Mozek

Rozmanité lidské charaktery nelze dělit do dvou škatulek. Většina z nás ale celkem jasně ví, zda je ve vztahu k okolnímu světu introvert, či extrovert.

Střední věk rozhodně neznamená, že vaše kognitivní schopnosti musí začít uvadat a zpomalovat. Náš mozek se dokáže neustále přetvářet, posilovat a růst. Stačí jen vědět, jak ho správně stimulovat. Jak si můžete celkem snadno udržet hlavu ve špičkové kondici a využít úžasný potenciál vlastní nervové soustavy?

Vysoký krevní tlak, odborně hypertenze, patří mezi nejčastější civilizační onemocnění současnosti. A jeho nebezpečí spočívá hlavně v tom, že bývá dlouho bez příznaků, nebolí a nijak výrazně nás neomezuje. Přitom si ale v tichosti poškozuje cévy, srdce, ledviny, mozek i další orgány.

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Analýzy z Univerzity Friedricha Schillera odhalily, že poslech neustálých stížností vyvolává v mozku hlubokou obrannou reakci. Tento stav vyčerpává energetické zásoby těla a tlumí kreativní myšlení.

Každý člověk chce být nějakým způsobem jedinečný. Už malé děti touží slyšet, že jsou zvláštní, talentované nebo jinak výjimečné.

Sednout si, nic nedělat, nevzít do ruky telefon a jen několik minut existovat bez stimulace. Zní to jednoduše. Přesto právě „do nothing challenge“ ukazuje, jak moc si moderní člověk odvykl být chvíli sám se svými myšlenkami.

V našem mozku každou vteřinu proudí miliardy signálů, spoje mezi neurony se proměňují a vzruchy se přelévají sem a tam – na první pohled to působí jako naprostý chaos. Jak je možné, že z něj vzniká myšlení, kreativita i samotné vědomí?

Ve vašich střevech žijí biliony bakterií, hub a virů, kterým souhrnně říkáme mikrobiom. Tato mikroskopická komunita váží až dva kilogramy a hraje v našem těle roli samostatného orgánu. Mikrobiom pomáhá trávit potravu, vyrábí důležité vitaminy (např. K a B12) a tvoří až 80 % našeho imunitního systému. Pokud je tato rovnováha narušena, trpí nejen naše břicho, ale celý organismus.

Stejně jako naše fyzická schránka i mozek potřebuje trénink. Snažte se ho potrápit co nejčastěji, protože postupem let klesá jeho schopnost pamatovat si. Stačí pár šikovných cviků denně a ztrátu paměti můžete úspěšně oddálit.

I krátká práce s umělou inteligencí znatelně oslabuje schopnost řešit problémy. Největší propad výkonnosti vykazují lidé, kteří po chatbotovi chtějí hotová řešení. Ztráta schopnosti uvažovat se projevuje v matematice i při čtenářských úlohách.

Mnoho lidí žije v domnění, že demence jako taková začíná problémy s pamětí. Tak tomu ale není. Počáteční příznaky demence mohou být nenápadné a snadno se zaměňují s únavou, stresem nebo přirozeným stárnutím. Znát všechny příznaky s tímto onemocněním spojené vám může pomoci k snazší diagnostice.

Dokud jste přes den v jednom kole, máte kolem sebe lidi, pořád se něco děje, myslíte jen na to, co je právě teď potřeba a jste v dobrém rozmaru. Jakmile se ale vydáte na cestu z práce, zůstanete doma sami, všechno ztichne, sedíte na pohovce, uklízíte nebo se snažíte usnout, je to tady. Nezastavitelný kolotoč myšlenek vám obsadí hlavu. Nálada upadá, nezaberete. Proč přemítáte a co s tím?

Co přesně se děje v hlavě vašeho dítěte, když mu večer čtete? Odborníci přišli na to, že obyčejných pár minut s knížkou dělá s kognitivními schopnostmi doslova neuvěřitelné divy.

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.

Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí a invalidity u nás. K mrtvici dochází buď ucpáním tepny sraženinou (ischemická), nebo prasknutím cévy a krvácením do mozku (hemoragická). V obou případech začnou mozkové buňky kvůli nedostatku kyslíku během několika minut odumírat. Rychlost, s jakou je pacientovi poskytnuta odborná pomoc, přímo určuje míru následného postižení.

Lidský organismus potřebuje stopové množství různých minerálů pro správné fungování. Jedním z nich je také měď, která se podílí na řadě důležitých procesů v těle. Pokud však dojde k poruše jejího metabolismu, může se měď začít nebezpečně ukládat v orgánech a způsobovat vážné zdravotní komplikace. Právě takovým onemocněním je Wilsonova choroba, vzácná dědičná porucha metabolismu […] Příspěvek Tiché hromadění mědi v těle: Wilsonova choroba a přírodní podpora organismu pochází z Bylinkopedie.cz

Máme pro vás připravený kvíz, který nebude vůbec jednoduchý. Pořádně totiž otestuje vaše všeobecné znalosti.

Máte sice tisíc přátel na Facebooku a váš LinkedIn přetéká kontakty, ale máte někoho, komu byste bez váhání zavolali ve dvě ráno, když se vám hroutí svět? Nové studie varují, že sociální izolace má na naše srdce a mozek devastující dopad. Není to jen o pocitech, ale je to o chemii, hormonech a evoluci, která.

Někdo se ráno probudí a vybavuje si až bizarně podrobný příběh ze spaní. Jiný si vybaví leda mlhu. Psychologové už vědí, co tyhle dva tábory dělí a překvapivě to není o inteligenci.

Virtuální realita (VR) může být natolik vtahující, že můžeme získat pocit druhého života v alternativní realitě. Vědce zajímalo, jak na takový zážitek reaguje mozek. Nechali proto dobrovolníkům ve VR hře narůst místo paží křídla a pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) sledovali jejich mozkovou aktivitu.

Moderní technologie mění způsob, jakým funguje naše pozornost, paměť i psychika. Neurověda dnes ukazuje, že digitální svět může mozek zároveň posilovat i přetěžovat, a to podle toho, jak ho používáme.

Myslíte si, že dehydrataci poznáte podle sucha v ústech? Omyl. Váš nejdůležitější orgán už dávno bije na poplach. Nová data ukazují, jak málo stačí k tomu, aby se vaše mozková tkáň doslova scvrkla.

Máš pocit, že se čas zbláznil? Roky lítaj jak splašený, zatímco v dětství léto trvalo věčnost. Není to magie, je to biologie tvýho unavenýho mozku. Tady je návod, jak ten sešup aspoň trochu přibrzdit.

Stojíte ve sprše a najednou víte, jak vyřešit problém, se kterým se trápíte už týden. Znáte to? Osobně jsem si dlouho myslela, že to je pouhá náhoda. Věda ale odhalila tajemství takzvané sítě výchozího režimu.

Bolesti hlavy, brnění, tlak za očima nebo motání světa?. Úzkost a chronický stres dokážou vytvářet příznaky, které působí až děsivě reálně. Mozek přitom umí tělo „přepnout“ do režimu, který velmi snadno připomíná vážnou nemoc.

Dny plné křiku a vyčerpání známe všechny. Než si zase začnete vyčítat, že jste špatná máma, přečtěte si toto. Příčina chlapeckého vzdoru leží tam, kde byste ji rozhodně nehledala.

Vědecké výzkumy vyvracejí mýtus o existenci fotografické paměti. Mozek nepřehrává minulé události, ale pokaždé je znovu rekonstruuje. Schopnost zapomínat není chyba, ale nezbytná obrana naší psychiky.

Žijeme život, na který není náš mozek připravený. Hypotéka, práce, nemocné děti a nekonečný multitasking nám ničí mozek. Neurovědci varují, že chronický stres nejen zasahuje psychiku, ale může mozek fyzicky zmenšovat a zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby.

Pokud jde o mozek, existují podle informací BBC způsoby, jak lze zlepšovat jeho funkčnost, chránit jej před chorobami a zpomalit tak jeho stárnutí. A není přitom třeba ani radikálně měnit svůj každodenní život, stačí malé, postupné změny v oblasti fyzické, sociální a duševní.

Jaro ve své druhé polovině už má tu správnou sílu a dokáže vlít člověku krev do žil. Najednou chceme žít víc, odvážněji, měnit práci i vztahy. Není to náhoda, mozek po „útlumové“ zimě přepnul do režimu růstu a expanze. Ale pozor: Ne každý jarní impuls si zaslouží revoluci.

Bojíte se, že s přibývajícím věkem přijdete o svou bystrost? Mozek se nám postupně doslova zmenšuje. Vědci však našli látku, která působí jako ochranný štít a udržuje naši mysl v plné kondici.

Studie výzkumníků z Harvardu přinesla překvapivé zjištění. Odhalila konkrétní dávku kofeinu, která může souviset s ochranou mozkových funkcí.

Myšlenky poletují z místa na místo a zapomínáte běžná slova. Není to ale věkem. Váš hipokampus se dusí pod náporem neustálých zvukových vjemů. Co se s našimi buňkami stane, když jim v dnešní hlučné době dopřejeme obyčejný klid?

Ruka, která sama zavírá dveře, bere předměty nebo rozepíná košili?. Syndrom cizí ruky patří mezi nejpodivnější neurologické poruchy vůbec.. Přesto nejde o psychickou nemoc ani fikci – za zvláštním chováním končetiny stojí narušená komunikace v mozku..

Zapomeňte na radu, že jedna sklenka denně je pro vaše zdraví bezpečná. Detailní analýza tisíců mozků odhalila skrytou daň, kterou platíme za každý další drink. Výsledky překvapily i samotné neurovědce.

Jíte zdravě, počítáte kalorie, cvičíte. Přesto nehubnete, nebo v horším případě vám kila ještě přibývají. Řešením ale nemusí být ještě tvrdší dieta. Problémy s váhou totiž výrazně zhoršuje nedostatek spánku.

Toto jsou podle vědců tři jednoduché věci, které ti mohou pomoci zpomalit stárnutí mozku.

Někdy má snaha zlepšit své zdraví podobu velkých předsevzetí. Chodit do posilovny každý den, vyházet nezdravé jídlo, vynechat cukr. Dramatické změny životního stylu ale bývá těžké dlouhodobě udržet. Pro většinu lidí je tak snesitelnější zavádět zdravější návyky postupně, po menších krocích. Vhodným příkladem je zařadit každodenní dvacetiminutovou procházku.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Co je vlastně ticho? Pro někoho je zdrojem neklidu, pro jiného úlevou. Podívejme se, co v nás ticho otevírá a jak nám mohou pomoci jednoduchá terapeutická cvičení.

Přiznejme si to. Ze stárnutí má většina z nás docela strach. Hned se vybaví výpadky paměti, tělo, které přestává poslouchat, a svět, který se postupně smršťuje na pár místností. Jenže tyhle ponuré obrazy možná vůbec neodpovídají realitě. Odborníci totiž přišli s něčím, čemu se říká křivka štěstí, a ta nabízí celkem povzbudivý pohled. Spokojenost v životě totiž neklesá plynule dolů, ale opisuje tvar písmene U.

Dnešní dietní doba vyhlásila sacharidům válku. Jenže bez nich mozek stávkuje a nálada padá ke dnu. Jak si energii dopřát bez výčitek a nepříjemnosti v podobě nafouklého břicha?

Zapomínáte klíče a uprostřed věty nevíte, co jste vlastně chtěla říct? Nejste blázen. Vědci odhalili naprosto fascinující změnu, kterou prochází náš mozek během těhotenství. Co se s ním děje!

Myslíte si, že za obyčejné zakopnutí může jen nepozornost nebo špatné obutí? Rozsáhlá studie na milionech lidí odhalila skutečnou pravdu. Vaše tělo možná právě vyslalo signál, který nesmíte ignorovat.

Hokej vnímá většina z nás jako „hru tvrdých chlapů“, k čemuž svádí i srovnání s fotbalem. Tvrdost populárního sportu s sebou ale nese i značná zdravotní úskalí. Bylo zjištěno, že otřesy mozku a další poranění hlavy mají dlouhodobý negativní vliv na fyzickou i psychickou kondici hokejistů. Častěji vedou k depresím, syndromu vyhoření a alkoholismu.

Když dnes slyšíme o umělé inteligenci, většina lidí mluví o tom, jak nám ušetří práci, napíše e-mail nebo vygeneruje hezký obrázek. Ta skutečná revoluce, kterou AI přináší, leží úplně jinde.

Doplňky na podporu mozku se staly miliardovým byznysem. Odborníci ale varují, že hranice mezi skutečnou vědou a marketingem bývá často nejednoznačná.

Nosíme v kapse celý svět, což je bezesporu praktické. Smutným faktem zůstává, že se kvůli chytrým telefonům stáváme obětí takzvané digitální demence. Kam až to může zajít?

Mozek může být biologicky o deset let starší, než napovídá občanka — nebo překvapivě mladší. Rozhodují přitom hlavně každodenní návyky. A pohyb podle vědců má větší vliv než většina doplňků stravy.

Může obraz uklidnit mysl a hudba zmírnit stres? Neuroestetika odhaluje, jak umění působí na mozek, emoce i zdraví – a proč estetické zážitky nejsou jen potěšením, ale i součástí duševní pohody.

Stres má trochu nefér pověst. Nepřítel, kterého je potřeba co nejrychleji odstranit meditací a útěkem na pláž. Jenže stres je jeden z nejstarších obranných mechanismů. Zajímavé je, že už samotné pochopení toho, co se v nás při stresové zátěži děje, přináší úlevu.

Typické ráno: zazvoní budík, vy se s námahou vyhrabete z postele a vaše první kroky směřují přímo ke kávovaru. Tento rituál sice působí jako nezbytný start do nového dne, ale ve skutečnosti si jím spíše škodíte. Důvod je prostý – naše tělo se po probuzení nachází v přirozeném procesu startování a hladina stresového hormonu kortizolu, který nás má udržet v pozoru, je na svém vrcholu. Pokud do tohoto procesu okamžitě zasáhnete kofeinem, tělo si na něj začne vytvářet toleranci. Jak dlouho se tedy vyplatí čekat?

Ráno vstanete a víte, že jste mrtví. Váš mozek vás přesvědčí, že hnijete nebo nemáte orgány. Žádný horor, ale krutá realita Cotardova syndromu. Bizarní porucha, která mění život v peklo.

Stačí si vyprat oblečení, ohřát jídlo v plastové krabičce v mikrovlnce nebo krájet maso na plastovém prkénku a do prostředí se uvolní ohromné množství mikroplastů, které následně vdechneme, sníme nebo vypijeme.

Pohyb zřejmě spouští skrytý mechanismus očisty mozku od odpadních látek, ukázala studie na hlodavcích a počítačových simulacích.

Pískání, hučení nebo šum v uších nemusí vždy znamenat poškozený sluch. Na vzniku tinnitu se může podílet stres, krční páteř i přetížený mozek. Moderní výzkumy ukazují, že část problému může vznikat přímo v mozku.

Stačí krátký závan čerstvě posečené trávy, aviváže, staré chalupy nebo třeba bábovky z trouby a člověk se během vteřiny vrátí o desítky let zpět. Najednou si vybaví prázdniny u babičky, školní chodbu nebo dávno zapomenuté okamžiky z dětství.

Když se řekne deprese, většina lidí si představí zejména smutek či pocity zoufalství, které je nutné odstranit. Jenže podle studie nedávno publikované v prestižní JAMA Network Open bychom se měli stejně tak soustředit na neschopnost znovu prožívat radost, motivaci a potěšení. V psychologii se tomu říká anhedonie a postihuje až 90 % lidí s těžkou depresí.