Alžběta Báthoryová

Kruté zločiny Čachtické paní Alžběty Báthoryové patří mezi nejznámější a zároveň nejděsivější příběhy historie. Na hradě ve Slovenských Čachticích se totiž podle slov historiků odehrávaly velké krutosti. Ty měla mít na svědomí právě hraběnka, která krutě věznila a mučila mladé dívky. Zjistěte, které z legend o Čachtické paní se skutečně zakládají na pravdě, a které z nich jsou naopak poněkud přibarvené, nejspíš inspirované příběhy o upírech.

Jak zastavit stárnutí, vyhnout se vráskám a povadlé pleti? Tak takovou otázku si lidé kladou již několik století. Ve svých zoufalých pokusech se pak uchylují k více či méně nadějným pokusům, z nichž některé jsou doslova šílené! Taky si na obličej přikládáte ptačí trus?

Postavu krvelačné šlechtičny Alžběty Báthoryové zná snad každý. Napsáno o ní bylo mnoho knih a natočeno několik filmů. Asi nejznámějšími díly jsou román od Joža Nižnánského ,,Čachtická paní“, který se dočkal i pokračování, a film Juraje Jakubiska ,,Bathory“, jež líčí tuto dámu v poněkud jiném světle, než bylo obvykle zvykem.

Alžběta Báthoryová má vskutku nelichotivou pověst. Jako hraběnka lačnící po krvi mladých žen se navždy zapsala do historie svými děsivými metodami, které prováděla ve sklepeních.

Když se dnes vysloví jméno Alžběta Báthoryová či její přezdívka Čachtická paní, nejen historikovi naskočí představa krvelačné hraběnky, jedné z největších masových vražedkyň ve slovenských a maďarských dějinách. Málokdo už ale ví, že i česká historie má svou krutou šlechtičnu. Na rozdíl od uherské hraběnky, jež byla především literaturou a filmem zpopularizována, česká vražedkyně není dnes už příliš známá a ani se nedochoval žádný její portrét. Existuje však několik dobových záznamů o jejích brutálních činech, kterými se známější vražedkyni z Uher hravě vyrovnala. A to ještě několik desítek let předtím, než se Čachtická paní vůbec narodila.

Čachtická paní se narodila pravděpodobně 7. 8. 1560 v Nyírbátoru a zemřela 21. 8. 1614 v Čachticích, po čtyřletém vězení ve vlastním sídle. Jen málo žen v historii inspirovalo tolik badatelů, romanopisců a filmařů, jako tato uherská hraběnka.

Plánujete letní dovolenou a vyrážíte k našim slovenským sousedům? Poradíme, kam si během výletu nebo dovolené zajet a na jakých místech pořídit dokonalou fotku.

Sexuální orgie, ukájení se nad mrtvými i obdiv k análnímu styku. Kdo z monarchů a slavných historických osobností považoval monogamii za sprosté slovo a kdo nemohl přežít bez dřevěného dilda? Nad choutkami aristokratů s vybraným vychováním zůstává rozum stát!

Jste-li milovníkem historie a české hrady a zámky máte dávno v malíčku, rozhodně neváhejte navštívit památky i u našich sousedů. Slovensko je jimi přímo poseté. V článku vám nabízíme několik tipů na výlet za historií jen kousek od našich hranic.

Darja Nikolajevna se narodila do bohaté rodiny dvořanů Ivanovových, kteří disponovali neuvěřitelným jměním. Jako by ani to nestačilo, sňatkem s kavaleristou Glebem Alexejevičem Saltykovem se dostala do té nejvyšší ruské společnosti své doby.

Hraběnka Alžběta Báthory se dočkala mnohem větší pozornosti než její předchůdkyně Kateřina z Komárna. Krutost, s kterou se museli smířit jejich poddaní, byla však velmi podobná. Právě 27. února 1534 byla česká čachtická paní uvězněna v Bílé věži na Pražském hradě. Čím se konkrétně provinila?

Dlouhá historie Karlštejna napsala jeden příběh, u kterého asi nikomu nebude moc veselo. Za zdmi jednoho z nejvýznamnějších hradů, stejně jako na panství v Pičíně, byla na začátku šestnáctého století krutě mučena řada nevinných poddaných, zejména žen. Tyto činy měla na svědomí šlechtična Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka Jana Bechyně, který byl v šestnáctém století karlštejnským purkrabím. Za svobodna se jmenovala Kateřina z Komárova a měla spravovat manželovo panství v Pičíně.

Krvavá hraběnka Alžběta Báthoryová je v Guinessově knize rekordů za vraždu šesti set mladých dívek a dětí uvedena jako nejproduktivnější vražedkyně všech dob. Soudní proces za její zločiny, o kterém někteří tvrdí, že byl vykonstruovaný kvůli jejímu bohatství, začal právě před 400 lety. Byla čachtická paní obětí politických čachrů, šílenou sadistkou nebo v touze po věčném mládí vyplavovala mučením do krve svých obětí adrenochrom? To je otázka, která i dnes spoustu lidí vzrušuje, jak potvrzuje i její zapojení do jedné z nových konspiračních teorií.

O čem by se v minulosti zpívalo v kramářských písních na jarmarcích, kdyby se nestávaly nejrůznější mordy a loupeže.

Datum 26. 12. 1610 se do historie zapsalo krvavým písmem. Vyšla totiž najevo zvěrstva spáchaná Alžbětou Báthory. Ta věřila tomu, že krev mladých panen jí dokáže zajistit věčné mládí. Co ji přivedlo k takovému přesvědčení? A čemu musely čelit nebohé služebné na hradě čachtické paní?

Tato teorie vychází z jedné z pověstí, skutkem ale je, že hradní dominanta nad Váhem byla postavena v 13. století a neodolala ani dobyvačným choutkám Pána Tater a Váhu, tedy Matúše Čáka Trenčanského. Již dříve neunikl vápencový vrch pozornosti dávnověkých obyvatel kraje, kteří zde stavěli svá sídla, v časech Velkomoravské říše zde vyrostlo slovanské hradiště.

Odzbrojující horská panoramata, léčivé termální prameny, kraje s mysteriózní historií i jeden z nejkrásnějších zámků v Evropě. Procestovat sousední Slovensko tam a zpět je víc než dobrý nápad! Která místa během své výpravy určitě neminout?

My máme Čachtickou paní, Rusové mají Darju Saltykovovou. Bohatá aristokratka si libovala v krutém mučení svých sluhů, které většinou končilo jejich smrtí. Zabila takto 138 osob, a dlouho trvalo, než si pro ni přišla spravedlnost.

Pravděpodobně každý se již ve svém životě někdy setkal s příběhy, po kterých mu naskočila husí kůže. Veřejnost dobře zná jména jako je Josef Mengele, Josef Stalin, Andrej Čikatilo či Josef Fritzl. Že všech těchto skutečných osobností a jejich osudů má člověk sevřený žaludek, ale málokterý z pánů se vyrovná Čachtické paní.

O čem by se v minulosti zpívalo v kramářských písních na jarmarcích, kdyby se nestávaly nejrůznější mordy a loupeže. Také české země mají svou “čachtickou paní”. Tou je dnes již neznámá šlechtična ze 16. století Kateřina z Komárova, která měla na svědomí více než deset zavražděných poddaných. Jak se na její běsnění přišlo a jaký ji stihl trest?

Třináctidílné Requiem je v českém překladu těsně před svou polovinou a zatím to vypadá, že Millsovo tvrzení, že jde o „démonickou Hru o trůny“, sedí.

Ruská masová vražedkyně Darja Nikolajevna Saltykovová, postrach carského Ruska 18. století. Bestiálním způsobem mučila, týrala a vraždila. Počet jejich obětí čítá více než stovku nevolníků, převážná většina z řad mladých dívek a žen. Jméno Saltykovová – mezi lidem všeobecně přezívaná „Saltyčicha“, se stalo synonymem bestiálního zacházení s nevolníky.

Turkobijec František I. Nádasdy (6. října 1555 – 4. ledna 1604) se do dějin zapsal svou věrností králi a zemi, srdcem i duší, talentem a věrností vojáka a velitele a také jako manžel Alžběty Báthoryové známé jako Čachtická paní.