Před 8 měsíci
Debaty o tom, zda byla krvavá hraběnka skutečně vražedkyně, anebo oběť pomluv, jsou věčné. Ale bohužel i zcela zbytečné. Jasné indicie se skrývají přímo ve vyšetřovacím spise a v rodinné korespondenci. Připomeňme, že Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560 a v patnácti letech se provdala ta Františka Nádasdyho. Když její muž v lednu 1604 zemřel, stala se jednou z nejbohatších žen v uherském království. Nádasdy před svou smrtí požádal svého přítele, palatina (královského místodržícího) Juraje Thurza o ochranu rodiny. Krvavá hraběnka se vyznačovala neobyčejnou krutostí k poddaným, která postupně přerostla v plánovité mučení a vraždění. Případ vyvrcholil na konci prosince 1610, kdy Thurzó vtrhl do čachtického zámku, a jak později sám napsal v dopise své ženě, našel tam jednu dívku umučenou a druhou Báthoryová právě mučila. „Když naši vyslaní lidé a služebnictvo přišli do zámku, našli tam mrtvou dívku, druhá kvůli mnoha ranám a mučení už umírala. Kromě toho seděla ještě jedna zraněná žena a další, které ta prokletá osoba nechávala pro jiné příležitosti, tam čekaly pevně spoutány.“ Thurzó následně hraběnku na míst odsoudil k doživotní internaci na hradě Čachtice. Jako palatin měl toto právo. Zdá se v tom být rozpor. Slíbil svému příteli, že rodinu ochrání a namísto toho hraběnku zavřel. Ve skutečnosti tak rodinu zachránil před potupným odsouzením, veřejnou popravou a ztrátě majetku. Svým odsouzením Báthoryové předběhl krále, kterému by při veřejném odsouzení připadnul majetek bohaté rodiny. Nepravdy a legendy Asi nejznámější dílo obhajovatelů Alžběty Báthoryové je kniha Báthory: Život a smrt od Tünde Lengyelové. Kniha se ve snaze Báthoryovou očistit bohužel vydává na pole nepravd. Lengyelová například tvrdí: „Nenašel se ani řádek, který by byl nějakým způsobem konstatoval nebo komentoval vyšetřování, vedené proti ní a jejímu personálu, chybí dokonce zmínky o tom, že se vůbec nějaké vyšetřování vede.“ Toto tvrzení jednoznačně vyvrací fondy státního archivu v Bytči na Slovensku, kde […]