Alžběta Bavorská

V září před 125 lety italský anarchista Luigi Lucheni u Ženevského jezera přistoupil k vysoké štíhlé dámě v černém a ostrým pilníkem ji bodl do srdce. Onou ženou, která následkům zranění podlehla do pár desítek minut, byla rakouská císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sisi. Její příběh dosud fascinuje odborníky, filmové tvůrce i milovníky historie. Dosud neznámé detaily o Sisi odhaluje autorka publikací o císařovně Dagmar Beňaková. „Sisi skrývá ještě mnoho tajemství,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Romantický zámek u Benešova máme nerozlučně spjatý s postavou následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Jak se mu tady žilo?

Od smrti královny Alžběty uběhlo právě 125 let. Nejde o omyl, protože tentokrát nejde o Alžbětu II, britskou královnu, ale její jmenovkyni Alžbětu Bavorskou, známou celému světu jako Sissi.

Jméno Sissi znají dnes nejen zájemci o historii Rakouska-Uherska, ale prakticky všichni. I více než 120 let po své tragické smrti je krásná císařovna stále ikonou.

HISTORIE / Tajemný muž s tmavými vlasy a knírem vyráží vpřed ke dvěma ženám na nábřeží. Náhle se jakoby zapotácí, čímsi zprudka máchne rukou a vrazí přímo do jedné z nich. Císařovna padá na záda, boha…

Zatímco probíhající stávka SAG-AFTRA zastavila a odložila řadu velkých produkcí v České republice, menší tituly se nadále natáčejí podle plánu. Příští týden by se měla v centru Prahy natáčet druhá série seriálu The Empress (Císařovna), německojazyčného seriálu společnosti Netflix o císařovně Alžbětě Rakouské (Sisi).

Nemusíte smutnit, že se léto pomalu chýlí ke konci. Podzim s sebou přinese mnoho zajímavých událostí. Fanoušci kinematografie se například mohou těšit na Festival německy mluvených filmů DAS FILMFEST. Ten už od roku 2006 tradičně otevírá filmovou festivalovou sezonu. Na své si přijdou fanoušci dokumentů, komedií i dramat. Navštivte festival a poznejte snímky, které byste jinak třeba neshlédli.

Po valčíku je ona to nejlepší, co Rakousko vyvezlo do světa. Alespoň tak se to o herečce tvrdí po jejím ohromujícím úspěchu trilogie o mladé panovnici. Její kariéra je zářivá, ale přesto předčasně pohasne. Unavené srdce nezvládne hektické pracovní tempo a nevyrovná se s velkou tragédií.

Až poté, co se manželovi přiznala ke své nevěře a utajené dceři, se on konečně odhodlal řešit svůj intimní problém. Choť Marie Bavorské, král František II. Neapolsko-Sicilský, totiž trpěl fimózou.

Byl mezi lidmi dokonce oblíbenější než jeho slavnější bratr a jeho manželka svým půvabem soupeřila s údajně nejkrásnější ženou tehdejší Evropy. V dalekém Mexiku si však ctižádostivý Maxmilián sympatie nezískal a zaplatil za to svým životem.

Začalo to už v dětství. Růžové šatičky, korunky z papíru a místo koně chudák labrador. Snad každá z nás chtěla být princeznou. Kromě finančního zabezpečení na tom ale v minulosti nic tak lákavého nebylo. Být princeznou chtělo odvahu a pevné nervy.

Kniha švédské autorky Liv Strömquist V zrcadlové síni, která nově vyšla v českém překladu, zkoumá ideál ženské krásy a to, jak ženy s tímto ideálem vyjednávají, bojují, nebo ho naopak pomáhají utvářet a udržovat při životě.

Záhada svatebních šatů císařovny Sissi: O životě Alžběty Bavorské, rakouské císařovny přezdívané Sissi, se toho ví opravdu hodně. Ale co měla na sobě, když se 24. dubna 1854 provdala za Františka Josefa I., to s určitostí známo není. Zdá se to nemožné, ale na svatbu byli pozváni jen vybraní hosté, žádní novináři nebo ilustrátoři.

Byla módní ikonou své doby, která určovala trendy. Alžbětu Bavorskou, známou pod přezdívkou Sissi, celý svět obdivoval pro vysokou štíhlou postavu a půvabnou tvář. Císařovna však za svou krásu a vosí pas zaplatila příliš velkou daň.

Také v letošním prázdninovém televizním bazaru lze objevit pořady, které mnozí diváci ještě neviděli nebo se jim už vytratily z paměti.

Krásná, extravagantní a v neposlední řadě vášnivá cestovatelka, taková byla císařovna Alžběta Rakouská, ve své rodině zvaná Sisi. Její zajímavá osobnost i životní příběh inspirovaly spisovatelku Dagmar Beňakovou, která jí věnovala už dvě knížky. A třetí se právě připravuje k vydání…

Zámek Miramare v Itálii má kouzelnou atmosféru. Přesto, že sloužil jako hnízdečko lásky a romantické sídlo, má jedno temné tajemství. Říká se o něm, že je prokletý. V jeho zdech se odehrálo hned několik tragických příběhů. Dodnes se tu vypráví, že kdo tu stráví noc, stihne ho krutý osud.

Vídeň a její kavárny. Tato rakouská tradice je úzce spjata s hoteliérstvím, protože právě v těch nejproslulejších podnicích nikdy nechyběla ani kavárna, která nabízela i originální hotelový moučník. Císař František Josef měl sladké dokonce velmi rád.

To, co musela vidět těsně před smrtí, je noční můrou snad každé matky a manželky. Před očima jí bolševici zavraždili všechny její milované - děti i manžela. To, že je Rusko nebezpečná země, jí na srdce kladla i její babička, královna Anglie.

A nejen to. Císařovna Alžběta dokonce Františku Josefovi darovala Kateřinin obraz k Vánocům a jejich vztah od začátku podporovala. Chtěla osamělému manželovi vynahradit svou častou nepřítomnost a mladá herečka se císaře s radostí ujala.

Dědeček jí dovolil téměř vše. Byla přeci jediným dítětem jeho tragicky zemřelého syna. Prosadila si i svatbu s milovaným, avšak málo urozeným mužem, kvůli kterému ztropila pořádný skandál, když na jeho milenku vytáhla revolver a vystřelila.

Právě začal již 57. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Nejen filmovými zážitky je však živ festivalový divák. Chuť na sladké snadno utiší ve vyhlášené kavárně Elefant. Zákusky tu mají famózní a ještě si tu budete připadat, jako byste cestovali časem.

Nejprve stigma otroka, pak znak rebelství. Dnes již něco zcela běžného, co nikoho nepřekvapí. Řeč je o tetování, kterým si dnes těla nezdobí jen námořníci nebo vězni. Jak se měnil pohled na tetování napříč časem a jakou má zdobení kůže historii? Ještě za dob socialismu bylo tetování spíše ostudou pro rodinu a patřilo k lidem na okraji společnosti a těm, kteří se bouřili proti všem a všemu. Tetování má ale tisíciletou historii a své místo mělo i na počátku 20. století – z této doby známe spoustu potetovaných mužů i žen.

Příběh císařovny Sisi dojímá mnoho generací. Najdemě v něm lásku, zklamání, nenaplněné touhy, zajetí ve zlaté kleci, nepochopení společnosti, porušování nejrůznějších konvencí a nakonec i krutou vraždu mladé ženy.

Už den jejího narození jí předznamenal výjimečný osud. Bylo to na Štědrý den roku 1837 a ještě k tomu v neděli, která se tehdy pro novorozence považovala za šťastný den. Ovšem pro někoho veliké štěstí může jinému připadat jako to největší neštěstí.

Matylda Rakouská pocházela z nejvyšších pater rakouské šlechty a sňatkem se měla zapsat do historie jako královna Itálie. Jenže zemřela příliš brzy, v důsledku děsivé tragédie, jejíž příčina nebyly nikdy zcela objasněna. Od její smrti dnes uplynulo 156 let.

Pod královskou péčí si představíme luxus, ale pravda je taková, že zatímco dnes máme k dispozici aktivní séra s obsahem antioxidantů a zázračných kyselin, královny si v dávných dobách vystačily i bez nich. Používaly jen obyčejné suroviny a dodnes slýcháme, jak měly krásnou, svěží a hebkou pleť.

Fialově zbarvené bonbóny ve tvaru drobných kvítků fialek si spojuje s dětstvím hned několik generací. Pochutnávaly si na nich praprababičky již ve 20. letech minulého století, přesto jsou považovány za socialistickou cukrovinku, a na poutích nebo v cukrárnách je seženete i dnes.

Jaká asi mohla být výbava nejkrásnější císařovny Sisi, když se ve svých sladkých šestnácti letech vdávala? Nešlo o žádné hrady, zámky či truhly s diamanty, ale o mnohem prozaičtější věci, které bychom asi nečekali. Ke svému ženichovi se stěhovala jen s několika kufry…

Pražské divadlo A studio Rubín v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ uvádí poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci v ní sní o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukáží na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití.

Byla módní ikonou své doby, která určovala trendy. Alžbětu Bavorskou, známou pod přezdívkou Sissi, celý svět obdivoval pro vysokou štíhlou postavu a půvabnou tvář. Císařovna však za svou krásu a vosí pas zaplatila příliš velkou daň.

Tentokrát si to nanejvýš užijeme, přátelé. Zde zaplesají srdce i chuťové buňky gurmána a na své si přijde i výlety zmožené tělo. Bad Ischl, šarmantní, elegantní město, ležící doslova mezi jezery Solné komory, se předvádí ve své plné kráse.

Císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sisi (někdy se objevuje tvar Sissi) rozhodně nebyla takovým neviňátkem, jak tvrdí mýtus, který o ní postupem let vznikl. Užívala si věci, které byly v 19. století u žen považovány za krajně kontroverzní. Jedna její neřest zvedala lidi ze židlí natolik, že se nad Sisi pohoršovala i její současnice, britská královna Viktorie. Další byla tak za hranou, že sama Sisi se postarala, aby se o ní nevědělo ještě celá desetiletí po její smrti.

Lidé, kteří se zajímají o císařovnu Alžbětu Bavorskou, známou jako Sisi, většinou míří za výstavami a exponáty z jejího života do Vídně. Jenže samotná Sisi ve skutečnosti vídeňský dvůr nikdy ráda neměla. Její život se tak odehrával především kdekoliv jinde. Třeba svědkem jejího vášnivého zamilování do Františka Josefa I. a pozdějším oblíbeným útočištěm byl malý zámeček v Horních Rakousích. K lásce na první pohled tam dopomohl i malý trapas.

Pátrá se po nich už skoro 170 let. Veškeré předměty, jež kdysi vlastnila rakousko-uherská císařovna Alžběta Bavorská, známější jako Sisi, fascinují dodnes historiky i nadšence. Osud jednoho z nich je ale velkou neznámou. Odborníci totiž dodnes netuší, jak přesně vypadaly Alžbětiny svatební šaty. Vodítko k vytvoření repliky, která je nově k vidění ve Vídni, získali teprve nedávno. Jenže to, co je pro rakouské sousedy novinkou, zřejmě v Opavě vědí už celá desetiletí.

Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci. Nově též představujeme video verzi VOD tipů, kterou provází youtuber Medojed.

Rakouská císařovna Alžběta, manželka Františka Josefa, se považovala za krásnou dámu, jíž se může málokterá vyrovnat. Ale ve stejné době vyhlašovala veřejnost kromě Sisi, jak nazývali Alžbětu, za nejpůvabnější ženu století i Evženii, choť francouzského císaře Napoleona III.

Polská královna Alžběta Rakouská měla velmi bouřlivé dětství. Osiřela, střídala opatrovníky a prodělala závažnou chorobu, kvůli které byla doživotně znetvořená. S polským králem Kazimírem, se kterým měla 13 dětí, však prožila šťastné manželství.

Král Ludvík Bavorský skonal za divných okolností: Existují 3 verze jeho smrti: 1/ sebevražda, 2/ vražda - zemřel král i jeho lékař, když nepohodlný svědek musel být odstraněn, 3/ pokus o útěk - i když výborný plavec dostal král v ledové vodě jezera mrtvici či infarkt.

„Ani nevíte, jak moc jsem tuto ženu miloval,“ jsou slova, která vyřkl František Josef, když život jeho manželky a matky jeho dětí ukončily ruce vraha. Svou Sissi zbožňoval, nebyla však jediná žena v jeho životě, ani jediná, která dala život jeho dětem. Které ženy s ním sdílely lože? Co na to Sissi?

Byla sice v pořadí čtvrtým potomkem, mnozí ji ale přezdívali Jedináček. Arcivévodkyně Marie Valerie byla nejmladším dítětem císařovny Alžběty Bavorské. Jako jediného potomka ji směla vychovat sama Sisi, a dceru bezvýhradně zbožňovala. Až tak, že Marii Valerii byla někdy matčina láska na obtíž. Navíc ji trápila šeptanda, že je výsledkem mileneckého vztahu.

Korunní princ Rudolf, jediný syn císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty Rakouské, spáchal 30. ledna 1889 spolu se svou milenkou, baronkou Marií Vetserovou, na loveckém zámečku Mayerling sebevraždu. Jenže celý čin byl sporný a objevilo se kolem něj mnoho teorií. Proč to udělal?

Během newyorského Týdne módy, který probíhal od 10. do 15. února, byla na mole k vidění i nová kolekce značky Carolina Herrera pro období podzim/zima 2023, která se nesla ve znamení elegance, ale i solidarity. Značka se totiž zavázala doplatit výdaje Červeného kříže v souvislosti se zemětřesením v Turecku a Sýrii.

Francouzská Riviéra patří mezi nejkrásnější kouty světa. Cannes a Nice zná snad každý, ale město Menton zůstává stranou pozornosti českých turistů, přitom jde o pravou perlu pobřeží. Právě toto místo si oblíbila rakouská císařovna Alžběta.

Sedmasedmdesátiletá výtvarnice Libuše Staňková z Prahy cvičí deset, nebo patnáct minut denně. „Fyzioterapeut mě naučil speciální cviky na klouby, což mi moc pomohlo. Mám totiž artrózu druhého stupně, a když jsem necvičila, bylo to horší,“ řekla Deníku.

Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc.

Když při postupné demolici nejstarší budovy Fakultní nemocnice Olomouc pracovníci opatrně vybourávali ze zdi mramorovou pamětní desku, čekal na ně nečekaný objev. Ve stěně stavby přezdívané Franz Josef byla ukrytá časová schránka z roku 1896, kdy byl unikátní nemocniční pavilon dokončen. V té době vládl na našem území právě předposlední císař z habsburské monarchie, podle kterého nese stavba své neoficiální jméno.

Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovovou schránku s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě bude postaven nový pavilon. Schránka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci. "O jejich dalším osudu se rozhodne později," sdělil dnes ČTK mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

Krásná, kurážná, upřímná. Ale uvězněná dvorním protokolem. Že to Alžběta Bavorská alias Sissi neměla snadné, je všeobecně známo. Na plátně i obrazovce dostala různé tváře, od něžné krásky až po moderní ženu s cigaretou. Taková je i ve filmu Korzet, jenž je právě teď k vidění v kinech.

Česká kina promítají nový film o císařovně Alžbětě Bavorské. Její představitelka se autenticky šněrovala do korzetů, aby „na place trochu trpěla“.

Až příliš sešněrované historické drama.

Belgické princezně Charlottě, dceři krále Leopolda I. a jeho manželky Luisy Marie Orleánské, bylo teprve šestnáct let, když se o její ruku přihlásili hned dva nápadníci. Šlo o prince Jiřího Saského a portugalského krále Petra V. Ani jeden ale neměl to štěstí, aby si jej princezna vybrala, a otec jí ve výběru ženicha dal volnou ruku. To bylo v té době opravdu nevídané.

Hlavní postavou rakouského filmu Korzet je Alžběta Bavorská, známá jako Sissi. Hraje ji skvělá Vicky Krieps. Snímek vypráví o císařovně v roce 1877. Letopočet není příliš podstatný z hlediska dějin rakousko-uherského mocnářství, ale zato z toho důvodu, že se blíží Alžbětiny 40. narozeniny.

S Evropskou filmovou cenou za nejlepší herecký výkon a stejným oceněním v canneské sekci Un certain regard přichází dnes za českými diváky lucemburská herečka Vicky Kriepsová jako Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa I., ve filmu rakouské scenáristky a režisérky Marie Kreutzerové Korzet.

Mýtus císařovny Sissi, její legendární krása i rebelství přitahuje mnohé filmaře. Pro svůj druhý celovečerní film Korzet si ji vybrala i rakouská režisérka Marie Kreutzer. Spolu s lucemburskou herečkou Vicky Krieps dala vzniknout neotřelému snímku, který se na první habsburskou dámu dívá zcela novou optikou.

Dobový životopisný film Korzet s Vicky Krieps v hlavní roli demytizuje romantický obraz císařovny Sisi. Už to není zamilovaná princezna s tváří Romy Schneider, ale unavená rebelka bez iluzí, která prochází krizí středního věku a vzdoruje představám o ženské společenské úloze, svazujícím stejně jako těsně utažený korzet. Snímek vstupuje 9. února do českých kin.

Jako jsou v současné době oblíbené biografické filmy slavných zpěváků, umělců a kapel, tak paradoxně historických portrétů mnoho v kinech nevídáme. Ještě méně jich vídáme s trochou originality. A téměř žádné zobrazení významných žen zachycující jejich společenský i osobní útlak. Čerstvý vítr do kin vnáší biopic rakouské císařovny Alžběty Bavorské s názvem Korzet.

Oddaná, poslušná. Taková byla arcivévodkyně Gisela, druhorozená dcera císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské. Dívka se od své matky, známé jako Sisi, ani nemohla lišit víc. Přispěla k tomu nejen její vrozená povaha, ale také to, že svou matkou opovrhovala. Blízké si nikdy nebyly, navíc ji Sisi přinutila k domluvenému sňatku. Deník přináší druhý díl seriálu o potomcích Alžběty Bavorské.