Max Planck

Vědcům se podařilo pořídit první video časoprostorového krystalu, které pomáhá osvětlit některé možnosti využití těchto zvláštních objektů.

Znečištěný vzduch ve městech dělá z octomilek gaye. Zjistila to nová německá studie. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na malých muškách nesejde, vědci jsou zjištěním extrémně znepokojení. Značí totiž problém i pro lidi.

Fenomenální hudební skladatel Ludwig van Beethoven měl pravděpodobně genetické dispozice k onemocnění jater a v posledních měsících svého života trpěl hepatitidou typu B, která mu poškozovala játra. Tým vědců pod vedením Cambridgeské univerzity to zjistil na základě analýzy DNA z pěti pramenů skladatelových vlasů. Jednoznačnou příčinu jeho ztráty sluchu se jim nicméně odhalit nepodařilo.

ČVUT potvrdilo své dobré postavení v rámci mezinárodního srovnání univerzit v oblasti počítačového vidění (computer vision). Fakulta elektrotechnická (FEL) a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) jsou v období let 2018 až 2023 na pátém místě mezi evropskými školami v rámci žebříčku Computer Science Rankings. Lepší než ČVUT jsou pouze ETH Zurich, TU Munich, britská University of Surrey a německá Max Planck Society. Níže než pražská univerzita jsou například Imperial College…

Když Karel Čapek psal v apokryfech o úpadku doby, jeho pražena Janečková v nich oškrabovala medvědí kůži pazourkem, evidentně opracovaným právě za tím účelem. Jiné artefakty z doby kamenné ale mohly vzniknout náhodou, bez lidského přičinění, tudíž to žádné artefakty nejsou. Upozorňují na to vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Ve věku 93 let zemřel německý filozof českého původu Ernst Tugendhat, oznámila to v pondělí jeho rodina. TASR zprávu převzala z tiskové agentury DPA.

Vědci poprvé kompletně zmapovali mozek ovocné mušky a odhalili každý jednotlivý neuron a jejich vzájemné propojení.

Lovci z oblasti Dolních Věstonic v našich genech příliš stop nezanechali. Naznačuje to nový výzkum genetiků a antropologů.

Německý výzkumný ústav získá jeden z nejvýkonnějších a energeticky nejúspornějších superpočítačů. Bude využíván pro mimořádně náročné vědecké projekty v oblastech, jako je astrofyzika, přírodní vědy, materiálový výzkum, fyzika plazmatu a umělá inteligence.

Nová studie naznačuje, že vědci pátrající po mimozemšťanech by měli zaměřit svou pozornost na emise z černých děr. Podle těchto vědců se totiž žádná slušná supervyspělá civilizace neobejde bez kvantového počítače v černých dírách.

Vědci zjistili, že se sýkorky při stavění hnízd nechávají ovlivnit ostatními. Jaká barva bude asi in letos?

Webbův teleskop původně asteroid nehledal, tým kalibroval přístroj MIRI. Doposud nebylo možné pozorovat takto malé objekty na takovou vzdálenost.

Vesmírný teleskop Jamese Webba učinil další objev. Je neobvyklý tím, že se týká asteroidu, který se již dlouho nachází mezi Jupiterem a Marsem. Díky snímkům z dalekohledu ji astronomové mohli poprvé spatřit, jak uvádí server Science Alert.

Turecko, které velmi poznamenalo zemětřesení, se opět otřáslo. Někteří uživatelé na sociálních sítích uvedli, že domácí a toulavá zvířata se chovala chvíli před zemětřesením podivně. Opravdu dokáží zvířata vycítit katastrofu dopředu?

S neobvyklým objevem přišli astronomové z Německa. Podařilo se jim objevit planetu vzdálenou desítky světelných let, na které by mohl existovat život. Exoplaneta s podmínkami podobnými Zemi dostala název Wolf 1069 b, podle hvězdy, kterou obíhá.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil svůj první asteroid, který je vcelku malý. Vesmírný kámen měří na délku 100 až 200 metrů.

Vědci našli vzácnou exoplanetu o velikosti Země, kde by potenciálně mohl existovat život. Je na Wolf 1069 b skutečně tekoucí voda?

Wolf 1069 b je potenciálně obyvatelná exoplaneta, která se nachází pouhých 31 světelných let od Země, jak uvádí server Space.

Američtí astronomové objevili ve vzdálenosti 31 světelných let od Země exoplanetu, která je podle nich potenciálně obyvatelná.

„Pouhých“ 31 světelných let od Země vystopovali astronomové mimořádnou exoplanetu. Její velikost je srovnatelná se Zemí a svou hvězdu obíhá ve vzdálenosti, která by měla být pohostinná pro život, jaký známe.

Výzkum lidské evoluce by se dal přirovnat ke skládání puzzle. Že se nejedná o jednoduchý obrázek, potvrzuje studie německo-španělských odborníků, kterým se podařilo získat mitochondriální DNA z přibližně 430 tisíc let staré lidské kosti z jeskyně Sima de los Huesos.

Myšlenka čisté rasy inspirovala ideology již dávno před nacisty. Díky novým vědeckým postupům je ale jisté, že dnes by neobstála. Evropané jsou různorodou směsí krevních linií pocházející z Afriky, Středního východu i ruské stepi.

Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu užívání léků na úzkosti, nespavost, deprese nebo vysoký krevní tlak a astma. Pozitivní účinky lze pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně.

Astronomové vystopovali dva případy, kdy supermasivní černá díra opakovaně trhá na kusy jednu a tutéž hvězdu.

Patří mezi první zástupce lidské vývojové větve. To je Australopithecus anamensis. I přesto, že jeho pozůstatky byly postupně objevovány od roku 1965, vědci stále netušili, jak vypadal. Téměř kompletní lebka nalezená v Etiopii ale vrhla na lidskou evoluci nové světlo.

Astronomové identifikovali 18 tisíc hvězd z počátků Mléčné dráhy. Objevili je díky nejpřesnější trojrozměrné mapě galaxie a neuronové síti, která zkoumala chemické složení více než dvou milionů hvězd. Čerstvé informace poskytly odborníkům nový pohled na vznik naší galaxie před třinácti miliardami let a odhalily tím její starověké srdce.

Tým astronomů z německého Institutu Maxe Plancka zveřejnil studii, ve které identifikoval 18 000 hvězd z doby, kdy byla naše galaxie teprve v plenkách. .

Německým vědcům z Institutu Maxe Plancka a Univerzity Tübingen se podařilo částečně zrekonstruovat genom 90 egyptských mumií – stářím 1500 až 3500 let.

Přední čeští byznysmeni se připojili k podpoře nejzajímavějších vědeckých projektů. Vkladem téměř 50 milionů Kč navýšilo osm významných podnikatelů kapitál investičního fondu i&i Biotech Fund (i&i Bio), který se specializuje na vyhledávání a rozvoj unikátních akademických startupů z oblasti vývoje léků, diagnostiky či medicínských technologií. Mezi novými investory nechybí Ondřej Bartoš z Credo Ventures či zakladatel ABRA Software Jaroslav Řasa. S novým příspěvkem stoupl celkový kapitál fondu na přibližně 1,2 miliardy korun.

Každý rodič je zvědavý, jak bude jeho dítě v budoucnu vypadat a jak se bude chovat. Otázka genetiky však není nikdy jednoduchá a vždy jde o kombinaci genů a životního stylu. Ale zatímco většina zděděných genů se přenáší od obou rodičů, existují určité rysy, které bývají více spojovány s matkou nebo naopak otcem. Které to jsou?

O existenci Homo neanderthalensis víme zhruba od roku 1829, přesto naše znalosti tohoto vývojového článku nejsou dokonalé. Neandertálci pronikli až do Asie a byli manuálně zruční, možná i jako první začali pohřbívat své mrtvé. Doposud jsme však stále netušili, co přesně stálo za jejich smrtí.

Pandemie obezity se šíří světem, stoupá též počet pacientů s cukrovkou nebo s kardiovaskulárními onemocněními.

Věda je už opravdu hodně blízko a technologie jaderné fúze se pomalu, ale jistě stává skutečností. Vědcům se totiž podařilo konečně vyřešit jeden z největších problémů jaderné fúze.

Alespoň těch, jež žily na úpatí pohoří Altaj před více než 50 tisíci lety.

Vědci zaznamenali nový rekord, když pomocí GPS zmapovali let stěhovavého ptáka z Aljašky do australské Tasmánie. Břehouš rudý uletěl nonstop přes 13 tisíc kilometrů.

Tým vědců z Institutu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) a Technické univerzity ve Vídni (TU Wein) našel způsob, jak kontrolovat nestabilitu plazmatu typu I ELM, která může roztavit stěny fúzních zařízení, jak píše server Phys.

Studie na lidoopech byly v Evropě z etických důvodů dlouho zakázány. Alternativou k použití zvířat ve studiích je použití takzvaných organoidů.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu.

Vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny, která před více než 50 tisíci lety obývala Sibiř. Zjistili, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandrtálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Vyplývá to z nové studie, která byla ve středu zveřejněna v časopise Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Z nové studie vyplývá, že neandertálská komunita se podobala rodinnému společenství moderních lidí.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandrtálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandrtálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Vyplývá to podle deníku El País z nové studie, která byla ve středu zveřejněna v časopise Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Krtci patří ke zvířatům, která jsou biologicky schopná přizpůsobit své tělo teplotním změnám. Nová studie od Lucie Farkové Novákové, postdoktorandky na německém Max Planck Institute of Animal Behavior a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, popisuje jednu zvláště pozoruhodnou změnu.

V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek.

V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek. Na objevu se podílela česká vědkyně Lucie Farková Nováková.

Muži tanec využívají při námluvách a páry jeho prostřednictvím upevňují své vztahy. Důležitou roli ale podle vědců hraje i při stmelování kolektivů.

Nejvíce za posledních 70 let kvůli pandemii koronaviru klesla střední délka života několika zemí. V Evropě ale panují rozdíly mezi dožitím lidí.

Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvíce za posledních 70 let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly a některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce. V České republice se od roku 2019 zkrátila o 22 měsíců, na Slovensku o 33 měsíců. Vyplývá to ze studie několika evropských vědců, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Human Behaviour.

S přibývajícím věkem se kosti postupně ztenčují a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku kostních onemocnění, jako je osteoporóza. Jedním z důvodů je zhoršená funkce kmenových buněk kostní dřeně, které jsou potřebné pro udržení integrity kosti, jak píše server The Brighter Side.

Kakaduové žlutočečelatí se pustili s obyvateli Sydney do „války“ o popelnice. Učí se stejně jako lidé a zatím není jasné, kdo tyto závody ve zbrojení vyhraje

Nobelova cena za fyziologii a medicínu letos byla udělena Švédovi Svante Pääbovi za objevy v evoluční genetice. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd.

Podivná kapka horkého plynu sviští kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* ohromující rychlostí, oznámili vědci z Evropské jižní observatoře.

Sice nebude chytřejší, ale menší ano a navíc se zvládne rozdělit na ještě drobnější části, projít i tou nejužší skulinou a znovu se složit. Robot z magnetické kapaliny by mohl třeba doručovat léky nejtenčími cévami v lidském těle.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my a nikoli neandertálci.

Lidé a papoušci vedou válku chytrých nápadů o obsah popelnic v ulicích australských měst

Otevřou si popelnici a začnou hodovat. Divocí kakadu v Austrálii se naučili, jak se snadno dostanou k jídlu: vybírají ho ze zavřených kontejnerů na odpadky. A nejen to. Když se jim v tom lidé snaží zabránit a zatíží víko třeba cihlou, kakadu je přechytračí. Cihlu shodí. Dovednosti si navíc navzájem předávají.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Zobrazování aktivity mozku magnetickou rezonancí prozradilo, že přírodní prostředí výborně účinkuje proti stresu

Co nedávno vypadalo jako fikce, je dnes běžnou praxí. Domácí DNA testování podstoupilo přibližně 20 procent Američanů, obchod s testovacími soupravami ale vzkvétá i v Česku. Službu zjišťující původ předků i genetické predispozice nábízí vícero zahraničních a českých společností. Jak ale nakládají s citlivými genetickými údaji? Je důvod se bát?

Patříte k těm, kteří si vyfotí selfie a když se na něj poté podívají, totálně se na fotce nesnášejí? Přitom po několika dnech, když se podíváte na stejnou fotografii, se vám možná i začne líbit. Psychologové vysvětlují, proč tomu tak je.