MUDr. Pavel Smažík, dlouholetý propagátor moderní péče o dětský chrup, si klade za cíl jediné: zásadně zlepšit prevenci zubního kazu u nás. Inspiruje se přitom zeměmi, kde pravidelné návštěvy dentálních hygienistek snížily kazivost až o 90 %.
Brno čeká zásadní změna v péči o zuby. Zubní pohotovost, kterou dosud zastřešovala Úrazová nemocnice, se od ledna přesune ke svaté Anně. Zdravotnické zařízení momentálně řeší rozsah poskytované péče, bližší podrobnosti proto zatím nejsou známy.
Pro rok 2026 čekají klienty zdravotních pojišťoven změny v oblasti stomatologické péče. Úpravy se týkají především úhrad zubních výplní, ošetření zubních kanálků a dalších výkonů, které mimo jiné pacientům zajišťují snadnější dostupnost moderních materiálů a postupů stomatologické péče. Poprvé v systému zdravotních výkonů bude umožněno, aby si pacient uhradil pouze rozdíl v ceně plně hrazených a dosud nehrazených zákroků - do úhrad v oblasti zdravotních výkonů se zavádějí výkony se spoluúčastí pacienta.
Zubní péče v Česku se podle dostupných údajů od pandemie covidu nevzpamatovala. Téměř polovina dětí nevyužívá pojišťovnou hrazené preventivní prohlídky. Zároveň se ukazuje, že systém znevýhodňuje pacienty s náročnějším chováním.
Od dětství nám zubaři i rodiče opakují, že správná péče o chrup začíná u čištění zubů dvakrát denně – ráno a večer. Tento návyk se stal zlatým standardem dentální hygieny. Jenže moderní výzkumy a zkušenosti odborníků ukazují, že věc není tak jednoznačná. Příliš časté nebo nesprávné čištění může paradoxně zubům i dásním uškodit, například narušit zubní sklovinu, podráždit dásně nebo změnit přirozenou rovnováhu v ústech.
Pokud jde o návštěvy zubaře, patří Češi k poctivým pacientům – podle statistik na preventivní prohlídky dochází většina dospělých. V případě každodenní domácí péče o zuby je však situace odlišná. Používání mezizubních kartáčků nebo dentální nitě je spíš výjimkou. Mnoho lidí navíc nevěnuje dostatečnou pozornost správné technice ani délce čištění.
Jakmile nám dojde zubní pasta, koupíme si novou. Se zubním kartáčkem to ale tak přímočaré není. Jeho výměna je zcela na naší libovůli. Proto se může snadno stát, že si čištěním zubů muzeálním kouskem škodíte. Kvalita čištění rapidně klesá - navzdory tomu, že se snažíte dodržet správnou techniku i délku.
Americká herečka a country hvězda LeAnn Rimes čelí po letních komplikacích se zuby další nepříjemnosti. Na internetu byla nařčena z toho, že si nechala udělat nové poprsí. Spekulace na téma údajných silikonů vzešla kvůli její roli v akčním seriálu Záchranáři: Nashville od společnosti Hulu, kde se objevuje s viditelně plnějším dekoltem, než jsme u ní byli zvyklí. Sama LeAnn zároveň několik záběrů ze seriálu sdílela na sociálních sítích.
Lidé na rozdíl od žraloků nebo krokodýlů nemění zuby pořád dokola. Dostaneme jen dvě sady – mléčné a trvalé. Proč zrovna dvě, kdy se která objevuje a jak spolu souvisejí?
Lední medvědice Elsa, která do Brna před pár měsíci přicestovala z německé zoologické zahrady, musela ke zvířecímu zubaři. Když přicestovala, ošetřovatelé dostali neurčitou informaci o potížích se zuby. V novém prostředí však následně zaznamenali sníženou chuť k jídlu a horší prospívání. To medvědici přivedlo až na sál.
Zuby moudrosti, neboli osmičky, jsou pro mnoho lidí pořád velkým strašákem. Osm z deseti lidí s nimi během života má nějaký problém, který se pojí s bolestí a zánětem. Co ti zbylí dva? Těm někdy nevyrostou, případně je ani nemají v čelisti založené. Evolučně totiž třetí stoličky ztrácejí svou funkci, vysvětluje zubní lékař Jakub Hladík.
Zahlédli jste na sociálních sítích příspěvek, který doporučuje místo ranního čištění zubů převalovat v ústech minutu běžnou kuchyňskou surovinu? Zní to jako lákavá představa, oprostit se od chemie, ušetřit a ještě si pomoci k zářivému úsměvu jen tím, co máme ve spíži. A podobné "zaručené" návody vidíme často. Ale zrovna tenhle má podle vědců něco do sebe.
Koncentrační tábory nacistického Německa byly továrnou na smrt, ovšem také na zlato. V Osvětimi, Treblince, Sobiboru či Ravensbrücku v tomto ohledu hráli zvrácenou roli nacističtí zubaři, kteří zlaté zuby extrahovali mrtvým i živým vězňům.
Čistit zuby bychom si měli alespoň ráno a večer. Spíš ale častěji, kdykoliv cítíme, že nejsou čisté. Stačí nám k tomu vlastně jen kartáček, pasta a něco na mezizubní prostory. A správná technika. Nejlépe krouživé pohyby, které se učíme už od dětství. Není pravda, že bychom si zuby přílišným čištěním poškodili, spíš jim uškodíme, když je čistit nebudeme, říká dentální hygienistka Petra Křížová v podcastu 120 na 80.
Osm z deseti lidí se během života potýká s problémy se třetími stoličkami. Zuby moudrosti se objevují většinou až v dospělosti, kdy už ale bývá čelist plná. Kvůli nedostatku místa pak osmičky rostou křivě, utlačují okolní zuby nebo se prořezávají jen částečně. To vše vede k bolestem a zánětům. Proto si je většina těch, kterým narostou, nechá vytrhnout.
Kartáček má doma každý. Mezizubní kartáčky už téměř každý. A ústní sprcha? Tu si mnozí pořídili v domnění, že „udělá všechno za ně“. Jenže právě v tom je problém. Každá z těchto pomůcek funguje jinak, a žádná sama o sobě nestačí.
Vědcům se podařilo dosáhnout klíčového pokroku na cestě k biologickým zubům z laboratoře. Výsledky jejich výzkumu by mohly v příští dekádě zásadně změnit trh s dentálními implantáty.
Mezi mořskými živočichy je řada těch, které bychom mohli označit za extrémně zvláštní a podivné. Nebehled sírový mezi tyto zázraky přírody rozhodně patří. Čím vším nás tahle ryba dokáže překvapit?
Zub, který by jinak skončil v koši, může mít větší cenu, než si myslíte. Kmenové buňky ze zubní dřeně se stávají slibným nástrojem regenerativní medicíny.
Osteoodontokeratoprotéza je unikátní operace, při které se k obnově zraku využívá vlastní zub pacienta. Část zubu s okolní tkání slouží jako „držák“ pro umělou rohovku. Jde o řešení pro pacienty, kterým běžné transplantace rohovky nepomohly.
Spousta rodičů si myslí, že o mléčné zuby není potřeba pečovat, protože stejně vypadnou. Jiní věří, že kazivost zubů je dědičná nebo že kojení chrání zuby před kazy. Ve skutečnosti ale tyto rozšířené mýty mohou dětem způsobit bolestivé problémy, které si s sebou ponesou i do dospělosti.
Mýty o dětském chrupu jsou mezi rodiči stále rozšířené – často například věří, že mléčné zuby se nekazí, dentální hygiena mléčných zubů není potřeba nebo že kazivost je daná čistě geneticky. Až 60 procent předškoláků nechodí pravidelně k zubaři, téměř 20 procent dětí si před spaním nečistí zuby, většina dětí nechodí na dentální hygienu. Špatné návyky získané v dětství si pak s sebou nesou zpravidla celý život.
V Česku působí kolem devíti tisíc zubařů, ale jejich rozložení je výrazně nerovnoměrné. Zatímco Praha hlásí přetlak ordinací, menší města a venkovské oblasti včetně Příbramska trpí nedostatkem stomatologů i zubních pohotovostí. Místní lidé často musí za ošetřením cestovat desítky kilometrů a čekací doby se mohou protáhnout i na několik měsíců.
Studie ukazují, že večerní čištění zubů je pro zdraví ještě zásadnější než ranní a že špatná péče o chrup může vést i k závažným kardiovaskulárním onemocněním. Večer pro zdraví, ráno pro krásu.
Na začátku června tohoto roku Tereza Kerndlová vyděsila své fanoušky. Ukázala se jim po nehodě. Oblíbená zpěvačka se vymlátila na elektrické koloběžce. Celá potlučená následně skončila v nemocnici na jihu Španělska. Přišla také o zub.
Když si dnes představíme velrybu, vidíme mohutného obra, který si v klidu pluje oceánem. Živí se planktonem a vypadá více méně mírumilovně. Ovšem, jejich předchůdci, vypadali jinak. Nedávný paleontologický objev z Austrálie ukazuje, že se jim vůbec nepodobal. Byl malý, měřil sotva dva, maximálně tři metry. Jeho čelisti byly vyzbrojeny zuby, které by dokázaly ryby i ptáky roztrhat na kusy.
Díky zatvrzovací chemické látce zvané zkráceně TPO tuhnou lépe nejen umělé nehty, ale i bílé fotokompozitní plomby. Zatímco v kosmetice Evropská komise její používání zakázala, pro dentisty to neplatí. Obsah TPO v plombách je totiž mizivý a zdravotní rizika tudíž výrazně nižší, ujišťují stomatologové, že se nemusí lidé ničeho obávat.
Úsměv je tou nejkrásnější vizitkou v každém věku, ale právě po padesátce začíná naše chrup dostávat pořádně zabrat. Dásně ustupují, sklovina se ztenčuje a na zubech se objevuje více kazů, naše dásně jsou mnohem citlivější. Jak o zuby pečovat tak, aby zůstaly nejen zdravé, ale i krásné, a jaké produkty vybrat, jsme se zeptali odborníků.
Až dvacet procent dětí nemá zubaře. Takový je závěr pilotního projektu Dentobus nemocnice v Krnově. Ta se speciálně upravenou sanitkou se zubařským křeslem objela během tří týdnů 10 základních škol zejména v okrese Bruntál, kde lékaři prohlédli zuby téměř tisícovce dětí. A výsledek je hrozivý.
Danielu Kolářovou si všichni díky televizním obrazovkám spojují zejména s Jaromírem Hanzlíkem. Její srdce ale patřilo Jiřímu Ornestovi a na krátký čas také Martinu Stropnickému.
Dodržování některých tradičních zvyklostí Hamarů je pro nás jen stěží pochopitelné. Představa zabití dítěte krutým způsobem kvůli zubům je více než šílená. Vyrůst v dospělého je nejisté, ale ani poté není vyhráno. Hrozba smrti číhá každý den.
O dětské zoubky je potřeba začít pečovat mnohem dříve, než si většina rodičů myslí. Jak je správně čistit, čemu se rozhodně vyhnout, proč nestačí pořídit voňavou pastu s hezkým obrázkem a co spolehlivě funguje jako prevence nepříjemných a mnohdy bolestivých obtíží? Na vše odpoví dentální hygienista Michal Herzina.
Moravskoslezský kraj společně s Krnovskou nemocnicí spustil pilotní projekt zaměřený na vyšetřování zoubků u dětí. Do deseti základních škol v regionu vyrazil Dentobus s týmem zkušených odborníků, kteří vyšetří chrup více než tisícovce školáků z druhé až páté třídy.
Když na obrazovce v hollywoodské záplavě dokonale vybělených zubních fazet zahlédnete přirozený úsměv, je to jako závan čerstvého vzduchu. V poslední době se občasný závan mění na dokořán otevřené okno větší kulturní změny. Pootevřela ho svým úsměvem Aimee Lou Wood.
Zubní kámen objevíte asi u každé osoby, která zrovna nevyšla z dentální hygieny. U někoho je ve větším rozsahu, jiným se usazuje jen na určitých místech. Naštěstí existují osvědčené způsoby, jak ho bezpečně a účinně odstranit.
V dnešní době je u nás incest - stejně jako ve většině Evropy, Asie a Ameriky - tabu. Celosvětově se ale stále jedná o palčivý problém. A následky nejsou nic hezkého.
Zdravé zuby jsou dnes známkou toho, že nemáte hluboko do kapsy. V minulosti to ale bylo jinak. Bohatí lidé často měli tak zhýralý životní styl, že měli v puse doslova hřbitov.
Trnou, nebo vás dokonce bolí zuby, když se zakousnete do nanuku nebo se napijete studené limonády či horké kávy? Příčiny citlivých zubů mohou být různé, od kazů a infekcí až po příliš agresivní dentální hygienu. Co s tímto nepříjemným problémem můžete dělat a kdy se obrátit na lékaře?
Potřebujeme je celý život, proto bychom se o ně měli řádně starat. Řeč je o našich zubech, které mohou bez řádné péče způsobovat problémy. Se zdravými návyky a správnými technikami čištění je proto potřeba začít již od útlého věku. Nejen o tom, kdy poprvé s dítětem navštívit zubaře a jak o chrup správně pečovat, přišla do podcastu Neklepat! pohovořit zubní lékařka Adéla Ondřejová.
Potřebujeme je celý život, proto bychom se o ně měli řádně starat. Řeč je o našich zubech, které mohou bez řádné péče způsobovat problémy. Se zdravými návyky a správnými technikami čištění je proto potřeba začít již od útlého věku. Nejen o tom, kdy poprvé s dítětem navštívit zubaře a jak o chrup správně pečovat, přišla do podcastu Neklepat! pohovořit zubní lékařka Adéla Ondřejová.
Úsměv zářící bělostí byl ve středověku spíše výjimkou než pravidlem. Přesto lidé nezůstávali zcela bez péče o svůj chrup. I když neznali moderní kartáčky a pasty, snažili se improvizovat – používali popel, bylinky, větvičky nebo kousky látek. Výsledek byl různý, od svěžího dechu až po poškozenou sklovinu.
Zuby by se mohly v budoucnu, alespoň do jisté míry, tak nějak opravovat samy. Zatím to zní jako sci-fi, ale první krok k tomu byl již učiněn. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky tvořící zubní tkáň.
Chybějící zuby jsou nepříjemnost, jejíž pravděpodobnost se s narůstajícím věkem zvyšuje. Nejde samozřejmě o konec světa, neboť existují protézy a implantáty. Ty už ale brzy nemusí být potřeba.
Dlouhá desetiletí používali stomatologové na kazivé zuby amalgámové výplně. Považovali je za bezpečné. Jenže vědecké poznání posledních let je jiné. Rtuť se z amalgámu nebezpečně uvolňuje.
Věděli jste, že vaše zuby nečistí jen kartáček, ale i to, co si nandáte na talíř? Ano, správná strava je zázračným pomocníkem pro zdravý a oslnivý úsměv! Takže se pojďme podívat do kuchyně – co našim zubům chutná a čemu se raději obloukem vyhnout?
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Zapomeňte na meditaci, aromaterapii nebo plyšové hračky. V Číně teď frčí jiný způsob, jak se vyrovnat se stresem, a je to tak trochu návrat do plínek. Řeč je o dudlících pro dospělé. Ano, ty silikonové uklidňovače, které si spojujeme s batolaty a růžovými dupačkami, si našly cestu do rukou a hlavně do úst tisíců vystresovaných dospělých.
Se zákazem amalgámu v plombách bylo nutné vybrat jiný materiál, který by hradily zdravotní pojišťovny. Nový zákon ale může zavařit lékařům i pacientům. Opravdu budeme mít bílé plomby zdarma? A je zubařů tak málo, nebo za nedostupností stomatologické péče stojí jiné problémy?
Se zákazem amalgámu v plombách bylo nutné vybrat jiný materiál, který by hradily zdravotní pojišťovny. Nový zákon ale může zavařit lékařům i pacientům. Opravdu budeme mít bílé plomby zdarma? A je zubařů tak málo, nebo za nedostupností stomatologické péče stojí jiné problémy?
Zubní kaz patří mezi nejčastější neinfekční onemocnění na světě. Postihuje lidi všech věkových kategorií a často začíná již v dětském věku. Jednou z hlavních příčin je nadměrný příjem cukru, který slouží jako potrava pro bakterie v ústech. Tyto mikroorganismy produkují kyseliny, které narušují zubní sklovinu, čímž vzniká kaz. Proč je cukr tak nebezpečný pro zuby […] Příspěvek Zubní kaz a cukr: přírodní obrana pomocí bylinek pochází z Bylinkopedie.cz
Udržet prosperitu Česka nepůjde bez kvalitní vědy a hlavně většího propojení vědy a výzkumu s byznysem. Pomůže nový zákon, ale šancí jsou i takzvané „chairs“, tedy místa pro experty z ciziny na univerzitách, říká Alexandra Kala.
Udržet prosperitu Česka nepůjde bez kvalitní vědy a hlavně většího propojení vědy a výzkumu s byznysem. Pomůže nový zákon, ale šancí jsou i takzvané „chairs“, tedy místa pro experty z ciziny na univerzitách, říká Alexandra Kala.
Počítání zkonzumovaných proteinů máme spojené hlavně se sportem a touhou po lepší postavě. Jenže zdaleka nejde jen o cílené nabírání svalové hmoty! Nedostatečný přísun bílkovin nám může způsobit nepříjemné zdravotní potíže. Jak vypočítat svou denní dávku a kde všude ji hledat?