Mozek

Izraelští vědci představili nový přístup k léčbě schizofrenie. Ten by mohl pomoci pacientům, kteří nereagují na běžnou terapii. Tým z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a Rambamova kampusu zdravotní péče publikoval výsledky svého výzkumu v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Nejnovější výzkum spojuje užívání cannabis s větším objemem mozku a lepší kognitivní funkcí v dospělosti.

Nejslavnější obrazy světa i loga nadnárodních společností máme s trochou nadsázky vypálená v sítnici. Viděli jsme je už nespočetněkrát. Provázejí nás při nákupech, svítí na displejích telefonů nebo na nás vykukují z populárních filmů. Ale ruku na srdce: dokážeme si je vybavit správně i se všemi detaily?

V dřívějších dobách byli i odborníci k pravidelné konzumaci vajec poněkud skeptičtí, protože se mělo za to, že zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Dnešní vědecké studie naopak potvrzují, že vejce patří mezi potraviny, které v určitém množství prospívají našemu zdraví. Jaká je správná míra konzumace vajec, vám poradíme v tomto článku.

Zívání má nečekaný a neobvyklý vliv na proudění mozkomišního moku (CSF), zjistili vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu v Austrálii. Pozorování může vést k pochopení toho, proč se u lidí a mnoha dalších druhů zívání vyvinulo.

Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany.

Glioblastom patří k nejzávažnějším diagnózám, se kterou v posledních letech bojuje také řada známých osobností u nás i ve světě. Co ale dělá tento nádor tak nebezpečným a proč si s ním medicína zatím nedokáže poradit?

Jdete po ulici a máte pocit, že se na vás všichni dívají. Nastoupíte do autobusu a cítíte spalující pohledy na zátylku. Vezmete si do práce nové oblečení a jako by se na vás všechny oči upíraly. Máte dojem, že stojíte pod reflektorem. Proto tomuto stavu psychologové říkají „efekt reflektoru". Jde o tendenci přeceňovat pozornost od druhých lidí.

Náboženství a tradice ovlivňují po světě to, jak přistupujeme ke smrti. Někteří lidé věří na život po ní, pro jiné je smrt koncem všeho. Ať už patříte do jakéhokoliv tábora, jisté je jedno - nakonec zemřeme všichni. A jaké to je, poodkrývá věda.

Nejde vždy o slabou vůli. Mozek si pamatuje úlevu a ve stresu volí to, co zná. Když místo kritiky zvolíme laskavost, vzniká prostor pro skutečnou změnu.

Když si představíme odpočinek, většina z nás vidí klid, ticho a ideálně gauč. Den bez povinností. Nicnedělání. Jenže mozek vnímá odpočinek trochu jinak než my. Pro něj není každá pauza stejně cenná. Ne všechny formy klidu mají stejnou regenerační sílu. A někdy to, co považujeme za odpočinek, ve skutečnosti skutečným zotavením vůbec není.

Déjà vu je zvláštní stav, kdy se přítomný okamžik jeví jako vzpomínka. Otázkou zůstává, zda jde o iluzi paměti, nebo o hlubší vrstvu vědomí.

Když schopnost plánovat, orientovat se v prostoru nebo poznávat blízké osoby klesne pod kritickou hranici, dopad na každodenní činnosti je fatální.

Říká se, že nespavost ke stáří patří. Něco na tom bude, ale neznamená to, že by staří museli zůstávat většinu noci vzhůru a vstávat ve čtyři ráno. Lze si nějak pomoci?

Paměť ovlivňuje naše každodenní fungování i schopnost učit se a rozhodovat. Než se pustíte do kvízu, stojí za to připomenout si, jak paměť funguje, proč má zásadní význam pro učení i rozhodování a jaké faktory mohou její výkon oslabovat.

Věda už dávno ví, že lidé jsou v odhalování lží překvapivě mizerní. Naše úspěšnost se blíží pouhé náhodě. Co za tím stojí a dá se to změnit?

Téměř pětina lidí s tinnitem musí omezit práci nebo úplně skončit. Neustálý zvuk snižuje soustředění a vede k častějším chybám a únavě. Speciální terapie pomáhá většině pacientů vrátit se k původnímu pracovnímu výkonu.

Zase jiné jméno, jiný obličej, jiná profilovka, ale ten pocit je podezřele stejný. Motýli v břiše se hlásí o slovo rychle, intenzivně a bez varování, jako by přesně věděli, kam míří, i když vy už někde hluboko tušíte, že tenhle příběh jste nečetla poprvé.

Sledujete rozhovor s olympijským vítězem nebo technologickým géniem a v duchu obdivujete celou jeho osobnost. Automaticky předpokládáme, že někdo, kdo dokázal předběhnout všechny soupeře nebo vybudovat miliardovou firmu od nuly, musí být i morálním vzorem a expertem na globální dobro. Jenže pak přijde jeden skandál nebo toxický tweet a my se cítíme podvedeni. Nepodvedla nás ale osoba, ke které jsme vzhlíželi, podvedl nás náš vlastní mozek.

Pamatujete si, jak jste jako děti sbírali Pokémony a o dvacet let se do krve pohádali v partě kamarádů, jaký ocas má Pikachu? Občas jsme přesvědčeni, že něco víme jistě, ale realita je naprosto jiná a my si to neumíme racionálně vysvětlit. Mandelův efekt se naštěstí racionálně vysvětlit dá.

Že se káva a spánek vylučují? Možná se budete divit, ale ve správné míře a při vhodném načasování tvoří neporazitelnou dvojku v boji proti útlumu. Rozlučte se jednou provždy s únavou a ospalostí během dne. Stačí dvacet minut a jedno kafíčko a budete jako rybička.

Náruživé uživatele marihuany by asi nikdo nepodezříval z toho, že by měli lepší paměť nebo by lépe udrželi pozornost než lidé, kteří se jí vyhýbají. Tahle lehká droga opravdu nemá takovou pověst, která by to umožňovala. Přesto ale nová rozsáhlá studie naznačuje úplný opak.

Adaptace na trénink může záviset i na malé oblasti hluboko v mozku. Když vědci zablokovali aktivitu specifických neuronů, cvičící myši se přestaly zlepšovat navzdory pravidelnému tréninku.

Chtěli byste podpořit mozek? Tak před spaním necvičte, raději si čtěte. Když si vezmete knížku do ruky, pro zdraví a psychickou pohodu uděláte to nejlepší, co existuje, a skoro zadarmo. A ještě zvýšíte šanci, že budete žít déle, potvrzeno vědci.

Na první pohled je to jen změť čísel a čar. Na ten druhý možná důkaz, že máte nadprůměrně rychlé myšlení. Internet obletěla série optických iluzí, podle nichž se ten, kdo najde skrytý kód během pár sekund, může považovat za génia. Ale jak moc to máme brát vážně?

Je štědrost vrozená, nebo se dá posílit zvenčí? Nová studie švýcarských vědců ukazuje, že pomocí neinvazivní stimulace konkrétní oblasti mozku lze dočasně zvýšit ochotu jednat velkoryse. Tento objev nejen mění náš pohled na morální rozhodování, ale otevírá i zásadní etické otázky: kam až smíme zajít ve snaze „vylepšit“ lidské chování?

Dříve se mělo za to, že babička patří k plotně a dědeček do dílny. Dnes ale víme, že čas s vnoučaty funguje jako nejlepší elixír pro unavené neurony a přirozený doping pro bystrou a svěží mysl.

Alzheimerova demence není jen medicínský problém jednotlivce. Je to onemocnění s obrovským dopadem na rodiny, pečující, zdravotní i sociální systém, a hlavně na to, jak jako společnost zacházíme se zranitelností, závislostí a stářím.

Akademie věd ČR oznámila program své již tradiční akce Týden mozku. Festival se koná od 9. do 15. března. Vstup na akci je zdarma.

Demence mají mnoho podob. Některé narušují paměť i myšlení, jiné zcela mění osobnost, chování a city. Člověk, kterého jste znali, se může stát někým úplně jiným. Porozumění těmto chorobám otevírá cestu k blízkosti a pochopení, co se s nemocným děje.

Podle americké studie mají některé děti malou, ale významnou výhodu ve škole. Vědecký tým zkoumal kognitivní vývoj více než 1,2 milionu žáků veřejných škol na Floridě, od šesti do patnácti let, a přišli na zajímavý trend. Žáci narození v září, tedy ti, kteří jsou ve svém ročníku nejstarší, mají vyšší průměr známek než děti narozené v srpnu, tedy nejmladší ve třídě.

Třes, husí kůže a pocit chladu. Zimnice ale není selhání organismu, nýbrž promyšlená strategie. Mozek ji spouští záměrně, aby zvýšil teplotu a posílil imunitu. Tím pomáhá tělu vyhrát nad infekcí.

Někteří lidé popisují děsivý zážitek: tváře ostatních se jim najednou jeví jako zdeformované, nepřirozené, „zlé“ nebo přímo démonické. Přitom vědí, že to není realita, a často je to o to horší – mozek jim ukazuje něco, čemu sami nevěří. Tento jev má jméno: prosopometamorfopsie. A i když zní exoticky, jde o reálnou neurologickou poruchu vnímání.

Všeho s mírou, říká se. A platí to i o sledování zločinů a kriminálníků v televizních seriálech.

Každý z nás si o sobě myslí, že umí uvažovat racionálně. Logika je ale schopnost, která se projeví až ve chvíli, kdy musíme hledat vzorce, souvislosti a řešení pod časovým tlakem nebo bez zbytečných emocí. Zvládnete oddělit intuici od skutečného analytického myšlení?

Demence je u starších lidí bohužel stále častějším jevem. Negativně ovlivňuje nejen kvalitu jejich života, ale i lidí v blízkém okolí. Vědci se proto čím dál více zabývají hledáním možností, které by ochránily mozek v pozdějším věku života. Zjistilo se, že k jeho ochraně výrazně přispívá mimo jiné i vitamín D.

Mozek není chráněn jen slavnou hematoencefalickou bariérou. Vědci nyní objevili další, dosud neznámou buněčnou „zeď“ na bázi cévnatkového plexu, která filtruje přístup k mozkomíšnímu moku. Tento zásadní objev může změnit naše chápání neurologických onemocnění, imunitních reakcí i možností léčby.

Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.

Nejlepší nápady přicházejí, když přestaneme myslet. Vhled není jen kognitivní událost – je to fyzický, paměťový a možná i kvantový jev, který mění způsob, jakým rozumíme lidské kreativitě.

Mozek může zůstat aktivní ještě několik minut – a někdy až téměř hodinu – po zástavě srdce. Výzkum týmu Sama Parnii naznačuje, že pacienti v klinické smrti mohou slyšet své okolí, včetně posledních slov lékařů či blízkých.

Jedna probdělá noc a váš mozek zestárne o dva roky? Věda to potvrzuje. Proč dospávání o víkendu nefunguje jako guma na chyby a jaký záchranný plán zabere, když se ráno vzbudíte vyčerpaní.

Tým z National University of Singapore objevil transkripční faktor DMTF1, který dokáže obnovit dělení stárnoucích neurálních kmenových buněk. Objev funguje u myší i lidských buněk a může v budoucnu pomoci hledat nové cesty k regeneraci mozku při stárnutí — zatím ale jde o laboratorní výsledky.

Pravidelné pití kávy nebo čaje snižuje riziko demence až o 18 %. Největší ochranný efekt přináší konzumace 2 až 3 šálků kofeinových nápojů denně. Kofein sám o sobě nestačí a musíte také zdravě jíst a sportovat.

Často slýcháme, že našemu mozku nejvíce škodí pasivita a dlouhé hodiny strávené zíráním do obrazovky. Zapomíná se na to, jak velký vliv má na náš mozek stravování. Mělo by se více mluvit o škodlivosti potravin, protože toho dovedou napáchat hodně, zhorší vaši paměť, způsobí problémy s učením a také častá konzumace nevhodných potravin může zvyšovat riziko demence a propuknutí Alzheimerovy choroby. Proč křížovky nestačí, když vaše spíž hraje proti vám?

„Je to vůně nebo zář, pověz, ty přec pravdu znáš, co je to láska?“ ptal se Petr Novák před čtyřiceti lety v písni Co je to láska. „Je to růže nebo pouhý stín, sám se pravdu asi nedovím,“ pokračoval text. My už to teď díky vědcům víme.

Nezní to moc hezky. Pokles hladiny pohlavních hormonů někdy po padesátce spouští v mozku podobné změny jako obávaná demence. Užívání hormonů v pilulkách to ale zpomalit neumí, zdravý životní styl ano. A je dobré s ním začít co nejdříve.

Možná si říkáte, že stačí dětem pohlídat hodiny strávené s tabletem v ruce a máte vyhráno. Jenže v roce 2026 už digitální svět není jen doplňkem odpolední nudy, je to vzduch, který naše děti dýchají.

Zavřete oči a představte si třeba kočku. Jak vypadá? Jakou má barvu? Chytá myši, nebo třeba sedí na okně? Zadání je jednoduché, ale pro lidi s afantazií znamená neřešitelný úkol.

Nová studie odhalila možné souvislosti mezi užíváním konopí a fungováním mozku.

Představte si, že váš ranní šálek kávy není jen příjemným rituálem po probuzení, ale také tajným spojencem v boji proti stárnutí mozku. Rozsáhlé analýzy naznačují, že pravidelná konzumace kofeinu může snížit riziko vzniku demence až o osmnáct procent. Tento objev, podložený desetiletími sledování stovek tisíc lidí, ukazuje na překvapivě jednoduchou cestu, jak si udržet bystrou paměť a dobrou koncentraci i ve vyšším věku.

Dva až tři šálky kávy denně mohou podle rozsáhlé americké studie souviset s nižším rizikem demence a pomalejším úbytkem paměti.

Hodina denně na TikToku vypadá nevinně, ale pro dětský mozek je to trénink roztěkanosti. Proč algoritmy fungují jako digitální kasino a jak nastavit pravidla dřív, než se ze zábavy stane závislost.

Schopnost soustředění, paměť i učení ovlivňuje řada faktorů. Kromě spánku, pohybu a celkové životosprávy hraje významnou roli také strava. Jak je na tom vaše paměť a postřeh, prověří krátký kvíz.

Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí.

Možná to znáte, vztah funguje, partner je hodný a přesto se znovu a znovu objevuje pocit, že většinu plánování, připomínání, organizace i emoční zátěže ve společném životě nesete právě vy. A někde v pozadí se nenápadně vynoří i myšlenka, zda doma nemáte tak trochu ještě jedno dítě.

Každý, bez ohledu na věk, touží zůstat dlouho aktivní, usměvavý a plný energie. Tento stav však není stálý. Zdroj

Romantické komedie nelžou – láska na první pohled je skutečný fenomén. Není to ale záležitost srdce, nýbrž mozku. Vědci pomocí neurovědy a psychologických výzkumů mapují, jak může přitažlivost vzplanout během několika sekund.

Žijeme déle, ale žijeme lépe? Průměrná délka života se za posledních sto let dramaticky prodloužila díky pokrokům v medicíně i hygieně, jenže s přibývajícími roky přicházejí i nemoci, které dříve lidé prostě nestihli dostat. Právě proto se longevity – tedy téma dlouhověkosti či zdravého stárnutí – stává jedním z nejdynamičtěji rostoucích oborů. A právě proto pořádáme už druhý ročník našeho Longevity Festivalu, který proběhne v úterý 10. března odpoledne na pražském Výstavišti.

Zapomeňte na všechno, co jste kdy slyšeli o židli jako o tichém zabijákovi. Vědecké myšlenky změnily směr - zatímco zadní partie odpočívají, mozek může podávat životní výkony!