Manufaktura

Ještě před několika lety sami přes den vyráběli čokoládu, o víkendech ji prodávali na trzích a po večerech objížděli malé obchody. Dnes čokoládovna Janek společně s pražírnou Coffeespot zaměstnává desítky lidí a dosahuje obratu přes 300 milionů korun. Přesto její spolumajitel Václav Durďák tvrdí, že cílem firmy není stát se továrnou, ale zachovat poctivou řemeslnou výrobu. V pořadu Big Deal na platformě FocusOn popsal, jak firma zvládla prudký růst, proč odmítá plnou automatizaci i kdy mohou zákazníci čekat levnější čokoládu.Před čtyřmi lety byla čokoládovna Janek vnímána především jako rychle rostoucí startup. Tři zakladatelé: Václav Durďák, jeho manželka a jejich společný společník – fungovali především jako řemeslníci. Od pondělí do pátku vyráběli čokoládu, o víkendech ji prodávali na trzích a po večerech objížděli malé obchody, aby své výrobky dostali k zákazníkům. Firma tehdy rostla o stovky procent ročně. Růst zvládala především díky tomu, že podle Durďáka všichni jednoduše „zabrali“. S přibývajícími zaměstnanci však bylo stále zřejmější, že dosavadní způsob řízení nebude dlouhodobě fungovat.Zásadní změna přišla přibližně před dvěma lety. Zakladatelé si uvědomili, že už se nemohou společně rozhodovat o každém detailu a že firma potřebuje jasně rozdělené kompetence. Manželka Václava Durďáka převzala personalistiku a finance, jejich společník odpovídá za balení a samotný Durďák se soustředí na strategický rozvoj a směřování společnosti.Dnes čokoládovna Janek společně s pražírnou Coffeespot zaměstnávají desítky lidí. „V loňském roce jsme se za obě společnosti dohromady dostali na tržby přes 300 milionů korun bez DPH. Letos si myslíme, že lehce povyskočíme, ale bude to spíše v rámci jednotek procent, případně nižších desítek,“ říká Václav Durďák.Síla manufaktury. Robot nenahradí lidské rucePřestože firma dosahuje obratu stovek milionů korun, nechce se proměnit v automatizovanou továrnu. Přibližně 98 procent všech výrobků je stále baleno ručně a zhruba 95 procent samotné výroby tvoří ruční práce. Stroje slouží pouze k jednotlivým opakujícím se úkonům, například při temperování čokolády. Samotnou výrobu ale stále obstarávají lidé.V čokoládovně dnes pracuje přibližně 60 kmenových zaměstnanců, které v předvánoční sezóně doplňují desítky brigádníků. Coffeespot zaměstnává dalších zhruba 25 stálých pracovníků. Ve výrobě se přitom během směny pohybuje přibližně 15 až 20 lidí, což je podle Durďáka ideální velikost týmu pro zachování kvality.„Naším cílem není mít výrobní linku, kde na začátku nasypete suroviny a na konci vyjede hotový výrobek. Člověk si u nás kupuje přidanou hodnotu v tom, že výrobek není unifikovaný. Každý kus může trochu jinak vypadat i chutnat, protože je to řemeslný výrobek,“ říká Václav Durďák.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké logistické a provozní výhody přineslo sestěhování čokoládovny Janek a pražírny Coffeespot do nové výrobní haly?Jak se podniká s vlastní manželkou a proč podle Václava Durďáka ani po třinácti letech nepřišla „ponorka“?Jak je rozdělený prodej firmy mezi maloobchodní zákazníky, stálé obchodní partnery a jednorázové firemní zakázky?Proč je podle Václava Durďáka cenotvorba kávy složitější než u čokolády a jak ceny ovlivňují komoditní burzy?Proč nejsou pro čokoládovnu nejdůležitější samotné Vánoce a která období roku přinášejí nejvíce zakázek?

Vánoční cukroví (od slova cukr) má nedlouhou historii. Až ve druhé polovině 18. století se totiž jedna odrůda řepy začala zušlechťovat a pěstovat pro cukr. První manufaktura na výrobu cukru byla u nás otevřená v bývalém klášteře na Zbraslavi roku 1787 a první průmyslový cukrovar dokonce až v roce 1829 u Dačic.