příroda

Pod povrchem u Nelahozevsi dodnes leží tisíce sudů se styrenovými smolami. Ekologická zátěž vzniklá před desítkami let se stala předmětem soudních sporů a její definitivní řešení stále čeká na realizaci.

Naši předkové mu přisuzovali téměř zázračné účinky a používali ho při horečkách, kašli i během morových epidemií. Dnes víme, že devětsil lékařský skutečně obsahuje zajímavé léčivé látky, ale zároveň vyžaduje velkou opatrnost.

Masturbace není jen záležitostí lidí. Sólo to mají rádi i primáti, domestikovaná zvířata – a ano, někteří ptáci taky. Vědci dlouho předpokládali, že...

Lidská rodina, která se rozhodla nedělní odpoledne strávit v Mariánském údolí, zachránila rodinu ptačí. Deset káčat uvízlo mezi vysokými betonovými stěnami u vodní nádrže. Jejich matka bezmocně létala nad žlabem. Díky všímavosti výletníků se malé opeřence podařilo osvobodit.

Pionýrské dřeviny zvládají podmínky, ve kterých by většina stromů neuspěla. Pionýři totiž postupně mění prostředí tak, že se na místě může uchytit další „forma“ lesa, tzv. pozdně sukcesní druhy.

Už přes 116 tisíc lidí podepsalo petici za ukončení norování. Postavili se tak za to, aby divoce žijící zvířata neumírala krutou smrtí. Naštěstí budeme mít ve Sněmovně šanci tento krutý způsob lovu ukončit.

Bylinky nejsou jen zelené lístky do kuchyně. Do zahrady i na balkon přinášejí vůni, užitek a často i překvapivě snadnou péči. Hodí se pro začátečníky, prospívají přírodě a navíc vám mohou ušetřit peníze.

Jeho bílé okolíky mohou připomínat planou mrkev nebo petržel. Záměna však může mít tragické následky. Bolehlav plamatý je rostlina, která vstoupila do dějin jako nástroj popravy a dodnes představuje vážné nebezpečí pro lidi i zvířata.

Šakali kousek po kousku osidlují Evropu a troufají si do míst, kde nikdy nebyli. Jejich původním domovem je pobřeží Černého moře na Balkáně. V 80. letech se ale vydali na tažení kontinentem. Zabydleli se již v Podyjí na Znojemsku a na Pálavě u Mikulova a jdou dál. Vědci předpokládají, že by měli postupně osídlit až 75 procent kontinentu.

Každá pátá velryba, která vpluje do Sanfranciského zálivu, tam zahyne, nejčastěji pod kýlem tankeru. Hladovějící plejtvákovci sem míří kvůli klimatické změně. Nová termovizní kamera na ostrově uprostřed zálivu teď sleduje každý jejich výdech.

Na první pohled vypadá jako obyčejný hnědý noční motýl. Bourovec březový ale ukrývá nečekaný příběh. Jeho housenky totiž nevyrůstají samotářsky, ale žijí společně v hedvábných hnízdech, kde sdílejí teplo, ochranu i potravu.

Jak se měsíční krajina po těžbě uhlí mění v divokou oázu plnou života? Objevte surový šarm Duchcovské rekultivace skrze objektiv místního fotografa.

Více než dva tisíce let se přírodovědci přeli, jak kukačka propašuje vejce do cizího hnízda. Miniaturní kamery v dutinách rehků zahradních teď ukázaly dvě překvapivé strategie kladení – včetně „vystřeleného“ vejce, které do hnízda doletí.

Zapomeňte na jediného vítěze, letos jde o týmovou hru. Barvy roku 2026 proměnily hrátky s různými odstíny ve výživnou hostinu pro emoce.

Většina cestovatelských deníků Mostecko přeskakuje. Považují ho za industriální jizvu na tváři Česka. Ale ti, kdo se nebojí podívat pod povrch, zjistí, že je to krajina neuvěřitelných kontrastů.

Mladé kopřivy jsou plné vitaminů a minerálů. Využijte toho a připravte si z nich jídlo, které vám dodá spoustu vitaminů a minerálů.

Může mít člověk navrch nad přírodou? Nikdy. Přesvědčila se o tom i Petra Filová z Litomyšle alias Pralinková teta. Ve své nové glose popisuje "boj" s kosáky na terase. Skoro jak v hororu Ptáci…

Dětství strávila mezi domorodci v jedné z nejodlehlejších oblastí planety. Přesto Sabine Kuegler později přiznala, že mnohem větší strach než džungle v ní vyvolal návrat do moderní společnosti.

Když se řekne vrcholový predátor, většinou si představíme kočkovité šelmy nebo třeba žraloka. Trochu v jejich stínu zůstává ale jiný predátor, který nad nimi přitom co do počtu lidských obětí vyhrává.

Klíště rodu Hyalomma hostitele neočekává v trávě. Rozpozná ho na vzdálenost několika metrů a běží k němu. V Česku už bylo potvrzeno i v domácnosti.

Vidět orlosupa bradatého na území starého kontinentu nebylo v minulosti nic výjimečného – než byli tito majestátní ptáci ve valné části Evropy vyhubeni. Nyní probíhá jejich reintrodukce, do níž se zapojily i české zoo.

V mlze něco žije! Opakuji, v mlze něco žije! Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy.

V temnotě brazilského pralesa číhá na nic netušící rosničky neviditelný nepřítel. Specializované mouchy na ně zkouší brutální taktiku: útočí bleskově a své oběti nechávají požírat zaživa zevnitř vlastními larvami.

Letošním hmyzem roku vyhlásila Česká společnost entomologická kudlanku nábožnou. Kdo ví, možná tak trochu ze strachu, protože kudlanka představuje téměř dokonalého hmyzího predátora, který se navíc od počátku milénia nebývale šíří Českou republikou.

Maličký lesklý nájemník koupelny budí dojem, že jde jen o otravu, které se zbavíte jediným spláchnutím. Pravda je ovšem jiná, doručuje vám totiž vzkaz, který opravdu stojí za pozornost.

Pro jedny je řepka krásnou připomínkou jara, pro druhé symbolem průmyslového zemědělství. Ve skutečnosti je její příběh složitější. Za zářivě žlutými květy se skrývá rostlina, která ovlivňuje potravinářství, energetiku i podobu evropské krajiny.

Mnoho let vědci věřili, že živočišné druhy složené výhradně ze samic představují evoluční slepé uličky. Jeden druh ryby však přežil bez samců 100 tisíc let a stále se mu daří. Ale jak je to možné?

Obnova krajiny po těžbě patří mezi dlouhodobé procesy, které zásadně ovlivňují podobu regionů i kvalitu života jejich obyvatel.

V žilinské nemocnici byl hospitalizován muž, kterého v úterý večer u severoslovenské obce Stráňavy napadla medvědice. Šestatřicetiletý muž podle serveru Sme.sk utrpěl tržné rány či byl také pokousán, když na něj zaútočila medvědice se dvěma loňskými mláďaty.

V některých školách v Belgii, Nizozemsku nebo Velké Británii jsou školní zahrady, hmyzí domky, jezírka nebo včelí úly běžnou součástí výuky. Děti se neučí o přírodě jen z obrázků. Pozorují ji každý den.

Na Oneplay je nyní v české premiéře dostupný nizozemský přírodovědný dokument Přátelé půdy: Tajemný svět pod zemí (2023), který odhaluje neuvěřitelně komplexní a dosud přehlížený svět ukrytý přímo pod povrchem naší planety. Snímek režiséra Marka Verkerka, tvůrce oceňovaného dokumentu Nová divočina, ukazuje půdu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.

Souostroví Galapágy má v dějinách vědy výsadní postavení. Na základě pozorování místních druhů vytvořil Charles Darwin evoluční teorii. Zdá se ale, že Galapágy ještě nevydaly všechna svá tajemství.

Krokodýl mořský je největší plaz světa a extrémně nebezpečný predátor s nejdrsnějším stiskem čelistí v živočišné říši. Objevte fascinující fakta o tom, jak tento obří lidožrout loví pomocí rotace smrti a proč dokáže surfovat na mořských proudech.

Český svaz ochránců přírody vykoupil svah nedaleko Bíliny v Českém středohoří. Lidé mohou na odprodej dalších pozemků přispět darem.

Potřebuji zmizet. Na vzduch, do lesů. Tak přesně tento pocit, kdy člověku evidentně přerůstá život přes hlavu, je dobré poslechnout. A vyrazit.

V tropickém Pacifiku se rýsuje návrat El Niño – přirozeného klimatického jevu, který umí přepnout počasí na celé planetě. Pokud nastane s predikovanou rekordní silou, mohl by přinést silné sucho.

V osmnácti letech přišel Mike Coots při útoku tygřího žraloka o nohu. Většina lidí by po takové zkušenosti ztratila důvěru a do moře se nevrátila. On se do vody vrátil, znovu surfoval a později se stal fotografem i ochráncem žraloků.

Mezinárodní tým botaniků zjistil, že na kontinentu včetně Česka výrazně přibyly rostliny preferující půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku.

Sezona borůvek láká tisíce sběračů do lesů, jenže mnohé z nich čeká nemilé překvapení. Používání plastových hřebenů totiž nejen poškozuje keře, ale může vést i k vysokým pokutám. Lesníci bijí na poplach – oblíbené borůvkové lokality mizí a obnova trvá roky. Co vlastně zákon dovoluje a kde jsou hranice povoleného sběru?

Před 70 lety, 3. června 1956 se poprvé slavnostně otevřela Zoo Olomouc, která se v průběhu dekád rozvíjela až do podoby jedné z nejvýznamnějších zahrad České republiky a také nejnavštěvovanějšího turistického cíle Olomouckého kraje. Areál na Svatém Kopečku si kulaté výročí připomene víkendovým programem, který přiblíží život zvířat a nabídne zážitky malým i velkým návštěvníkům.

Nikterak velký, ale pozoruhodný madagaskarský had je ve větvích takřka neviditelný. Samci i samice mají na čenichu podivný listovitý výrůstek, který jim pravděpodobně pomáhá při lovu.

Když se dnes projdete českou kulturní krajinou, uvidíte tisíce hektarů řepky, pšenice nebo kukuřice. Sem tam remízek, sem tam betonové silo. Je to efektivní, průmyslové a smutně uniformní. Ještě před sto lety byste se ale dívali na úplně jiný obraz.

Pondělní Den dětí oslavili lidé v ostravském městském obvodu Polanka nad Odrou slavnostním otevřením nového dětského hřiště a parku. Jak informovala mluvčí ostravské radnice Gabriela Pokorná, v místě navíc přibyla nová zeleň.

Mravenci bez rukou, bez nástrojů, bez plánu – a přesto staví hnízda odolná dešti i větru desítky metrů nad zemí. Klíčem jsou živé řetězy dělnic a jedno překvapivé řešení: vlastní larvy jako cívky hedvábné nitě.

Návrat čápů každoročně přitahuje pozornost lidí napříč regionem. Zatímco v Milíně už mohou lidé díky online kameře sledovat mláďata nějaký ten rok, nově se k přímému přenosu přidal také Rožmitál pod Třemšínem.

Praha - Hmyzem roku se stala kudlanka nábožná. Ocenění jí udělila Česká společnost entomologická, která ve spolupráci s Národním muzeem a Univerzitou Karlovou zároveň vyzvala veřejnost, aby se zapojila do jejího mapování. V tiskové zprávě o tom informovala Univerzita Karlova. Kudlanka nábožná se od počátku nového milénia vlivem oteplování na českém území rychle šíří, ještě na konci 20. století se vyskytovala pouze vzácně na jižní Moravě.

Příbram - Samice rysa ostrovida z Šumavy, kterou se podařilo zachránit jako mládě a připravit ji na samostatný život, se zabydluje v Brdech. Ochránci přírody ji tam vypustili předminulý týden, a díky telemetrickému obojku sledují její pohyb. Samice pobývá v oblasti, kterou tato zvířata ze šumavské populace navštěvují, ale doposud ji trvale neobývala. Pokud se usadí a najde si partnera, mohla by být klíčová pro budoucnost rysů v Brdech. ČTK o tom informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na projektu se kromě agentury podílí Správa Národního parku Šumava a společnost AP Lesnická.

V prvním dílu seriálu o slavných světových vlacích, vlakových linkách či železnicích, jsme si připomněli dosud marné snahy vybudovat transsaharskou magistrálu. Dnes nasedneme s naším čtenářem Kryštofem do vlaku, který jezdí napříč Kanadou.

Trhejte ji všude, kde jen můžete, a trhejte ji ve velkém. Ženám kyticí z lupiny mnoholisté uděláte radost a pomůžete přírodě. Každá kytka se počítá. Tímto netradičním způsobem se snaží lesníci z Masarykova lesa, který tvoří značnou část Moravského krasu na Blanensku, bojovat s lupinou. Je sice krásná, ale ve střední Evropě nepůvodní a škodlivá.

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.

Loňská megatsunami u pobřeží Aljašky byla podle amerických a kanadských vědců historicky druhá nejsilnější. Vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Událost nastala i vlivem změny klimatu. Jen se štěstím se těsně vyhnula turistům.

Krátké přední končetiny druhu Tyrannosaurus rex jsou od jeho objevení častým terčem vtipů a karikatur. Nová studie vědců z University College London a University of Cambridge však naznačuje, že za jejich velikostí stál důležitý evoluční důvod. Podle nové teorie byly úzce spojené s vývojem mimořádně silných čelistí a mohutné lebky. Slavný predátor tak možná nepotřeboval při lovu velké končetiny s drápy, protože hlavní zbraní se postupně stala jeho hlava.

Nemá nervovou soustavu, oči ani mozek. Přesto se dokáže pohybovat, hledat potravu a řešit problémy, se kterými si lámou hlavu i počítačové algoritmy. Hlenky vypadají nenápadně, ale skrývají jedno z největších překvapení přírody.

Český svaz ochránců přírody vykupuje v Českém středohoří lokalitu, kde žijí vzácní motýli a rostou koniklece. Cílem je zachovat unikátní místo pro přírodu. Pomoci…

Dovolte, abych se vám představila. Jmenuji se Bio Levandule Chodouňská nebo také Lavandula Bohemia a rostu v jedinečném prostředí zvaném Barrandien, rozkládajícím se mezi Prahou a Plzní. Právě díky vzácným minerálům z vápencových moří a zdejšímu podnebí mám vysoký obsah flavonoidů, antibiotik, antivirotik a antidepresiv.

Strašlivě hubený a celý chlupatý, k nerozeznání od chuchvalce řas. Nový druh ryby z Velkého bariérového útesu unikal vědcům přes dvacet let a dostal jméno po postavičce ze Sezamové ulice.

V červnu mohou lidé na večerní obloze vidět v blízkosti nejjasnější planety Sluneční soustavy Venuši a Jupiter. Nejtěsněji budou vůči sobě v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně 1,5 úhlového stupně. Červen je také měsíc, v němž se za soumraku i za úsvitu mohou zejména nízko nad severním oborem objevovat noční svítící oblaka, informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Národní přírodní rezervace Žákova hora je nejvýznamnější přírodní památkou na Českomoravské vrchovině a patří mezi nejcennější a nejstarší chráněná území v České republice.

Psi jsou věrnými souputníky člověka možná už 40 000 let. Za tu dobu se z lovců a ochránců stali životní partneři, kteří s námi sdílí domácnost, často postel a ještě častěji i dobroty od stolu. Není proto divu, že si lidé přejí, aby tu s nimi jejich psí mazlíčci byli co nejdéle.