Vítězslav Nezval

Stačí devětkrát zatočit klikou, zmáčknout tlačítko a zaposlouchat se do tónů, které vydává neotřelý jukebox na poezii. Právě takový, který nese název Poesiomat, na podzim zakotvil na pěší zóně před břeclavským gymnáziem.

Co vlastně je to konturování o kterém se všude mluví? V podstatě se jedná o sofistikovanou hru světla a stínů, při které můžete pomocí líčení opticky změnit tvar svého obličeje. I když to na první pohled může vypadat složitě, chce to jen trochu cviku.

Česká televize může díky bohatému a bezesporu unikátnímu archivu připomínat významné osobnosti naší kultury. Bohužel se však velmi často spoléhá pouze na archivní záběry. Kvůli tomu, že téměř rezignovala na natáčení nových hudebních či zábavných pořadů, některé umělce, co již odešli na věčnost, tak nezaznamenala na sklonku jejich kariéry..

Výraz její tváře značí klid, mír a vyrovnanost. A to i přesto, že neznámá dívka se šla v 80. letech 19. století dobrovolně utopit do řeky Seiny. Koutky má mírně zvednuté, vypadá to, že se usmívá. Oči má zavřené, vypadá to, jako by spala. Nikdo neví, kdo to je, ale dodnes všechny fascinuje.

Když jeho první studenti usedli do lavic, svět byl zcela jiný než ten náš. Ve Vídni se tančily valčíky, v Americe pouhých šest let předtím skončila občanská válka a Paříž právě obsadila pruská vojska. Psal se rok 1871 a císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c. k. slovanského nižšího gymnasia v Třebíči. Sto padesát let poté, právě tuto sobotu, si Třebíčané onu poslední významnou událost připomněli velkolepými oslavami.

Laurent Binet učil na Slovensku, jezdil za přítelkyní do Prahy a překládal Nezvala. Teď se vrátil na Svět knihy s románem, ve kterém Inkové dobudou Evropu.

Jedná se o jednu z nejkrásnějších historických památek Pražského hradu. Většinu ze svého dlouhého příběhu se však jednalo o nuznou a chudinskou čtvrť, kterou si vybudovali na vlastní náklady zaměstnanci Pražského hradu. Právě 16. září 1597 povolil císař Rudolf II. střelcům při branách vybudovat něco, co dnes známe pod pojmem Zlatá ulička. Jaká je její historie?

Tisíc hluchých lidí bloudí beze jména a jen v jednom z nich jsme našli Beethovena, píše Vítězslav Nezval v básni Edison. Ale jak mohl slavný skladatel komponovat, když neslyšel?

Červencový den roku 1945. S batohem na zádech prochází letní náchodskou krajinou profesor Václav Černý, literární vědec, filosof a esejista. Zná tu kdejakou zkratku, polní cesty a výhledy z kopců, vždyť jsou to jeho rodné končiny.

Zatímco v mnoha zemích světa jsou u moci staří a ještě starší politici, Evropa u svých lídrů často sází spíše na mládí. Čím to je?

Stavba dobříšského kina byla dokončena v roce 1951. Po sedmdesáti letech bylo rozhodnuto, že budova bude srovnána se zemí.

Již přes 60 let praktikují studenti medicíny základy kardiopulmonální resuscitace na figuríně přezdívané resuscitační Andula. Stlačují její hrudník a dýchají vzduch do jejích plastových úst. Ukázalo se, že obličej známé figuríny není vymyšlený. Je to totiž tvář neznámé dospívající dívky, kterou nalezli mrtvou v pařížské Seině koncem 19. století.

Jeho otec byl známým příbramským fotografem a majitelem ateliéru. Původně ale chtěl být malířem. Syn Ota po něm zdědil všechny vlohy a splnil tak nejen svůj sen, ale i otcův.

Je tomu právě šedesát let, co zemřel významný básník a oběť komunistického bezpráví Jan Zahradníček. Devět roků strávil bez jakéhokoli provinění v komunistickém vězení, než z něj vyšel s podlomeným zdravím. Po pěti měsících na následky strádání i mučení zemřel.

Doslova apokalyptický pohled se nabízí na Karlově náměstí v Třebíči. Začala zde dlouho očekávaná revitalizace. Střed náměstí okolo soch Cyrila a Metoděje, kde býval stánek s občerstvením, jsou hromady hlíny, písku a štěrku.

Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil otevřeným prosazováním komunistické politiky. Horlivým komunistou byl ostatně po celý svůj život. Jeho literární sláva a politická angažovanost přitom odsunula do pozadí, a vypadá to, že záměrně, jeho chaotický život jako člověka. Jaký tedy doopravdy byl?

Jan Novák napsal knihu o Milanu Kunderovi s takovou představou o literatuře, s jakou by prošel u maturity jen na těch nejzanedbanějších středních školách.

Barokní socha svatého Šebestiána, která má svoje místo u kostela sv. Martina v Třebíči, je v rukou restaurátora. Koncem dubna letošního roku ji včetně soklu rozebral odborník a převezl do ateliéru Jana Vodáčka do Kamenného Malíkova. Na místo ji vrátí v září.

V Mostě rozkvetly sakury s růžovými květy. Letos je na oblíbená stromořadí nezvyklý pohled, protože lidé pod nimi chodí v rouškách nebo respirátorech kvůli pokračující pandemii koronaviru.

Spoluzakladatel poetismu, skvělý básník, spisovatel a vůdčí osobnost českého surrealismu. Ženy mu padaly k nohám, muži záviděli šarm a toužili se s ním přátelit, a státníci… ti mu dávali medaile. Z nich můžeme zmínit například zlatou medaili Světové rady míru.

Mladý Ivan Blatný se rozhodl pro naprosto nesmiřitelný řez. Nechal za sebou kariéru i majetek, a přestože se živil jako básník slovem, emigroval do Anglie bez schopnosti domluvit se anglicky. Život v exilu byl však více než těžký a Blatný velmi rychle zkolaboval. Jeho mozek mu vypověděl službu a třicetiletý muž začal trpět stále větším stihomamem.

Dílo Boženy Němcové obdivoval i Franz Kafka. Jeho přítel Max Brod se vší vážností tvrdil, že Kafkův Zámek je do jisté míry inspirován Babičkou. K těm, kdo se otevřeně přihlásili k odkazu naší „národní“ spisovatelky, patří Jaroslav Seifert, František Halas nebo Vítězslav Nezval.

„…pohled na Prahu, jak se rozprostírá před oknem Slavíčkova ateliéru. Kolik studií velkých i malých, podložených ryze konstruktivním a čistě spontánním procesem, předcházelo malířskému zobrazení tohoto pohledu. Jím jako by byl Jan Slavíček povolán, aby svým způsobem, svou metodou pokračoval v díle svého geniálního otce, největšího a nejzázračnějšího malíře Prahy, Antonína Slavíčka.“ (Vítězslav Nezval)

Pražská výstava skupiny Devětsil evokuje meziválečnou éru. Avantgardisté zpočátku věřili, že umění už brzy nebude potřeba.

Po desetiletích opět vyšly první čtyři sbírky Ivana Blatného. Jeden z nejvýznamnějších českých básníků by v prosinci oslavil 100. narozeniny.

Jiří Suchý vypráví a filmaři jen naslouchají. Olga Sommerová mu vystavěla vkusný pomník, ale je to obraz Suchého, jak se vidí sám.