Max Planck

Sledováním pohybu, zdraví a podmínek prostředí tisíců zvířat najednou se projekt ICARUS snaží vyřešit vědecké záhady.

Větší společenství znamená více témat k hovoru. Jak ukázal nový výzkum papoušků mniších v Barceloně, společenští jedinci mají prokazatelně bohatší hlasový repertoár než samotáři. Proč jsou tak společenští?

Rekonstrukce tváře ženy z Koněpruských jeskyň, jež je známá jako Zlatý kůň, je pozoruhodným výsledkem práce odborníků a moderní technologie. Od dnešních představ a ideálů se však její podoba vzdaluje.

Podkladovou barvu vajec u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, na které se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR).

Nejnovější výzkum Institutu Maxe Plancka zpřesnil teorii o vzniku Měsíce. Díky detailní analýze izotopů hornin vědci ukázali, že planeta Theia – dávná sousedka Země – skutečně sehrála klíčovou roli při jeho vzniku.

Galaxie a hvězdy vytvářejí černé díry ‒ a jinak to nejde? Zapomeňte na to. Nový výzkum Astronomického institutu Maxe Plancka naznačuje, že to může být také obráceně. Jednu hádanku to řeší, mnoho jiných otevírá.

Mysleli jste si, že nejstarší lidský výtvor na světě jsou pyramidy? Pak vás vyvedeme z omylu. Kdo nyní myslí na Stonehenge, tak je také vedle. Mnohaleté bádání prováděli archeologové v Saúdské Arábii.

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců.

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné

Obrázek kosa brouzdajícího se sněhem nijak nepřekvapí. O to zajímavější je informace, že náš typický pěvec je tažným ptákem. Kos černý je ukázkou váhání některých ptačích druhů, zda je pro ně při stávajících klimatických a urbanistických podmínkách pravidelná migrace stále ještě výhodná.

V roce 1925 se svět změnil. Několik vědců vylezlo z Platonovy jeskyně a naskytl se jim pohled na prožívanou realitu v podobě, jejíž obraz k nám do té doby pronikal pouze skrze díla umělců jako Lewis Carroll, nebo hlasy mystiků.

Ženy po celém světě žijí déle než muži, což je trend, který historicky trvá až do současnosti. A to navzdory zlepšení životních podmínek. Vědci v novém výzkumu odhalili, že důvodů dlouhověkosti je pravděpodobně více a původ mají v přírodním nastavení i ve způsobu rodičovství.

Druhá polovina prvního tisíciletí n. l. byla ve střední a východní Evropě doprovázena zásadními kulturními a politickými transformacemi.

Radioastronomové vytvořili virtuální soustavu radioteleskopů a s její pomocí si sáhli blízko hranic současných možností. V jejich síti uvízl gravitačně čočkovaný temný objekt s hmotou asi 1 milion Sluncí, vzdálený asi 10 miliard světelných let. Ironicky je doposud nejlehčí, jaký jsme tímto způsobem v takové dálce našli. Teď ještě zjistit, co to vlastně je.

Německo, tedy tamní obyvatelstvo a politici, je tradičně známo svým vesměs negativním postojem k jaderné energetice. I v tomto případě však existují výjimky. Německo se dlouhodobě aktivně podílí na výzkumu a vývoji jaderné fúze. Tamní vláda v rámci svého akčního plánu pro jadernou fúzi přislíbila více než dvě miliardy eur na podporu tohoto sektoru za […]

Neandertálci se v dávné minulosti stali součástí rodin Homo sapiens. Jak to víme? Díky výzkumu DNA.

Lippmannova nepraktická fotografie získala Nobelovu cenu místo kvantové teorie. Akademici odmítli Planckovu teorii, protože byla příliš nová a radikální. Rozhodnutí ovlivnily osobní spory akademiků a strach z radikálních myšlenek.

Monumentální skalní rytiny staré více než 12 000 let v severní Saúdské Arábii fungovaly jako pravěké „billboardy“ v poušti, které poutníkům ukazovaly cestu k životně důležité vodě.

Rytiny – nejstarší datované monumentální skalní umění v Arábii – jsou nejpevnějším důkazem, že lidé žili v této oblasti i během suchého období před přibližně 12 000 lety.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Nově objevené pravěké rytiny v saúdské poušti Nefud možná nebyly jen symboly či umění, ale doslova mapy k vodě. Vědci našli více než sto kreseb zvířat v životní velikosti – a mnohé z nich mohly před 12 000 lety pomáhat lidem přežít v extrémních podmínkách.

Když tanec už dávno nepůsobí jen jako forma umění nebo volnočasová aktivita, ale stává se nástrojem psychologické a neurologické obrody — pak je na čase naslouchat výzkumu. Nová metaanalýza a řada studií ukazují, že společný pohyb za rytmu hudby dokáže měnit chemii mozku, zesilovat sociální pouta a tlumit symptomy deprese efektivněji než mnohé jiné aktivity.

Studie ukazují, že menstruační cyklus mění některé oblasti mozku. Neodhalují však, zda to souvisí s emočními výkyvy.

Letos 26. září to bude již 120 let, kdy geniální Albert Einstein přišel se svou speciální teorií relativity.

Odkud se vzali Slované? Jednoduchá otázka byla po staletí zatížena politicky a ideologicky. Nová genetická data nyní vyvracejí staré národní mýty a nabízejí věcný pohled na naši minulost. Ve všem ovšem jasno stále není.

Přednosti superpočítače využívají odpovědní pracovníci v oblastech, jako je umělá inteligence, kvantové výpočty a medicína.

Nový výzkum odhaluje, jak dvě klíčové změny ve vývoji lidské pánve umožnily našim předkům postavit se na nohy – a zůstat na nich.

Nová studie ukazuje, že Malta byla osídlena o tisíc let dříve, než dorazili první zemědělci. Už před 8 500 lety sem lovci a sběrači dopluli na vydlabaných kánoích přes téměř 100 kilometrů otevřeného moře. Zanechali po sobě ohniště, nástroje i zvířecí kosti, které dokládají jejich život na ostrově.

Nový výzkum ukazuje, že hyperrychlí bílí trpaslíci – hvězdné trosky unikající rychlostí přes 2 000 km/s z naší Galaxie, vznikají při dramatických srážkách a explozích jejich dvojčat.

Šíření moru v době bronzové bylo pro vědce dlouholetou záhadou, jelikož blechy tehdy ještě nebyly přenašeči. V nové studii však odhalili jiného viníka ze zvířecí říše.

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Měli mohutné svaly a větší mozky než máme my. Přesto neandrtálci vyhynuli. Proč? Na to se snaží vědci odpovědět již desítky let. Nejnovější zjištění ukazují, že klíčem nemusela být jejich rozdílná stavba těla, ale drobné chemické rozdíly v mozku, které mohly znevýhodnit jejich boj o přežití.

Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 miliony lety, ovšem přesný evoluční proces, který to umožnil, zůstává záhadou… Mezinárodní tým odborníků se pokusil zmapovat klíčové strukturální změny v oblasti pánve,

Influenceři na sociálních sítích přísahají, že ricinový olej léčí rozostřené vidění, odbourává břišní tuk, a dokonce ničí nádorové buňky. Ale je to pravda? Skutečně našemu tělu prospívá?

Už více než 100 let si věda upravuje rovnice, aby obešla nekonečné výsledky. Ale dodnes se neodhodlala změnit tento zvyk a upravit své paradigma pohledu na vesmír.

Jedinečné záběry komplexního magnetického pole ohromného energetického paprsku, jemuž se přezdívá Sauronovo oko, pořídili astronomové z německého Institutu Maxe Plancka. Pořízení snímku trvalo přes patnáct let. Vědcům umožnilo získat více informací o tajemných přízračných částicích.

Jste nadšeným pejskařem? Pak se jistě rádi necháte zasvětit do řeči vašeho psa. Mnohá jeho gesta si totiž vykládáme nesprávně, po svém lidském způsobu. Například takové vrtění ocasem opravdu nemusí vž…

V mrazivých hlubinách altajských mohyl se zachoval fascinující příběh dávných kočovníků. Díky permafrostu neboli trvale zmrzlé půdě přežila více než 2500 let tetovaná těla Pazyryků – včetně slavné „princezny Ukok“. Její mumie, zdobená složitými motivy a obklopená výjimečnou pohřební výbavou, odhaluje nejen estetický cit, ale i duchovní svět této vyspělé kultury.

Když Galileo na počátku 17. století poprvé pozoroval tmavé skvrny na povrchu Slunce, netušil, že odstartuje vědeckou záhadu, která přetrvá staletí.

Více než sto let nás kvantová fyzika učí, že světlo je jak částice, tak vlna. Nyní tým výzkumníků z MIT provedl odvážný experiment s jednotlivými atomy, který potvrzuje, že i když světlo může vykazovat vlnové i částicové vlastnosti, nikdy se neprojeví obojí zároveň při jednom konkrétním měření.

Od kmenových symbolů po jméno bývalého partnera, lidé si už dlouho zdobí kůži inkoustem. Nespočet kultur vyvinulo a praktikovalo umění tetování po dobu nejméně 5 000 let.

Opravdu se každý den 200× rozhodujeme o jídle? Odehrává se rozhodování v našem podvědomí, že nad ním nemáme kontrolu? Nebo jsme schopni zcela vědomě rozhodovat o tom, co si dáme k večeři?

Do světa dobrodružných stezek vedou různé brány. Německý ornitolog Martin Wikelski je tak trochu Indianou Jonesem, dobrodruhem vědy, i když toho moc nenastřílí a nenosí klobouk.

Je paradoxní, že studium vesmíru, pro naše oči zcela neobydleného a zbaveného života, nám může poskytnout vodítka k evoluci biologie na naší planetě.

Astronomové poprvé objevili v protoplanetárním disku mladé hvězdy V883 Orionis komplexní organické látky včetně prekurzorů aminokyselin a nukleových bází, které by mohly hrát klíčovou roli ve vzniku života.

Propojení archeologie s genetickou analýzou přináší vědcům mnoho nových možností. Díky analýzám starobylé DNA izolované z kosterních nálezů získávají nové informace o rozvoji lidstva, které mění dosavadní představy o naší minulosti, nebo dokonce vyvracejí legendy o původu národů.

Lidé jsou díky kombinaci různých fyzických, fyziologických a genetických adaptací nejlépe přizpůsobenými živočichy pro běh na dlouhé vzdálenosti. Ne každý z nás však může běhat nepřetržité maratony. Proč?

Německá studie ukazuje, že Američané již v roce 2023 podvědomě přejímají slovní zásobu ChatGPT do své každodenní konverzace.

V minulosti se předpokládalo, že samci jsou v živočišných (především savčích a primátích) společenstvích přirozeně dominantnější než samice. Nová studie však tento názor zpochybňuje a ukazuje, že dominance samců je spíše výjimkou než pravidlem.

Výzkumníci v Německu významně pokročili na cestě k dosažení nekonečného zdroje energie pomocí stelarátoru, specializovaného jaderného fúzního reaktoru.

Orangutani si rádi zdřímnou, aby nahradili ztracený spánek a zotavili se po fyziologické a kognitivní stránce. Podle nedávno zveřejněné studie platí, že čím méně spánku v noci mají, tím více podřimují během dne.

Názor, že některé nespravedlnosti mají biologický původ, může být pro některé uklidňující.

Podle výzkumu týmu vědců a vědkyň z německých a francouzských univerzit nejsou mocenské vztahy mezi pohlavími v přírodě tak jednoznačné, jak se dosud předpokládalo.

Potopené stopy dávné civilizace nalezené na severu Austrálie podle vědců připomínají nález Atlantidy. Důkazy o dávné lidské činnosti nasvědčují, že v lokalitě existovalo velké kulturní společenství. Kromě objevu u protinožců se však ozvali i američtí výzkumníci s údajnými důkazy o spatření bájného města poblíž Španělska.

Slavný fyzik u nás pracoval na obecné teorii relativity, inspiroval jednu románovou postavu a vědcovy vazby s Rakousko-Uherskem sahaly od jeho manželky a přátel až třeba do Chrlic u Brna. Einsteinovu legendu si znovu připomínáme při příležitosti výročí jejích největších objevů.

Nový objev přináší převrat v našem chápání vesmíru.

Metan zachycující teplo známe jako plyn nebezpečný pro lidi a zemskou atmosféru, ale podle nového objevu je v temných hlubinách oceánu potravou pro jedny z nejzáhadnějších tvorů na světě.

Na okraji čínské pouště kdysi žila tajemná kultura, jejíž mrtví byli pohřbíváni v lodích, ve kterých odplouvali na poslední cestu mezi životem a smrtí.

Přineseme energii Slunce k nám na Zemi. S tímto vzletným heslem se Evropská komise pouští do podpory perspektivního oboru termonukleární fúze s cílem získat nový zdroj čisté energie. Komise nyní začíná pracovat na strategii pro jadernou fúzi. Zveřejnit ji chce v prvním čtvrtletí příštího roku. Zatím je vše v prvotní fázi příprav.

Snahy o vývoj jaderné fúze k výrobě elektřiny běží už od konce druhé světové války. Německá společnost Proxima získala investice, díky kterým by chtěla vyvinout fúzní reaktor přibližně do deseti let.