Jaké byly poslední dny Rudolfa Jelínka? Martina Jelínková otevřeně mluví o nemoci, demenci a péči o manžela i o rodinném konfliktu, který přišel v nejtěžším období jejího života. V rozhovoru popisuje, jak probíhala každodenní péče o Rudolfa Jelínka, proč odmítla jeho umístění do ústavu, jak do příběhu vstoupila policie a co znamenalo obvinění ze zanedbání péče. Vrací se také k pohřbu, který označuje za atmosféru plnou napětí a nenávisti. Rozhovor se dotýká i její celoživotní vášně ke koním, vítězství ve Velké pardubické a vztahu s mužem, který byl o třicet let starší. Mluví o křivdě, která se těžko brání, i o tom, co jí pomohlo zůstat.

Toužil po svobodě, ale režim ho poslal se psem a ostrými náboji hlídat železnou oponu. V září 1975 se rozhodl pro absolutní risk. V zádech měli vlastní po zuby ozbrojenou rotu.