Houbaření

Červen je měsícem, ve kterém si většinou přijdou na své houbaři. Některé druhy hub jsou ovšem nejen vzácné, ale za sběr lze dostat i tučnou pokutu.

Současné počasí s přeháňkami a teplotami do dvaceti stupňů přeje růstu jarních hub. Na jaké druhy lze do lesa vyrazit? Například na májovky a podtrnky, pomalu nastupují houby hřibovité. Lze najít už i dubáky, kováře, lišky a další houby.

Letošní houbařskou sezonu na Novoměstsku zahájil – tak jako každý rok - růst májovek a závojenek podtrnek. „Už jsem našel májovky, asi deset plodnic. A jedna paní mi přinesla ukázat závojenky podtrnky, měla jich opravdu hodně,“ potvrdil růst prvních hub novoměstský mykolog Oldřich Pojezný.

Jed působí především na trávicí ústrojí a játra, některé příznaky se podobají otravě muchomůrkou zelenou. Přesto se tato houba ve Finsku prodává.

Sběr hub prostě obyvatelé České republiky milují. Nic naplat. Vyrazit se klidně dá už nyní. Některé druhy už totiž v místech s vyšší vlhkostí rostou. Jmenovat bychom mohli například čirůvku májovku, podtrnky a podobně. Vydat se ale můžete klidně i na jinou houbařskou lahůdku, sírovec žlutooranžový. K jeho sběru ale nejspíše budete potřebovat žebřík. Tedy v případě, že neroste a u země, nebo nejste-li zrovna dobří lezci. Jak tuto dřevokaznou houbu poznáme? Kdy a kde roste a jakou volit kuchyňskou úpravu? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Smrž patří mezi jarní houby, které rostou i v České republice. Houbaři tedy mohou vyrazit do lesa a přinést si domů pochoutku, jež je navíc zdravá.

Jednou z nejoblíbenějších hub u nás je žampion. Jejich koupě se může ale prodražit. Přitom existuje jednoduchý způsob, jak si tyto houby pěstovat doma, a to i přes to, že nemáte k dispozici sklep nebo tmavou komoru, ve které se obvykle pěstují jiné houby. Pěstování žampionů je poměrně jednoduché – a snadno ho zvládnou i ti, kteří mají k dispozici pouze balkon. Zde je několik základních podmínek pro úspěšnou sklizeň.

Hlíva ústřičná: Zdroj náhledové fotografie Pixabay.com Milujete skvělou chuť hlívy ústřičné? Aby ne! Tato skvělá houba je jednak chuťově vynikající a jednak také nabízí spousty léčivých účinků.

Jarní houby sbírají především zkušení houbaři, protože „praváky“ právě nepřipomínají. Přesto jsou mnohé z nich jedlé a některé dokonce velmi chutné.

V sezoně nosíme domů plné košíku hub. Jak je ale uchovat, aby vydržely co nejdéle? Mezi jednu možnost patří mražení hub. Na to však pozor. I když tak můžeme prodloužit trvanlivost nasbíraných hub, rozhodně se nejedná o nejlepší možný postup.

Už je to tady, s příchodem teplejších dní se v lese začínají objevovat hlavičky tolik ceněných smržů obecných. I přes fakt, že se jedná o vyhlášenou delikatesu mající údajně i léčivé účinky, jejíž cena se na trhu pohybuje klidně i kolem 4000 korun za kilogram, ji až tolik houbařů nesbírá. Možná je to dáno i tím, jak smrže vypadají. Jejich svraštělé kloboučky zrovna dvakrát ke sběru nelákají. Tedy jak koho. My se podíváme na vzhled smrže, místa jeho výskytu a samozřejmě i na jeho praktické využití.

Ačkoli je v České republice nejznámější dřevokaznou houbou hlíva ústřičná, existují i další druhy. Taková hlíva máčková se dokonce honosí přízviskem „královská“.

Soud ve francouzském městě Vesoul v úterý oběma Rumunům uložil podmínečnou pokutu 500 eur.

Příliš mnoho hub si podle francouzského soudu z lesa na východě země odnesli dva Rumuni. Každý z nich proto v úterý dostal podmíněnou pokutu 500 eur (12 600 korun), informovala v úterý agentura AFP. Houby, které policie loni v říjnu zabavila, skončily u charitativních organizací.

Příliš mnoho hub si podle francouzského soudu z lesa na východě země odnesli dva Rumuni. Každý z nich proto dostal podmíněnou pokutu 500 eur (12.600 Kč), informovala dnes agentura AFP. Předpisy departementu Haute-Saône dovolují lidem nasbírat v lese nanejvýš pět kilogramů hub na osobu, nad deset kilogramů už jde o trestný čin. Rumunská dvojice si jich z lesa odnesla 266 kilogramů.

Milovníci houbových pokrmů mohou mykologovi Oldřichu Pojeznému z Nového Města na Moravě jen závidět. Má totiž přísun čerstvých hub zajištěný po celou zimu. Podařilo se mu vypěstovat si chuťově vynikající penízovku sametonohou, sklízet může neustále.

Také milujete pokrmy z hub? Jistě nám dáte za pravdu, že není nad to, připravit si nějakou pochoutku z čerstvých plodnic. A je to reálné i nyní přes zimu.

Student Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU) Lukáš Picek se podílel na vývoji mobilní aplikace Svampeatlas, která umí rozpoznávat houby, mapovat je a sdílet souřadnice s ostatními uživateli. Aplikace je výstupem stejnojmenného projektu s dánskými kolegy z kodaňské univerzity, dokáže rozpoznat 1400 druhů hub. V Dánsku, pro které vznikla, se díky ní uživatelům dokonce podařilo zachytit i vzácné druhy, řekla mluvčí ZČU Šárka Stará.

Název „reishi“ pochází z Japonska, v Číně se nazývá ling či, což znamená „houba nesmrtelnosti“. Jedná se tedy o tradiční prvek čínské lidové medicíny.

V zimě v lesích moc lidí nepotkáte, protože většina z nich chodí houbařit na podzim. To je jeden z lákavých důvodů, proč byste na houby měli vyrazit právě teď.

Vyrazit v zimě na houby určitě není nijak složité. Za předpokladu, že ještě nějaké rostou. V lednu by to neměl být nijak extrémně velký problém. Matka příroda to vymyslela opravdu sofistikovaně a na leden připravila některé druhy, které rozhodně mají kuchyňské užití.

Student Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU) Lukáš Picek se podílel na vývoji mobilní aplikace Svampeatlas, která umí rozpoznávat houby, mapovat je a sdílet souřadnice s ostatními uživateli. Aplikace je výstupem stejnojmenného projektu s dánskými kolegy z kodaňské university, dokáže rozpoznat 1400 druhů hub. V Dánsku, pro které vznikla, se díky ní a jejím uživatelům dokonce podařilo zachytit i vzácné druhy, řekla ČTK mluvčí ZČU Šárka Stará.

Vzít si na začátku ledna košík, navléknout na sebe péřovku a vyrazit na houby? Klepete si na čelo a myslíte si cosi o ne dobrém zdraví autora tohoto článku? Tak se ale velmi pletete, teď je totiž naprosto ideální čas na houbaření. Roste hned několik jedlých druhů a mají velkou výhodu - jejich červivost je prakticky nulová.

V České republice jsme zvyklí konzumovat hřiby, žampióny anebo hlívu ústřičnou. V posledních letech je ale stále více využívána i asijská houba zvaná shiitake, jejíž český název zní houževnatec jedlý.

Houbařskou sezonu už připomínají jen fotky na sociálních sítích a vzpomínky. Nebo snad ne?

Houby rostoucí na stromech či pařezech jsou pro mnohé neužitečné prašivky, ale to je omyl. Řada z těchto dřevních hub v sobě skrývá nejen kulinářskou pochoutku, ale také něco mnohem užitečnějšího – léčivé látky. Mnohé z nich jsou už od nepaměti užívány v lidovém léčitelství. Pojďme se podívat, co můžeme najít po našich lesích.

Kdo by neznal lanýže? Nejdražší houby světa jsou snem mnoha lidí, kteří by je rádi našli. Samozřejmě se i pěstují za účelem generování nemalých zisků. Existuje hned několik druhů lanýžů. Tím nejdražším je bezesporu bílý lanýž označovaný latinsky jako Tuber magnatum.

Nevíte, co si počít s houbovou drtí, která vám pokaždé zbude na dně dózy se sušenými hřiby? A co dělat, když se vám letos nepoštěstilo a o plných košících si můžete nechat jenom zdát? Máme řešení pro každou situaci.

Máte rádi asijské pokrmy a zaujala vás v nich černá, gelovitá konzistence a přitom křupavá houbička? Jmenuje se ucho Jidášovo a je nezbytnou součástí většiny asijských jídel a zároveň i léčivkou. A co by vás mohlo zajímat nejvíce, můžete si ji i v zimě třeba nedaleko domova. Kde ji hledat? Poradíme vám.

Vyrážíte do lesů i touto dobou? Aby ne, v lese je vždycky příjemně, a to i v době, kdy neroste tolik hub jako přes sezonu. Přesto se ale můžete s některými potkat.

Milujete čínskou kuchyni? Pak jistě znáte ucho Jidášovo. Tato zdánlivě nenápadná, ale přece velmi specifická houba je nedílnou ingrediencí mnohých z nich. Už jenom samot název ucho Jidášovo je nesmírně zajímavý. Vždyť podle tradičních legend houbu naši na stromě, který se stal posledním útočištěm Jidáše.

Prosincové dny jsou poměrně sychravé a mnohé lidi nijak nenutí vyrazit do přírody. Je to škoda, protože se tady můžete setkat s poměrně zajímavými houbami, které jednak hezky vypadají a jednak mají vcelku solidní užitné vlastnosti. Jednou z typických nejenom prosincových hub je bezesporu šťavnatka pomrazka.

Pokud pěstujete svoje vlastní houby, víte, že to není až tak složité. Dokud se nevyskytne nějaký problém. A tím mohou být právě choroby. V tomto článku si uvedeme, které choroby se u domácky pěstovaných hub vyskytují nejčastěji a popřípadě také to, jestli je možné se jich zbavit (je-li to možné).

Počasí aktuálně přeje, v níže položených oblastech až teprve nyní přichází silnější mrazy. I proto se stále vyplatí vyrazit do lesa. Setkat se tady můžete s mnohými zajímavými houbami. Typická pro listopad a nyní i pro kousek prosince je bezesporu čirůvka špinavá. Jedná se o houbu, která je mnohdy především kvůli čirůvce fialové opomíjená, nicméně je jedlá a připravovat se z ní dají nejrůznější pokrmy. Jak vlastně tato houba vypadá, kde roste, s čím ji lze zaměnit a jaké je její využití?

Ačkoliv se houby významně podílejí na fungování ekosystémů, vědci si doposud nebyli zcela jisti, které faktory ovlivňují jejich výskyt a diverzitu. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR se snažili porozumět jejich rozšíření v prostředí, a tak shromáždili údaje získané metodami masivního paralelního sekvenování (tzv. high-throughput-sequencing).

Vypěstovat si vlastní houby je skvělé, když je na tom příroda bledě. Někdy prostě nejsou vytvořeny ideální podmínky pro růst hub, a tak dochází k tomu, že houbaři si z lesa často nosí prázdné košíky. Neustále slyšíme, že podmínky pro růst hub nebyly dobré. Ale jaké jsou tyto podmínky? Jejich znalost vám pomůže při pěstování hub, a trochu také při jejich sběru v přírodě.

Podzimní les je plný nejrůznějších překvapení. S klasickými houbami už se nejspíše nesetkáme, nicméně najít lze hodně zajímavých druhů, a to nejenom vynikající hlívu ústřičnou, která je aktuálně k nalezení v mnohých lokalitách po cel ČR. Hodně zajímavou, leč ne příliš sbíranou houbou je bezesporu čirůvka fialová. Jak tato houba vypadá, s čím si ji lze splést a jaké jsou její účinky na lidský organismus? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Věděli jste, že na houby můžete vyrazit i v listopadu, kdy už je opravdu pořádná zima? Mykologové tvrdí, že i v listopadu rostou houby. Nečekejte ale stejné druhy, které můžete vidět časně na podzim nebo v létě. V tomto článku vás seznámíme s chutnými houbami, které si ještě stále můžete nasbírat a připravit si z nich spousty lahodných pokrmů. Některé z těchto hub jistě znáte, jiné vám mohou rozšířit obzory.

Pěstované houby jsou v Česku zatím nedoceněnou potravinou, přestože lidskému organismu prospívají.

I když má růst hlavně na trouchnivějících jehličnanech ve vyšších polohách, nenápadné, za to smrtelně jedovaté čepičatky jehličnanové je v Olomouckém kraji plno i v lužních lesích.

Letošní sezona hub se sice blíží ke konci, ale stále je máte šanci ještě v lese najít. Možná byste tomu nevěřili, ale na houby si můžete zajít ještě teď. Někteří houbaři si na konci října nosili plné koše hub. Zjistěte, kde ještě můžete v různých krajích na houby narazit.

I když lesy v Olomouckém kraji mnohde vyplenil kůrovec, pomalu končící houbařskou sezonu to nepoznamenalo. Vydařila se. Zejména ve druhé polovině léta a v říjnu. Poznali to i v nemocnicích, kde letos skončily tři desítky lidí s otravou. Jednalo se o ty nejzávažnější případy, kdy lidé snědli nejjedovatější české houby.

Po několika dnech nočních mrazů očekávají meteorologové o víkendu mírné oteplení, které opět může lákat masy lidí do lesa na houby. Pozorovatel přírody Rudolf Kovařík z Šindelové ale varuje, že přemrzlé houby mohou člověka zle potrápit. Podle mykologů jsou nejméně odolné mrazům právě hřibovité houby.

Typicky podzimní houby václavky jsou při nesprávném zpracování mírně jedovaté. Na sušení se nehodí, ale když zkusíte náš recept na guláš, pochutnáte si. Co je dobré vědět při jejich sběru a zpracování?

Najít v lese vzácnější houbu je poměrně náročné a mnohým z nás se to v podstatě stane bezděky. V podstatě ani nevíme, oč se jedná. Typickým příkladem je šupinovka tmavošupinná. Ta vypadá doslova náramně. Když se navíc podaří najít takový trs jako nám, velké lesní potěšení je na světě. I proto se vyplatí tuto houbu popsat, podívat se na to, kde se vyskytuje a upozornit na případnou záměnu. O užitku psát nebudeme, kromě estetického dojmu fakticky žádný není. Je totiž nejedlá.

Vyrazili jste do přírody a našli velkou pýchavku? Nejspíše jste si mysleli, že do vašeho košíku poputuje pýchavka obrovská označovaná jako vatovec. Možno tomu tak ale nebude, setkat se totiž můžete i s pýchavkou dlabanou. Tato skvělá houba je možná poněkud vzácnější, z pohledu kuchyňského využití je však skvělá. Proto se na ni podíváme podrobněji v následujících řádcích. Zaměříme se na její vzhled, možnou záměnu a samozřejmě využití.

Podzim se pomalu chýlí ke konci a čeká nás několik krásných sluncem zalitých dní. Toho jsme samozřejmě využili a vyrazili do lesa. Žádnou velkou úrodu jsme rozhodně nečekali, nicméně v poslední houby podzimu jsme skrytě doufali. Jasně, v listopadu přijde ještě hlíva ústřičná a mnohé jiné houby pozdního podzimu, skoro zimy, nicméně s mnohými druhy už je letos nadobro konec. Jak tedy vypadala naše procházka z pohledu nějakého toho úlovku?

Užíváte si současné krásné počasí v lese při sběru hub? V tom případě se vám jistě bude hodit článek z roku 1904, popisující časté omyly a nepravdivé legendy týkající se rozlišování jedlých a nejedlých hub.

Ačkoliv už svatý Václav den svého jména dávno oslavil, václavky se v lesích Žďárska objevily až nyní. A spolu s nimi plní košíky houbařů také ryzce, bedly nebo čirůvky fialové. Houbaři mají prostě letos žně.

Úroda hub byla i letos poměrně bohatá, a tak není od věci myslet na jejich co možná nejefektivnější skladování. Nikdy nevíte, kdy se vám budou houby v zimě hodit. Taková houbová omáčka z praváků nebo babek či jiných hub v době, kdy je krajina pod sněhem, skvěle zahřeje a uspokojí chuťové pohárky. Mražení hub patří mezi nejčastější způsoby jejich uchování. Více oblíbené je snad už jenom jejich sušení. Jak by se tedy houby měly mrazit?

Víte, kterou houbu mají houbaři rádi, i když ji nejčastěji nechají růst? Ano, hádáte správně, jedná se o muchomůrku červenou. Tato krásná pohádková houba s nádherným červeným kloboukem posetým bílými tečkami je doslova ozdobou lesa. Pokud se s ní potkáte, většinou si ji vyfotíte. Některé kusy vypadají vskutku skvostně.

Houbaření patří mezi nejoblíbenější koníčky obrovského množství Čechů. Zajít si do lesa na příjemnou procházku, donést navíc košík hub jako bonus, je skvělé. Bohužel se ale často setkáváme spíše s tím, že před lesem najdeme doslova parkoviště.

„Košík? Ten doma nemám,“ rozesmál se 40letý Mexičan George, když jsem mu diktoval nezbytné věci k houbaření. Kraťasy jsem mu vymluvil, ty se do lesa kvůli klíšťatům nehodí. Při zmínce o nich mu úsměv trochu ztuhl. Slíbil jsem, že vše podstatné včetně repelentu zajistím. Všichni účastníci – Mexičan, Američan a Filipínka – už nějakou dobu žijí u nás, ale tuhle bláznivou českou zálibu půjdou provozovat poprvé.

Houbařská sezóna vrcholí. Není se proto čemu divit, že se na tebe ze všech stran valí fotografie vzácných úlovků i obřích exponátů, které si zaslouží obdiv. Češi patří ve sbírání hub na absolutní špici. Jen málokdo ale zná následující fakta.

Přinesli jste si z lesa košík plný hub, které nestačíte sníst čerstvé? Usušte je a schovejte na horší časy. Jistě v zimě oceníte, že si je můžete přidat do pořádné bramboračky, která vás zahřeje a provoní pošmourné chladné dny.

Už od nepaměti se traduje, že houba se musí při sběru velmi jemně vykroutit ze země. Pro opravdové houbaře se jedná o samozřejmost, kterou berou v potaz. Mnozí ovšem bohužel tento postup nedodržují, a to především u bedel. Ano, bedla vysoká se nezřídka stává obětí doslova barbarského činu. Právě na tento nesprávný sběr se zaměříme mnohem podrobněji v následujících řádcích. Ač bude text možná triviální, jeho úkolem je upozornit na tyto rádoby houbaře.

Houbová sezona aktuálně kulminuje a zřejmě ještě nějaký ten týden budou mít houbaři žně. Najít se dá prakticky všechno, nicméně mnohé plodnice nejsou použitelné. Proč? Samozřejmě kvůli červivosti. Jsou houby, jež jsou prolezlé kompletně, nebo plodnice pouze částečně červivé.

Jdete po lese a nejednou vás doslova ochromí nepříjemný pach podobný tomu, jaký vydává hnijící maso. Nic zvláštního, setkali jste se s hadovkou smrdutou. Tato houba dokáže páchnout i několik desítek metrů ve svém okolí. Jinak je ale také v určitém stádiu překvapivě jedlá. My se v následujících řádcích na tuto hříčku přírody nápadně připomínající pánská rozmnožovací ústrojí podíváme mnohem podrobněji.

Na řadě míst republiky roste v těchto dnech tolik hub, že je někteří sbírají i za jízdy z kola, ačkoliv se původně na sběr ani nechystali. Jedou, vidí, nedá jim to, seberou a za chvíli mají plnou tašku.