Zuby

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.

Asi si to taky pamatujete. Když zubní pastu, tak s fluoridem, protože taková je pro zuby nejlepší. Jenže pohled na tuhle chemickou látku se mění a dneska se ví, že není tak úplně bez rizik.

Možná jste si toho všimli i ve svém okolí, lidí s rovnátky přibývá. A nejsou to jen teenageři. Podle odborníků má nějakou formu ortodontické vady až 80 % Čechů. Proč se nám zuby do pusy nevejdou, co s tím zmůžou dudlíky a kdy vzít dítě k odborníkovi poprvé?.

V Japonsku probíhá experiment s lidskými dobrovolníky, který by měl prověřit metodu možného růstu třetího chrupu. Předpoklady, že třetí zuby budou brzy realitou, se pravděpodobně naplní.

Čelistní kost patří k nejtvrdším v našem těle. Rozžvýkat dokáže nejen sušené maso a ovoce, ale i nejrůznější gumové sladkosti či oříšky. Teď si ale představte, že je celou noc v pohotovosti…

Spirálovitě stočený „roh“ narvala mátl po staletí mořeplavce i vědce. Trofej tohoto mořského savce z arktických vod byla považován za zbraň, nástroj k prorážení ledu nebo symbol samčí síly. Dnes už víme, že pravda je mnohem více fascinující. Nejde o roh, ale o přeměněný zub, který funguje jako vysoce citlivý smyslový orgán.

Zima zubům nesvědčí. Reagují citlivěji než jindy a každý doušek horkého nápoje nebo ledový vítr může způsobit nepříjemnou bolest. Existují tipy, jak tomu předejít.

Zlaté drátky na chrupu mumií možná nesloužily k tomu, co jsme si mysleli. Co opravdu vědci zjistili o starověkém chrupu?

Čistíte si zuby dvakrát denně a nezapomínáte na mezizubní kartáčky? Výborně, ale zapojte do své dentální hygieny i čištění jazyka. Proč? Má to své důvody.

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.

Návštěva zubaře nepatří mezi události, které bychom si zapisovali do diáře s nadšením. Přesto se právě nový rok rýsuje jako období, kdy se lze přece jen na něco těšit, pokud jde o zubní péči. Do ordinací totiž přicházejí změny, které se dlouho odkládaly, ale jež by mohly trochu ulehčit hlavně naší peněžence.

Stovky milionů lidí po celém světě trápí částečná či úplná bezzubost, na niž dosud neexistoval žádný lék. Situace se obvykle řeší umělým chrupemJaponští vědci ale nyní testují speciální injekce, jejichž cílem je stimulovat růst nových zubůPokud se neobjeví žádné komplikace, nový druh léčby by mohl být pro běžné pacienty dostupný už za čtyři roky S přibývajícím věkem se zdravotní problémy obvykle kupí. Jedním z těch nejběžnějších je částečná či dokonce úplná ztráta zubů. Takzvaným edentulismem (česky bezzubostí) trpí podle nedávné vědecké studie asi 353 milionů lidí, přičemž ve věkové skupině nad 90 let jde dokonce až o 40 procent celé populace.

Možná se vám nadpis zdá jako prázdný příslib, jehož naplnění je daleko, ale v Japonsku začíná budoucnost bez snímatelných náhrad nebo implantátů už teď.

VZP zvyšuje fond prevence na 2,26 mld. Kč pro rok 2026. Příspěvky na očkování, pohyb, zuby, krevní dárce i terapii.

Po desítkách let se vědcům z Nottinghamské univerzity podařilo najít materiál znamenající průlom ve stomatologii. Jde o gel, který má schopnost obnovovat zubní sklovinu. Tu si tělo nedokáže samo opravit. Výsledky své studie zveřejnili na počátku letošního listopadu a jsou s nimi nadmíru spokojeni.

Pro mnoho lidí je ranní čištění zubů samozřejmostí, zatímco večerní hygiena bývá často tím, co po náročném dni odpadá. Přitom právě tento malý večerní rituál může mít daleko větší význam, než si uvědomujeme. Ukazuje se, že stav ústní dutiny úzce souvisí nejen s kvalitou našich zubů a dásní, ale také se zdravím srdce a cév. To, co se odehrává v ústech, tak může významně ovlivnit naše celkové zdraví, zejména pokud čištění zubů před spaním vynecháváme.

Chrissy Teigen měla před Vánoci „o zábavu“ postaráno. Při hře se svými dětmi se jí stala nehoda, při které se jí odštípl přední zub. Manželka Johna Legenda si ale sama ze sebe udělala legraci a svůj nový úsměv ukázala fanouškům.

Chladné počasí může mít na naše tělo mnoho dopadů, které si možná ani neuvědomujeme. Co všechno nemilého i vás v tomto období může potkat? V sázce jsou nejen prasklé zuby!

V tomto textu budu trochu osobní. Přesto se skrze můj pohled pokusím poukázat na jisté selhání zdravotního systému v České republice.

Vánoce by měly vonět po skořici, jehličí a klidu. Realita ale často připomíná spíše improvizovanou pohotovost – s obvazy, náplastmi a bolavými zády. Někdy i vylomeným zubem. Vánoce jsou totiž období, kdy se drobné nehody množí rychleji než linecké cukroví. A většinou za ně může spěch, únava a pocit, že „ještě to zvládnu“.

Vědci z Indického vědeckého institutu představili převratné řešení citlivosti zubů: nanoroboty, kteří se pod vedením magnetického pole dostanou hluboko do dentinových kanálků a vytvoří dlouhodobé ochranné zátky. Tento postup slibuje trvalou úlevu tam, kde běžné pasty pomáhají jen dočasně. Píše o tom web Optimistdaily.

Důležitá je správná míra. Aby fluorid v pitné vodě neměl na IQ dětí a dospívajících špatný vliv, ale byl spíše ku prospěchu, musí ho být málo. Otázkou je, jak toho docílit.

Brno bude mít od příštího roku hned dvě zubní pohotovosti. Kromě Fakultní nemocnice u svaté Anny se pacienti s akutními potížemi dostanou také na stomatologickou kliniku v Židenicích. Pohotovost se tak po letech vrátí na Karáskovo náměstí.

Když je venku zima, stačí se někdy jen zhluboka nadechnout, aby vás píchlo někde v zubu, podobně jako když se napijete studené vody. Chlad totiž dokáže citlivost chrupu výrazně zhoršit. Proč zuby v zimě víc trpí a jak souvisí jejich stav se zdravím celého těla?

Zánět dásní začíná velmi nenápadně a první varovné signály tak snadno přehlédnete. Nicméně se ho nevyplatí podceňovat, může totiž vést nejen ke ztrátě zubů, ale také k potížím se srdcem nebo cukrovce.

Brňané s akutními zubními potížemi zamíří od 1. ledna 2026 na novou stomatologickou pohotovost ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Ta bude fungovat v zrekonstruovaném pavilonu S, kde nemocnice zároveň otevřela i modernizované ortodontické oddělení vybavené nejnovějšími technologiemi.

Nastávající maminky, hoďte se do klidu! Kvůli stresu v těhotenství se u vašeho miminka mohou mléčné zuby prořezávat mnohem dříve, čímž by se urychlilo jeho biologické stárnutí.

Kouření škodí zubům i dásním. Nová studie navíc zjistila, že zuby mohou prozradit, zda jste někdy v minulosti kouřili. Tyto informace se ukládají do zubního cementu. Podle vědců připomínají letokruhy u stromů.

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.

Problémy s ústní dutinou mohou odrážet celkový zdravotní stav. Projeví se tu například rozhozená střevní mikroflóra i problémy s imunitou.

Mít krásné zuby je sen každého člověka. Úsměv je zadarmo. Zuby nikoli.

MUDr. Pavel Smažík, dlouholetý propagátor moderní péče o dětský chrup, si klade za cíl jediné: zásadně zlepšit prevenci zubního kazu u nás. Inspiruje se přitom zeměmi, kde pravidelné návštěvy dentálních hygienistek snížily kazivost až o 90 %.

Více než tři čtvrtiny Čechů žijí s dlouhodobými potížemi. Trápí je únava, špatný spánek, kila navíc i psychické problémy. Co z průzkumu vyplývá?

Brno čeká zásadní změna v péči o zuby. Zubní pohotovost, kterou dosud zastřešovala Úrazová nemocnice, se od ledna přesune ke svaté Anně. Zdravotnické zařízení momentálně řeší rozsah poskytované péče, bližší podrobnosti proto zatím nejsou známy.

Pro rok 2026 čekají klienty zdravotních pojišťoven změny v oblasti stomatologické péče. Úpravy se týkají především úhrad zubních výplní, ošetření zubních kanálků a dalších výkonů, které mimo jiné pacientům zajišťují snadnější dostupnost moderních materiálů a postupů stomatologické péče. Poprvé v systému zdravotních výkonů bude umožněno, aby si pacient uhradil pouze rozdíl v ceně plně hrazených a dosud nehrazených zákroků - do úhrad v oblasti zdravotních výkonů se zavádějí výkony se spoluúčastí pacienta.

Zubní péče v Česku se podle dostupných údajů od pandemie covidu nevzpamatovala. Téměř polovina dětí nevyužívá pojišťovnou hrazené preventivní prohlídky. Zároveň se ukazuje, že systém znevýhodňuje pacienty s náročnějším chováním.

Od dětství nám zubaři i rodiče opakují, že správná péče o chrup začíná u čištění zubů dvakrát denně – ráno a večer. Tento návyk se stal zlatým standardem dentální hygieny. Jenže moderní výzkumy a zkušenosti odborníků ukazují, že věc není tak jednoznačná. Příliš časté nebo nesprávné čištění může paradoxně zubům i dásním uškodit, například narušit zubní sklovinu, podráždit dásně nebo změnit přirozenou rovnováhu v ústech.

Pokud jde o návštěvy zubaře, patří Češi k poctivým pacientům – podle statistik na preventivní prohlídky dochází většina dospělých. V případě každodenní domácí péče o zuby je však situace odlišná. Používání mezizubních kartáčků nebo dentální nitě je spíš výjimkou. Mnoho lidí navíc nevěnuje dostatečnou pozornost správné technice ani délce čištění.

Jakmile nám dojde zubní pasta, koupíme si novou. Se zubním kartáčkem to ale tak přímočaré není. Jeho výměna je zcela na naší libovůli. Proto se může snadno stát, že si čištěním zubů muzeálním kouskem škodíte. Kvalita čištění rapidně klesá - navzdory tomu, že se snažíte dodržet správnou techniku i délku.

Americká herečka a country hvězda LeAnn Rimes čelí po letních komplikacích se zuby další nepříjemnosti. Na internetu byla nařčena z toho, že si nechala udělat nové poprsí. Spekulace na téma údajných silikonů vzešla kvůli její roli v akčním seriálu Záchranáři: Nashville od společnosti Hulu, kde se objevuje s viditelně plnějším dekoltem, než jsme u ní byli zvyklí. Sama LeAnn zároveň několik záběrů ze seriálu sdílela na sociálních sítích.

Lidé na rozdíl od žraloků nebo krokodýlů nemění zuby pořád dokola. Dostaneme jen dvě sady – mléčné a trvalé. Proč zrovna dvě, kdy se která objevuje a jak spolu souvisejí?

Lední medvědice Elsa, která do Brna před pár měsíci přicestovala z německé zoologické zahrady, musela ke zvířecímu zubaři. Když přicestovala, ošetřovatelé dostali neurčitou informaci o potížích se zuby. V novém prostředí však následně zaznamenali sníženou chuť k jídlu a horší prospívání. To medvědici přivedlo až na sál.

Zuby moudrosti, neboli osmičky, jsou pro mnoho lidí pořád velkým strašákem. Osm z deseti lidí s nimi během života má nějaký problém, který se pojí s bolestí a zánětem. Co ti zbylí dva? Těm někdy nevyrostou, případně je ani nemají v čelisti založené. Evolučně totiž třetí stoličky ztrácejí svou funkci, vysvětluje zubní lékař Jakub Hladík.

Tým z University of Nottingham představil revoluční objev, který by mohl zásadně změnit moderní stomatologii.

Zahlédli jste na sociálních sítích příspěvek, který doporučuje místo ranního čištění zubů převalovat v ústech minutu běžnou kuchyňskou surovinu? Zní to jako lákavá představa, oprostit se od chemie, ušetřit a ještě si pomoci k zářivému úsměvu jen tím, co máme ve spíži. A podobné "zaručené" návody vidíme často. Ale zrovna tenhle má podle vědců něco do sebe.

Koncentrační tábory nacistického Německa byly továrnou na smrt, ovšem také na zlato. V Osvětimi, Treblince, Sobiboru či Ravensbrücku v tomto ohledu hráli zvrácenou roli nacističtí zubaři, kteří zlaté zuby extrahovali mrtvým i živým vězňům.

Čistit zuby bychom si měli alespoň ráno a večer. Spíš ale častěji, kdykoliv cítíme, že nejsou čisté. Stačí nám k tomu vlastně jen kartáček, pasta a něco na mezizubní prostory. A správná technika. Nejlépe krouživé pohyby, které se učíme už od dětství. Není pravda, že bychom si zuby přílišným čištěním poškodili, spíš jim uškodíme, když je čistit nebudeme, říká dentální hygienistka Petra Křížová v podcastu 120 na 80.

Osm z deseti lidí se během života potýká s problémy se třetími stoličkami. Zuby moudrosti se objevují většinou až v dospělosti, kdy už ale bývá čelist plná. Kvůli nedostatku místa pak osmičky rostou křivě, utlačují okolní zuby nebo se prořezávají jen částečně. To vše vede k bolestem a zánětům. Proto si je většina těch, kterým narostou, nechá vytrhnout.

Kartáček má doma každý. Mezizubní kartáčky už téměř každý. A ústní sprcha? Tu si mnozí pořídili v domnění, že „udělá všechno za ně“. Jenže právě v tom je problém. Každá z těchto pomůcek funguje jinak, a žádná sama o sobě nestačí.

Vědcům se podařilo dosáhnout klíčového pokroku na cestě k biologickým zubům z laboratoře. Výsledky jejich výzkumu by mohly v příští dekádě zásadně změnit trh s dentálními implantáty.

Mezi mořskými živočichy je řada těch, které bychom mohli označit za extrémně zvláštní a podivné. Nebehled sírový mezi tyto zázraky přírody rozhodně patří. Čím vším nás tahle ryba dokáže překvapit?

Nová americká studie upozorňuje, že špatná zubní hygiena může mít vážnější zdravotní následky, než se myslelo.

Zub, který by jinak skončil v koši, může mít větší cenu, než si myslíte. Kmenové buňky ze zubní dřeně se stávají slibným nástrojem regenerativní medicíny.

Osteoodontokeratoprotéza je unikátní operace, při které se k obnově zraku využívá vlastní zub pacienta. Část zubu s okolní tkání slouží jako „držák“ pro umělou rohovku. Jde o řešení pro pacienty, kterým běžné transplantace rohovky nepomohly.

Spousta rodičů si myslí, že o mléčné zuby není potřeba pečovat, protože stejně vypadnou. Jiní věří, že kazivost zubů je dědičná nebo že kojení chrání zuby před kazy. Ve skutečnosti ale tyto rozšířené mýty mohou dětem způsobit bolestivé problémy, které si s sebou ponesou i do dospělosti.

Mýty o dětském chrupu jsou mezi rodiči stále rozšířené – často například věří, že mléčné zuby se nekazí, dentální hygiena mléčných zubů není potřeba nebo že kazivost je daná čistě geneticky. Až 60 procent předškoláků nechodí pravidelně k zubaři, téměř 20 procent dětí si před spaním nečistí zuby, většina dětí nechodí na dentální hygienu. Špatné návyky získané v dětství si pak s sebou nesou zpravidla celý život.

V Česku působí kolem devíti tisíc zubařů, ale jejich rozložení je výrazně nerovnoměrné. Zatímco Praha hlásí přetlak ordinací, menší města a venkovské oblasti včetně Příbramska trpí nedostatkem stomatologů i zubních pohotovostí. Místní lidé často musí za ošetřením cestovat desítky kilometrů a čekací doby se mohou protáhnout i na několik měsíců.

Studie ukazují, že večerní čištění zubů je pro zdraví ještě zásadnější než ranní a že špatná péče o chrup může vést i k závažným kardiovaskulárním onemocněním. Večer pro zdraví, ráno pro krásu.

Na začátku června tohoto roku Tereza Kerndlová vyděsila své fanoušky. Ukázala se jim po nehodě. Oblíbená zpěvačka se vymlátila na elektrické koloběžce. Celá potlučená následně skončila v nemocnici na jihu Španělska. Přišla také o zub.