Polární záře

v průběhu celého roku přináší vesmír pozemským pozorovatelům úchvatnou podívanou. Ten letošní není výjimkou. Stačí jen ve správný čas zvednout oči k hvězdné obloze a zajímavé astronomické jevy vám nemohou uniknout.

Polární záře nabízí fascinující podívanou. Umělkyně Jen Lewin se rozhodla ji napodobit a vytvořila obrovskou interaktivní instalaci s názvem Aurora, která diváky ohromuje svou světelnou show. Aurora je 8,8 metru vysoké a 327 kilogramů vážící umělecké dílo, které se od minulého roku nachází na mezinárodním letišti St. Paul v Minneapolis.

K největší geomagnetické bouři v historii došlo před více než 150 lety, v roce 1859. Sluneční erupce se stala známou jako Carringtonova událost. Carringtonova proto, že jedním ze dvou astronomů, kteří ji popsali jako první, byl Richard Carrington. Nyní vstupujeme do dalšího období slunečního maxima. Příštích několik let by mělo být podle vědců vzrušujících, protože budeme mít mnohem více příležitostí vidět polární záři. A to právě díky erupcím na Slunci.

Asi nejvýraznější přírodní jev nastal před 41 tisíci lety, kdy došlo k narušení magnetického pole Země. Tato událost zapříčinila vznik obřích polárních září, které byly viditelné až na rovníku a měly šíři stovek kilometrů.

Polární záře je odpradávna předmětem bájí, legend a pohádek. Není se čemu divit. Když se obloha před původními obyvateli severských oblastí rázem zbarvila do jasně zelené, fialové či červené barvy, museli si světelné úkazy nějak opodstatnit. Dnes už sice víme, jak polární záře vzniká, fascinovat nás ale nepřestává. Vhodnou destinací k jejich spatření je třeba nejsevernější finská provincie Laponsko.

Zvýšená sluneční aktivita znamená větší šanci na pozorování polární záře. A ta není viditelná pouze ze Země, ale ještě lépe ji v některých případech vidí astronauté z ISS. Fascinující záběry zachytil astronaut ESA Thomas Pesquet.

Slibovaná polární záře sice na našem území vidět nebyla, ale pozorovatelům třeba ve Spojených státech nebo v Kanadě se tato úžasná podívaná přeci jen naskytla. Tam se barevná světla na obloze, která jsou většinou vidět pouze v okolí polárního kruhu, prý objevila díky silné erupci na Slunci. Podívejte se na video, které nepotřebuje komentář.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácnější.

Zatímco pozorovatelé na Islandu spolu s částí severní Evropy a Ruska si užívali polární záři, ostatní země včetně České republiky ji nemohly vidět. Proč byla tato předpovězená geomagnetická bouře G3 neúspěšná?

Odborníci po čtvrteční silné sluneční erupci předpovídali silné arktické polární záře, u nichž byla šance, že je v noci na neděli spatří i lidé z území Česka.

Polární záře, vykouzlená interakcí slunečních částic s molekulami plynu v zemské atmosféře, se obecně vyskytuje poblíž zemských pólů, kde je magnetické pole nejsilnější. Zprávy o polární záři, které vydávají hluk, jsou však vzácné a byly vědci odmítnuty.

Toužíte spatřit polární záři? Ještě neházejte foťák do žita.

Všichni, kdo se v sobotu večer těšili, že spatří na našem území polární záři, byli nejspíš zklamaní. Nakonec tento světelný jev pozorovatelný nebyl. Pořád je však šance, že se podaří polární záři spatřit v noci z neděle na pondělí.

Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci.

Polární záře z území Česka v noci na neděli pozorovatelná nebyla. Sdělil to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podle Suchana je ale možné, že se úkazu lidé v ČR dočkají v noci na pondělí. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Navzdory předpovědím byla polární záře v noci na neděli vidět jen v severských zemích.

V roce 1904 byl Bubeneč povýšen na město a roku 1922 připojen k Velké Praze. V okolí se nachází známé vily z konce 19. a počátku 20. století.

Polární záře na území Česka se lidé v noci na neděli bohužel nedočkali. Sledovali ji ale mnozí Češi žijící severněji v zahraničí, kteří se svými fotografiemi pochlubili na sociálních sítích. Šance na sledování polární záře ovšem zůstává i v Česku v noci na pondělí. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Polární záře z území Česka v noci na dnešek pozorovatelná nebyla. Sdělil to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podle Suchana je…

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záři. Informoval o tom astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Novinářům to sdělil astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záři. Informoval o tom astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Polární záře v České republice patří mezi velmi vzácné jevy. Silná sluneční erupce z 28. října 2021 způsobí, že nad územím Česka a Slovenska bude pravděpodobně možné spatřit netradiční podívanou. Podmínky pro pozorování budou dobré, ale zapotřebí bude správná lokalita k pozorování. Kde sledovat polární záři a jak se vybavit?

Polární záře je světelný jev, který lze nejlépe pozorovat v severních státech. Tento víkend však bude tento přírodní úkaz možné vidět i v Česku. Přečtěte si rady, jak na to.

Předpověď počasí je zatím dobrá, pozorování nemá rušit ani Měsíc, který vyjde až v druhé půlce noci.

Je zvláštní, že mnoho rozchodů a rozvodů přichází právě s koncem roku. Do této škatulky bohužel letos spadl i jeden z nejoblíbenějších českých manželských párů Taťána Gregor Brzobohatá (34) a Ondřej Gregor Brzobohatý (38), kteří nedávno ohlásili konec vztahu. Zatímco známý hudebník už asi nějakou dobu randí s tanečnicí Zuzanou Pilnou (30) a nejradši by celou záležitost přešel a nekomentoval, jeho manželka mu v oficiálním vyjádření dala k novému životu své požehnání. Svým dospělým přístupem si na svou stranu získala celý šik žen, které teď záletnému muzikantovi nemůžou přijít na jméno.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré.

Nepropásněte unikátní polární záři, za níž výjimečně nebudete muset cestovat.

Podmínky pro pozorování budou dobré. Je ale třeba najít místo s dokonalým výhledem k severu bez světelného znečištění.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. ČTK to sdělil astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Řekl to astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Polární záře z území Česka v noci na dnešek pozorovatelná nebyla. Ačkoliv odborníci připouštěli, že by mohl úkaz nastat z neděle na pondělí, Česká astronomická společnost (ČAS) v podvečer na facebooku uvedla, že ho od nás nakonec lidé nespatří. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Tato kamera je namířena přímo k nebesům a je vybavena objektivem připomínajícím rybí oko. Dokáže tak zachytit celou oblohu od horizontu k horizontu.

Hned na začátku si musíme ujasnit to, že nejde o detekci vyspělé mimozemské civilizace. Pravděpodobně je to výsledek interakce mezi exoplanetou a magnetickým polem hvězdy generující intenzivně silné polární záře.

Astronaut ESA Thomas Pesquet pořídil mimořádně působivou fotografii polárních září při osvětlení Měsíce v úplňku, napsal web Cnet.

Aurora Borealis či Australis, neboli polární záře, je tou největší světelnou show, kterou Země nabízí. Uchvacuje všechny, kdo žijí v nejsevernějších či nejjižnějších cípech naší planety. Občas ji lze spatřit i u nás, pokud tedy vyrazíte do míst se skoro absolutní tmou, což není v Česku rozhodně snadné. Fenomén polární záře ale není pro Zemi jedinečný. Nalézt ho můžeme i na dalších planetách Sluneční soustavy. A úplně ty největší jsou na Jupiteru. Jeho póly jsou pak zality barvami.

Američtí vědci konečně dokázali, co přesně způsobuje oslnivou světelnou show známou jako polární záře.

Slunce neustále bublá a praská. Pokud jsou erupce na jeho povrchu dostatečně velké, mohou vyslat miliardy tun plazmy a elektricky nabité částice směrem k Zemi.

Polární záře na Zemi představují důsledek energizace, přesněji excitace molekul a atomů zemské atmosféry srážkami s částicemi od Slunce. Ty do oblastí pólů sklouzávají po siločárách geomagnetického pole. Atomy se posléze vracejí do základního energetického stavu, přičemž vyzařují světlo.

Obyvatelé Tasmánie a Nového Zélandu ohromila polární záře, kterou bylo možné pozorovat 7. února. Toto fascinující divadlo je na jižní polokouli nazýváno aurora australis nebo také jižní záře a způsobují ji stejné procesy jako její severské dvojče.

Astronauti pracující na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) sdíleli s „pozemšťany” působivé snímky polární záře nasnímané z kosmu. Fotografie byly pořízeny ze zhruba 420 kilometrů vysoké oběžné dráhy kolem Země nad různými oblastmi, a to včetně severního Atlantiku, Rumunska nebo Ruska.

Na severní Floridě ji lidé pozorují čtyřikrát do roka, ale v kanadském Churchillu si ji užijí skoro každou noc. Dobré to mají i na Aljašce, Islandu, v Murmansku. Příležitostně ji vidí Kanaďané na jihu a obyvatelé Spojených států na severu. V Evropě Norové, Finové a Skotové. Unikátní bývá i v Čechách. V různých výškách mívá různé barvy i tvary. V roce 1959 vytvořila na obloze takovou světelnou klenbu, že byla dlouhá 4800 a vysoká 160 kilometrů.

Vskutku netradičním způsobem zachytil severní polární záři americký fotograf Nate Luebbe. Snímky se mu podařilo pořídit kamerou upevněnou k meteorologickému balonu, který s ní vystoupal nad Aljašku do výšky přes 37 kilometrů.

Dnešní den má většina z nás spojen s událostmi let 1939 a 1989 jako den bojů studentů za svobodu. Připomínka těchto významných událostí ale každý rok zastíní mnoho dalších zajímavých výročí, proto se na ně podívejme dnes, alespoň krátce.

Polární záře je tanec iontových částic ve vrchních strukturách atmosféry Země. Pro naší planetu tato nádherná podívaná není jedinečná, stejně tak jako není speciální ve vesmíru. Polární záře byla spatřena na všech planetách s výjimkou Merkuru. Nyní byla detekována na kometě. Jde o dříve nepozorovaný úkaz.

Země je skutečně magické místo. Jen se podívejte na fotografii, kterou pořídil před úsvitem člen posádky Expedition 62 na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v březnu tohoto roku, a kterou nyní zveřejnila NASA.

Polární záře neboli aurora vzniká v horních vrstvách atmosféry, když magnetické pole Země zachytí nabité částice slunečního větru. Na jakých místech planety lze pozorovat vůbec nejkrásnější světelná představení?

V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná geomagnetická bouře, že byla polární záře vidět dokonce v Karibiku. Podívaná to mohla být hezká, ale na tehdy nové telegrafní síti způsobila značné škody. Dnes by podobná událost mohla vyvolat naprostý chaos.

Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud.

Za modravými dálkami, exotikou, sopkami, úchvatnými vodopády nebo mystickými kláštery musíte mnohdy až na opačný konec světa. Nespočet tajuplných a ohromujících klenotů ale ukrývá i stará dobrá Evropa.

Amatéřští pozorovatelé z Finska objevili podle vědců dosud nezaznamenanou podobu polární záře. Jev, který připomíná písečné duny, byl popsán ve vědeckém časopise AGU Advances.

Rok 1989 přinesl nejen demonstrace a pád komunistického režimu, ale i vzácné nebeské úkazy. Jeden z nich se navíc objevil právě v revoluční den 17. listopadu. Lidé, kteří se na pražské Národní třídě nezúčastnili tvrdě potlačené manifestace, mohli toho večera uzřít jasnou a na naše poměry velmi vzácnou polární záři.