Pšenice

Ukrajinská vláda podala žádost o grant ve výši pěti miliard korun na podporu svých zemědělců a exportu obilí. Chce také další zásoby raket do systémů Patriot. Od Evropské komise žádá Kyjev rychlou reakci. Konkrétních opatření a termínů se ale ukrajinská vláda ani novináři zatím nedočkali.

Zemědělci za letošní nižší sklizeň nedostanou zaplaceno dost peněz na pokrytí nákladů, hrozí jim propad tržeb o miliardy korun. Na dotaz médié to dnes uvedly nevládní zemědělské organizace.

Kvůli ruským útokům v Černém moři volí ukrajinští exportéři obilí trasy k Dunaji. Rekordní sucha a dramatický pokles hladiny řeky ale z náhradní trasy udělaly past. Přetížený rumunský přístav Konstanca kolabuje, nákladní lodě plují poloprázdné a rostoucí náklady tlačí světové ceny pšenice a kukuřice vzhůru. Válka s Ruskem znamená pro ukrajinské zemědělce katastrofu.

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.

Německé nákladní plavidlo napadly ruské drony na moři u ukrajinské Oděsy. Loď Emil patří německé přepravní společnosti, ale pluje pod liberijskou vlajkou. Po útoku přestala být ovladatelná a začala hořet, jedenáctičlenná posádka vyvázla bez zranění.

Ruský útok v ukrajinských vodách Černého moře ve středu poškodil loď s nákladem ukrajinské pšenice. Loď plula pod vlajkou jiného státu, úder způsobil požár na palubě. Jeden člen posádky civilního plav…

Šlechtění nových odrůd obilnin je dlouhodobý a finančně náročný proces, který v případě pšenice trvá přibližně deset až dvanáct let a náklady na vývoj jedné odrůdy se pohybují v řádech desítek milionů korun

Česko obletěla smutná zpráva o skonu legendárního botanika Václava Větvičky. Ten o své celoživotní vášni hovořil i ve starším rozhovoru pro magazín Koktejl, který nyní přinášíme jako vzpomínku na něj.

Možná jste si při posledním nákupu v supermarketu také říkali, jestli se vám nezkazil zrak. Cenovky na regálech totiž už dávno nepřipomínají běžnou realitu, ale spíše divokou jízdu na horské dráze, ze které se většině běžných smrtelníků dělá při placení u pokladny docela slušně nevolno.

Na polích v příměstské části Ostravy vrcholí letošní žňové práce. Rodinná farma Václava Kokeše ve Staré Bělé má řepku úspěšně sklizeno a obiloviny jsou pod střechou zhruba z poloviny. Nadějně vypadající úrodu však na konci června zkomplikovala vlna v

V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech a nenakládají tamní obilí určené k vývozu. Doprava se 22. července zcela zastavila. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda se snaží zajistit stabilní fungování námořního koridoru, uvedl o den později ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj během rozhovoru s novináři. Suspilne hovořilo s obchodníkem, analytikem a zemědělcem, aby zjistilo, jaká je aktuální situace na farmách, zejména v Kirovohradské oblasti, a co by se mělo s ukrajinským obilím dělat.

Rekordní červnová vedra přiměla obchodníky snížit odhad letošní produkce obilí v Evropské unii a Británii zhruba o devět milionů tun. Hodnota produkce, která zmizela z prognóz, dosahuje podle analytiků až 2,1 miliardy eur. Nejde však o konečný účet ani o ztrátu čistého zisku farmářů, ale o odhad hodnoty nevypěstovaného obilí.

Evropští zemědělci letos v červnu sledovali teploměry možná pozorněji než obilná pole. Extrémní vedra totiž zasáhla úrodu v klíčové fázi vývoje a podle aktuálních odhadů ubrala z očekávané sklizně v Evropské unii a Velké Británii téměř devět milionů tun obilí. Hodnota ztracené produkce přesahuje dvě miliardy eur (48,34 miliardy korun).

Na Lounsku hořelo šest hektarů pšeničného pole. Díky rychlému zásahu hasičů se podařilo zabránit rozšíření požáru na další část úrody.

Hasiči vyrazili do boje s plameny, které požíraly pole na Lounsku.

Čtyři jednotky hasičů zasahovaly u požáru šesti hektarů pole s pšenicí, který způsobil škodu za 200 tisíc korun.

Zemědělci kromě ječmene začali sklízet i pšenici, sklizeň zatím postupuje rychleji než loni Liberecký kraj Sklizeň v Libereckém kraji zatím postupuje rychleji než v minulém roce. Kromě ječmene ozimého začali zemědělci sekat i pole s pšenicí ozimou. Výnosy jsou zatím vyšší než loni, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe).

Dalších nejméně 28 lodí zasáhly ukrajinské drony v noci na sobotu v Azovském moři. Uvádí to poradce a bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko na síti X. Čísla se ještě mohou měnit. Jde o ruská plavidla nebo tankery z takzvané ruské stínové flotily.

Rusko po ukrajinských útocích na lodě a ropná zařízení dočasně uzavřelo plavební kanál u Azovského moře. Opatření by mohlo ohrozit čtvrtinu vývozu ruské pšenice.

Rusko dočasně přerušilo dopravu plavebním kanálem mezi řekou Don a Azovským mořem. S odvoláním na dva nejmenované zdroje z odvětví vývozu obilí to v pátek uvedla agentura Reuters. Uzavření vodní cesty…

Jarní mrazy a nedávná vedra spojená se suchem se zřejmě letos podepíšou na nižší sklizni. Podle analytiků však nehrozí nedostatek surovin pro výrobu potravin. S dalším poklesem cen však nepočítají, také kvůli růstu ostatních nákladů, jak mzdových, ta

Bulgur je tak trochu opomíjená hvězda talířů, která možná vypadá obyčejně, ale jakmile ho jednou uvaříte správně, nejspíš ho začnete zpod poličky vytahovat častěji než rýži. Je hotový za chvíli, nelepí se, skvěle drží tvar a v kuchyni s ním můžete kouzlit na tisíc způsobů – ať už chystáte lehký salát, nebo sytou teplou večeři.

Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.

Obiloviny patří mezi nejstarší pěstované plodiny na světě. Provázejí lidstvo už tisíce let a dodnes tvoří základ jídelníčku milionů lidí. Přesto o nich mnoho z nás ví jen to, že se z nich peče chleba nebo vyrábějí těstoviny. Otestovat si, jak dobře se v obilovinách vyznáte, může v našem zábavném kvízu.

Současná vedra nesnášejí zemědělské plodiny na polích či trvalé kultury dobře, kdyby přišly až později v červenci či v srpnu, napáchaly by méně škody než teď. Navíc jak ukazuje web Vlny veder, extrémní teploty se kumulují několikátým dnem do jevu nazývaného horká vlna. Rostliny podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe takové teploty přežijí, ale musejí tomu věnovat značné úsilí, což se projeví na kvalitě i kvantitě produkce. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl ČTK.

Většina z nás vnímá rostliny jako pouhou kulisu - zelený šum v pozadí našich rušných životů. Jsou to ty věci v květináčích, jejichž úkolem je esteticky doladit interiér nebo nám poskytnout listy na salát. Jenže pohled moderní biologie a evoluční psychologie naznačuje, že příběh o tom, jak si člověk „ochočil“ rostliny k prospěchu svému, se dá obrátit úplně na ruby.

Ötzi vydal další tajemství, ovšem tentokrát nikoli archeologického, ale mikrobiologického původu. Kvasinky, které kolonizovaly jeho tělo, vyrobily těsto. Prý bylo výborné.

Každou středu vám přinášíme pořádnou nálož novinek ze světa beauty. Mezi aktuální trendy patří teplá medová blond, která opanovala červené koberce. Na nehtech se nosí design inspirovaný Japonskem, trendy jsou i linky v Dior-approved stylu.

„Molekulární nůžky“ už dnes ročně zachraňují desítky tisíc lidí trpících dědičnými nemocemi.Od roku 2028 je budou moct využívat také šlechtitelé při vývoji nových odrůd plodin, které budou odolnější vůči škůdcům i projevům klimatické změny.

Zhruba 40 % sklizně měsíčku se vyhodí poté, co odkvete a pomine jeho okrasná funkce. Jenže nově se objevilo jeho potravinářské využití. Květy obsahují srovnatelné množství proteinů jako kukuřice či oves.

Ceny komodit vyletěly kvůli válce v Íránu, ale i rozmachu datových center kvůli umělé inteligenci na třináctileté maximum. Dotkne se to peněženek nejen domácností, ale i firem a vlád. Zdraží se totiž financování jejich dluhů.

Vejce je nutné skladovat v suchu a chladu. Většina z nás je uchovává v ledničce do doby, než je spotřebujeme. To ovšem není nezbytností. Existují staré dobré triky, jak trvanlivost vajec prodloužit i o několik měsíců. Vyzkoušejte některý, které používali naši předkové.

Nenápadný otisk obilného klasu v neolitické cihle může změnit pohled na vznik jedné z nejdůležitějších plodin lidstva. Nový výzkum naznačuje, že chlebová pšenice mohla vzniknout už před zhruba 8000 lety v oblasti dnešní Gruzie. Videozáběry zprostředkovala agentura AP.

Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu.

Představte si, že si k snídani připravíte dokonale vypečený toust a nemusíte přitom řešit obavy z látek, které v pečivu vznikají během pražení. To, co zní jako hudba vzdálené budoucnosti, se díky pokroku v genetickém inženýrství stává realitou. Britští vědci totiž vyvinuli speciální odrůdu pšenice, která produkuje výrazně méně asparaginu. Právě tato aminokyselina se při vysokých teplotách mění v obávaný akrylamid. Výsledkem by mohlo být zdravější pečivo, které si zachová svou chuť i kvalitu, ale s mnohem nižším rizikem pro spotřebitele.

Kdysi byla základem českého jídelníčku, pak ji na dlouhá desetiletí vytlačila pšenice. Dnes se pohanka vrací na výsluní jako potravina budoucnosti. Tato nenápadná plodina, kterou k nám kdysi přivezli tatarští nájezdníci, v sobě ukrývá unikátní látky pro zdravé cévy, silnou imunitu a ploché břicho.

Dva lidé zahynuli při dronovém útoku na nákladní loď s pšenicí, která se potopila v Azovském moři, napsal agentura TASS. Pod jakou vlajkou loď plula, ani komu patřil útočící dron agentura nenapsala.

Dva lidé zahynuli při dronovém útoku na nákladní loď s pšenicí, která se potopila v Azovském moři, napsala v neděli ruská státní agentura TASS s odvoláním na úřady. O potopení nákladního plavidla v Azovském moři předtím informoval také Vladimir Saldo, Moskvou dosazený šéf okupované části ukrajinské Chersonské oblasti, podle něhož zahynul jeden člověk. TASS později napsal, že loď plula pod ruskou vlajkou.

Dva lidé zahynuli při dronovém útoku na nákladní loď s pšenicí, která se potopila v Azovském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala ruská státní agentura TASS. O potopení nákladního plavidla v Azovském moři předtím informoval také Vladimir Saldo, Moskvou dosazený šéf okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Pod jakou vlajkou loď plula, agentura neuvedla, nezmiňuje ani to, komu patřil útočící dron.

Původní krmivo pro dobytek se postupně stalo oblíbenou potravinou výživových specialistů i vyhledávanou ingrediencí při atopickém ekzému. Uplatňuje se také v péči o vlasy i při bezlaktózové a bezlepkové stravě.

Vlnami Azovského moře otřásla mohutná exploze, která se stala osudnou pro nákladní plavidlo typu Volgo-Balt. Loď převážející tuny pšenice se po útoku bezpilotního letounu začala nekontrolovaně potápět, zatímco se posádka v chaosu pokoušela o záchranu holého života.

Kroupy jsou dalším příkladem toho, jak byla staročeská kuchyně dobrá, levná a přitom velmi zdravá. Nechte se jimi inspirovat a podávejte je třeba místo rýže, ve srovnání s ní jsou totiž výživově hodnotnější.

Ty nejtypičtější velikonoční tradice, jako je pomlázka nebo zdobení kraslic, dnes dodržuje málokdo. Přesto Velikonoce zůstávají důležitým svátkem, a i ti, kteří je neslaví, musí mít přinejmenším rádi jejich estetiku. Napečení dobrot, krásné dekorace do bytu hýřící barvami... a také hodně zeleně, do bytu i na zahrádku. Na tuto zeleň se dnes podíváme detailně.

Zásah může mít i širší dopady. Trasa přes Kaspické moře slouží nejen k pašování zbraní, ale i k přepravě strategických komodit, včetně pšenice. Útok tak podle některých zdrojů může krátkodobě ovlivnit i zásobování Íránu.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.

Ceny chleba letí nahoru. Pekárny jej od roku 2008 zdražily o 48 procent, v obchodech je však k mání za stejné období za téměř dvojnásobek. Podle předsedy Zemědělského svazu to ukazuje, že z výsledné ceny si nejvíce ukrajují právě obchodní řetězce. Za rapidní zdražení si ale podle obchodníků můžeme tak trochu sami. Ptáte se proč a kdo za to může? Možná budete překvapeni.

Vyprahlá pole na jižní Moravě, kde se kdysi dařilo pšenici, a naopak vinice rozeseté po svazích Českého středohoří nebo dokonce v okolí Liberce. Problémy žateckého chmele. To není scéna z apokalyptického filmu, ale realita, ke které české zemědělství nezadržitelně směřuje. Klimatická změna totiž nepřekresluje jen teplotní mapy, ale samozřejmě ovlivňuje i to, co uvidíme na českých polích.

„Velká obilná loupež“ z roku 1972 ukázala slabiny sovětského zemědělství i globálního trhu. Tajné sovětské nákupy americké pšenice způsobily růst cen potravin, politický skandál v USA a změnily pravidla světového obchodu s obilím.

Indii čeká podle předpovědí počasí jeden z nejteplejších březnů v historii měření. V zemi by se tak mohla snížit úroda pšenice a řepky, uvádějí zdroje agentury Reuters.

Tento týden jsme si připomněli čtvrté výročí začátku války na Ukrajině. Konflikt v roce 2022 vyvolal jeden z největších cenových šoků na komoditních trzích za poslední desetiletí, který měl přímý dopad na energetiku, potraviny a průmyslové kovy.

Indii čeká podle předpovědí počasí jeden z nejteplejších březnů v historii měření. V zemi by se tak mohla snížit úroda pšenice a řepky, uvádějí zdroje agentury Reuters z řad meteorologů. Indie je druhým největším producentem pšenice na světě a zároveň největší dovozce jedlých olejů.

Planě rostoucí rostliny, z nichž později vznikla pšenice, ječmen či žito, se zřejmě původně vyskytovaly v mnohem menší oblasti, než jsme si původně mysleli.

Celozrnné obiloviny vracejí zrnu to, co mu průmyslové mletí vzalo – chuť, výživu i sílu pořádně zasytit. Na rozdíl od bílé mouky obsahují všechny části zrna, a tedy i většinu živin, které tělo skutečně využije. Právě díky tomu dodávají energii postupně a drží hlad déle na uzdě.

Za posledních 150 let prošla pšenice pokročilým šlechtěním a podle některých expertů obsahuje daleko více lepku. Ten může způsobovat trávicí potíže i těm, kteří na něj nemají alergii nebo netrpí celiakií. Při časté konzumaci potravin s pšeničnou moukou se tak mohou objevit nadýmání i záněty.

Současné klima i trh přináší každý den nové výzvy, ale i příležitosti. Spojení Vaší zkušenosti a kvalitního osiva je základem pro stabilní výsledky i v proměnlivých podmínkách. Právě tato kombinace umožňuje naplno využít potenciál stanoviště, lépe reagovat na průběh roku a vytvořit si náskok tam, kde na detailech skutečně záleží.…

Při útoku byli zraněni civilisté a poničena infrastruktura, ukrajinské námořnictvo jej označilo za válečný zločin.

Cukroví, vaječný likér, langoše na vánočních trzích, bramborový salát… Znáte to. Prosinec je měsíc, kdy máme tendenci tvářit se, že když si jenom uždibneme, nic se vlastně neděje. Jenže pak přijde ten okamžik, kdy máte pocit, že se už snad ani nepohnete, a tělo začne nenápadně naznačovat, že by ocenilo něco lehčího, zelenějšího a trochu méně smaženého.

Na trhu je nepřeberné množství mouk, od klasických až po alternativní, jako jsou špaldová či pohanková.Většina pochází z konvenčního hospodaření, dostupné jsou ale i mouky v bio kvalitě.