Alžběta Báthoryová

Méně známá předchůdkyně čachtické paní Kateřina z Komárova, některými přezdívaná Karlštejnská bestie, je bezesporu zajímavou historickou postavou. O jejím osudu víme především na základě legend a pověstí, i tak ale krutost, kterou se prý vyznačovala, vyráží dech. Zdroj

V pátek 24. února přišla smutná zpráva o úmrtí známého režiséra Juraje Jakubiska, který podlehl rakovině. Měl velký sen natočit film o uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové, který si nakonec splnil. Ale bohužel se mu zároveň stal osudným. Zadlužení nepomohla ani jeho manželka, která musela zaplatit milionové odškodné za sražení chodce. Zdroj

O víkendu zemřela další filmová legenda, režisér Juraj Jakubisko, který byl často srovnán se svým uměleckým vzorem Federicem Fellinim.

Víte, proč je česká šlechtična Kateřina z Komárova přirovnávána k neblaze proslulé Čachtické paní? Také si totiž libovala v mučení a brutálních vraždách svých poddaných. Její řádění skončilo 27. února 1534, kdy byla uvězněna v Bílé věži (Mihulce) na Pražském hradě.

Zřejmě nejznámější slovenský režisér, autor Tisícročné včely či Bathory, už není mezi námi.

Režisér Juraj Jakubisko, který v pátek zemřel ve věku 84 let, patřil k nejuznávanějším představitelem svého oboru v Česku a na Slovensku. Jedno jeho dílo se mu ovšem stalo prokletím a dostalo ho až na pomyslné dno – velkofilm o mocné uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové. Zadlužil se a své závazky nebyl schopen do konce života splatit.

Ve věku 84 let zemřel světoznámý slovenský režisér Juraj Jakubisko. Smutnou zprávu potvrdila slovenské stanici RTVS jeho dcera Janette Jakubisková.

Jedno je jasné, nikdo z nás se tomu nevyhne. Nepovedlo se to zatím nikomu. Ani ta Čachtická paní se z vlastní smrtelnosti nevylhala a prostě vzala za své. I Metuzaléma si vzala zubatá. Všichni tam musíme. Jenže ne všichni podle svých představ a víry půjdeme na stejné místo. Vilém Famm si vzal na paškál téma života – smrt. A co je po smrti.

Díky vědeckým výzkumům jsou v dnešní době dostupné krémy, které zamezí tvoření vrásek. Stejně tak si kdokoliv může zajít na jejich vyplnění na estetickou kliniku. Ženy v minulosti ale takové možnosti neměly a tak se snažily vráskám předejít a zbavit se jich způsoby, které se v dnešní době dají považovat za dost bizarní. Na tváře si tak například mazaly i zvířecí trus.

Pro spoustu žen je menstruace obdobím, kdy trpí hněvem matky přírody, proklínají bolest a doplňují lahve s horkou vodou. Pro jiné je to však podle mínění lidí ideální doba, kdy můžete přirozeně vstřebávat živiny prostřednictvím pokožky, spojit se se svým ženstvím a vrátit se zpět k Zemi. Proč to ale ženy dělají?

Ačkoliv je její pověst spíše hrozivá, ve skutečnosti byla Čachtická paní čarovně krásná a krutost byste do ní řekli jen sotva. Vědci totiž zrekonstruovali její tvář.

Debaty o tom, zda byla krvavá hraběnka skutečně vražedkyně, anebo oběť pomluv, jsou věčné. Ale bohužel i zcela zbytečné. Jasné indicie se skrývají přímo ve vyšetřovacím spise a v rodinné korespondenci. Připomeňme, že Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560 a v patnácti letech se provdala ta Františka Nádasdyho. Když její muž v lednu 1604 zemřel, stala se jednou z nejbohatších žen v uherském království. Nádasdy před svou smrtí požádal svého přítele, palatina (královského místodržícího) Juraje Thurza o ochranu rodiny. Krvavá hraběnka se vyznačovala neobyčejnou krutostí k poddaným, která postupně přerostla v plánovité mučení a vraždění. Případ vyvrcholil na konci prosince 1610, kdy Thurzó vtrhl do čachtického zámku, a jak později sám napsal v dopise své ženě, našel tam jednu dívku umučenou a druhou Báthoryová právě mučila. „Když naši vyslaní lidé a služebnictvo přišli do zámku, našli tam mrtvou dívku, druhá kvůli mnoha ranám a mučení už umírala. Kromě toho seděla ještě jedna zraněná žena a další, které ta prokletá osoba nechávala pro jiné příležitosti, tam čekaly pevně spoutány.“ Thurzó následně hraběnku na míst odsoudil k doživotní internaci na hradě Čachtice. Jako palatin měl toto právo. Zdá se v tom být rozpor. Slíbil svému příteli, že rodinu ochrání a namísto toho hraběnku zavřel. Ve skutečnosti tak rodinu zachránil před potupným odsouzením, veřejnou popravou a ztrátě majetku. Svým odsouzením Báthoryové předběhl krále, kterému by při veřejném odsouzení připadnul majetek bohaté rodiny. Nepravdy a legendy Asi nejznámější dílo obhajovatelů Alžběty Báthoryové je kniha Báthory: Život a smrt od Tünde Lengyelové. Kniha se ve snaze Báthoryovou očistit bohužel vydává na pole nepravd. Lengyelová například tvrdí: „Nenašel se ani řádek, který by byl nějakým způsobem konstatoval nebo komentoval vyšetřování, vedené proti ní a jejímu personálu, chybí dokonce zmínky o tom, že se vůbec nějaké vyšetřování vede.“ Toto tvrzení jednoznačně vyvrací fondy státního archivu v Bytči na Slovensku, kde […]

Alžběta Báthoryová neměla přezdívku krvavá hraběnka pro nic za nic. Mluví se o tom, že se podílela na mučení a zabití stovek mladých dívek. Konec jejího řádění nastal 26. prosince 1610.

Hromadná vražedkyně Kateřina Bechyňová z Lažan: V českých luzích a hájích je velice dobře známé jméno Alžběty Báthoryové jako masové vražedkyně. Ovšem v 16. století byla neblaze proslulá i Kateřina z Komárova, která měla na svědomí mnoho utrpení a vražd.

Je to jeden z nejzáhadnějších zločinů naší minulosti. 17. března 1534 náhle umírá kandidát na krále. Umírá dva dny po karlštejnské bestii, kterou odsoudil k smrti. Karlštejnská bestie svému soudci slíbila, že ho stáhne s sebou. Kateřina z Komárova, žena karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan umírá v době, kdy se manžel odsouzené za smrt své ženy mstí svým nepřátelům. Je to náhoda nebo zločin? Každopádně je to záhadné úmrtí, které se archeologové evidentně dodnes bojí. V pardubickém chrámu svatého Bartoloměje je na čestném místě hrobka nejvyššího českého šlechtice a královského kandidáta Vojtěcha z Pernštejna. Hrobka muže, který při volbě českého krále prohrál s Habsburky, je prokletá. Je evidentně prokletá tak dobře, že archeologové dodnes dělají co mohou, aby se nejzáhadnější smrt v našich dějinách nikdy nevyšetřila. Na začátku podivného příběhu je zapomenutá kauza české Alžběty Báthoryové, Kateřiny Bechyňové z Lažan. Sadistická vražedkyně, přezdívaná Karlštejnská bestie, žaluje u komorního soudu Václava Hájka z Libočan, a sice pro pomluvu. Náš slavný kronikář byl v té době děkanem karlštejnské kapituly a pravděpodobně pana purkrabího taktně napomenul, aby si dal na choutky své ženy pozor. Ze soudu pro pomluvu soud s vražedkyní Následuje žaloba pro pomluvu urozené paní. Hlavním soudcem v několik let se vlekoucím sporu je právě Vojtěch z Pernštejna. Celý soud se nese ve znamení strachu. Manžel Kateřiny, karlštejnský purkrabí Jan Bechyně z Lažan, si dává dobrý pozor, aby poddaní nic neřekli. Díky statečnosti několika svědků se ale soud zcela obrací a nakonec je Karlštejnská bestie odsouzena za 14 přiznaných vražd. Bylo jich pravděpodobně víc. Větší skandál ale nechce soudce vyvolávat. Vyhrožování poddaným tedy nezabralo na všechny. Jan Bechyně mezitím už soukolí pomsty rozjel. Hájek z Libočan je obviněn z krádeže na karlštejnské kapitule, přivázán pod koně a potupně odvezen z Karlštejna. Bechyňovi ale si ale ve vyhrožování troufají i na nejvyššího královského hofmistra.

Na první pohled vcelku běžná zřícenina hradu v Malých Karpatech v okrese Nové Mesto nad Váhom na Slovensku láká turisty již pěknou řadu let, a to nejen díky krásného výhledu do širokého okolí. Čachtický hrad je totiž opředen řadou mýtů a legend. Hraběnka Alžběta Báthoryová v něm prý mučila a zabíjela mladé dívky. Za zdmi tohoto prastarého hradu však jistojistě vyprchal život právě Alžběty Báthoryové, která byla za své činy ve středověku odsouzená k trestu doživotního žaláře. Nahlédnout do historie na vlastní oči se vydala paní Stanislava Škvareninová z Blanska, které děkujeme za dnešní příspěvek.

Alžbětu Báthoryovou, daleko více známou pod jménem Čachtická paní, obestírá legenda bezmála upírská. I malé děti vědí, že se tato krutá žena údajně koupala v krvi panen a spáchala bezpočet krutých a nelítostných vražd. Jenže. Jak se ukázalo, skutečnost je zcela jinde. Alžbětino jméno bylo záměrně zhanobeno.

Historie je plná děsivých a podivných příběhů. Mezi ně patří i život hraběnky Báthory, jejíž jméno se neodmyslitelně spojilo s krví. Ačkoliv se historie pře s fikcí, faktem je, že během života vykonala několik krutých činů. Zdá se, že musela být naprosto bez svědomí.

Stačí ta tři slova a každý hned ví, o koho jde. Uherská šlechtična Alžběta Báthoryová přitom stejně tak mohla být jen nevinnou obětí intrik – anebo genetické zátěže svého rodu.

Brutální sériová vražedkyně pravděpodobně během 20 let zmrzačila, mučila a zavraždila 650 mladých žen, čímž se stala nejsmrtonosnější vražedkyní v historii. Jak ve skutečnosti vypadala krvavá Čachtická paní? Z rekonstrukce její tváře mrazí.

Jméno Alžběta Bathoryová zná celý svět. Čachtická paní měla daleko krutější předchůdkyni v Čechách. Případ Kateřiny z Komárova odhalují staré záznamy Komorního soudu v Praze. Zalistujme téměř 500 let starými zápisy.

Hrůzně znějícím přízviskem „krvavá hraběnka“ počastovaly české a slovenské dějiny hned několik šlechtičen. Nejznámější z nich je bezpochyby slavná uherská „grófka“ Alžběta Báthoryová, ale svou krvavou paní mají i Čechy a Morava. Nejméně známá – a nejspíše nejnevinnější – je ta moravská. Její jméno zní Amálie z Bubna-Litice.

Kat se plíživými kroky blížil k muži, který se krčil na hnijící slámě. Jednou rukou ho zvedl a odtáhl ke dřevěné bedně ve tvaru člověka. Když ji otevřel, objevilo se tisíc ostrých železných hrotů. „Dovnitř!" přikázal popravčí a přirazil dvířka. Vyděšeného vězně obklopila tma. Cítil, jak se ho špičky dotýkají. Čekalo ho několik hodin výslechu.

Budí odpradávna úctu. Zraje jako víno. Vypíná se k oblakům a kolují o něm nejrůznější báje a pověsti. Takový je Karlštejn. A co vy? Jak vnímáte informaci, že tady strašila Čachtická paní a do hradu se nikdy nepodívala žena? Rádi uvedeme věci na pravou míru a prozradíme vám o dalším ze Sedmi divů Česka i to, co jste možná nechtěli vědět.

Jak se co nejdéle nejen cítit, ale i vypadat mladší? Nemusíte utrácet tisíce, stačí sáhnout po tom, co je kolem vás. Tohle jsou opravdové elixíry, jen o jejich schopnostech dost možná nevíte!

Bram Stoker se inspiroval u několika historických postav a prakticky redefinoval žánr upírských hororů.

Kdo byla Alžběta Báthory? Dle Guinessovy knihy rekordů největší masová vražedkyně v dějinách. Na přelomu 16. a 17. století měla pro své potěšení umučit až 650 mladých žen. To je část jejího života, kterou znají snad všichni. Co dalšího se Alžbětě Báthory v životě přihodilo? Nemohl za její krutost nějaký traumatický zážitek z dětství?

Upíři a démoni jsou vděčným tématem dnešní popkultury. Příběhy o nich jsou staré jako lidstvo samo. Je na nich však něco pravdy? Báli se naši předci oprávněně?

Výskyt psychopatů v populaci se odhaduje asi na jedno procento. Někteří psychopati se zapsali i do světových dějin svou krutostí, bezcitností a tyranií. Patří mezi ně například krutý vládce Ivan Hrozný, krvežíznivá hraběnka Báthory či „bestie na císařském trůně“ Caligula.

Kateřina z Komárova, provdaná Bechyňová z Lažan nebyla nijak zvlášť známou českou šlechtičnou, proslula „pouze“ brutálními vraždami svých poddaných, která bývá srovnávána i s Alžbětou Báthoryovou. Kateřina…

Draculu zná většina lidí coby postavu z hororu Brama Stokera. Ta měla však reálnou předlohu v knížeti Vladu Draculovi, zvaném Narážeč. Jak brzy zjistíme, jeho skutky byly natolik brutální, že později se šířící pověst o tom, že byl upír, má své odůvodnění.

Kruté zločiny Čachtické paní Alžběty Báthoryové patří mezi nejznámější a zároveň nejděsivější příběhy historie. Na hradě ve Slovenských Čachticích se totiž podle slov historiků odehrávaly velké krutosti. Ty měla mít na svědomí právě hraběnka, která krutě věznila a mučila mladé dívky. Zjistěte, které z legend o Čachtické paní se skutečně zakládají na pravdě, a které z nich jsou naopak poněkud přibarvené, nejspíš inspirované příběhy o upírech.

Jak zastavit stárnutí, vyhnout se vráskám a povadlé pleti? Tak takovou otázku si lidé kladou již několik století. Ve svých zoufalých pokusech se pak uchylují k více či méně nadějným pokusům, z nichž některé jsou doslova šílené! Taky si na obličej přikládáte ptačí trus?

Postavu krvelačné šlechtičny Alžběty Báthoryové zná snad každý. Napsáno o ní bylo mnoho knih a natočeno několik filmů. Asi nejznámějšími díly jsou román od Joža Nižnánského ,,Čachtická paní“, který se dočkal i pokračování, a film Juraje Jakubiska ,,Bathory“, jež líčí tuto dámu v poněkud jiném světle, než bylo obvykle zvykem.

Alžběta Báthoryová má vskutku nelichotivou pověst. Jako hraběnka lačnící po krvi mladých žen se navždy zapsala do historie svými děsivými metodami, které prováděla ve sklepeních.

Když se dnes vysloví jméno Alžběta Báthoryová či její přezdívka Čachtická paní, nejen historikovi naskočí představa krvelačné hraběnky, jedné z největších masových vražedkyň ve slovenských a maďarských dějinách. Málokdo už ale ví, že i česká historie má svou krutou šlechtičnu. Na rozdíl od uherské hraběnky, jež byla především literaturou a filmem zpopularizována, česká vražedkyně není dnes už příliš známá a ani se nedochoval žádný její portrét. Existuje však několik dobových záznamů o jejích brutálních činech, kterými se známější vražedkyni z Uher hravě vyrovnala. A to ještě několik desítek let předtím, než se Čachtická paní vůbec narodila.

Čachtická paní se narodila pravděpodobně 7. 8. 1560 v Nyírbátoru a zemřela 21. 8. 1614 v Čachticích, po čtyřletém vězení ve vlastním sídle. Jen málo žen v historii inspirovalo tolik badatelů, romanopisců a filmařů, jako tato uherská hraběnka.

Plánujete letní dovolenou a vyrážíte k našim slovenským sousedům? Poradíme, kam si během výletu nebo dovolené zajet a na jakých místech pořídit dokonalou fotku.

Jste-li milovníkem historie a české hrady a zámky máte dávno v malíčku, rozhodně neváhejte navštívit památky i u našich sousedů. Slovensko je jimi přímo poseté. V článku vám nabízíme několik tipů na výlet za historií jen kousek od našich hranic.

Hraběnka Alžběta Báthory se dočkala mnohem větší pozornosti než její předchůdkyně Kateřina z Komárna. Krutost, s kterou se museli smířit jejich poddaní, byla však velmi podobná. Právě 27. února 1534 byla česká čachtická paní uvězněna v Bílé věži na Pražském hradě. Čím se konkrétně provinila?

Dlouhá historie Karlštejna napsala jeden příběh, u kterého asi nikomu nebude moc veselo. Za zdmi jednoho z nejvýznamnějších hradů, stejně jako na panství v Pičíně, byla na začátku šestnáctého století krutě mučena řada nevinných poddaných, zejména žen. Tyto činy měla na svědomí šlechtična Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka Jana Bechyně, který byl v šestnáctém století karlštejnským purkrabím. Za svobodna se jmenovala Kateřina z Komárova a měla spravovat manželovo panství v Pičíně.

Krvavá hraběnka Alžběta Báthoryová je v Guinessově knize rekordů za vraždu šesti set mladých dívek a dětí uvedena jako nejproduktivnější vražedkyně všech dob. Soudní proces za její zločiny, o kterém někteří tvrdí, že byl vykonstruovaný kvůli jejímu bohatství, začal právě před 400 lety. Byla čachtická paní obětí politických čachrů, šílenou sadistkou nebo v touze po věčném mládí vyplavovala mučením do krve svých obětí adrenochrom? To je otázka, která i dnes spoustu lidí vzrušuje, jak potvrzuje i její zapojení do jedné z nových konspiračních teorií.

O čem by se v minulosti zpívalo v kramářských písních na jarmarcích, kdyby se nestávaly nejrůznější mordy a loupeže.

Datum 26. 12. 1610 se do historie zapsalo krvavým písmem. Vyšla totiž najevo zvěrstva spáchaná Alžbětou Báthory. Ta věřila tomu, že krev mladých panen jí dokáže zajistit věčné mládí. Co ji přivedlo k takovému přesvědčení? A čemu musely čelit nebohé služebné na hradě čachtické paní?

Tato teorie vychází z jedné z pověstí, skutkem ale je, že hradní dominanta nad Váhem byla postavena v 13. století a neodolala ani dobyvačným choutkám Pána Tater a Váhu, tedy Matúše Čáka Trenčanského. Již dříve neunikl vápencový vrch pozornosti dávnověkých obyvatel kraje, kteří zde stavěli svá sídla, v časech Velkomoravské říše zde vyrostlo slovanské hradiště.

Odzbrojující horská panoramata, léčivé termální prameny, kraje s mysteriózní historií i jeden z nejkrásnějších zámků v Evropě. Procestovat sousední Slovensko tam a zpět je víc než dobrý nápad! Která místa během své výpravy určitě neminout?

My máme Čachtickou paní, Rusové mají Darju Saltykovovou. Bohatá aristokratka si libovala v krutém mučení svých sluhů, které většinou končilo jejich smrtí. Zabila takto 138 osob, a dlouho trvalo, než si pro ni přišla spravedlnost.

Pravděpodobně každý se již ve svém životě někdy setkal s příběhy, po kterých mu naskočila husí kůže. Veřejnost dobře zná jména jako je Josef Mengele, Josef Stalin, Andrej Čikatilo či Josef Fritzl. Že všech těchto skutečných osobností a jejich osudů má člověk sevřený žaludek, ale málokterý z pánů se vyrovná Čachtické paní.

O čem by se v minulosti zpívalo v kramářských písních na jarmarcích, kdyby se nestávaly nejrůznější mordy a loupeže. Také české země mají svou “čachtickou paní”. Tou je dnes již neznámá šlechtična ze 16. století Kateřina z Komárova, která měla na svědomí více než deset zavražděných poddaných. Jak se na její běsnění přišlo a jaký ji stihl trest?

Třináctidílné Requiem je v českém překladu těsně před svou polovinou a zatím to vypadá, že Millsovo tvrzení, že jde o „démonickou Hru o trůny“, sedí.

Ruská masová vražedkyně Darja Nikolajevna Saltykovová, postrach carského Ruska 18. století. Bestiálním způsobem mučila, týrala a vraždila. Počet jejich obětí čítá více než stovku nevolníků, převážná většina z řad mladých dívek a žen. Jméno Saltykovová – mezi lidem všeobecně přezívaná „Saltyčicha“, se stalo synonymem bestiálního zacházení s nevolníky.

Turkobijec František I. Nádasdy (6. října 1555 – 4. ledna 1604) se do dějin zapsal svou věrností králi a zemi, srdcem i duší, talentem a věrností vojáka a velitele a také jako manžel Alžběty Báthoryové známé jako Čachtická paní.