Deštný les

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

Schlumbergera truncata patří mezi rostliny, které se obsypou květy v době vánočních svátků, z toho důvodu se této pokojovce pocházející z brazilského deštného pralesa přezdívá vánoční kaktus.

Celý svět volá po klimatické změně, ale Brazílie i nadále činí kroky, nad kterými zůstává rozum stát. Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii totiž vzrostlo za poslední rok o masivních 22 %. Údaj zveřejnil Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2006.

Vánoční kaktus (Schlumbergera truncata) rostlina pocházející z brazilského deštného pralesa, kde roste v korunách stromů. Jelikož kvete v období vánočních svátků, byl pojmenován jako vánoční.

Nakupujete oblečení velkých světových výrobců jako jsou Nike, Adidas, H&M a mnoha dalších? Pak nejspíš přispíváte k devastaci brazilských pralesů. Podle nové studie totiž dodavatel velkého množství oděvních značek napomáhá ke kácení deštných pralesů.

Krom mnoha zklamání přinesl klimatický summit i nadějnou celosvětovou dohodu o zastavení odlesňování. Proč jsou lesy klíčové v řešení klimatické krize? A jak dohoda konkrétně vypadá?

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění podle Reuters odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného lesa v Brazílii stouplo za rok o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Odlesňování deštných pralesů je velký ekologický problém. S tímto faktem pracuje i EU a zvažuje pravidla, která by měla pomoci proti ničení tohoto vzácného ekosystému.

S ambiciózním plánem souhlasila na konferenci COP26 konané ve skotském městě Glasgow stovka světových vůdců. Vzali na svá bedra závazek zvrátit či zastavit celosvětový problém s odlesňováním deštných pralesů do roku 2030.

Dělníci našli v deštném pralese na ostrově Dominica hada, který byl tak obrovský, že ho museli ze stromu sundat pomocí bagru. Někteří uživatelé sociálních sítí se domnívají, že by se mohlo jednat o největšího hada všech dob. Informaci přinesl webový portál ladbible.com.

Bez ohledu na závažnost změn klimatu je používání palmového oleje jako paliva v zemích EU příkladem neodpustitelného ekologického vandalismu, který přímo ničí biologickou rozmanitost deštných pralesů.

Bohatá biodiverzita, řeky, vodopády, rokle i písečné pláže na jeho okraji. Deštný prales Daintree v australském Queenslandu je tím vůbec nejstarším na světě, je mu přes 180 milionů let. Nyní se díky přelomové dohodě vrací původním majitelům a správcům, aboridžinskému etniku Kuku Yalanji, které oblast obývá stovky let.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Stromy na celém světě ustupují před kroky člověka. Amazonský deštný prales se kácí, aby uvolnil místo zemědělské půdě, globální oteplování zase ničí spoustu dalších divokých míst a lidé k této devastaci ještě přispívají svým bezohledným chováním vůči přírodě.

Dlouhodobé sledování deštných pralesů ukázalo, že jejich požáry narušily léta fungující rovnováhu v příjmu a produkci uhlíku.

Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.

Nová studie, která se týká souvislostí odlesňování s oteplováním klimatu, poukazuje na změnu schopnosti amazonského deštného pralesa nasávat uhlík. Významné části největšího tropického biomu na světě začaly emitovat více oxidu uhličitého, než zvládnou pohltit.

Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR obohatil faunu hned o pět nových rodů hlodavců. Jeden - Chingawaemys - je dokonce pro vědu úplně neznámý a reprezentuje starobylou evoluční linii, která posledních šest milionů let přežívá ve zbývající části deštného lesa v jihozápadní Etiopii.

Zprávy o krizi biodiverzity rámují údaje o rozloze každoročně vykácených deštných pralesů. Tropické deštné lesy ale nejsou zdaleka to jediné, co na planetě ztrácíme. V posledních 37 letech například přicházíme o 87 000 kilometrů čtverečních kryosféry ročně, nejspíš kvůli klimatickým změnám. Píše o tom Phys.org.

Největší prales na Zemi se za poslední desetiletí změnil k nepoznání.

Gabon se stal první africkou zemí, která dostala peníze za ochranu deštného pralesa, což pomůže snížit emise plynů podílejících se na globálním oteplování. Organizace zvaná Středoafrická lesní iniciativa (Cafi) Gabonu předala 17 milionů dolarů (365 milionů korun) jako první část z celkové sumy 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) dohodnutých v roce 2019.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný druh nebo nějak významněji proměnili skladbu rostlin. Vyplývá to z nové vědecké studie, jejíž autoři zkoumali vývoj tří lokalit v Peru po dobu 5000 let. Díky analýze mikroskopických fosilních zbytků semen v půdě došli k závěru, že někdejší obyvatelé Amazonie se dokázali přizpůsobit prostředí a nevyvíjeli žádnou aktivitu, aby to bylo naopak.

Nová studie ukazuje, že i přes vyšší teploty a sucha africké deštné pralesy fungují lépe než pralesy v Jižní Americe nebo Asii.

Okapi se říká také pralesní žirafa. Není divu, se žirafou mají společný třeba neobvykle dlouhý jazyk, který může mít přes 40 centimetrů. U nás se chovu okapi věnuje jen Safari Park Dvůr Králové.

Čína si vysloužila uznání ambiciózními ekologickými plány. Neméně ambiciózně však její banky financují globální odlesňování.

Čína vybuduje na kraji deštného pralesa v Sieře Leoně obří továrnu na ryby. Kontroverzní dohoda bude mít katastrofální důsledky pro chráněnou přírodu i rybolov, varují odpůrci plánované stavby.

Pavilon evoluce byl v Zoo Ostrava otevřen v roce 2015. V moderním chovatelsko-expozičním zařízení s atmosférou deštného lesa západní Afriky je aktuálně chováno přes 400 zvířat. Stavbu financovalo město Ostrava díky evropským fondům a nyní jej přihlásilo do soutěže „Náš evropský projekt“ 2021. Svůj hlas můžete největší stavbě v ostravské zoo udělit i vy.

Palmový olej vyvolává bouřlivé diskuze. Vědci však objevili cestu, jak při jeho produkci neničit další deštné pralesy. Díky lepšímu způsobu sklízení plodů či zbavování se plevele by se podle nich mohlo stát pěstování palmy olejné efektivnější. Nebylo by tak potřeba palmové plantáže dále rozšiřovat.

Jednou z nejoblíbenějších pokojovek je monstera, která se pyšní nádhernými listy. Právě ty ale mohou trpět různými neduhy, objevují se na nich černé nebo žluté skvrny. Zjistěte, jak si s tímto problémem poradit.

Vědci jsou přesvědčení o tom, že ničení lesů je nejen hlavní příčinou klimatické krize, ale také důvodem pro vymírání populací volně žijících živočichů. Kácení stromů totiž narušuje přírodní ekosystém

Některé produkty, které Evropská unie dováží, výrazným způsobem přispívají k odlesňování tropických deštných lesů. EU má v plánu proti tomu zakročit a shromažďuje návrhy, jak tento negativní vliv snížit. Švédská univerzita Chalmers spolu s belgickou univerzitou Louvain podrobně prostudovaly všech 1141 návrhů a došly ke dvěma, které podle nich mají reálný potenciál něco změnit.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Planetka, která před asi 66 miliony let dopadla na sever dnešního Yucatánu a vytvořila tzv. Chicxulubský kráter o průměru cca 200 kilometrů, což vedlo k vyhubení neptačích dinosaurů a dalších živočichů, umožnila zrod deštných pralesů na Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Experti studovali fosilní pylová zrnka a listy z Kolumbie.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Podle mnoha odhadů je palmový olej zhruba v polovině produktů, které si běžně kupujeme v supermarketu a v současnosti je to nejpoužívanější olej na světě. Poptávka po palmovém oleji stále roste. Tomu, jak zabránit dalšímu rozšiřování plantáží s palmou olejnou a ničení vzácných ekosystémů deštných pralesů, se věnovali vědci z University of Nebraska, Lincoln. Výsledky jejich studie zveřejnil žurnál Nature Sustainability.

Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních 20 let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska, uvedla agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Amazonský deštný prales přestává plnit svou hlavní funkci. Místo ochlazování zemské atmosféry ji naopak otepluje.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

„Plíce světa“ zabíjí další lidská činnost – nelegální prodej půdy, která je domovem mnohých domorodých skupin. Podle investigativy BBC prodej probíhá na facebookovém Marketplace a sahá až do nejvyšších pater brazilské politiky.

Nejmenší plaz na světě žije v deštném pralese na severu Madagaskaru. Svými rozměry je srovnatelný s lidskými nehty, přesto se pyšní výraznými genitáliemi.

Na indonéském ostrově Borneo našli způsob, jak zlepšit zdraví místních lidí, a přitom ochránit deštné pralesy. Nezisková organizace Health in Harmony poskytuje místním obyvatelům zdravotní péči výměnou za ochranu lesů, které jsou považovány za plíce země.

Mezi filodendrony najdeme působivé popínavky i rostliny rostoucí vzpřímeně jako strom. Druhů vhodných pro pěstování v bytě je celá řada, a tak je snadné vybrat si ten pravý pro váš domov. Pokud tedy nemáte domácí mazlíčky, kteří by se jím mohli přiotrávit.

Jani Silva (57) vyrostla v amazonském deštném pralese. Od svých 16 let aktivně pracovala na zachování amazonského ekosystému. Stala se hlasem stovek rolníků v kolumbijském regionu Putumayo, kteří jsou umlčováni a ohrožováni nelegálními skupinami, armádou, obchodníky s drogami a nadnárodními společnostmi. Kvůli demonstracím za zdravé životní prostředí hrozili Jani Silvě a její rodině smrtí. Přesto bojuje dál.

Odlesnění brazilského amazonského deštného pralesa dosáhlo v letošním roce 12letého maxima, informuje agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Daruje-li vám někdo květinu, známou pod názvem Anturie, je to jako by vám řekl: „Jsi naprosto dokonalá!“. Přesně toto totiž říká anturie řečí květin, tedy květomluvou.

V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let. Nejnovější údaje zveřejnil v neděli brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

Z norské iniciativy vznikl nový dataset satelitních snímků tropických deštných lesů, který je dostupný zdarma. Mapa s vysokým rozlišením pokrývající 64 zemí má pomoci v boji s odlesňováním a bude aktualizována každý měsíc.

Podle švédských vědců je čtyřicet procent amazonského pralesa kvůli nedostatku vlhkosti na pokraji nevratné proměny.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.