Otto Wichterle

Nosíte kontaktní čočky, píšete obyčejnou tužkou nebo si sladíte čaj kostkou cukru? Pak možná každý den používáte věci, které mají české kořeny. Některé z nich změnily celý svět, jiné se staly symbolem kvality a jejich jména znají lidé od Indie až po Kanadu.

Když se řekne výlet za technikou, většina lidí si vybaví Národní technické muzeum nebo některé z velkých science center. Člověk ví, co dostane, program zabere půl dne a děti se většinou nenudí. Jenže právě proto se v seznamech tipů na technické výlety opakují stále stejná místa.

Měkké kontaktní čočky změnily život milionů lidí a staly se jedním z nejúspěšnějších českých vynálezů 20. století. Jejich autor Otto Wichterle ale za svůj talent doma vysloužil útlak a podezírání.

Dnes jsme si připravili kvíz o slavných Češích a Češkách, které proslavily naši zemi daleko za jejími hranicemi. Máme pro vás 10 otázek z hudby, vědy i politiky.

Silné příběhy osobností českých dějin a k tomu velmi současné téma náhradních matek. Filmová nadace letos na MFF Karlovy Vary vyhlásila vítěze scenáristické soutěže – texty, které podle hodnotícího výboru mají potenciál oslovit nejen filmové profesionály, ale také široké publikum. V hlavní kategorii získali ocenění Ivan Hubač za scénář Emil Hácha a Jan Němec za Zoe. V kategorii Hvězda zítřka, určené autorům do 33 let, uspěli Anna Mrázková se scénářem Milena Jesenská a Marcel Peterka s textem Případ Wichterle. Ocenění autoři si mezi sebou rozdělili celkovou podporu ve výši 680 000 Kč.

Dětská stavebnice Merkur, dynamo z jízdního kola a později motorek z gramofonu. Právě z těchto obyčejných věcí vznikl vynález, který změnil život stovkám milionů lidí. Otto Wichterle dal světu měkké kontaktní čočky, doma se za to ale dočkal spíš problémů než uznání.

Akademie věd České republiky ocenila 23 mladých vědců a vědkyň Prémií Otto Wichterleho za rok 2026. Ocenění je určeno mimořádně talentovaným badatelům na začátku jejich vědecké kariéry a patří mezi významné domácí vědecké ceny. Laureáti získají i finanční podporu rozloženou do tří let.

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.

Češi dali světu řadu vynálezů, které lidé používají dodnes na mnoha kontinentech. Vedle kontaktních čoček nebo lodního šroubu vznikl na našem území také nenápadný pomocník, bez kterého si většina z nás neumí představit ranní kávu nebo čaj.

Pořízení oděvů bylo v minulosti nákladnou záležitostí. Není tedy divu, že se lidé začali zabývat myšlenkou, jak vlákno vyrobit uměle. My se dnes zaměříme na historii jednoho z nich, a tím bude silon.

Největší výstavní projekt letošní sezony je věnován stavebnici Merkur ze sbírek pana Martina Stupňánka. Výstava například představuje legendární model Ocelového města, velké železniční vagony a lokomotivy nebo „čočkostroj“ profesora Wichterleho, tedy odstředivku na odlévání kontaktních čoček z polymeru postavená z dílků stavebnice Merkur.   DOPORUČENÝ ČAS STRÁVENÝ NA VÝSTAVĚ JE 120 MINUT. ŠKOLNÍ SKUPINY SE... Celý článek

Kdo by to byl řekl, že z malé země uprostřed Evropy vzešlo tolik přelomových vynálezů? Za těmito úspěchy nestojí jen slavní vědci, ale často i lidé s nečekaně geniálními nápady. Pojďte si s námi připomenout 10 českých ikon, které se staly nedílnou součástí globálního života.

Děti dneška mají tablety a chytré telefony. Děti socialismu měly céčka, mončičáky a autodráhy. A kdo měl doma angličák nebo Merkur, byl král sídliště.

Že je Česká republika příliš malá na to, abychom prorazili do světa? Ba ne. Čechů, kteří dosáhli věhlasu i na opačném konci světa, bychom našli celé řady. Často jde o vynálezce a umělce, kteří naši zemi reprezentují napříč kontinenty. Myslíte si, že je všechny známe?

V každé větší vesnici najdeme kostel nebo kapličku a hospodu. V hospodě se seznámíte a seženete truhláře nebo pokrývače či zedníka. A s těmi všemi si můžete poměřit vědomostní síly v hospodském kvízu.

Pojďte se v našem kvízu přesvědčit, jak dobře znáte významné osobnosti, které nás proslavily i v zahraničí. Poznejte je jen podle fotografie.

České myšlení má ve světě unikátní, ale paradoxní postavení. Na jedné straně z naší skromné kotliny vzešla řada průlomových inovací, historií se ale táhne chronická neschopnost přetavit tyto objevy v adekvátní národní či individuální bohatství.

Jak Československo v roce 1965 prodalo patent na kontaktní čočky Američanům a přišlo o miliardové zisky. Otto Wichterle a příběh největšího vědeckého selhání.

Kde stávalo sídlo Wichterlových, je dnes jen tráva. Proč musel skvost ustoupit režimu a jak místní z vlastních kapes vybudovali nový symbol naděje? Objevte příběh, který nám vyrazil dech.

Přiřadit vynálezy a objevy k jednotlivým osobám je jednoduché. Dnes si dáme něco těžšího. Například kým byl podle místa narození Einstein? Němcem, Američanem nebo Britem?

Merkur patří k hračkám, které se nenápadně, ale vytrvale zapsaly do kulturní paměti několika generací. Kovová stavebnice s typickými pásky, šroubky a matičkami se vyrábí už více než sto let a navzdory dramatickým zvratům 20. století nikdy zcela nezmizela.

Když Kateřina Sokolová v roce 2007 vyhrála Miss České republiky, působila spíš jako „holka od vedle“ než jako typická královna krásy. Její život však nakonec napsal úžasnou pohádku.

Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky na stavebnici Merkur o Vánocích roku 1961. Byl to vynález za miliardy dolarů. Komunističtí úředníci však licenci prodali Američanům za směšnou částku. Mohli jsme mít český Pfizer, máme jen hrdost.

Česká republika se může pyšnit řadou úspěšných vynálezců. Bohužel ale ne všichni byli doceněni tak, jak si zasloužili. Jeden z významných vynálezů, který vznikl v tuzemských podmínkách a měl světový potenciál, nakonec zůstal pouhou připomínkou promarněné šance. Ne proto, že by šlo o špatný nápad. Právě naopak. Jednalo se o objev, který předběhl svou dobu. Jeho příběh má však poněkud hořkosladkou pachuť.

Věděli jste, že Češi dali světu nejen pivo a hokej, ale i spoustu vynálezů, bez kterých si dnes život ani neumíme představit? Od kontaktních čoček až po slovo „robot“ – české hlavičky zkrátka umí překvapit. Otestujte si v našem kvízu, jestli máte přehled, nebo byste si raději měli zopakovat pár hodin dějepisu. Troufnete si?

České země daly světu nečekaně mnoho šikovných hlav, převratných objevů i řešení, která používáme dodnes, často aniž bychom tušili, že vznikla právě tady. Od kontaktních čoček, které nosí miliony lidí, přes lodní šroub až po léky, které zachraňují životy po celém světě. Mnohé z těchto vynálezů jsou tak samozřejmou součástí každodenního života, že už je ani nevnímáme – a přesto bez nich není moderní svět představitelný.

Také v letošním roce nabízí Národní technické muzeum v Praze při příležitosti výročí a významných dnů několik termínů, během kterých můžete budovu navštívit za pouhých 80 korun. Nenechte si je ujít!

Českého lékaře Jana Janského si nejčastěji spojujeme s objevem čtyř krevních skupin. O významu toho, čeho dosáhl, se však až do své předčasné smrti nedozvěděl a Nobelovu cenu získal jeho „konkurent“.

Některá náměstími jsou, jiná to pouze předstírají a další ani to ne.

Článek zejména pro ty, kterým Merkur pomáhal přežít dětství.

Ráno plné hrůzy zažily děti z Prostějova. Oblíbená učitelka druhé třídy zkolabovala těsně před školou a přes veškerou snahu záchranářů zemřela.

Stavebnice Merkur spojuje generace už sto let. Kovová konstrukce, nekonečné možnosti a příběh, který sahá až k vynálezu kontaktních čoček.

K velké tragédii došlo na Reálném gymnáziu a základní škole Otto Wichterleho v Prostějově. Přímo před očima dětí totiž zemřela oblíbená učitelka Šárka K. Své svěřence z druhé třídy zrovna vedla na plavání, když zkolabovala. Záchranářům se ji už nepodařilo oživit.

Oblíbená učitelka Šárka K. z Reálného gymnázia a základní školy Otto Wichterleho v Prostějově náhle zemřela. Kolaps nastal v době, kdy vedla děti ze druhé třídy na plavání. Jen o den dříve si přitom měla stěžovat na dušnost. Podle informací Prostějovského deníku už ženě nedokázali pomoci ani přivolaní záchranáři.

Božonky uvádí nově první českou dětskou kolekci biologicky rozložitelných silonek, které spojují pohodlí, zdraví a ohleduplnost k přírodě. Nový typ populárního materiálu využívá kouzlo samovolného rozložení v přírodě..

Česká stavebnice Merkur slaví sto let. Skoro tak dlouho už se její kovové dílky spojují šroubkem a matičkou. V Polici nad Metují se dodnes vyrábí téměř stejným způsobem jako za první republiky. Pojďte se s námi vydat na procházku historií i samotnou výrobou legendární a oblíbené hračky.

Stavebnice Merkur se v Polici nad Metují na Náchodsku vyrábí už sto let. Po desetiletí patří nejen do dětských pokojů, ale také do školní výuky. Jejím nejslavnějším uživatelem byl vynálezce Otto Wichterle, který z jejích dílů sestavil odstředivku pro výrobu kontaktních čoček. Autorem stavebnice je podnikatel Jaroslav Vancl. Základní princip – spojování kovových dílů pomocí malých šroubů a matek – zůstává stejný i po sto letech, výrobci se však novými modely snaží oslovit i mladou generaci.

Šroubky, matičky a kovové destičky. Stavebnice Merkur, jedna z ikonických českých hraček, letos slaví sto let. Jubileum si připomene oslavami v muzeu, před ním nebo v areálu továrny v Polici nad Metují od 18. do 20. září. Kromě jiného se bude například šroubovat šestimetrová kosmická raketa Ariane 6.

Stavebnice Merkur pomohla vynalézt kontaktní čočky, inspirovala nositele Nobelovy ceny a vychovala generace techniků. Pro mě byla začátkem k tvoření a technice.

Ne každá hračka vydrží na pultech nebo v srdci lidí více než sto let. Tahle si ale dokázala najít cestu přes generace, režimy i těžká období. Co začalo jako skromný nápad, dnes znají miliony lidí.

Česká republika je sice poměrně malá země, ale z hlediska vynálezů, objevů a neuvěřitelně chytrých lidí ji zná celý svět. Ať už je to kostka cukru, hromosvod nebo kontaktní čočky, za vším stojí Češi. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte příběhy slavných vynálezu i jména, která za nimi stojí.

100 let šroubování. Za legendární stavebnicí Merkur je schovaný příběh šikovného zámečníka, Rašínovy reformy i tajemství výroby kontaktních čoček.

Před 135 lety se narodil strojař a průmyslník Jaroslav Vancl, který je tvůrcem jedné z nejznámějších českých hraček – stavebnice Merkur. Kovové děrované dílky, šroubky a matičky, z nichž se daly sestrojit vlaky či konstrukce podle fantazie, bývaly přáním nejednoho kluka, zapsaly se ale i do historie české vědy. Stavebnice pomohla Ottovi Wichterlemu k vynálezu kontaktních čoček.

Každý den používáte věci, které vymysleli Češi, aniž byste o tom měli tušení. Kostka cukru v ranní kávě? Český patent z roku 1843. Kontaktní čočky, které si právě nasazujete do očí? Za ty může Otto Wichterle, který je sestavil doma na stavebnici Merkur. A snad každý ví, že i slovo robot má původ v češtině. Vsaďte se, že po tomto kvízu budete na naši malou zemi ještě pyšnější.

Český profesor vyvinul kontaktní čočky na kuchyňském stole. Jeho vynález dnes používá 140 milionů lidí. Tohle je jeho neuvěřitelný příběh.

Česká stopa je ve světě víc než zřetelná. I v historii jsme měli mnoho specialistů, kteří cíleně nebo spíš náhodou dali lidstvu přelomové vynálezy. Které to jsou?

Při pátrání po okolnostech českého blackoutu je vhodné nezabývat se pouze tím, co se stalo 4. července, ale i tím, co se nestalo mnohem dřív a proč.

Příběh české firmy, který začal psát slavný český vědec Otto Wichterle vynálezem punčoch z umělého vlákna, pokračuje. Tradiční značka Silon patřící mezi největší zpracovatele polymerů nyní po úspěchu v USA zakládá pobočku v Asii.

Lidé trávili čas spolu venku, hráli hry, chodili na procházky nebo si jen tak sedli a vyprávěli si příběhy. Méně byli zahlceni informacemi, žili přítomností, cítili se méně osamělí.

Byl chladný podzimní večer roku 1952. Ve vlaku do Prahy seděl mladý chemik Otto Wichterle a zahleděl se přes rameno spolucestujícího, který četl lékařský časopis.

Mimořádný talent mladých vědců ocenila ve středu 11. června Akademie věd ČR prestižní Prémií Otto Wichterleho. Mezi celkem pětadvaceti oceněnými jsou čtyři jména z českobudějovického Biologického centra AV ČR: molekulární biolog Michael John Hammond, entomolog Petr Kozel, ekoložka Anna Mrázová a hydrobioložka Ivana Vejříková.

Prémii Otto Wichterleho převzali i vědkyně a vědci zkoumající působení léků na nádorová onemocnění pomocí světla či přesné uchování DNA.

Češi jsou národ kutilů a vynálezců. Mezi českými vynálezy se často objevují různé praktické vychytávky, několik z nich skutečně změnilo svět.

Kdo by to byl řekl, že z naší malé zemičky uprostřed Evropy vzešlo tolik světových vynálezů? Když se ohlédneme do minulosti Česka, Československa a ještě hlouběji, najdeme poklady, které dobývaly svět. Za těmito úspěchy nestojí jen věhlasní vědci nebo podnikaví hlavouni, ale často i „obyčejní lidé„ s neobyčejnými nápady. Naši předkové zkrátka uměli použít hlavu – a svět jim za to tleská dodnes!

Běžné kontaktní čočky se díky čínským vědcům posouvají na novou úroveň a umožňují vidět infračervené světlo, které je pro lidské oko za normálních okolností neviditelné.

České vynálezy nejsou jen minulostí – kontaktní čočky, semtex, polarograf či umělé cévy zachraňují životy a posouvají vědu dopředu i dnes. Od Wichterleho stavebnice Merkur po Nobelovu cenu Jaroslava Heyrovského – objevte moderní české nápady, které formují svět.