Jan Lucemburský

Historie Česka je plná klíčových událostí od středověkých konfliktů a reformy kalendáře po vznik politických stran a deklaraci nezávislosti, které formovaly jeho národní identitu a postavení v Evropě.

Za devatero horami i řekami leží bohaté mocnářství, kde se všem žije dobře. Prostý člověk dostává za práci zaplaceno víc než v jakémkoliv jiném království, vrchnost vybírá jen nízké daně, zajišťuje kvalitní zdravotní péči, a ještě lidu ledasco dopřává zdarma, třeba užívání hromadné dopravy. Ne, není to pohádka, i když to tak zní. V těch se navíc málokdy hovoří o nejvyšším HDP na hlavu v Evropě. Vítejte v Lucembursku!

Rytíř Raimondin skousne ret. Tohle se neposlouchá dobře. „Přísahal jsem, že v sobotu ji nebudu navštěvovat,“ vysvětluje bratrovi, proč odmítá navštívit manželku, krásnou Meluzínu. „Jsi hlupák. Říkám ti: Podvádí tě!“, nedá se odbýt sourozenec.

Jako první údajně zaznamenal stopy stříbra mnich ze sedleckého kláštera v druhé polovině třináctého století. Objev si označil mnišskou kutnou, tedy vlastním hábitem.

Dějepis nemusí být nuda. Při pohledu na rodokmeny českých panovníků se dějiny stávají daleko osobnějšími. Můžeme sledovat, jak vládci přicházeli a odcházeli a jak se měnila i tvář naší země.

Dnes si připomínáme méně známou, ale mimořádně zajímavou ženu středověku. Beatrix Bourbonská, druhá manželka českého krále Jana Lucemburského, zemřela 23. prosince roku 1383.

Povodně byly a jsou přírodními katastrofami, které postihují naše území zcela pravidelně. Bez ohledu na naše snahy řeky spoutat, jejich ničivá síla se čas od času projeví. Jako třeba v roce 1342.

Jan seděl v tichu klášterní cely a jeho myšlenky se točily kolem minulosti, kterou nelze změnit. Každý jeho krok, každý vzdech připomínal rozhodnutí, které učinil, vraždu strýce Albrechta I.

Původně se jmenoval jen Kostelec, přídomek Zbořený se mu dostal až po rozvalení vojskem dobytého hradu.

Maková hora - její jméno nesouvisí s mákem, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale se slovy „má kovy“, tudíž lze předpokládat, že vrch mohl skýtat ložiska nerostných surovin.

Hledáte místo, kde se advent neomezuje jen na punč a vánoční trhy? Vydejte se do Polska. Jen pár hodin od českých hranic leží krásná historická města nabízející zábavu, kterou si užije celá rodina. Do Vratislavi, Poznaně, Bydhoště a Gdaňsku se pohodlně dostanete vlakem bez jediného přestupu, jen při cestě do Toruně budete jednou přestupovat.

Hrad Zvíkov nad soutokem Vltavy a Otavy fascinuje svou historií, gotickou architekturou a tajemnými pověstmi, včetně slavného Zvíkovského raráška.

„Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolu stát před súdnú stolicí Boží! Hin sa hukáže, hdo z nás...“ To zvolal chodský vzbouřenec Kozina, než ho kat oběsil v Plzni na dvoře dnešního plzeňského pivovaru 28. listopadu 1695.

V Uherském Hradišti skončily práce na opravě a rozšíření silničního mostu přes řeku Moravu, od čtvrtka je opět plně průjezdný. Stavební úpravy za zhruba 57 milionů korun, které na mostě z roku 1954 výrazně omezovaly provoz, začaly letos v únoru. Most pojmenovaný po podnikateli Janu Antonínu Baťovi spojuje centrum Uherského Hradiště se sousedním Starým Městem. Vede po něm frekventovaná silnice I/55.

Mezi svými cechovními druhy se těší velké vážnosti. Takové, že ho ostatní následují i do boje, když je to třeba. Jistý Vodička, představený cechu řezníků, v roce 1310 vede jeho členy do bitvy o Prahu, kterou svádí Jan Lucemburský s Jindřichem Korutanským. Za odměnu bude povýšen na pražského primátora a cech získá řadu privilegií.

Dnes vás zveme na výlet ke zřícenině hradu Kamýk, která patří k nejpůsobivějším místům Českého středohoří. Leží jen pár kroků od Porty Bohemicy a výhled z

Když jel Jan Lucemburský u Kresčaku zcela slepý do největší bitevní vřavy, pronesl památnou větu: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“. My se dnes s Angličany válčit nechystáme, ale v hospodách to může být také docela pěkná řež. Bojovat se ovšem nebude meči, nýbrž znalostmi.

Osmnáctého listopadu 1297 zaplatil český král Václav II. 5 000 zlatých za zisk Klatovska a Sandoměřska. Je to výjimečné období, kdy český král byl pohádkově bohatý.

Středověk byl podruhé varován, napsal český spisovatel Jan Šmíd ve svém historickém románu Ve znamení lva o bitvě u Morgartenu, kterou před 710 lety, 15. listopadu 1315, vybojovala armáda nově vzniklé Švýcarské konfederace proti rakouským vojákům. Po bitvě u Courttrai, vybojované o dva roky dříve, to byl totiž už druhý střet, v němž pěchota rozdrtila těžkou jízdu, považovanou za nejsilnější středověkou zbraň.

Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.

Byl to pozoruhodný historický paradox. Její děd Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, v níž francouzského panovníka porazil anglický král Eduard III., otec Richarda Plantageneta, ženicha Anny Lucemburské. V Anglii je uctívána dosud.

Zlatá je barva slunce a štěstí a může představovat také vítězství či nesmrtelnost. Symbolizuje cokoliv drahocenného a hodnotného, protože má božský lesk. Asi […]

Kralice na Hané – jsou městysem ležícím sedm kilometrů východně od Prostějova. Mají bohatou historii a svým významem a polohou dokonce zastiňovaly Prostějov. Původně byly trhovou vsí v roce 1316 povýšené Janem Lucemburským na městečko. Od panovníků se jim dostalo významných privilegií. Měly právo tržní, várečné, hrdelní i hradební. Byly markraběcím zbožím a od konce 15. století byli jejich majiteli Cimburkové, Pernštejnové, Haugvicové z Biskupic, Sam-Neuburkové, Rottalové a Seilernové. Bylo zde sídlo farnosti, tvrz a od konce 18. století zámek.

Do původní krypty v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně se ve středu po více než 60 letech vrátily ostatky někdejšího moravského zemského hejtmana a jedné z největších osobností své doby, Jindřicha z Lipé (1275-1329). Kdysi byly náhodně objeveny při rekonstrukci parovodního potrubí pod podlahou v chrámu. Kosti detailně zkoumali vědci.

Ostatky připisované vlivnému šlechtici 14. století Jindřichovi z Lipé se vrátí na své původní místo odpočinku. Po roce a půl skončil výzkum ostatků nalezených v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Dnes, tedy ve středu 5. listopadu, zde proběhne pietní akt jejich uložení zpět do hrobky.

Město Louny bylo založeno zhruba v polovině 13. století. Dodnes jsou zde k vidění zbytky městského opevnění. To, které se dochovalo, pochází zejména z 15.-16. století, avšak první písemná zmínka o hradbách se objevuje již v roce 1317 v listině Jana Lucemburského. Opevnění a Žatecká brána Lounské opevnění bylo důležitým prvkem středověkého obranného systému.

Vítejte u pondělních knižních novinek. Dnes nás čeká dávka nových knih za dva týdny a protože se trh už připravuje na Vánoce, je opravdu z čeho vybírat. Tak se nebudeme zdržovat a jdeme na to. Romantika, thrillery, detektivky i životopisy už čekají!

Ujměte se jednoho z řady národů a odstartujte tak boj o moc v pomalu se formujícím světě, jehož základy je třeba změnit ve jménu samotného lidstva. Dokáže váš národ přežít až do konce?

Narodit se ve středověku jako dívka z vyšších kruhů nebylo vůbec záviděníhodné. Dívka se okamžitě stala předmětem plánů sňatkové politiky své rodiny, většinou bez sebemenší šance ovlivnit svůj osud.

Přestože je teprve konec října, obchodní domy, kratší dny a teploty klesající k nule dávají jasně najevo, že Vánoce jsou za dveřmi.

Bez nadsázky se dá říct, že Lammingerové jsou v našich dějinách zapsáni jako typický příklad pobělohorského útisku sedláků. Spolu s páterem Koniášem jsou vlastně symboly doby temna.

Vstupní bránou do Českého ráje je historické město Jičín, které se proslavilo působením Albrechta z Valdštejna nebo pohádkovou postavou Rumcajse. V jeho okolí najdete spoustu zajímavých míst. Jedním z nich je i zřícenina hradu Veliš, ze kterého sice už toho mnoho nezůstalo, ale na druhou stranu si sem můžete udělat hezkou nedělní vycházku z Jičína. Trasa je dlouhá necelých sedm kilometrů.

Stojí tam, kde řeka Ohře kreslí dokonalý oblouk – jako paže ohnutá v lokti. Kamenný hrad Loket, přezdívaný „klíč ke Království českému“, není jen majestátní stavbou z dvanáctého století, ale i schránkou, která po osm set let střeží své tajemství.

Jan Lucemburský, jeho syn Karel IV. a s ním syn Václav IV., ti všichni byli viníky pozdějších husitských bouří.

Chodové jsou příslušníci českého etnika, kteří se od vrcholného středověku usadili v okolí západočeského města Domažlice (Taus), mezi Plzní a hranicí s Horní Falcí, Dolním Bavorskem a Chebskou oblastí. Jejich dialekt se jazykově liší od češtiny používané v psaném jazyce…

V tomto období začíná krystalizovat rozpor mezi katolickou církví, která zavádí vůči Židům stále přísnější restrikce, a panovníky, kteří mají ze židovského osídlení hospodářský užitek a snaží se mu poskytnout alespoň základní ochranu.

Na první pohled je to jako nějaký konflikt z historicky laděné telenovely: mladá královna versus půvabná vdova, její macecha, žárlivost, intriky a král mezi nimi. Termín válka královen ale historici nepoužívají jen tak, protože ve skutečnosti šlo o tvrdý politický konflikt, který otřásl samotnými základy království.

Dnes by člověk za pytláctví nebo neoprávněné kácení dřeva dostal pokutu, možná podmínku.

Praha - Spisovatel Vlastimil Vondruška v prvním díle řady Příběhy Afrodity Rossové s názvem Dědictví templářů poprvé použil prolínaní časových rovin. Příběh z 90. let 20. století se paralelně odehrává i v minulosti. Podobný princip Vondrušku před časem zaujal při čtení románu Františka Kožíka Město šťastných lásek, který je založen na prolínání přítomnosti a minulosti. Vondruška to řekl v rozhovoru s ČTK.

Herečka a operetní subreta Karlínského divadla měla život plný dramatických zvratů. Předčasně ovdověla, filmy, ve kterých hrála, skončily na dně archivu, ona sama zemřela v pouhých pětačtyřiceti letech.

Nejlépe dochované hodiny se staly nejznámějšími po celém světě. Miliony turistů je přijíždí obdivovat. Pravda, nejsou jediné. Ale snad nikde nekoluje zajímavější legenda než o našem pražském stroji. Řeč je o Staroměstském orloji, o němž padla první zmínka před 615 lety.

Svět se mu klaní jako básníkovi i skladateli, ale tento francouzský mistr slova i not má práci na hlavní úvazek. Je sekretářem a důvěrníkem českého krále, s nímž ho pojí vzájemná úcta a obdiv.

Brána do Krušných hor, území s hojným výskytem památek, navíc součást jedné z nich byla v minulosti titulovaná jako osmý div světa. To vše coby charakteristika patří k městu Ostrov.

Dnešní Časosběr bude pro mě velice osobní. Z medailonku pod texty pozorný čtenář ví, že jsem se narodila v Mostě, do odchodu na vysokou školu jsem žila v nedalekém Litvínově. Můj výhled z pokojíčku byl téměř dvacet let mého života tvořen nedalekou rafinérkou. A když jsem se rozhodla jet tramvají směrem na Most, dokonce jsem jí projížděla. Toto spojení mezi Mostem a Litvínovem bylo otevřeno již v roce 1901. Za chemičkou se moje oči mohly pokochat výhledem na hrad Hněvín, vlevo stál osamoceně Kostel Nanebevzetí Panny Marie. A vedle něj byla velká volná plocha, na které jsem se pak učila řídit. A právě o téhle prázdné ploše bude dnešní článek.

"Z těla mi odpadávají celé kusy kůže i s masem" - napsal v jednom ze svých posledních dopisů - "Ten zápach je strašný a žádné kadidlo ani voňavky ho nepřehluší..."

Kvízy všeobecných znalostí patří mezi ty oblíbené. Dnes pro vás jeden takový máme. Otestujte si vaše všeobecné znalosti z historie, biologie i zeměpisu. A hlavně se u toho dobře pobavte.

Nemusíte procestovat celou Evropu, abyste měli možnost prohlédnout si korunovační klenoty lucemburských panovníků. Stačí navštívit Klášter minoritů Praha, kde roku 1311 proběhla svatební slavnost Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Přibližně jen 6 km od Františkových Lázní leží malá vesnice s názvem Ostroh spadající pod obec Poustka. Zde se nachází i hrad Seeberg, který před demolicí zachránila parta nadšenců. Díky nim se můžeme nechat okouzlit jeho krásou.

Dříve byl tento pokrm jednoduchým a levným jídlem. Dnes si opět získává oblibu, lidé zkoušejí nejen sladké varianty, ale i ty slané, které se těší velkému zájmu.

Od středověké roztříštěnosti přes švédskou Potopu, dělení velmocemi až po hrůzy druhé světové války – polské dějiny jsou kronikou katastrof i zázračných návratů.

Brno - Socha moravského markraběte Jana Jindřicha, bratra císaře Karla IV., stojí ode dneška v Brně-Králově Poli před kartuziánským klášterem. Letos uplynulo 650 let od roku, kdy markrabě klášter založil s manželkou Alžbětou. V roce 1375 však také zemřel. Instalace a odhalení sochy je vyvrcholením projektu, který zahájil Marian Charvát před třemi lety v Mělníku, tedy k 700. výročí narození markraběte.

První úspěšný císařský řez, při kterém přežila jak matka, tak i dítě, se podle některých historiků a gynekologů uskutečnil v roce 1337 v Praze. Porodila jím Beatrix Bourbonská, druhá manželka českého krále Jana Lucemburského.

Mikulov (Břeclavsko)/Znojmo - Krojované průvody připomínající příjezd českého krále dnes prošly Mikulovem na Břeclavsku a Znojmem, kde se souběžně konají dvě největší vinobraní. Pálavské vinobraní v Mikulově tradičně zpestřuje průvod Václava IV. s družinou, Znojemské historické vinobraní má v čele průvodu jeho děda Jana Lucemburského. Do obou měst přijely desetitisíce návštěvníků, kteří míří za burčákem, vínem a pestrou zábavou.

Otevřením prodejních stánků v centru Mikulova i Znojma včera odpoledne začaly dvě největší vinařské akce roku na jihu Moravy. Souběh termínů Znojemského historického vinobraní a Pálavského vinobraní není výjimečný, stalo se tak i v letech 2022 a 2023, předtím v roce 2015. Oběma městy včera večer prošly menší průvody v historických kostýmech. V obou případech předznamenaly větší průvody naplánované na sobotní odpoledne.

Druhá část našeho seriálu vás zavede na hrady, které možná nejsou tolik známé, ale rozhodně stojí za návštěvu. Seeberg uchvátí krásně zachovalou architekturou, Kynžvart láká na zříceninu s výhledy,…