Plži

Mořský plž Elysia crispata získává energii díky konzumací řas. Na rozdíl od jiných podobných organismů to však dělá velice originálním způsobem.

Šneci nejsou jen pomalí tvorové se slizem a ulitou. Jejich ústa ukrývají fascinující nástroj – radulu, pokrytou tisíci miniaturních zubů. A právě tyto zuby umí vědce i inženýry dostat do kolen.

Nádherně zbarvený drobný mořský plž narušil v polovině týdne plány rekreantů na části pobřeží Costa Blanca na jihu Španělska. Úřady po nálezu dvou exemplářů živočicha, kterému se přezdívá modrý drak, zakázaly na asi patnáctikilometrovém úseku pláží koupání.

Nález mimořádně vzácného živočicha způsobil zákaz koupání na pobřeží Costa Blanca ve Španělsku. Vyskytly se tam dva exempláře jedovatého plže glauka atlantského (Glaucus atlanticus), známého kvůli zbarvení spíše pod přezdívkou „modrý drak“. Omezení se týkalo 11 kilometrů dlouhého úseku, na němž se nachází několik oblíbených pláží poblíž města Guardamar del Segura. Místní starosta José Luis Sáez to oznámil ve středu na sociální síti X, o den později zmírnil restrikci na varování. U moře jsou nyní vyvěšeny žluté vlajky nabádající turisty i místní obyvatele ke zvýšené opatrnosti.

Slimáci Pro mnoho zahrádkářů jsou noční můrou, protože stačí pár dní za sebou a na záhonech nezbyde zhola nic Veškerá práce přijde vniveč jen kvůli

Lidské oči jsou složité a neopravitelné, ale strukturálně jsou kupodivu podobné očím druhu sladkovodního plže. Zajímavé je, že tento živočich dokáže své oči zcela regenerovat.

Je na ně skutečně úchvatný pohled. Stromoví plži rodu Polymita z východní Kuby mají ulity, hrající různými barvami v různých vzorech. Proč tomu tak je?

Naposledy ho Evropané měli čest vídat v 18. století. Ohrožený a zářivě barevný glaukus atlantský neboli modrý drak se nedávno objevil po několika stech letech u španělské Mallorky. Pro běžné turisty je bezpečnější se mu vyhnout.

Toto léto si mořská bioložka Gador Muntaner zapamatuje jistě velmi dobře. Během dovolené na Mallorce totiž objevila plže s přezdívkou modrý drak. V těchto místech byl spatřen naposledy v roce 1705.

U pobřeží Mallorky se objevila malá senzace. Malý, ale naprosto úchvatný mořský plž přezdívaný modrý drak. Vědeckým jménem glaukus atlantský byl ve vodách Baleárských ostrovů naposledy zdokumentován v roce 1705.

U pobřeží Mallorky se objevil mimořádně vzácný mořský živočich – glaukus atlantský, známý spíše pod přezdívkou „modrý drak“. Výskyt tohoto fascinujícího a potenciálně nebezpečného plže ve Středozemním moři je výjimečný. U Baleárských ostrovů se objevil naposledy před více než 300 lety.

Nemusí být vždy dokonale uklizeno, mít trochu toho nepořádku zase až tolik nevadí. Přírodovědci z brněnské Masarykovy univerzity v rámci nové studie potvrdili, že to platí i v lese. A popsali, jak by měl takový „nepořádek“ vypadat. Zjistili, že ideální je ponechat v hospodářském smrkovém porostu alespoň čtyři metry krychlové padlého dřeva na hektar. V daném nepořádku totiž bují život.

Vědci z Masarykovy univerzity (MU) při dlouhodobém výzkumu islandské přírody objevili čtyři druhy trpasličích suchozemských plžů původem z Evropy. Tyto druhy zatím na Islandu žádné průzkumy neobjevily.

Hned čtyři druhy na Islandu dosud nezaznamenaných miniaturních suchozemských plžů objevili v tomto ostrovním státě biologové z brněnské Masarykovy univerzity (MUNI). Jde o naprosto nečekaný nález. Drobní živočichové dlouho unikali pozornosti vědců. Na ostrov se dostali kdysi z Evropy, což doložila analýza jejich DNA. Novinkám to řekl vedoucí výzkumného týmu Michal Horsák.

Zahrádkaření je skvělým způsobem, jak si užít čas venku a uspokojit svou lásku k přírodě. Zdroj

Dnes si v obchodě s malířskými potřebami můžeme vybrat z nekonečného množství rozličných barev. Přesto existují barvy, které dnes už k sehnání nejsou.

Mazlíček s ulitou a tykadly? Proč ne? Chov afrických šneků se stává v Česku poměrně běžnou záležitostí. Oblovky na první pohled oproti našim běžným plžům rozhodně zaujmou svými rozměry, nezřídka totiž jejich ulity přesahují i velikost dlaně dospělého člověka. Přinášíme přehled, jak jim zajistit co nejvhodnější podmínky.

Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk, píše web The Guardian s odkazem na místní ministerstvo ochrany přírody. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítky let.

Jak se tento obří plž rozmnožuje, bylo doposud obestřeno tajemstvím. Teď se ale vědcům podařilo zachytit novozélandského „šneka“ zvaného Powelliphanta augusta na kameru. „Něco podobného jsme ještě nikdy neviděli,“ shodují se.

Hladit či sbírat volně žijící živočichy se někdy může spíše nevyplatit. Některé druhy mohou svoji krásou lákat k bližšímu prozkoumání. Je dobré mít na paměti, že na volně žijící zvířata se sahat nemá.

Ulity plžů ručně opracované do podoby ozdob, nalezené v prostorách Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou více než osm tisíc let staré.

Ulity plžů ručně opracované do podoby ozdob, nalezené během loňského archeologického výzkumu ve vnitřních prostorách staré Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou více než osm tisíc let staré. Vyplývá to z radiouhlíkové analýzy, podle níž tyto historické artefakty pochází z období konce střední doby kamenné (mezolitu). „Pravěký původ ozdob byl zřejmý již v okamžiku nálezu. Datace, která tuto skutečnost potvrdila, významně posunuje poznatky a výsledky těchto velmi přínosných výzkumů,“ říká odborný pracovník Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Petr Zajíček.

Artefakty nalezené v Kateřinské jeskyni v minulém roce jsou více než osm tisíc let staré. Tento objev výzkumníci učinili díky radiouhlíkové metodě. Jedná se o ulity plžů, který byly zbroušeny do podoby ozdob, pravděpodobně korálků.

V dějinách lidstva existují tisíce symbolů. Liší se v různých kulturách. Jsou ale i takové, které jsou spojeny s lidmi napříč historií. Patří mezi ně pravý purpur, tedy vzácné barvivo. O to víc překvapily vědce nové důkazy o jeho existenci.

Nový argentinský dinosaurus nám může napovědět, jak vypadal svět předtím, než jejich druh vyhubil asteroid.

U některých predátorů bylo už dávno zdokumentováno chování známé jako „kleptoparazitismus“. Hodně se přičítá hyenám, ale ve skutečnosti jej uplatňují daleko víc třeba lvi. S podobnou loveckou strategií se ale můžeme setkat i u mořských plžů.

Vědci objevili živočišný druh, který dokáže regenerovat celé své tělo. Mořský plž umí spontánně oddělit hlavu od těla se všemi orgány. A místo aby umřel, tak hlava žije dál a za tři týdny mu doroste nové tělo. Proč to dělá, zatím není jasné.

Začátek roku 2025 byl v ostravské zoologické zahradě nečekaně plodný. Zatímco v minulých letech zde čekali na první přírůstek roku i několik dnů, tak letos se hned na Nový rok narodilo 36 mláďat. Činily se rovnou tři zvířecí druhy: obří plž, zástupce pavoukovců a vzácné rybky z indonéského ostrova Sulawesi.

Na první mládě nového roku často zoologické zahrady po celé České republice čekají i několik dní. Na ostravské chovatele se však letos usmála štěstěna. Na Nový rok se jim vylíhlo a vykulilo hned šestatřicet mláďat. Ta patří ke třem různým druhům, konkrétně jde o malé pavoukovce, obří plže a drobné rybky z ostrova Sulawesi.

V minulých letech čekali v Zoo Ostrava na první mládě nového roku i několik dní, letos se hned na Nový rok narodilo, respektive vylíhlo a vykulilo mláďat 36. Jednalo se o mláďata celkem tří druhů – obřího plže, zástupce pavoukovců a drobné rybky z ostrova Sulawesi.

V minulých letech čekali v ZOO Ostrava na první mládě nového roku i několik dní, letos se hned na nový rok narodilo, respektive vylíhlo a vykulilo mláďat třicet šest. Jednalo se o mláďata celkem tří druhů – obřího plže, zástupce pavoukovců a drobné rybky z ostrova Sulawesi.

Nově popsaný druh mořského plže žije v temnotě v půlnoční zóně oceánu a pomocí kapuce chytá kořist. Podobně to dělá například mucholapka venušina. Co je tento tvor z moře zač?

Vypadá krásně a neškodně, ale je nebezpečná i pro člověka, natož pro menší živočichy. Disponuje jedem různého složení, který si doslova namíchá na míru kořisti. A když je potřeba, vypustí inzulin a způsobí oběti hypoglykemický šok.

Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci.

Po více než dvaceti letech výzkumu se vědcům v hlubinách oceánu podařilo získat vzorek ze záhadného svítícího stvoření. Díky němu mohou potvrdit, že objevili nový druh mořského plže, který se výrazně liší od těch, co dosud známe.

Tři ulity z drobných plžů, upravené před 6000 až 12 000 lety na ozdobné přívěšky, našli archeologové při výzkumu v turisty hojně navštěvované Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku. Po artefaktech z minulosti v ní odborníci pátrají od roku 2017. Za tu dobu se jim podařily mimořádné nálezy, patří k nim třeba i nejstarší jeskynní malby objevené v Česku.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12 000 let. Zapadají podle nich do období pozdního…

/FOTO/ Kateřinská jeskyně v Moravském krasu opět vydala svá dávná tajemství. Archeologové zde letos objevili tři ozdoby vyrobené z ulity plže zubovce dunajského. Jejich stáří může být 12 až 6 tisíc let. Tento nález zapadá do období pozdního paleolitu až středního neolitu a je dalším důkazem o přítomnosti pravěkých lidí v této oblasti.

Archeologové letos opět zkoumali Kateřinskou jeskyni v Moravském krasu, kde tentokrát objevili tři ozdoby z ulity zubovce dunajského, datované do období pozdního paleolitu až středního neolitu. Tyto nálezy doplňují předchozí objevy kreseb starých přes sedm tisíc let. Také nalezli další důkazy o středověké penězokazecké dílně.

Její lastura je oblíbeným dekorativním předmětem, jako živá má ale mnohem větší cenu. Plž tritonka indická je jedním z mála ochránců korálů, troufne si totiž na jedovaté monstrum, které je ohrožuje.

Dlouhonohý tvor z čeledi klepítkovitých vypadá na první pohled jako pavouk, od něho jej však odlišují dlouhá klepítka, jimiž si obstarává potravu. Ve skutečnosti totiž patří k řádu sekáčů a místo hmyzu má spadeno především na plže.

Mezinárodní tým zoologů prozkoumal evoluci vrkočů a zjistil, že jde o nejstarší rod ze suchozemských plžů. Drobní živočichové žijí na Zemi desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma Antarktidy. Zoologové míní, že na dlouhé evoluci vrkočů se významně podílely zaoceánské cesty v peří ptáků, ale také změny klimatu vyvolané vlivem střídání dob ledových a meziledových. Tým vedený odborníky z Masarykovy univerzity v Brně publikoval výsledky bádání v časopise Global Ecology and Biogeography, informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Jsou tak malí, že i s ulitou měří necelé dva milimetry, přesto patří k nejvíce zcestovalým živočišným druhům na světě. Řeč je o vrkočích, což je rod suchozemských plžů. Patnáctiletý výzkum zoologů z brněnské Masarykovy univerzity ukázal, že tito pidišnečci jsou nejstarším druhem suchozemských plžů a jejich cesty jim umožnily dlouhý vývoj.

Plzáci a slimáci patří mezi největší nepřátele naší zahrady. Na přelomu května a června začínají pohlavně dospívat. Jestli zavčas nezasáhnete, jejich populace se znásobí. Ochránit rostliny vám pomůže docela obyčejná věc, kterou každý kutil běžně používá.

Jezírko v oblíbeném Škodalandu v Plzni prochází důkladným čištěním a přípravou na novou sezonu. Napouštění vody začne na doporučení odborníků o něco později. Hlavním důvodem je, aby se předešlo výskytu vodních parazitů. Ti lidem loni způsobili svědivou vyrážku. Cerkárie neboli larvy ptačích motolic žijí ve vodě a přenáší se z vodních ptáků a šneků.

O tom, že slimáci jsou prokletím zahrádkářů, není pochyb. Okusují nové výhonky vzácných rostlin, ničí sazenice a dělají otvory do listů, stonků, květů a hlíz, přičemž za sebou nechávají stopy slizu. Jsou aktivní většinu roku, ale největší spoušť působí na jaře. Zatočit s nimi lze různými způsoby.

Vědci objevili v britských vodách nový druh mořského slimáka, informovala BBC s odkazem na studii. Živočicha pojmenovali Pleurobranchaea britannica. Stvoření patří do čeledi, která se běžně nachází v teplejších vodách. Pravděpodobně v důsledku klimatických změn měkkýš migroval na sever, poznamenali výzkumníci.

Výzkumníci objevili v britských vodách nový druh mořského slimáka, živočicha pojmenovali Pleurobranchaea britannica. Zhruba pěticentimetrový tvor patří do čeledi, která se běžně nachází v teplejších vodách. Pravděpodobně v důsledku klimatických změn měkkýš migroval na sever, napsali vědci.

Raci poustevníčci ve stále větší míře jako úkryt nepoužívají opuštěné schránky plžů, ale odpadky, který do moře odhazují lidé. Jde například o uražené konce láhví s víčky, hlubší umělohmotné uzávěry nebo objímky žárovek. Vědci o svém poznatku informovali v časopisu Science of the Total Environment a podle britské BBC uvedli, že jsou z něho "zdrcení".

Jezero slouží jako vodní rezervoár hned několika státům. Vydat se sem na dovolenou ale nebude ten nejlepší nápad.

Tyrský purpur byl po tisíciletí považován za nejhodnotnější barvu na světě. Ve středověku ale zmizel recept na jeho přípravu. Jeden muž ze severní Afriky se ho už dlouhá léta snaží zrekonstruovat.

Obří afričtí plži, kteří se v Evropě v posledních letech těší velké oblibě jako domácí mazlíčci, mohou být pro lidské zdraví nebezpeční, varuje tým vědců z univerzity ve švýcarském Lausanne. Oblovky (achatiny) žravé nebo oblovky obrovské mohou přenášet hlístice, které u člověka představují riziko zánětu mozkových blan, píše agentura DPA.

Obří afričtí plži, kteří se v Evropě v posledních letech těší velké oblibě jako domácí mazlíčci, mohou být pro lidské zdraví nebezpeční, varuje tým vědců z univerzity ve švýcarském Lausanne. Oblovky (achatiny) žravé či oblovky obrovské mohou přenášet hlístice, které u člověka představují riziko zánětu mozkových blan, píše agentura DPA.

Obří afričtí plži, kteří se v Evropě v posledních letech těší velké oblibě jako domácí mazlíčci, mohou být pro lidské zdraví nebezpeční, varuje tým vědců z univerzity ve švýcarském Lausanne. Oblovky (achatiny) žravé nebo oblovky obrovské mohou přenášet hlístice, které u člověka představují riziko zánětu mozkových blan, píše agentura DPA.

Slimákům stačí jedna noc na to, aby prokousali listy salátu či kapusty a požírají nově vysazené rostliny. Během léta se páří a na podzim snáší až 400 vajíček! A právě teď s otravnými plži můžete díky jednomu zahradnickému fíglu pořádně zatočit. Na našich zahradách totiž řádí od jara do podzimu, a proto nikdy není pozdě proti nim zasáhnout.

Po světě se nenápadně šíří nebezpečná hlístice Angiostrongylus cantonensis. Přestože je nákaza člověka tímto parazitem relativně vzácná, odborníci varují před konzumací tepelně neupravených plžů a doporučují věnovat zvýšenou pozornost očistě ovoce a zeleniny.

V amerických slaništích se odehrává parazitická zombie apokalypsa, ve které jsou namočení mokřadní ptáci, vodní plži a korýši různonožci. Všichni jsou loutkami v rukou zkušeného manipulátora motolice Levinseniella byrdi. Obzvláště nešťastnými oběťmi jsou korýši, které motolice manipuluje do role snadné svačinky věčně hladových ptáků. Jak to ten bezobratlý hacker dělá?

„Provozovatel předložil protokol o zkoušce vody ke koupání s negativním nálezem odebraných vodních plžů rodu Radix na přítomnost cerkárií rodu Trichobilharzia,“ uvedli hygienici.