Ramesse II.

První „fake news“ se objevují už ve starověku: božské dvojsmysly, faraonské reliéfy, královské nápisy i sofistická rétorika ukazují, že moc slova dokázala měnit dějiny.

Před 96 lety objevil německý archeolog Günter Roeder polovinu sochy, která s největší pravděpodobností patřila k mohutné soše Ramesse II., měřící 7 metrů. Nyní byl oznámen objev druhé poloviny sochy, jenž je podle všech dostupných informací ve velmi dobrém stavu.

Velké egyptské muzeum u pyramid v Gíze se otevírá veřejnosti a přináší jedinečný pohled na kompletní obsah Tutanchamonovy hrobky. Egypt tím vstupuje do nové etapy své kulturní historie.

Egypt má novou atrakci. Hned vedle pyramid v Gíze otevřelo Velké egyptské muzeum. Stavba od ateliéru Heneghan Peng Architects se stavěla dvacet let – déle než Velká pyramida.

Tajemná „díra“ ve zdi nového Velkého egyptského muzea pozornému návštěvníkovi dozajista neunikne. Ale není to větrací šachta, jak by se mohlo na první pohled poměrně logicky zdát, ale pocta bohu slunce a faraonu Ramsesovi II.

Více než dvě dekády práce na největším archeologickém muzeu na světě brzy přinesou ovoce. V Egyptě 1. listopadu oficiálně otevřeli Velké egyptské muzeum (Grand Egyptian Museum). Nový div světa Muzeum se nachází pouhé 2 kilometry od pyramid v Gíze a je považováno za nový div světa. Rozkládá se na ploše 81 000 m² a ukrývá...

S napětím očekávané Velké egyptské muzeum otevírá s tisíci poklady starověku, ale mnoho významných artefaktů chybí – jsou rozptýleny v muzeích po celém světě.

Objev podmořského města Canopus u Alexandrie přinesl sochy, chrámy i stavební pozůstatky a nabízí jedinečný pohled na náboženství, obchod a každodenní život ptolemaiovského a římského Egypta.

Po dvou desetiletích práce a mnoha odkladech se návštěvníkům otevírá Grand Egyptian Museum v Gíze. Monumentální stavba ukazuje poklady starého Egypta a chystá kompletní kolekci Tutanchamonových předmětů.

Faraón zlatého věku nilské říše postavil více památek a zplodil více dětí než kterýkoliv jiný egyptský král.

Před šedesáti pěti lety byl monumentální Abú Simbel odsouzen k tomu, aby zmizel pod povodňovými vodami nové nilské přehrady. Pak zasáhla první dáma Spojených států.

U pobřeží Alexandrie objevili egyptští potápěči starou oblast, jejíž stáří se odhaduje na více než 2000 let.

Potápěči vylovili ze dna moře poblíž egyptské Alexandrie sochy a další artefakty dokazující, že město bylo bez přestávky obydlené od svého založení Alexandrem Velikým v roce 331.

Před 189 lety byl na pařížském náměstí Place de la Concorde vztyčen velkolepý egyptský obelisk starý více než 3 300 let. Francie jej tehdy získala darem od místokrále Egypta a od té doby se tento monument stal nedílnou součástí města. Navštěvují jej nejen místní, ale samozřejmě také turisté, kteří obelisk pozorují a fotografují. I proto by se mohlo zdát, že už na něm není co nového objevit, opak je ale v tomto případě pravdou.

Tutanchamon, slavný faraon se zlatou maskou, dostal od vědců tvář. A bohužel pro něj – místo božského půvabu odhalili genetickou loterii s mizerným výsledkem.

Ve starověkém Egyptě měly velký význam. Nesloužily hlavně ke zdobení. Měly funkci ochrany, symbolů víry i označení společenského postavení. Nález v egyptském chrámu je výjimečný. Jak množstvím, tak složením zlatých předmětů.

Před téměř sto lety objevili američtí archeologové poblíž pyramid v Gíze skrytou pohřební komoru plnou pozlacených pokladů. Odhalili hrobku královny Hetepheres I., matky faraona Chufua, která obsahovala například soupravu královského ložnicového nábytku.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o první nález královské hrobky od roku 1922, kdy Howard Carter našel v Údolí králů hrobku faraona Tutanchamona. Oba panovníci pocházejí ze stejné, tedy 18. dynastie.

Názory na příbuzenské sňatky se v průběhu dějin měnily. Stejně tak jako názory na otrokářství nebo rasismus. Že ničí pokrevní linie bylo zřejmé odedávna. I pastevci si všimli, že mláďata narozená z pokrevního křížení bývají dost často defektní.

Pyšných vládců bylo v historii mnoho. Tento však mezi nimi vynikal: Faraon, který svou zpupností způsobil svému národu neskonalé těžkosti, když Bůh pověřil Mojžíše, aby vyvedl Hebrejce z Egypta. Odborníci se dlouho dohadovali, který z faraonů to byl.

V roce 1824 bylo v italském Turíně otevřeno Egyptské muzeum, které dodnes ukazuje řadu skvostů. Ještě vloni byly expozice muzea temné a exponáty bodově osvětlené. Podle renomovaného nizozemského ateliéru OMA se nyní proměnila Galerie králů a další číti muzea. Z tmavého místa se stalo místo plné světla, kde exponáty krásně vyzní v celé své kráse. Nechybí ani tmavé části s projekcemi a vysvětlení kontextu.

Turisté prahnoucí po poznání starověké historie budou mít v říjnu žně. V egyptské Káhiře, nedaleko pyramid, se veřejnosti konečně zpřístupní dlouho avizované Velké egyptské muzeum, které z části nahradí dosavadní Egyptské muzeum v centru města. Stane se tak přitom po dlouhých 11 letech od původně plánovaného termínu otevření.

Plastická chirurgie není žádnou novinkou, i když původně bylo jejím cílem pomoci lidem po úrazech či nemocech. Useknuté nosy, uši či prsty byly totiž tehdy poměrně častou záležitostí.

Brazilský odborník Cícero Moraes se svým týmem zrekonstruoval tvář jednoho z nejslavnějších panovníků starověku, egyptského faraona Ramesse II. Velikého. Ukázal světu, jak vypadal v den smrti. Kromě toho poukázal na řadu zdravotních problémů, kterými vládce trpěl, včetně abscesu v ústech, který mu způsoboval bolesti.

Chrámy v Abu Simel, Pyramidy v Gíze, Velká Sfinga… O těch slyšel snad každý. V Egyptě ovšem najdeme i méně známá, ale stejně krásná starověká místa. Vydejte se je prozkoumat.

Nejkrásnější novou bankovkou vydanou v roce 2023 je východokaribský dolar, kterým se platí v šesti státech a dvou britských teritoriích. Rozhodli o tom členové Mezinárodní společnost pro bankovky (IBNS). Společnost vybírala celkem z patnácti nominaci. Nově vydaných bankovek bylo loni téměř stovka, ale IBNS jen u zlomku z nich uvedla, že se jednalo o „dostatečné nový design“. Dvoudolarová bankovka vydaná Centrální bankou východního Karibiku byla podle porodců jasným favoritem už od začátku. …

Hezky česky řečeno: „tráva“ je „zázračná“ droga, která inspirovala lidi k vytváření nejrůznějších věcí. Dnes je však ve většině zemí nelegální, s výjimkou Severní Koreje, což je dost vzácné. Ale nebylo tomu tak vždycky.

Předsudky s nimi spojené přetrvávají dodnes. Nemají duši. Jejich vlasy odrážejí svit plamenů pekelných. Po smrti se mění v upíry jako otec všech zrádců Jidáš. Na druhou stranu kdo nepoznal rusovlásku, neví, co je láska…

Socha faraona Ramesse II. byla ukradena z chrámu v jižním Egyptě před více než třiceti lety.

Dlouhá léta se o jeho otevření šuškalo, teď je podle všeho už opravdu za dveřmi. Velké egyptské muzeum v Káhiře by mělo přivítat první návštěvníky už během pozdního jara, jak uvádějí oficiální stránky instituce. K vidění tu bude na 22 mumií a nespočet starověkých artefaktů, to vše v moderních a vskutku velkolepých prostorách.

Horní část sochy z vápence měří 3,8 metrů a zobrazuje sedícího faraona s dvojitou korunou, faraonskou čelenkou a symbolem královské kobry na hlavě.

Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. Spodní část této skulptury byla objevena před téměř sto lety.

Jedinečný seriál o roli pravdy a lži v dějinách přináší Prima ZOOM. Jsou média válečnou zbraní? Je náboženství způsobem, jak dosáhnout politických cílů?

Obři bývají v lidských dějinách často odsouváni do říše mýtů a legend. Překvapivý objev v Egyptě však toto tvrzení zpochybňuje. Kosterní pozůstatky Sa-Nakht, faraona ze třetí dynastie starověkého Egypta, naznačují, že obři chodili po zemi před více než 4 700 lety. Pozoruhodný nález, objevený v hrobce poblíž Bejt Challafu, by mohl být nejstarším známým případem lidského obra.

Archeologové byli velmi překvapeni, když v hrobce, ve které dle jejich předpokladů měla být mumie faraona, našli i tělo neznámé ženy. Nacházelo se uprostřed pyramidy. Tedy v místě, kde byli k věčnému odpočinku uloženi velcí vládci své doby. Podle všeho tak muselo jít o velmi uctívanou osobu.

Praha - Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy, informovala na webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde Český egyptologický ústav působí.

V letech 1550 až 1069 př. n. l. se mu říkalo srdce Egypta a sloužil jako autoritativní centrum, pokladnice nebo domov faraonů. V současnosti je komplex svatyní na okraji Luxoru jedním z pokladů Egypta, který by si neměl nechat ujít žádný turista. Už při prvním pohledu je jasné, že jedna z nejzajímavějších památek starověkého Egypta není dílem jednoho člověka a nevznikla ze dne na den. Na jeho vzniku se podílely celé generace. Komplex byl budován a rozšiřován po dobu 1 500 let!

Izrael - jméno, které v poslední dobou slýcháme bohužel až příliš často. V Palestině opět zuří válka a rozhodně to není poprvé. O nadvládu se tu bojovalo už před 3 000 lety. A tehdy se také poprvé objevuje seznam kmenů, které tuto krajinu obývaly.

Když se řekne archeologie, nemálo z nás si představí významné nálezy z období starého Egypta. Však také existuje samostatná disciplína egyptologie - věda zabývající se všemi oblastmi starověkého Egypta čili obdobím dějin Egypta přibližně 5000 let př. n. l. až do doby římského panství (5. stol. n. l.). Zkuste si v našem kvízu ověřit, jaké jsou vaše znalosti egyptských dějin, a to zejména s důrazem na archeologické nálezy.

Věříte na život po životě? V případě, že tomu tak není, možná vás příběh egyptoložky Dorothy Eady přiměje změnit názor. Nehoda v dětství jí totiž údajně oživila vzpomínky na minulý život, ve kterém měla být staroegyptskou kněžkou a milenkou faraona.

2900 let starý sarkofág egyptského faraona Ramsese II. se naposledy ukázal v Paříži v roce 1976. Nyní se sem po padesáti letech vrátil v rámci výstavy s „Ramses a zlato faraonů“ v Grande Halle de la Villette. Ta hned první den přilákala nevídaný počet návštěvníků.

Archeologické vykopávky v chrámu Ramesseho II v Abydu přinesly žně mumifikovaných zvířat či jejich částí. Zřejmě jde o obětiny pro uctění památky tohoto faraona.

Ve věku 90 let vedl Ramesse II. svou stotisícovou armádu do boje proti Chetitům. Peršané naverbovali po celé své rozsáhlé říši půl milionu mužů a měli první speciální vojenskou jednotku. Staří Indové kromě pěšáků vlastnili také 9000 slonů.

K čemu potřebovala tři tisíce let stará mumie platný doklad totožnosti? A mohl by na něj velký faraon vycestovat i dnes?

Vyspělé digitální technologie nám umožňují pohlédnout do tváře jednoho z nejslavnějších a nejmocnějších faraonů starověkého Egypta. Vědci ve videu ukázali podobiznu Ramesse II. v různých obdobích jeho života.

Kde odpočívají již dávno zesnulí faraoni? Většina z nich našla klid v Údolí králů, kde paleontologové našli hrobky těch nějznámějších vládců Egypta. Kdo všechno zde odpočívá a kde se toto "královské pohřebiště" nachází?

Luxor patří k nejznámějším egyptským památkám. A to i přes to, že leží asi 7100 kilometrů od jeho aktuálního srdce, tedy města Káhiry. Po poměrně dlouho dobu byl však oním srdcem Egypta právě Luxor (během období zvaného Nová říše) a stále v něm tedy na turisty čeká mnoho zajímavých věcí.

Pokud věříte na minulé životy, tak vás zajisté uchvátí příběh Dorothy Eady. Tvrdila, že byla v minulém životě egyptskou kněžkou a milenkou Setiho I. Proslavila se svým přínosem egyptologii a její výzkumné práce přitáhly značnou pozornost odborné i laické veřejnosti.

Nedaleko egyptské Káhiry objevila archeoložka a její tým vzácný sarkofág. Nález rakve starověkého egyptského šlechtice Ptahemwia, který žil kolem roku 1250 před naším letopočtem, označili vědci za „objev snů“. Zájemci si budou moct sarkofág prohlédnout v televizním dokumentu National Geographic. Informaci přinesl deník Guardian.

Již uplynulo 300 let od doby, kdy byla potopená španělská loď, která převážela celou řadu pokladů. Tato třístěžňová galeona nesla název San José a k jejímu potopení u kolumbijských břehů došlo během války o španělské dědictví v roce 1708. Právě její vrak byl nedávno zcela náhodou objeven. Co bude s nálezem legendární lodi, které je přezdíváno svatý grál mezi lodními vraky?

Egyptský faraon Ramesse II. nechal v období kolem roku 1300 př. n. l. vystavět v egyptské Sakkáře nedaleko Džoserovy pyramidy serapeum, pohřebiště býků Ápidů, živoucích znázornění egyptského boha Ptaha. Tunel dlouhý stovky metrů lemují pohřební komory. Přestože nekropoli odkryl už roku 1850 francouzský egyptolog Auguste Mariette, ani dnes, po více než 170 letech, nedokázali odborníci odpovědět na všechny záhady s ní spojené.

Ostatky známé jako KV 55 byly nalezeny v roce 1907 v Údolí králů. Jejich rekonstrukce následně ukázala, že v rodině faraona Ramsese II. se dědily podivné rysy obličeje. Dnes by působily komicky.

Na dolním toku řeky Nil vznikla úžasná civilizace, která svými schopnostmi a památkami překonala svoji dobu. Ovšem ani taková říše nakonec neměla šanci vydržet.

Můj syn se svou ženou navštívili letos počátkem května Egypt. Měli v úmyslu si tam nejen dobře zaplavat v moři a polenošit si na pláži, ale také chtěli vidět něco z egyptských památek. Obojí se jim splnilo.

Cacio e pepe, tedy sýr a pepř je označení pro jeden z vůbec nejstarších a zároveň nejoblíbenějších těstovinových receptů. Kde se začaly špagety na tento způsob připravovat, a která ze čtyř surovin byla nejdražší? O špagetách cacio e pepe se s oblibou tvrdí, že recept na ně je starší než římské Koloseum. A bude to z největší pravděpodobností tak.

Faraon Ramesse II. právem získal přízvisko Veliký. Za 66 let své vlády vystavěl nová města a chrámy, rozšířil egyptské území, zplodil více než 100 dětí a uzavřel historicky první mírovou smlouvu s nepřáteli, která byla dokonce dodržována. Díky míru kvetl obchod a zemi se dařilo. A protože se nám dochovala faraonova mumie, můžeme si dnes představit jeho tvář.

/FOTOGALERIE/ Vzácný egyptský obal na mumii, omítka z hrobky faraona Ramesse II., mumifikovaný dravec nebo zlomky hunského kotle z doby stěhování národů. To jsou jen některé z unikátních střípků, které dávají dohromady ucelenou výstavu s názvem Civilizace a barbaři. K vidění je nově v nejstarším a třetím největším českém muzeu, a sice ve Slezském zemském muzeu (SZM) v Opavě.

Kráska na Seině, město tisíců světel, metropole udávající tón v módě i umění, to byla Paříž „belle époque“, krásné doby před první světovou válkou. Jak oproti dnešku vypadala?