ateliér

Praha získává po desetiletích nový most přes Vltavu. Dvorecký most, jehož návrh vzešel z mezinárodní soutěže se 47 návrhy, má ambici stát se nejen dopravní tepnou pro MHD, ale i katalyzátorem proměny veřejného prostoru. Architekt Radek Šíma z Ateliéru 6 v pořadu Next Stop na platformě FocusOn popisuje, jak vznikal projekt, který propojuje techniku, urbanismus i umění.Dvorecký most vznikl na základě mezinárodní dvoukolové soutěže, která patřila k největším architektonickým kláním v Praze posledních let. V prvním kole se představilo celkem 47 návrhů, do finále postoupilo pouze sedm týmů.Konkurence byla přitom anonymní: architekti nevěděli, proti komu stojí. Až zpětně se ukázalo, že mezi účastníky byl i světově uznávaný architekt Santiago Calatrava. Radek Šíma přiznává, že právě tato anonymita sehrála klíčovou roli: „Soutěž byla anonymní, takže jsme nevěděli, kdo tam je. Člověk se tím vlastně nezabývá a soustředí se jen na samotný návrh.“Výsledek pak přišel překvapivě rychle. „Jeden den jsme se z médií dozvěděli, že jsme vyhráli, šli jsme to oslavit. A druhý den jsme zjistili, kdo skončil druhý, a šli jsme to oslavit znovu.“Most jako součást města, ne dominantaZásadní rozhodnutí padlo už na začátku návrhu: most neměl být ikonickou dominantou, ale přirozenou součástí městského celku. Tento přístup vychází z analýzy historických pražských mostů, které – navzdory různým epochám – sdílejí společné rysy: obloukové konstrukce, absenci horní mostovky a masivní pilíře přes celou šířku.Podle Šímy právě respekt k tomuto kontextu rozhodl: „Uvažovali jsme o Praze a o tom místě jako takovém. O plastičnosti města a o tom, co z něj dělá Vltava.“ Výsledkem je most, který se nesnaží konkurovat Vyšehradu ani vytvářet novou dominantu, ale zapadá do panoramatu.Kubismus jako důsledek techniky, ne styluVýsledná podoba mostu, která evokuje český architektonický kubismus, nebyla podle Šímy primárním estetickým záměrem, ale vyplynula z extrémně náročných technických parametrů. Most musí překonávat dvě zásadní šikmosti: půdorysnou, kdy osa mostu svírá s tokem řeky ostrý úhel, a výškovou, neboť most stoupá o téměř 10 metrů, aby překonal Strakonickou ulici a napojil se na Zlíchovskou estakádu.Tato geometrická hra s prostorem vedla k vytvoření unikátního tvarosloví. Šíma vysvětluje, že při skloubení požadavků na plnou šířku pilířů, obloukový motiv a šikmé vedení mostu se v návrhu postupně začal objevovat fenomén šikmosti. Když pak tým převedl návrh do 3D modelu, ukázalo se, že se v něm zrodil kubismus. Most tak reaguje na blízkou Podolskou vodárnu i kubistické domy pod Vyšehradem, čímž organicky zapadá do historického kontextu Prahy.Aktivace vnitřní periferie skrze umění a landartEkonomický a společenský přínos stavby nespočívá pouze v dopravě, ale také v kultivaci zanedbaných území na obou březích. V Podolí i na Zlíchově vznikají díky spolupráci s výtvarníkem Kryštofem Kinterou multifunkční prostory, které mají přilákat veřejnost. V Podolí vzniká pod mostem, jenž je široký 16 metrů a zastřešuje plochu o délce 40 metrů, zóna pro volnočasové aktivity včetně arény pro divadlo či autorská čtení nebo schodů do vody pro otužilce.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké kompromisy musel architekt dělat během stavby a kde naopak odmítl ustoupit?Proč měl Dvorecký most během realizace mezi stavbaři i „hanlivé přezdívky“?Jak probíhala komunikace s Kryštofem Kinterou a proč se nakonec rozhodl „nezasahovat“ do samotného mostu?Jaké konkrétní situace vedly architekta k pochybnostem o správnosti návrhu?Jak dnes Ateliér 6 pracuje s umělou inteligencí a jak ovlivňuje návrhový proces?

V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH. V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:08) studium strojírenství a cesta k architektuře(09:54) vztah s Karlem Pragerem(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum HarrachovEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Slíbila jsem vám, co se stalo po mém nočním e-mailu „velkému hráči“. Ráno v 9:00 mi v e-mailu přistála zpráva: „Nechcete přijet k nám do firmy?“Byla jsem v šoku. Takový gigant a ozve se hned ráno! Kamarádka grafička mi zrovna napsala, že nemá kapacitu, takže volba byla jasná. Za 14 dní už jsem seděla v autě. Tři hodiny cesty, v tašce tablet s vizí, jak propojit papír s animací, a v hlavě sny o velké spolupráci.Jenže realita mě nečekala s otevřenou náručí. Po neúspěšném čekání 1,5 hodiny na schůzku jsem se otočila a jela ty tři hodiny zase zpátky domů. Dělá si z toho legraci jela jsem tři hodiny se do firmy vyčůrat.stopmotion.cz

In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society.Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930.The conversation is conducted in English.What you’ll hear in the interview:(00:00) intro(02:16) Vienna Secession(08:36) Raumplan as a spatial ornament?(17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary? (29:27) Late Loos and the Question of AuthorshipEditing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováMusic, sound design: Jan BalcarYou can send us feedback on the podcast at klima@pestujprostor.cz. Follow us on social media: Facebook and Instagram.

Pražský Strahov čeká velká proměna – v horizontu šesti až deseti let tam vyroste moderní stadion pro fotbalovou Spartu i národní reprezentaci. Aktuálně vzniká koncept požadavků na celou stavbu a její ekonomickou náročnost, který následně dostanou architekti. Už teď se ale první z nich sami hlásí, mezi nimi i ateliér slavné Zahy Hadid. „V otázce stadionu postupujeme dopředu. Teď jsem se vrátil ze světového sportovního kongresu v Barceloně, který byl přímo specializovaný na fotbalové stadiony, a právě tam už nás některá studia sama oslovila,“ popisuje v pořadu Inside Talks šéf realitní divize EPH Petr Palička. Sportovní svět podle něj totiž není zase tak velký a lidé v něm se vesměs znají. „Ta informace, že někdo někde něco chystá, tak jede rychlou šuškandou,“ dodává Palička. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Uvažujete o investici do vlastního kousku hor? Název "apartmán" zní v inzerátech skvěle, ale v zákoně ho nenajdete. V dnešním díle rozkryjeme, co se pod tímto pojmem skutečně skrývá a proč může být prodej nemovitostí v rekreačních oblastech pro laika rizikový.Probereme rozdíly mezi bytovou jednotkou a ateliérem, a proč vám na ten druhý banka nemusí schválit úvěr, i když použijete sebelepší hypoteční kalkulačku. Podíváme se také na to, jaké nástrahy skrývá kupní smlouva u developerských projektů a proč je nezbytné důkladné nahlížení do katastru ještě před podpisem rezervace. Nezapomínáme ani na praktické věci: příjezdové cesty, parkování a fungování SVJ v objektech, kde se střídají turisté s rezidenty.🛡️ Chystáte se ke koupi? Neriskujte své úspory. Naši právníci vám pomohou s prověřením nemovitosti i dokumentace.👉 Kompletní právní servis najdete na: www.realitniadvokati.cz0:50 – Proč jsou horské apartmány aktuálním trendem i rizikem2:30 – Právní definice: Proč slovo "apartmán" v zákoně neexistuje3:15 – Ateliéry a nebytové prostory: Šedá zóna realitního trhu4:35 – Proč si nechat zkontrolovat smlouvy profesionálem6:36 – Past jménem "ideální podíl" na domě: Proč se mu vyhnout9:49 – Výhody a limity vlastnictví v rámci SVJ11:29 – Financování: Kdy se u ateliéru láme chleba s hypotékou13:08 – Parkování a věcná břemena: Co v zimě rozhoduje o hodnotě16:42 – Kolaudace jako ubytovací zařízení vs. klasický bytový dům19:26 – Zástavní práva developerů a jak zajistit jejich výmaz

Nezařaditelný, svébytný, pracovitý, umíněný a nadaný. Tak charakterizovala malíře Josefa Achrera historička umění Claudine Končinská. K řemeslu se dostal díky svému otci, v jehož řezbářském ateliéru se plazil už jako malé dítě. „Na jednom konci měl táta smrkové dříví a řezal, já jsem na druhém maloval. Jednou jsem řezbu zkusil a zjistil jsem, že to je strašná práce,“ vzpomíná v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory na společné tvořivé chvíle.

Veronika Mocová původně vystudovala marketing a management v oděvnictví. Životní cesta jí ale nakonec přivedla k tvůrčí práci. Když se snažila pro manžela vytvořit barefoot boty, práce jí natolik oslovila, že si postupně zřídila vlastní ateliér a ve svých kurzech ruční šití bot dokonce vyučuje. V loňském roce získala ocenění MONETA Živnostník roku Hlavního města Prahy a letos se stala finalistkou čtenářské ankety Žena roku 2025 v kategorii BYSNYS.