Alžběta Báthoryová

Aneb jak se (ne)stát hrdinou dne.

Kateřina z Komárova se v kronikách objevuje jako krutá šlechtična, která posílala své poddané na smrt. Z jejího příběhu se stala temná legenda, ale skutečnost není o nic méně mrazivá. Co přesně se na jejím panství dělo – a co je domyšlené?

Prezidentka Kapky naděje Vendula Pizingerová přiznává, že v poslední době neprožívala zrovna šťastné období. Nedávno skončila v nemocnici se svým starším synem Jakubem a celkově toho je prý na ni moc. Nové síly tak jela čerpat do Turecka společně s devíti rodinami s dětmi, které se úspěšně vyléčily z leukémie, na ozdravný pobyt.

Bílý opar se pomalu sune kolem zdiva. Chvílemi se zdá, jakoby nabíral lidskou podobu, chvíli zase připomíná nic neříkající shluk páry. Tak má vypadat jedno ze strašidel proslulého Čachtického hradu. Traduje se, že jde o některou z neholých dívek umučených sadistickou hraběnkou Alžbětou Báthoryovou, respektive Nádašdyovou (1560–1614).

Fascinující svět módy uherské šlechty objevíte ve slovenských Čachticích. Kouzelné interiéry Draškovičova kaštieľa nabízejí výstavu, kterou byste neměli minout.

Její příběh je směsí skutečných dějinných událostí, předsudků své doby a mýtu, který se v následujících staletích rozrostl do hororové legendy.

Netflix chystá novou řadu oceňovaného true crime seriálu Monster, která tentokrát zaměří pozornost na slavný případ Lizzie Borden, ženy, obviněné z brutální vraždy otce a nevlastní matky v roce 1892, ale nakonec osvobozené soudem. Její příběh dodnes fascinuje veřejnost a stal se inspirací pro nespočet knih, filmů i písní.

Čtvrtá řada Monster otevře temné kapitoly dějin, které psaly ženy. Tvůrce Ryan Murphy potvrdil, že příběh Lizzie Borden bude jen jedním z několika, které se v nové sezóně objeví. „Nejde jen o Lizzie, ale i o další nechvalně proslulé ženy, které byly označeny za monstra,“ prozradil v rozhovoru pro Variety. Po Dahmerovi, Menendezových a Geinovi […] Příspěvek Čtvrté Monstrum bude plné ženských vražedkyň, včetně krvavé hraběnky Báthory pochází z NaFilmu.cz

Pravděpodobně se nebudete hádat, když řekneme, že Slováci jsou naši nejbližší sousedé – jazykem, kulturou i kuchyní. Vždyť jsme po dlouhou dobu tvořili jeden stát. Co ale o Slovensku víte? Znáte název hymny nebo po kom je pojmenované bratislavské letiště? Otestujte si znalosti v našem kvízu!

Ruská šlechtična Darja Nikolajevna Saltykovová zneužívala svou moc nad nevolníky s takovou krutostí a sadismem, že už samotné její jméno vzbuzovalo hrůzu. Musela zasáhnout carevna Kateřina Veliká a „lidojedka“ skončila na pranýři a ve vězení. Podle některých zdrojů měla na svědomí až 139 úmrtí.

Jejich jména jistě znáte a spolu s Draculou, Čachtickou paní, ale i mnoha novodobými jmény i tato vzbuzují děs a obrovský respekt a znechucení. Zvrácené choutky a podivné touhy nebyly ani v minulosti u vysoce postavených osob ničím výjimečným. Patrně také proto, že se tito lidé snáze vyhnuli trestům, nebylo pro ně těžké propadnout svým představám a realizovat je. Podívejme se, které osobnosti naší historie patřily k největším zvrhlíkům bez zábran a kdo byli ti největší krutovládci?

V českých luzích a hájích je velice dobře známé jméno Alžběty Báthoryové jako masové vražedkyně. Ovšem v 16. století byla neblaze proslulá i Kateřina z Komárova.

Kdo skutečně byla Alžběta Báthoryová , žena, která se stala legendou, symbolem krutosti a zároveň jednou z nejzáhadnějších postav uherské historie?

Když se řekne „krvavá paní“, většině se vybaví Čachtická Alžběta Báthory. Jenže i u nás máme svou vlastní temnou postavu, která krutostí údajně předčila i slavnou uherskou hraběnku. Jmenovala se Kateřina z Komárova a lidé jí dodnes říkají česká čarodějnice, tyranka i vražedkyně.

Severní opevnění Pražského hradu je tvořeno třemi hlavními věžemi: Prašná věž (Mihulka), Daliborka a Bílá věž. Obranné věže vznikly v rámci gotického jagellonského opevnění na konci 15. století.

Historie v mnoha ohledech pamatuje spíše na muže, a především krutost v tomto ohledu není výjimkou. Existovaly ale ženy, o nichž kolují přímo hrůzyplné zkazky. Dnes se společně vydáme na cestu do hlubin zvěrstev něžného pohlaví ranného novověku.

Pověsti o ženě, která se koupala v krvi panen, děsí dodnes. Jenže co když byla skutečnost jiná? Alžběta Báthoryová byla šlechtična, která měla vliv i majetek.

Že pro krásu se musí trpět? Jó, tak tady to vážně platí. Někomu stačí domácí utrpení v podobě vytrhávání obočí, další ve zkrášlování zajde ještě o pořádný kus dál. Ruku na srdce, nechali byste si udělat něco z tohoto ďábelského seznamu? Šušká se, že to funguje na výbornou… Ale je to děsivé a stojí to majlant!

Pokud navštívíte lázeňské město Sárvár v Maďarsku, musíte vidět místní hrad Nádasdy. Zdejší hrad obýval udatný bojovník s Turky Ferenc Nádasdy nazývaný Černý rytíř a jeho žena Alžběta Nádasdy rozená Báthory.

Pravděpodobně se nebudete hádat, když řekneme, že Slováci jsou naši nejbližší sousedé – jazykem, kulturou i kuchyní. Vždyť jsme po dlouhou dobu tvořili jeden stát. Co ale o Slovensku víte? Znáte název hymny nebo po kom je pojmenované bratislavské letiště? Otestujte si znalosti v našem kvízu!

Příběh Čachtické paní, proslulé svou nebývalou brutalitou vůči poddaným, je poměrně dobře známý i díky četnému knižnímu a filmovému zpracování.

V úterý 10. června ožije budova Státního okresního archivu v Příbrami oslavami Mezinárodního dne archivů. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program s výstavami, historickými dokumenty a přednáškou, která se ponoří do jednoho z nejtemnějších příběhů regionu.

Příběh o čachtické hraběnce, která se koupala v krvi mladých dívek, aby zůstala navždy mladá, zná asi každý. Je ale docela dobře možné, že šlo jen o vykonstruované obvinění těch, kterým překážela. Roky tedy věříme něčemu, co není pravda. Uherský král Matyáš si na svůj nekončící boj s Osmanskou říší půjčoval od Alžběty obrovské sumy peněz. Jenže když přišel čas dluh splatit, král otočil.

O čem je nový román Anny Strnadové Komedie s Báthoryčkou, který se vrací k případu z Čachtic z roku 1961?

/FOTO, VIDEO/ Dvě desítky nadpřirozených bytostí vytvářejí strašidelnou kulisu pro návštěvníky v letohrádku Mitrovských na Starém Brně. Lidé si tam mohou prohlédnout výstavu a zároveň hru v jednom: Honba za přízraky.

Dnes si zahrajeme oblíbenou hru, Hádej, kdo jsem. V našem kvízu budete mít v každé otázce několik indicií, podle kterých musíte poznat, o koho se jedná. Zároveň si také procvičíte vaše školní znalosti, jelikož některé otázky jsou právě ze školních lavic. Tak pojďme na to, jak dopadnete, na výbornou či nedostatečnou?

Záhady a temné příběhy naší historie jsou poutavé a dechberoucí, fascinující a některé zapomenuté - nebo úmyslně skryté? Co vypráví příběh české Čachtické paní a jak asi vypadala Kateřina z Komárova?

To nás všechny takhle jednou moje máma málem zabila. A kdyby jen nás. Celý panelák by to odpískal a zabalil a ona by vešla do dějin jako největší sériová vražedkyně v historii. Kam by se na ni hrabala Čachtická paní! A vražedná zbraň? Svíčková!

Jedna z největších sériových vražedkyň nejen renesanční Evropy Alžběta Báthoryová byla ve všech směrech poživačná žena. Bohatá hraběnka z významného uherského rodu si ráda užívala i dobré jídlo a pití.

Už jen vyslovení jména Čachtické paní evokuje temné rituály a kruté skutky. Jak se ale ukazuje, celé její "řádění" asi probíhalo trochu jinak.

Přednášky historičky a vedoucí Státního okresního archivu Příbram zavedou za havíři, sv. Prokopem a Kateřinou Bechyňovou z Komárova. První se uskuteční ve čtvrtek 6. února od 18.00 v restauraci Drmlovka.

Špičaté tesáky zakusující se do bílého krku nic netušící dívky. Uhrančivý pohled a krev kapající z rozervaného předloktí. Takové představy naskočí většině lidí, když se někde objeví slovo upír. Jde o jeden z největších historických a zároveň popkulturních fenoménů všech dob.

Reální sérioví vrazi se nevyhnuli ani tuzemské kriminalistice. Některá jména se skloňují stále, jiná stojí za to si připomenout.

Tříkrálový koncert aneb zahájení koncertního roku 2025 přichystaly Domažlice na 9. leden. Od 19 hodin ve velkém sále městského kulturního střediska zazpívá Radka Fišarová. Doprovodí ji akordeonista Aliaksandr Yasinski a kytarista Miroslav Linka, a to v novém programu šansonů, vlastních písní a francouzské filmové hudby Cherchez la femme čili Hledej ženu nebo Za vším hledej ženu…

Oravský hrad, majestátní stavba na Slovensku, je nejen impozantním historickým místem, ale i dějištěm mnoha záhad. Příběhy o paranormálních jevech a tajemném světle lákají lovce duchů i záhadology z celého světa.

Alžběta Báthory je nejznámější šlechtičnou, která využila své privilegované a nedotknutelné postavení k vraždění svých poddaných. Rozhodně však není sama. V krvi svého lidu, obrazně řečeno, se koupalo mnohem více žen. Zatímco některé se zločinů dopustily s cílem reformovat svou zemi, jiné trýznily svůj národ se zvráceným potěšením.

I když v posledních letech chrlí jeden film za druhým a nestíhá ani pravidelně jíst, na některé věci si čas přece jen najde. Třeba na focení. Poté, co výrazně zhubla, pojala Eva Toulová podezření, že je na čase ponořit se do světa modelingu. A to doslova. Nedávno tak pózovala coby čachtická paní ve vaně plné krve.

Nedávno jsem listovala Guinnessovou knihou rekordů a zasekla jsem se u největší vražedkyně všech dob. Byla to šlechtična a žila na Slovensku. Ano, hraběnka Alžběta Báthoryová alias Čachtická paní.

Pokud bychom hledali českou obdobu nechvalně proslulé Alžběty Báthory, pravděpodobně bychom jako první zvolili Kateřinu z Komárova. I ona byla známá tím, že se svými služebníky zacházela bez soucitu. Její tyranské skutky a kruté vraždy ji nakonec přivedly před až soud.

Svými krutými mučícími praktikami je z historie známá především paní Bathory neboli Čachtická paní, pravdou ale je, že měla svoji neméně děsivou předchůdkyni. V 16. století se totiž v mučení a zabíjení poddaných vyžívala také urozená šlechtična Kateřina z Komárova, později Bechyňová z Lažan. Z jejích bezcitných praktik se dodnes tají dech.

Na první pohled nevinná žena se díky svým vraždám zapsala do Guinessovy knihy rekordů. Její touha po krvi nikdy nekončila.

Tady šlo opravdu o krev! Umělecké focení ve stylu Čachtické paní absolvovala režisérka a herečka Eva Toulová. Na focení uměleckých snímků fotografky Elen Yermachenko použila režisérka kromě rudého inkoustu i pár kapek vlastní krve.

Režisérka Eva Toulová se pro inspiraci obrátila k legendě o Čachtické paní. Pro unikátní fotografii, na které spolupracovala s Elen Yermachenko, použila kapky své vlastní krve.

Zámek Bytča, nacházející se na severu Slovenska, má bohatou a fascinující historii sahající až do středověku. Původní strážní hrad byl postaven ve 13. století a měl chránit obchodní stezky vedoucí přes Váh. V průběhu staletí byl hrad přestavován a rozšiřován, zejména během 16. století, kdy se z něj stal reprezentativní renesanční zámek Františka Thurza.

Psal se rok 2005, když se v tisku probíralo rozhořčení Zdeňka Trošky, který měl v ruce scénář na natáčení příběhu o hraběnce Alžbětě Báthoryové. Tu samou legendární postavu měl oživit i Juraj Jakubisko.

Nejluxusnější party filmového festivalu v Karlových Varech je každoročně UniCredit. Na akci se scházejí nejbohatší lidé Česka a outfity tomu odpovídají. Jak si letos vedly české hvězdy?

Uhry byly v minulosti svědkem mnoha krvavých střetů mezi Turky a Habsburky. V letech 1591-1606 probíhal vleklý konflikt známý jako Patnáctiletá válka (Dlouhá turecká válka nebo třetí turecká válka). Zajímavostí je, že v ní došlo k jediné významné bitvě a zároveň první od nechvalně proslulé bitvy u Moháče (1526) - bitvě u Mezőkeresztese (1596), která rovněž skončila nečekaným vítězstvím vyčerpaných Turků.

Zdeněk Troška v sobotu 18. května slaví 71. narozeniny. Známý režisér má na svém kontě řadu úspěšných komedií i pohádek, které si zamilovalo hned několik generací. Přestože má slavná režisérská ikona plný šuplík scénářů, na další tvorbu se nechystá. A nikdo ho prý k natáčení nedokope. "Už není ta síla," svěřil se v rozhovoru pro eXtra.cz Troška, který si užívá důchodu na plný úvazek.

Podcast Odtajněno Jaroslava Mareše popisuje průšvihy našich dějin. Sedmý díl se vrací do 16. století, kdy se zjevuje šlechtična-vražedkyně.

Právě před 490 lety, v úterý 27. února 1534, získala válcová kamenná věž Pražského hradu, zvaná Prašná nebo Mihulka, novou ponurou nájemnici. Skončila v ní česká šlechtična Kateřina Lažanská, odsouzená krátce předtím k smrti hladem za to, že utýrala několik svých děveček. Vkročila do věže a už z ní nikdy nevyšla. Zemřela v polovině března, ale její kletba jako kdyby dopadla i na jejího soudce. Přežil ji jen o dva dny…

Od smrti nechvalně proslulé hraběnky Alžběty Báthoryové uplynulo několik století, ale záhady kolem jejího života a smrti přetrvávají. Její nechvalně proslulý odkaz údajné sadistické vražedkyně je stále předmětem vášnivých debat a místo jejího posledního odpočinku uniká historikům i vědcům.

Pokud bychom chtěli najít akci, která se jako jediná dá označit za záškodnickou akci většího rozsahu,  je jí zapálení stohů v okolí Kroměříže 7. září 1953.