Mozek

Probudíte se, zaklapnete budík a hned otevřete sítě. Zní to nevinně, ale i 15 minut vám může zničit den. Vědci varují před ranní dopaminovou pastí, která likviduje schopnost soustředění. Jak z ní uniknout?

Znáte to. Píchne vás v kříži, spolknete pilulku a naordinujete si odpočinek. Dny plynou, ale úleva nikde. Rentgen i magnetická rezonance tvrdí, že máte páteř v pořádku. Lékaři krčí rameny. Věda ale ukazuje na překvapivého viníka: Co když vás v šachu drží váš vlastní strach a snaha zádům ulevit?

Na první pohled jde o banální a spíše společensky trapný zvyk, který většina lidí vnímá jen jako drobný prohřešek hygieny. Jenže právě takové každodenní návyky se dnes dostávají pod drobnohled vědy. A někdy odhalují překvapivé souvislosti. Jednou z nich je i hypotéza, že by dloubání v nose mohlo mít nepřímý vztah k rozvoji obávané choroby.

Patříte mezi milovníky kávy? Jedná se vedle čaje o nejoblíbenější nápoj, který si lidé vychutnávají plnými doušky po celém světě. Pokud chcete zachovat všechny významné a zdraví prospěšné látky kávy, neměli byste ji dochucovat cukrem ani mlékem. Poradíme vám ovšem jednu ingredienci, kterou si do nápoje bez výčitek můžete přidat, a navíc tím podpoříte své zdraví. Jedná se o kakao.

„Na zdraví“ se většinou připíjí. Člověk by se měl o své zdraví starat, protože je to to nejcennější. A že tělo pracuje na vysoký výkon si uvědomí, až když některé část částečně vypoví svou službu.

Krátké noční probuzení je zcela běžnou součástí spánku. U řady lidí se ale zvrtne v několikahodinovou frustraci jednoduše proto, že mozek začne bdělost vyhodnocovat jako obrovský problém. Odborníci tento mechanismus dobře znají a přesně vědí, proč se velmi často léčí úplně jinak než obyčejnými prášky na spaní.

Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.

V pěti letech spadá 98 % dětí do kategorie kreativních géniů. Po průchodu školou a nástupu do práce z tohoto potenciálu zbývají pouhá 2 %. Co se s lidským mozkem v systému vlastně stane?

Venku svítí slunce, ptáci zpívají, jako by vyhráli v loterii, a vy máte chuť se buď rozplakat, nebo pro jistotu vůbec nevylézat z postele. Ne, nejste divní a nejspíš ani nejste rození pesimisté. Jenže po české zimě jsou vaše zásobárny vitaminu D pravděpodobně prázdnější než peněženka před výplatou. A mozek? Ten bez „déčka“ prostě odmítá.

Všichni víme, že čtení dětem prospívá. Ale co přesně se v tu chvíli děje uvnitř jejich hlaviček? Objevte neuvěřitelnou biologickou sílu svého hlasu, kterou nedokáže napodobit žádná moderní obrazovka.

Nadační fond Nina začal spolupracovat s výzkumným týmem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a podpořil výzkum léčiv na nejzákeřnější rakovinu mozku dětí. Fond přispěl 1,3 milionu korun na vybudování specializované výzkumné jednotky.

Neustále jim nadáváme, že nemají pevnou vůli. Pravda je ale možná i trochu osvobozující. Podívejte se, proč i ten nejchytřejší teenager nemá proti tomuto systému šanci.

Moderní neurověda má jasno: pohyb je nezbytný pro lidskou paměť a proces učení. Přesto škola vyžaduje hodiny strnulého sezení. Jak tento biologický rozpor poškozuje dětskou mysl?

Představte si lék, který je zcela zdarma, nemá žádné negativní vedlejší účinky, je okamžitě dostupný a prokazatelně posiluje imunitu, tlumí bolest a zpomaluje stárnutí mozku. Tento „zázrak“ přitom lidstvo provází od nepaměti. Není to žádná nová molekula z laboratoří farmaceutických gigantů, ale pouhé mechanické vlnění vytvářené našimi hlasivkami – zpěv.

Muži se stejně jako ženy zabývají tím, jak s přibývajícím věkem dobře vypadat a být plní energie. Když budete hledat, v jakém věku dosahují maximální fyzické síly, většinou se dozvíte, že mezi 25 a 30 lety. Jedna z nejnovějších studií říká, že je to 35. Kde je pravda? Platí pro všechny a je to vůbec podstatné?

Všichni tak nějak tušíme, že čtení je nám prospěšné. Vědci ale odhalili obrovskou propast mezi tím, když večer sledujeme zprávy, a když se ponoříme do vymyšleného příběhu. Zjistěte, co přesně chrání váš mozek před kognitivním úpadkem.

Vědci upozorňují, že dlouhodobé užívání konopí může ovlivnit strukturu mozku i mentální schopnosti.

Káva. Jeden z nejoblíbenějších nápojů světa. Po dekády ji lékaři zatracovali, odborníci na výživu kroutili hlavou. Jenže věda dospěla jinam. Dnes víme, že pravidelné pití kávy může chránit srdce, mozek i játra, ale jen v případě, že dodržíte dvě základní pravidla: rozumnou míru a správné načasování.

Velikonoční pondělí v českých domácnostech mívá často velmi podobný scénář. Začíná to euforickým lovem na čokoládová vajíčka, pokračuje „biochemickým raušem“ u hromady rozbalených staniolů a končí nevyhnutelným emocionálním kolapsem kolem druhé hodiny odpoledne. Zkuste to letos udělat jinak.

O mozek je potřeba pečovat. Jedině tak bude fungovat správně. Pomoci v tomto ohledu může například luštění křížovek, sudoku anebo třeba krátké testy paměti. Jak dobře si povedete?

Většina z nás bere smartphone do ruky i více než stokrát denně. Co se ale stane, když ho na týden úplně vypnete? Neurologové zkoumali mozky lidí během digitálního detoxu a zjistili něco naprosto šokujícího.

„Musí se jen víc snažit.“ Kolikrát jste tuto větu o svém dítěti slyšela? A kolikrát jste kvůli ní tajně brečela? Proč je tradiční výchova u ADHD mozků předem prohranou bitvou.

Pamatujete si na hodiny biologie na základce? Učili nás, že mozek je takový ten osamocený ředitel v prosklené kanceláři, který shora posílá příkazy a zbytek těla jen poslušně kmitá. Mozek byl nedotknutelný vládce a střeva? Ta byla vnímána v podstatě jen jako instalatérské potrubí, které má za úkol zpracovat řízek a včas nás poslat na záchod.

Bez ohledu na věk bychom neměli zapomínat na péči o naši paměť a pravidelné procvičování mozku. To může výrazně zlepšit naše kognitivní schopnosti, soustředění a schopnost si pamatovat.

Pro někoho je hudba jen zvukem. Jiní při ní vidí barvy, tvary nebo dokonce cítí dotek. Synestézie patří k nejzajímavějším zvláštnostem lidského vnímání. Není to nemoc, spíše jiný způsob, jak mozek propojuje smysly. Jak funguje a kdy může být spíš výhodou než problémem?

Možná si říkáte, že ta ranní malátnost a věčně třeštící hlava jsou jen daní za moderní životní tempo. Občas se prostě cítíme pod psa, zapomínáme klíče a kávu pijeme spíše ze zoufalství než pro chuť. Jenže tělo k nám někdy mluví řečí, kterou ignorujeme na vlastní nebezpečí a v sázce může být hodně.

Americkým vědcům se podařilo pomocí elektrod implantovaných přímo do mozku zachytit elektrické vzruchy, které se v hipokampu spustí po pouhých 20 minutách středně intenzivního šlapání do pedálů.

Změna času na letní každoročně zhoršuje únavu a řada lidí ji řeší způsobem, který ji ještě prohlubuje. Podle zkušeností online poradny Lékárna.cz sahají odpoledne po další kávě, která narušuje spánek a udržuje tělo v začarovaném kruhu vyčerpání. Rozhodující přitom není jen, kolik energie máme, ale jak ji během dne doplňujeme. Pomoci může podle odborníků z Lékárna.cz i cílené doplnění látek pro podporu mozku, jako jsou omega 3 mastné kyseliny, lecitin, hořčík nebo vitamíny B.

Lidský zrak patří k nejdokonalejším smyslům, jaké máme. Vnímáme díky němu barvy, pohyb i detaily, které si často ani neuvědomujeme. Přesto kolem očí koluje řada překvapivých faktů, které nejsou běžně známé. Pláč novorozenců je jedním z nejvýraznějších projevů jejich komunikace. Přesto v prvních týdnech života chybí jedna důležitá věc – slzy. Děti do zhruba šesti týdnů totiž sice pláčou, ale jejich slzné žlázy ještě nejsou plně vyvinuté.

Humanoidní roboti opouštějí laboratoře a vstupují do běžného provozu. Prudký růst výroby ukazuje, že nejde o vzdálenou budoucnost, ale o technologii, která se začíná prosazovat v praxi.

Poznat mozek konkrétního člověka – to bude brzy klíčem k léčbě Alzheimerovy nemoci. Mozek totiž může být „porouchaný“ více způsoby najednou, jak před časem na setkání výzkumníků v Praze ukázal americký specialista na vývoj léčiv Adam Schwartz. Lidské mozky jsou podle něj rozmanité podobně jako domy ve městě.

Je tu 2. duben, Mezinárodní den dětské knihy, a proto mnoho z nás opět vyrazí do knihkupectví, abychom pořídili dětem novou knížku. Dost možná si ale v tu chvíli ani neuvědomujeme, jak mocný nástroj držíme v ruce. Čtení totiž dokáže doslova přeformátovat dětský mozek, probudit představivost a vybudovat pevné základy logického myšlení.

Rozsáhlá studie z Číny zjistila, že deprese ve vyšším věku může předpovídat i výrazně zesilovat riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. U vaskulární demence se riziko zvyšovalo především při dlouhodobě trvající depresi.

Přechod na letní čas umí s tělem pořádně zamávat. Mnoho lidí pak odpolední únavu řeší další kávou, která ale může celý problém ještě zhoršit. Odborníci upozorňují, že na jaře mozek potřebuje spíš výživu a klid než další dávku kofeinu.

Osm hodin v posteli a ráno jako by vás přejel vlak. Znáte to. Přitom jste spali dost – aspoň podle hodinek. Italští vědci přišli s odpovědí, proč se to děje. A je překvapivá: záleží nejen na tom, kolik spíte, ale co se vám zdá.

Potraviny, které běžně považujeme za rychlé a pohodlné řešení, na nás mohou mít mnohem větší vliv, než jsme si dosud mysleli. Nové výzkumy naznačují, že ultra-zpracované potraviny ovlivňují kromě tělesné hmotnosti také samotnou strukturu lidského mozku.

Kreatin už dávno není jen prášek na svaly. Z doplňku pro kulturisty se stává téma seriózního výzkumu mozku. Kreatin je známý hlavně pro podporu síly a výkonu. Dnes se ale vědci zabývají i jeho možným vlivem na paměť a Alzheimerovu chorobu. Může opravdu prospět i hlavě, nebo jde jen o další přehnaný trend ze světa výživy?

Každý vtip spustí v mozku dvoustupňovou kaskádu: nejdřív musíte „přijít na to" a teprve pak si to užijete. Kanadská fMRI studie poprvé prokázala, že obě fáze obstarávají odlišné oblasti vašich šedých buněk.

Apríl je jediným dnem v roce, kdy je společensky přijatelné tahat své okolí za nos. Historie nám ukazuje, že když se do věci vloží média nebo instituce s vysokou důvěryhodností, uvěříme i tomu, že špagety rostou na stromech nebo že z černobílé televize se barevná stane díky punčoše. Proč nás tyto žerty tak baví a které se zapsaly do dějin?

Mysleli jste si, že prázdná peněženka bolí jen vaše ego? Desetiletý výzkum odhalil temnou biologickou pravdu. Finanční nejistota funguje jako neviditelný parazit, který fyzicky ničí lidskou paměť a urychluje stárnutí našeho nejcennějšího orgánu.

Stačí zhasnout světlo a pustit teplou vodu. Zdánlivě banální změna může mít překvapivě silný dopad na mozek i nervový systém.

To, co lidé jedí, neovlivňuje jen jejich tělo, ale i mozek.

Úsměv není jen pouhou reakcí na to, že jsme šťastní. Věda ukazuje, že je to mocný nástroj, který dokáže štěstí přímo vyvolat. Zjistěte, jak pouhé pozvednutí koutků mění chemii mozku, posiluje imunitu, odbourává stres a ovlivňuje lidi kolem nás.

Pokud nejíte ryby alespoň dvakrát týdně nebo neužíváte doplňky s rybím olejem, je velmi pravděpodobné, že vám chybí omega-3 mastné kyseliny, které jsou známé hlavně svými protizánětlivými účinky. Jejich efekt ale sahá mnohem dál. Podle odborníků na výživu mohou ovlivnit vše od nálady přes kvalitu pokožky až po fungování mozku.

Vědci přišli s nečekaným způsobem, jak využít plastový odpad.

Zapomeňte na to, že váš mozek je po dosažení dospělosti neměnný. Vědci objevili biologický mechanismus, který funguje i v pozdním věku. Záleží ale na jednom drsném pravidle, které musíte dodržet.

Měsíce dřiny může zhatit špatná snídaně. Víte, co dát dítěti ráno před zkouškami, aby mozek jel na 100 % a nepřišla mentální mlha? Vyhněte se chybám, které ničí soustředění v tu nejmíň vhodnou chvíli.

Změna času na letní každoročně zhoršuje únavu a řada lidí ji řeší způsobem, který ji ještě prohlubuje. Podle zkušeností online poradny Lékárna.cz sahají odpoledne po další kávě, která narušuje spánek a udržuje tělo v začarovaném kruhu vyčerpání. Rozhodující přitom není jen, kolik energie máme, ale jak ji během dne doplňujeme.

Miliony lidí ho polykají každý den. Vědci si přes půl století mysleli, že vědí, jak funguje. Nejnovější objev ale přepsal učebnice medicíny – tento lék totiž potají mění mozek.

Dva a půl roku po operaci nádoru na mozku se americký golfista Gary Woodland dočkal dalšího vítězství. V Houstonu ovládl turnaj PGA Tour. V 41 letech si prožil další turbulentní emoce. Pátý titul v kariéře a první po vážných zdravotních problémech oslavil s náskokem pěti ran na nejbližšího soupeře.

Zvuky, které ostatní sotva registrují, vás vytáčejí do běla? Možná vás spíš než „přecitlivělost“ charakterizuje něco mnohem zajímavějšího.

Přežít své dítě? To je noční můra každého rodiče. A co když ještě smrt potomka sám zaviní? Takové příběhy jsou realita. Často za ně může syndrom zapomenutého dítěte a stát se to může každému – i bez předchozích známek selhání v péči o dítě. Nejde totiž o zanedbání, ale o selhání paměti.

Když jste unavení, váš mozek se může rozhodnout uklízet, místo toho, aby dával pozor.

Znáte ten pocit, když zkrátka musíte mít novou věc hned teď? Vědci konečně odhalili, co se v tu chvíli děje s vaším mozkem. Stačí jediná drobná pauza a vaše peněženka zažije doslova revoluci.

Tým vědců z 34 institucí v osmi zemích právě odhalil něco, co se vymyká dosavadním lékařským poznatkům. Po těžké mrtvici, tedy poškození mozku způsobeném přerušením průtoku krve v důsledku ucpané nebo prasklé cévy, se určité oblasti zdravé hemisféry nejenže nezhoršují, ale vykazují rysy typické pro mladší mozek.

Věděli jste, že v sobě máte virus, který při správných podmínkách může začít požírat váš mozek?

Lidské tělo je pro vědce stále jednou velkou neznámou. Neustále se o něm dozvídají nové a nové informace. Jsou ale fakta, která už známá jsou. Tak schválně. Jak jste na tom vy se znalostmi o lidském těle? Víte například, kolikrát se nadechnete za den?

Mozek dětí s jednou rukou má neuvěřitelnou schopnost přizpůsobení se situacím ve světě. Dokáže lépe využít své kapacity, aby jim ulehčil každodenní život. Zjištění publikovali výzkumníci z prestižních anglických univerzit v Cambridge a Durhamu.

Zapomínáte jména, slova nebo proč jste přišli do místnosti? Nemusí to hned znamenat problém. Expertka na učební proces a paměť Michaela Karsten vysvětluje, že mozek funguje jako sval. Když ho nepoužíváme, ochabuje. Dobrá zpráva je, že se dá znovu posílit.

Proč vidíme tváře tam, kde žádné nejsou? Mozek si realitu trochu domýšlí a hledá vzory – někdy až příliš. Pareidolie je evoluční výhoda, která nám kdysi zachraňovala život. Dnes nás spíš pobaví!