Mozek

Občas zapomenete, kam jste položili telefon, jdete do kuchyně a najednou nevíte proč, nebo vám vypadne jméno člověka, kterého znáte roky? Klid. Tohle ještě neznamená, že s vaším mozkem není něco v pořádku. O jeho kondici ale můžeme pečovat stejně jako o tělo. A překvapivě k tomu nepotřebujeme žádné zázraky.

„Koukej mi do očí, když s tebou mluvím.“ Přímý oční kontakt je vnímaný jako absolutní základ slušnosti a respektu. Vyžaduje se ve školách, při seznamování a na pracovních pohovorech jde často o nepsané pravidlo číslo jedna. Pokud pohledem uhnete, okolí si to velmi rychle může vyložit i jako signál neupřímnosti, v horším případě i lži.

Telefonovat a zároveň psát e-mail, poslouchat jednání a zároveň si dělat poznámky… Většina neurovědců po léta tvrdila, že tyto situace jsou pouhou iluzí.

Zapomeňte na osudové jiskry. Když máme mezi sebou „chemii“, netahá za nitky Amor, ale naše mozky. A dá se v tom zlepšovat.

Kontroverze kolem Tary Campu dosud rezonovala především jako otázka vkusu, reklamy a toho, co je ještě únosné ukazovat dětem. Neurolog Ondřej Volný debatu posouvá k tomu, jak dětský mozek zpracovává odměnu, reklamu a vztah k influencerovi.

Pětašedesátiletý mozek v těle pětapadesátníka, nebo naopak čtyřicátník uvnitř zralého muže? Když postavíte vedle sebe dva stejně staré lidi se shodnou váhou, jejich myšlení a paměť mohou obývat diametrálně odlišné světy. O biologickém věku naší hlavy podle nových poznatků nerozhodují roky v kalendáři, ale nepsaný souboj mezi svalovou hmotou a zákeřným tukem skrytým hluboko v břišní dutině.

Přijdete domů po náročném dni a místo úlevy vás přivítá hromada oblečení na židli, nádobí ve dřezu, věci poházené na stole a několik předmětů, které už týdny čekají, až jim najdete jejich místo. Možná si řeknete, že to dnes prostě nebudete řešit. Jenže váš mozek už to řeší.

Vědci z VŠCHT mají první tři počítačové modely slabých míst agresivního nádoru mozku DIPG, jenž postihuje zejména děti. Jde o cíle pro budoucí léčiva, která mají rakovinu zastavit nebo potlačit. Výzkum je unikátní, i protože vznikl na popud pacientského nadačního fondu.

Strach ze ztráty paměti nebo následků cévní mozkové příhody zná nejedna z nás. Nový objev švýcarských vědců ale přináší nečekanou naději. Ukazuje se, že mozek má skrytou armádu buněčných opravářů, kteří dokážou zacelit i vážná poškození.

Klepete na dřevo nebo si rychle vyřknete přání, když vidíte padat hvězdu? Tento známý reflex vychází z jevu, kterému se říká magické myšlení. Pověry nepředstavují hloupý přežitek, ale fascinující obranný mechanismus naší mysli.

Mezinárodní den leváctví připadá na 13. srpna a připomíná desetinu lidí, kteří svět ovládají „z druhé strany“. Leváci jsou evoluční záhada — jejich podíl se drží kolem 10 % už od doby kamenné. Mají jinak propojený mozek, rychleji zpracovávají informace, často excelují ve sportu i kreativních oborech a zároveň denně bojují s nůžkami, otvíráky nebo školními lavicemi.

Nenápadné změny během spánku mohou souviset s genetickou náchylností k Alzheimerově chorobě ještě v době, kdy člověk nemá žádné potíže s pamětí. Naznačuje to závěry expertů Univerzity v Lutychu, o kterých informoval web News-Medical. Spánek není stav, kdy mozek jednoduše vypne.

Chůze není jen způsob, jak spálit kalorie a zlepšit si kondici. Pravidelný pohyb totiž mění prokrvení mozku, podporuje jeho plasticitu a může pomáhat udržovat paměť. Co přesně se při obyčejné chůzi děje a jak to souvisí se zdravím našeho mozku?

Určitě ten pocit dobře znáte. Vzpomenete si na nějakou informaci ne proto, že byste si doslova pamatovali, co jste četli, ale vybaví se vám přesné místo, kde na stránce nebo na mapě ležela. Přesně v tom spočívá fascinující síla naší prostorové a vizuální paměti. A my jsme se rozhodli, že tu vaši dnes pořádně vyzkoušíme.

Pocit moci, příliv dopaminu a prchavá iluze blízkosti. Anglický slang má pro tento moment výraz „spill the tea" neboli v překladu „rozlij čaj". Prostě okamžik, kdy už v sobě neudržíte pikantní nebo tíživé tajemství a všechno to vylijete ven. Proč je pro nás tak těžké nechat si cizí tajemství pro sebe, přestože víme, že tím riskujeme vztahy i vlastní pověst?

Do dvou minut si dokáže zapamatovat balíček dvaapadesáti karet v přesném pořadí. Ale na efektní rekordy Jakub Pok moc času nemá. Raději vede kurzy paměťových technik, které lidé vyhledávají pro jejich praktické využití. Hodí se, když chcete studovat třeba práva, ovládnout cizí jazyk nebo pomoct dětem s učením.

Ačkoliv byla tato krátká paměťová iluze v minulosti přisuzována reinkarnaci, paralelním vesmírům či prorockým snům, moderní neurověda nabízí mnohem střízlivější – a možná ještě zajímavější – vysvětlení. Déjà vu může být vedlejším produktem kontrolních mechanismů, kterými mozek hlídá vlastní paměť.

Máte pocit, že ve vaší hlavě sídlí agresivní a sobecký ještěr, který vás nutí dělat špatné věci a se kterým musíte neustále svádět boj? Omyl. Žádný plazí mozek, který by svévolně vypínal vaše racionální uvažování, neexistuje. Tento mýtus, který v 60. a 70. letech vymyslel neurovědec Paul MacLean a v roce 1977 zpopularizoval astronom Carl Sagan, tvrdí, že se náš mozek vyvíjel v hierarchických vrstvách jako cibule. Údajně máme primitivní plazí základ zaměřený na přežití, nad ním emotivní savčí obal a tomu celému korunuje logická lidská kůra. Moderní genetika ale jasně prokázala, že je to naprostý nesmysl a evoluce takhle lineárně nefunguje.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Šumění moře, horký písek pod nohama, letní pohoda a neomezená svoboda dokážou neuvěřitelné věci. Svádivé okouzlení ale podzimní sychravé dny málokdy přežije. Prázdninové lásky totiž mají svá neveselá specifika.

Policista Lukáš Pěnička vyrazil ve svém volnu do plzeňské posilovny. Místo cvičení ale bojoval o život mladé ženy, která upadla do bezvědomí poté, co jí praskla výduť mozkových cév. Život jí zachránil. O svém zásahu však ve vší skromnosti mlčel.

Někdo si přesně vybaví, co měl na sobě na maturitním plese. Jiný přemýšlí, co vlastně dělal minulý víkend. Pokud občas marně lovíte vzpomínky na události, které by podle všeho měly patřit k těm nezapomenutelným, nemusíte hned propadat panice. Možná váš mozek jen měl zkrátka důležitější práci.

Pro jednoho je žvýkání od vedlejšího stolu jen drobné otravování. Druhého dokáže zvednout od talíře. A jak to dopadne ve chvíli, kdy se u takového zvuku snaží něco pochytit?

Zřejmě se každému z nás někdy stalo, že udělal nějakou věc, a o chvíli později si ji nepamatoval. Právě takový zážitek inspiroval k výzkumu neurologa Hala Blumenfelda. Při plavání nemohl najít své hodinky.

Jev kognitivní disonance nám potenciálně umožňuje sladit realitu s našimi mentálními konstrukty. To ale může paradoxně i vést k tomu, že realitu naopak začneme ignorovat, pokud se nám v hlavě „zabydlely” dříve nesmysly.

Finanční problémy jsou nepříjemné a jsou zdrojem velkého stresu. Nedostatek peněz může vést k vleklým duševním problémům. Desítky let trvající britská...

Nejde jen o věk ani o smůlu – riziko demence ovlivňuje čtrnáct konkrétních, dobře popsaných věcí. Čeští lékaři k tomu dodávají druhou dobrou zprávu: čím dřív se nemoc odhalí, tím víc se dá pro pacienta udělat.

Charakteristické pálení v krku, které cítíte po doušku kvalitního extra panenského olivového oleje, není náhodná vlastnost.

Léky na cukrovku a hubnutí, které v posledních letech získaly obrovskou popularitu, by mohly mít další významný přínos: Ochranu mozku před Alzheimerovou chorobou.

Stalo se vám někdy, že jste s naprostou jistotou odpřisáhli věc ze své minulosti, jen abyste posléze zjistili, že se odehrála úplně jinak, nebo se dokonce nestala vůbec? Vítejte ve světě Mandela efektu, fascinujícího fenoménu, kvůli kterému mohou sdílet přesně tu samou nesprávnou vzpomínku tisíce lidí najednou. Nejde o paralelní vesmíry ani o kolektivní šílenství, ale o docela obyčejný a neuvěřitelně mazaný trik lidského mozku.

Sice chudoba cti netratí, ale mít neustále hluboko do kapsy není nic příjemného. Tým britských vědců pod vedením Praveethy Patalayové z londýnské University College zajímalo, jak se dlouhodobá finanční nouze v produktivním věku promítne do funkcí mozku u seniorů.

Otevřete telefon s úmyslem zkontrolovat jedinou zprávu, ale proberete se až po hodině. V hlavě vám nezůstalo nic než mlhavá stopa po bizarních animacích, absurdních scénkách a chaotických zvucích.

Smích ve chvílích, kdy by člověk čekal slzy, nebo dojetí kvůli banalitě. Nejde o psychickou poruchu, ale o neurologický syndrom, při kterém mohou být emoční projevy neovladatelné a v rozporu s tím, co člověk skutečně cítí.

Únava, podrážděnost, bolest hlavy nebo horší soustředění. Pokud během tropických dnů máte pocit, že vám „nemyslí“, nejde jen o subjektivní dojem. Extrémní horko zatěžuje celý organismus včetně mozku a podle odborníků může ovlivnit naši psychiku, emoce i schopnost správně se rozhodovat. Jak se během vln veder chránit?

Šestiletá čínská dívka zemřela sedm dní poté, co jako první člověk na světě podstoupila experimentální genové úpravy zaměřené přímo na mozek.

Zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Tuhle pětici známe ze školy tak dobře, že o ní téměř nepochybujeme. Jenže náš mozek dostává informace i způsoby, pro které běžně nemáme jméno. Díky nim víme, kde máme ruku, i když ji nevidíme, poznáme, co se děje uvnitř těla, a někdy dokonce přijmeme cizí předmět za jeho součást. Kolik smyslů tedy člověk skutečně má?

Paměť nefunguje jako dokonalý archiv. Některé informace ztrácí, jiné pozměňuje a občas vytvoří i vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo.

Proč jsou sociální sítě tak návykové, jak dopamin ovlivňuje naše chování a lze mozek znovu naučit hlubokému soustředění? Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík vysvětluje, jak digitální doba mění naši psychiku, pozornost i každodenní fungování.

Většina lidí sahá po kávě ve chvíli, kdy roste únava. V těle se mezitím děje něco mnohem specifičtějšího. Během dne se v mozku hromadí adenosin, což je látka, která vytváří tzv. „spánkový tlak“.

Stalo se vám někdy, že jste šli po ulici a najednou všechno kolem začalo vypadat spíš jako kulisy než opravdové město? Jako by někdo v nastavení světa snížil grafické rozlišení nebo vás zavřel za sklo? Nebojte se, váš mozek si jenom vzal neplánovanou pauzu.

Případy pacientů po kalosotomii, tedy přerušení spojení mezi oběma polovinami mozku, ukazují, že každá hemisféra může vnímat a reagovat na svět vlastním způsobem. To otevírá pro mnohé nepříjemnou otázku: je naše vědomí skutečně jednotné?

Hypertenze bývá právem nazývána tichým zabijákem. Dlouhé roky se nemusí projevovat žádnými výraznými potížemi, přesto neustále přetěžuje srdce a poškozuje stěny cév v celém těle. Pokud zůstává nekontrolována, výrazně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody, srdečního selhání nebo poškození ledvin. Znalost vlastních hodnot krevního tlaku je proto jedním z nejjednodušších a zároveň nejdůležitějších kroků k zachování dlouhodobého zdraví.

Lidská paměť není neměnný archiv. Vědci zjišťují, že bolestivé vzpomínky lze během krátkého okamžiku znovu otevřít a oslabit jejich emocionální sílu, aniž by člověk zapomněl, co se mu stalo.

V srpnu jedeme tak trochu napůl plynu. Není na tom nic špatného, protože léto je zkrátka od toho, abychom si co nejvíc odpočinuli od plného pracovního nasazení, převozů dětí z družiny na kroužky a ubíjející večerní rutiny. Pokud ale máte chuť na chvíli zaměstnat mozek něčím jiným než hledáním dalšího místa, kde se můžete v horkých dnech alespoň trochu ochladit, připravili jsme pro vás náš srpnový vědomostní kvíz.

Co kdybychom dokázali vyléčit téměř všechny nemoci spojené se stárnutím? Ani to by k nesmrtelnosti nestačilo. Nová zjištění ukazují, že lidské tělo pomalu a neúprosně zabíjejí drobné mutace DNA. A zatímco játra by dokázala fungovat tisíce let, náš mozek a srdce mají jasné limity, vyplývá z článku v časopise Nature.

Co když za chronickou prokrastinací, ztrácením věcí a vnitřním neklidem stojí ADHD? Někteří dospělí trpí poruchou pozornosti, aniž by o tom věděli! Diagnóza často přichází až po třicítce, kdy běžné strategie přestanou fungovat a mozek prostě nestíhá.

Vytváří vědomí lidský mozek, nebo je vědomí základní součástí reality? Touto otázkou se zabýval americký neurovědec Christof Koch během 15. sympozia...

Ve včelím úlu nikdo nerozdává úkoly, přesto funguje dělba práce téměř dokonale. Němečtí vědci nyní ukázali, že klíčem je aktivita specifických nervových okruhů v mozku řízená jediným genem.

Stres si pravděpodobně spojíte spíše s bušícím srdcem nebo pocením dlaní. Jenže tělo umí reagovat mnoha dalšími způsoby. Překvapivě s ním může souviset i svědění kůže, zažívací potíže, zvonění v uších nebo pocit, že vám mozek přestal fungovat.

Nová studie popsala rozsáhlé buněčné a genetické změny, které se v lidském hipokampu začínají výrazněji projevovat kolem 50 let.

Američan Bob Petrella patří k hrstce lidí na světě, jejichž mimořádná paměť fascinuje. Ať mu řeknete jakékoli datum z jeho života, okamžitě na vás začne chrlit neuvěřitelné detaily.

To, co jsme prožili v létě, v nás zanechává překvapivě silnou stopu. Větší ochota paměti vybavit si dávné vzpomínky má své vysvětlení.

Desítky let trvající výzkum tisíců Britů ukázal, že vleklé finanční potíže v mladším věku mohou urychlovat pokles kognitivních schopností a zhoršovat stav mozku ve stáří.

Dlouhé hodiny strávené sledováním televize mohou mít na mozek výrazně horší dopad, než se dosud předpokládalo. Nová studie naznačuje, že časté sledování TV ve středním věku souvisí se zmenšováním oblastí mozku spojených s pamětí a vyšším rizikem kognitivního úpadku ve stáří. Asi každý jsme někdy od našich rodičů či blízkých slyšeli varování ohledně toho, že nám dlouhodobé sledování televize zničí zrak či přímo mozek. Vědci z University of Southern California však nyní přinášejí důkazy, že na tomto tvrzení může být více pravdy, než by se zdálo. Televize nemusí být jen nevinná zábava Studie publikovaná v odborném časopise Alzheimer’s & Dementia

Zatímco pozornost médií poutá především biotechnologická společnost Neuralink amerického miliardáře Elona Muska, první komerčně schválený mozkový implantát pro klinické využití uvedla Čína. Tamní regulátor letos v březnu odsouhlasil systém NEO jako první rozhraní mozek–počítač svého druhu na světě určené pro běžné použití mimo klinické studie.

Elegantním trikem nanočástice dokázaly na cílové místo dopravit léčivo na bázi mRNA – a v glioblastomu tak výrazně snížily aktivitu mozkového nádoru.