Jaroslav Heyrovský

Všechny plasty nelze společně recyklovat. Například etiketa lahve od aviváže by se měla sundat předtím, než se vhodí do tříděné popelnice. „Etiketa může být polypropylen, polyetylen, stejně jako víčko. Snaha je, aby plasty se separovaly a mohly se zpracovávat každý zvlášť s cílem získat kvalitní recyklát, kvalitnější produkt,“ popisuje Martin Kalbáč z akademického Ústavu fyzikální chemie. Jaké materiály vědci vyvíjí místo plastu? Poslechněte si reportáž.

Prácheňské muzeum v Písku vystaví od 29. listopadu do 4. prosince středověkou Jarlochovu kroniku.

Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela letos obdržela trojice vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig působící v USA. Oceněni byli za výzkum bank a finančních krizí.

Královská švédská akademie věd ve středu oznámila, kdo letos získal Nobelovu cenu za chemii. Oceněni byli Američané Carolyn Bertozziová a K. Barry Sharpless a Dán Morten Meldal. Pracují v oblasti molekulárního výzkumu, konkrétně byla tato trojice oceněna za revoluční způsob spojování molekul.

Nobelovu cenu za chemii letos získali Barry Sharpless, Morten Meldal a Carolyn Bertozziová. Královská švédská akademie věd ocenila jejich zásluhy na vývoji bioortogonální a funkční chemie, které je známa také jako klikací chemie.

Kritické myšlení, analýza dat, prezentace i obhajoba získaných výsledků. Na 35. ročníku Mezinárodního turnaje mladých fyziků v rumunském Temešváru zastupoval Česko tým pěti středoškoláků. Po náročných kolech získal v mezinárodní konkurenci stříbrnou medaili a umístil se těsně za vítězným týmem z Německa. Podle Akademie věd ČR jde o velmi náročné klání, které se vymyká běžným vědomostním soutěžím.

Zemní plyn může být i zadarmo. V dnešní době energetické krize takové tvrzení zní jako nesmysl, ale je pravdivé. Problém je, že z takového plynu nemáme žádný užitek. Vzniká totiž jako odpad při těžbě ropy. Na to, aby se sbíral a dále využíval, je ho v místě těžby málo, a tak se jeho zpracování nevyplatí. Protože zemní plyn tvořený metanem má drastický skleníkový efekt, ihned se spálí. Takto vznikne oxid uhličitý, který je sice ikonickým skleníkovým plynem, ale výrazně mírnějším než metan. Čeští fyzikální chemici mají ale lepší nápad. Nepotřebný metan chtějí přeměnit na velmi užitečný metanol.

Zní to jako protimluv. Restaurátoři přece historické předměty zachraňují, proč by je tedy měli ničit? Samozřejmě, že poněkud přeháníme. Problém je v tom, že některé restaurátorské postupy jsou pro ošetřovanou památku náročné a restaurátoři musí být při své práci velice opatrní, aby pozitiva zásahu jasně převážila nad případnými negativy. Jejich činnost teď můžou značně usnadnit vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Vyvinuli speciální emulzi, která jednoduše a šetrně odstraní vrstvy, kterých se zbavit je zatím velmi obtížné. Nová látka už míří do praxe díky novému spin-offu.

Autor této rubriky si jako první v českých médiích dal tu práci a dohledal všechny nositele Nobelovy ceny spjaté s Českou republikou rodištěm, bydlištěm, či předky. Jejich počet i jejich příběhy čtenáře tohoto textu určitě udiví…

Rychlost a výkonnost počítačů, mobilů a dalších elektronických zařízení závisí na operační paměti RAM. Jenže materiály používané v současných paměťových zařízeních, např. křemík, dosáhly svých mezí a další zmenšování a zrychlování už prakticky není možné. K trudnomyslnosti ale není důvod. Výzkumníci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR objevili zajímavé vlastnosti jodidu chromitého – materiálu, který otevírá cestu k dosud nemožnému.

Právě před 100 lety provedl Jaroslav Heyrovský sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev. V roce 1959 za něj získal Nobelovu cenu a polarografie byla po řadu let jednou z nejpoužívanějších analytických metod na světě.

Vyrobená je ze slané vody, zinku a grafitu. Tedy materiálů, které jsou velmi levné a zároveň nevýbušné a nehořlavé. Řeč je nové nabíjecí baterii, kterou si nechali patentovat vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Zdá se, že by mohla vyřešit problém, který současné baterie mají. Tedy právě cenu a to, že občas explodují. Záleží ale na tom, jestli se podaří nalézt vhodného komerčního partnera.

Každou sobotu v pracovně natahoval hodiny držiteli Nobelovy ceny za chemii. Jaroslava Heyrovského poznal na sklonku jeho života. Vědecký pracovník Lubomír Pospíšil nedávno oslavil jednaosmdesát let. Vzpomínky na objevitele polarografie, jehož vídával denně v laboratořích současného Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského v Praze, má ale stále v živé paměti. „Je mýtus, že se jedovatá rtuť podepsala na Heyrovského zdraví,“ říká v rozhovoru pro Deník stále aktivní vědec.

Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský provedl v laboratoři sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev. V roce 1959 za něj získal Nobelovu cenu a polarografie byla po řadu let jednou z nejpoužívanějších analytických metod na světě.

Před sto lety, v únoru 1922, se zrodila polarografie. Spíš než principy vědecké metody lidé už ze školy znají jejího objevitele - Jaroslav Heyrovský se stal vůbec prvním Čechem, který získal Nobelovu cenu. Polarografie kdysi proslavila Československo ve vědeckých kruzích celého světa, do Prahy se sjížděli zájemci o analytickou metodu z nejrůznějších ústavů, univerzit a laboratoří.

Problémy s hořícími bateriemi nejsou až tak časté, nicméně v pravidelných intervalech se informace o tomto neslavném fenoménu v médiích objevují. Tak jako tak by ale měla přijít přítrž. Vědci Akademie věd ČR totiž patentovali baterii, jež hořet nebude. Zkonstruovali speciální model, který zvládne prakticky všechno.

Další úspěch pro Akademii věd ČR. Její odborníci totiž vyrobili vysokonapěťovou baterii, která nebude hořet, ani vybuchovat. Zároveň je podle vědců levná a má vysokou kapacitu.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd…

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky funguje na principu elektrochemické reakce.

Čeští vědci získali patent na vynález nové baterie, která má oproti současným bateriovým článkům mnoho výhod jako je například nehořlavost a nemožnost výbuchu. Zároveň může fungovat efektivně i za nízkých teplot.

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. AV o technologii informovala v tiskové zprávě.

Podle výzkumníků baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. AV o technologii informovala ČTK v dnešní tiskové zprávě. Podle akademie baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností - včetně role strukturních defektů.

Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela. Uděluje se pravidelně 10. prosince a…

Odsouzením starých zločinů se justice zbaví stínů minulosti, zdůrazňuje Neela Winkelmannová, která se zasadila o stíhání bývalých komunistických politiků za smrtící zákroky na hranicích.

Proslulé i zapomenuté osobnosti českých a slovenských dějin představí rozsáhlý knižní projekt Dějiny sebevědomí: Diplomaté bez pasu.

Rektorem Univerzity Pardubice by se pro následující čtyřleté období měl stát současný prorektor pro vědu a rozvoj Libor Čapek z Fakulty chemicko-technologické.

Karel Čapek se Nobelovy ceny za literaturu nikdy nedočkal, a to byl nominován rovnou sedmkrát. První Čech, který tuto prestižní cenu získal, byl vědec Jaroslav Heyrovský, který proměnil až svou osmnáctou nominaci. Muž, jenž se zasloužil o proslavení Československa a hlavně provedl revoluci v chemickém oboru, byl ztělesněná skromnost. Jaké těžké zkoušky musel překonat?

Královská švédská akademie věd ve středu vyhlásila držitele Nobelovy ceny za chemii. Jsou to Němec Benjamin List a Američan David MacMillan. Prestižní ocenění dostali za vývoj nového způsobu konstrukce molekul – asymetrické organokatalýzy.

Ostravské studio České televize připravilo pokračování dokumentární série České zázraky. Osm dílů přinese další příběhy českých vědců a jejich vynálezů či objevů, které zásadně změnily život lidí na celém světě k lepšímu.

Seskupování molekul do funkčních proteinových komplexů je zcela zásadní pro správné fungování mnoha biologických procesů.

Dnes uplynulo přesně 53 let od smrti jednoho ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny, Jaroslava Hyerovského. Loni tomu navíc bylo 60 let od doby, kdy z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za objev polarografie. Společně s básníkem Jaroslavem Seifertem není však jediný, kdo získal Nobelovu cenu a narodil se na území Česka.

Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se 26. října 1959 stal v té době osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá elektrolýzou určit pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925. Na Nobelovu cenu byl, než ji získal, navržen třikrát.

Na gymnáziu Petra Bezruče probíhá výstava s názvem „Příběh kapky“. Výstava je věnována českému vědci, nositeli Nobelovy ceny za chemii, akademikovi Jaroslavu Heyrovskému.