Deštný les

Existence deštných pralesů má významný vliv na celý ekosystém, jehož jsme součástí i my, lidé. Nová iniciativa ze strany Brazílie, Demokratické republiky Kongo a Indonésie je proto chvályhodná. Zmiňované země usilují o vytvoření aliance, která by prosazovala větší ochranu deštných pralesů a přírody, uvedl server Radio Wave.

Brazílie, Indonésie a Kongo se dnes oficiálně dohodly na společném projektu na ochranu deštných pralesů, informovala agentura Reuters. Na území těchto tří států leží více než polovina všech deštných pralesů na planetě. Státníci podpis dohody oznámili před začátkem summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali.

Po výhře levicového kandidáta Luize Inácia Luly da Silva v prezidentských volbách v Brazílii chtějí Německo a Norsko uvolnit peníze na ochranu amazonského deštného pralesa. Podle agentury DPA to v úterý řekl zástupce německého ministerstva pro rozvojovou pomoc. Prostředky z takzvaného amazonského fondu byly v posledních letech zmrazené.

Brazilské prezidentské volby znají svého vítěze. Sice jen velmi těsně, ale zvítězil levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, který nejvyšší politický post v zemi již před lety zastával. Z jeho vítězství nad krajně pravicovým a kontroverzním současným prezidentem Jairem Bolsonarem mají evidentně radost i různé světové celebrity. Ty si totiž od populární staronové hlavy státu, které se neřekne nijak než Lula, slibují záchranu amazonských pralesů a zlepšení lidských práv.

V mlžných lesích konžského deštného pralesa se na jednom ze stromů krmí malá tlupa lidoopů. Dospělí šimpanzi si pochutnávají v koruně stromu na ovoci, zatímco pár mladých primátů si hraje opodál. Jedno z mláďat ale není šimpanz - je to gorila, píše list The New York Times.

V mlžných lesích konžského deštného pralesa se na jednom ze stromů krmí malá tlupa lidoopů. Dospělí šimpanzi si pochutnávají v koruně stromu na ovoci, zatímco pár mladých primátů si hraje opodál. Jedno z mláďat ale není šimpanz - je to gorila, píše list The New York Times.

Mnoho zemí v Jižní Americe v současné době čelí výzvám, které staví hospodářský růst proti ochraně životního prostředí. Jak rozšiřují svou zemědělskou produkci, často přeměňují lesy na ornou půdu a pastviny, čímž oslabují schopnost světa bránit budoucímu zhoršování klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti. Vědci nyní přišli na to, jak uchovat přírodu a zároveň neomezovat zemědělskou produkci, uvedl server Earth.

Některé z největších světových bank podle deníku The Guardian nevědomě financovaly organizace, které se podílejí na odlesňovaní Amazonie a dalších deštných pralesů, uvádí zpráva zveřejněná ve středu skupinou Global Witness. Tyto samé banky již dříve čelily kritice, že financují výrobu fosilních paliv.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se…

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV). Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv)´.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv)

Prostředí amazonského pralesa je ničeno takovou rychlostí a v takovém rozsahu, že se již nikdy nemusí obnovit, varují vědci.

Odlesňování amazonského pralesa pokračuje a brazilské úřady nejsou schopné nelegální těžbě čelit. Tématu se věnuje americký deník Washington Post. V sérii reportáží odhaluje, jak zločin, korupce a chamtivost urychlují ničení největšího deštného pralesa na světě.

Některé živočišné druhy jsou kriticky ohroženy a o některých doposud nevíme, jaké mají vzory chování. Proto se výzkumný tým rozhodl, že do pralesa v Kongu umístí několik závěsných mikrofonů, které monitorují zvuky zvířat. Z těchto zvukových záznamů je pak možno zjistit pohyb a chování jednotlivých druhů zvířat.

O inteligenci šimpanzů není nutné pochybovat. Dorozumívají se zvukovými projevy, mladí jedinci se učí používat nástroje, dovednosti i chování od starších. O tom, jak fascinující je jejich schopnost učit se překvapila nedávno i samotné biology, kteří pozorují skupinu šimpanzů v deštném pralese. Naučili se získávat vodu pod zemí od samičky z jiné tlupy.

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Bornejské údolí Danum je jedním z posledních přírodně zachovalých míst tohoto tropického ostrova. I proto je zde už třicet let otevřeno vědecké výzkumné centrum a pravidelně sem míří největší vědecké i filmařské kapacity.

Každý, kdo navštíví základní školu na Jesenické ulici se ocitne uprostřed amazonského pralesa. Ekologické téma kácení deštných pralesů inspirovalo pořadatele i 600 žáků školy ke ztvárnění zdejší flory i fauny.

Dokumentární skvosty na Prima ZOOM: 10 největších pokladů Egypta, Dějiny Mosadu, Záhady deštného pralesa, Da Vinci: Tajemství Mony Lisy, Frank a býčí zápasy, Domy na konci světa III a další.

Svět v loňském roce přišel o zhruba 37 500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.

Svět v loňském roce přišel o zhruba 37.500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.

Brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru zaznamenal od roku 2016 nejvyšší míru odlesňování. Vyšší míru odlesňování povolil brazilský prezident, který od toho očekává snížení chudoby.

Antarktida platí za nehostinné místo pro život. Stala pro nás synonymem zmrzlé a pusté země. Před 90 miliony let, v době, kdy Zemi vládli dinosauři, tam bylo teplo, opravdu teplo.

Už za pár dní vyrazí na cestu česká expedice, která si jako cíl zvolila rovníkový deštný prales a horské gorily. Jedná se o akci, jež má podpořit práci organizace Gorrila Doctors. Ta se stará o poslední zbylé horské gorily, žijící v ugandských horách. Kromě ní chce expedice zvýraznit spolek Bolíto, jenž pomáhá dětem v resocializaci po těžkých popáleninových úrazech. Co zajímavého čeká ty, kteří budou postup expedice sledovat on-line?

Dobrých konců není, obzvlášť v dnešní nelehké době, nikdy dost. Jeden takový se stal před pár dny v srdci brazilského amazonského deštného pralesa. Skoro měsíc zde záchranáři i místní hledali dva malé bratry. Nyní je pátrání u konce, oba jsou naživu.

Amazonský deštný prales se blíží k „bodu zlomu”, varuje nová studie, podle níž již nyní poškozené stromy největšího deštného pralesa na světě při dosažení této kritické hranice budou hromadně odumírat. Důvodem je jeho snižující se schopnost regenerace po škodách způsobených odlesňováním, suchem a požáry.

Druh netopýra, kterého už 40 let nikdo neviděl, se podařilo objevit ve Rwandě. Ochránce přírody tento neuvěřitelný objev velmi potěšil, protože se obávali, že vrápenec druhu Rhinolophus hilli už vyhynul. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Díky své supernízké ceně je palmový olej momentálně nejběžnější a nejpoužívanější na světě. Kromě potravinářských výrobků ho najdeš i v kosmetice a v biopalivu.

Vědci odebrali vzorky celkově ze 104 zemí. Nejvíce znečištěné řeky jsou v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Nejlépe je na tom Island, Norsko a amazonský deštný prales. Nejčastěji byl detekován paracetamol, nikotin, kofein a léky na epilepsii a cukrovku.

Nedávná studie neziskové organizace Stand Earth zkoumá souvislosti mezi módními značkami a odlesňováním Amazonie

V lednu letošního roku byla v Brazílii vykácena pětkrát větší oblast deštného pralesa, než za stejný měsíc loni. Vyplývá to z dat Brazilské kosmické agentury (INPE).

Marina Chapman toho za svůj život vytrpěla hodně, mnozí jejímu šokujícímu vyprávění ani nevěří. Neměla ten nejlepší start do života, v pouhých pěti letech musela bojovat o přežití. Její příběh začal, když se ocitla sama v deštném pralese.

Biologové jich aktuálně znají více než 64 100, nicméně nové odhady naznačují, že by jich mohlo být více než 73 tisíc.

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

Schlumbergera truncata patří mezi rostliny, které se obsypou květy v době vánočních svátků, z toho důvodu se této pokojovce pocházející z brazilského deštného pralesa přezdívá vánoční kaktus.

Celý svět volá po klimatické změně, ale Brazílie i nadále činí kroky, nad kterými zůstává rozum stát. Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii totiž vzrostlo za poslední rok o masivních 22 %. Údaj zveřejnil Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2006.

Vánoční kaktus (Schlumbergera truncata) rostlina pocházející z brazilského deštného pralesa, kde roste v korunách stromů. Jelikož kvete v období vánočních svátků, byl pojmenován jako vánoční.

Nakupujete oblečení velkých světových výrobců jako jsou Nike, Adidas, H&M a mnoha dalších? Pak nejspíš přispíváte k devastaci brazilských pralesů. Podle nové studie totiž dodavatel velkého množství oděvních značek napomáhá ke kácení deštných pralesů.

Krom mnoha zklamání přinesl klimatický summit i nadějnou celosvětovou dohodu o zastavení odlesňování. Proč jsou lesy klíčové v řešení klimatické krize? A jak dohoda konkrétně vypadá?

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění podle Reuters odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného lesa v Brazílii stouplo za rok o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

S ambiciózním plánem souhlasila na konferenci COP26 konané ve skotském městě Glasgow stovka světových vůdců. Vzali na svá bedra závazek zvrátit či zastavit celosvětový problém s odlesňováním deštných pralesů do roku 2030.

Dělníci našli v deštném pralese na ostrově Dominica hada, který byl tak obrovský, že ho museli ze stromu sundat pomocí bagru. Někteří uživatelé sociálních sítí se domnívají, že by se mohlo jednat o největšího hada všech dob. Informaci přinesl webový portál ladbible.com.

Bez ohledu na závažnost změn klimatu je používání palmového oleje jako paliva v zemích EU příkladem neodpustitelného ekologického vandalismu, který přímo ničí biologickou rozmanitost deštných pralesů.

Bohatá biodiverzita, řeky, vodopády, rokle i písečné pláže na jeho okraji. Deštný prales Daintree v australském Queenslandu je tím vůbec nejstarším na světě, je mu přes 180 milionů let. Nyní se díky přelomové dohodě vrací původním majitelům a správcům, aboridžinskému etniku Kuku Yalanji, které oblast obývá stovky let.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Stromy na celém světě ustupují před kroky člověka. Amazonský deštný prales se kácí, aby uvolnil místo zemědělské půdě, globální oteplování zase ničí spoustu dalších divokých míst a lidé k této devastaci ještě přispívají svým bezohledným chováním vůči přírodě.

Dlouhodobé sledování deštných pralesů ukázalo, že jejich požáry narušily léta fungující rovnováhu v příjmu a produkci uhlíku.

Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.

Nová studie, která se týká souvislostí odlesňování s oteplováním klimatu, poukazuje na změnu schopnosti amazonského deštného pralesa nasávat uhlík. Významné části největšího tropického biomu na světě začaly emitovat více oxidu uhličitého, než zvládnou pohltit.

Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR obohatil faunu hned o pět nových rodů hlodavců. Jeden - Chingawaemys - je dokonce pro vědu úplně neznámý a reprezentuje starobylou evoluční linii, která posledních šest milionů let přežívá ve zbývající části deštného lesa v jihozápadní Etiopii.

Zprávy o krizi biodiverzity rámují údaje o rozloze každoročně vykácených deštných pralesů. Tropické deštné lesy ale nejsou zdaleka to jediné, co na planetě ztrácíme. V posledních 37 letech například přicházíme o 87 000 kilometrů čtverečních kryosféry ročně, nejspíš kvůli klimatickým změnám. Píše o tom Phys.org.

Největší prales na Zemi se za poslední desetiletí změnil k nepoznání.

Gabon se stal první africkou zemí, která dostala peníze za ochranu deštného pralesa, což pomůže snížit emise plynů podílejících se na globálním oteplování. Organizace zvaná Středoafrická lesní iniciativa (Cafi) Gabonu předala 17 milionů dolarů (365 milionů korun) jako první část z celkové sumy 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) dohodnutých v roce 2019.