Dešťová voda

Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila již o dva stupně. Narůstá počet tropických dní. „Nové klimatické podmínky ovlivňují i plánování měst. Budovy a veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

V úterý 12. října začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů.

Pokud chcete ušetřit, pak je skvělým řešením sbírání dešťové vody. Výrazně vám pomůže s účty za tuto mnohdy drahou komoditu.

Nejenže pokud se naučíme šetřit vodou, ušetříme peníze, měli bychom myslet také na to, že voda je vzácným zdrojem. Proto je důležité zahradu přizpůsobit tak, abychom nespotřebovávali zbytečně moc vody.

Kam se hrabe zlato či diamanty. Nejcennější surovinou se brzy stane zdánlivě obyčejná voda. V některých zemích už je nyní nedostatkovým zbožím, přitom v České republice vodou stále plýtváme a mnohé domácnosti nedokážou využít potenciál té dešťové.

Takzvané letnění pokojových rostlin je velmi prospěšné. Aby se vám zase na podzim vrátily zdravé domů, potřebují k tomu vhodné podmínky.

K pořízení nádrže na dešťovou vodu nemusíte být stoprocentní fandové domácí ekologie ani milovníci dešťovkových dotací. Dobré věci se totiž chválí samy a praktické výhody ušetřených výdajů za vodu pro domácnost i zalévání zahrady nakonec docení každý. Pár detailů k výběru a osazení akumulačních nádrží se ale hodí znát předem. Tady jsou.

Před rokem jsem na tomto místě psal o instalaci nádrže o objemu 3,3 m3 v Praze se střechou o velikosti 80m2. Osobně mě velmi překvapila diskuze pod článkem, kde se ukázalo, že i udělání nádrže na vodu vlastními silami s dotací „Dešťovka“ od SFŽP, která je tu pro všechny (nejenom pro Prahu), může vzbudit polemické až skoro nepřejícné komentáře. Rád bych všechny ubezpečil, že jsem nádrž kopal se svou rodinou rád namísto času stráveného v tou dobou zavřených posilovnách. Co jsme opravdu na zahradu od počátku nechtěli, bylo řešení typu „několik IBC nádrží“. To by samozřejmě vyšlo na zlomek peněz.

Vysoké teploty a nepříjemné sucho jsou zde každým rokem dřív a dřív. Nejednoho majitele zahrady pak trápí sežehnutá tráva spolu s vyschlými záhony, kde neroste nic kromě plevele. I proto je v současnosti důležité více než kdy jindy naučit se hospodařit také s dešťovou vodou, nikoliv jen s tou, která teče každému z nás z kohoutku.

Voda z mraků, dešťovka, dešťová voda. Nazvat se dá všelijak, ale tak či onak jde zkrátka o vodu, která při dešti spadne na náš pozemek a střechu. Za jediný den může napršet tolik vody, kolik celá domácnost spotřebuje za týdne. Bylu by tedy škoda ji nechat odtéct. Jak získat dotaci na dešťovku, kde najít levné nádrže a jak si nechat vypracovat projekt? Dešťová voda je dostupná každému. V České republice jsou podmínky pro její zachytávání velmi příznivé a lze očekávat, že jinak tomu nebude ani v budoucnu.

Více než 316 tisíc korun obdrží 45 fyzických i právnických osob, které v září požádaly městskou část Praha 4 o dotaci na nákup retenčních nádob na podporu akumulace a využití srážkových vod.

Klimatizace, lednice, myčka, trouba, pračka, osvětlení, televize, voda. To jsou asi největší žrouti energie v domácnosti a také i peněz. Poradíme vám, na čem všem můžete v létě ušetřit.

Zájem o dotace na zelené střechy je v Brně velký. Město letos i kvůli koronaviru prodloužilo možnost podávat žádosti o příspěvek, zatím nestanovilo závazný termín do kdy lze o dotace žádat. Peníze lze použít na vytvoření zelené střechy na rodinných a bytových domech. Žadatelé mohou stejně jako loni využít dohromady 20 milionů korun. Původně měl termín pro podávání žádostí vypršet na konci letních prázdnin, uvedla Radka Loukotová z tiskového oddělení magistrátu.

Udržitelnost, ohleduplnost vůči životnímu prostředí, ekologie. Tři slova, která jsou poslední dobou stále častěji ve veřejném prostoru zmiňována. Praha 12 se snaží jít ostatním městským částem příkladem. Nejen, že vysazuje nové stromy, dokonce je zalévá takzvanou dešťovkou.

Někdy si můžete připadat jako v začarovaném kruhu. Rádi byste platili méně za energie, ale nemáte dost peněz na opatření, která k tomu vedou.

Jak i ve vyšším věku vypadat svěží a krásná? Podle rad našich babiček stačí pár levných věcí, o kterých ani nevíte, že je máte doma.

Za horkého počasí nezalévejte přes den, ale nejlépe po ránu, případně k večeru. Za horkého dne tvoří slunce na půdě krustu, část vody se vypaří, zbytečně s ní tedy mrháte.

V extrémních vedrech si zahrada žádá vydatnou závlahu i dvakrát denně. Kdo nechce platit horentní sumy za vodu, chytá dešťovku, která je zadarmo. Nejjednodušším způsobem je přistrčení sudu nebo barelu ke střešnímu okapu. Možností je ale daleko víc.

Ačkoli to na sucho možná právě teď nevypadá, stále je tento problém aktuální. Půda na zahradách i ve volné přírodě s ním totiž bojuje každý rok. V čem je největší problém, co děláme stále špatně, a jak zachránit každou kapku dešťovky? Metod je celá řada, nechte se inspirovat některými z nich.

Jablonec nad Nisou urychlí výstavbu dešťové kanalizace v dolním centru města původně plánovanou až na další roky. Díky koordinaci prací s ostatními vlastníky sítí v této oblasti ušetří zhruba třetinu z původně předpokládaných nákladů na tuto etapu, která měla přijít na 1,8 milionu korun. Nebude navíc nutné znovu rozkopat ulici U Zeleného stromu, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.

Pokud máte dům a ještě nevyužíváte dešťovou vodu, je to obrovská chyba. Je totiž zbytečné třeba zahradu zalévat pitnou vodou. Obzvláště v posledních letech, kdy je sucho a mizí voda i ze studní.

Více zeleně, bezbariérový přístup a celkově příjemnější prostředí má po úpravách nabídnout Mendlovo náměstí v Brně. Prostor ozdobí i socha světoznámého genetika Gregora Johanna Mendela. Její podoba vzejde ze soutěže.

Bez hnojiva se žádný zahradník neobejde. Ovšem na ovoce a zeleninu se bezpochyby využívá přírodních hnojiv, nikdo netouží dostat do těla prostřednictvím šťavnatého rajčete i notnou dávku chemie. Naštěstí existuje nepřeberné množství možností.

Zachytit každou kapku deště je nejlepší pojistkou proti letnímu suchu. Na to ovšem potřebujeme objemnou nádrž, nejlépe podzemní. Schraňování dešťové vody je podporováno i dotačními programy. Letošní jaro je na srážky štědřejší, zásoby podze