Jaroslav Heyrovský

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd…

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky funguje na principu elektrochemické reakce.

Čeští vědci získali patent na vynález nové baterie, která má oproti současným bateriovým článkům mnoho výhod jako je například nehořlavost a nemožnost výbuchu. Zároveň může fungovat efektivně i za nízkých teplot.

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. AV o technologii informovala v tiskové zprávě.

Podle výzkumníků baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. AV o technologii informovala ČTK v dnešní tiskové zprávě. Podle akademie baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností - včetně role strukturních defektů.

Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela. Uděluje se pravidelně 10. prosince a…

Odsouzením starých zločinů se justice zbaví stínů minulosti, zdůrazňuje Neela Winkelmannová, která se zasadila o stíhání bývalých komunistických politiků za smrtící zákroky na hranicích.

Proslulé i zapomenuté osobnosti českých a slovenských dějin představí rozsáhlý knižní projekt Dějiny sebevědomí: Diplomaté bez pasu.

Rektorem Univerzity Pardubice by se pro následující čtyřleté období měl stát současný prorektor pro vědu a rozvoj Libor Čapek z Fakulty chemicko-technologické.

Karel Čapek se Nobelovy ceny za literaturu nikdy nedočkal, a to byl nominován rovnou sedmkrát. První Čech, který tuto prestižní cenu získal, byl vědec Jaroslav Heyrovský, který proměnil až svou osmnáctou nominaci. Muž, jenž se zasloužil o proslavení Československa a hlavně provedl revoluci v chemickém oboru, byl ztělesněná skromnost. Jaké těžké zkoušky musel překonat?

Královská švédská akademie věd ve středu vyhlásila držitele Nobelovy ceny za chemii. Jsou to Němec Benjamin List a Američan David MacMillan. Prestižní ocenění dostali za vývoj nového způsobu konstrukce molekul – asymetrické organokatalýzy.

Ostravské studio České televize připravilo pokračování dokumentární série České zázraky. Osm dílů přinese další příběhy českých vědců a jejich vynálezů či objevů, které zásadně změnily život lidí na celém světě k lepšímu.

Seskupování molekul do funkčních proteinových komplexů je zcela zásadní pro správné fungování mnoha biologických procesů.

Dnes uplynulo přesně 53 let od smrti jednoho ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny, Jaroslava Hyerovského. Loni tomu navíc bylo 60 let od doby, kdy z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za objev polarografie. Společně s básníkem Jaroslavem Seifertem není však jediný, kdo získal Nobelovu cenu a narodil se na území Česka.

Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se 26. října 1959 stal v té době osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá elektrolýzou určit pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925. Na Nobelovu cenu byl, než ji získal, navržen třikrát.

Na gymnáziu Petra Bezruče probíhá výstava s názvem „Příběh kapky“. Výstava je věnována českému vědci, nositeli Nobelovy ceny za chemii, akademikovi Jaroslavu Heyrovskému.