Run magazine

Na podzim je normální přibrat, zvířata také před zimním spánkem nabírají tuk! Také jsi tento argument slyšel(a)? Zní logicky, až na to, že my lidé se k zimnímu spánku neukládáme, takže k tloustnutí není žádný důvod. Jak to tedy udělat, aby se na nás kila nezačala lepit? Z určitého pohledu nemusí být úplně na škodu, pokud běžec na podzim maličko přibere. Zimní přípravné období tak totiž absolvuje s mírnou zátěží navíc, a pokud se mu před jarní závodní sezónou podaří zase zhubnout, bude mu to lítat o to víc. Číst dále Jak na podzim nepřibrat na .

Do přírody směřuje své tréninkové i závodní kroky stále více běžců, protože ta se prostě neomrzí. Jsou ale věci, které je dobré vědět a znát, ať už ti jde v trailovém běhu o výkon nebo o zábavu.

Tentokrát jsem z redakce dostal zadání, které je poměrně zajímavé: „Napiš něco o rozdílu mezi tréninkem mužů a žen v běžeckých disciplínách.“ Trochu z toho uteču, ale bude to pouze zdánlivý útěk k věcem, které s tématem souvisejí a týkají se hlavně vztahu trenéra a svěřence. Budu se přitom zabývat pouze vrcholovým sportem, protože ten prozatím určuje i podobu sportu jako celku. Lidé totiž ke sportovním hvězdám vzhlížejí a snaží se je často alespoň napodobit nebo se jim přiblížit v některém aspektu svého fungování.

Trénink je důležitý, aby však po něm došlo k optimálnímu růstu výkonnosti, musí v našem těle proběhnout řada procesů. A velmi důležitou roli přitom hraje i růstový hormon, který mj. usnadňuje i hubnutí. Jak jeho produkci zvýšit pomocí tréninku a výživy?

Skloněná, předsunutá hlava, zakulacená hrudní páteř, vysazená pánev a nestabilní kolena – tak vypadá řada rekreačních, ale i výkonnostních běžců.

Řešíš, jak sladit svůj běžecký jídelníček s ostatními členy rodiny, aby se nemuselo vařit nadvakrát? Ve většině případů to není nutné, zásady výživy dospělého sportovce a dětí jsou si velice podobné. Na co je tedy třeba dát pozor? Netvrdím, že strava dospělého běžce a jeho ratolesti má být zcela totožná. Odlišnosti tu samozřejmě jsou (některé najdeš v rámečku na další straně), my se ale zaměříme spíše na to, co je podobné.

Lázeňské centrum Karlových Varů se opět promění v nejkrásnější i nejtěžší triatlonovou trať nasvětě! O víkendu 8.-10. září se v západočeském městě uskuteční CITY TRIATHLON Karlovy Vary – vrcholem programu bude nedělní Světový pohár v olympijském triatlonu. Na start prestižníhozávodu se postaví devět českých reprezentantů, ale také olympijská vítězka Gwen Jorgensenovánebo Morgan Pearson, stříbrný medailista z posledního finálového závodu mistrovství světa.Součástí nabitého víkendového programu jsou také závody pro děti a širokou veřejnost. O cenné body do olympijské kvalifikace a prize money ve výši 60 tisíc dolarů se bude závodit už tentovíkend na CITY TRIATHLONU Karlovy Vary. Číst dále Světový pohár v Karlových Varech ozdobí olympijská vítězka i medailisté z mistrovství světa na .

Na běžeckých trénincích mi moji svěřenci pokládají různé otázky související s běháním, ale asi ta nejčastější je zhruba tohoto znění: „Trenére, jak se mám rozcvičit, když mě čeká závod na pět nebo deset kilometrů, půlmaraton či maraton?“ Často si před startem závodu vychutnávám pohled na velké množství poctivě se protahujících a rozběhávajících závodníků. Zároveň ale vídám nemálo takových, kteří do poslední chvíle stojí se založenýma rukama ve startovním koridoru čekajících, až padne startovní výstřel. Věř, že u těchto běžců nebude konečný výsledek tak dobrý jako u toho, kdo se správně a poctivě před závodem zahřeje, respektive rozcvičí. Číst dále Rozcvičení na míru aneb Proč a jak se před závodem rozhýbávat na .

Uběhnout pět kilometrů je sen nejednoho běžeckého nováčka. A když už byli všichni kamarádi i kolegové na nějakém závodě, tak proč to také nezkusit? Kdo alespoň jednou nezávodil, jako by ani nebyl. Dá se na to ale stihnout natrénovat za pět týdnů?

Jít si v létě zaběhat třeba do oblíbeného pražského parku Stromovka, to chce mnohdy notnou dávku odvahy. Na jednom místě se tu totiž potkáte s cyklisty, bruslaři i pejskaři. Na které straně se držet a jaká jsou pro soužití všech zmíněných skupin pravidla?

Train low, race high – to je hlavní myšlenka tréninku s nízkou hladinou glykogenu ve svalech. Vyplatí se ho vyzkoušet?

Až třetina Čechů uvádí, že na dovolené přibere. Největším strašákem jsou v tomto směru zájezdy „all inclusive“ s neomezeným přístupem k jídlům a nápojům. Jak si z nich neodvézt nechtěný suvenýr v podobě kil navíc?

Jakýkoliv trénink je lepší než žádný, jestli si ale můžete vybrat denní dobu pro svůj běh, máte velkou výhodu. Pokud totiž zátěž načasujete v souladu se svými biorytmy, můžete tím výrazně zvýšit přínos tréninku.

Špatná zpráva je, že s věkem nutně přichází zpomalení. Ta dobrá ovšem je, že veteráni dokáží své zkušenosti zúročit nejen v oblasti závodní taktiky, ale i sportovní psychologie.

Články o zdravé výživě na nás obvykle chrlí informace o tom, jaké by mělo jídlo obsahovat živiny, často se přitom ale zapomíná na další důležitý aspekt potravy: chuť.

Běh s brýlemi na nose není příliš příjemný. I když si je upevníte třeba gumičkou, stejně vám budou při pohybu překážet. Jedním z možných řešení je vyměnit brýle za kontaktní čočky.

Když dospělému běžci řeknete, že by se měl zaměřit na zvýšení tvorby růstového hormonu, nejspíš odpoví ve stylu: „Já už růst nepotřebuju.“ Tento hormon je však zároveň zodpovědný za tvorbu a opravy svalové hmoty, a rychlost metabolismu může tudíž ovlivnit naši výkonnost i hubnutí.

Nohy tuhnou, dechu se nedostává a mysl toužebně směřuje k cílové pásce. V duchu počítáte zbývající metry, ale zároveň tušíte, že právě teď byste měli nastoupit a utéci soupeřům. Jenže víte, že to bude bolet. Zatraceně bolet, protože už teď to bolí dost. Dokážete překonat sami sebe?

Píše se rok 2006 a Robert Cheruiyot, vítěz Chicagského maratonu, vyráží na překážkový závod. Kousek před cílem v blátě padá, rozbíjí si hlavu o beton a končí v nemocnici. Jeho případ pochopitelně budí mediální pozornost a rozproudí diskusi, nakolik jsou závody typu Spartan Race bezpečné. Je to určitě velká výzva. Budete se brodit hlubokým blátem, zdolávat komplikované překážky, sáhnete si až na dno a kromě fyzické kondice prověříte i svou psychickou odolnost. Není divu, že závody typu Spartan Race lákají čím dál více nadšenců.

V minulém čísle jsme se smířili se smutnou pravdou, že i když budeme všichni trénovat stejně často a stejně usilovně, rychlost našich pokroků bude různá. Rozdělili jsme vás proto do tří skupin, kterým jsme doporučili trénink na míru, a dnes v tom budeme pokračovat.

Zatímco vlastní výživu při běžeckém tréninku řešíme poměrně důkladně, svoje sportující ratolesti máme tendenci v tomto směru spíše zanedbávat. A přitom často trénují více než my a ještě jim musí zbýt dostatek živin a energie pro růst a vývoj i pro učení. Často kolem sebe slyšíme stížnosti, že dnešní děti pořád sedí u počítače, mají málo pohybu, cpou se sladkostmi a tloustnou. Jenže to zdaleka neplatí pro všechny děti.

Vlasy podtrhují ženskost a platí to i na běžeckých trasách. Co se na hlavě nosí nejlépe a jak se o to starat? Nenaruší intenzivní trénink kvalitu porostu? A co je lepší: dlouhé, nebo krátké? Účesy z krátkých vlasů mají jednu nespornou výhodu: jsou vzdušné, vlasy rychle schnou, a je tedy možné je jednoduše vzít pod sprchou spolu s tělem. Nebudou vám nikde překážet, nepotřebujete gumičky a sponky a k rozčesání mnohdy stačí prsty.

Mnohé recepty na to, jak zaručeně zhubnout, se mezi lidmi předávají téměř šeptem – jako dobře střežená tajemství. Co na tom, že jejich účinnost byla mnohokrát vyvrácená, řada z nás jim přesto stále věří.

V minulém čísle jsme v článku o tréninku na pětikilometrovou trať zdůraznili, že základem pro vypracování tréninkového plánu by měl být test na laktátovou křivku. Dnes se blíže podíváme na to, jak s tímto testem dále pracovat. Tréninkových metod a přístupů v přípravě vytrvalců je celá řada. Velkým metodickým problémem může být nastavení správné intenzity zátěže, a to především u začínajících a mírně pokročilých sportovců. Nicméně i u vrcholových zkušených vytrvalců může dojít vlivem nastavení příliš velkého tréninkového úsilí k zatížení, které je za možnostmi regenerační kapacity organismu. Číst dále Trénink podle laktátové křivky na .

Jak se běhá v Pyrenejích? No přece úžasně! Skvěle! Parádně! Anebo taky na pytel, o ničem… To všechno může být pravda. Záleží na tom, o které oblasti se budeme bavit. Výběr oblasti je v tomto pohoří zásadně důležitý, protože když se podíváte na mapu, tak je jasné, že Pyreneje jsou velké jako kráva. Je to něco podobného, jako bychom se zeptali, jak se běhá na Slovensku, a už neřešili, jestli mluvíme o Javornících, Tatrách nebo Vihorlatu. Číst dále Jak se běhá v Pyrenejích na .

Psychogenní přejídání, bulimie či anorexie patří mezi nejčastější poruchy příjmu potravy. Jejich léčba se provádí pomocí specializovaných psychoterapeutických metod, v závažných případech i psychofarmaky. Nový potenciál v léčbě poruch příjmu potravy může mít podle nových zjištění a zkušeností odborníků také léčba takzvanou ketaminem asistovanou terapií.

Podle vědců se chování uživatelů mobilů podobá závislosti na nikotinu nebo alkoholu. Při zapnutí mobilu se v mozku aktivuje centrum slasti – stejná oblast, jako když gambler hodí minci do automatu. O důvod víc, proč vybíhat bez něj.

Když chcete zlepšit své osobní maximum na tratích od 1 500 m do 10 km, musíte nejen poctivě trénovat, ale také zvolit optimální závodní strategii. A především musíte být ochotni vystoupit ze své zóny pohodlí a pořádně si „hrábnout“. Když člověk začíná běhat a závodit, zlepšení přichází snadno a bez většího úsilí. Tento stav vydrží klidně i několik let a pak přijde okamžik, kdy je každá vteřinka ubraná z osobáku vykoupená dřinou v tréninku i v samotném závodě. Číst dále Zaútočte na osobák na .

Co to je mindful eating a stojí za vyzkoušení? Prozradíme vám jeho základní principy, pokročilé tipy a triky. Provedeme vás vědomým jedením krok za krokem. Vy tak díky tomu snadněji zhubnete a pomůže vám to i s emočním přejídáním.

Kvůli uspěchané době, každodennímu stresu a neustálému růstu světové populace, podléhá stále více lidí konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, které jsou sice cenově dostupné, snadné na přípravu a často i chuťově uspokojivé.

Možná že jste ve stejný okamžik vstali z gauče a poctivě se držíte našich tipů pro úplné začátečníky z minulého čísla. To však neznamená, že pojedete dál všichni stejným tempem. Rozdíly mohou být velké a pomyslné nůžky se budou pravděpodobně ještě více rozevírat.

Strava před závodem může být klíčová pro samotný výkon. Podíváme se na „homemade“ pokrmy vhodné před tréninkem či závodem, které zvládne připravit úplně každý.

Když jsem v roce 2003 vyběhla na svůj první PIM Pražský maraton, zcela zřetelně jsem asi na třetím kilometru zaslechla kohosi z davu přihlížejících pronést na mou adresu poznámku: „Hele, Barbína!“ A i dnes vyvolává otázka líčení při sportu nečekaně bouřlivé diskuse. Zastánci i zastánkyně „přirozenosti“ tvrdí, že šminky jsou na běhání zbytečné – ke sportu to prý nepatří a o zdravou barvu i výraz v obličeji se postará pohyb sám. Jenže já slovo „přirozenost“ nedávám do uvozovek zbytečně.

Správně provedené a efektivní dýchání zajistí více kyslíku pro pracující svaly, a tudíž pozitivně ovlivní běžeckou výkonnost. Při nesprávném dýchání pak nejenom výkonnost klesá, ale dokonce se v jeho důsledku mohou objevit i zdravotní problémy. Dle moderních výzkumů je jisté, že to, co umožnilo lidskému druhu v průběhu vývoje přežití v souboji s ostatními živočišnými druhy, byla schopnost vytrvalostně běhat. Tyto myšlenky a objevy krásně vysvětlil a zpopularizoval Christopher McDougall v knize „ Born to Run“. Číst dále Dýchání pro zdraví i výkonnost na .

O tom, že runningové hole jsou skvělým doplňkem běžeckého tréninku, jsme psali již několikrát. Jejich hlavním využitím je samozřejmě běh, nabízí se však i řada dalších zajímavých možností. My se tentokrát se zaměříme především na posilovací prvky a cvičení s holemi.

Svět je krutý. Na své běžecké formě pracujete dlouhé roky, pak přijde zranění nebo jiná delší překážka v tréninku a za pár týdnů bez pohybu jste takřka znovu na začátku. Jak konkrétně ale pauza ovlivní vaši výkonnost?

Uběhnout pět kilometrů nic není. Pokud však chcete na trati o této délce podat kvalitní výkon, čeká vás nejen velmi těžký závod, ale i trénink, který svou náročností může výrazně předčit přípravu na maraton.

Dát si o dovolené do těla v pořádných terénech, nebo dopřát zbytku rodiny cachtání v moři? Tohle dilema řeší každoročně spousta běžců. Pokud mezi ně patříte, mám řešení: jeďte do Gargana, tam si užijete moře i běhání zcela bez kompromisů.

Někteří běžci mají po absolvování maratonu „splněno“, takže jen těžce hledají motivaci k dalšímu tréninku. Další mají naopak tendenci začít nejpozději čtvrtý den po doběhu makat naplno, protože další závody klepají na dveře. Obojí je samozřejmě špatně. Ještě ten samý den po doběhu do cíle maratonu začnou nohy pekelně tuhnout. To ale ještě nic není proti bolesti svalů, s níž se probudíme následující den. Její příčinou je poškození svalových vláken, na které tělo reaguje vznikem zánětlivých procesů.

Je sobota ráno a čeká vás dlouhý běh. Zahráváte si s myšlenkou vyběhnout hned po probuzení, aby trénink co nejméně narušil chod rodiny – což ovšem znamená nesnídat. Jenže budete mít dost energie na plánovanou porci kilometrů?

Při běhu se hubne báječně, ale ne při každém. Je třeba najít tu správnou rychlost, při níž bude relativně vysoký energetický výdej v rovnováze s dostatečnou mírou spalování tuků – tedy tempo, pro které se používá označení fatmax. Jaké bude to vaše?

Zatímco v přehlídce osobních rekordů dnešních vytrvalců většinou nechybí kolonka „půlmaraton“, u těch, kteří dominovali v sedmdesátých či osmdesátých letech, ji nenajdeme. Důvod je jednoduchý: závody na této trati totiž tehdy prakticky neexistovaly. Půlmaraton tak lze s trochou nadsázky označit jako fenomén 21. století.

Půlmaraton. Slovo, které hezky zní, a zároveň je to přijatelná vzdálenost pro mnoho lidí – jak pro ty, jimž se zdá vše pod 10 kilometrů děsivě rychlé, tak pro ty, pro něž je celý maraton příliš vzdáleným, nebo dokonce zcela nereálným snem. Není tedy divu, že právě půlmaraton láká nejvíce běžců všech výkonností. Jak se ale na něj co nejlépe připravit? Půlmaraton je lákavý pro chrty i pro šnečky. Ti první si na něm mohou mnohem častěji kvalitně zazávodit než na maratonské trati (nebo dovyladit zimní přípravu před sezonou) a ti druzí si to prostě přijdou užít.

Běh jako takový je rozhodně zdraví prospěšný. V momentě, kdy běžíte, však ve vašem těle vzniká až dvěstěkrát víc volných radikálů než v klidu. Pokud tedy nechceme, aby začaly poškozovat tkáně našeho těla, měli bychom myslet na dostatečný příjem antioxidantů.

Kdo chce v běhu dosahovat slušnějších výkonů, tomu nezbývá, než dlouhé roky poctivě a pravidelně polykat kilometry. Pokud však toužíte po výraznějším výkonnostním skoku a máte možnost pořádně potrénovat, můžete si zkusit dát před sezonou pořádně do těla a využít přitom princip superkompenzace.

Podívat se do míst, z nichž vycházejí nejlepší světoví běžci, mě napadlo už před dvaceti lety, když jsem s atletikou začínal. Konečným impulzem ale byla až kniha „Běhání s Keňany“, která popisuje cestu britského novináře do Itenu, města, kde trénují nejlepší keňští běžci. Dva dny po jejím přečtení už jsem měl i já rezervovaný a zaplacený let.

Jak dokazují třeba Ivana Sekyrová či Petra Kamínková, čtyřicítka není pro vytrvalce žádný věk. Ani padesátníci se ve výsledkových listinách neztrácejí. Mnohem strměji však s věkem klesají regenerační schopnosti těla.

Zatímco na některé slavné postavy českého běhu se vzpomíná často, o dalších se nemluví prakticky vůbec, ačkoliv by si to rozhodně zasloužily. Do druhé kategorie určitě patří i Stanislav Jungwirth, jeden z našich nejlepších běžců, který překonal dva světové rekordy a na středních tratích si získal respekt soupeřů. Na vzestupu Stanislava Jungwirtha má velký podíl setkání s legendárním trenérem Ladislavem Fišerem v roce 1949. Ještě předtím ho však zocelil trénink v okolí Roztok a také neblahá životní zkušenost, kdy se musel vypořádat s uvězněním otce, který nefandil poúnorovému režimu.

Období nabírání objemů pomocí dlouhých pomalých běhů pomalu končí a přichází čas zařadit do tréninku i trochu rychlosti. Fartlek se k tomu hodí naprosto ideálně. Nemusí však jít jen o pobíhání s občasným zrychlením, stejně tak to může být i pořádná dřina!

Dnešní běžecké cestovatelské okénko se přesune na Moravu, a to konkrétně na Pálavu. Rozlohou to není velká oblast a nad její zanedbatelnou nadmořskou výškou by nejeden horský běžec ohrnul nos. Jenže Pálava nabízí terén a některé úkazy, které u nás nikde jinde nenajdete.

Každého běžce občas postihne situace, kdy se ozve kloub, šlacha, sval či úpon a nějakou dobu bolí. Když není bolest natolik výrazná, aby nám v běhu zabránila zcela, obvykle hledáme možnost, jak pokračovat v tréninku i závodění. Ke slovu přicházejí různé pomůcky, které ovšem mají jeden základní nedostatek: sice uleví od bolesti, ale neřeší její příčinu.

Náraz do zdi je postrachem všech maratonců, jenže tato nepříjemná situace se klidně dá zažít i na trati poloviční. Proč k ní dochází a jak jí předejít? Klíč k řešení hledej v tréninku, ve výživě, i ve správném nastavení tempa.

Čím delší závod běžíš, tím více o tvém výkonu rozhodne to, co jíš před ním i po něm. Maraton je navíc specifický tím, že je nejen dlouhý, ale navíc při něm běžíš i poměrně vysokou intenzitou, takže pravděpodobnost stravovací chyby roste. Na co si tedy dát pozor?

Na běžeckých tratích se odnepaměti odehrávají souboje mezi tempaři a spurtéry. Oba typy běžců si přitom musí klást otázky: Rozhodnu závod tím, že utahám včas ostatní soupeře? Pokud ne, kdy mám vystupňovat tempo? Nebo mám čekat na cílovou rovinku a zkusit štěstí tam? Toto dilema čeká každého, kdo soupeření a závodění vyhledává. Osobně jsem jsem zastáncem cesty, kterou jsem okoukal již jako náctiletý kluk od finských lyžařů a do dneška si myslím, že je to jedna z nejlepších tréninkových, a s přizpůsobením se aktuální situaci, i závodních metod.

Zrovna jsi objevil v termínovce nový běžecký závod. Téměř okamžitě překlikneš na hlavní stránky a hledáš více informací. Jednou z těch, které by tě měly zajímat nejvíc, by měla být mapa závodu a informace o trase. Co z nich můžeš vyčíst?

Doby, kdy běžci stačilo pouze běhat, jsou již minulostí. Když chceš efektivně trénovat a vyhnout se zranění, je zapotřebí komplexní přístup a posilovna je jeho neoddělitelnou součástí. Proto vznikla i tato rubrika, ve které tě provedu nejvhodnějšími cviky pro běžce. Začneme dřepem.

Obuj boty a můžeš vyrazit – tohle se často říká o běhu s dodatkem, že jde o materiálně nejjednodušší sport. Běžeckých pomůcek je ale celá řada. My se dnes podíváme na takové pomůcky, které nějakým způsobem souvisejí se zdravím pohybového aparátu. Které z nich mají smysl?

Ke zjištění, jakým způsobem zacházíme běžecky s našimi těly, nepotřebujeme státnice z klinické biochemie. K základnímu posouzení postoje a držení trupu kolikrát vystačí i dobře naleštěná výloha obchodního dómu. Druhá věc je si tyhle zdánlivé prkotiny uvědomit, či dokonce na nich zapracovat. Je rozhodně proč. Přirozený běh je báječnou souhrou těla i duše. V úvodní kapitole seriálu o něm jsme začali ze všech možných i nemožných stran rozebrali středobod všeho – pánev.

Je hlava při závodění důležitá? Bezpochyby. Jak jinak vysvětlit, že atlet není schopen zopakovat výkony z tréninku i v závodech? A proč biatlonista, který v tréninku střílí jednu čistou položku za druhou, při závodě udělá dvě chyby? Mentální příprava má proto důležité místo v každém sportu, včetně orientačního běhu.

Dej si panáka, alkohol rozpouští tuky. Bílé víno nemá skoro žádné kalorie, to můžeš. Pivo podpoří trávení, to při hubnutí potřebuješ… Podobné věty můžeš slyšet poměrně často, bohužel jsou ale od pravdy daleko. Alkohol totiž hubnutí jednoznačně komplikuje.