Vladislav Jagellonský

Od 1. března 2023 dochází k zásadnímu rozšíření nabídky pro veřejnost v areálech Pražského hradu a zámku Lány. Podstatně je rozšířen seznam míst, kam se budou moci návštěvníci podívat.

Polské příhraniční město Nysa oslaví v letošním roce 800 let své existence. Město vydalo při té příležitosti komiks, zabývající se středověkými dějinami za vlády biskupů. Čtenářům přibližuje společnou českou, polskou a německou minulost.

7. prosince roku 1478 uzavřeli Vladislav Jagelonský a Matyáš Korvín v Olomouci dohodu, podle které směli oba dva užívat titul českého krále. Ojedinělou situaci našich dějin dodnes připomíná na Horním náměstí pamětní deska.

Život Jana Žižky je stále opředen tajemstvím. I přesto, že patří mezi sedm nikdy neporažených válečníků historie a jeho jméno často skloňují historici i laická veřejnost. Je považován za hrdinu i prvního českého teroristu.

Těžko najdeme místo, které toho zažilo tolik jako želivský klášter. Sídlili tu mniši hned dvou řádů. Vzešel odtud husitský vůdce Jan Želivský, to ale jeho zdi před kališníky neuchránilo. Mnohokrát vyhořel, dnes ho můžeme obdivovat díky architektu Santinimu.

Od 14. století čelila křesťanská Evropa osmanské rozpínavosti. Evropské mocnosti na Balkáně pocítily jako první sílu obávaných Janičářů a osmanských děl. Dočasně se je podařilo zastavit až uherským vládcům díky rozsáhlému pásu pevností. Udržovaní pevností a početných posádek však bylo příliš drahé a bylo jasné, že jde jen o dočasné řešení. Bylo tak otázkou času, kdy dojde z rozhodující bitvě mezi muslimským a křesťanským světem.

Říkalo se, že její krása byla dechberoucí. Když však byly před šedesáti lety v benediktinském klášteře v Teplicích poprvé objeveny ostatky Judity Durynské, nebylo možné zjistit, zda královský kronikář ženské půvaby tehdejší české královny nepřehnal. Byla mrtvá už více než osm století. Nyní vědci zrekonstruovali její tvář a jak se zdá, královna Judita byla skutečně ideálem krásy středověku.

Před 519 lety se narodila Anna Jagellonská, uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I. Habsburského. Žena, která na český trůn přivedla Habsburky. Jako…

Bitva u Grunwaldu srazila 15. července 1410 vaz Řádu německých rytířů a umožnila vznik silného Polska. Jan Žižka si z ní odnesl hned dvě zásadní věci.

Klement Gottwald byl 4. československým prezidentem. Vladislav Jagellonský byl zvolen českým králem v pouhých 15 letech. Do vesmíru se dostala první žena a Amelie Earhartová byla první ženou, která přeletěla Atlantik.

Ve Stromovce si to své najde každý. I ten největší milovník rušného městského života si občas potřebuje trochu oddychnout a nabrat sílu v přírodě. A pokud zrovna není dostatek času udělat si výlet do hor nebo lesů, musíme si poradit jinak a najít kus přírody i v centru.

Divadelním představením pod širým nebem, koncerty, ale i rytířským ležením či velkým večerním průvodem si tento týden připomene Šumperk významnou historickou událost - takzvaný Šumperský sněm z roku 1490. Třídenní slavnosti města se vracejí do ulic po dvouleté nedobrovolné přestávce způsobené pandemií koronaviru.

Divadelním představením pod širým nebem, koncerty, ale i rytířským ležením či velkým večerním průvodem si tento týden připomene Šumperk významnou historickou událost - takzvaný Šumperský sněm z roku 1490.

Po více než roce se do archivu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) vrátila Pražská bible. Kniha z konce 15. století, která je psaná ve staročeštině a obsahuje iniciály se zlacenými detaily, je nově zrestaurovaná.

Pražské defenestrace se staly součástí českého příběhu. Vyprávění o tom, jak v Praze létali úředníci z oken, vrostla do našeho kolektivního vnímání dějin jako něco samozřejmého. Vlastně málokoho napadne, že se jedná o specificky českou záležitost – nikde jinde na světě se války nezačínaly tím, že někdo někoho vyhodil z okna. A už vůbec se nestávalo, že by takový – v podstatě lokální – incident měl devastující účinky pro celou Evropu. Čechům se to povedlo hned dvakrát.

Podívejte se přehled akcí ze středních Čech, které stojí za pozornost a můžete se na ně těšit v nejbližších dnech. Na své si přijdou dospělí i děti.

Praha jako architektonická perla proslula ve světě řadou významných a na svou dobu unikátních staveb. Co jí ovšem činí pro architekty magickou, je nevídané propojení a prolínání nejrůznějších stavebních slohů a uměleckých směrů v míře tak hojné, že oko odborníkovo často zůstává stát v němém úžasu.

Z Budapešti se před pár dny vrátili studenti Gymnázia Čajkovského v Olomouci. Návštěva se uskutečnila v rámci projektu Erasmus s názvem Zlatý trojúhelník renesance: Beatrice Neapolská, Vladislav II. Jagellonský a Matyáš Korvín. Studenti se podívali také k Balatonu.

Ve své době patřilo toto vojsko mezi největší v Evropě. Díky tvrdému výcviku, moderní výbavě a promyšlené taktice byli muži Černé armády téměř nesmrtelní. A z velké části ji tvořili Češi.

Barboře Braniborské (1464–1515) bylo osm let, když ji rodiče provdali za hlohovského knížete Jindřicha. O čtyři roky později už byla vdovou. Velmi bohatou vdovou. Nebožtík manžel jí odkázal celé své knížectví, které bylo sice malé rozlohou, ale vynášelo hodně peněz. Čeští pánové usoudili, že by byla vhodnou partií pro mladého krále Vladislava, který se potřeboval oženit. Král jim na to kývl: "Bene."

V Česku je neuvěřitelných 461 hradů a zřícenin. Jejich primární úlohou bylo chránit obyvatele blízkého okolí před útoky nepřátel. Teprve v druhé polovině 15. století vzrůstaly nároky šlechticů na luxusnější život. Není divu, hrad zrovna pohodlím neoplýval.

Dosud dvacet tisíc metrů krychlových bahna odstranili z Žehuňského rybníka. S úpravami největšího středočeského rybníka začala loni v květnu společnost Kinský dal Borgo, podle které je tam až milion metrů krychlových bahna.

Životní příběh známé a oblíbené české panovnice, jako by vypadl z červené knihovny. Až na její nešťastnou smrt.

Poslední český král z jagellonské dynastie dosedl na trůn v pouhých deseti letech. Pro svůj nízký věk byl přezdíván „Ludvík Dítě“. Jeho vláda se nevyznačovala velkými státnickými činy snad i proto, že mu bylo vyměřeno tak málo času. Krátce po dvacátých narozeninách utonul v bažinách u Moháče.

Na památku nedávno zesnulého litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse († 29. září 2021) zařadili organizátoři festivalu do programu skladatelovo oratorium Poslední pohanské obřady, skladbu, která byla na festivalu provedena již v roce 2017 a setkala se s obrovským úspěchem. Pocta Broniusi Kutavičiusovi na Moravském podzimu.

Říčka Olešnice je hraničním tokem s Polskem. Území kolem ní bylo dříve průmyslovým a hustě obydleným kusem země. Dnes po něm není ani památky. Evelína Hametová se rozhodla dějiny tohoto kousku Česka do hloubky zmapovat.

Jinak nenápadná obec Tismice, jež se nachází ve středních Čechách nedaleko Českého Brodu, však ukrývá významnou architektonickou památku, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl založen koncem 12. století a jedná se tak o jednu z mála dochovaných románských bazilik na našem území. Vznik této baziliky je zahalen tajemstvím. Předpokládá se však, že ji mohl založit král Vladislav II.

Představit si novotou svítící, právě postavený hrad, je přinejmenším zvláštní. Letité, někdy mechem porostlé zdivo, které už nedokáže odolávat zubu času, schodiště s kovovým zábradlím novodobé výroby, po kterém už hradní pán ani jeho hosté nechodí. Tak má vypadat hrad, který očekáváme. Dnes to ale ještě zřícenina není. Nová, nádherná věž. Majitel je spokojen, pan stavitel Květoň se právem dme hrdostí nad uměním svým i lidí, kterým toto dílo svěřil. Po právu se veselí v podhradí, na útraty hradního pána.

Zatmění Slunce. Pro mnoho našich dávných předků osudové znamení, hněv bohů, zázrak. Pro mnoho současníků velmi zajímavý úkaz, za kterým, díky astronomům a jejich výpočtům, cestují často i na opačný konec světa. Zlý démon, který sežral Slunce, se zaháněl zvoněním na zvony, křikem lidí, a modlitbami. Vždy to fungovalo a zářící Slunce se objevilo po několika minutách.

Nezdravý životní styl zabíjel i před několika staletími naše krále. Jeho obětí se stal Jiří z Poděbrad.

Radio Wave, které spadá pod veřejnoprávní rozhlas, odvysílalo dvoudílnou reportáž o análním sexu. Prý je fajn a přináší (stejně jako třeba vyhřeznutí plotýnky, podotýkám) spoustu vjemů, na které člověka společnost neumí připravit. Kolem análního sexu prý bloudí společností předsudky, ty ale podobnými reportážemi vymýtíme ze společnosti. Příští PraguePride proběhne nejspíš pod heslem – anál do každé rodiny – a magistrát do něho nalije zadními vrátky miliony korun.

Ze středočeských státních památek se po čtvrtečním zmírnění koronavirových omezení návštěvníkům otevře jen hrad Křivoklát na Rakovnicku.

Křivoklát patří bezpochyby mezi jednu z našich nejznámějších památek. Tento hrad je jedním z nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají až do 12. století a za doby husitských válek střežily jeho zdi české korunovační klenoty. Oblíbili si ho čeští panovníci, rozkvět mu zajistili poslední šlechtičtí majitelé knížata z Fürstenbergu. Díky nim se hrad zmátořil i z posledního požáru, ke kterému došlo před 194 lety.

Na první pohled vypadá tohle město, ležící na řece Ohři, vcelku nenápadně. Ale už na ten druhý si můžete všimnout jeho výrazné dominanty – kostela sv. Mikuláše a dalších zajímavých staveb. Většina z nich má jedno společně – navrhl je známý královský stavitel Benedikt Rejt.

Pod jeho nehybnou, kamennou tváří, uplynulo již nezměrné množství vody. Více jak osm století hledí na řeku, která přinášela městu věci dobré i zlé. Tvář člověka, který ji dokázal překlenout prvním kamenným mostem. Most je symbol. Symbol, který lidi spojuje a nikoliv rozděluje. To moudří věděli od nepaměti. I ve dvanáctém století.

Před 517 lety se narodila Anna Jagellonská, uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I. Habsburského. Žena, která na český trůn přivedla Habsburky. Jako dvanáctiletá byla provdána za vnuka Maxmiliána Habsburského, přitom ale ani ona sama nevěděla, za kterého.

Václav IV. bývá popisován jako nepříliš úspěšný panovník – více než správě země se věnoval lovu a pitkám. Pověstné byly i jeho nekontrolované výbuch vzteku. Situace se vyhrotila v roce 1394, kdy se proti němu vzbouřila vyšší šlechta v čele s moravským markrabětem Joštem

Přestože se tradičně uvádí, že královský titul se v Čechách stal dědičným až v roce 1212 se Zlatou bulou sicilskou, zdá se, že byla tato výsada českým panovník udělena mnohem dříve.

Obec Zbečno dnes nepatří mezi nejslavnější místa v Česku. Pravdou ovšem je, že se zde psala historie a řadí se k nejstarším tuzemským vsím vůbec. První doloženou zmínku najdete už v roce 1003 a rozhodně stojí za návštěvu. Už proto, že zde najdete výjimečně zachovalý Hamousův statek.

Prastarý královský hrad má jak bohatou historii, tak je opředen mnoha pověstmi. V interiérech je k vidění knihovna, obytné prostory i mumie a množství přírodovědných exponátů, zázračná Lípa nevinny roste po staletí na hradním nádvoří, z věže, kde "větr věje“ je možno dohlédnout až do Vídně.

Českému a uherskému králi Ludvíku Jagellonskému vyměřil krutý osud pouhých dvacet let života. Jaký byl krátký život krále, který po většinu svého života podléhal nátlaku svého okolí a svoji vůli prosazoval jen velmi těžko a zřídka? Jistě ne jednoduchý, i když korunu získal jen pár měsíců po narození…

Malé město Smečno na Kladensku, připomínané kolem roku 1250, je plné zajímavostí. Na žádost Bořity z Martinic král Vladislav Jagellonský v roce 1510 nechal přejmenovat Smečno na Muncifaj (Dubovou horu) z latinského Mons fagi. Název, který zní jako z Drdových pohádek, se užíval až do 19. století.

Kolikrát už vítal Nový rok? Co nám všechno sděluje a kdo nad jeho chodem bdí? Bylo, je a jistě ještě vznikne spousta různých povídaček, příběhů i zaručených verzí o této jedinečné dominantě Prahy. Po několik století již vědci a restaurátoři bádají nad tím, jak asi vzniklo toto monumentální dílo.

Nepříliš šťastně řešený přemyslovský nástupnický řád, podle nějž na český knížecí stolec nastupoval vždy ten nejstarší Přemyslovec, vedl během doby k značným komplikacím. Jedním z jeho důsledků byla snaha českých Přemyslovců ovládnout Moravu, zatímco ti moravští toužili po Čechách. Jako právě teď.