dosáhli nezpochybnitelného mistrovství v rámci mnoha leteckých disciplín.

Opylovačů kolem nás houfně ubývá, a hlasy odborníků o probíhající hmyzí apokalypse rozhodně nejsou ojedinělé. Dá se jim pomoci? Ano. A zvládnete to sami, na vaší vlastní zahradě. Stačí k tomu udělat jen pár maličkostí. A pár zase nedělat.

Procházky po přírodě jsou také za dveřmi. S tím ovšem souvisí celá řada nepříjemností, například hmyzí kamarádi. A na ty se hodí repelent. Neznám moc lidí, kteří by měli hmyz rádi, resp. kterým by nevadilo hmyzí bzučení, létání, štípání a otravování. Zejména takoví komáři umí za dlouhých letních večerů opravdu dotěrní a nepříjemní.

Blíží se léto, které je kromě sluníčka a koupání bohužel spojeno také s tím, že můžeme setkat s větším množstvím hmyzu. Nejrůznější komáři, mouchy, muchničky, ovádi či mravenci nám dokáží znepříjemnit život. Právě s mravenci se můžeme často setkat nejen venku, ale také v našich domácnostech, zvláště pokud bydlíte v rodinném domě.

Dlouho předtím, než sršeň mandarínská začala terorizovat včely a děsit obyvatele státu Washington, představoval tento obří druh hmyzu někdy i smrtelnou hrozbu pro zemědělce i návštěvníky hor ve venkovských oblastech Japonska.

Odpuzovač hmyzu je skvělým pomocníkem, jak se chránit při venkovním posezení. Mnoho lidí si lapače kupuje, což není ideální cesta. Jak proto, že některé nemusí dobře sloužit, tak proto, že mohou být i příliš drahé. Některé dokonce potřebují elektřinu, což je na řadě míst také komplikací. Jak vše vyřešit jednoduše a vcelku elegantně? Odpuzovač hmyzu si sami vyrobíte.

Drobná, pouze asi pět milimetrů velká vosička z čeledi zlatěnkovitých a řádu blanokřídlých je rozšířena takřka po celé Evropě.

Čich kobylek je neuvěřitelně citlivý a dokáže zachytit látky, o nichž se nám ani nesní. Vědce zaujala představa, že by mohl hmyz pomoci v boji s terorismem a vyčenichat i výbušniny.

S jarním oteplením přichází na scénu také neoblíbená klíšťata.

Jsou robustní, huňatí a často velmi pestře zbarvení. Létají z květu na květ a nejednou zaujmou svým hlasitým bzučením. The post Patří mezi nejlepší opylovače. Pozvěte čmeláky i do své zahrady appeared first on Recepty prima nápadů.

Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.

Mám stále větší obavu ze sucha, které na naší zemi kvůli globální změně klimatu brzy tvrdě dopadne. V blogu na Aktualne.cz jsem nedávno psala, jak by v době po-koronavirové mohla Česká republika využít nabízející se unikátní šance k transformaci naší společnosti ekonomickými pobídkami směrem k udržitelné budoucnosti. Týká se to mimo jiné i naší schopnosti lepšího využití vody, abychom neztratili svůj současný životní standard.

Frýdek-Místek má obří broukoviště. Vyrostlo v Sadech Bedřicha Smetany poblíž řeky Ostravice. Útočiště v něm naleznou především vzácné druhy hmyzu. O obyvatelích broukoviště se lidé dozví více díky informační tabuli.

Každý z nás má nějaký ten koníček, kterému by klidně i zasvětil život. Někdo sbírá známky, jiný chodí rád do přírody. Františčin manžel Karel miluje zvířátka. Kvůli bydlení v malém bytě je pro něho ale poměrně náročné vybrat taková, kterým by se mohl správně věnovat. Před třemi roky ho napadlo, že bude chovat leguány a gekony. Zpočátku se to zdálo jako skvělý nápad, dnes ale celý panelák rodinu nesnáší.

Chcete-li v ní mít něco netradičního, co k vám přiláká mnoho užitečných broučků, pořiďte si takzvaný hmyzí hotel. Vraťte jim přirozenost Užitečných druhů hmyzu jsou stovky, ale kvůli úbytku jejich přirozeného prostředí se z přírody a zahrad vytrácejí.

Málokdo to umí s basou tak skvěle jako čmeláčci. Ale proč chlupatí muzikanti někdy v květech najednou svou píseň transponují na vyšší tón?

V jihoizraelském Tel Aradu podobně jako jinde ubývá včelstev. Tamní pěstitelé se proto rozhodli vyzkoušet metodu schopnou opylovat plodiny mechanicky, napsala agentura Reuters. Bzučení včel v telaradském sadu mandloní nahradil traktor, který do korun kvetoucích stromů z malých trysek vypouští v přesně odměřených dávkách pylová zrna.

Rastrovací elektronový mikroskop dokáže prostřednictvím pohyblivého svazku elektronů zachytit nepatrné detaily. Titěrný hmyz se proto na výsledných snímcích může jevit jako hrozivé monstrum.

Je vám líto vyhazovat kůru z citrusů? Máme pro vás několik tipů na její využití. Bude se vám hodit při úklidu, ochrání vás proti hmyzu a vaše pokojové rostliny proti zvědavým útokům domácích mazlíčků.

Včela z Panamy je napůl samec a napůl samice. To není filmová fikce, ale chyba v přepisu buněk. Ovšem výsledek je velmi bizarní.

Aleje a stromořadí provázejí člověka na jeho cestách od nepaměti. První vznikaly už ve středověku, vrcholu „popularity“ dosáhly v období baroka a staly se nedílnou součástí tzv. komponované krajiny. Úloha alejí nebyla pouze estetická, sdružovaly se zde funkce krajinotvorné, strategické (např. orientace v terénu, krytí pro táhnoucí vojska) i produkční (aleje ovocných stromů ona táhnoucí vojska zase živily). Tato polyfunkčnost alejí byla natolik důležitá, že si vyžádala i změny legislativy (zákonná povinnost vysazovat aleje podél nových cest – nařízení Marie Terezie z r. 1752, Borský 2010). Článek si klade za cíl vyzdvihnout novou historickou úlohu alejí a demonstrovat nutnost jejího akceptování při údržbě a obnově těchto krajinných prvků.

Zbudování hmyzího hotelu nám pomůže přivést do zahrady co nejvíce užitečných živočichů. Pusťte se konstrukce hmyzího hotelu právě teď. DIY činnost může být v současném období skvělou příležitostí, kdy bude celá rodina spolupracovat na společném projektu. Výsledkem se stane nejen zajímavé hnízdiště pro hmyz, ale také skvělý pocit z dobře vykonaného užitečného projektu.

Obecně se má za to, že masožravky je velice těžké pěstovat. Ne ale všechny. Například špirlice potřebují splnit jen několik málo podmínek k tomu, aby se jim dařílo. A když jim dopřejete vše, co potřebují, můžete se těšit nádherným rostlinám. Masožravé rostliny jsou jedny z nejkrásnějších a nejzajímavějších rostlin vůbec. Každá z nich svou kořist chytá trochu jiným způsobem – a každý z těchto způsobů nás udivuje.

Popelák a Uhlák jsou dva čerti a také hlavní hrdinové pohádky Čertoviny, kterou natočil Zdeněk Troška na motivy Jana Drdy, Josefa Lady a dalších známých pohádkářů.

Malárie způsobuje parazitický prvok rodu Plasmodium, přenášený samičkami určitých druhů komárů. Prvok se do těla dostane ihned po přisátí tímto hmyzem. Nemoc je stále hojná v tropické Africe, Asii, Střední a Jižní Americe. Jak dlouho už nemoc lidstvo sužuje, kde a kdy se objevila poprvé a jakou roli v léčbě onemocnění hraje manželka španělského vicekrále?

Brouci a čmeláci potřebují naši péči. Přístup Kladna je v tomto případě příkladný. Město založilo na deseti místech pásy pro osev mnoha druhy rostlin. Ty by měly vytvořit vhodné prostředí pro hmyz a včely. Hlavní benefity spočívají ve zvýšení rozmanitosti přírody a zlepšení klimatu ve městě.

Lak na vlasy nemusí nutně sloužit jenom k jednomu účelu, tedy ke zpevnění účesu. Umí toho totiž mnohem víc. Například pomůže v domácnosti. Nevěříte?

Zelený pažit jako na golfovém hřišti už pomalu vychází z módy a na jeho místo nastupuje opět ten klasický, plný nejrůznějších travin a květin. Ruku na srdce, nepřijde vám anglický trávník nudný a nezajímavý? Oč krásnější a veselejší je rozkvetlý trávník plný barev. Takový trávník má právo se nazývat král trávníků.

Vzpomínáte na Pidilidi? Nebo Arietty? Dobrodružství maličkých lidí, pro které je normální svět jak území obrů? Podobný zážitek chystá survival Grounded, který by měl dorazit někdy příští rok.

Dinosaury máme spojené s představou několikatunových gigantů. Do této skupiny živočichů, kteří vládli Zemi déle než 130 milionů let, však patří také okřídlený tvor, který by se vešel do krabičky od sirek.

To, že měnící se klima a ubývání rozmanitosti škodí hmyzu, už vědci vědí delší dobu. Týmu výzkumníků z londýnské univerzity se ale nyní podařilo prokázat, jak konkrétně škodí čmelákům, kteří patří mezi nejvýkonnější opylovače, pesticidy. Ty používají zemědělci k hubení škůdců a ochraně rostlin na svých polích.

Známe dostatek druhů hmyzu, abychom mohli prokazatelně tvrdit, že celosvětově masově vymírá Doposud jsme popsali přibližně šestinu z nich. Seznamte se s argumenty, které toto tvrzení vyvracejí.

Podle vědců je ohroženo asi 2000 druhů světlušek. Za příčiny hrozícího vyhynutí pokládají především ztrátu životního prostředí, pesticidy a dokonce umělé osvětlení, které narušuje přirozené životní pochody hmyzu. Na problém upozornila CNN.

Kudlanka Pseudocreobotra wahlbergii je stejně jako všechny druhy kudlanek zabijákem k pohledání. Podle její vzhledu byste přitom mohli soudit, že jde o neškodný „květinový hmyz“.

Pod pojmem druh ohrožený vyhubením si nejčastěji vybavíme velké savce jako panda velká, tygr nebo slon africký či indický. V poslední době se ale stále častěji objevují zprávy založené na dlouhodobých údajích a potvrzující, že lidská civilizace negativně ovlivňuje i početnost skupiny živočichů, o níž by nás to ještě nedávno nenapadlo – hmyzu. Ovšem například mnozí mravenci si poradí vždy.

Ve sbírce měl přes 9100 vzácných kusů hmyzu,. Při prodeji na černém trhu za ně mohl získat miliony korun. O případu rozsáhlého obchodování s chráněnými živočichy informovali jihomoravští kriminalisté ve čtvrtek.

Zdálo by se, že nejen česká příroda se uzdravuje. Vždyť se pro ni dělá dost. Nebo jsou to jen řeči? Ekologové ale stále bijí na poplach kvůli mnoha negativním vlivům hospodaření na krajinu. Stavby zabírají stále více volné krajiny, obrovské plochy řepky a kukuřice jsou bez života a způsobují erozi půdy.

Kdysi pověrčiví lidé věřili, že lišaj smrtihlav, přilétající v noci, ostatně jako i další druhy lišajů, ke zdrojům umělého osvětlení, je poslem nějakého neštěstí. Natolik je fascinovala kresba umrlčí lebky na jeho hrudi.

Octomilky jsou nepříjemným hmyzem v každé domácnosti. Ukážeme vám, jak často marný boj vyhrát. A to velmi jednoduše. Zapomeňte na to, že je budete mlátit novinami a časopisy, nebo že budete kupovat drahé spreje plné chemie. To, co na ně platí nejvíce, máte obvykle u sebe doma.

Adéla ještě nevečeřela je nádherný film, který ale napáchal mnoho škod. Častou otázkou dnes bývá: „Jak často se musí masožravé rostliny krmit?“

Zábavná soutěž se změnila v tragédii. Hotel Beach House u australského města Hervey Bay v neděli pořádal soutěž v pojídání tradičního australského koláče. Jedna ze soutěžících ale musela být v průběhu převezena do nemocnice, kde následně zemřela. Není to však ani zdaleka poprvé, kdy někdo v podobné soutěži přišel o život.

Tým mladých vědců Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity jako první na světě prokázal, že metabolismus imunitní buňky hmyzu funguje stejně jako metabolismus imunitních buněk u člověka. Ačkoliv se to nezdá, může mít toto zdánlivě jednoduché zjištění dalekosáhlý význam pro výzkum přenosu energie v lidském těle. Mimo jiné by mohlo vést k odhalení toho, co je příčinou různých civilizačních chorob či jak lidskou imunitu ovlivňuje narůstající problém obezity.

Drastický úbytek hmyzu v posledních letech má zničující dopad zejména pro hmyzožravé ptáky. Ti mají obtíže shánět potravu a jejich počet tak dlouhodobě klesá. Podle evropských ornitologů by proto lidé měli začít přikrmovat ptáky celoročně, ne jen v období zimy. Pomoct vymírajícím druhům ptáků může každý i sám doma. Jak na to, radí pražská botanická zahrada.