Polární záře

Přesná měření vesmírného dalekohledu poprvé zmapovala polární oblasti Saturnu. Ukázalo se, že rotaci plynného obra pouze zdánlivě měnily atmosférické větry. Nový objev zásadně mění naše chápání složitých procesů vzdálených exoplanet.

Výzkumníci z Northumbria University použili nejpokročilejší kosmický teleskop, jaký kdy byl postaven, aby našli odpověď na jednu z nejdéle existujících otázek ve výzkumu planet. Proč se zdá, že se Saturn otáčí různou rychlostí, která závisí na tom, jak ji měříme? Jejich poznatky byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Space Physics a poprvé odhalují komplexní vzory tepla a elektricky nabitých částic v polárních zářích Saturnu. Ukazují také, jak je celý systém poháněn samoudržitelnou zpětnovazební smyčkou, jejímž zdrojem energie jsou polární záře samotné planety.

Někdy stačí jediná fotka, aby nám připomněla, jak malí jsme. Posádka mise Artemis II dnes sdílela první snímky Země pořízené z paluby kosmické lodi Orion, a ten hlavní vám vyrazí dech. Zachycuje Zemi krátce po klíčovém zážehu translunar injection, který loď definitivně vyslal na trajektorii k Měsíci. Autorem je velitel mise Reid Wiseman, který fotografii pořídil z okénka Orionu. Na první pohled zaujme samotná Země. Že vypadá zvláštně? Ano, sever je na snímku dole. Dominantním kontinentem na snímku je Afrika, jejíž charakteristická silueta se vypíná v horní části záběru s výrazným hnědým odstínem Sahary. Noční strana planety je ponořená do

Na Slunci se pořád něco děje. Vždyť v jeho nitru probíhají termojaderné reakce. Každou vteřinu se za obrovských teplot a tlaku přeměňují stovky milionů tun vodíku na helium. A při tom se uvolňuje nepředstavitelné množství energie, která se dostává na povrch. Možná ale, že jsou tyto informace zbytečné, protože si to nikdo z nás stejně neumí představit. Takže jen zkráceně: silná sluneční aktivita občas zasáhne i Zemi. A to už by nás zajímat mělo.

Slunce znovu ukázalo svoji sílu a v následujících hodinách má Česko pořádnou šanci na polární záři. Jedna z oblastí, která vyvrhla ze Slunce solární vítr, míří přímo k Zemi.

Česká sklářská tradice patří k tomu nejcennějšímu, co tuzemské řemeslo světu dalo. Jednou z jeho nejikoničtějších značek je bezpochyby karlovarská sklárna Moser, jejíž ručně vyráběný křišťál zdobí paláce, prestižní sbírky i luxusní interiéry napříč kontinenty. Spojení mimořádné řemeslné zručnosti, generačně předávaného mistrovství a odvahy hledat nové výrazové prostředky dělá z firmy fenomén, který přesahuje hranice Česka. Na tuto tradici navazuje jako první z letošních novinek kolekce Aura, jejímž autorem je oceňovaný designér a kreativní ředitel sklárny Jan Plecháč.

Možná jste to také slyšeli: Nazývat domorodé obyvatelstvo žijící v arktické a subarktické části Ameriky a části Čukotského autonomního okruhu spadajícího pod Rusko slovem Eskymák, je urážka. Ale je to vážně tak?

Moderátorka a komička Chelsea Handler se rozhodla oslavit své jednapadesáté narozeniny po svém. Americká hvězda totiž vyrazila do zasněžené krajiny téměř nahá. Na sobě měla jen pletenou čepici. O zbytek „narozeninového outfitu“ se postarala příroda.

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) umožnil astronomům vytvořit 3D mapu horní atmosféry Uranu.

Díky teleskopu Jamese Webba (JWST) se astronomům americké NASA podařilo vytvořit vůbec první trojrozměrnou mapu horní atmosféry Uranu.

Uran je podivín sluneční soustavy. Kolem Slunce se doslova „válí“ na boku a jeho magnetické póly leží tam, kde by je člověk nečekal. Teď k tomu přibyl další důkaz jeho výjimečnosti: James Webb Space Telescope (JWST) poprvé detailně zmapoval horní atmosféru planety — ne jen obrazově, ale fyzikálně. V datech jsou čitelné teploty, hustoty i stopy po částicích, které do systému pumpuje Slunce.

Březen 2026 nabídne astronomické spektákulum: úplné zatmění Měsíce s krvavě rudým zbarvením, konjunkci Venuše se Saturnem, zvýšenou aktivitu polární záře i první záblesky Mléčné dráhy před úsvitem.

Když se dnes mluví o cestovatelských trendech, většinou přijdou na přetřes nové hotely, gastronomické zážitky nebo digitální nomádství. Nocturismus jde ale opačným směrem. Nehledá další světlo, ale naopak tmu. Nejde o hluk a ruch, ale naopak o ticho. A právě proto si získává čím dál větší pozornost. Podle odborníků na světelné znečištění roste intenzita umělého nočního osvětlení v celém světě o několik procent ročně, a s každým dalším rokem se tak skutečně tmavá obloha stává stále vzácnějším přírodním jevem. Organizace International Dark-Sky Association proto certifikuje místa, kde je tma chráněna podobně jako les nebo mokřad. Kam cestovat za hvězdnou oblohou?

Vesmírný teleskop Jamese Webba poprvé vytvořil trojrozměrnou mapu atmosféry planety Uran. Detailní měření teploty i iontů odhalilo nečekanou aktivitu, zvláštní polární záře a potvrdilo, že tato vzdálená planeta se stále pomalu ochlazuje.

Aurora borealis – to není nějaká další bitevní loď, ani nový druh rychle se šířící nemoci, ale latinský název pro jeden krásný světelný úkaz způsobený slunečním větrem v atmosféře Země. A dokonce má i své lovce, kteří dychtí po jeho pozorování.

První spolupráce se zahraničním designérem a prchlivá polární záře zmrazená ve skle – novinky Moseru utvrzují směr, kterým sklárnu Jan Plecháč kreativně vede. Dívá se do budoucna, aniž by zapomínal na tradici.

Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.

Ve Finsku budou moci lidé v březnu zdarma vyrazit za polární září díky nové službě Uber Aurora. Aplikace nabídne speciální jízdy v Laponsku právě v době jarní rovnodennosti, kdy bývá aktivita na obloze nejsilnější. Rok 2026 má podle očekávání přinést mimořádně výrazné úkazy kvůli zvýšené sluneční aktivitě.

Je přelom srpna a září 1859. Zlatokopové ve Skalistých horách Aljašky a Yukonu vypadají značně nevyspale. „Jako bych spal jen půlku noci,“ postěžuje si jeden. Noc totiž skutečně je, jen panuje světlo téměř jako ve dne.

Na čisté obloze koncem zimy se po soumraku objevuje tajemná pyramida světla. Nejde o polární záři ani o Mléčnou dráhu – je to zodiakální světlo. A jeho původ vědce stále překvapuje.

Polární záře je dechberoucí fenomén, jehož pozorování je zážitkem na celý život. I když můžeme polární záři spatřit i u nás, pozorování v severských oblastech se to nevyrovná. Kam za ní vyrazit?

NASA odstartovala z Aljašky dvě výzkumné mise, které mají objasnit elektrické procesy uvnitř polární záře. Jedna z nich se zaměřila na málo prozkoumaný jev zvaný černá aurora, druhá mapuje proudy v atmosféře pomocí dvojice raket.

Hlavní město finského Laponska láká na polární záři, jízdu se psím spřežením a tradiční sauny uprostřed zasněžené divočiny. Při teplotách až minus třicet stupňů nabízí Rovaniemi dobrodružství pro ty, kteří se nebojí extrémů.

Finské Rovaniemi v zimě působí jako město ze stolního sněžítka. Všude borovice pod čerstvým sněhem, horké sauny a tma, která nahrává polární záři. Tři dny jsou ideální délka návštěvy, pokud chcete stihnout to hlavní a zároveň si dovolit zpomalit.

Středem zájmu astronomů se v posledních dnech stala skupina skvrn na Slunci s označením AR4366, která je asi 15krát větší než Země. Začala se navíc otáčet směrem k naší planetě; se speciálním filtrem je tak možné ji pozorovat i pouhým okem. Slunce je aktuálně na vrcholu své aktivity, vědci tak pozorují nezvyklé množství erupcí, které mohou představovat nebezpečí například pro radiokomunikace. Letos v srpnu pak experti počítají s většinovým zatměním Slunce.

Slunce od začátku týdne vyslalo čtyři velmi silné erupce, které mohou představovat riziko pro elektrické sítě, satelity i komunikační technologie. Vědci očekávají bouřlivé kosmické počasí.

V lednu do Prahy přišla ta pravá zima, kromě radosti ale přinesla i mnoho komplikací. Pražská Drbna nejdřív informovala o bruslení na rybnících a koupání otužilců, pak přišel čas na sněhovou kalamitu a nebezpečnou ledovku. Byli jsme se podívat na pomník legendárního kocoura Mikeše v Modřanech, pozorovali polární záři a s odborníky zkontrolovali Dvorecký most při zatěžovací zkoušce. Přinesli jsme komentáře k působení Slavie v Lize mistrů, navštívili soud s vrahem, který opakovaně utekl z Bohnic a prohlédli si novou sanitku záchranářů či výstavu na Pražském hradě. Neunikl nám ani zásah policie na městském úřadu Černošic, spor ministra zahraničí s prezidentem, výhrůžka Filipu Turkovi nebo muž, který z Vltavy odnášel labutě.

Únor přináší devět jedinečných astronomických událostí – od oslnivého prstencového zatmění Slunce v Antarktidě přes konjunkce Měsíce s planetami až po návrat jádra Mléčné dráhy. Navíc můžete sledovat přehlídku šesti planet najednou.

Právě probíhající geomagnetická bouře stupně G4 ozářila nebe polární září až na jih Evropy. Solární maximum trvá a další podobné události můžeme očekávat po celý rok 2026.

Otevřete cestopis průvodkyně Teru Menclové z finského Laponska: z místa, kde jsou polární záře na dosah, lesy nekonečné a zima má vlastní rytmus. Píše v něm o krajině, která nepůsobí okázale – a přesto vás pohltí víc, než čekáte.

Zemi zasáhla nejsilnější radiační bouře za poslední dvě desetiletí. Tento jev vyvolal polární záře pozorovatelné dokonce i z území České republiky. Astronauti na oběžné dráze museli vyhledat úkryt v silněji stíněných částech stanice.

Pro některé z nás je jedním z životních snů vidět polární záři. Vychutnat si oblohu hrající všemi barvami - typicky od zelených až po fialové odstíny a pocit, jako bychom pozorovali něco nadpozemského. Taková podívaná je u nás ale opravdovou raritou, většinou můžeme polární záři vidět maximálně na fotografiích z Islandu či Norska. Letos nás ale navštívila štěstěna a polární záře se objevila i nad Českem, Německem i Rakouskem. Tentokrát to dokonce nebyla jen slabá záře na obzoru, ale obloha doslova hýřila barevnými odstíny.

Hvězda Evropy 2 Petr Říbal se na charitativní akci Nadace AutTalk, kterou moderoval, rozpovídal o koncertu na počest zesnulého kolegy a kamaráda Patrika Hezuckého. V rozhovoru pro eXtra.cz prozradil, že po vzpomínkové akci došlo k mrazivé shodě náhod. Patrik jim prý z nebe poslal jasný vzkaz.

V pondělí 19. ledna 2026 se nad českou krajinou odehrálo něco, co se vzpírá běžné zkušenosti obyvatele střední Evropy. Nebyly to jen slabé červánky nebo neurčitý šedý opar nad obzorem…

V pondělí 19. ledna byl na území České republiky k vidění mimořádný přírodní úkaz. Ve večerních hodinách bylo možné na obloze pozorovat výjimečně silnou polární záři, která rozzářila nebe všemi možnými odstíny červené, fialové a velice silně i zelné. Mohla za to sluneční erupcePolární záři způsobila sluneční erupce, ke které došlo v neděli 18. ledna ve večerních hodinách.

Je to jen pár hodin, co se na obloze objevil v Česku nevídaný úkaz. Dechberoucí podívanou mohli lidé zahlédnout v noci z pondělí na úterý. V minulosti přitom za tímto pohledem lidé ze střední Evropy museli cestovat i tisíce kilometrů.

Představte si zvuk těžkého dechu a jemného praskání sněhu pod tlapkami. Před vámi se rozprostírá obraz týmu silných psů, kteří společně táhnou saně přes zamrzlou...

Podle Centra pro predikci vesmírného počasí (SWPC) Národní meteorologické služby došlo na Slunci v pondělí k masivní erupci.

Intenzivní polární záře z noci na 20. ledna patřila mezi vzácnosti viditelné z Česka. V posledních zhruba třech letech mohli lidé spatřit i několik dalších dobře pozorovatelných fenoménů také známých jako aurora borealis. Vděčili za to vrcholícímu slunečnímu cyklu, který ale v současnosti klesá. Tím se také četnost září na několik let sníží. Letošek může být posledním významným rokem pro pozorování.

V srpnu roku 1859 Slunce lidem názorně předvedlo, že umí i škodit. Mimořádně mohutná geomagnetická bouře tehdy ničivě zasáhla telegrafní linky a rodící se technologická civilizace tak poprvé narazila na ničivé síly, kterými disponuje vesmír. Šlo o první varování; kdyby k pohromě známé jako Carringtonova událost došlo dnes, bylo by to mnohem horší.

Češi mohli v úterý večer na severním obzoru opět vyhlížet slabší polární záři (auroru borealis) ve formě červených a purpurových sloupů. Světelná show podobná té z předchozí noci se však již nekonala.

Odpověď na otázku „Co Češi vyhledávali“ na vyhledávači Google přináší každý všední den večer server Publico ve svých newsletterech. V úterý to byl globus za 15 tisíc či polární záře.

Polární záře by mohla být nad Českem viditelná i dnes po setmění, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Podle meteorologů má být oproti předchozí noci slabší a její pozorování bude záviset na tmavé obloze, dobrém výhledu k severu a místních podmínkách.

Dvaadvacet let. Tak dlouho Slunce takto nezuřilo. Americký úřad NOAA vyhlásil 19. ledna 2026 radiační bouři stupně S4 – druhého nejvyššího na pětibodové škále. Jedním z projevů je i jedinečná možnost pozorovat polární záři na noční obloze v České republice.

Česko má za sebou noc, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. Stačilo zvednout hlavu k nebi a nechat se pohltit fascinující show, jakou u nás jen tak nevidíme. Polární záře, která obvykle tančí jen nad severskými ledovci, tentokrát rozehrála svou magickou hru přímo nad našimi domovy.

Úterní ráno přineslo na sociální sítě lavinu snímků zachycujících neobyčejnou nebeskou podívanou. Lidé napříč celou republikou sdíleli fotografie intenzivní polární záře, za kterou se obvykle musí cestovat tisíce kilometrů na sever Evropy. Pokud jste zrovna spali nebo jste se nedívali na oblohu, internet je dnes plný důkazů o tom, co se nad českým horizontem odehrávalo.

Polární záře rozzářila v noci na úterý oblohu nad Českem. Mimořádná byla tím, že ji šlo pozorovat i pouhým okem, a viditelná byla dokonce i ve velkých městech. V Česku se ale polárních září objevilo v posledních letech několik. „Jsou to události, které jsou do jisté míry opravdu velmi výjimečné. Souvisí to s aktivitou našeho Slunce, které se v nachází poblíž své maximální činnosti,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz astronom Michal Švanda.

V noci na 20. ledna 2025 se nad Českem odehrála jedna z nejintenzivnějších polárních září za poslední roky. Rudé a zelené závoje na obloze viděli lidé od Krkonoš až po Ostravu.

Nebe nad Brnem a Brněnskem se v noci na úterý proměnilo v jedinečné světelné divadlo. Polární záře, která se v Česku objevuje jen zcela výjimečně, rozzářila oblohu červenými a zelenými barvami. Světelný jev byl navíc místy viditelný i pouhým okem.

V posledních dnech se nad našimi hlavami odehrává něco, co je z vědeckého hlediska naprosto běžné, ale přesto mimořádně úchvatné. Silná sluneční bouře je důsledkem prudké erupce na povrchu Slunce, která vyslala obrovský mrak nabitých částic přímo do prostoru okolo Země.

Polární záře, která kromě růžové a fialové v sobě nesla nádech zelené. Nebe na Vysočině hýřilo v pondělí po desáté večer všemi barvami. Někdo měl štěstí, jiným zbyly oči pro pláč. Nebeská podívaná byla závislá na tom, kde bylo jasno.

Obyvatelé Liberecka a dalších částí Česka měli v noci z 19. na 20. ledna jedinečnou příležitost sledovat mimořádně jasnou polární záři. Úkaz, který jinak lidé běžně vídají až za polárním kruhem, byl tentokrát viditelný i z našich končin – a to v nečekané intenzitě. Proč se obloha rozzářila právě teď a kdy se podobná podívaná může zopakovat? Odpovídá vedoucí libereckého planetária Martin Gembec, který úkaz zachytil na fotografiích i videu.

Pondělní noc nabídla obyvatelům Moravskoslezského kraje výjimečnou podívanou na polární záři. Za tímto vzácným úkazem stála silná sluneční erupce. Díky jasné obloze byla polární záře viditelná i z osvětlených měst. Přestože se v nejbližších dnech úkaz nebude opakovat, odborníci nevylučují další šance v nadcházejících měsících.

Velmi intenzivní polární záře byla z Česka viditelná v noci na úterý 20. ledna. Jev zářil jasně červenou a zelenou barvou viditelnou pohým okem. Podívanou lze srovnat s fenomény známými ze severských zemí. Pozorovatelé z různých míst republiky využili příležitosti a pořídili fotografie, které následně poskytli Deníku.cz.

Silná polární záře byla v noci z pondělí na úterý k vidění i nad Havlíčkobrodskem. Viditelná byla z vesnic i měst v téměř celém okrese.

/FOTO, VIDEO/ Blanensko zažilo v noci na úterý mimořádnou přírodní podívanou, jaká se v našich zeměpisných šířkách objevuje jen výjimečně. Nad regionem se objevila velkolepá polární záře, která oblohu rozzářila odstíny červené i zelené. Lidé ji navíc mohli pozorovat na vlastní oči.