Deštný les

O inteligenci šimpanzů není nutné pochybovat. Dorozumívají se zvukovými projevy, mladí jedinci se učí používat nástroje, dovednosti i chování od starších. O tom, jak fascinující je jejich schopnost učit se překvapila nedávno i samotné biology, kteří pozorují skupinu šimpanzů v deštném pralese. Naučili se získávat vodu pod zemí od samičky z jiné tlupy.

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Bornejské údolí Danum je jedním z posledních přírodně zachovalých míst tohoto tropického ostrova. I proto je zde už třicet let otevřeno vědecké výzkumné centrum a pravidelně sem míří největší vědecké i filmařské kapacity.

Každý, kdo navštíví základní školu na Jesenické ulici se ocitne uprostřed amazonského pralesa. Ekologické téma kácení deštných pralesů inspirovalo pořadatele i 600 žáků školy ke ztvárnění zdejší flory i fauny.

Dokumentární skvosty na Prima ZOOM: 10 největších pokladů Egypta, Dějiny Mosadu, Záhady deštného pralesa, Da Vinci: Tajemství Mony Lisy, Frank a býčí zápasy, Domy na konci světa III a další.

Svět v loňském roce přišel o zhruba 37 500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.

Svět v loňském roce přišel o zhruba 37.500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.

Brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru zaznamenal od roku 2016 nejvyšší míru odlesňování. Vyšší míru odlesňování povolil brazilský prezident, který od toho očekává snížení chudoby.

Antarktida platí za nehostinné místo pro život. Stala pro nás synonymem zmrzlé a pusté země. Před 90 miliony let, v době, kdy Zemi vládli dinosauři, tam bylo teplo, opravdu teplo.

Už za pár dní vyrazí na cestu česká expedice, která si jako cíl zvolila rovníkový deštný prales a horské gorily. Jedná se o akci, jež má podpořit práci organizace Gorrila Doctors. Ta se stará o poslední zbylé horské gorily, žijící v ugandských horách. Kromě ní chce expedice zvýraznit spolek Bolíto, jenž pomáhá dětem v resocializaci po těžkých popáleninových úrazech. Co zajímavého čeká ty, kteří budou postup expedice sledovat on-line?

Dobrých konců není, obzvlášť v dnešní nelehké době, nikdy dost. Jeden takový se stal před pár dny v srdci brazilského amazonského deštného pralesa. Skoro měsíc zde záchranáři i místní hledali dva malé bratry. Nyní je pátrání u konce, oba jsou naživu.

Amazonský deštný prales se blíží k „bodu zlomu”, varuje nová studie, podle níž již nyní poškozené stromy největšího deštného pralesa na světě při dosažení této kritické hranice budou hromadně odumírat. Důvodem je jeho snižující se schopnost regenerace po škodách způsobených odlesňováním, suchem a požáry.

Druh netopýra, kterého už 40 let nikdo neviděl, se podařilo objevit ve Rwandě. Ochránce přírody tento neuvěřitelný objev velmi potěšil, protože se obávali, že vrápenec druhu Rhinolophus hilli už vyhynul. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Díky své supernízké ceně je palmový olej momentálně nejběžnější a nejpoužívanější na světě. Kromě potravinářských výrobků ho najdeš i v kosmetice a v biopalivu.

Vědci odebrali vzorky celkově ze 104 zemí. Nejvíce znečištěné řeky jsou v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Nejlépe je na tom Island, Norsko a amazonský deštný prales. Nejčastěji byl detekován paracetamol, nikotin, kofein a léky na epilepsii a cukrovku.

Nedávná studie neziskové organizace Stand Earth zkoumá souvislosti mezi módními značkami a odlesňováním Amazonie

V lednu letošního roku byla v Brazílii vykácena pětkrát větší oblast deštného pralesa, než za stejný měsíc loni. Vyplývá to z dat Brazilské kosmické agentury (INPE).

Marina Chapman toho za svůj život vytrpěla hodně, mnozí jejímu šokujícímu vyprávění ani nevěří. Neměla ten nejlepší start do života, v pouhých pěti letech musela bojovat o přežití. Její příběh začal, když se ocitla sama v deštném pralese.

Biologové jich aktuálně znají více než 64 100, nicméně nové odhady naznačují, že by jich mohlo být více než 73 tisíc.

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

Schlumbergera truncata patří mezi rostliny, které se obsypou květy v době vánočních svátků, z toho důvodu se této pokojovce pocházející z brazilského deštného pralesa přezdívá vánoční kaktus.

Celý svět volá po klimatické změně, ale Brazílie i nadále činí kroky, nad kterými zůstává rozum stát. Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii totiž vzrostlo za poslední rok o masivních 22 %. Údaj zveřejnil Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2006.

Vánoční kaktus (Schlumbergera truncata) rostlina pocházející z brazilského deštného pralesa, kde roste v korunách stromů. Jelikož kvete v období vánočních svátků, byl pojmenován jako vánoční.

Nakupujete oblečení velkých světových výrobců jako jsou Nike, Adidas, H&M a mnoha dalších? Pak nejspíš přispíváte k devastaci brazilských pralesů. Podle nové studie totiž dodavatel velkého množství oděvních značek napomáhá ke kácení deštných pralesů.

Krom mnoha zklamání přinesl klimatický summit i nadějnou celosvětovou dohodu o zastavení odlesňování. Proč jsou lesy klíčové v řešení klimatické krize? A jak dohoda konkrétně vypadá?

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. Zjištění podle Reuters odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného lesa v Brazílii stouplo za rok o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na ve čtvrtek zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.

S ambiciózním plánem souhlasila na konferenci COP26 konané ve skotském městě Glasgow stovka světových vůdců. Vzali na svá bedra závazek zvrátit či zastavit celosvětový problém s odlesňováním deštných pralesů do roku 2030.

Dělníci našli v deštném pralese na ostrově Dominica hada, který byl tak obrovský, že ho museli ze stromu sundat pomocí bagru. Někteří uživatelé sociálních sítí se domnívají, že by se mohlo jednat o největšího hada všech dob. Informaci přinesl webový portál ladbible.com.

Bez ohledu na závažnost změn klimatu je používání palmového oleje jako paliva v zemích EU příkladem neodpustitelného ekologického vandalismu, který přímo ničí biologickou rozmanitost deštných pralesů.

Bohatá biodiverzita, řeky, vodopády, rokle i písečné pláže na jeho okraji. Deštný prales Daintree v australském Queenslandu je tím vůbec nejstarším na světě, je mu přes 180 milionů let. Nyní se díky přelomové dohodě vrací původním majitelům a správcům, aboridžinskému etniku Kuku Yalanji, které oblast obývá stovky let.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Stromy na celém světě ustupují před kroky člověka. Amazonský deštný prales se kácí, aby uvolnil místo zemědělské půdě, globální oteplování zase ničí spoustu dalších divokých míst a lidé k této devastaci ještě přispívají svým bezohledným chováním vůči přírodě.

Dlouhodobé sledování deštných pralesů ukázalo, že jejich požáry narušily léta fungující rovnováhu v příjmu a produkci uhlíku.

Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.

Nová studie, která se týká souvislostí odlesňování s oteplováním klimatu, poukazuje na změnu schopnosti amazonského deštného pralesa nasávat uhlík. Významné části největšího tropického biomu na světě začaly emitovat více oxidu uhličitého, než zvládnou pohltit.

Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR obohatil faunu hned o pět nových rodů hlodavců. Jeden - Chingawaemys - je dokonce pro vědu úplně neznámý a reprezentuje starobylou evoluční linii, která posledních šest milionů let přežívá ve zbývající části deštného lesa v jihozápadní Etiopii.

Zprávy o krizi biodiverzity rámují údaje o rozloze každoročně vykácených deštných pralesů. Tropické deštné lesy ale nejsou zdaleka to jediné, co na planetě ztrácíme. V posledních 37 letech například přicházíme o 87 000 kilometrů čtverečních kryosféry ročně, nejspíš kvůli klimatickým změnám. Píše o tom Phys.org.

Největší prales na Zemi se za poslední desetiletí změnil k nepoznání.

Gabon se stal první africkou zemí, která dostala peníze za ochranu deštného pralesa, což pomůže snížit emise plynů podílejících se na globálním oteplování. Organizace zvaná Středoafrická lesní iniciativa (Cafi) Gabonu předala 17 milionů dolarů (365 milionů korun) jako první část z celkové sumy 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) dohodnutých v roce 2019.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný druh nebo nějak významněji proměnili skladbu rostlin. Vyplývá to z nové vědecké studie, jejíž autoři zkoumali vývoj tří lokalit v Peru po dobu 5000 let. Díky analýze mikroskopických fosilních zbytků semen v půdě došli k závěru, že někdejší obyvatelé Amazonie se dokázali přizpůsobit prostředí a nevyvíjeli žádnou aktivitu, aby to bylo naopak.

Nová studie ukazuje, že i přes vyšší teploty a sucha africké deštné pralesy fungují lépe než pralesy v Jižní Americe nebo Asii.

Okapi se říká také pralesní žirafa. Není divu, se žirafou mají společný třeba neobvykle dlouhý jazyk, který může mít přes 40 centimetrů. U nás se chovu okapi věnuje jen Safari Park Dvůr Králové.

Čína si vysloužila uznání ambiciózními ekologickými plány. Neméně ambiciózně však její banky financují globální odlesňování.

Čína vybuduje na kraji deštného pralesa v Sieře Leoně obří továrnu na ryby. Kontroverzní dohoda bude mít katastrofální důsledky pro chráněnou přírodu i rybolov, varují odpůrci plánované stavby.

Pavilon evoluce byl v Zoo Ostrava otevřen v roce 2015. V moderním chovatelsko-expozičním zařízení s atmosférou deštného lesa západní Afriky je aktuálně chováno přes 400 zvířat. Stavbu financovalo město Ostrava díky evropským fondům a nyní jej přihlásilo do soutěže „Náš evropský projekt“ 2021. Svůj hlas můžete největší stavbě v ostravské zoo udělit i vy.

Palmový olej vyvolává bouřlivé diskuze. Vědci však objevili cestu, jak při jeho produkci neničit další deštné pralesy. Díky lepšímu způsobu sklízení plodů či zbavování se plevele by se podle nich mohlo stát pěstování palmy olejné efektivnější. Nebylo by tak potřeba palmové plantáže dále rozšiřovat.

Jednou z nejoblíbenějších pokojovek je monstera, která se pyšní nádhernými listy. Právě ty ale mohou trpět různými neduhy, objevují se na nich černé nebo žluté skvrny. Zjistěte, jak si s tímto problémem poradit.

Vědci jsou přesvědčení o tom, že ničení lesů je nejen hlavní příčinou klimatické krize, ale také důvodem pro vymírání populací volně žijících živočichů. Kácení stromů totiž narušuje přírodní ekosystém

Některé produkty, které Evropská unie dováží, výrazným způsobem přispívají k odlesňování tropických deštných lesů. EU má v plánu proti tomu zakročit a shromažďuje návrhy, jak tento negativní vliv snížit. Švédská univerzita Chalmers spolu s belgickou univerzitou Louvain podrobně prostudovaly všech 1141 návrhů a došly ke dvěma, které podle nich mají reálný potenciál něco změnit.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Planetka, která před asi 66 miliony let dopadla na sever dnešního Yucatánu a vytvořila tzv. Chicxulubský kráter o průměru cca 200 kilometrů, což vedlo k vyhubení neptačích dinosaurů a dalších živočichů, umožnila zrod deštných pralesů na Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Experti studovali fosilní pylová zrnka a listy z Kolumbie.