Český jazyk

Ovládáte vyjmenovaná slova, základní interpunkci a správné skloňování? U přijímaček na střední školu by vám to bohužel nestačilo. Vyzkoušejte si, zda byste z testu odešli s plným počtem bodů, nebo byste si na konto připsali nějakou tu chybu.

Jazyková cvičení jsou běžnou školní rutinou. Procvičujeme si pravopis nejen proto, abychom měli dobrou známku, ale i proto, že jeho znalost patří k základním dovednostem. Pak ale ze školy odejdeme a právě ty pekelně přísné češtinářky si nakonec pamatujeme nejvíce. Předpokládá se, že vyzbrojeni mimo jiné i dovedností používat náš mateřský jazyk skvěle a bez chyb, můžeme vyrazit do světa. Jenže to tak často není. Zapomínáme, ale někteří z nás také k jazykům nemají vlohy. Zkuste si náš diktát pekelné češtinářky.

Proč nás u zpráv někdy bolí hlava? Protože vypadají jako jeden velký chat, kam nás zvou 24 hodin denně.

Dlouhé měsíce plné příprav předcházejí přijímacím zkouškám na střední školy. Vedle školní výuky a samostatné domácí přípravy žáci čím dál častěji volí také doučování. To se může rodinám celkem prodražit.

Mladý kupec otevřel psaní a četl v něm: „Zaslechl jsem, že v Jejich prodárně kupujou staročeské knihy, ale ne jako starou popisnici na kornouty pro koření nebo chřípoprach, ale že jsou jejich milovník. To mne moc těší, nebo dnešního času i učení i knihovtipníci, smějou se všemu starobylému jsouc jen utrháčkové a smějíc se obzvláště každému, kdo naši řeč zanedbanou chtějí napravit a očistiti od vypůjčených latinských a obzvláště německých slov a novými českými jakoby ránokladky jí přikládati.“ Že tomu nerozumíte? Nezoufejte. S pochopením obsahu dopisu měl problém i adresát – vzdělaný mladík z Dobrušky F. L. Věk. Až po osobním setkání s odesilatelem, starým poštmistrem Sýkorou, leccos pochopil. Třeba že popisnicí měl pošťák na mysli papír, ne zrovna zvukomalebné slovo chřípoprach označovalo tabák, knihovtipník měl být student a ránokladka nahrazovala výraz náplast. Zkrátka všechna slova, která starci zněla cize (považoval je za nakažená latinou, němčinou, francouzštinou a jiným neřádem), byla podle něho třeba vyměnit za ryze česká. Proto by o sobě pan Sýkora nikdy neřekl, že je poštmistr, nýbrž spěšnoved. Věkovi prozradil, že žije u svého sestromuže (švagra), pracuje na novém detailním českém slovaři (slovníku) a potřebuje s ním pomoci. Například hledá správné slovo pro cizáckou basu (že by bručka?) nebo salát (co takhle zelenochrupka?). Ilustrace Adolfa Kašpara k vydání románu F. L. Věk z roku 1924 Jméno jednoho z protagonistů historky napoví, že jde o zápletku z románu Aloise Jiráska F. L. Věk, dnes možná známějšího díky stejnojmennému televiznímu seriálu. Jirásek příběh sepisoval na přelomu 19. a 20. století a jeho děj zasadil do prapočátků českého národního obrození zhruba o sto roků dříve. V popisované kapitole zachycuje pitoreskní figuru horlivého oprašovatele českého jazyka, která klidně mohla mít předobraz ve skutečném světě. Takzvaných puristů nebo také brusičů, kteří chtěli mateřštinu chránit před vlivy zvenčí stůj co stůj, bylo tehdy poměrně dost. Aktivní byli v době národního obrození, ale i dlouho po něm, a dokonce před ním. Ve skutečnosti se touha po očistě našeho jazyka táhne historií od samého počátku a přítomná je do určité míry i dnes. Hledání ideálu Stížnosti na upadající kvalitu mateřštiny pravidelně řeší redakce televize, rozhlasu i tištěných médií, ale také jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR. Nespokojeným divákům, posluchačům a čtenářům vadí používání nespisovných výrazů, nenáležité skloňování, anglicismy či chyby v titulcích. Zejména u televize se pohoršují nad nedbalou výslovností (bele místo byli), nadbytkem slovních vycpávek (jako, vlastně, prostě) a zvukových výplní (eee, ehm). Mnohdy přitom stěžovatelé nerozlišují, jestli se nevhodně vyjadřuje moderátor a reportér, tedy profesionálové, kteří se mluveným slovem živí a můžou si své pasáže předem připravit a vypilovat, nebo jde o zpovídaného politika, herce či sportovce, u nichž se dají jazykové prohřešky asi snáze omluvit. Čeština v číslech 12,5 milionu lidí na světě mluví českým jazykem. 7159 jazyků se dnes celosvětově aktivně používá a čeština je 106. v pořadí. 150 tisíc obyvatel Česka uvádí jako mateřský jazyk slovenštinu. 78 % osob v Česku hovoří alespoň jedním cizím jazykem. 1 unikátní hláska ř (takto zapsaná se vyskytuje v češtině a hornolužické srbštině) 39 písmen se používá pro označování českých hlásek (+ q, w, x u slov přejatých). 192 908 lexikograficky zpracovaných slov obsahuje Slovník spisovného jazyka českého. Našinci jsou zkrátka na čistotu a ryzost své mateřštiny citliví. Na jazyku nám záleží, protože souvisí s národní identitou, která nebyla v průběhu dějin vždy samozřejmou. Obavy a pocity ohrožení

O Rossumových univerzálních robotech jsme se všichni učili už ve škole, naše země a jazyk má ale světových stop v portfoliu mnohem víc.

Přísloví a rčení se objevují nejen v povinné školní literatuře, ale také v běžné řeči. Ne vždy jim ale rozumíme stejně dobře, jako legendární teta Kateřina ze Saturnina. Vyzkoušejte následující kvíz a snadno si ověříte, zda byste si s ní mohli změřit síly, nebo byste si naopak měli doplnit znalosti.

Bude to náročné, ale půjde to. Musí to jít. Zodpovídá: Klempíř.

Pýřit se, soptit, žbluňknout - česká slova, která existují, ale v běžné mluvě skoro nevídáme. Víte, co přesně znamenají? Otestujte svůj mateřský jazyk - výsledky vás možná zaskočí.

Testy připravované organizací Cermat dnes patří mezi nejdiskutovanější součásti vzdělávacího systému. Nejsou zrovna z těch jednodušších.

V roce 2022 vešel v platnost zákon, který českým ženám konečně umožnil oficiálně užívat nepřechýlenou variantu jejich příjmení.

Velká a malá písmena – i když je používáme denně, někdy si nejsme jistí, jak to vlastně napsat správně. Patří v tomto případě velké písmeno, nebo malé? Čeština má svá pravidla, která nám občas zamotají hlavu, zvlášť u jmen, názvů svátků nebo zeměpisných pojmů.

Druhá třída, ráno před hodinou, hlasité odříkávání do rytmu. Vyjmenovaná slova jsme tehdy znali nazpaměť. Zvládnete je správně napsat i dnes - bez taháku a bez nápovědy?

Přijímačky nanečisto z češtiny odhalily slabiny letošních deváťáků. Přečtěte si detailní rozbor úloh s řešením a zjistěte, jak se vyhnout chybám v ostrém testu!

Český jazyk umí člověka pěkně potrápit. Dokonce i tehdy, když je to váš rodný jazyk. Čeština totiž s sebou přináší velkou řadu záludností, díky kterým čas od času zmate i toho nejlepšího češtináře. Otestovat se, jak na tom se znalostí českého jazyka jste, můžete nyní v našem pravopisném kvízu. Ten dnes cílí na psaní i/y a zvládnout by ho měl každý pořádný češtinář.

Čeština kdysi zněla poněkud jinak. Ne nutně hůř – spíš… barvitěji. Věty se nesly v lehce vznešeném tónu, slova měla švih a některé obraty dnes působí skoro jako z jiného světa. A právě do téhle jazykové minulosti vás vezme náš kvíz. Troufnete si obstát?

Když se v sedmé třídě rozhoduje, kdo půjde „na gympl“, a kdo zůstane na základce, jsou celé rodiny ve stresu. Pro někoho je to jasná volba, pro jiného noční můra plná doučování a cvičných testů. Konkurence je obrovská a nároky na logické myšlení i znalosti češtiny se rozhodně nesnižují. Člověk si říká, že jako dospělý s životními zkušenostmi by takové „dětské“ testy musel zvládnout levou zadní. Tak schválně, zkuste to.

Čeština nás někdy umí pěkně potrápit, a co teprve mají říkat děti, kteří zrovna sedí v učebnách a schyluje se k diktátu. Záludná pravidla, podivné výjimky či shoda s přísudkem. Český jazyk je zkrátka záludný. Vraťte se s námi do školních lavic a vyzkoušejte si menší diktát v našem kvízu.

Přiznat nějakému městu jeho jazyková práva není tak snadné. Hrozí roztržka s jiným městem, které se bojí, že tím o svůj kousek slávy přijde. Více v dnešním Šuplíku:

AI se tváří, že umí skvěle překládat. Nepůsobí ale její překlady „strojově“? Náš test ukázal, že nové modely už překonávají výstup z profesionální překladatelské agentury. Lidé mají pořád co nabídnout, ne každý to ale ocení.

Věděli jste, že Černý Most a Černý most jsou dvě různé věci a každá se píše jinak? Nebo že sparťan se píše malým s, ale Sparta velkým S? Ten, kdo vymýšlel pravidla psaní velkých písmen, měl asi pár promile v krvi, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Zlomky, větné členy, buněčná stěna a zavraždění svatého Václava - všechno látka ze šesté třídy. Zvládli byste ji dnes? Většina dospělých si myslí, že ano. A většina dospělých se mýlí.

Máme pro vás malý test toho, co by měl znát každý, kdo prošel základní školou a občas se zajímá o svět kolem sebe. Čekají na vás hlavní města, česká literatura, pravopis i trocha historie.

Vyjmenovaná slova, vzory podstatných jmen a zákeřná shoda přísudku s podmětem, řekněme si to narovinu, česká gramatika dokáže potrápit úplně každého. Psaní i a y patří k nejčastějším zdrojům pravopisných chyb, a to i u lidí, kteří jinak češtinu ovládají výborně.

Praha - Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.

Český jazyk je sice krásným, ale také velice náročným jazykem. Kromě složité gramatiky obsahuje mnoho záludností, které, pokud se nenaučíte, nikdy nebudete plně ovládat. Příkladem jsou cizí slova, kterým mnoho lidí nerozumí i přesto, že je používá.

Je hláška generace sněhových vloček „six–seven“ tak nevinná, jak si mnozí myslí? Ohlédněme se krátce do minulosti, protože jak známo, historie je učitelkou života.

Vyjmenovaná slova jsou naprostým základem českého jazyka, ať už s tím souhlasíte, či nikoli. Je proto důležité si je osvojit natolik, že při jejich používání nebudete muset složitě přemýšlet, zdali ano, nebo ne. Bez přemýšlení budete vědět, ve kterém slovu se píše y, a ve kterém naopak měkké i. Ověřit si svou znalost vyjmenovaných slov na písmeno B můžete nyní v našem češtinářském kvízu.

Víte, kolik mytologických odkazů se skrývá v naší každodenní řeči? Jsme obklopeni výrazy, které mají kořeny v dávných bájích a pověstech, a často je používáme, aniž bychom si uvědomovali jejich fascinující původ.

Česko je pro obranu divokou přírodou předurčené odjakživa. Neprostupné hvozdy sice nezastaví útok ze vzduchu, ale strategie starých válečníků má něco do sebe. Více v dnešním Šuplíku:

Do přijímacích zkoušek na střední školy zbývá už jen pár týdnů. Napjatí proto nejsou jen žáci, ale často i jejich rodiče. Možná máte školní léta dávno za sebou — přesto neuškodí zjistit, kolik znalostí vám v hlavě zůstalo a kde by se naopak našly mezery. Vyzkoušejte náš kvíz a zjistěte, jestli byste dnešní uchazeče o střední školu hravě strčili do kapsy, nebo jestli by to chtělo malé opáčko.

Reklamy na nás volají: „Dárek zdarma!“ A Pepa? Jo, Pepa je tu stálý štamgast. - Což o to, u Pepy se to snese, ale když sám pan profesor zpracovává recenzní posudek, začíná jít do tuhého.

Přijímací zkoušky na střední školy vyvolávají velké emoce. Nervozita, tlak na výkon, obavy z výsledku a často i pocit, že jeden test rozhodne o budoucnosti. Přijímačky ale neprověřují jen znalosti z matematiky a češtiny. Velkou roli hraje strategie, práce s časem a psychická odolnost. Právě na to upozorňuje lektor Robin Řežábek, který se dlouhodobě věnuje přípravě žáků na přijímací zkoušky.

Státní vlajka, česká vlajka, vlajka Čech. Vlajky vlajte, čím víc, tím líp.

Ovládáte psaní ú s čárkou nebo ů s kroužkem? Na první pohled zcela jednoduchý rozdíl jednoho znaménka a hlavně jen dvě možnosti, jenže právě tohle znaménko dokáže potrápit i dospělé rodilé mluvčí. Nejde jen o poučku ze školy. Správné užívání těchto dvou podob písmene "U" má svůj systém, historii i logiku. Většina chyb vzniká v důsledku rutiny, nepozornosti nebo falešné intuice. Náš nedělní kvíz vám pomůže se v tom znovu zorientovat. Zvládnete ho bez chyby?

Český jazyk můžete milovat, nebo nenávidět, zvládat ho je ale nutností každého gramotného člověka. Ne nadarmo se říká, že to, jak se vyjadřujete, jak mluvíte a píšete, dává ostatním jasnou představu o tom, kým jste. I proto jsou vyjmenovaná slova základem, bez kterého se gramotný člověk neobejde. Nyní máte jedinečnou možnost si znalost vyjmenovaných slov ověřit v našem češtinářském kvízu. Dáte-li 10/10, jste geniální.

V novém jazykovém kvízu si dnes otestujeme, jak jste na tom se znalostmi zkratek. A vzaly jsme to pěkně letem světem. Nachytáme vás? Nebo jste i v tomto odvětví profík?

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.

Někdy se zdá, že vyjmenovaná slova byla vymyšlena hlavně proto, aby nás ve školních lavicích pořádně potrápila. Zatímco někteří z nás mají češtinu prostě v krvi a nad diktátem ani nemrknou, jiní při vzpomínce na chytáky s tvrdým a měkkým i dodnes pociťují mírné mrazení v zádech. Pravidla se navíc mění, a tak se snadno může stát, že i bývalý třídní jedničkář najednou znejistí. Jak jste na tom dnes vy? Přežili byste bez ztráty květinky?

Pravopis českého jazyka často není jednoduchý ani pro rodilé mluvčí. Malá a velká písmena, mně versus mě a co takové čárky... z tohohle rozbolí hlava každého, zvlášť když už je nějaký ten pátek ze školy. Tentokrát jsme se zaměřili na psaní dlouhého ů/ú. Zjistěte, jestli byste dostali z diktátu jedničku, nebo by to bylo spíš na kouli.

Celostátní výsledky akce s názvem Přijímačky nanečisto 2026 jsou venku a výsledek? Matematika byla pro děti velmi těžká, zatímco čeština (i angličtina) o dost snazší. Jak je možné, že Cermat vytváří tak moc rozdílně obtížné testy?

Mnozí z nás mají v práci často pod rukou zkratku typu „s. r. o.“ a váhají, jak ji zapsat, aby to bylo správně. Je to zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Otestujte své jazykové dovednosti a zjistěte, jak dobře ovládáte slova, která obohatí váš verbální projev a dodají mu punc sofistikovanosti.

Dotknout se věčnosti už za svého života? Když se po někom pojmenuje hora, je tomu blízko. Je věčný.

Pravidla pro psaní i/y patří k nejnáročnějším oblastem českého pravopisu. Otestujte své znalosti.

Slovní spojení „husarský kousek“ značí v češtině něco smělého, odvážného a nezřídka také úspěšného. Že jeho původ musíme hledat u husarů, je jasné, leč málokdo ví, na jakou konkrétní událost odkazuje.

Český jazyk buď milujete, nebo nenávidíte. Ovšem učivo ze základní školy by měl znát každý z nás. My vám přinášíme krátký kvíz, který odhalí, jak jste na tom. Budete patřit mezi ty nejlepší, nebo naopak bude třeba oprášit nějaké staré poučky a pravidla?

Možná si říkáte, že učivo z prvního stupně základní školy vás nemůže nijak překvapit. Vždyť se tam učí běžné základy, ze kterých čerpáme po celý život. Skutečně si ale pamatujete vše, co probírají děti do páté třídy? Ověřte si v našem kvízu.

Sedmá třída základní školy představuje v českém jazyce zásadní posun od mechanického doplňování jevů k logickému myšlení. Žáci se poprvé setkávají s komplexní větnou skladbou, druhy vedlejších vět a náročnějšími jevy v tvarosloví. Ověřte si v našem kvízu úroveň svých znalostí.

Zdvojené souhlásky? Jednoduché učivo z čtvrté třídy! Nebo ne? Tahle zdánlivě jednoduchá část české gramatiky skrývá zrádná úskalí, která dokážou potrápit i ty nejzdatnější češtináře. Otestujte se v našem kvízu! Čekají vás běžná slova i pořádné oříšky, které prověří, zda máte pravopis skutečně v malíčku.

Vršení záporů je v módě až příliš. Fakt už si to hlídejme. Více v dnešním Šuplíku:

Cizí slova u nás mají velké zastoupení, ale dejme si ruku na srdce - opravdu hned víme, co znamenají? Dokážeme se setkat s opravdovými raritami, u kterých musíme přemýšlet, zda vůbec mají nějaký význam, nebo zda jsme jen špatně slyšeli. Pojďte se pustit do kvízu, který vyzkouší vaše znalosti a dost možná vám rozšíří obzory.

Český jazyk je poměrně složitý. Mnozí cizinci by vám o tom mohli vyprávět. Vždyť ani Češi v něm nejsou většinou stoprocentně dokonalí. Kde se píše i/y, kde napsat z nebo s, kdy se píše ji/jí, kdy mě/mne/mně… občas to dělá lidem problémy. Pojďte si zkusit náš češtinářský kvíz a vyzkoušet, jak jste na tom.

Čeština, to nejsou jen vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem. Znalost mateřského jazyka zahrnuje také její historii a vědomosti, jako kolik máme písmen či pádů. U příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka otestujte, kolik toho o češtině vlastně víte.

Rande. Většina si vybaví nervózní přešlapování s kyticí, stres s výběrem outfitu, nebo první společnou kávu. Kdyby na nás dnes „rande“ promluvilo v původním smyslu, lekneme se. Místo růží by na nás vybafl generál v plné polní a seřval nás do latě.

Když otevřu knihu a tam na mne vykoukne cizí rukopis, skřípu zuby a vzedme se ve mne vlna nenávisti. Není to nenávist tak silná, že bych těmto temným hrdinům přála pád do regálu s cizojazyčnou literaturou, spíš takový tichý odpor.

„Nějak to dneska nefeeluju, bro. Ve škole to mělo divnej vibe a písemka byla totální fail. Asi tu odpoledku skipnu a budu radši doomscrollovat doma. Jo a slyšel jsi, co říkal David? To byl totální cringe!“ Také máte pocit, že nerozumíte vlastním dětem? Nejste sami. Čeština v podání dospívajících je totiž často nad chápání kohokoliv nad třicet.

Když profesionálky, které se psaním živí dvě dekády, pohoří na testu pro deváté třídy, je jasné, že nejde primárně o znalost češtiny, ale o drahý byznys se strachem a drsný selekční filtr, který s realitou nemá nic společného.

S příchodem svátku sportu, tedy letošních olympijských her v Miláně a Cortině, se již tradičně spojil i svátek jazykového preskriptivismu v českém největším veřejnoprávním médiu.