Pšenice

Ukrajina, jakožto země s jednou z nejúrodnějších půd na světě, je už po staletí známá jako „obilnice Evropy“. Na jejím zemědělském vývozu závisí výživa velké části obyvatel Afriky a Asie. Málokdo si to uvědomuje, ale pokud by ruská vojska opravdu vtrhla na Ukrajinu, v rozvojových zemích to způsobí hladomor, politickou nestabilitu a migraci, upozorňuje magazín Foreign Policy.

Domácí chleba je lahůdka, ale ne každý si na něj troufne. Kuchařský všeuměl Láďa Hruška však zná recept, který zvládne opravdu každý. Navíc vám poradíme pár triků, aby byl váš chleba ten nejkřupavější a nejnandýchanější široko daleko.

Špaldová mouka je zdravější než klasická pšeničná, ač není bezlepková, má určitý význam i pro celiaky. Jak je to možné?

"Kvůli měnícímu se klimatu potřebujeme, aby plodiny měly vlastnosti, o které domestikací přišly nebo které nikdy neměly," říká rostlinný genetik.

Vláda Tálibánu musí kvůli ekonomické krizi své státní zaměstnance vyplácet darovanou pšenicí. V mezinárodní komunitě přitom panuje velký důraz na to, aby humanitární pomoc nevyužívaly tamní státní úřady. Organizace spojených národů chce přesto schválit záchranný balíček v hodnotě 4,4 miliardy dolarů.

Touha ověřit těhotenství co nejdříve od vynechané menstruace je stará jako lidstvo samo. Ve starém Egyptě za tímto účelem ženy podstupovaly zvláštní test, který jim měl navíc prozradit i pohlaví očekávaného dítěte. Princip vyznívá více než naivně, nicméně novodobý výzkum překvapivě ukázal, že na něm bylo zrnko pravdy.

Obiloviny jsou od nepaměti hlavním jídlem pro lidi i domácí zvířata. Dnes jsou pšenice, kukuřice, rýže a proso nejcennější komoditou světového trhu.

Dnes jíme obilovin zhruba stejné množství jako před sto lety. Semínka, ze kterých meleme mouku, ztělesňují život – a ta obilná nejsou výjimkou.

Špalda je původní druh obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice. Její výjimečnost si uvědomovali už staří Egypťané, Keltové i Germáni. V Evropě se začala pěstovat cca před 8000 lety. Pro svou odolnost vůči škůdcům, chorobám i klimatickým podmínkám je ideální plodinou využívanou v ekologickém zemědělství.

Nejčastěji se vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Seznamte se s moukou, zdrojem snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný. Tušíte vůbec, že máme desítky druhů? Nejen pšeničnou, žitnou a ovesnou, ale třeba i pohankovou, kukuřičnou, mandlovou, rýžovou, cizrnovou, fazolovou, amarantovou…

Po vzestupu cen ze září a začátku října se komoditní sektor dál konsoliduje a Bloomberg Commodity Index už třetí týden po sobě klesal. Stále víc ukazatelů napovídá, že se růst patrně zastaví, a to zejména v Číně, kde zpomalení výroby, růst rizik spojených se zadlužením realitního sektoru a všeobecný nedostatek elektřiny nejspíš povedou k útlumu aktivit, a tak začali investoři projevovat averzi k riziku.

Po vzestupu cen ze září a začátku října se komoditní sektor dál konsoliduje a Bloomberg Commodity Index už třetí týden po sobě klesal.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (UN FAO) dosáhly světové ceny potravin minulý měsíc nového 10letého maxima.

Cena jarní pšenice poprvé od roku 2012 stoupla nad deset dolarů (220 Kč) za bušl (27,2 kg). Horko a sucho v pěstitelských oblastech od severoamerických stepí po ruský Ural způsobily, že svět má nedostatek obilí používaného pro výrobu řady různých potravin, od croissantů až po pizzu, upozornila agentura Bloomberg.

Nejčastěji se vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Seznamte se s moukou, zdrojem snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný. Tušíte vůbec, že máme desítky druhů? Nejen pšeničnou, žitnou a ovesnou, ale třeba i pohankovou, kukuřičnou, mandlovou, rýžovou, cizrnovou, fazolovou, amarantovou… Věděli jste, že bezlepkové varianty neobsahují bílkoviny? Nebo že tmavá mouka není celozrnná? A na co byste si měli dát pozor u tolik vychvalovaných celozrnných mouk?

Tmavý, nebo světlý chléb? Který z nich je zdravější? Tuto otázku si odborníci kladou už dlouho. Za zdravější je obecně považované tmavé, celozrnné pečivo. Nemusí to tak ale být vždy. Celozrnná i klasická pšeničná mouka obsahují sacharidy.

Letošní sklizeň obilovin a řepky je u konce. Dnes to uvedlo ministerstvo zemědělství. Produkce obilovin činí 7,55 milionu tun, což je více než 7,4milionová predikce Agrární komory z konce srpna i více než předpověď Českého statistického úřadu, která hovořilo o zhruba sedmi milionech tun. Letošní průměrný výnos je 6,11 tuny na hektar, o 0,06 procenta více než loni.

Univerzita Palackého chystá příští týden své první akademické dožínky. Uskuteční se v areálu přírodovědecké fakulty v olomoucké části Holice, kde vědci na experimentálních polích pěstují a šlechtí například pšenici, ječmen, ostropestřec nebo mák. Slavnosti mají poukázat i na výsledky práce badatelů při šlechtění a ochraně zemědělských plodin a představit také unikátní techniku, kterou při tom používají. Vedle maloparcelních kombajnů to bude například i nový dron s laserovým skenerem, informovali ČTK zástupci univerzity.

S pomocí takzvaných genetických nůžek (metody CRISPR) upraví britští vědci pšenici tak, aby z ní šel vyrobit zdravější toastový chléb. Experiment podle deníku Times už schválila tamní vláda.

Zdravá strava je jednou ze základů, na kterých stojí náš život. Měla by být pestrá a vyvážená, s dostatkem zeleniny a ovoce. A také klíčků, díky nimž obohatíte svůj jídelníček o spoustu prospěšných vitamínů a minerálů. Které to jsou a jak se klíčky připravují?

Hlavní ocenění na agrosalonu Země Živitelka získaly jarní pšenice Rufia s purpurovým zrnem, kterou do soutěže přihlásil Jiří Hermuth z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, a sirup Růžový květ od firmy Kitl.

Pohanka, špalda nebo červená pšenice. Nic vám to neříká? Naši předci je konzumovali pravidelně a dobře znali jejich užitečné stránky ve výživě. Nyní “téměř zapomenuté” plodiny znovu získávají místo v českých kuchyních, a to nejen u vyznavačů pestrého stravování.

Projevy globálního oteplování budou stále vážnější i v Česku. Místo sněhu bude v zimě pršet, ve městech bude intenzivní horko a zásadní dopad bude mít klimatická změna také na zemědělství.

Rusko má šanci stát se v teplejším světě supervelmocí. Může vyhrát v chaotickém závodě desítek milionů lidí o jídlo.

Egypt, oblíbená dovolenková destinace, se brzy bude potýkat s fatálním nedostatkem vody. A to už poměrně brzy.

Zemědělci by letos měli sklidit v Česku 6,995 milionu tun základních obilovin, o čtyři procenta méně než loni. Úroda řepky by pak měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun. Vyplynulo to z druhého odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), zveřejněného ve středu.

Na dálnici D8 u Roudnice nad Labem prorazil kamion svodidla a přejel do protisměru, kde se převrátil. Směr do Německa policie uzavřela, dopravu odklání na exitu 29. Do Prahy je provoz omezený, řidiči jezdí po krajnici. V obou směrech se tvoří kolony. Informovalo o tom Národní dopravní informační centrum.

Tedy alespoň se to tvrdí. U nás málokdo ví, že fríkeh (freekeh) alias zelená pšenice vlastně není zvláštním druhem obiloviny, ale netypickým druhem zpracování té ještě nezralé. Podle legendy napadli kdysi jednu vesnici nájezdníci, kteří kromě všeho ostatního spálili i pole s ještě zelenou pšenicí.

Bílá pšenice už dávno nepatří mezi ty nejoceňovanější obiloviny. I když koláče nebo chléb z jemné bílé mouky vás stále dokola dokáží udivit svou nadýchaností a jemností, vysoký obsah lepku s sebou často přináší i množství negativních dopadů na naše zdraví.

Zemědělcům i lesníkům přibyla pořádná starost. Trápí je nájezdy přemnožené zvěře. Zatímco na polích už na divočáky nezabírá ani takzvaná pichlavá pšenice, v lesích srnky okusují mladé stromky. Lesníci se je snaží chránit nátěrem, kterému říkají repelent. Srnky přesto okusují mladé přírůstky a z celého stromku pak vzniká jakási bonsaj.

Je možné žít bez lepku? V posledních letech se hodně hovoří a píše o velmi choulostivém problémů, kterým je intolerance některých potravin a potřeba eliminovat lepek u lidí s celiakií.

Pro vazby použijeme jak celé stonky s klasy, tak klas nebo zrní samostatně. Nejčastěji se v letním aranžmá uplatní pšenice. Má to své důvody.

Pojmem potravinová alergie se označuje stav, kdy určité potraviny vyvolávají abnormální imunitní reakci. Organismus následně spustí řadu obranných opatření, která se nejčastěji projevují nejrůznějšími otoky, vyrážkami, potížemi s dýcháním, střevními a žaludečními potížemi.

Nejčastěji se vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Seznamte se s moukou, zdrojem snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný.

Špalda je původní druh obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice. Její výjimečnost si uvědomovali už staří Egypťané, Keltové i Germáni. V Evropě se začala pěstovat cca před 8000 lety. Pro svou odolnost vůči škůdcům, chorobám i klimatickým podmínkám je ideální plodinou využívanou v ekologickém zemědělství.

Obnovitelné zdroje mají být budoucností energetiky, ale to jako mají na každém poli stát solární panely? Proč ne, říkají inženýři a staví elektrárny, které umožňují na stejném hektaru sklízet pšenici i slunce.

Nejčastěji se vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Seznamte se s moukou, zdrojem snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný. Tušíte vůbec, že máme desítky druhů? Nejen pšeničnou, žitnou a ovesnou, ale třeba i pohankovou, kukuřičnou, mandlovou, rýžovou, cizrnovou, fazolovou, amarantovou… Věděli jste, že bezlepkové varianty neobsahují bílkoviny? Nebo že tmavá mouka není celozrnná? A na co byste si měli dát pozor u tolik vychvalovaných celozrnných mouk?

I když to venku zatím moc jarně nevypadá, je nejvyšší čas zasít si osení. Velikonoce jsou totiž tady coby dup a přeci jen to nějakou dobu potrvá, než budete mít hustý zelený koberec.

Stále více se do povědomí lidí dostává zdravé stravování a s ním i zdravější varianty mouky, které můžete použít při pečení a vaření. Variant je v dnešní době už opravdu mnoho, záleží jen na vás, která mouka vám bude chutnat víc a bude splňovat vaše nároky na výživu.

Vsypete pár zrn do truhlíků, květníků nebo kameninových hrnců po babičce a za pár dnů máte jarní dekoraci. Zelené osení ozdobíte vajíčky a můžete slavit Velikonoce. Čas vysévat obilíčko je právě teď.

Ještě než padla omezení vycestovat mimo okresy, zavítali jsme do Mlýna Perner, toho vůbec nejmodernějšího mlýna v Česku. Dozvěděli jsme se, k čemu tu mají vysavače a co zde stálo neuvěřitelných sto milionů korun.

Krevní skupina A vznikla před 25 000 až 15 000 lety v době, kdy se z lovce a sběrače stal člověk - zemědělec. V trávicím traktu a imunitním systému neolitických lidí došlo k mutacím, které jim umožnily lépe trávit zemědělské produkty. V té době také zanikla schopnost trávit stravu masožravců. Proto by se lidé s touto krevní skupinou měli živit především vegetariánsky.

Zemědělcům v Česku by měl při jejich činnosti napomoci nový portál AgroRisk.cz, který informuje o rizicích pro hlavní pěstované plodiny, jako jsou například pšenice, řepka nebo ječmen. Na jeho vzniku se podílelo několik výzkumných ústavů nebo Mendelova univerzita v Brně, sdělila mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková, komora je partnerem projektu.

Deset let války roztrhalo Sýrii na kusy. Složí ji ještě někdy někdo?

I když to při pohledu z okna nevypadá, jaro je tady a za pár týdnů budeme slavit Velikonoce. Dekorace založené na zeleném osení k svátkům jara patří stejně jako pomlázka a kraslice. Nezapomeňte, že nějaký čas potrvá, než hustý zelený koberec vzejde.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu.

Tuzemští mlynáři dnes ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Ta vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. Bezprostředním důvodem je podle jejich vyjádření „celková situace na obilním trhu Evropy a silná poptávka po pšenici z ČR“. V pozadí tohoto vysvětlení jsou však další, hlubší důvody – těch je celkem pět. Jaké to jsou?

Zvýšení ceny se nemusí projevit v obchodech, prodejci podle představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR mají možnost snížit marže.

V pozadí tohoto vysvětlení jsou však další, hlubší důvody a těch je podle ekonoma Lukáše Kovandy celkem pět. O jaké jde? Zaprvé, jednotlivé země v důsledku pandemie kumulují své zásoby základních potravin, což citelně navyšuje globální poptávku po nich, včetně poptávky po pšenici.

O 20 až 25 procent zdraží podle mlynářů v Česku mouka. Důvodem je vzrůstající cena potravinářské pšenice, která podle nových smluv stoupla na téměř šest tisíc korun za tunu. Změna cen by podle Společenstva mlynářů a pekařů mohla mít největší dopad v pekařstvích.

Čeští mlynáři ohlásili zdražování mouky. Důvodem je zejména růst ceny potravinářské pšenice, ta vystoupala až na 5800 korun za tunu. Podle mlynářů za to může celková situace na Evropském trhu a silná poptávka po pšenici z České republiky. Podle ekonoma Lukáš Kovandy však existují ještě hlubší důvody zdražování.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Uvedl to šéf Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole.

Zvýšení ceny se nemusí projevit v obchodech, prodejci mají možnost snížit marže.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Ta vystoupala podle nových smluv až na 5800 Kč za tunu. Dnes to v tiskové zprávě uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací ČTK ale má stejný postoj většina trhu.

Ačkoliv nemusíte patřit mezi ty, kteří jsou alergičtí na lepek, jistě jste se s tímto pojmem již setkali. Věděli byste ale, co lepek vlastně je?

Čeští vědci přispěli k objevu nového genu pšenice, který umožní využít jedinečné vlastnosti planých příbuzných této významné obilniny a vyšlechtění nových, odolnějších odrůd. Na několikaletém výzkumu se kromě francouzských a australských odborníků podíleli i jejich kolegové z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR.

Čeští vědci přispěli k objevu nového genu pšenice, který umožní využít jedinečné vlastnosti planých příbuzných této významné obilniny a vyšlechtění nových, odolnějších odrůd.

Venku to sice na jaro moc nevypadá, ale ať chceme nebo ne, tak brzy přijde. Chcete do něj dosáhnout menší konfekční velikosti? Teoreticky vzato vám vůbec nic nebrání. Klíčem je pohyb, káva, voda s citronem a „pšenice v prášku“. Pořadí si zvolte sami dle libosti!