Starověký Řím

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než 2000 let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.

V italském Fanu našli archeologové během vykopávek stopy čtyř sloupů patřících více než dvě tisíciletí staré budově. Tuto baziliku navrhl starověký římský architekt Vitruvius.

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.

Trajánovy dácké hry v roce 107 n. l. vytvořily kulisu pro unikátní gladiátorský souboj. V ohlušující atmosféře římského Kolosea proti sobě nastoupily dvě gladiátorky, z nichž vůbec poprvé jedna z nich nebyla otrokyní, ale svobodnou občankou Říma.

Pod rušnými ulicemi Říma se skrývá fascinující podzemní svět. Od císařských rezidencí po antické bytové domy a chrámy – tyto skryté památky nabízejí jedinečný pohled do vrstvené minulosti Věčného města.

Uprostřed vyhaslého kráteru pod vrcholkem Monte Cavo nedaleko Říma se blyští modravá hladina. Patří proslulému Albanskému jezeru, na jehož březích stojí letní papežská rezidence v Castel Gandolfo. Zdejší podzemí skrývá další skvost – nejdelší odvodňovací tunel starověku.

Mít nebo nemít vousy nebyla v minulosti jen otázka vkusu nebo pohodlí. V různých historických epochách se stávaly znakem mužnosti, moudrosti, ale také šílenství.

Na počátku letopočtu ovládaly Evropu Augustovy římské legie. Tito dobře vycvičení profesionální vojáci se v touze po nových vítězstvích dostali až za Rýn, do divoké Germánie. Jenže v srdci nepřátelského území jim obávaný národ uštědřil jednu z nejtěžších porážek v dějinách Říma.

Byla dcerou Augusta, matkou císařů, ale i ženou v centru sexuálního skandálu. Proč musela dcera prvního císaře skončit ve vyhnanství a jak pravdivý je její historický obraz plný afér, sexu a skandálů?

Příběh o Nerovi hrajícímu při požáru Říma na housle patří k nejsilnějším mýtům starověku. Jenže když se podíváme na prameny, začnou se legendě nepříjemně třást základy.

Marcus Licinius Crassus, žijící v 1. století př. n. l., je často uváděn jako nejbohatší člověk své doby. Proslul nejen svou účastí na prvním triumvirátu společně s Juliem Caesarem a Pompeiem, ale především ohromným majetkem, který dokázal nahromadit. A to zejména díky kombinaci politické moci, ne úplně čistých realitních spekulací a podnikatelského ducha.

Zničení tří legií v Teutoburském lese patří k nejznámějším vojenským katastrofám Říma. Často se popisuje jako geniální léčka, ve skutečnosti však šlo především o selhání a aroganci římského velení.

Spravedlnost je těžké najít už za našich životů. Ale někdy ji lze získat po smrti. Tak tomu bylo i po smrti Caesara, jehož vrazi brzy zjistili, že smrt diktátora pouze zajistila jejich vlastní zkázu.

Skutečné datum výbuchu Vesuvu a zničení Pompejí už dva tisíce let uniká historikům. Nové archeologické nálezy zpochybňují tradiční srpnové datum – katastrofa mohla nastat až v říjnu roku 79?

Bohatství nevznikalo vždy jen poctivou prací. Historie je plná příběhů lidí, kteří ke svému majetku přišli díky chytrým obchodům, politickému vlivu, korupci i bezohlednému kapitalismu.

Novoroční odpoledne máme vyhrazeno pro rodinu. Po sledování poselství Svatého Otce a společném obědu, nastává hodinka oddychu při poslechu koncertu skvělých vídeňských filharmoniků, a pak vyrážíme do ulic. Musíme přece po svátcích také trošku protáhnout své tělo, nechat se ofouknout mrazivým dechem zimy, nadýchat se čerstvého vzduchu, setkat se cestou se sousedy...

S dojedením posledních kousků vánočního cukroví se naše jídelníčky přirozeně vrátí k pokrmu, který lidstvo provází již po tisíciletí. Sladké vystřídá prostá, ale nenahraditelná chuť, která se nikdy nepřejí. Chuť chleba.

Tak jako umění se mění i vnímání ženské krásy. Pokud máte pocit, že jej nesplňujete, pamatujte na to, že jste se možná jen narodila ve špatné době.

Jen pár kilometrů od Pompejí stojí římská vila, která přežila katastrofu a dnes působí skoro neuvěřitelně živě. Villa Poppaea v Oplontis ukrývá fresky s ostrými barvami, soukromé lázně i dlouhý bazén, který připomíná moderní resort. Kdo chce vidět, jak vypadal život římské elity, tady dostane odpověď.

Spartakus patří k nejznámějším postavám antických dějin, přesto však o jeho konci víme překvapivě málo. Obvykle se uvádí, že padl roku 71 př. n. l. v rozhodující bitvě otroků proti vojsku Marka Licinia Crassa. Všechny historické prameny se však shodují v jednom faktu: tělo Spartaka nebylo nikdy nalezeno. A můžeme si být jisti, že pokud by ho Římané našli, rozhodně by to netajili. Nabízí se proto otázka, zda jeho smrt skutečně proběhla tak, jak ji pozdější autoři popisují.

Silfión, rostlina opředená legendami, je zmiňována v antických pramenech Říma, Řecka i Egypta. Starověcí autoři jí připisovali mimořádné účinky, díky nimž si vysloužila pověst zázračné byliny. Ještě donedávna se vědci domnívali, že silfión vyhynul před více než dvěma tisíci lety.

Příležitost nám může rychle utéct a už ji nespatříme. Proto je dobře pořádně ji chytnout a nepustit! Proč ji ale chytáme zrovna za pačesy, a ne třeba za šos? Jakkoliv to zní česky, původ známého úsloví je třeba hledat jinde – v dávné antice!

Zfilmování populární videoherní série přinese úplně nový a samostatný příběh. Známe obsazení a režiséra.

Představte si, že při úklidu dvorku za svým domem narazíte na kámen, který se ukáže být téměř dva tisíce let starou náhrobní deskou. Přesně to se stalo manželskému páru z neworleanské čtvrti Carrollton. Artefakt, považovaný od druhé světové války za ztracený, pochází z italského města Civitavecchia a vypráví příběh antického námořníka Sexta Congenia Vera.

Představte si scénu: Na obzoru se valí vozy, koně pěnou u huby, na stupínku vysoká žena s ohnivými vlasy, v ruce oštěp a výraz „dneska to bude bolet“. Ne trailer k historickému fantasy, ale Británie prvního století a Boudicca, královna kmene Icenů.

Polibek, který si se svou drahou polovičkou o půlnoci na Silvestra dáte, vám zajistí stabilní vztah na dalších dvanáct měsíců. Alespoň tak se to traduje. Kde se ale tato tradice vzala a kam až sahají její kořeny?

Tento římský senátor napsal jedny z nejvýznamnějších dopisů v dějinách. Díky jeho slovům zůstává starověký Řím dodnes živý – a jeho svědectví o erupci Vesuvu je nejdůležitějším dochovaným očitým popisem této katastrofy.

Z Černobylu a vesmíru mezi videoherní asasíny.

Herodes Veliký povraždil v Betlémě všechny chlapce do jednoho roku a většinu své rodiny. Nechal vystavět množství paláců a znovu vzkřísil Jeruzalemský chrám. Byl judským králem, přestože jeho otcem byl židovský konvertita a matkou arabská princezna.

Tichá noc, svatá noc… Většina z nás vnímá jako období lásky a míru, rozjímání, ale samozřejmě i dárků.  Jenže dějiny jsou v tomhle neúprosné. Po staletí byli vánočními dary lidé, děti, otroci i části těl. Štědrost totiž málokdy bývá nevinná.

Starověcí učenci často datovali Kristovo narození do časného jara. Proč tedy slavíme Vánoce 25. prosince? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, a s pohanskými slavnostmi má složitější vztah.

Centrum Říma je nádherné, zároveň je ale noční můrou pro všechny, kteří se tam rozhodnou... stavět metro. Ono hloubit tunely s vědomím, že sebemenší chyba může narušit statiku nejslavnějších antických památek na povrchu, to na pohodě stavbyvedoucích moc nepřidá. Proto prodloužení jedné z tamních linek nabírá velká zpoždění, trvá už přes dvacet let, dalších deset let se ještě bude stavět – a stojí miliardy eur. Jenže když se pak člověk podívá na postupně otevírané stanice, musí uznat, že to stojí za to. Obzvlášť teď.

O výkonech římských legionářů už od starověku kolovaly doslova legendy. Se čtyřiceti kilogramy výstroje dokázali bez problémů urazit při zrychleném pochodu až čtyřicet kilometrů denně – a pak ještě rozdrtit protivníka. Nová archeologická data ukazují, že to zvládli, i když je trápila spousta chorob.

Turisté i místní se dočkali. Po mnoha letech se u Kolosea, nejnavštěvovanější římské památky, otevřela stanice metra. Lidé se díky tomu vyhnou pozemním dopravním kolonám a dostanou se k někdejší gladiátorské aréně rychleji a pohodlněji. Podle starosty je navíc i samotná stanice metra atrakcí, protože jsou v ní vystaveny starověké artefakty.

Na počátku 4. století byla římská říše proslulá pronásledováním křesťanů. Noc před rozhodující bitvou však měl Konstantin vidění od Boha: přijme-li křesťanství, zvítězí. Toto rozhodnutí navždy změnilo podobu římské říše i celého západního světa.

Městský život považujeme za pohodlnější než ten venkovský. Více pracovních příležitostí a možností nezastavitelně pohání urbanizaci. Města však nejsou přínosná pro zdraví – své o tom věděli starověcí Římané, jejichž kosti archeologové analyzovali a zjistili, že městský život jim zdravotně škodil, zejména pak dětem a ženám.

Svařené víno k Vánocům neodmyslitelně patří. Dopřát si ho můžeme nejen na adventních […]

Elagabalus patří k nejkontroverznějším císařům římských dějin. Krátká vláda plná náboženských experimentů a sexuálních skandálů skončila vraždou, zohavením těla a symbolickým vyhozením z římského světa.

Největší římská naumachia nebyla hrou. Byla demonstrací moci. Otroci a odsouzenci bojovali a umírali dlouhé hodiny.

Commodus vstupoval do arény jako gladiátor, zatímco senátory nechával popravovat. Říši řídili jeho favorité a strach. Na konci roku 192 ho uškrtil vlastní zápasník – a tím skončila jedna éra římských dějin.

Římany podporovaný vládce Judeje byl stále paranoidnější a krvežíznivější. Vraždil členy vlastní rodiny včetně milované manželky a tří synů. Jeho pověst tyrana je zasloužená, ale vraždění betlémských neviňátek se zřejmě nikdy nestalo.

Skutečný život gladiátorů byl méně o zápasech a více o režimu, výcviku a kontrole těla. Aréna byla jen vrcholem systému, který gladiátory produkoval, využíval a nahrazoval. Jak fungoval tento mechanismus a jaký prostor v něm měli samotní lidé?

Smrt jako zábava, krev jako divadlo. Gladiátorské hry ve starověkém Římě byly nejen krutou podívanou, ale i mocenským nástrojem, který spojoval politiku, náboženství a touhu davů po krvi.

Bohužel, z kosterních pozůstatků se zdá, že ačkoli se Římané snažili svým milovaným makakům dopřát všechno, nač si vzpomněli, neuměli je dobře nakrmit.

Otrokářství ve starém Římě bylo podnikání jako každé jiné. A kdyby tak drazí otroci jako gladiátoři umírali jako v amerických filmech, tak by v tom oboru nepodnikal nikdo.

Existuje míra, do níž lze otroctví snášet. Po jejím překročení však už touhu po svobodě neudrží žádný meč ani strach. Spartakus nebyl první, kdo se vydal po nejisté cestě za svobodou. Před ním zkusilo štěstí mnoho odvážlivců.

Dnes uplynulo 1988 let od narození císaře Nera. Historie ho viní z velkého požáru Říma, fakta však hovoří jinak. Přečtěte si, co se v roce 64 skutečně stalo.

Tak tomu se říká krásný předvánoční dáreček! Bára a její muž David se stali rodiči syna, jehož jméno znamená "rohatý" nebo také "vytrvalý". Šťastní rodiče si tak jistě přejí, aby jejich malý poklad naplnil spíš ten druhý význam..

Starověké ruiny dál stojí, zatímco moderní domy stárnou. Římský beton znovu dráždí vědu i ego dnešních stavitelů.

V neděli 14. prosince zapálíme na adventním věnci již třetí svíčku. Vánoce se nám už rychle blíží, ale než přijdou, pojďme si připomenout význam nejen tohoto dne, ale celého adventu. Znáte historii Adventu? Víte, jak se říká jednotlivým svíčkám na věnci nebo jaké poselství nesou neděle před Štědrým dnem?

Rok 2026 nabídne možná rekordní počet her, které budou obsahovat oficiální českou lokalizaci. Jedná se o velké AAA tituly, ale i malé hříčky.

Zvyky, které někteří nemají rádi. Pro jiné to jsou symboly, které si uchovávají již po generace. Vánoce jsou obdobím klidu? Občas to tak vůbec nevypadá. Nebo máte jiný názor?

Vidím město uhrančivé, v němž klid tančí s energií. Město, kde se prolíná španělský rytmus s arabským šepotem. V tomto kouzelném městě i místní tapas dokáže vyprávět příběhy.

Luxusní loď pocházející z prvního století odpovídá popisu řeckého historika Strabóna. Její vrak objevili odborníci z Evropského institutu pro podvodní archeologii (IEASM). Podle objevitelů je fascinující na vlastní oči spatřit to, co dosud bylo možné vidět jen na mozaikách či o tom číst v historických spisech….

Vůně skořice, hřebíčku a červeného vína se neomylně spojuje se zimou, adventními trhy, případně s pohodou u krbu či televize. Ačkoli se může zdát, že na jeho přípravě není co zkazit, opak je pravda. Správný postup a kvalitní suroviny dokážou proměnit obyčejné víno v lahodnou delikatesu, zatímco pár chyb může nenávratně zničit i to nejlepší víno. Jak si doma připravit svařák, který předčí i ty z vánočních trhů?

Pod arénou nečekal chaos, ale promyšlená továrna na spektákl. Výtahy, tunely, velarium i tvrdá hierarchie sedadel ukazují, že Řím uměl spojit techniku, moc a zábavu do jedné brutálně efektivní show.

Nejdražší minci z českého území asi nepřekonají, ale skrze cenovou nabídku je to možná pro zájemce dobře. Pražská dražební síň v rekordní aukci nabízí tisíce jak tuzemských, tak i exotičtějších exemplářů za tisíce i miliony korun.

K předvánočním přípravám neodmyslitelně patří zvuková kulisa, která na nás během adventu útočí doslova na každém kroku. Koledy slyšíme v obchodních domech, na trzích, v rádiu a často si je broukáme, aniž bychom si to uvědomovali. Určitě si vzpomenete, jak jste je zpívali ve školce nebo ve škole u piana, ale vybavíte si celé sloky ještě dnes? A tušíte vůbec, kde se tyto popěvky vzaly? Zkuste si náš kvíz a zjistěte, jak moc znáte vánoční koledy.

Vepřový bůček nemusíte jíst jen se zelím a knedlíkem. My pro vás dnes máme skvělou roládu z Itálie, ze které budete nadšení. Šťavnatá vepřová roláda plná bylinek, která voní po Toskánsku