Lékař

Proč pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou tak rychle přibývá? A proč se mnozí k moderní léčbě dostanou pozdě? - Jak probíhá archeologický výzkum předmětů spojených s oběťmi genocidy v Srebrenici? Plzeňští odborníci zkoumají osobní věci obětí. - Senzory v poli, chytrá data a přesnější péče o úrodu. Vědci z Brna vyvíjejí systém, který může změnit způsob, jakým zemědělci reagují na počasí i rizika. - Kriticky ohrožený čolek velký se musí stěhovat kvůli plánované vysokorychlostní železnici. V Poodří se obojživeník usadil v tůni, která rychlé vlakové trati stojí v cestě. Moderuje Lucie Vopálenská.

Radioporadna o psaní, o tom obyčejném, každodenním a přitom často velmi důležitém. Píšeme na úřady, lékařům, do banky, do školy. Někdy reklamaci, jindy prosbu. Jindy jen potřebujeme, aby nám druhá strana rozuměla. A přesto se často stává, že texty bývají zbytečně složité a plné frází.

Afázie je získaná porucha řeči, nejde o poruchu inteligence. Člověk s afázií ví, co chce říct, ale nedokáže to správně vyjádřit, nebo naopak nerozumí tomu, co říkají ostatní. Komunikace vyžaduje trpělivost a respekt. Pacienti často využívají neverbální gesta. Zásadní roli v léčbě hraje klinická logopedie a afaziologie.

V olomoucké Fakultní nemocnici je to konkrétně Věra Zukalová, která se označuje za průvodce léčbou - sleduje pacienty, sestavuje s nimi tzv. holistické posouzení a pomáhá jim držet život pevně ve svých rukou. V našem studiu se rozpovídá a odpoví na vaše dotazy. Moderuje Dita Vojnarová.

Profesor Miloš Adamec patří mezi uznávané odborníky v oblasti cévní chirurgie, zejména v rekonstrukčních výkonech arteriálního řečiště. Ve své klinické praxi se dlouhodobě věnuje léčbě onemocnění tepen, která mohou vést k závažným komplikacím, jako je ischemie končetin či orgánů.

„Víme, že české děti ve věku 13 až 17 let tráví na telefonu v průměru něco přes čtyři hodiny denně. Sedmnáctiletí odemknou telefon asi 105krát denně, za polovinu otevření mohou notifikace, které děti vyrušují,“ říká novinářka Anna Košlerová, která se věnuje tomu, jak děti používají telefony doma i ve školách.

Přístup mladých lidí ve věku okolo 20 let ke vztahům a intimitě se postupně mění. Mají více informací a kladou větší důraz na kontrolu nad vlastním tělem a osobní hranice. Ochrana při sexu ale bývá často nedostatečná a dál se šíří i fobie z hormonů.

Je to model, který známe z komunistického Československa: strana si chce pojistit dozor nad občany skoro všude, proto nechá prověřené jedince tvořit tzv. uliční výbor. A ten kádruje, kontroluje a pozoruje spoluobčany. Na Kubě to dnes není jiné, byť (jak přibližuje reportáž Eduarda Freislera) zasloužilí revolucionáři a členové tamní ho Výboru na obranu revoluce mají oproti minulosti mizivý vliv. Doba je předběhla. /// Pokud skončíte na operačním sále, tak nějak automaticky očekáváte, že se dostanete „pod kudlu“ atestovanému lékaři. Jenomže jak ukazuje pátrání investigativního reportéra Jiřího Pšeničky, karlovarská krajská nemocnice je v podezření, že operace prováděli i nezkušení lékaři bez dozoru. Na problém upozorňovala bývalá ředitelka už před rokem, vědělo o něm i vedení kraje, přesto jej neřešilo. --- Každý všední den v 17 hodin vychází zpravodajský přehled Seznam Zpráv. Od pondělí do čtvrtka editorský výběr aktualit a zjištění načtený AI hlasy. V pátek členové týmu Seznam Zpráv přinášejí autorské ohlédnutí za uplynulým týdnem. Pětka SZ - za pár minut máte přehled.

Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.

Navzdory tomu, že ženy tvoří polovinu populace, lékařská věda jejich těla dosud dopodrobna neprozkoumala. A když chybí výzkumy, chybí i data, která pak způsobují takzvaný gender health gap, tedy mezeru, kvůli které o určité oblasti lidského zdraví nic nevíme. Důsledky jsou, především pro ženy, citelné. Nedůvěra lékařů, nedostatek popsaných příznaků, bagatelizace. A zatímco v zahraničí se už odborníci tématem zabývají, v Česku zůstává zatím spíš opomíjené. Proč se lékařská věda v případě žen zaměřuje hlavně na takzvanou bikini medicine, tedy na reprodukční orgány? Proč lékařky a lékaři ženám jejich potíže nevěří? A jak to změnit? O problematice gender health gap v MDŽ mluví členka Národního kontaktního centra - gender a věda při Akademii věd Gabriela Langhammerová a novinářka mediální platformy Page not found Adéla Svadba. Článek a další informace**** najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na 16. dubna připadá Světový den hlasu, který připomíná důležitost prevence. O fungování, péči a nemocech hlasu se více dozvíme od Michala Zábrodského, specialisty ORL z Fakultní nemocnice Motol.

To ovšem ale platí i pro zkušenou odbornici na zdravotnické prostředky a kompenzační pomůcky Jitku Vlastníkovou, naši rádkyni v poradně Apatyka. Kdo a kdy pomůcky předepisuje, za jakých podmínek, i na to se můžete ptát. Moderuje Bořek Volný.

20. března 1995 se obyčejná ranní špička v tokijském metru proměnila v děs. Členové sekty Óm Šinrikjó vypustili sarin do několika souprav a během pár minut zasáhli tisíce nic netušících lidí.V této epizodě se podíváme na to, kdo byl Šóko Asahara, jak se z duchovního hnutí stala nebezpečná apokalyptická sekta a proč se mezi její členy objevili i vzdělaní lékaři, vědci a absolventi prestižních univerzit. Tohle není jen příběh o teroru. Je to i příběh o manipulaci, slepé víře a o tom, jak tenká může být hranice mezi hledáním smyslu a naprostou zkázou.

Do dnešního podcastu jsem si pozval profesora Radana Keila. Známe se už hezkou řádku let, protože jsme se poprvé začali potkávat na střední škole na gymnáziu Nad Štolou v Praze. Můj spolužák se vypracoval na významného českého lékaře specializujícího se na obor gastroenterologie, který se zabývá chorobami trávicího traktu.

Biohacking – fenomén, který už dávno není jen trendem pro pár nadšenců, ale odpovědí na realitu dnešní uspěchané doby. Hostem v podcastu Hackni život je biohacker a podnikatel Dušan Plichta, který vysvětluje, proč klasické pojetí zdraví nestačí a proč bychom měli začít přemýšlet o těle i mysli jako o systému, který lze vědomě optimalizovat.Dušan Plichta s Michaelou Kačenou otevírá téma chronické únavy, vyčerpání i tlaku na výkon, který dnes zažívá většina společnosti. Ukazuje, že biohacking není o extrémech, ale o hledání rovnováhy – mezi výkonem a regenerací, mezi technologií a přirozeností, mezi hlavou a tělem. Dojde i na rozdíl mezi „zdravým životním stylem“ a skutečně efektivním přístupem, který staví na individualitě, datech a dlouhodobé udržitelnosti.Dozvíte se, jak pracovat s vlastním potenciálem, proč je prevence důležitější než léčba a jak si v dnešním světě nastavit energii tak, abychom nejen fungovali, ale opravdu žili naplno.V této epizodě jsme probírali:00:00 – Úvod00:53 – Host Dušan Plichta: Z korporátu k biohackingu04:35 – Co je biohacking a proč teď10:40 – Základní škola vs. vyšší level biohackingu13:54 – Biohacking v praxi: Efektivita místo náhody16:16 – Biohacking pro každého: Začátečník vs. pokročilý23:56 – Biohacking pro různé typy lidí: Máma, sportovec, manažer30:28 – Holistický přístup: Dělej jen to, co ti dává smysl34:03 – Longevity a kvantová biologie: Jak pracovat s buňkami40:46 – Pozvánka na Biohacking Summit PrahaPartnerem epizody je Biohacking summit Prague, děkujeme ✌️Více o summitu 👉 https://biohackingsummit.cz/Upozornění:Obsah tohoto podcastu slouží pouze k obecným informačním, vzdělávacím a zábavním účelům. Informace zde uvedené představují osobní názory a zkušenosti účinkujících a nejsou odbornou radou. Jejich použití je na vlastní riziko a nenahrazují konzultaci s kvalifikovaným odborníkem. Celé legislativní upozornění naleznete zde: https://www.hacknizivot.cz/dulezite-upozorneni/ODEBÍREJTE NÁS A MĚJTE O VŠEM PŘEHLED:👉 https://www.youtube.com/@Hacknizivot👉 https://www.instagram.com/hacknizivot.cz/👉 https://www.facebook.com/profile.php?id=61573689316502👉 https://www.tiktok.com/@hacknizivot.czNatočeno ve studiu Datarun! https://www.datarun.cz#hacknizivot #podcastcz

„To, že se vás porucha plodnosti týká, vůbec nemusíte poznat. Neplodnost často vůbec nebolí, a i když máte jednu nejzávažnějších poruch, nemusíme to vůbec vědět. Dokud nepřijde čas, kdy chcete mít děti,“ říká lékařka Nicole Mardešićová, která se specializuje na poruchy plodnosti párů.

Péče o člena rodiny s vážnou diagnózou ovlivní všechny jeho blízké. Sourozenci nemocných dětí se často stávají předčasně dospělými, upozaďují své potřeby a někdy jsou až „neviditelní“. Emocionální zátěž je obrovská.

Verbální útoky, výhrůžky, manipulace i fyzická agrese. To, co se ještě nedávno bralo jako „součást práce“, dnes podle Lindy Štucbartové z projektu Sebeobrana pro všechny přerůstá ve vážný problém pracovního trhu i firemní ekonomiky. V některých profesích se s klientským násilím setkává až 80 procent pracovníků. Důsledkem je vyhoření, odchody zkušených zaměstnanců i vyšší náklady organizací, které často ustupují agresorům tam, kde by neměly. Klientské násilí se v české debatě stále podceňuje. Nejde přitom jen o hrubé chování v ordinacích, školách, na úřadech nebo v call centrech, ale o širší fenomén, který dopadá na kvalitu služeb i stabilitu pracovního trhu. Linda Štucbartová v rozhovoru popisuje, že agresivita veřejnosti roste a stále častěji míří na ty, kteří lidem pomáhají nebo jim poskytují servis. Nejvíc zasažené jsou profese, bez nichž se společnost neobejdeNejtvrdší data zaznívají ve zdravotnictví. Podle Štucbartové se s klientským násilím setkává 60 až 80 procent lékařů a zdravotníků, u sociálních pracovníků přibližně 50 procent a podobně i u učitelů. ,,Klientské násilí je jev, který je hodně častý v pomáhajících profesích,“ říká. Dopady jsou přitom mnohem širší než jen psychologické. V celé Evropské unii podle ní chybí 1,2 milionu zdravotníků, lékařů a sester. Alarmující je také fakt, že 40 procent sester by si svou profesi znovu nevybralo, a to právě kvůli tomu, jak se k nim lidé chovají. ,,Ne proto, že je práce těžká nebo špatně placená, ale právě proto, jak se k nim lidé chovají,“ upozorňuje Štucbartová. Slepá skvrna trhu práce: call centra a zákaznické službyVedle nemocnic, škol a sociálních služeb upozorňuje Štucbartová i na klientské služby. Česká republika je podle ní „zemí call center“ a v tomto segmentu pracuje přibližně 200 tisíc lidí. Právě tady se ale o agresi ze strany klientů mluví překvapivě málo, přestože jde o prostředí s vysokou fluktuací i psychickou zátěží. Ekonomický dopad je zřejmý. ,,Firmy tak přicházejí nejen o své nejlepší lidi, ale velmi často i o spoustu peněz tím, že ustupují lidem tam, kde by se jim ustupovat nemělo,“ říká Štucbartová. Nejde jen o křik. Agrese přechází i do výhrůžek a fyzických útokůKlientské násilí podle ní nekončí u zvýšeného hlasu. Vedle verbální agrese zahrnuje i psychologický nátlak, ekonomické vydírání nebo zastrašování. ,,Já vás budu žalovat. Já vím, kam chodí do školy vaše děti. Já vím, kde pracuje váš manžel,“ popisuje výroky, které už dalece překračují hranici běžné nespokojenosti. V krajních případech navíc přerůstá i do fyzického násilí. Štucbartová připomíná případ z Karviné, kde byla jedna sociální pracovnice škrcena a jiné pachatel zapálil dům, ve kterém spala s rodinou. Takové situace podle ní ukazují, že nejde o přecitlivělost zaměstnanců, ale o reálné bezpečnostní riziko. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak přesně vypadá klientské násilí v ordinacích, na úřadech nebo v call centrech v reálných situacích?Proč věta „uklidněte se“ konflikt téměř vždy ještě zhorší?Jakých pět pravidel by měl znát každý svědek agresivního incidentu?Proč jsou některé zákaznické skripty a interní procesy samy o sobě spouštěčem eskalace?Jak mají firmy a instituce měřit, zda se jim investice do prevence násilí skutečně vrací?

Cesta k uzdravení není vždy jen o medicíně. Je o pocitu bezpečí, respektu a o lidech, kteří nás provázejí, když už na to sami nestačíme.

Když se zanese, jsme unaveni, bolí nás hlava, otékají nám nohy a býváme častěji nemocní. O správném fungování lymfy budeme mluvit s terapeutem Petrem Havlíčkem. Moderuje Dita Vojnarová

V květnu 2015 se knihovna v Horní Bříze stala dějištěm hrůzy. Devětadvacetiletý Vlastislav uvěznil mladou knihovnici a po chvíli ji bez milosti ubodal. Když ho policie do půl hodiny chytila, přišel šok. Zadržený muž byl teprve před pár týdny propuštěn z Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Přestože měl za sebou už devět hospitalizací a vyhrožoval vlastní doktorce, systém ho vyhodnotil jako neškodného a pustil ho mezi lidi. V této epizodě Chrudimské kriminální se podíváme na: Osudné minuty: Jak probíhal absurdní útok kvůli vymyšleným bludům. Boj s byrokracií: Proč lékaři nenesli žádnou zodpovědnost a proč se rodina pomoci nedovolala. Mistr manipulace: Jak se vrah u soudu přiznal, že si schizofrenii vymyslel a cíleně zatahal soudní znalce za nos. 🔍 Sledujte nás: Klikněte na odběr, ať vám neuniknou další mrazivé příběhy z české kriminalistiky.