Max Planck

Každý rodič je zvědavý, jak bude jeho dítě v budoucnu vypadat a jak se bude chovat. Otázka genetiky však není nikdy jednoduchá a vždy jde o kombinaci genů a životního stylu. Ale zatímco většina zděděných genů se přenáší od obou rodičů, existují určité rysy, které bývají více spojovány s matkou nebo naopak otcem. Které to jsou?

O existenci Homo neanderthalensis víme zhruba od roku 1829, přesto naše znalosti tohoto vývojového článku nejsou dokonalé. Neandertálci pronikli až do Asie a byli manuálně zruční, možná i jako první začali pohřbívat své mrtvé. Doposud jsme však stále netušili, co přesně stálo za jejich smrtí.

Pandemie obezity se šíří světem, stoupá též počet pacientů s cukrovkou nebo s kardiovaskulárními onemocněními.

Věda je už opravdu hodně blízko a technologie jaderné fúze se pomalu, ale jistě stává skutečností. Vědcům se totiž podařilo konečně vyřešit jeden z největších problémů jaderné fúze.

Alespoň těch, jež žily na úpatí pohoří Altaj před více než 50 tisíci lety.

Vědci zaznamenali nový rekord, když pomocí GPS zmapovali let stěhovavého ptáka z Aljašky do australské Tasmánie. Břehouš rudý uletěl nonstop přes 13 tisíc kilometrů.

Tým vědců z Institutu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) a Technické univerzity ve Vídni (TU Wein) našel způsob, jak kontrolovat nestabilitu plazmatu typu I ELM, která může roztavit stěny fúzních zařízení, jak píše server Phys.

Studie na lidoopech byly v Evropě z etických důvodů dlouho zakázány. Alternativou k použití zvířat ve studiích je použití takzvaných organoidů.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu.

Vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny, která před více než 50 tisíci lety obývala Sibiř. Zjistili, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandrtálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Vyplývá to z nové studie, která byla ve středu zveřejněna v časopise Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Z nové studie vyplývá, že neandertálská komunita se podobala rodinnému společenství moderních lidí.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandrtálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandrtálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Vyplývá to podle deníku El País z nové studie, která byla ve středu zveřejněna v časopise Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Krtci patří ke zvířatům, která jsou biologicky schopná přizpůsobit své tělo teplotním změnám. Nová studie od Lucie Farkové Novákové, postdoktorandky na německém Max Planck Institute of Animal Behavior a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, popisuje jednu zvláště pozoruhodnou změnu.

V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek.

V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek. Na objevu se podílela česká vědkyně Lucie Farková Nováková.

Muži tanec využívají při námluvách a páry jeho prostřednictvím upevňují své vztahy. Důležitou roli ale podle vědců hraje i při stmelování kolektivů.

Nejvíce za posledních 70 let kvůli pandemii koronaviru klesla střední délka života několika zemí. V Evropě ale panují rozdíly mezi dožitím lidí.

Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvíce za posledních 70 let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly a některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce. V České republice se od roku 2019 zkrátila o 22 měsíců, na Slovensku o 33 měsíců. Vyplývá to ze studie několika evropských vědců, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Human Behaviour.

S přibývajícím věkem se kosti postupně ztenčují a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku kostních onemocnění, jako je osteoporóza. Jedním z důvodů je zhoršená funkce kmenových buněk kostní dřeně, které jsou potřebné pro udržení integrity kosti, jak píše server The Brighter Side.

Kakaduové žlutočečelatí se pustili s obyvateli Sydney do „války“ o popelnice. Učí se stejně jako lidé a zatím není jasné, kdo tyto závody ve zbrojení vyhraje

Nobelova cena za fyziologii a medicínu letos byla udělena Švédovi Svante Pääbovi za objevy v evoluční genetice. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd.

Podivná kapka horkého plynu sviští kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* ohromující rychlostí, oznámili vědci z Evropské jižní observatoře.

Sice nebude chytřejší, ale menší ano a navíc se zvládne rozdělit na ještě drobnější části, projít i tou nejužší skulinou a znovu se složit. Robot z magnetické kapaliny by mohl třeba doručovat léky nejtenčími cévami v lidském těle.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my a nikoli neandertálci.

Lidé a papoušci vedou válku chytrých nápadů o obsah popelnic v ulicích australských měst

Otevřou si popelnici a začnou hodovat. Divocí kakadu v Austrálii se naučili, jak se snadno dostanou k jídlu: vybírají ho ze zavřených kontejnerů na odpadky. A nejen to. Když se jim v tom lidé snaží zabránit a zatíží víko třeba cihlou, kakadu je přechytračí. Cihlu shodí. Dovednosti si navíc navzájem předávají.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Zobrazování aktivity mozku magnetickou rezonancí prozradilo, že přírodní prostředí výborně účinkuje proti stresu

Co nedávno vypadalo jako fikce, je dnes běžnou praxí. Domácí DNA testování podstoupilo přibližně 20 procent Američanů, obchod s testovacími soupravami ale vzkvétá i v Česku. Službu zjišťující původ předků i genetické predispozice nábízí vícero zahraničních a českých společností. Jak ale nakládají s citlivými genetickými údaji? Je důvod se bát?

Patříte k těm, kteří si vyfotí selfie a když se na něj poté podívají, totálně se na fotce nesnášejí? Přitom po několika dnech, když se podíváte na stejnou fotografii, se vám možná i začne líbit. Psychologové vysvětlují, proč tomu tak je.

Jednokoloví roboti s reakčními koly mají velmi jednoduchou konstrukci a mohou je snadno sestavit jak zkušení vývojáři v oblasti robotiky, tak i studenti.

Mlčení zlo ještě nikdy nezastavilo. Vyjádření solidarity, popis skutečnosti, je úplné minimum, které můžeme udělat

Německý sociolog a bývalý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro sociální výzkum zasazuje ruskou agresi na Ukrajině do geopolitického kontextu a předvídá, co bude následovat po válce: mír, nebo další, globálnější konflikt? Přetiskujeme rozhovor z nového čísla A2.

Výzkum mláďat pavouků skákavek ukázal, že ve spánku prožívají stav podobný REM fázi, ve které se lidem zdají sny.

Tým vědců ze Společnosti Maxe Plancka nedávno zveřejnil nový ohromující výzkum, který naznačuje, že posunul oblast organoidů na novou odvážnou hranici. Organoidy jsou syntetické biologické konstrukty, které v různé míře napodobují lidské orgány. Vědci je pěstují programováním shluků kmenových buněk, jak píše server The Next Web.

Genetické objevy v jeskyni Hagios Charalambos vracejí do hry infekční choroby jako možnou příčinu pádu dávných říší a civilizací

Vědci přišli s překvapivým objevem: pavouci zřejmě sní. Dělají to přitom stejně jako lidé - pohybují nohama, škubou tělem a kmitají očima. Vědci to zaznamenali na video.

Vesmír nám vydal další ze svých tajemství a překvapení. Astrofyzici z Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii objevili rekordní hvězdu v centru Galaxie. Informovala o tom Masarykova univerzita.

Zvířata jsou jako lidé: některá nezištně pomáhají druhým, další myslí jen na sebe. Oba charakterové typy ukazují videa, která pořídili ošetřovatelé a vědci v různých koutech světa. Podívejte se.

Kdo pravděpodobně (dlouho) nezůstane bez zaměstnání? Jestli máte doma muže s velkým M, nemusíte se bát, trh práce je mu podle vědců nakloněn!

Málokoho napadne se zamyslet nad tím, jak se stane, že se zvířata naučí chodit. Přitom je to pro ně podobný proces učení se jako u lidí. Vědci ze Stuttgartu se tomu rozhodli přijít na kloub. Využili k tomu robotického psa, jak informoval server Earth.

Vědci sestrojili robotického psa, který se naučil chodit pouhou hodinu poté, co byl online.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Někteří z nás jsou částeční neandertálci, a to ovlivňuje způsob, jakým zpracovávají léky.

Někteří z nás jsou částeční neandertálci, a to ovlivňuje způsob, jakým zpracovávají léky.

Jak přimějete některé z nejuznávanějších fyziků naší doby, aby se dostali do vytržení? Jednoduché. Obrátíte se na ně s dotazem na možná nejzásadnější objev posledních 100 let: grafen - první dvourozměrný materiál na světě. Zázračný materiál a pro mnohé odborníky výchozí bod, který v budoucnu radikálně změní náš život.

Tým vědců z oddělení fyzické inteligence Institutu Maxe Plancka pro inteligentní systémy, zkombinoval robotiku s biologií tím, že vybavil bakterie E. coli umělými součástmi pro konstrukci biohybridních mikrorobotů.

Lidé s neandertálskou variantou důležitého enzymu mohou mít problémy s léky, které jsou pro většinu populace zcela z nás neškodné.

Rekordní hvězdu v centru Galaxie objevili vědci z Masarykovy univerzity, univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii..

Astrofyzici z Brna stojí za objevem výjimečné hvězdy v centru Galaxie. Zachycená hvězda je raritní svojí nejkratší dobou obletu kolem supermasivní černé díry. Objev vrhá nové světlo na původ a oběžný vývoj rychle se pohybujících hvězd v Mléčné dráze.

Pravděpodobně nejpočetnějším druhem plodožravého živočicha Afriky je kaloň plavý. Rozšířený je téměř plošně napříč celým kontinentem, žije v koloniích o tisících až milionech jedinců. A právě s velikostí kaloních kolonií souvisí jedna ekologická služba, kterou tento 300 gramů těžký letoun nabízí.

/VIDEO/ Rekordní hvězdu v centru Galaxie objevili vědci z brněnské Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oblet kolem centrální masivní černé díry za pouhé čtyři roky, což je nejkratší oběžná doba hvězdy kolem supermasivní černé díry.

Vědci objevili rekordní hvězdu v centru naší Galaxie. Hvězda s označením S4716 dokončí úplný oblet kolem centrální masivní černé díry Sagittarius A* za pouhé čtyři roky. Jde tak o nejkratší oběžnou dobu hvězdy kolem supermasivní černé díry. Informovali o tom zástupci Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za čtyři roky. Tým tvořili také odborníci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Studii publikoval časopis Astrophysical Journal, oznámila ČTK Tereza Fojtová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Čtveřice astronomů z University v Kolíně nad Rýnem, Ústavu Maxe Plancka v Bonnu a brněnské Masarykovy university zveřejnila údaje o nově objevené hvězdě, která supermasivní černou díru v centru Galaxie obíhá v nejkratší doposud naměřené době.

Příslib jaderné fúze je vzrušující: Využitím stejného atomového procesu, který pohání naše Slunce, možná jednou budeme schopni generovat prakticky neomezené množství čisté energie.

Moderní metoda datování pazourkových pěstních klínů z britského Canterbury odhalila, že vznikly před 600 tisíci lety. To je mnohem dříve, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

Mor se může zdát být prastarou nemocí, ale bakterie, která jej způsobuje, přetrvává u hlodavců a blech po celém světě. Vědci varují, že by se mohl znovu objevit ve formě, kterou naše antibiotika nedokáží léčit, a způsobit tak další pandemii

Nově objevené vlákno vodíku jménem Maggie, se táhne tisíce světelných let přes Mléčnou dráhu, je jednou z největších struktur, jaké byly v galaxii objeveny.