Alžběta Báthoryová

Historie je plná kontroverzních postav, které jsou někdy spojovány s krutostí a krvelačností. Jednou z těch osob byla i Alžběta Báthoryová, která má na svědomí až několik stovek lidských životů.

Uherská hraběnka pocházela z jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších šlechtických rodů. Je označována za největší ženskou vražedkyni v dějinách lidstva. Přisuzuje se jí neuvěřitelných 650 případů vražd. Byla ve skutečnosti lidskou zrůdou, nebo šlo o politické spiknutí?

Alžbětu Báthoryovou zná dnes téměř celý svět. Uherská hraběnka se díky četným literárním, divadelním a filmovým zpracováním stala všeobecně známou osobností. Jméno její neméně krvavé české předchůdkyně naopak upadlo téměř v zapomnění

Že mezi námi byli, jsou a budou lidé, kteří ostatním rádi způsobují bolest, ve které se vyžívají, je jasné. Z krutostí některých takových lidí, kteří právě tímto způsobem rezonují v dějinách lidstva, máme dodnes husí kůži. Pojďme si společně připomenou některé z těch nejkrutějších.

Zrůda koupající se v lidské krvi a brutální vražedkyně nevinných žen a dětí, to je Alžběta Báthoryová, hraběnka a paní na Čachtickém hradu. Je pravdou, že za přibližně čtvrt století stačila umučit a zabít až 650 svých obětí?

Že pro krásu se musí trpět? Jó, tak tady to vážně platí. Někomu stačí domácí utrpení v podobě vytrhávání obočí, další ve zkrášlování zajde ještě o pořádný kus dál. Ruku na srdce, nechala by sis udělat něco z tohoto ďábelského seznamu? Šušká se, že to funguje na výbornou… Ale je to děsivé a stojí to majlant!

Má za sebou skoro tři desítky filmových komedií a pohádek, režíroval třeba i opery Rusalka nebo Carmen, byl a je milovaný i obdivovaný, ovšem na vlastní kůži kvůli své práci poznal i odvrácenou tvář slávy, tedy nepřízeň některých lidí. Teď, když si užívá penzi, jak tvrdí, vše co bylo nedobré mu je fuk a nevzrušuje se tím a naopak na to, co se podařilo, občas vzpomíná rád. Prostě doma v Hošticích si režisér a scénárista Zdeněk Troška užívá klidu a pohody a nějaký stres je mu cizí, prozradil v rozhovoru pro Kafe.cz.

Ani víc než čtyři století po smrti krvavé hraběnky neutichly dohady o tom, zda byla sadistická masová vražednice a kde je její hrob. Odpověď na druhou otázku je ale překvapivě jednoduchá. Jednoznačné záznamy o smrti a pohřbu O smrti čachtické paní se dochovalo hned několik záznamů. Velmi podrobný, byť v přikrášlujících detailech si pravděpodobně trochu vymýšlející, je dopis Stanislava Thurza z 25.8.1614 pro Juraje Thurzu, králova místodržícího. O smrti Nadasdyové vím, že je Tvé velkomožnosti známa, jakou nečekanou smrtí odešla z tohoto světa. Večer řekla strážnému: Podívej, říká, jak je moje ruka studená. A strážný zase řekl, že to nic není, paní moje. Jen si lehni. Ona si odešla lehnout a polštář, který obyčejně měla pod hlavou, si dala pod nohy a tak si na něj lehla a té noci zemřela. Tak jí potom ráno našli mrtvou. Ale říkají, že se velmi modlila a zpívala krásné písně na chválu Boha. O pohřbu ještě nemáme žádné zprávy. Velmi stručná a věcná poznámka se skrývá v národním archivu ve slovenském Prešově, kde ve fonde Druget z Humenného pod inventárním číslem 718/7 se nachází list se záznamy pamětihodností a událostí v Čachticiach z let 1603-1695. U roku 1614 je mimo jiné uvedeno: Dne 21. srpna paní Alžběta Báthoryová na hradě zemřela o druhé hodině po půlnoci. Dne 25. listopavu v kostele v Čachticích byla pochovaná. Pokud jde o povídání o tom, že byla po smrti tajně převezena do Nyírbátoru, že byla vhozena do hradní studny na Lockenhausu, můžeme tyto s klidem odložit stranou jako nepravděpodobné. Hraběnčin hrob je v kostele. Slavný pohřeb, na kterém nikdo nebyl Od úmrtí hraběnky do pohřbu uplynuly tři měsíce. Tento odstup se často vysvětluje organizací nákladného pohřbu, na který se prý sjížděli velmožové z celé Evropy. Jenže žádný z evropských velmožů se o své účasti na velké akci nezmiňuje. Je ovšem nesmysl, […]

Dnes je tomu už 675 let, kdy byl položen základní kámen legendárního Karlštejna. Tento významný akt měl na starosti arcibiskup Arnošt z Pardubic. My se ale tentokrát nezaměříme jen na suchá historická fakta, ale na tajemmnou stránku tohoto hradu. Jaké záhady se pojí s Karlštejnem?

Pod královskou péčí si představíme luxus, ale pravda je taková, že zatímco dnes máme k dispozici aktivní séra s obsahem antioxidantů a zázračných kyselin, královny si v dávných dobách vystačily i bez nich. Používaly jen obyčejné suroviny a dodnes slýcháme, jak měly krásnou, svěží a hebkou pleť.

Slovensko je jednou z nejoblíbenějších destinací Čechů, jejichž zájem o dovolené v sousední zemi rok od roku roste. Je to především díky vzdálenosti, ale také proto, že se zde dobře dorozumíte. Jediné, co si zde neužijete, je opalování a plavání v moři. Například v Tatrách objevíte termální lázně, wellness ubytování a aquaparky, velkolepé zámky a přírodu, včetně nádherných jeskyní.

Pramen věčného mládí či tajemství nesmrtelnosti – to jsou otázky, jimiž se lidstvo zabývalo již v dávné minulosti. V podstatě by bylo možné říci, že od chvíle, co si lidé začali uvědomovat limity svého vymezeného času na světě, snaží se přijít na to, jak se stát nesmrtelnými. Po tom, jak žít déle …

Víte, že nejmasovější vražedkyní v českých dějinách byla šlechtična Kateřina z Komárova a Lažan ( † 15. 3. 1534), známá později také jako česká Čachtická paní? Její výkonnost byla až neuvěřitelná, během svého pobytu na hradě českých panovníků Karlštejně, kde byl její muž císařským purkrabím, sprovodila ze světa na tři desítky lidí, mužů i žen.

Příběh Alžběty Báthory je dodnes opředen mnoha tajemstvími. Jedni jsou přesvědčeni, že jde o největší ženskou vražedkyni, druzí, že šlo o inteligentní ženu, která zemřela kvůli politickým intrikám. A ačkoliv měla dožít uvězněná v čachtickém žaláři, její ostatky se nikdy nenašly. Se svědectvím hrůzostrašných vražd přitom přišel kněz až o sto let později.

Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.

Lidé věřili, že obvázané mrtvoly starých Egypťanů dokáží vyléčit cokoliv od bolesti hlavy po dýmějový mor. Posedlost mumiemi trvala od středověku až do 19. století.

Dohady o tom, zda byla Alžběta Báthoryová vraždící monstrum nebo oběť intrik, pravděpodobně nikdy neskončí. Stejně tak se v okolí Čachtic nikdy nepřestanou vyprávět legendy o podzemní místnosti s kamenným stolem a stoličkami, na kterých se odehrávaly krvavé rituály. Alžběta Báthoryová podle jedné teorie nebyla osamělá sadistka, která se oddávala své zvrhlé vášni. Mezery v historických dokumentech, které o ní máme k dispozici, totiž nemusejí svědčit jen o její nevině, ale naopak o něčem, o čem se tehdy nehovořilo. Alžběta Báthoryová žila v době Rudolfa II.

Legendy o Peteru Niersovi nejsou možná tak známé jako ty o Alžbětě Báthory a Vladu Napichovači, přesto to neznamená, že by nám z nich nevstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Tento kanibal měl v 16. století usmrtit až 544 lidí, včetně těhotných žen.

Hory, jezera, sytá kuchyně, bohatá kultura a tradice. Lákadel je v Rakousku mnoho, čehož Češi rádi a hojně využívají. Znáte naše jižní sousedy ale opravdu dobře? Otestujte si své znalosti v kvízu, o výsledky se pak můžete podělit s dalšími čtenáři v diskuzi.

S uherskou šlechtičnou Alžbětou Báthory je spojeno několik pověstí, které hovoří především o její touze po stále mladém a krásném vzhledu, která se nezastavila před ničím, ani před vraždou. Podle legend se koupala v krvi panen, a dokonce se dostala do Guinessovy knihy rekordů.

Méně známá předchůdkyně čachtické paní Kateřina z Komárova, některými přezdívaná Karlštejnská bestie, je bezesporu zajímavou historickou postavou. O jejím osudu víme především na základě legend a pověstí, i tak ale krutost, kterou se prý vyznačovala, vyráží dech. Zdroj

V pátek 24. února přišla smutná zpráva o úmrtí známého režiséra Juraje Jakubiska, který podlehl rakovině. Měl velký sen natočit film o uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové, který si nakonec splnil. Ale bohužel se mu zároveň stal osudným. Zadlužení nepomohla ani jeho manželka, která musela zaplatit milionové odškodné za sražení chodce. Zdroj

O víkendu zemřela další filmová legenda, režisér Juraj Jakubisko, který byl často srovnán se svým uměleckým vzorem Federicem Fellinim.

Víte, proč je česká šlechtična Kateřina z Komárova přirovnávána k neblaze proslulé Čachtické paní? Také si totiž libovala v mučení a brutálních vraždách svých poddaných. Její řádění skončilo 27. února 1534, kdy byla uvězněna v Bílé věži (Mihulce) na Pražském hradě.

Zřejmě nejznámější slovenský režisér, autor Tisícročné včely či Bathory, už není mezi námi.

Režisér Juraj Jakubisko, který v pátek zemřel ve věku 84 let, patřil k nejuznávanějším představitelem svého oboru v Česku a na Slovensku. Jedno jeho dílo se mu ovšem stalo prokletím a dostalo ho až na pomyslné dno – velkofilm o mocné uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové. Zadlužil se a své závazky nebyl schopen do konce života splatit.

Ve věku 84 let zemřel světoznámý slovenský režisér Juraj Jakubisko. Smutnou zprávu potvrdila slovenské stanici RTVS jeho dcera Janette Jakubisková.

Jedno je jasné, nikdo z nás se tomu nevyhne. Nepovedlo se to zatím nikomu. Ani ta Čachtická paní se z vlastní smrtelnosti nevylhala a prostě vzala za své. I Metuzaléma si vzala zubatá. Všichni tam musíme. Jenže ne všichni podle svých představ a víry půjdeme na stejné místo. Vilém Famm si vzal na paškál téma života – smrt. A co je po smrti.

Díky vědeckým výzkumům jsou v dnešní době dostupné krémy, které zamezí tvoření vrásek. Stejně tak si kdokoliv může zajít na jejich vyplnění na estetickou kliniku. Ženy v minulosti ale takové možnosti neměly a tak se snažily vráskám předejít a zbavit se jich způsoby, které se v dnešní době dají považovat za dost bizarní. Na tváře si tak například mazaly i zvířecí trus.

Pro spoustu žen je menstruace obdobím, kdy trpí hněvem matky přírody, proklínají bolest a doplňují lahve s horkou vodou. Pro jiné je to však podle mínění lidí ideální doba, kdy můžete přirozeně vstřebávat živiny prostřednictvím pokožky, spojit se se svým ženstvím a vrátit se zpět k Zemi. Proč to ale ženy dělají?

Ačkoliv je její pověst spíše hrozivá, ve skutečnosti byla Čachtická paní čarovně krásná a krutost byste do ní řekli jen sotva. Vědci totiž zrekonstruovali její tvář.

Debaty o tom, zda byla krvavá hraběnka skutečně vražedkyně, anebo oběť pomluv, jsou věčné. Ale bohužel i zcela zbytečné. Jasné indicie se skrývají přímo ve vyšetřovacím spise a v rodinné korespondenci. Připomeňme, že Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560 a v patnácti letech se provdala ta Františka Nádasdyho. Když její muž v lednu 1604 zemřel, stala se jednou z nejbohatších žen v uherském království. Nádasdy před svou smrtí požádal svého přítele, palatina (královského místodržícího) Juraje Thurza o ochranu rodiny. Krvavá hraběnka se vyznačovala neobyčejnou krutostí k poddaným, která postupně přerostla v plánovité mučení a vraždění. Případ vyvrcholil na konci prosince 1610, kdy Thurzó vtrhl do čachtického zámku, a jak později sám napsal v dopise své ženě, našel tam jednu dívku umučenou a druhou Báthoryová právě mučila. „Když naši vyslaní lidé a služebnictvo přišli do zámku, našli tam mrtvou dívku, druhá kvůli mnoha ranám a mučení už umírala. Kromě toho seděla ještě jedna zraněná žena a další, které ta prokletá osoba nechávala pro jiné příležitosti, tam čekaly pevně spoutány.“ Thurzó následně hraběnku na míst odsoudil k doživotní internaci na hradě Čachtice. Jako palatin měl toto právo. Zdá se v tom být rozpor. Slíbil svému příteli, že rodinu ochrání a namísto toho hraběnku zavřel. Ve skutečnosti tak rodinu zachránil před potupným odsouzením, veřejnou popravou a ztrátě majetku. Svým odsouzením Báthoryové předběhl krále, kterému by při veřejném odsouzení připadnul majetek bohaté rodiny. Nepravdy a legendy Asi nejznámější dílo obhajovatelů Alžběty Báthoryové je kniha Báthory: Život a smrt od Tünde Lengyelové. Kniha se ve snaze Báthoryovou očistit bohužel vydává na pole nepravd. Lengyelová například tvrdí: „Nenašel se ani řádek, který by byl nějakým způsobem konstatoval nebo komentoval vyšetřování, vedené proti ní a jejímu personálu, chybí dokonce zmínky o tom, že se vůbec nějaké vyšetřování vede.“ Toto tvrzení jednoznačně vyvrací fondy státního archivu v Bytči na Slovensku, kde […]

Alžběta Báthoryová neměla přezdívku krvavá hraběnka pro nic za nic. Mluví se o tom, že se podílela na mučení a zabití stovek mladých dívek. Konec jejího řádění nastal 26. prosince 1610.

Hromadná vražedkyně Kateřina Bechyňová z Lažan: V českých luzích a hájích je velice dobře známé jméno Alžběty Báthoryové jako masové vražedkyně. Ovšem v 16. století byla neblaze proslulá i Kateřina z Komárova, která měla na svědomí mnoho utrpení a vražd.

Je to jeden z nejzáhadnějších zločinů naší minulosti. 17. března 1534 náhle umírá kandidát na krále. Umírá dva dny po karlštejnské bestii, kterou odsoudil k smrti. Karlštejnská bestie svému soudci slíbila, že ho stáhne s sebou. Kateřina z Komárova, žena karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan umírá v době, kdy se manžel odsouzené za smrt své ženy mstí svým nepřátelům. Je to náhoda nebo zločin? Každopádně je to záhadné úmrtí, které se archeologové evidentně dodnes bojí. V pardubickém chrámu svatého Bartoloměje je na čestném místě hrobka nejvyššího českého šlechtice a královského kandidáta Vojtěcha z Pernštejna. Hrobka muže, který při volbě českého krále prohrál s Habsburky, je prokletá. Je evidentně prokletá tak dobře, že archeologové dodnes dělají co mohou, aby se nejzáhadnější smrt v našich dějinách nikdy nevyšetřila. Na začátku podivného příběhu je zapomenutá kauza české Alžběty Báthoryové, Kateřiny Bechyňové z Lažan. Sadistická vražedkyně, přezdívaná Karlštejnská bestie, žaluje u komorního soudu Václava Hájka z Libočan, a sice pro pomluvu. Náš slavný kronikář byl v té době děkanem karlštejnské kapituly a pravděpodobně pana purkrabího taktně napomenul, aby si dal na choutky své ženy pozor. Ze soudu pro pomluvu soud s vražedkyní Následuje žaloba pro pomluvu urozené paní. Hlavním soudcem v několik let se vlekoucím sporu je právě Vojtěch z Pernštejna. Celý soud se nese ve znamení strachu. Manžel Kateřiny, karlštejnský purkrabí Jan Bechyně z Lažan, si dává dobrý pozor, aby poddaní nic neřekli. Díky statečnosti několika svědků se ale soud zcela obrací a nakonec je Karlštejnská bestie odsouzena za 14 přiznaných vražd. Bylo jich pravděpodobně víc. Větší skandál ale nechce soudce vyvolávat. Vyhrožování poddaným tedy nezabralo na všechny. Jan Bechyně mezitím už soukolí pomsty rozjel. Hájek z Libočan je obviněn z krádeže na karlštejnské kapitule, přivázán pod koně a potupně odvezen z Karlštejna. Bechyňovi ale si ale ve vyhrožování troufají i na nejvyššího královského hofmistra.

Na první pohled vcelku běžná zřícenina hradu v Malých Karpatech v okrese Nové Mesto nad Váhom na Slovensku láká turisty již pěknou řadu let, a to nejen díky krásného výhledu do širokého okolí. Čachtický hrad je totiž opředen řadou mýtů a legend. Hraběnka Alžběta Báthoryová v něm prý mučila a zabíjela mladé dívky. Za zdmi tohoto prastarého hradu však jistojistě vyprchal život právě Alžběty Báthoryové, která byla za své činy ve středověku odsouzená k trestu doživotního žaláře. Nahlédnout do historie na vlastní oči se vydala paní Stanislava Škvareninová z Blanska, které děkujeme za dnešní příspěvek.

Alžbětu Báthoryovou, daleko více známou pod jménem Čachtická paní, obestírá legenda bezmála upírská. I malé děti vědí, že se tato krutá žena údajně koupala v krvi panen a spáchala bezpočet krutých a nelítostných vražd. Jenže. Jak se ukázalo, skutečnost je zcela jinde. Alžbětino jméno bylo záměrně zhanobeno.

Historie je plná děsivých a podivných příběhů. Mezi ně patří i život hraběnky Báthory, jejíž jméno se neodmyslitelně spojilo s krví. Ačkoliv se historie pře s fikcí, faktem je, že během života vykonala několik krutých činů. Zdá se, že musela být naprosto bez svědomí.

Stačí ta tři slova a každý hned ví, o koho jde. Uherská šlechtična Alžběta Báthoryová přitom stejně tak mohla být jen nevinnou obětí intrik – anebo genetické zátěže svého rodu.

Brutální sériová vražedkyně pravděpodobně během 20 let zmrzačila, mučila a zavraždila 650 mladých žen, čímž se stala nejsmrtonosnější vražedkyní v historii. Jak ve skutečnosti vypadala krvavá Čachtická paní? Z rekonstrukce její tváře mrazí.

Jméno Alžběta Bathoryová zná celý svět. Čachtická paní měla daleko krutější předchůdkyni v Čechách. Případ Kateřiny z Komárova odhalují staré záznamy Komorního soudu v Praze. Zalistujme téměř 500 let starými zápisy.

Hrůzně znějícím přízviskem „krvavá hraběnka“ počastovaly české a slovenské dějiny hned několik šlechtičen. Nejznámější z nich je bezpochyby slavná uherská „grófka“ Alžběta Báthoryová, ale svou krvavou paní mají i Čechy a Morava. Nejméně známá – a nejspíše nejnevinnější – je ta moravská. Její jméno zní Amálie z Bubna-Litice.

Kat se plíživými kroky blížil k muži, který se krčil na hnijící slámě. Jednou rukou ho zvedl a odtáhl ke dřevěné bedně ve tvaru člověka. Když ji otevřel, objevilo se tisíc ostrých železných hrotů. „Dovnitř!" přikázal popravčí a přirazil dvířka. Vyděšeného vězně obklopila tma. Cítil, jak se ho špičky dotýkají. Čekalo ho několik hodin výslechu.

Budí odpradávna úctu. Zraje jako víno. Vypíná se k oblakům a kolují o něm nejrůznější báje a pověsti. Takový je Karlštejn. A co vy? Jak vnímáte informaci, že tady strašila Čachtická paní a do hradu se nikdy nepodívala žena? Rádi uvedeme věci na pravou míru a prozradíme vám o dalším ze Sedmi divů Česka i to, co jste možná nechtěli vědět.

Jak se co nejdéle nejen cítit, ale i vypadat mladší? Nemusíte utrácet tisíce, stačí sáhnout po tom, co je kolem vás. Tohle jsou opravdové elixíry, jen o jejich schopnostech dost možná nevíte!

Bram Stoker se inspiroval u několika historických postav a prakticky redefinoval žánr upírských hororů.

Kdo byla Alžběta Báthory? Dle Guinessovy knihy rekordů největší masová vražedkyně v dějinách. Na přelomu 16. a 17. století měla pro své potěšení umučit až 650 mladých žen. To je část jejího života, kterou znají snad všichni. Co dalšího se Alžbětě Báthory v životě přihodilo? Nemohl za její krutost nějaký traumatický zážitek z dětství?

Upíři a démoni jsou vděčným tématem dnešní popkultury. Příběhy o nich jsou staré jako lidstvo samo. Je na nich však něco pravdy? Báli se naši předci oprávněně?

Výskyt psychopatů v populaci se odhaduje asi na jedno procento. Někteří psychopati se zapsali i do světových dějin svou krutostí, bezcitností a tyranií. Patří mezi ně například krutý vládce Ivan Hrozný, krvežíznivá hraběnka Báthory či „bestie na císařském trůně“ Caligula.

Kateřina z Komárova, provdaná Bechyňová z Lažan nebyla nijak zvlášť známou českou šlechtičnou, proslula „pouze“ brutálními vraždami svých poddaných, která bývá srovnávána i s Alžbětou Báthoryovou. Kateřina…

Draculu zná většina lidí coby postavu z hororu Brama Stokera. Ta měla však reálnou předlohu v knížeti Vladu Draculovi, zvaném Narážeč. Jak brzy zjistíme, jeho skutky byly natolik brutální, že později se šířící pověst o tom, že byl upír, má své odůvodnění.

Kruté zločiny Čachtické paní Alžběty Báthoryové patří mezi nejznámější a zároveň nejděsivější příběhy historie. Na hradě ve Slovenských Čachticích se totiž podle slov historiků odehrávaly velké krutosti. Ty měla mít na svědomí právě hraběnka, která krutě věznila a mučila mladé dívky. Zjistěte, které z legend o Čachtické paní se skutečně zakládají na pravdě, a které z nich jsou naopak poněkud přibarvené, nejspíš inspirované příběhy o upírech.

Jak zastavit stárnutí, vyhnout se vráskám a povadlé pleti? Tak takovou otázku si lidé kladou již několik století. Ve svých zoufalých pokusech se pak uchylují k více či méně nadějným pokusům, z nichž některé jsou doslova šílené! Taky si na obličej přikládáte ptačí trus?

Postavu krvelačné šlechtičny Alžběty Báthoryové zná snad každý. Napsáno o ní bylo mnoho knih a natočeno několik filmů. Asi nejznámějšími díly jsou román od Joža Nižnánského ,,Čachtická paní“, který se dočkal i pokračování, a film Juraje Jakubiska ,,Bathory“, jež líčí tuto dámu v poněkud jiném světle, než bylo obvykle zvykem.

Alžběta Báthoryová má vskutku nelichotivou pověst. Jako hraběnka lačnící po krvi mladých žen se navždy zapsala do historie svými děsivými metodami, které prováděla ve sklepeních.