Dešťová voda

Rostoucí ceny energií a vysoká inflace nutí domácnosti zamýšlet se nad úspornými opatřeními jako třeba nákupy levnějších potravin, méně časté návštěvy restaurací nebo topení na nižší stupeň. Ušetřit se ale dá také na spotřebě vody, což kromě pozitivního ekologického dopadu může domácnostem ročně nechat v peněženkách i tisíce korun navíc.

Chcete na sídlišti vytvořit ze zanedbaného pozemku komunitní zahradu? Udělat na domě zelenou střechu? Pak budete muset přesvědčit řadu lidí, že to má cenu. A právě cena je něco, co vám může pomoci. Ekonomové totiž umí přínosy podobných opatření přepočítat na peníze.

Švédští vědci zkoumali, jak je na tom dešťová voda různě po světě, co se týká obsahu chemikálií. Bohužel se ukázalo, že nikde na světě již neexistuje místo, kde by hladiny „věčných chemikálií“ (PFAS) v dešťové vodě byly natolik nízké, aby bylo možné ji považovat za pitnou. PFAS jsou perfluorované a polyfluorované látky. Jedná se o chemikálie vyrobené člověkem, které se v přírodě uloží klidně i na několik stovek let (proto „věčné chemikálie“).

Jihlavská radnice chce zavádět opatření zaměřená na zadržování vody a zlepšení klimatu. Vychází ze zkušeností před čtyřmi lety, kdy kvůli suchu výrazně klesla hladina vodárenské nádrže Hubenov, z níž do města teče pitná voda.

V současnosti je zadržování a využívání dešťové vody čím dál víc rozšířené. Jedním ze způsobů, jak dešťovou vodu zadržet, jsou akumulační nádrže. Často je s tímto způsobem spojený problém zhoršení kvality a vzniku zápachu vody. Jak tomu účinně předcházet?

Ministerstvo životního prostředí spustilo nový dotační program na lepší hospodaření s dešťovou vodou. Pomoci by měl i s prevencí před extrémními srážkami. Na projekty je připraveno 2,5 miliardy korun.

Mladá Boleslav instalovala u tělocvičny 9. základní školy pět retenčních nádrží na zachycení dešťové vody, bude ji využívat na zavlažování téměř 2000 metrů čtverečních trávníku v areálu školy.

Spodní voda z podzemního kolektoru na Praze 3 bude nově využitá k závlaze městského parku a zeleně. Projekt vyšel na 3,2 milionů korun a jeho přípravy započaly už v roce 2019. Městská část věří, že retenční nádrže budou spolehlivým zdrojem vody v souvislosti s bojem se suchem.

Čtyři podzemní akumulační nádrže na dešťovou vodu plánuje postavit Správa lázeňských parků Karlovy Vary.  K tomuto účelu chce využít dotační program Státního fondu životního prostředí…

Dešťovku jsme vždy považovali za čistou vodu, která se dá klidně i pít. A mnohdy jsme to také dělali, jenomže to už není možné.

Je velká škoda, když necháváme dešťovou vodu ze zahrady jen tak odtéct. Stále častěji nás sucha střídající se s přívalovými dešti nutí přemýšlet, jak s vodou lépe hospodařit a využívat ji tak, aby neskončila nevyužitá v kanalizaci.

Okapové žlaby mají za úkol jednu velmi důležitou aktivitu – chránit váš dům před poškozením vodou. Rovněž ale shromažďují dešťovou vodu, která se vám pak hodí při údržbě vaší zahrady a pěstování okrasných květin či plodin.

Horké letní dny jsou náročné snad pro všechny. Pokud si chcete udržet krásné květiny a dobře se postarat o zeleninu pro maximální úrodu, je důležité nezapomínat na dostatečnou zálivku. Během opravdu horkých tropických dnů je však nutné pamatovat na několik pravidel, aby zalévání opravdu pomohlo, protože v opačném případě můžete rostlinám až uškodit.

Dešťová voda je naprosto skvělý způsob závlahy bez použití jakýchkoliv chemikálií. Naopak obsahuje řadu usazenin a minerálů, které rostliny na vaší zahradě velmi ocení, a navíc vás nebude stát ani korunu. Jak ji využít?

Vlastníte nebo stavíte rodinný dům a řešíte, co s dešťovou vodou? S aktuálními problémy se suchem je určitě na místě hledat lepší způsob jejího využití než svádění do kanalizace. Nabízí se například využívat dešťovku jako výrazně levnější alternativu vody z řádu na závlahu zahrady.

Silné letní deště nestačí země pořádně vsáknout a po betonových a dlážděných dvorek velmi rychle přebytečná voda odtéká do kanalizace. Je to však velká škoda, protože dešťovou vodu můžete využít nejenom pro zalévání zahrady. Jak to udělat, aby bylo zachytávání dešťové vody opravdu efektivní a šetřilo co nejvíce peněz? To se dozvíte v tomto článku.

Každý člověk spotřebuje denně skoro 90 litrů vody a potřeba průzračné životadárné tekutiny nadále stoupá. Tuto skutečnost nemění ani fakt, že vodné a stočné zdražuje a zásoby pitné vody na planetě neustále klesají.

Zvažujete přidělat okap na zahradní domek nebo kůlničku? Instalací okapu zde můžete zachytit spoustu užitečné dešťové vody, kterou poté využijete na zahrádce nebo například při stavbě domu. Přidělat okap na jakoukoliv střechu nebo stříšku neznamená jen levný zdroj vody, ale také zamezení protékání vody do budovy.

Zavlažování zahrady Zůstaňme u samotné a nejzákladnější funkce vody – zalévání. Hutný deštík vám sice zahradu svlaží, ale ne vždy a podle vašich potřeb.

Srážky chybějí na zahradě především zelenině. Ze své podstaty je náročná na zavlažování. Jak šetřit vodou a čím půdní vláhu podpořit?

Pod pojmem dešťová zahrada rozumíme takovou zahradu, která bude shromažďovat a zadržovat dešťovou vodu. Když prší, voda bude stékat do zahrady z některých nepropustných povrchů, jako jsou například střechy. To může vyřešit hrozící nedostatek vody, který je bohužel stále reálnější. V současné době je deště čím dál méně, zažíváme vedra a dlouhotrvající sucha. Zimy jsou čím dál kratší a sněží jen velmi málo. Příčinou tohoto stavu jsou zmenšující se prostory lesů. Když už zaprší, voda odtéká pryč téměř bez užitku.

V dnešní době není problém koupit hotovou nádrž o objemu klidně 30 tisíc litrů. Taková nádrž už může slušně zásobovat i rodinný dům vodou k zalévání a splachování toalet, čímž domácnost ušetří nemalé peníze za odběr pitné vody. Ušetřit však můžete i při samotném budování nádrže.

V centru Kopřivnice vznikají dvě nádrže, které budou sloužit k zachycování dešťové vody, regulaci jejího odtoku do říčky Kopřivničky a zavlažování zeleně. Celkem pojmou…

V posledních letech si bohužel musíme zvykat na stále větší sucha. Často začínají už na jaře a trvají klidně až do září nebo října. Zimních srážek ubývá taktéž, takže ani ze sněhu se často zásoby vody v přírodě nedoplní.

Pardubický kraj připravuje ve třech svých zdravotnických zařízeních výstavbu nádrží na zachytávání dešťové vody. Bude sloužit k zalévání i k splachování záchodů. Na projekty…

Pardubický kraj připravuje ve třech svých zdravotnických zařízeních výstavbu nádrží na zachytávání dešťové vody. Bude sloužit k zalévání i k splachování záchodů. Na projekty chce hejtmanství získat dotaci z Národního plánu obnovy.

Nádrže by zadržovaly dešťovou vodu na zalévání zeleně. V plánu je nádrže umístit v podzemí u vybraných školek, domu dětí a mládeže a hlavně ve sportovním areálu Baník, kde by se voda využívala na výrobu ledu na zimním stadionu.

Využívání dešťové vody s sebou nese mnoho výhod. Prodloužíte životnost spotřebičů, zpříjemníte život rostlinám a napomůžete ochraně životního prostředí.

Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila již o dva stupně. Narůstá počet tropických dní. „Nové klimatické podmínky ovlivňují i plánování měst. Budovy a veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

V úterý 12. října začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů.

Pokud chcete ušetřit, pak je skvělým řešením sbírání dešťové vody. Výrazně vám pomůže s účty za tuto mnohdy drahou komoditu.

Kam se hrabe zlato či diamanty. Nejcennější surovinou se brzy stane zdánlivě obyčejná voda. V některých zemích už je nyní nedostatkovým zbožím, přitom v České republice vodou stále plýtváme a mnohé domácnosti nedokážou využít potenciál té dešťové.

Takzvané letnění pokojových rostlin je velmi prospěšné. Aby se vám zase na podzim vrátily zdravé domů, potřebují k tomu vhodné podmínky.

K pořízení nádrže na dešťovou vodu nemusíte být stoprocentní fandové domácí ekologie ani milovníci dešťovkových dotací. Dobré věci se totiž chválí samy a praktické výhody ušetřených výdajů za vodu pro domácnost i zalévání zahrady nakonec docení každý. Pár detailů k výběru a osazení akumulačních nádrží se ale hodí znát předem. Tady jsou.

Před rokem jsem na tomto místě psal o instalaci nádrže o objemu 3,3 m3 v Praze se střechou o velikosti 80m2. Osobně mě velmi překvapila diskuze pod článkem, kde se ukázalo, že i udělání nádrže na vodu vlastními silami s dotací „Dešťovka“ od SFŽP, která je tu pro všechny (nejenom pro Prahu), může vzbudit polemické až skoro nepřejícné komentáře. Rád bych všechny ubezpečil, že jsem nádrž kopal se svou rodinou rád namísto času stráveného v tou dobou zavřených posilovnách. Co jsme opravdu na zahradu od počátku nechtěli, bylo řešení typu „několik IBC nádrží“. To by samozřejmě vyšlo na zlomek peněz.

Vysoké teploty a nepříjemné sucho jsou zde každým rokem dřív a dřív. Nejednoho majitele zahrady pak trápí sežehnutá tráva spolu s vyschlými záhony, kde neroste nic kromě plevele. I proto je v současnosti důležité více než kdy jindy naučit se hospodařit také s dešťovou vodou, nikoliv jen s tou, která teče každému z nás z kohoutku.

Voda z mraků, dešťovka, dešťová voda. Nazvat se dá všelijak, ale tak či onak jde zkrátka o vodu, která při dešti spadne na náš pozemek a střechu. Za jediný den může napršet tolik vody, kolik celá domácnost spotřebuje za týdne. Bylu by tedy škoda ji nechat odtéct. Jak získat dotaci na dešťovku, kde najít levné nádrže a jak si nechat vypracovat projekt? Dešťová voda je dostupná každému. V České republice jsou podmínky pro její zachytávání velmi příznivé a lze očekávat, že jinak tomu nebude ani v budoucnu.

Více než 316 tisíc korun obdrží 45 fyzických i právnických osob, které v září požádaly městskou část Praha 4 o dotaci na nákup retenčních nádob na podporu akumulace a využití srážkových vod.

Klimatizace, lednice, myčka, trouba, pračka, osvětlení, televize, voda. To jsou asi největší žrouti energie v domácnosti a také i peněz. Poradíme vám, na čem všem můžete v létě ušetřit.

Zájem o dotace na zelené střechy je v Brně velký. Město letos i kvůli koronaviru prodloužilo možnost podávat žádosti o příspěvek, zatím nestanovilo závazný termín do kdy lze o dotace žádat. Peníze lze použít na vytvoření zelené střechy na rodinných a bytových domech. Žadatelé mohou stejně jako loni využít dohromady 20 milionů korun. Původně měl termín pro podávání žádostí vypršet na konci letních prázdnin, uvedla Radka Loukotová z tiskového oddělení magistrátu.

Udržitelnost, ohleduplnost vůči životnímu prostředí, ekologie. Tři slova, která jsou poslední dobou stále častěji ve veřejném prostoru zmiňována. Praha 12 se snaží jít ostatním městským částem příkladem. Nejen, že vysazuje nové stromy, dokonce je zalévá takzvanou dešťovkou.

Někdy si můžete připadat jako v začarovaném kruhu. Rádi byste platili méně za energie, ale nemáte dost peněz na opatření, která k tomu vedou.

Jak i ve vyšším věku vypadat svěží a krásná? Podle rad našich babiček stačí pár levných věcí, o kterých ani nevíte, že je máte doma.

Za horkého počasí nezalévejte přes den, ale nejlépe po ránu, případně k večeru. Za horkého dne tvoří slunce na půdě krustu, část vody se vypaří, zbytečně s ní tedy mrháte.

V extrémních vedrech si zahrada žádá vydatnou závlahu i dvakrát denně. Kdo nechce platit horentní sumy za vodu, chytá dešťovku, která je zadarmo. Nejjednodušším způsobem je přistrčení sudu nebo barelu ke střešnímu okapu. Možností je ale daleko víc.

Ačkoli to na sucho možná právě teď nevypadá, stále je tento problém aktuální. Půda na zahradách i ve volné přírodě s ním totiž bojuje každý rok. V čem je největší problém, co děláme stále špatně, a jak zachránit každou kapku dešťovky? Metod je celá řada, nechte se inspirovat některými z nich.

Jablonec nad Nisou urychlí výstavbu dešťové kanalizace v dolním centru města původně plánovanou až na další roky. Díky koordinaci prací s ostatními vlastníky sítí v této oblasti ušetří zhruba třetinu z původně předpokládaných nákladů na tuto etapu, která měla přijít na 1,8 milionu korun. Nebude navíc nutné znovu rozkopat ulici U Zeleného stromu, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.

Pokud máte dům a ještě nevyužíváte dešťovou vodu, je to obrovská chyba. Je totiž zbytečné třeba zahradu zalévat pitnou vodou. Obzvláště v posledních letech, kdy je sucho a mizí voda i ze studní.

Více zeleně, bezbariérový přístup a celkově příjemnější prostředí má po úpravách nabídnout Mendlovo náměstí v Brně. Prostor ozdobí i socha světoznámého genetika Gregora Johanna Mendela. Její podoba vzejde ze soutěže.

Bez hnojiva se žádný zahradník neobejde. Ovšem na ovoce a zeleninu se bezpochyby využívá přírodních hnojiv, nikdo netouží dostat do těla prostřednictvím šťavnatého rajčete i notnou dávku chemie. Naštěstí existuje nepřeberné množství možností.

Zachytit každou kapku deště je nejlepší pojistkou proti letnímu suchu. Na to ovšem potřebujeme objemnou nádrž, nejlépe podzemní. Schraňování dešťové vody je podporováno i dotačními programy. Letošní jaro je na srážky štědřejší, zásoby podze