Workoholismus

Splnit povinnosti a pak si zaslouženě odpočinout. To je moje celoživotní nastavení. Nejprve deadliny v práci, pak uklidit, uvařit, koupit dárek kamarádce. Vždycky je přede mnou nekonečný to do list. Mohlo by se zdát, že jsem superžena, která všechno zvládá. Jenže realita je taková, že někdy jsem protivná a vyřízená.

„Pracuji jen do výše svého platu. Nikdo si nevšimne, když dělám něco navíc, tak proč cedit krev?“ Připomíná vám to něco? Honí se takové myšlenky v hlavě i vám? Vítejte ve světě „quiet quitting“. Co to vlastně znamená a proč to mnoho lidí vnímá jako nový způsob, jak si ochránit vlastní zdraví a duševní pohodu?

Zvládnout toho více, stihnout to rychleji a dotáhnout to daleko. Častý vnitřní motor mnoha z nás.

„Mám pocit, že to utíká nějak rychle.“ Kolikrát jsme už slyšeli tuhle větu od příbuzných, od přátel, případně i od sebe, společně s tím, že nejvíc to člověk vidí na dětech. To, že nám čas utíká s přibývajícím věkem rychleji a rychleji, je popsaný fakt. Proč tomu tak je? A jak to zastavit?

Ne každá droga je společností odsuzovaná. Po dálnici k sebezničení často ujíždějí i lidé, kteří propadli závislosti na cvičení nebo na práci. Jejich problému si často dlouho nevšimne jejich okolí, ale ani oni sami.

Workoholika si nejspíš představíte jako muže ve vysoké pozici, který v práci téměř bydlí. Alespoň tak je vídáme ve filmech a seriálech. Workoholismus je ale víc než jen oddanost práci. Jde o nepříjemnou posedlost, která nahrazuje ostatní aspekty života. Ve své podstatě je to závislost, která – možná překvapivě – hrozí více ženám.

V dnešní uspěchané době to vypadá, jako bychom si nemohli dovolit promarnit ani jedinou minutu času. Naše společnost oslavuje aktivitu, multitasking a přepracovanost, což často vede k vyhoření či chronickému stresu. Vědomé „nicnedělání“, tedy úmyslné zpomalení a vyhrazení času na klid a regeneraci, není známkou lenosti, nýbrž projevem odvahy a péče o sebe sama. Jak se říká, někdy je třeba udělat krok zpět, abychom mohli vyrazit kupředu.

Další rok v dalším ofisu a zase to samé? Intrikující kolegyně, špatný work-life balance, povýšení nikde? Jste nespokojená a chystáte se znovu podstoupit to stresující kolečko pohovorů, druhých kol a zkušebních období? Pokud ano, na chvíli se zastavte. Možná totiž opakujete stále dokola ten samý vzorec.

Na rodné Moravě vystudoval střední veterinární školu, povolání „sestřičky” mu ale připadalo podhodnocené, a tak se Michal Večeřa vypravil na pražskou gastro scénu. Práce číšníka a barmana se nakonec ukázala jako vcelku zásadní milník jeho kariéry. Nejenže při ní poznal Lenku Hájkovou, svoji nejlepší kamarádku a budoucí byznys partnerku, ale později také jako manažer v hotelu přičichl ke kreativní práci na propagaci. Následujících deset let sbíral zkušenosti v různých redakcích a PR agenturách – a po deseti letech se s Lenkou znovu sešli v jednom týmu. Ze dvou agenturních zaměstnanců, kteří svorně „brblali“, že oni dva by zvládli vést projekty lépe než jejich šéfové, se nakonec stali spolumajitelé firmy ADDICTS PUBLIC RELATIONS a experti na osvětovou komunikaci, která je „zdravě návyková”.

Podle národního institutu SYRI by se potenciálního workoholismu měla obávat čtvrtina tuzemských zaměstnancůAčkoli takovéto jedince firmy často považují za pracovité, ve skutečnosti příliš výkonní nebývají. Mají navíc tendenci vyhořetZávislost na práci se zpravidla rozvíjí v soutěživém firemním prostředí. Škodlivé důsledky pro zaměstnance firmy dnes už ale naštěstí umějí často rozpoznat Ačkoli se psychickému zdraví v posledních letech věnuje o něco více pozornosti, závislost na práci je téma, o němž se stále příliš nemluví. Těch, kteří kariéře obětují více, než je zdrávo, přitom dle Národní linky pro odvykání rapidně přibývá. Problém navíc prohlubují dvě skutečnosti – jednak, že se na rozdíl od jiných závislostí nejedná o oficiálně definovanou diagnózu, a zároveň, že vyšší pracovní nasazení ze strany zaměstnanců bývá u zaměstnavatelů často vítané, a tak jej nemusí mít potřebu řešit.

Poměrně čerstvý hvězdný pár Gigi Hadid a Bradley Cooper už zaznamenal první problémy. Způsobuje je především hercova snaha se kariérně prosadit za každou cenu a neustálá přítomnost jeho matky.

Workoholismus představuje v tuzemském pracovním sektoru vážný problém.

Mít hodně práce ještě není workoholismus. Pokud ale člověk pracuje stále a vytváří si další a další práci, měl by se mít na pozoru on i jeho okolí. Jednak proto, že právě od druhých musí většinou přijít pomoc, ale také proto, že pro některé lidi může být přílišný pracovní zápřah nakažlivý.

Máte pocit, že nic nestíháte, přes den máte schůzky a resty vyřizujete v noci? Jste na nejlepší cestě k vyhoření. Můžete to ale změnit, když se naučíte fungovat ve dvou odlišných režimech.

V posledních dvou letech se intenzivně mluví o tom, že lidé chtějí měnit práci nebo dokonce celý obor. Pandemie totiž zamávala s našimi životy i hodnotami. Je to ale nutné? Opravdu si nejde nakonec zamilovat i vaše aktuální zaměstnání

V podstatě každý, kdo si chce žít dobře, je dnes dotlačen k tomu, aby si pořádně vydělával a v mnoha případech to nejde jen jednou prací. Lidé jsou zapřaženi a téměř všechen svůj volný čas tráví snahou o výdělky, aby si mohli dovolit to, co vidí u ostatních.

Ačkoliv je ve světě showbyznysu běžné, že se celebrity vrhají do nejrůznějšího podnikání, málokdy se stává, že by zcela změnily svou dosavadní kariéru. Radikálních změn se nebály slavné tváře mezi které patří Rihanna, sestry Olsenovy, Victoria Beckham, Meghan Markle, Cameron Diaz či Gwyneth Paltrow. Proč, kdy a jak se tyto úspěšné ženy rozhodly pro změnu práce?

Workoholismus, alias závislost na práci, patří v dnešní době mezi zcela běžné závislosti, jde totiž o další z následků uspěchané moderní doby. Zatímco někteří lidé se pobýváním v práci snaží vyhnout rodinným či partnerským problémům, jiní si tím snaží pozvednout nízké sebevědomí. Kdy je již bohužel jisté, že často vyzdvihovaná a chválená pracovitost přerostla ve velký problém? Jak se s workoholismem, kvůli kterému si lidé dokážou zničit zdraví i vztahy, vypořádat?

Možná právě vaše znamení inklinuje k workholismu nejvíc a vy o tom ani nevíte. Proto si přečtete, jestli jste právě vy workholikem a nad čím byste se měli ve svém životě zamyslet.

Světová zdravotnická organizace upozornila, že příliš dlouhá pracovní doba je významný rizikový faktor pro lidské zdraví. Odborníci mluví o 55 a více odpracovaných hodinách týdně. Lidé, kteří pracují déle, by měli v jejich vlastním zájmu místo odměny dostat spíše varování.

Známé úsloví praví, že bez práce nejsou koláče. Jen té práce nesmí být příliš. Workoholismus je v naší společnosti často vnímán jako ctnost. Bývá však velmi nebezpečný. Proč se žít s workoholikem nedá a jak to změnit?

Pro okolí jsou nerozlučnou dvojicí, věčně usměvavým párem, který se pro sebe snad narodil. Parťáky na život a na smrt sršícími humorem a optimismem. Jakmile se ale zavřou dveře, smích a optimismus je ten tam.

Pracoval 147 dní v kuse, potom skončil v nemocnici a kvůli zdravotním problémům nakonec odstoupil. Japonský premiér Šinzo Abé se víceméně upracoval. Jak jsou na tom se stresem v práci čeští politici?

Na první pohled je téměř jasné, o co jde. Ale co když má takové prvenství minimálně dva úhly pohledu? A co vlastně znamená mít něco na prvním místě? Je to oběť, kterou přináší on sám, nebo jeho rodina?

Špatná nálada, podrážděnost, úzkost, nepřekonatelná únava, to jsou některé z příznaků syndromu vyhoření, s kterým se potýká čím dál více lidí. Zkušenost má i 36letá Alexandra.