Michal Vrablík

Rozchod, ztráta blízkého člověka, obrovský stres v práci nebo šok po nečekané zprávě. Všichni známe ten pocit, kdy se nám „sevře“ srce. Jenže někdy to není metafora. Existuje skutečný zdravotní stav, kterému se říká syndrom zlomeného srdce. A lékaři potvrzují, že silné emoce dokážou s naším srdce udělat překvapivé věci.

Premiér Andrej Babiš mluví o přerušovaném půstu, měří si metabolický věk a propaguje knihy o dlouhověkosti. Odborníci ovšem upozorňují, že největší vliv na délku života nemají drahé longevity kliniky ani zázračné pilulky, ale překvapivě obyčejné věci, ve kterých však Česko zaostává.

Moderní biologická léčba, která dokáže účinně snížit „zlý“ LDL cholesterol, zůstává v Česku pro většinu pacientů nedostupná. Kvůli přísným pravidlům ji mohou předepisovat jen specializovaná centra, a tak se k ní dostane jen asi třetina těch, kteří by ji potřebovali.

Brno - Moderní biologické preparáty, které pomáhají tělu zbavovat se nežádoucího LDL cholesterolu, jsou v Česku málo dostupné. Dostanou se k nim pouze pacienti ve specializovaných centrech. Kardiologové by chtěli mít možnost tyto léky předepisovat ve svých ambulancích, shodli se na tom na výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně, které začaly v sobotu a potrvá do 12. května.

Kardiovaskulární onemocnění jsou v České republice na prvním místě. Počty srdečních selhání se stále zvyšují a přitom stačí tak málo. Je potřeba dbát na prevenci a hlídat si hladinu cholesterolu.

Vědecké poznatky a lékařské výzkumy neustále prohlubují znalosti o našem organismu. Soukromé kliniky a farmaceutické firmy se toho chopily a pod heslem longevity (dlouhý život ve zdraví) nabízejí procedury nebo výživové doplňky slibující blahodárné účinky. Čeští lékaři a vědci se však snaží naděje na snadné prodloužení života ve zdraví krotit. Jejich recepty vycházejí z odborné praxe a obvykle se nevejdou do jedné tablety.

Dosáhnout nízkých hodnot LDL cholesterolu a udržovat je, se u mnoha kardiologických diagnóz jeví jako stále zásadnější. A i když k tomu vede účinná léčba, kterou poskytují specializovaná centra, mnozí pacienti se k ní nedostanou.

V mnoha ohledech patří česká kardiologie ke světové špičce. Má však i velké mezery. A jednou z nejviditelnějších je dostupnost péče. Jak tuto mezeru zacelit, řešili u kulatého stolu Zdravotnického deníku Organizace kardiologické péče zástupci kardiologů, plátců i politiků.

Chybí garantovaný rozpočet, účinná kontrola i konkrétní kroky, jak dosáhnout měřitelných cílů. Tak hodnotí lékařští experti strategii boje s kardiovaskulárními chorobami, kterou nedávno představila Evropská komise (EK) pod názvem Safe Hearts Plan. Odborná veřejnost ambiciózní plán vítá, ale očekává, že jej EK doplní o připomínky z praxe.

Osm miliard korun rozložených do deseti let má změnit péči o pacienty se srdečními onemocněními. Podle odborníků jde o náklad, který se díky efektivnější léčbě a lepší organizaci péče systému vrátí. Politici a plátci zůstávají opatrnější. Kdo a jak zaplatí Národní kardiovaskulární plán, řešili panelisté kulatého stolu Zdravotnického deníku Organizace kardiologické péče.

Výsledky české kardiologické péče patří k nejlepším v Evropě. Stojí za tím především kvalitní zdravotníci, prevence a moderní léčba snižující cholesterol. Přesto i špičkový systém naráží na limity, a to především v dostupnosti. Shodli se na tom odborníci diskutující u kulatého stolu Zdravotnického deníku Organizace kardiologické péče.

Česko patří ke světové špičce v akutní péči o pacienty s infarktem, nemocniční mortalita se pohybuje jen kolem 6 %. Systém péče má ale mezery. Například 94 % pacientů uživá hypolipidemickou terapii v sekundární prevenci, ale cílových hodnot dosahuje jen třetina.

Vše podstatné, co se v kardiologii děje a uděje, zmapuje kulatý stůl Zdravotnického deníku Organizace kardiologické péče. S aktuálními přednáškami na něm vystoupí špičky oboru, následovat bude i diskuse se zástupci plátců a politiků. Na akci, která proběhne ve čtvrtek 11. prosince odpoledne v pražském PressCentru ČTK, se můžete registrovat na e-mailu info@medianetwork.cz.

Ateroskleróza, obecně známá jako kornatění tepen, představuje především ve vyspělých zemích, kde se konzumuje více živočišných tuků, nejčastější příčinu úmrtí. Jde o závažné onemocnění, které se z počátku neprojevuje a které nebolí, v pokročilém stádiu však vede k celé řadě život ohrožujících problémů – např. k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Cukrovka patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby. Na světě žije přes 463 miliónů diabetiků, v České Republice se s tímto problémem v současnosti potýká přes milion lidí a čísla každý rok rostou. Bohužel i přes tento obrovský počet pacientů je pro nás tato problematika většinou stále velkou neznámou a řada lidí o své diagnóze ani neví. Málokdo například ví, že cukrovka a vysoký krevní tlak jdou zpravidla ruku v ruce.

Je potřeba přiznat si to. Žádná zázračná pilulka, koktejl nebo krém proti stárnutí neexistuje. A přesto se zamyslete nad tím, kolikrát jste v poslední době v médiích nebo třeba i mezi přáteli zaznamenali tajemné slovo „longevity“.

Obezita představuje komplexní chronické onemocnění, za jehož rozvojem stojí kombinace více faktorů. Na tomto závěru se shodli čeští odborníci, kteří upozorňují na nutnost změny přístupu k této problematice.

Praha - Za rozvojem obezity, která je chronickým onemocněním, stojí více faktorů, od životního stylu s nedostatkem pohybu přes užívání určitých léků až po psychickou poruchu. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Léčba je podle nich dlouhodobá a vyžaduje komplexní péči nejen lékařů, ale i psychologů, nutričních poradců nebo fyzioterapeutů a pacienti musí často změnit svůj život od základů.

Vysoký krevní tlak většinou nebolí, ale může způsobit problémy. Kvůli čemu trápí tak často mladé lidi? A proč má smysl měřit si tlak doma? Na tyto otázky odpovídá profesor Michal Vrablík, místopředseda České asociace preventivní kardiologie ČKS.

Češi si ve většině případů uvědomují rizika obezity, téměř polovina ale svůj problém ignoruje. Nová kampaň Odlehči připomíná, že obezita je nemoc, kterou je třeba řešit s lékařem.

Obezita není estetický problém, ale vážné chronické onemocnění. To si podle lékařů stále neuvědomuje většina lidí.

Praha - Obezita je závažné chronické onemocnění, které by lidé měli řešit s lékařem, řekli dnes novinářům odborníci a zástupci kampaně Odlehči svému tělu i srdci, která je součástí projektu Netloustneme. Větším problémem než zhubnout je podle nich udržet si zdravou váhu. Tu podle aktuálních údajů ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemá přes 60 procent Čechů a víc než čtvrtina z nich je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obézní.

Cukrovka, demence či onemocnění pohybového aparátu – právě to jsou nejčastější neduhy, které znepříjemňují stáří českým seniorům. Očekávaný věk dožití je u mužů sice takřka 77 let a u žen až 83 let, průměrný věk života v plném zdraví je však u mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Co z toho vyplývá? Zhruba třetinu života Češi prožívají s chronickým onemocněním. Jak si zachovat vitalitu i v pokročilém věku? To v pěti tipech poradili lékaři Michal Vrablík a Petr Šonka.

Cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Přestože očekávaný věk dožití je u mužů téměř 77 a u žen až 83 let, průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném zdraví, je v případě mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Znamená to, že přibližně třetinu svého života prožijí s chronickým onemocněním. Například kvůli chorobám srdce stráví v nemocnici 2–3× delší dobu než ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku. Podle lékařů přitom není zdravé stáří otázkou financí ani „zázračných“ produktů. Jak si uchovat vitalitu i v pokročilém věku, radí předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., a předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka.

Cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Podle lékařů přitom není zdravé stáří otázkou financí ani „zázračných“ produktů. Přestože očekávaný věk dožití je u mužů téměř 77 a u žen až 83 let,[1] průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném zdraví, je v případě mužů […] Článek Pět tipů pro zdravé stáří se nejdříve objevil na Vitální senior.

Jen pětina tuzemských pacientů s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem dosáhne doporučené hladiny cholesterolu. Většina z nich sice užívá léky, ale léčba je často málo intenzivní, nebo se vůbec neupravuje. Třetina pacientů si dokonce předepsané léky vůbec nevyzvedne. Varovné trendy ukázal v datech na 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku Aleš Tichopád, vedoucí projektu CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.

Víte, čemu se říká syndrom bílého pláště? Lidově by se dal nazvat strachem z lékaře. Po vstupu do ordinace se člověk najedou začne potit, buší mu srdce, cítí úzkost, obavy a nejistotu. Jedním z projevů je také zvýšený krevní tlak. Může tento syndrom pacientovi nějak uškodit?

Letošní urychlené jaro bylo pro mnohé z nás náročné. Neustálé kolísání počasí způsobovalo pocity únavy, zatímco teplejší dny působily jako náhlá zátěž pro kardiovaskulární systém, především u osob se zvýšeným krevním tlakem. Extrémní teploty ale teprve začínají, horké letní dny klepou na dveře a je třeba se na ně dobře připravit.

Mít vysokou hladinu cholesterolu a neřešit ji, je velký hazard. Lékaři proto předepisují léky, které problém řeší. Jenže obsahují statiny, které mohou mít celou řadu vedlejších účinků. Od bolestí svalů přes nečekaný nárůst cukru až po zmatenost.

Léky nechci, zhubnu, začnu zdravě jíst. První věta, kterou odpoví většina padesátníků, když jim lékař při preventivní prohlídce odhalí zvýšenou hladinu cholesterolu a doporučí léky. Chyba! Nebraňte se lékům. Zkracujete si život.

Namísto toho, aby si ve stáří užívali zasloužený odpočinek, běhají po doktorech a z platíček loupají čím dál více léků. To je podle českých kardiologů případ Čechů, kteří jsou na špici ve výskytu nemocí srdce a cév v Evropě. Přes veškeré snahy lékařů právě choroby srdce a cév způsobují více než 40 % úmrtí v Česku.

Čeští vědci objevili unikátní látku, která prý dokáže přimět tělo, aby efektivně rozkládalo a vylučovalo cholesterol. Pomoct by to mohlo všem lidem trpícím vysokou hladinou tuku v krvi, které kvůli tomu ohrožují nemoci srdce a cév.

Staráte se pečlivě o svůj chrup? Chodíte na preventivní prohlídky k zubaři, používáte mezizubní kartáčky a zubní nitě a parodontózu řešíte včas? Pokud ne, koledujete si o kardiovaskulární problémy. Opravdu, neošetřený zánět dásní zvyšuje riziko srdečního infarktu, varují odborníci.

Vliv vysokého cholesterolu na lidské zdraví si Češi sice uvědomují, ale svou hladinu cholesterolu příliš neznají, i když ví o jeho vlivu na zdraví, že ucpává cévy či obecně zhoršuje fungování oběhové soustavy, což souvisí s hrozbou kardiovaskulárních onemocnění.

Asi milion lidí v ČR má potvrzenou cukrovku a další desetitisíce ji sice mají, ale zatím o tom nevědí. Přitom je zásadní, aby byla včas odhalena a léčena. Souvisí s ní totiž i další velmi vážné choroby, a to hlavně kardiovaskulární onemocnění, tedy riziko mrtvice nebo infarktu. Na dnešek připadá Světový den diabetu.

Až se budete rozhodovat, jestli si dáte ovocný, bylinkový, černý nebo zelený, zvolte tu poslední variantu. Právě zelený čaj je totiž nejen lahodný, ale má i spoustu důležitých zdravotních benefitů. Mimo jiné pomáhá snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně mozkové mrtvice.

Ischemická choroba srdeční je jedním z nejčastějších onemocnění srdce, kterým trpí celosvětově čím dál větší počet lidí. Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění, jak se projevuje a léčí? Vše vysvětlí kardiolog.

Zapomeňte na diety, polykání doplňků stravy nebo spoléhání se na šikovnost plastických chirurgů. Recept na to, jak být zdravější a dlouho vypadat svěže, může spočívat v něčem jiném, daleko méně revolučním. Nemusí to stát skoro nic, potřebujete jen odvahu něco změnit. Podrobně se to popisuje v knize Jak žít déle a cítit se mladší? popisuje americký kardiolog Stephen Kopecky. Kardiolog působící v americké univerzitní nemocnici Mayo Clinic Stephen Kopecky knihu sepsal na základě vlastní zkušenosti lékaře i pacienta, protože si sám dvakrát prošel léčbou onkologického onemocnění.

Jen každý pátý člověk tuší, že vyšší cholesterol má u nás více než 80 procent dospělé populace. Za jeho vznikem pak často stojí i špatná strava, přejídání i nedostatečný pohyb. Léto je doba grilování a konzumace letních klasik jako jsou špekáčky či langoše. Nezdravá strava totiž může vést nejen k akutním žaludečním potížím, ale i k závažnějším […]

Vyšší cholesterol má u nás podle kardiologů více než 80 procent dospělé populace. Za jeho vznikem často stojí i špatná strava, přejídání i nedostatečný pohyb. Zvýšený cholesterol je „vstupní branou“ k závažným kardiovaskulárním onemocněním, kterými jsou infarkt či mrtvice. Informují o tom odborní garanti projektu Srdce v hlavě Michal Vrablík a Eva Kociánová.

Jen každý pátý člověk tuší, že vyšší cholesterol má u nás více než 80 procent dospělé populace. Za jeho vznikem pak často stojí i špatná strava, přejídání i nedostatečný pohyb. Léto je doba grilování a konzumace letních klasik jako jsou špekáčky či langoše. Nezdravá strava totiž může vést nejen k akutním žaludečním potížím, ale i k závažnějším problémům, jako je zvýšený cholesterol. A ten je „vstupní branou“ k závažným kardiovaskulárním onemocněním, kterými jsou infarkt či mrtvice.

Grilování masa se řadí mezi nejoblíbenější kratochvíle nás všech. Aby také ne, vždyť si můžeme užívat skvělých chutí, které určitě stojí za to. Možná ale grilujete tak, že spíše sami sobě škodíte, než že by se vám podařilo vytvořit kulinářský zážitek se vším všudy, který by vám chutnal a byl pro váš organismus přínosem. Jak nezdravé tuky, tak i velké množství nasycených mastných kyselin nebo spousta soli mohou být pro vaše tělo spíše devastující. Alfou i omegou je výběr správného masa.

Léto je oblíbeným obdobím grilování stejně tak opékání buřtů. Během letních „gastro radovánek“ je ale důležité hlídat i zdravotní stránku. Především lidé s vyšší hladinou cholesterolu či vyšším krevním tlakem, by se měli při grilování více hlídat, protože jídlo s vysokým obsahem nezdravých tuků či soli má negativní účinek na náš kardiovaskulární systém. Jaké maso tedy vybírat a na co si dát pozor?

V období veder jsou klimatizace více než vyhledávané. Tento prvek moderních domácností či kvalitně vybavených kanceláří je však mnohdy považován za strůjce nejrůznějších zdravotních problémů. Podle odborníků je však na vině spíše skutečnost, že lidé nevědí, jak klimatizaci správně používat a nastavit. Pokud budou uživatelé dodržovat všechny zásady správné manipulace, může jim klimatizace výrazně přispět k lepšímu spánku. Úlevu díky ní v parných dnech naleznou i alergici či astmatici.

Tento týden vzbudilo menší bouři odvolání proděkana pro mezinárodní studium 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Eitana Brizmana z funkce. Důvodem k tomu mělo být, že proděkan údajně navrhoval zvyšovat školné pro studenty anglického programu.

Letošní urychlené jaro bylo pro mnohé z nás náročné. Neustálé kolísání počasí způsobovalo pocity únavy, zatímco teplejší dny působily jako náhlá zátěž pro kardiovaskulární systém, především u osob se zvýšeným krevním tlakem. Extrémní vysoké teploty jsou nepříjemné pro všechny, ale pro lidi trpící zvýšeným krevním tlakem mohou být i nebezpečná. Jak je co nejlépe zvládnout?

Klimatizace je i v našich zeměpisných šířkách stále častější a oblíbenější. Přináší totiž úlevu a osvěžení, především v horkých dnech bývá skvělým pomocníkem v tom se cítit pohodlně.

Klimatizace je i v našich zeměpisných šířkách stále častější a oblíbenější. Přináší totiž úlevu a osvěžení, především v horkých dnech bývá skvělým pomocníkem, jak se cítit pohodlně. Přesto ale může mít negativní vliv na naše zdraví. Náhlé změny teplot mohou zvýšit riziko srdečních onemocnění, nízká vlhkost vzduchu v klimatizovaných místnostech může pak zase způsobovat dehydrataci a dráždění dýchacích cest.

Trochu oteklý obličej může mít čas od času každý – stačí k tomu trochu víc kořeněné jídlo nebo pár skleniček alkoholu. Může jít ale rovněž o projev alergické reakce, projev choroby nebo prostě tuk spojený s kily navíc. Jak poznat otok v obličeji?

Vysoká hladina cholesterolu patří k závažným rizikovým faktorům srdečně-cévních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí nejen v České republice. Naše tělo cholesterol potřebuje. Je součástí každé buňky a je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Z tohoto důvodu je pro náš organismus nepostradatelný. Na druhou stranu ho ale nesmíme mít v těle nadbytek.

Vysoká hladina cholesterolu patří k závažným rizikovým faktorům srdečně-cévních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí nejen v České republice. Naše tělo cholesterol potřebuje. Je součástí každé buňky a je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Z tohoto důvodu je pro náš organismus nepostradatelný. Na druhou stranu ho ale nesmíme mít v těle nadbytek.

Vysoká hladina cholesterolu patří k závažným rizikovým faktorům srdečně-cévních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí nejen v České republice. Naše tělo cholesterol potřebuje. Je součástí každé buňky a je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Z tohoto důvodu je pro náš organismus nepostradatelný. Na druhou stranu ho ale nesmíme mít v těle nadbytek. Jaké signály by vás měly varovat?

Zdraví našeho srdce je i v našich rukou. Ačkoli se zdá, že jde o neuvěřitelně odolný orgán, skutečnost je taková, že nemoci srdce a cév jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Obzvláště velký pozor by si na své srdce měli dávat lidé s diabetem II. typu, u nichž je riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění až trojnásobně vyšší.

Každoročně se s infarktem myokardu potýkají desetitisíce Čechů. Na vině je špatný životní styl, nadváha, vysoký krevní tlak či špatný cholesterol, který ucpává cévy. Statisticky je ateroskleróza, tedy proces postupného zužování a zanášení cév, nejčastější příčinou úmrtí na světě. V boji proti ucpaným cévám vám pomohou ty správné potraviny.

Infarkt dostávají často i mladí a zdraví lidé bez předchozích příznaků. Klíčové je poskytnout pomoc ještě před příjezdem záchranky.

Nemoci oběhové soustavy jsou v České republice dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Podle odborníků je značná část z nich předčasná a lze jim předcházet. Pomoci může například očkování proti chřipce, každodenní rychlá chůze či pravidelná péče o zuby.

Každoročně se s infarktem myokardu potýkají desetitisíce Čechů. Mezi časté spouštěče patří špatný životní styl, nadváha, vysoký krevní tlak či cholesterol. Jaké další faktory ale ovlivňují vznik infarktu a co je důležité o něm vědět?