Otto Wichterle

Merkur patří k hračkám, které se nenápadně, ale vytrvale zapsaly do kulturní paměti několika generací. Kovová stavebnice s typickými pásky, šroubky a matičkami se vyrábí už více než sto let a navzdory dramatickým zvratům 20. století nikdy zcela nezmizela.

Když Kateřina Sokolová v roce 2007 vyhrála Miss České republiky, působila spíš jako „holka od vedle“ než jako typická královna krásy. Její život však nakonec napsal úžasnou pohádku.

Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky na stavebnici Merkur o Vánocích roku 1961. Byl to vynález za miliardy dolarů. Komunističtí úředníci však licenci prodali Američanům za směšnou částku. Mohli jsme mít český Pfizer, máme jen hrdost.

Česká republika se může pyšnit řadou úspěšných vynálezců. Bohužel ale ne všichni byli doceněni tak, jak si zasloužili. Jeden z významných vynálezů, který vznikl v tuzemských podmínkách a měl světový potenciál, nakonec zůstal pouhou připomínkou promarněné šance. Ne proto, že by šlo o špatný nápad. Právě naopak. Jednalo se o objev, který předběhl svou dobu. Jeho příběh má však poněkud hořkosladkou pachuť.

Věděli jste, že Češi dali světu nejen pivo a hokej, ale i spoustu vynálezů, bez kterých si dnes život ani neumíme představit? Od kontaktních čoček až po slovo „robot“ – české hlavičky zkrátka umí překvapit. Otestujte si v našem kvízu, jestli máte přehled, nebo byste si raději měli zopakovat pár hodin dějepisu. Troufnete si?

České země daly světu nečekaně mnoho šikovných hlav, převratných objevů i řešení, která používáme dodnes, často aniž bychom tušili, že vznikla právě tady. Od kontaktních čoček, které nosí miliony lidí, přes lodní šroub až po léky, které zachraňují životy po celém světě. Mnohé z těchto vynálezů jsou tak samozřejmou součástí každodenního života, že už je ani nevnímáme – a přesto bez nich není moderní svět představitelný.

Také v letošním roce nabízí Národní technické muzeum v Praze při příležitosti výročí a významných dnů několik termínů, během kterých můžete budovu navštívit za pouhých 80 korun. Nenechte si je ujít!

Českého lékaře Jana Janského si nejčastěji spojujeme s objevem čtyř krevních skupin. O významu toho, čeho dosáhl, se však až do své předčasné smrti nedozvěděl a Nobelovu cenu získal jeho „konkurent“.

Některá náměstími jsou, jiná to pouze předstírají a další ani to ne.

Článek zejména pro ty, kterým Merkur pomáhal přežít dětství.

Ráno plné hrůzy zažily děti z Prostějova. Oblíbená učitelka druhé třídy zkolabovala těsně před školou a přes veškerou snahu záchranářů zemřela.

Stavebnice Merkur spojuje generace už sto let. Kovová konstrukce, nekonečné možnosti a příběh, který sahá až k vynálezu kontaktních čoček.

K velké tragédii došlo na Reálném gymnáziu a základní škole Otto Wichterleho v Prostějově. Přímo před očima dětí totiž zemřela oblíbená učitelka Šárka K. Své svěřence z druhé třídy zrovna vedla na plavání, když zkolabovala. Záchranářům se ji už nepodařilo oživit.

Oblíbená učitelka Šárka K. z Reálného gymnázia a základní školy Otto Wichterleho v Prostějově náhle zemřela. Kolaps nastal v době, kdy vedla děti ze druhé třídy na plavání. Jen o den dříve si přitom měla stěžovat na dušnost. Podle informací Prostějovského deníku už ženě nedokázali pomoci ani přivolaní záchranáři.

Božonky uvádí nově první českou dětskou kolekci biologicky rozložitelných silonek, které spojují pohodlí, zdraví a ohleduplnost k přírodě. Nový typ populárního materiálu využívá kouzlo samovolného rozložení v přírodě..

Česká stavebnice Merkur slaví sto let. Skoro tak dlouho už se její kovové dílky spojují šroubkem a matičkou. V Polici nad Metují se dodnes vyrábí téměř stejným způsobem jako za první republiky. Pojďte se s námi vydat na procházku historií i samotnou výrobou legendární a oblíbené hračky.

Stavebnice Merkur se v Polici nad Metují na Náchodsku vyrábí už sto let. Po desetiletí patří nejen do dětských pokojů, ale také do školní výuky. Jejím nejslavnějším uživatelem byl vynálezce Otto Wichterle, který z jejích dílů sestavil odstředivku pro výrobu kontaktních čoček. Autorem stavebnice je podnikatel Jaroslav Vancl. Základní princip – spojování kovových dílů pomocí malých šroubů a matek – zůstává stejný i po sto letech, výrobci se však novými modely snaží oslovit i mladou generaci.

Šroubky, matičky a kovové destičky. Stavebnice Merkur, jedna z ikonických českých hraček, letos slaví sto let. Jubileum si připomene oslavami v muzeu, před ním nebo v areálu továrny v Polici nad Metují od 18. do 20. září. Kromě jiného se bude například šroubovat šestimetrová kosmická raketa Ariane 6.

Stavebnice Merkur pomohla vynalézt kontaktní čočky, inspirovala nositele Nobelovy ceny a vychovala generace techniků. Pro mě byla začátkem k tvoření a technice.

Ne každá hračka vydrží na pultech nebo v srdci lidí více než sto let. Tahle si ale dokázala najít cestu přes generace, režimy i těžká období. Co začalo jako skromný nápad, dnes znají miliony lidí.

Česká republika je sice poměrně malá země, ale z hlediska vynálezů, objevů a neuvěřitelně chytrých lidí ji zná celý svět. Ať už je to kostka cukru, hromosvod nebo kontaktní čočky, za vším stojí Češi. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte příběhy slavných vynálezu i jména, která za nimi stojí.

100 let šroubování. Za legendární stavebnicí Merkur je schovaný příběh šikovného zámečníka, Rašínovy reformy i tajemství výroby kontaktních čoček.

Před 135 lety se narodil strojař a průmyslník Jaroslav Vancl, který je tvůrcem jedné z nejznámějších českých hraček – stavebnice Merkur. Kovové děrované dílky, šroubky a matičky, z nichž se daly sestrojit vlaky či konstrukce podle fantazie, bývaly přáním nejednoho kluka, zapsaly se ale i do historie české vědy. Stavebnice pomohla Ottovi Wichterlemu k vynálezu kontaktních čoček.

Každý den používáte věci, které vymysleli Češi, aniž byste o tom měli tušení. Kostka cukru v ranní kávě? Český patent z roku 1843. Kontaktní čočky, které si právě nasazujete do očí? Za ty může Otto Wichterle, který je sestavil doma na stavebnici Merkur. A snad každý ví, že i slovo robot má původ v češtině. Vsaďte se, že po tomto kvízu budete na naši malou zemi ještě pyšnější.

Český profesor vyvinul kontaktní čočky na kuchyňském stole. Jeho vynález dnes používá 140 milionů lidí. Tohle je jeho neuvěřitelný příběh.

Česká stopa je ve světě víc než zřetelná. I v historii jsme měli mnoho specialistů, kteří cíleně nebo spíš náhodou dali lidstvu přelomové vynálezy. Které to jsou?

Při pátrání po okolnostech českého blackoutu je vhodné nezabývat se pouze tím, co se stalo 4. července, ale i tím, co se nestalo mnohem dřív a proč.

Příběh české firmy, který začal psát slavný český vědec Otto Wichterle vynálezem punčoch z umělého vlákna, pokračuje. Tradiční značka Silon patřící mezi největší zpracovatele polymerů nyní po úspěchu v USA zakládá pobočku v Asii.

Lidé trávili čas spolu venku, hráli hry, chodili na procházky nebo si jen tak sedli a vyprávěli si příběhy. Méně byli zahlceni informacemi, žili přítomností, cítili se méně osamělí.

Byl chladný podzimní večer roku 1952. Ve vlaku do Prahy seděl mladý chemik Otto Wichterle a zahleděl se přes rameno spolucestujícího, který četl lékařský časopis.

Mimořádný talent mladých vědců ocenila ve středu 11. června Akademie věd ČR prestižní Prémií Otto Wichterleho. Mezi celkem pětadvaceti oceněnými jsou čtyři jména z českobudějovického Biologického centra AV ČR: molekulární biolog Michael John Hammond, entomolog Petr Kozel, ekoložka Anna Mrázová a hydrobioložka Ivana Vejříková.

Prémii Otto Wichterleho převzali i vědkyně a vědci zkoumající působení léků na nádorová onemocnění pomocí světla či přesné uchování DNA.

Češi jsou národ kutilů a vynálezců. Mezi českými vynálezy se často objevují různé praktické vychytávky, několik z nich skutečně změnilo svět.

Kdo by to byl řekl, že z naší malé zemičky uprostřed Evropy vzešlo tolik světových vynálezů? Když se ohlédneme do minulosti Česka, Československa a ještě hlouběji, najdeme poklady, které dobývaly svět. Za těmito úspěchy nestojí jen věhlasní vědci nebo podnikaví hlavouni, ale často i „obyčejní lidé„ s neobyčejnými nápady. Naši předkové zkrátka uměli použít hlavu – a svět jim za to tleská dodnes!

Běžné kontaktní čočky se díky čínským vědcům posouvají na novou úroveň a umožňují vidět infračervené světlo, které je pro lidské oko za normálních okolností neviditelné.

České vynálezy nejsou jen minulostí – kontaktní čočky, semtex, polarograf či umělé cévy zachraňují životy a posouvají vědu dopředu i dnes. Od Wichterleho stavebnice Merkur po Nobelovu cenu Jaroslava Heyrovského – objevte moderní české nápady, které formují svět.

To, že Češi patří na poli vědy k opravdovým špičkám, bylo v minulosti již několikrát úspěšně prokázáno. Je to zejména proto, že náš národ patří mezi největší kutily. České vynálezy lze nalézt napříč mnoha obory.

Otto Wichterle je proslulý vynálezce, v období po 2. světové válce šlo o snad nejvýznamnější osobnost na poli chemie. Položil základy makromolekulární chemie, přičemž svůj nejznámější vynález sestrojil za pomoci stavebnice Merkur a dynama ze synova jízdního kola. Wichterle se nesklonil před fašistickou ani komunistickou mocí.

Doba se drasticky mění a člověk starší generace svět kolem sebe už mnohdy nepoznává. Vše se dopředu řítí šíleným tempem, technologie a trendy jsou nahrazovány novými a novými a člověku se mnohdy vše zdá nestálé. Pryč už jsou doby, kdy bylo sice všeho méně, díky čemuž měl ale člověk paradoxně na vše víc času. Jak by dnešní děti obstály s hračkami z dob socialismu, které byly svého času hitem?

České vynálezy nejen usnadnily život, ale také změnily svět módy a průmyslu. Patentka, lodní šroub, silonky či Kaplanova turbína – to jsou jen některé z nápadů, které nesou český podpis. Objevte příběhy inovací, které formovaly moderní svět.

V 80. a 90. letech byly nejen doma, ale i ve školách. Legendární retro hračky zažívají v mnoha případech renesanci. Které si pamatujete vy?

Legendární česká kovová stavebnice Merkur a dynamo z jízdního kola, které později nahradil motorek z gramofonu. Světový vynález, díky němuž mohly odložit brýle miliony lidí na celém světě, se zrodil doma na koleně a bohužel byl „oceněn“ podle známého rčení, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Každý, kdo má děti, mívá problém, čím je zase podarovat. V našem kvízu najdete nejen několik tipů, ale zároveň si možná zavzpomínáte i na hračky, se kterými jste si vy sami, či dokonce vaši rodiče, kdysi hráli.

Česká republika je známá svou bohatou historií, kulturou, ale i třeba nevšední láskou k pivu. Jak dobře ale znáte historii své země a jak dobře zvládáte všeobecné znalosti?

Česko jako zemi dobrých nápadů a lidí, kteří mění svět k lepšímu, ukazuje nový spot Českých center. Se sloganem "We Do It the Czech Way".

Budějovice nedostaly od prostějovských korfbalistů ani čuchnout

Historie, sport nebo třeba geografie. To jsou jen některé oblasti, které můžeme zařadit do všeobecných znalostí. Ty jsou důležité v porozumění světa kolem nás. Zároveň díky nim máme také dobrý odhad.

Zlaté české ručičky. Toto sousloví je určitě všem známé v souvislosti s kvalitně odváděnou prací, sportem nebo vynálezy. A právě na jeden z nich, který změnil způsob přípravy potravin, se dnes zaměříme

Silon patřil mezi první velké objevy jednoho z největších českých vynálezců Otty Wichterleho. Punčochy z umělého vlákna se začaly vyrábět v roce 1950 v Plané nad Lužnicí. Dodnes jsou silonky součástí snad každého dámského šatníku.

Když naši politici mluví o tom, že je jejich cílem vybudovat vzdělanostní společnost založenou na inovacích, nelze s nimi nesouhlasit. To, jak dobře jim to jde, je věc druhá. Jedno je ale jisté: mají na čem stavět.

Plesová sezóna v roce 2025

KORFBALISTÉ CHTĚJÍ ÚTOČIT NA MISTROVSKÝ TITUL

Někteří z nás je používají den co den, jiní zase ani netuší, že tento významný vynález pro svět pochází z hlavy a rukou českého vynálezce. Řeč je o kontaktních čočkách, mnozí z vás možná tento článek čtou s jejích pomocí; co vše víme o tomto revolučním vynálezu?

Šachový Přebor škol okresu Prostějov měl rekordní účast!

Veřejnost příliš jmen českých vědců nezná. Hypotetický průzkum veřejného mínění by asi jmenoval Gregora Mendela, Antonína Holého, ale dost možná i Otto Wichterleho, autora minimálně dvou světových vynálezů.

Prostějovský Večerník - Zpravodajský a společenský týdeník Prostějovska.

Rekonstrukce hřiště u reálky budí emoce.

Můžeme si v Česku dovolit jen tak prošustrovat vědecký potenciál poloviny populace? Na tuto otázku nejspíš většina z nás odpoví zamítavě. Podle nově zveřejněné zprávy Akademie věd to ale vypadá, že nám na udržení kroku se zahraničním výzkumným pokrokem zase tolik nezáleží. České vědkyně totiž podle ní mají nejhorší postavení v celé Evropské unii. O tom, proč zdaleka neplatí stereotyp, že ty šikovné se bez problému prosadí samy, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Vánoce jsou nakažlivé kreativitou. Na Štědrý den ostatně také vznikl jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů. Byla by proto škoda se na chvíli nezastavit a nenechat se „nakazit“ následujícím rozhovorem.