Komunikace

V televizních diskuzích i na sociálních sítích často nejde o věcnou výměnu názorů - místo argumentů se používají zkratky a dehonestující výrazy. Termíny jako „dezoláti“, „proruští švábi“ nebo „nemakačenka“ se staly běžnou součástí veřejného prostoru.

Skoro každý to zná. Doma u dřezu, cestou pro rohlíky nebo ve chvíli, kdy marně sháníte klíče, ze sebe najednou vypustíte pár slov nahlas. A hned vás napadne, jestli to není trochu divné.

Někdo utrousí jedovatou poznámku, vy se začnete bránit – a rázem jste přesně tam, kde vás útočník chtěl mít. Internetem koluje recept, jak z té pasti ven.

Krátké bodnutí u srdce, když se partner zasměje cizí zprávě, je běžná lidská reakce. Jenže žárlivost ve vztahu má jednu zrádnou vlastnost: mezi normální obavou a vyčerpávající posedlostí vede tenká hranice a rozeznat ji zvenčí je těžké. Psychologie přitom nabízí docela jasné vodítko.

O zákaznické zkušenosti (CX) v B2B segmentu se rozhoduje hlavně ve chvílích, kdy něco nejde podle plánu. Většina firem napříč sektory odpustí svým dodavatelům chybu, ale ne zmatek. Také proto by podniky měly vedle technologií investovat více i do lidí, kteří umějí řešit nestandardní situace a kultivovat vztahy. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG založené na průzkumu mezi 370 českými firmami s milionovými i miliardovými obraty.

Za více než 30 let, co se pohybuji v oblasti péče o zaměstnance, pracovní motivace a firemní kultury, jsem zažil ledacos. Ale trend posledních let je naprosto bezprecedentní. Ve snaze přilákat a udržet lidi jsme udělali obrovský krok směrem k extrémní individualizaci.

Peníze měly být nejjistější cestou k dobrému životu. Když však vědci porovnali odpovědi lidí z různých částí světa, do čela se dostaly země, které v žebříčcích bohatství obvykle nevedou. Rozhodlo deset docela jiných otázek, než byste čekali.

Čeština je náš mateřský jazyk. Ale všichni víme, že stačí přejet o padesát nebo sto kilometrů dál od našeho domova a mluví se tam trochu jinak. Je to zábavné a je to krásné.

Téměř nikdo z nás už v dospělosti nepíše stejně jako ve škole a není na tom nic divného. Rukopis se během let přirozeně mění, ale vědci nyní zkoumají, zda některé změny nesouvisí také s tím, jak funguje náš mozek.

Jak dech, tón hlasu a vteřina ticha ovlivňují psychiku nemocného člověka? Pohled z praxe o tom, proč slova tvoří jen zlomek komunikace a jak se naučit umění obyčejného naslouchání.

Ženy chtějí často o mužích vědět co nejvíc, pokud možno hned, a také jim všechno říct. Běžně se jim tak stává, že vypustí z úst něco, co je naprosto nevhodné, ačkoli jim se tvrzení či otázka v tu chvíli zdají nevinné. Muže nechtěně urazí, nemile překvapí či odradí. Některé dotazy a prohlášení jsou na hraně, jiné těžce za ní.

Nejdřív někdo napíše, že se mají Ukrajinci vyhnat. Potom to řekne ženě ve vlaku. A nakonec si někdo dovolí i ránu. Nenávistné diskuze nejsou neškodná žumpa pod článkem, ale zkouška toho, co společnost ještě snese.

Umíte se upřímně omluvit? Mnoho lidí při omlouvání dělá zásadní chybu – a obvykle si to uvědomí až ve chvíli, kdy takovou omluvu sami vyslechnou. Dvě obyčejná slovíčka totiž dokážou zbořit i tu nejupřímnější snahu napravit vztah.

Střet dvou po sobě jdoucích generací je v mnohém a mnohdy nepříjemný. V něčem je ale také obohacující. Například v debatě nad tím, zda s malými dětmi trávit desítky minut při uspávání, nebo je nechat usnout bez naší přítomnosti.

Běžná konverzace na Moravě občas připomíná cizí jazyk. Lokální nářečí se liší natolik, že dorozumění mimo domovský region občas bývá složitým úkolem.

Nebezpečí cítí na kilometry daleko. Například to, že se blíží zemětřesení, sloni rozpoznají s obrovským předstihem. Odhalí také hukot vody ve vzdáleném říčním korytu nebo že vzduch proudí jinak. A nejenom to. Na dálku se dokonce i dorozumívají. Slyší totiž něco, co lidé ne: nízkofrekvenční zvuky a vibrace pod svýma nohama. Vědci nyní přišli na to, jak to dělají.

Velryby obrovské používají ke komunikaci systém připomínající lidskou řeč. Vědci objevili, že zvuky vydávané těmito obřími savci obsahují struktury srovnatelné se samohláskami a tónovými variacemi známými z lidských jazyků. Výzkum Project CETI odhaluje fascinující paralely mezi dvěma vzdálenými formami inteligence.

Displeje našich smartphonů sice pohánějí miliardy tranzistorů a pokročilá umělá inteligence, samotné rozložení klávesnice se však stále striktně drží nouzového řešení pro staré psací stroje.

Co má osm nohou, vyleze ze sklenice a nepřestává fascinovat? Na tento jazykový problém nevypustíme Krakena, ale Janu.

Milion hodin „sloní řeči“ už vědci nahráli v Dzanga-Sangha ve střední Africe a zjistili, že sloni spolu komunikují pomocí nízkofrekvenčních zvuků, které se nám jeví jako jemné vibrace. A – podobně jako třeba u delfínů – je jejich úroveň komunikace mimořádně vysoká.

Myslela jsem si, že můj syn jen prochází náročným obdobím dospívání. Místo běžné puberty jsem ale sledovala, jak přebírá názory z internetu, které ho mění k nepoznání. Nejvíc mě bolí, že chlapec, kterého jsem vychovala k úctě a respektu, si dnes přestává vážit i mě.

Možná jste na internetu narazili na slova jako seggs, unalive nebo corn. Na první pohled působí jako nepochopitelný slang. Ve skutečnosti jde ale o fenomén označovaný jako algospeak.

Mladí lidé jsou často terčem kritiky starších generací nejen za svůj způsob mluvy, ale i za používání zdánlivě nesrozumitelných zkratek v online komunikaci. Zprávy se však zkracovaly už na začátku milénia – a to způsobem, který zase nemusí chápat dnešní mladí. Podle lingvisty Karla Olivy může souviset fenomén zkratek se vzestupem jakéhosi „hybridního modelu komunikace“, aktuálním trendem je pak angličtina.

Z výsledků studie, prezentované na konferenci Federace evropských neurovědeckých společností v Barceloně, plyne, že lidé, kteří mluví více než jedním jazykem mají mladší mozky než ti, kteří hovoří jen jedním jazykem, přičemž čím více jazyků ovládáte, tím lépe pro váš mozek!

Kritizovat umíme zpravidla dříve než uklízet vlastní pokoj. Cizí chyby vidíme ostře, své přes měkký filtr. Zralost však nezačíná správným soudem nad druhými, ale odvahou unést pravdu o sobě.

Komunikace rozhodně není silnou stránkou dnešních dětí. Jde o chudost a plochost, děti používají krátké holé věty, neznají tzv. oficiální mluvu, synonyma jim jsou vzdálená a neznámá, nejsou schopny vyjádřit podstatu atd. Natož používat argumenty…

Digitální a informační agentura spouští novou doménu datovka.gov.cz, na kterou se postupně přesunou všechny datové schránky. Tento krok je součástí vládní strategie sjednocení státní komunikace pod doménu gov.cz.

Kamarádi znamenají pro děti a dospívající celý svět, ale i v tom nejlepším přátelství občas dojde na hádky. Ve čtvrtém dílu seriálu ábíčka a Linky bezpečí o duševním zdraví zjistíte, jak si nastavit zdravé hranice, jak zvládnout řešení konfliktů s chladnou hlavou a jaký je vlastně rozdíl mezi odpuštěním a usmířením.

Evropský romský institut pro umění a kulturu (ERIAC) ve spolupráci s Microsoftem spouští iniciativu AMARI ČHIB, což v romštině znamená Náš jazyk. Projekt má posílit dostupnost romštiny v digitálních technologiích a systémech umělé inteligence.

Nedílnou součástí internetové komunikace jsou emoji, které slouží k vyjádření emocí a k doplnění významu sdělení. V současnosti existují stovky smajlíků a další stále přibývají. Zorientovat se v nich nemusí být jednoduché, proto vám přinášíme přehled těch nejpoužívanějších spolu s jejich významem.

Když mi bylo asi patnáct let, viděl jsem poprvé mobilní telefon. Byl velký, těžký a měl vysouvací anténu – Motorola. Dodnes si pamatuji, co mě tehdy napadlo: K čemu něco takového vůbec člověk potřebuje? Pokud se chtěl člověk s někým sejít, jednoduše se domluvili. A pak na sebe na domluveném místě počkali. Telefonní budky přece fungovaly také. Nikdo neměl pocit, že musí být neustále dostupný. Dnes už ten svět působí téměř neuvěřitelně vzdáleně.

Transparentnost je v partnerství (i přátelství) zásadní. Odvíjí se od ní důvěra a stabilita. Bez pravdy vlastně ani nemají vztahy moc smysl, jenže ne vždy je na místě brutální upřímnost. Takový koncept zní sice dobře, ale někdy může být i proti vztahům samotným. Kdy by pravda v nejsyrovější podobě mohla ublížit?

Jejich řeč mate lingvisty, jejich kultura přežila kolonizaci i moderní dobu. Seri, malý národ z pobřeží Mexika, dodnes uchovává jedno z nejpozoruhodnějších dědictví amerického kontinentu.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal tvrdé hodnocení investiční politiky státu za léta 2020 až 2025. Rozhodování o veřejných investicích je roztříštěné a neefektivní – cena kilometru dálnice vzrostla za čtyři roky o 84 procent, přesto zůstává třetina silnic první třídy v nevyhovujícím nebo havarijním stavu.

Když se řekne vysoká inteligence, mnoho lidí si představí člověka, který má pohotovou odpověď na každou otázku a oslňuje okolí znalostmi.

Hádky v partnerských vztazích nemusí být strašákem, který vede k rozchodu. Problémem většinou nebývá samotná frekvence konfliktů, ale spíše chybějící nástroje k jejich zdravému zvládnutí. Pokud dvojice dokážou správně komunikovat, mohou i napjaté situace proměnit v příležitost k posílení vzájemného pouta a vytvoření bezpečnějšího prostředí.

Jsou technologie, které zestárnou tak rychle, že po pár letech vypadají jako omyl z jiné doby. Diskety, vyzváněcí melodie za třicet korun, WAPové portály, MMS s fotkou velikosti poštovní známky. SMS měla být dávno mezi nimi. Jenže tahle krátká zpráva, kterou jsme si kdysi mazali z paměti telefonu po desítkách, pořád nezmizela. Krásná není, ale praktická ano.

Od srpna nastupuje na pozici ředitele divize pro firemní zákazníky T-Mobile nový manažer. Michal Müller (na fotce vpravo) od 17. srpna vystřídá Petera Laca (vlevo), který pozici zastává přechodně ve federální roli po dobu 10 měsíců.

Nikde není napsáno, že každý musí onemocnět demencí, ale máte-li ji v genech, je dobré zbystřit. Mozek lidí, kteří ovládají několik jazyků, je prý flexibilnější a demenci lépe odolává. Ale kolik je dost a kolik se nám jich do mozku vejde? A proč je dobré se během studia jazyků inspirovat u kojenců?

Každý to zná.

Taková nevinná slova, která ale dokáží nevidomé pěkně potrápit a naštvat. V běžné komunikaci často vznikají drobnosti, které nevidomému člověku zásadně komplikují orientaci i samostatnost. V jakém smyslu?

Vztah se nerozpadá vždy ve chvíli, kdy na sebe křičíte přes celý obývák. Někdy se rozpadá tiše, bez jediné dramatické scény i ostrých slov.

Být narcistickým zdrojem neznamená být milován. Znamená to být využíván jako nástroj pro regulaci partnerova ega, tak dlouho, dokud člověk nepřijde o rozum.

Dneškem mizí z Instagramu jedna z nejvíce probíraných funkcí posledních let. Společnost Meta globálně vypíná koncové šifrování zpráv. Tedy systém, který zaručoval, že si vaše chaty přečtete jen vy a druhá strana. Jde o velkou otočku, protože Mark Zuckerberg ještě nedávno tvrdil, že právě soukromí a šifrování jsou budoucností sociálních sítí. Dnes jeho firma obrací kormidlo a vrací Instagram k zastaralému systému, kde má nad zprávami kontrolu.

Člověku to dneska nedá, aby se nezamyslel nad tím obrovským paradoxem naší doby. Žijeme ve světě, kde jsme všichni neustále online.

Když papoušek poprvé řekne nějaké slovo, působí to skoro magicky. Jako by rozuměl, jako by mluvil s námi. Ve skutečnosti se ale v jeho mozku odehrává mnohem složitější proces než obyčejné napodobování a vědci dodnes zkoumají, proč právě papoušci dokážou něco, co je v říši zvířat tak vzácné.

Konflikty v týmech, ve vedení lidí i v osobních vztazích často na první pohled působí jako střet názorů. Jiný úhel pohledu.

Představte si vztah, ve kterém neexistují žárlivé scény, ani strach, že partner odejde, protože se zakoukal jinde. Utopie? Ale kdeže. Jsou lidé, pro které jde o normalitu. Říkají si eticky nemonogamní a jejich přístup k lásce bourá staletá tabu.

Bliká vám tři tečky a po půl minutě zhasnou. Nebo naopak, sotva zmáčknete „odeslat“, už máte odpověď. Za rychlostí, kterou někdo píše zpátky, se skrývá víc, než byste čekali.

Co nám pomůže, když je nám nejhůř? Skoro vždy funguje obyčejné lidské objetí! Je v tom nějaké kouzlo? Jen fyzika a chemie! Pokud potřebujme obejmout, většinou vyhledáme někoho blízkého. Ať už jde o objeti partnerské, rodičovské či přátelské, udělá se nám lépe!

V Poslanecké sněmovně se sešli experti z veřejné správy, zdravotnictví i technologických firem, aby diskutovali o roli 5G sítí ve zdravotnictví a IZS. Debata ukázala, jak může moderní konektivita zlepšit péči o pacienty i koordinaci zásahů v krizových situacích.

Ozýváte se první, udržujete kontakt a připomínáte se. Z druhé strany ale přichází jen ticho. Co se stane, když jednou přestanete? Někteří lidé z vašeho života prostě zmizí, aniž by přišlo vysvětlení.

Hádky jsou běžné, ale jedna zásadní chyba je dokáže změnit v katastrofu. Zjistěte, proč lidé přestávají naslouchat a jak konflikty zvládnout bez křiku a zbytečných emocí.

Čeští studenti vytvořili chytrého asistenta, který zjednodušuje úřední komunikaci. Města díky němu šetří čas i peníze.

Lidé se často obávají nudných konverzací. Jsou ale takové konverzace skutečně nudné?

Modré fajfky svítí, zpráva je „přečtena“ a hodiny tikají. Mlčení druhé strany v nás přitom skoro vždy spustí stejnou kaskádu domněnek. Psychologové ale tvrdí něco úplně jiného.

Má muž právo říct ženě, že se mu nelíbí, když nosí make-up, nebo už jde o manipulaci? Společně s mentorkou Lenkou Procházkou a odbornicí na rovnoprávnost Lucií Zelinkovou jsme se zaměřily na to, kde končí osobní vkus a začíná kontrola. A také na to, jak si nastavit zdravé hranice ve vztahu.

Existuje jedna nepříjemná, znepokojivá a v jistém smyslu nepohodlná pravda, kterou nás historie učí znovu a znovu, generaci za generací, a my ji přesto stále s pozoruhodnou tvrdohlavostí zapomínáme, ignorujeme, nebo si ji odmítáme přiznat.