Marcel Proust

Dílo Marcela Prousta patří k zásadnímu kulturnímu dědictví. Jeho nedokončený román Hledání ztraceného času odborníci hodnotí jako nepřekonaný a nadčasový. Navíc ovlivňuje francouzskou kulturu dodnes. Sto let od smrti jednoho z velikánů literatury si připomínají ve Francii.

Ve věku 93 let zemřel v pondělí spisovatel, překladatel, filozof a literární kritik Jiří Pechar. O jeho úmrtí informoval Filosofický ústav Akademie věd ČR na svých webových stránkách.

Do češtiny převedl texty Marcela Prousta, Sigmunda Freuda či Clauda Léviho-Strausse.

Příbramský rodák vystudoval srovnávací historii literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze a do roku 1958 pracoval jako redaktor v nakladatelství Československé akademie věd.

Ve věku 93 let zemřel v pondělí spisovatel, překladatel, filozof a literární kritik Jiří Pechar. O jeho úmrtí informoval Filosofický ústav Akademie věd ČR na svých webových stránkách. Pechar je autorem teoretických prací z oblasti literatury, filozofických děl i vlastní umělecké prózy a poezie. Proslul také četnými překlady, přeložil například díla Marcela Prousta, Sigmunda Freuda či Clauda Léviho-Strausse, zabýval se také teorií překladu.

Zjišťujete postupme času, že se až příliš odlišujete od svého blízkého okolí? Pokud ano, často si můžete myslet, že vy jste ti zvláštní, kteří by možná měli vyhledat odbornou pomoc, ale může tomu být přesně naopak.

Dneska máme názory na všechno. A většinu z nich k ničemu nepotřebujeme. Přesto je každému sdělujeme.

Jestli si při čerpání benzínu na stanici potají užíváte jeho vůni, můžeme vás uklidnit. Jde o poměrně obvyklý jev.

Turisté mířící do Benátek mají nový návštěvnický cíl. V pátek se totiž po několikaleté rekonstrukci otevřela budova Procuratie Vecchie (Stará prokurácie), která lemuje náměstí sv. Marka ze třech stran. Veřejnosti je přístupná poprvé po 500 letech, uvnitř se nacházejí výstavní prostory či posluchárna, lidé však mohou obdivovat i dobovou výzdobu.

Žijeme v době, která (víceméně) umožňuje svobodný projev. Některé aktuální tendence, které se pomalu probouzí, sice začínají svědčit o opaku, existuje ale i spousta odvážných osobností, jimž se podařilo prorazit a nekompromisně říkat to, co si opravdu myslí.

Každý, kdo v Benátkách zavítal na náměstí sv. Marka, ji viděl. Teď se však budou moci turisté do budovy zvané Procuratie Vecchie, která náměstí lemuje, podívat vůbec poprvé zevnitř. Stavba aktuálně prochází rozsáhlou renovací, po které se mají prostory využívat například k výstavním účelům nebo jako posluchárny.

Norman Lebrecht dnes hodnotí „The Proust Album“, pro které francouzská klavíristka srílanského původu Shani Diluka vybrala skladby spojené se životem a dílem romanopisce Marcela Prousta.

Karel je zlatej kluk, bezvadnej obětavej kamarád, elegán, docela dobrej amatérskej fotbalista, šikovnej počítačovej grafik a těžkej hypochondr. Neboli, podle Mezinárodní klasifikace nemocí v něm sídlí duševní porucha číslo F45.2.

Paolo Sorrentino už Toniho Servilla obsadil do Velké nádhery nebo filmů o italských expremiérech Andreottim a Berlusconim. Teď Servillo hraje Sorrentinova tragicky zesnulého otce.

Před kamerou se tento sympaťák objevoval hlavně v 70. a 80. letech minulého století, dnes je Marcel Vašinka (*2. 10. 1954) znám především díky dabingu. Herec pravidelně propůjčoval hlas např. Nicolasi Cageovi nebo Richardu Gereovi a namluvil také dvoumetrového Mosese Hightowera v sérii komediálních filmů Policejní akademie nebo vrchního agenta Leroye Jethro Gibbse v seriálu Námořní vyšetřovací služba.

Byl jednou jeden spisovatel jménem Čeněk a měl velmi rád svou dceru Alenku. Ona jeho. Zato nemilovala psaní a nejradši snila. Nelíbilo se jí, že jí psaní otce bere.

Příběh degradovaného francouzského důstojníka Alfreda Dreyfuse, jenž byl v roce 1894 na základě zfalšovaných dokumentů odsouzen za špionáž na doživotí, rezonuje i dnes.

Divadelní hry Williama Shakespearea, básně Paula Verlaina a Arthura Rimbauda, film Deník Bridget Jonesové, či dokonce populární americký seriál Přátelé – to všechno zřejmě zmizí ze školních knihoven a televizních obrazovek v Maďarsku. Může za to nový zákon, kterým maďarští poslanci zakázali šíření obsahu zobrazujícího homosexualitu lidem mladší 18 let.

U zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda mnozí dodnes vyzvedávají jeho vědecký přínos, zatímco jiní exaktnost jeho konceptů zpochybňují, ale i tak oceňují obrovský vliv, který měly na dobové myšlení a zvláště umění. Explicitně deklarovaný byl vliv Freuda na surrealisty, literární badatelé také rádi zkoumají souvislosti s dílem Arthura Schnitzlera, freudovské aluze najdeme u Karla Čapka. Alespoň v českém prostředí jsou však poněkud méně známé analogie mezi dílem příborského rodáka a texty Marcela Prousta.

Maďarská literární obec se obává, že vláda zakáže i knihy od Thomase Manna, Arthura Rimbauda nebo Marcela Prousta.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Před pandemií dostávalo renomované francouzské nakladatelství Gallimard přibližně 30 rukopisů denně, nyní jejich počet vzrostl na 50. Není jediné. Podle průzkumu začalo během koronaviru psát přes pět milionů Francouzů.

Francie dala světu spoustu gastronomických lahůdek. Některé z nich ovšem přišly na svět omylem, z nepozornosti, nešikovnosti. Ono je to vlastně jedno, protože důležitý je pak hlavně výsledek. A ten je v případě obráceného koláče Tarte Tatin naprosto božský.

V pozůstalosti byl nalezen dosud neznámý text od autora Hledání ztraceného času Marcela Prousta. Příští měsíc ho vydá Gallimard.

Goncourtovu cenu získal Hervé Le Tellier za román o cestování v čase a dvojích životech. Po příletu do New Yorku pasažéři zjistí, že stejný let z Paříže se stejnou posádkou i cestujícími již dosedl před třemi měsíci.

Téměř po čtvrtstoletí získala Nobelovu cenu za literaturu opět básnířka: sedmasedmdesátiletá Američanka Louise Glücková, podle Nobelova výboru „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“.

Před 85 lety zemřel francouzský důstojník Alfred Dreyfus, jenž se stal obětí jednoho z největších francouzských i evropských politických skandálů 19. století. Deset let trvající Dreyfusova aféra výrazně destabilizovala francouzskou společnost konce 19. a začátku 20. století. Pokud žijete v domnění, že vykonstruované procesy a justiční křivdy jsou výsadou moderní historie nebo snad pouze komunistického režimu v Československu, Dreyfusova aféra vás přesvědčí o opaku.

Během uplynulé doby zněla ve Francii otázka: Jak číst v době epidemie? Nedávné znovuotevření knihkupectví v den konce přísných omezení, které prezident Macron polovičatě sliboval, zůstávalo do poslední chvíle otázkou nahánějící knihkupectvím strach. Ve Francii, literární supervelmoci, klesl jejich obrat o katastrofálních 33 procent.

Kdyby Švejk spatřil plán Babišových financů, jak se má vypočítávat cena piva, utíkal by honem do hospody U Kalicha, dokud platí normální poměry.

Nejnovější snímek režiséra Nicolase Bedose Tenkrát podruhé ve středu v pražských kinech Lucerna a Světozor zahájil 22. ročník Francouzského filmového festivalu. Snímkem o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky života, chtěl Bedos najít cesty k obnovení síly vzpomínek a nalézt triky, které by nám umožnily slepit úlomky zážitků, z nichž jsme všichni složeni.

Pod názvem Tajemný dopisovatel (Le Mystérieux correspondant) na podzim vyjde veřejnosti dosud neznámých devět povídek slavného francouzského romanopisce Marcela Prousta, autora Hledání ztraceného času. Informuje o tom britský deník Guardian.