Max Planck

Moderní metoda datování pazourkových pěstních klínů z britského Canterbury odhalila, že vznikly před 600 tisíci lety. To je mnohem dříve, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

Mor se může zdát být prastarou nemocí, ale bakterie, která jej způsobuje, přetrvává u hlodavců a blech po celém světě. Vědci varují, že by se mohl znovu objevit ve formě, kterou naše antibiotika nedokáží léčit, a způsobit tak další pandemii

Nově objevené vlákno vodíku jménem Maggie, se táhne tisíce světelných let přes Mléčnou dráhu, je jednou z největších struktur, jaké byly v galaxii objeveny.

Vědci se domnívají, že se jim podařilo vyřešit téměř 700 let starou záhadu původu černé smrti, nejsmrtelnější pandemie, která se v polovině 14. století přehnala Evropou, Asií a severní Afrikou. Zjistili místo i rok vzniku nákazy.

Černá smrt přišla od jezera Issyk-kul v dnešním Kyrgyzstánu. S tímto tvrzením přišla skupina vědců, která zkoumala ostatky ze 14. století. Odhalili tak původ nejvražednější pandemie v historii. Studie vědců z německého Institutu Maxe Plancka, Univerzity v Tubinkách a Univerzity ve skotském Strilingu dokázala s velkou mírou jistoty vypátrat bezprostředního předka bakterie, která způsobila černý mor.

Dýmějový (bubonický mor), který se ve 14. století prohnal Evropou, Asií i severní Afrikou a zabil desítky milionů lidí, pocházel z dnešního Kyrgyzstánu, nikoli z Číny, jak se dosud předpokládalo.

Šíření dýmějového moru v polovině 14. století je považováno za nejsmrtonosnější pandemii v dějinách lidstva. Napříč kontinenty zemřely nejméně desítky milionů lidí, a to zejména v Evropě, Asii a severní Africe. Téměř sedm set let bylo kvůli nedostatku přesvědčivých důkazů záhadou, co nemoc způsobilo. Vědci se nyní domnívají, že objevili její původ.

Vědci zjistili původ epidemie moru, které se říkalo "černá smrt", více než 600 let poté, co se dostala do lidské populace.

Veřejnost v otázce očkování velmi důvěřuje lékařům, přesto jejich postoje vnímá vlivem médií značně zkresleně a domnívá se, že odborníci jsou rozděleni zhruba půl na půl. Pokud by však lidé měli k dispozici kompletní informace o tom, že drtivá většina z lékařů je proti covid-19 očkována, snáze by se sami nechali přesvědčit očkování.

První Homo sapiens byli značně promiskuitní. Nepřitahovali se pouze navzájem, ale rádi plodili potomky i s dalšími pralidmi, které potkali na svém putování Asií a Evropou. Pozůstatky mezidruhového křížení najdeme v našich genech dodnes.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos má problémy, protože s ní nechtějí západní partneři spolupracovat. Její šéf Rogozin vyhrožuje „únosem“ německého teleskopu, který je umístěn na ruské sondě.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos chce znovu spustit teleskop, který Německo odstavilo kvůli invazi na Ukrajinu, píše server Space. Odborník varuje, že to může být nebezpečné.

Pohlavní hormon ovlivňuje řadu tělesných i osobnostních rysů. Jak se projevuje v souvislosti s úspěchem na trhu práce?

Už dříve se předpokládalo, že současně s rodem Homo sapiens žila záhadná linie hominidů, která z neznámého důvodu vyhynula a za sebou nenechala žádnou stopu. Genetická analýza dnešních Západoafričanů však odhalila malou část DNA, jež pravděpodobně na tohoto tajemného tvora odkazuje.

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. O studii, která vyšla na začátku měsíce v časopise Cell Genomics, informovala agentura AFP.

Ačkoli naprostá většina lékařů vakcínám důvěřuje a podporuje je, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl.

Jeden z neprestižnějších vědeckých časopisů světa Nature v nejnovějším čísle publikoval výzkumná zjištění týmu českých vědců. Jejich empirický výzkum dokládá, že velká část veřejnosti má zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19.

Oceán přeci jenom není samá sůl. Dle nové studie pole mořských řas skrývají sladký poklad. Nová studie odhalila, že ekosystémy mořské trávy, které jsou ponořené pod vlnami, skrývají velké zásoby cukru.

Šimpanzi jsou složitější zvířata, než si mnozí myslí. Ukázalo se, že tyto opice vytvářejí složité hlasové sekvence, což potvrzuje existenci strukturovaných jazykových struktur. Tento objev by také mohl hodně napovědět o vývoji lidského jazyka.

Vědci z několika světových institucí vynalezli přístroj, který by měl v ranném stádiu onemocnění covidem-19 rozpoznat, jestli pacientovi v dalších dnech může jít o život. Na základě výsledků z rozboru krve by tak mohli lékaři předejít komplikacím a zahájit včasnou léčbu, která by ohroženým lidem mohla zachránit život.

Bolí vás hlava, třesou se vám svaly, chce se vám spát a máte pocit, že vás přejel tank? Možná máte v sobě nějaký virus, možná trpíte alergií na různé pyly, možná jste přetažení z práce a z péče o rodinu... A možná patříte mezi citlivé lidi, na které silně působí vliv měsíce.

Oceán nás neustále překvapuje nově objevenými živočichy podivného vzhledu a prastarého původu. Až dosud však nikdo netušil, jaké obrovské tajemství skrývá na první pohled zcela obyčejná podmořská tráva. Mezi své kořeny si ukládá cukr, vyrobený při fotosyntéze. Za dlouhá tisíciletí ho nashromáždila obrovské množství. Nic ale není tak sladké, jak se tváří. Hory cukru na mořském dně mohou být tikající bombou pro ekologii .

Oceány jsou významným uložištěm cukru ve formě sacharózy, zjistili vědci. Mořská tráva cukr produkuje během fotosyntézy pro metabolismus a za účelem růstu. Nadbytek slunečního světla ale způsobuje, že tato podvodní vegetace vyrobí více cukru, než zvládne spotřebovat či uložit. Přebytečnou sacharózu pak hromadí u svých kořenů.

Na oceánském dně je ukryto obrovské množství cukru, o němž se dosud nevědělo. Onou bonanzou, která je ukrývá, jsou podmořské louky pokryté mořskou trávou. Ukázal to nový výzkum.

Jediné kvetoucí rostliny rostoucí v moři jsou kouzelné mořské trávy. Jeden kilometr čtvereční ukládá téměř dvakrát více uhlíku než suchozemské lesy, a to dokonce 35krát rychleji. Díky tomu jsou mořské trávy jedním z nejúčinnějších globálních pohlcovačů oxidu uhličitého na Zemi.

Kolize s obří kometou je jednou z nejdestruktivnějších událostí, jaká se může planetě přihodit. V minulosti k tomu již došlo.

Pohled na mozek, jaký jsme dosud neměli možnost vidět. Amsterdamští vědci představili v posledním vydání prestižního časopisu Science Advances dosud nejdetailnější trojdimenzionální strukturu lidského mozku. Pomáhat bude vědcům, lékařům i studentům při výuce.

Mezinárodní tým výzkumníků z několika odborů upřesnil původ a strukturu společnosti Avarů. Kočovný kmen před téměř 1500 lety osídlil úrodnou Karpatskou kotlinu, kde založili přes 200 let trvající říši.

Ve výzkumu zveřejněném na konci loňského roku v časopise Nature tým vědců ze Stanfordovy univerzity, Google Quantum AI, Institutu Maxe Plancka pro fyziku komplexních systémů a Oxfordské univerzity podrobně popisuje vytvoření časového krystalu pomocí kvantového výpočetního hardwaru Sycamore společnosti Google.

Tajemné kočovné etnikum Avarů se do Evropy zřejmě dostalo velmi rychle a z obrovské vzdálenosti, ukazuje to výzkum genetiků z Institutu Maxe Plancka.

Fakulta elektrotechnická ČVUT se dostala mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště v oboru počítačového vidění (computer vision). Ukazuje to žebříček Computer Science Rankings. FEL ČVUT se umístil za univerzitami ETH Zurich (Švýcarsko), TU Munich a Max Planck Society (obě Německo). Až na dalších příčkách jsou například izraelský Technion, Imperial College London nebo University of Oxford. Dobré umístění má FEL ČVUT rovněž v robotice, kde je fakulta v Evropě osmá. V sekci Economics &…

Jako děti jsme před startem sprintu stáli přikrčeni a připraveni, ale čekali jsme na výkřik "Teď!". Jako dospělí například čekáme, až se na semaforu rozsvítí zelená a rozjedeme se v autě. Nová studie zkoumá, jak mohou podněty v našem okolí spustit plánovaný pohyb

Když se do Evropy dostali jedni z nejstarších lidí, setkali se nevyhnutelně s neandertálci. Ti tu žili už v době před 45 000 lety a vzájemné randění jen kvetlo.

Objevování a výzkum vzdálených exoplanet je velice náročnou vědeckou disciplínou, která mnohdy připomíná hledání jehly v kupce sena. Astronomové používají techniku, během které sledují nepatrný pokles světla, které hvězda vyzařuje, což znamená, že ji právě minul obíhající objekt, nejpravděpodobněji tedy exoplaneta.

Vedoucí práce historik Adam Izdebski jednoznačně zpochybňuje, že mor zabil více jak polovinu obyvatelstva kontinentu.

Nová studie vědců z Institutu Maxe Plancka pro vědu o dějinách lidstva o černé smrti tvrdí, že dřívější údaje o úmrtnosti na tuto metlu lidstav nejsou přesné. Cílem studie věnované pylu bylo zjistit, zda historická tvrzení, že černá smrt zabila polovinu evropské populace mezi lety 1346 a 1352 n. l., byla přesná či nikoli. Norský historik Ole Benedictow, přední odborník na mor, odhadl, že nemoc vyhubila 65 procent evropské populace, což se však zdá značně nadnesené.

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. Patří mezi ně i exoplaneta WASP-121 b, která je ale zároveň označována jako „prototyp“ pro ultra horký Jupiter. Podmínky na tomto podivném světě jsou podle vědců opravdu bizarní

Je to unikátní ryba. Jak vzhledem, tak bizarním způsobem, kterým se páří. Je za ním její imunitní systém, který vědci dodnes nepochopili.

Největší středověká pandemie moru ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst.

Houby jsou jednoduché organismy vyskytující se od hlubokých oceánů po mělké útesy po celém světě. Vědecké expedice na Arktidě zjistily, že se na dně Severního ledového oceánu nacházejí celé „zahrady” těchto hub.

Francouzští vědci zjistili, že Homo sapiens se do Mandrinské jeskyně ve Francii nastěhoval rok poté, co ji opustili neandrtálci. A to již o téměř deset tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo.

Největší středověká pandemie ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandináviii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst.

Evropští vědci dosáhli významného úspěchu na cestě k výrobě energie pomocí fúzního plazmatu. V největším fúzním zařízení na světě JET v Culhamu nedaleko Oxfordu ve Velké Británii vytvořili stabilní plazma s výkonem 59 megajoulů energie, napsal server Numerama.

Vesmír je tvořen z velké většiny vodíkem, který je také více než tři čtvrtiny veškeré viditelné kosmické hmoty. Zbytek hmoty tvoří helium a pak malé procento dalších prvků.

První sociální síť na světě vznikla před 50 tisíci lety a usnadňovala komunikaci lidem na africkém kontinentu. Takové jsou závěry výzkumu dvou německých vědkyň, které uveřejnil uznávaný odborný časopis Nature. Na rozdíl od svého moderního elektronického ekvivalentu tato prastará komunikační síť používala jako prostředek ke sdílení korálky vyrobené ze skořápek pštrosích vajec.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Podle nové studie afričtí pravěcí lovci a sběrači obchodovali na obrovském území s korálky ze skořápek pštrosích vajec. Šlo tak vlastně o sociální síť, která vzkvétala už před 50 000 lety a táhla se přes tisíce kilometrů po celé Africe

Archeologové popsali nejstarší známou „sociální síť“ na světě. Spletenec sociálních vztahů podle nich spojoval obyvatele východní a jižní Afriky už před 50 tisíci lety. Důkazem jsou stovky dochovaných korálků se stejným vzorem.

Gigantické protáhlé mračno atomárního vodíku „Maggie“ měří asi 3 900 světelných let a je zřejmě nejdelší svého druhu v naší Galaxii.

Z mračna vodíku, které se táhne Mléčnou dráhou, můžeme získat poznatky o vzniku hvězd.

Analýza starověké DNA zachované v sedimentech je nově vznikající technologie umožňující odhalit minulou přítomnost lidí a jiných zvířat na archeologických lokalitách. O tom, jak se DNA uchovává v sedimentech, je však známo jen málo, píše web mpg.

Němečtí vědci z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii otestovali „pevnost“ Einsteinovy obecné teorie relativity, tentokrát na systému dvojice pulzarů. Teze slavného teoretického fyzika opět obstála na jedničku…

Kolik přesně váží supermasivní černá díra v srdci naší Galaxie? Otáčí se? Chovají se objekty v její blízkosti přesně tak, jak očekáváme podle Einsteinovy obecné teorie relativity? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci z Institutu Maxe Plancka

Žít na nějaké lepší planetě – takové novoroční přání se vám patrně v příštím roce nesplní. Zatím jsme žádnou rajskou planetu neobjevili. Aspoň ale víme, jak by měla vypadat. Vědci pro ni sestavili kritéria.

Některé druhy ptáků se vydávají na trasy dlouhé tisíce kilometrů. Dle vědců by pro ně kromě stavby těla mohlo být výhodou i světlé peří. Během letu by jim totiž mohlo pomáhat při ochlazování.

Bludiště je mezi psychology oblíbeným zařízením pro hodnocení schopnosti učení myší nebo potkanů. Ale jak je to s roboty? Mohou se naučit úspěšně procházet všmi zatáčkami a odbočkami labyrintu?

Tým astronomů pozoroval více než 16 let dvojici pulsarů nazvanou PSR J0737−3039A/B a zjistil, že relativistické efekty lze měřit načasováním jejich pulsů, přesně tak, jak se předpovídalo a očekávalo. Pulsary jako důkaz "Studovali jsme systém kompaktních hvězd, který je bezkonkurenční laboratoří pro testování teorií gravitace v přítomnosti velmi silných gravitačních polí,“ říká astronom a astrofyzik Michael Kramer z Institutu Maxe Plancka.

Astronomové pořídili dosud nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI (Very Large Telescope Interferometr), a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu.

Mnozí odpůrci protikoronavirových opatření se snaží namítat, že mnohé příkazy nedávají smysl. Roušky a respirátory podle některých prý neumí vir zastavit.

Řada nových studií vnáší světlo do historie záhadných denisovanů. Stále ještě toho ale víc nevíme, než víme.