Vosa

Letní procházka se může změnit v drama, když pes nebo kočka chytí vosu do tlamy. Otok jazyka a hltanu pak zvíře doslova dusí a každá minuta rozhoduje. Znáte správný postup, jak poskytnout první pomoc a co dělat při alergické reakci?

Dozrávající ovoce na zahradách láká vosy, mouchy i svinky, které mohou během několika dnů zničit celoroční úrodu. Chemické postřiky těsně před sklizní nejsou řešením, protože kontaminují plody. Existují ale účinné ekologické metody ochrany ovoce, které využívají mechanické bariéry...

Jak naučit budoucí skautské vedoucí zvládat krize? Hodit je do akce! Na čekatelských kurzech Junáka se mladí lidé učí hasit požáry, řešit dopravní nehody i krizové situace s dětmi. A zájem? Obrovský, školitelé nestíhají odbavit všechny zájemce. Systé

Konzumace zmrzliny venku probíhá ve znamení blízkých setkání hmyzího druhu. A sociálními sítěmi doporučovaný trik s papírovou taškou se stal spíš fraškou.

Letošní horké a suché léto přeje jednomu z nejméně oblíbených druhů hmyzu, vosám. Jejich hnízda kvůli teplým nocím rychle rostou a s dozrávajícím ovocem přibývá i potravy. Vosy jsou proto stále aktivnější a lidi vytrvale obtěžují při posezení na zahr

Vosy k létu tak nějak patří. Jenže když se jedna rozhodne přistát zrovna na ruce, noze nebo třeba uvnitř trička, letní pohoda končí poměrně rychle. Vosí bodnutí většinou způsobí bolest, zarudnutí, svědění a otok, které během několika hodin až dnů odezní. Někdy ale reakce bývá mnohem výraznější.

Máte pocit, že se vosy v srpnu zbláznily a jdou po vás schválně jakoby pro svou zábavu? Nejde o žádnou zlomyslnost, ale o cukrovou krizi – hnízdu došel sladký přísun a dělnice si ho shánějí samy. Stačí pochopit, co se v hnízdě děje, a většina konfliktů u stolu zmizí. A jeden úplně banální návyk u sklenice limonády vás ochrání líp než všechny pasti dohromady.

Entomolog Justin Schmidt se nechal bodnout více než 150 druhy hmyzu a sestavil první stupnici bolesti žihadel. Jedna z běžných vos rodu Vespula a včela medonosná dostaly stejnou známku – ale tři tvorové jsou úplně jinde.

Pobyt na zahradách, venkovních předzahrádkách restaurací nebo u vody na koupalištích v srpnu komplikuje vrcholící sezóna vos a sršňů. Lidé při letním odpočinku stále častěji narážejí na zvýšenou koncentraci otravného hmyzu a objevují hnízda skrytá ve

Co dělat, když vám vosy kazí každé posezení na terase? Zkuste geniálně jednoduchou metodu založenou na jejich vlastním chování. Papírový sáček připomínající cizí hnízdo využívá teritoriální instinkty hmyzu – vosy raději odletí jinam, než aby riskovaly střet. Funguje bez chemie a stojí to pár korun.

Poklidné sobotní odpoledne na pražském Vyšehradě narušil požár domu Daniela Landy. Okolnosti jeho vzniku jsou přitom poněkud bizarní a zpěvák se proti první verzi události ostře ohradil.

Začátkem srpna 2026 se skupina chlapců po fotbalovém turnaji vrhla do moře. Jen několik metrů od břehu jednoho z nich, třináctiletého Nanthaphata Boonploda, popálila medúza. Než ho dostali na břeh, zemřel. Příčina smrti? Mořská vosa, jeden z nejjedovatějších živočichů na planetě.

Bodnutí hmyzem vnímá většina z nás jako nepříjemnost, která rychle odezní. U části populace ale může jed vyvolat systémovou alergickou reakci zasahující celý organismus. A ta vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Rozhodují přitom minuty a varovné příznaky se mohou objevit kdekoli na těle, nejen v místě vpichu.

Na první pohled připomínají sršeň a vosu, ve skutečnosti však patří mezi neškodné mouchy. Pestřenka sršňová a pestřenka vosí jsou mistryně převleku. Ukážeme, jak je rozeznat a proč jejich larvy vyrůstají přímo ve vosích hnízdech.

Nejbolestivější žihadlo v celém hmyzím světě je přisuzováno tzv. kulkovému mravenci. Hned v závěsu je ale vosa jménem tarantula hawk, latinsky Pepsis grossa. Její schopnosti jsou fascinující.

Hmyzí bodnutí zažije v České republice většina z nás. Včely, vosy a sršni patří v letních měsících k běžné součásti naší přírody i míst, kde trávíme volný čas. U části populace ale může jejich bodnutí vyvolat systémovou alergickou reakci, která postihuje celý organismus a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Uvádí se, že alergickou reakci zažije přibližně 0,3-7,5 % dospělých a 0,15–3,4 % dětí. V nejhorším, ale vzácném případě, může dojít i k úmrtí.

Stačila malá překážka v jednom z nejdůležitějších snímačů letadla a katastrofa letu Birgenair 301 byla na světě. Dodnes patří mezi příklady toho, jak několik faktorů může způsobit tragédii.

Od běžné vosy se liší nejen vzhledem, ale i způsobem života. Vosík francouzský vytváří malé kolonie, loví drobný hmyz a často si vybírá místa v těsné blízkosti lidských domů.

Jediné žihadlo může u některých dětí během několika minut vyvolat život ohrožující anafylaktický šok. Největší riziko spočívá v tom, že rodiče často vůbec netuší, že je jejich dítě alergické. Letní prázdniny znamenají více času venku, ale také více případů bodnutí včelami, vosami nebo sršni.

Komáří štípnutí většinou skončí několika svědivými pupínky. Setkání s ovádem bývá bolestivější a po bodnutí vosou nebo včelou může během několika minut vzniknout nebezpečná alergická reakce. Do letního přehledu patří také klíště, které sice není hmyz, ale může přenášet závažná onemocnění. Co dělat v případě, že vás některý z nich štípne?

Běžní pavouci proti němu působí jako drobotina. Slíďák tatarský má tělo tarantule a budí zasloužený respekt!

Vlha pestrá patří k nejkrásnějším ptákům Evropy. Při letu připomíná exotického papouška, přesto jde o původní druh, který stále častěji hnízdí také v Česku. Je mistrem leteckého lovu a život si nedokáže představit bez slunce, písčitých stěn a hejna p

Co dělat s obřím sršním hnízdem? Zdeněk Weinhauer z Meziměstí má jasno – zachránit ho pro budoucnost. Křehké stavby vos a sršňů konzervuje už 20 let pomocí trpělivého nanášení laku. Výsledkem je unikátní sbírka, která odhaluje fascinující rozdíly ve

Co dělat s obřím sršním hnízdem? Zdeněk Weinhauer z Meziměstí má jasno – zachránit ho pro budoucnost. Křehké stavby vos a sršňů konzervuje už 20 let pomocí trpělivého nanášení laku. Výsledkem je unikátní sbírka, která odhaluje fascinující rozdíly ve

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.

Když housenka zakousne do fazolového listu, rostlina rozpozná peptid v jejích ústních sekretech a vyšle chemický signál přitahující dravé vosy. Tuto konkrétní obrannou větev řídí jediný buněčný receptor.

Když se řekne nebezpečné zvíře v Česku, většina lidí si představí zmiji, divoké prase nebo rozzuřeného psa. Statistiky ale ukazují úplně jiného vítěze. Nejvíce lidských životů si u nás nevyžádá žádný velký predátor, ale hmyz.

Letní odpoledne, sklenka limonády na stole a najednou kolem hlavy zabzučí něco žlutočerného. Ztuhnete. Je to neškodná dělnice, drzá vosa, nebo ten obří strašák, kterým nás strašili odmala? Většina lidí v tu chvíli začne mávat rukama jako větrný mlýn – a to je přesně ta nejhorší možná reakce.

Ačkoli patří mezi mouchy, vypadají jako menší vosy. Pestřenky je však zbarvením pouze napodobují a využívají pověsti tvora vybaveného nechvalně proslulým žihadlem.

Stačí tiché bzučení a z poklidného letního posezení je rázem nepříjemná situace. Vosa obecná patří mezi nejméně oblíbené živočichy, se kterými se během léta setkáváme. Přesto je její život mnohem zajímavější, než si většina lidí uvědomuje…

Po bodnutí hmyzem vyhledalo v roce 2025 ošetření 18 520 klientů VZP. Nebezpečná alergická reakce může přijít už během prvních 15 minut.

Tragickou smrtí faráře skončila 14. června mše ve Slovinsku. Církevního hodnostáře píchla vosa, prodělal těžkou alergickou reakci. Muži již nebylo pomoci, informoval chorvatský web Dnevnik.

Vosy dokážou zkazit letní posezení na zahradě během několika minut. Místo chemických repelentů lze využít ekologický trik s pálením suché kávové sedliny, jejíž kouř hmyz díky citlivému čichu vnímá jako nebezpečí a vyhýbá se mu.

Na první pohled vypadá jako vosa a většina lidí se mu raději vyhne. Ve skutečnosti však nejde o bodavý hmyz, ale o brouka, který dovedl umění klamu téměř k dokonalosti.

Včely, vosy, sršně nebo třeba komáři, muchničky či kupříkladu ovádi. Bodnutí nebo štípnutí hmyzem zažil ve svém životě téměř každý. Většinou cítí svědění, místo mu zarudne, případně i trochu oteče, což během několika hodin odezní. Někdy ale může být

Na jaře a začátkem léta začínají vosí královny hledat vhodná místa pro založení nového hnízda. Pokud zasáhnete včas, můžete zabránit tomu, aby se pod střechou, na balkoně nebo v zahradním domku usadila celá kolonie.

Na první pohled budí respekt a mnoho lidí ho automaticky považuje za obyčejnou vosu. Vosík je ale ve skutečnosti jedním z nejužitečnějších pomocníků na zahradě. Právě díky němu můžou totiž záhony zůstat téměř bez housenek a dalších škůdců.

Vosy mají jednu speciální dovednost. Během maličké chvilky dokážou znepříjemnit relaxování na balkoně i zahradě. Místo plácačky, kterou je akorát naštvete, nebo chemických postřiků můžete vyzkoušet jednoduchý trik, který je odežene šetrně a bez zabíjení.

Více než padesát druhů nese jeho příjmení – a ke stým narozeninám přibyl další. Drobná parazitická vosa z Chile čekala na popsání čtyři desetiletí a nyní vstupuje do exkluzivní skupiny: tvorů, kteří nesou Attenboroughovo jméno v názvu celého rodu.

Známé úsloví mluví o babských radách. Podle toho by to vypadalo, že babičky jsou jediné, které mohou přispěchat s nějakým doporučením či návodem. Ovšem i dědečkové jsou studnicí nápadů, osvědčených postupů a zajímavých myšlenek.

Vypadá jako plyšový hmyz. Ve skutečnosti jde o sametnici s bolestivým žihadlem a drsným způsobem života. Jde o zvláštní skupinu blanokřídlého hmyzu, jehož samičky nelétají a žijí jako parazitoidi.

Žahalka obrovská je patrně největším blanokřídlým hmyzem Evropy a stále častěji se s ní setkáme i v České republice. Jedná se o parazitoida, jehož larvy se vyvíjejí v těle paralyzovaného hostitele.

Vosy dokážou během léta pořádně znepříjemnit posezení na zahradě i doma u otevřeného okna. Přitom účinné řešení máte často přímo v kuchyni. Stačí využít pár běžných surovin a můžete si užívat klid bez neustálého bzučení kolem vás.

Vosy a sršně nejsou mezi lidmi zrovna oblíbené. A co není oblíbené, o tom nechceme nic vědět. Platí to i tentokrát? Vosa vás nezabije, ale bodnutí do jazyka může být vážný problém. Zatímco naše sršeň obecná není až tak nebezpečná, invazní sršeň asijská se úspěšně šíří Evropou a decimuje včelí úly.

Studie v časopise Science odhalila, že vosy a žáby nezávisle vyvinuly peptidy napodobující bradykinin — klíčovou molekulu bolesti u savců. Co to říká o logice evoluce?

Její žihadlo je považováno za jedno z nejbolestivějších vůbec a dokáže během zlomku vteřiny vyřadit i mnohem větší kořist. Pokud s ní budete mít tu čest, rozhodně na ni nikdy nezapomenete.

Vánoce bez mistrovství světa v šipkách si fanoušci už ani neumějí představit. Alexandra Palace je každoročně zaplněná do posledního místa a ani letos tomu není jinak. Znovu se přitom dostalo i na návštěvníka, kterého by především hráči raději neviděli – u nejslavnějšího terče světa se totiž opět objevila vosa, která se tentokrát usadila na límci Rosse Smithe (36). Dvanáctý hráč světa v její přítomnosti nejprve hodil 180 a dokonce zavřel set, při druhé návštěvě mu však už štěstí nepřinesla.

Bez problémů vyhrál svůj úvodní zápas na světovém šampionátu, kde obhajuje titul. Nejtěžší moment prvního dne prožil šipkařský démon Luke Littler během pozápasového rozhovoru. Musel totiž uhýbat před vosou, která na něj dotírala. Fanoušky u televizních obrazovek tím rozesmál.

Poslední román úspěšné spisovatelky Aleny Mornštajnové Čas vos z letošního roku katapultoval souhrnné prodeje autorky v těchto týdnech ke špičkové byznysové metě – přes milion prodaných výtisků a elektronických kopií. Informovalo o tom Nakladatelství Host.

Při zmínce o včelách se většině lidí vybaví med, květiny a krásná letní louka, zatímco vosa jim spíš připomene žihadlo, bolest a jejich obtěžování u sklenice s limonádou. Tento náš lidský předsudek si bohužel rychle osvojila i umělá inteligence. Připraví AI vosám osud ve stylu filmového Terminátora?

Které zvíře v Česku je pro člověka nejnebezpečnější? Oproti celosvětovým statistikám, kdy v počtu přes 700 tisíc lidských obětí ročně dominuje komár, jsou počty úmrtí na následky napadení, kousnutí či bodnutí zvířetem na našem území zanedbatelné. Přeci jen se ale případy objevují. V Česku mají nejvíce lidských životů na svědomí klíšťata, včely, vosy a sršně. Další statistiky vás možná překvapí.

Možná jste při úklidu zahrady, když jste odhrnuli spadané listí nebo hrábli do kompostu, zahlédli zvláštní díru v zemi. Pod takovýmto nenápadným otvorem se může vyskytovat život, který dokáže během pár vteřin změnit klidné odpoledne v paniku. Nesahejte na něj a nezkoušejte jej opět zahrabat. Může to být začátek mnohem většího problému.

Pokud vás někdy bodla vosa, tak na vlastní kůži víte, že je dobré se jim vyhnout. Jenže pestřenky, kterým se říká vosičky, to je úplně jiná liga.

Vosí hnízdo na zahradě dokáže zkazit celé léto. Sotva vytáhnete limonádu nebo naložíte maso na gril, kolem vás začne bzučet roj nechtěných hostů. Mnozí lidé v panice běží do obchodu a kupují drahé spreje, přitom řešení může stát jen pár korun a máte ho doma v kuchyni. Jeden zkušený včelař se rozhodl podělit o svůj trik, který prý funguje spolehlivě, a navíc je bezpečný i pro okolní přírodu.

Když se noci ochladí, začnou i ta nejmenší zvířata hledat teplou a suchou skrýš. Mnoho potvůrek s šesti nebo osmi nohama se snaží bydlet s námi. Kdo jsou naši nejčastější nechtění návštěvníci a jak se jich šetrně zbavit?

Je to jeho osvědčený recept na úspěch. Pětitýdenní vysokohorský trénink v americkém Utahu ale letos Johannesi Hösflotu Klaebovi pořádně zhořkl. Hvězdný norský běžec na lyžích musel dokonce navštívit místní nemocnici a přišel o čtyři dny přípravy. Za všechno mohlo jedno vosí žihadlo.

„Au, bodla mě vosa!“ Po téhle větě následuje v případě dětí neskutečný řev, ale ani dospělí nebývají ušetřeni poměrně intenzivní bolesti

Aktuální info pro sezónu dozrávajícího ovoce: máme konečně přesná vědecká data, kolik lidí zemře po bodnutí vos, sršňů, včel či mravenců v Evropě i USA. A pozor – až 80 % obětí tvoří muži!