Pšenice

Do Istanbulu v neděli doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Do Istanbulu dnes doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to dnes místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to dnes místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.

Rusko letos upevňuje svoji pozici největšího světového vývozce pšenice. Pomáhá mu, že překonalo dopady západních sankcí, a také to, že blokací a bombardováním ukrajinských přístavů zásadně podvazuje zemědělský export svého klíčového konkurenta.

Česká kniha rekordů se rozrostla o další zápis. Další rekord se odehrál na letištní ploše u obce Kámen na Pelhřimovsku v polovině září na výstavě Den zemědělce. Diváci, kterých bylo několik tisíc, viděli skupinovou sklizeň pšenice.

Dvě nákladní lodě dorazily do ukrajinského přístavu poté, co propluly Černým mořem po nové trase, uvedly ukrajinské přístavní úřady.

Rusko v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí a posiluje svoji pozici největšího vývozce, píše agentura Bloomberg. Ceny pšenice tak spadly z válečných maxim, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, na polovinu. Moskva si chce neoficiálně zřídit minimální cenu pšenice a zpřísnit tak svoji kontrolu nad globálním trhem. Podle odhadů má být i v letošní sezóně Rusko největším vývozcem.

Slovenská vláda rozhodla, že až do konce roku 2023 nebude možné na Slovensko dovážet z Ukrajiny čtyři zemědělské komodity: pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semínka. Bratislava ke kroku přistoupila poté, co Evropská komise naopak embargo na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny neprodloužila.

Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit.

S receptem na bohatší úrodu pšenice přišla výzkumnice v jihomoravské metropoli. Špatné výsledky, ke kterým výrazně přispívá klimatická změna a častá sucha, trápí zemědělce už dlouho. Mladá vědkyně proto provedla experiment na několika druzích ozimé pšenice a zaměřila se na jejich odolnost vůči nedostatku vláhy. Rané odrůdy při pokusu neuspěly.

Měnící se klima klade velké nároky na odolnost plodin. Jednou z nejzásadnějších je pšenice. Právě u ní se českým vědcům podařilo najít způsob, jak rychleji vyšlechtit odrůdy, které budou odolnější vůči měnícímu se klimatu.

Odrůdy ozimé pšenice, které dozrávají později, jsou k suchu patrně tolerantnější než odrůdy, které dozrávají dříve. Ukazuje to experiment, na kterém tři roky pracovala doktorandka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Nicole Frantová. Dosud přitom výzkumy tvrdily opak. Výsledek může být způsobený tím, že v Česku přichází sucho v důsledku klimatické změny obvykle už na jaře, a nikoliv až v létě, uvedla Frantová.

Sklizeň v Karlovarském kraji se blíží ke konci. Zbývá sklidit posledních 4,1 procenta ploch obiloviny, řepka už je sklizená. Na polích zůstává ještě ozimá pšenice, jarní ječmen, oves a triticale, tedy hybrid pšenice a žita. Celkově je v Česku sklizeno 98,56 procenta obilovin a řepky, sklizeň základních obilnin a řepky byla ukončena v kraji Jihomoravském, Ústeckém a Kraji Vysočina, vyplývá z zveřejněných údajů ministerstva zemědělství.

Milovníci těstovin se musí připravit na to, že zaplatí za své oblíbené jídlo ještě vyšší ceny. Sucho v Kanadě a špatné počasí v Evropě poškozují úrodu tvrdé pšenice a snižují zásoby dostupné pro mlynáře a potravinářské společnosti.

Špaldová mouka je v posledních letech jedním ze symbolů zdravého jídelníčku. Proč je dobré ji používat místo té bílé pšeničné a jak s ní zacházet? A opravdu tím posloužíte svému zdraví, když začnete jíst špaldu?

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studii vědců publikoval časopis Journal of Advanced Research, informovala Akademie věd.

Žně v ČR jsou již prakticky u konce, zemědělci k dnešnímu dni sklidili téměř 98,6 procenta ploch obilovin a 99,7 procenta řepky. Dokončení prací na polích umožnilo velmi teplé počasí v minulém týdnu. Produkce obilovin dosáhla 7,57 milionu tun. Průměrná hektarový výnos dosáhl 6,17 tuny. Oproti loňsku je vyšší o 5,8 procenta, tedy o 0,34 tuny na hektar. Kvalitu části úrody ovlivnily deště na přelomu července a srpna. V posledním letošním žňovém zpravodajství to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství.

Olomoučtí a estonští vědci objevili způsob, jak usnadnit křížení pšenice s planými příbuznými. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studii vědců publikoval časopis Journal of Advanced Research, informovala Akademie věd.

Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.

Zemědělský svaz uvedl, že průzkumem chce upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.

Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz chce průzkumem upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.

Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz dnes uvedl, že průzkumem chce upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství. Podle ministerstva zemědělství je Česká republika z více než sta procent soběstačná u hovězího masa, mléka, obilí a cukru. Svaz podotkl, že mléko i pšenici ČR vyváží. Například pšenice se loni vyvezlo z ČR 2,2 milionu tun.

Řepky sklidili zemědělci téměř 97 procent, výnos činí 3,3 tuny na hektar.

Policisté na integrovaném operačním středisku Krajského ředitelství policisté kraje Vysočina přijali v sobotu 19. srpna odpoledne patnáct minut po čtrnácté hodině oznámení o dopravní nehodě, ...

Škodu za celkem 170 tisíc korun způsobil osmnáctiletý řidič traktoru, který v sobotu odpoledne nezvládl průjezd zatáčkou v Divišově na Žďársku. Z převráceného návěsu se vysypalo 16 tun pšenice, poškozen byl i přilehlý dům s vybavením.

Zemědělci se ve východní části EU obávají toho, že obilí z Ukrajiny na podzim zaplaví trh a poškodí produkci. Nejsilnější protesty probíhají v Polsku.

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

Jihočeští zemědělci sklidili již přes polovinu obilovin a většinu řepky. Do konce tohoto týdne by mohli mít žně za sebou. Průměrný výnos z obilovin je šest tun z hektaru, u řepky 3,37 tuny. Jde o lepší průměr. Horší je to ale s potravinářskou kvalitou pšenic i ječmenů. Jihočeským zemědělcům vrátili odběratelé z Rakouska dodávku pšenice krmné, měla nižší obsah dusíku, než je potřeba. Ceny, za něž se úroda prodává, jsou meziročně asi o polovinu nižší.

Čínští investoři ve Francii skoupili stovky hektarů polí. Pracují na nich francouzští zemědělci a pěstují na nich řepku, kukuřici nebo pšenici. Zatímco někteří si pochvalují čínské investice do traktorů a techniky, jiní se obávají výrazného zdražování zemědělské půdy. Informuje o tom deník Le Figaro. Úřady navíc poukazují na to, že Číňané při nákupu využili skuliny ve francouzském právu.

Zemědělci k dnešnímu dni sklidili 57 procent ploch obilovin a 91 procent ploch řepky. Stejně jako v minulých týdnech pokračují letošní žně pomaleji než loni, kdy bylo touto dobou sklizeno 95 procent ploch obilovin a zbývalo jen procento osetých ploch řepky. Vyplývá to z dnešního žňového zpravodajství ministerstva zemědělství. Sklidilo se 708.800 hektarů obilovin s průměrným výnosem 6,39 tuny na hektar, což je zatím o téměř 9.6 procenta vyšší výnos než loni. Sklidilo se přes 4,52 milionu tun obilovin. Řepky z polí zemědělci svezli 1,18 milionu tun.

Lepší by měla být úroda řepky, podle odhadu statistiků by se jí mělo sklidit téměř 272.000 tun s výnosem 3,2 tuny na hektar, loni to bylo téměř 246.000 tun s výnosem 3,16.

V přístavu Derince nedaleko Istanbulu v pondělí odpoledne zazněla exploze, při které se zranilo nejméně 12 lidí. Informuje o tom turecký tisk. Přístav se specializuje na přepravu obilí a jiných zemědělských komodit. Příčiny se vyšetřují, podle prvních informací výbuch nastal při překládce pšenice a spekuluje se, že explodoval obilný prach.

Obilím je letos v regionu oseto téměř 248.000 hektarů ploch, průměrný výnos je aktuálně téměř sedm tun na hektar.

Zemědělci k dnešnímu dni sklidili 45 procent osetých ploch obilovin a téměř 77 procent ploch řepky. Oproti loňskému roku se žně opožďují, podle ministerstva zemědělství žně zpomalily vydatné srážky především v závěru minulého týdne. Loni bylo na konci prvního srpnového týdne sklizeno přes 78 procent ploch obilovin a 92 procent ploch řepky. V dnešním žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství. Z polí se zatím sklidilo zhruba 3,66 milionu tun obilovin. Průměrný výnos 6,52 tuny na hektar je zatím téměř o 12 procent vyšší, než byl loňský průměr.

Konflikt na Ukrajině zanechal otazníky nad jejich obilním průmyslem. Na jedné straně noví světoví hráči otevírají dveře ukrajinskému obilí, zatímco Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny.

Rusko ve středu v časných ranních hodinách zaútočilo na ukrajinské přístavy s obilím, včetně vnitrozemského přístavu na Dunaji u hranice s Rumunskem. Moskva usiluje o obnovení blokády ukrajinského vývozu, přičemž incident vyvolal prudký nárůst světových cen potravin.

V Karlovarském kraji je téměř u konce sklizeň ozimého ječmene. Posečeno je 89,03 procenta ploch osetých touto plodinou, výnosy dosahují 4,21 tuny z hektaru. Sklizeň ostatních obilovin v regionu buď ještě nezačala nebo je teprve na začátku. Celkově je tak Karlovarský kraj ve sklizni na posledním místě mezi kraji. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

K dnešku jsou pod střechou veškeré plochy s ozimým ječmenem, sklizeň ozimé pšenice ještě není ani v polovině.

Zemědělci k dnešnímu dni sklidili 40 procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně, stejně jako předminulý týden, pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to ze žňového zpravodajství ministerstva zemědělství. Průměrné výnosy obilovin zatím dosahují 6,53 tuny na hektar, o 12 procent více než loni.

Cena pšenice na světových komoditních burzách minulý týden vzrostla v důsledku ruského ukončení dohody a hrozby blokování ukrajinských lodí s obilím. Pšenice na světových trzích vzrostla nejvíce od roku 2012. Přesto zdražení pečiva v Česku aktuálně nehrozí, shodli se experti z oboru oslovení Právem.

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.

Pšenice i kukuřice na světových burzách výrazně zdražují, v důsledku ruských útoků na sklady při Dunaji. Českou vládu to staví před dilema, zda se připojit k embargu na dovoz ukrajinské zemědělské produkce, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ceny pšenice dnes pokračují v růstu a ráno vykazovaly vzestup asi o dvě procenta, čímž se dostaly nejvýše od února. Trh reaguje na intenzivnější ruské útoky na ukrajinské přístavy, které podle analytiků vyvolávají obavy o dlouhodobé globální dodávky a potravinovou bezpečnost.

Ceny pšenice dnes pokračují v růstu a ráno vykazovaly vzestup asi o dvě procenta, čímž se dostaly nejvýše od února. Trh reaguje na intenzivnější ruské útoky na ukrajinské přístavy, které podle analytiků vyvolávají obavy o dlouhodobé globální dodávky a potravinovou bezpečnost.

Od vypovězení dohody o exportu ukrajinského obilí přes Černé moře útočí Rusko každý den na ukrajinské černomořské přístavy, přes které bylo obilí vyváženo. Hlavním terčem je Oděsa, kde byla zasažena i pravoslavná katedrála, a Mykolajiv. V pondělí se terčem dronů Šáhin-136 stal i říční přístav Reni na soutoku Prutu s Dunajem u ukrajinsko-rumunsko-moldavské hranice, aby Ukrajina neměla opravdu žádnou možnost vyvážet zrno po vodě.

Ceny pšenice a kukuřice na světových burzách v pondělí citelně vzrostly v důsledku ruských útoků na ukrajinské obilné sklady při Dunaji. Rusko se totiž evidentně snaží znemožnit vývoz ukrajinských zemědělských plodin právě i dunajskou cestou. Ta přitom představuje náhradu za černomořskou vývozní cestu.

Jenom sodovkou rozhodně nezaháněl žízeň při žních sedmačtyřicetiletý traktorista. O horkém víkendu, kdy musel sedět za volantem svého stroje, si totiž přihnul i alkoholu, což se promítlo do nehody, při níž převrátil vlečku plnou pšenice. Podobných případů, kdy lidé řídili notně pod parou, zaznamenali o víkendu jihomoravští policisté hned několik.

Jejich dosavadní výnosy dosahují sedm tun z hektaru, což je více než loni a nad republikovým průměrem.

KOMENTÁŘ / Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla Ukrajina před válkou pátým největším vývozcem pšenice na světě, což představovalo 10 % vývozu. Vojenský útok Ruska zastavil export…

Cena potravinářské pšenice na pařížské burze, jež je určující i pro české zemědělce, v pátek popět povyrostla. Přidala 0,8 procenta. Tuna pšenice nyní stojí necelých 256 eur.

Rozhodnutí Moskvy odstoupit od obilné dohody vystaví africké země problémům s potravinovou bezpečností a možná i dalšímu navýšení cen. Už teď se přitom mnohé státy na kontinentu potýkají s vysokou inflací a nedostatkem potravin, píše francouzský deník Le Monde.

Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.

Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.

Indie s okamžitou platností zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Úrodu poškodily silné deště a ceny rýže se v Indii za poslední rok zvýšily o více než 11 procent. Opatření dnes oznámilo ministerstvo pro ochranu spotřebitele, podle něhož se zákaz týká asi čtvrtiny celkového vývozu rýže z Indie. Někteří odborníci varují, že krok by mohl zvýšit světové ceny potravin podobně, jako tomu bylo v případě pšenice kvůli válce na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že od pátku 21. července mohou být plavidla plující do ruských nebo Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě s vojenským nákladem. Informovaly o tom agentury Reuters a Unian. Kvůli tomuto opatření, které dříve oznámila ruská strana, rostou již třetí den světové ceny pšenice.