Střevní mikroflóra

Očista střev má mnoho výhod. Pokud toužíte po přirozeném a zdravém způsobu, jak toho dosáhnout, vyzkoušejte tuto metodu. Trvá 3 týdny a každý den vám zabere jen chvilku.

Zdravá střeva jsou nezbytně důležitá pro správnou funkci imunity a celkové zdraví. Vědci odhalili tři potraviny, které jim škodí ze všeho nejvíce.

Trávicí potíže, jako je pálení žáhy, nadýmání, zácpa a plynatost, odrážejí dění v těle. Postupem času ztrácejí normální funkce organismu část účinnosti.

Co dělá konzumace rajčat se střevní mikroflórou? Na to hledala odpověď nedávno zveřejněná studie v časopise Microbiology Spectrum. Výsledky vypadají velmi nadějně.

Donedávna byla konverzace o střevě tabu a u některých z nás stále je. To se ale v poslední době mění a začíná se více hovořit o tom, jak je důležité správné fungování právě tohoto orgánu. Proto pojmy probiotika a prebiotika už nám nejsou cizí a pokud ano, je nejvyšší čas se o nich něco dozvědět.

Kysané mléčné výrobky jsou nosičem spousty důležitých látek, které tělu prospívají a to, co znali již naši předkové začínáme poslední dobou dělat i my – zařazovat tyto produkty do našeho jídelníčku. Díky nim a látkám zvaným probiotika můžeme stimulovat náš trávicí systém a zvýšit tak i naši imunitu, takže se nám všechny nemoci a trávicí neduhy vyhnou obloukem.

Nadužívání antibiotik je vážným a často probíraným problémem, o kterém však stále nevíme všechno. Jedním z méně prozkoumaných důsledků přemíry antibiotik a rozházeného imunitního systému jsou plísně, především ty ve střevech.

Zdraví trávicího traktu je zvláště důležité pro kvalitní a pohodový život. Tyto potraviny vám pomohou obnovit střevní mikroflóru a ochránit vás před problémy.

Už naše praprababičky věděly, že kvašená zelenina je vysoce ceněná potravina, která by měla být součástí jídelníčku každého z nás, a to nejen pro její nesporné chuťové kvality, ale především pro zdravotní benefity, díky kterým by měly fermentované potraviny náležet do povinného vybavení domácí lékárny.

Častým alimentačním problémem u lidí, kteří drží diety s nízkým obsahem sacharidů nebo se snaží jíst hlavně potraviny rostlinného původu, je zvýšená konzumace potravin bohatých na vlákninu.

Lidský organimus působí jako nesmírně složitý biologický stroj, který se díky své komplikovanosti dokázal vyšvihnout na vrchol evoluce a ovládnout přírodu. Když si ale představíte, že zhruba 60 procent našeho těla tvoří voda a více než polovinu buněk zastupují cizí organismy, moc nám toho vlastně nezbude. Tento článek nepotěší jedince trpící panickou hrůzou z bakterií. Bez droboučkých souputníků bychom však nepřežili.

Podle posledních studií je možné, aby čtyři odlišné rysy, které tvoří osobnost člověka, byly ovlivněny zdravým stavem střevní mikroflóry (biomu).

Říká se, že střeva jsou druhým mozkem těla. Dbát o jejich zdraví se vyplatí, navíc jejich správná funkce má přímý vliv na mnoho oblastí vašeho života, a to aniž byste to možná tušili! Jak poznat, že střevům něco chybí?

Silné kosti, ukázkový tlak, nižší riziko srdečních chorob a zdravá střevní mikroflóra. Že by si něco takového zasloužilo i vaše tělo? Tak mu to dopřejte. Třeba prostřednictvím pórku!

Víte, čím svému trávení pořádně škodíte? Sladké snídaně a večerní pojídání uzenin. Vyvarovat byste se ale měli i umělým sladidlům, z nichž navíc hrozí také migréna a astma!

Střevní mikroflóra má pro zdraví člověka velmi důležitou roli. Pojmem střevní mikroflóra nebo též mikrobiom se označuje souhrn všech mikroorganismů, které v našich střevech žijí.

Probiotika většina osob užívá po opakované či zdlouhavé léčbě antibiotiky nebo při nezdravém jídelníčku. Oba faktory totiž vedou k narušení skladby střevní mikroflóry. Probiotika, která mají ale pomoci, můžou paradoxně uškodit. Pokud obsahují bakterii Escherichia coli Nissle. Ta se totiž ve střevech s nezdravou mikroflórou mění v potenciálně nebezpečný druh bakterie.

Dostihly vás střevní trable? To samozřejmě není nic příjemného. Jakmile si ale „naordinujete“ tato bylinková ochucovadla, která skrývají vaše kuchyňské zásoby, úleva se dostaví dřív, než řeknete švec.

Tajemství bezbolestného stáří spočívá v lidských útrobách. Nové poznatky naznačují, že střevní mikroflóra, která se s přibývajícím věkem neustále mění, je známkou zdravého stárnutí. Stagnující mikrobiom naopak značí onemocnění.

Pokud trpíte alergií na pyl, poznáte to jednoduše díky ucpanému nosu. Stejně tak o sobě dávají vědět i střeva, která v některých případech nedokážou přirozeně vstřebat lepek. V takové chvíli jsou ale signály nenápadnější, a proto jim musíte věnovat dostatečnou pozornost. Když intoleranci na lepek odhalíte včas, ušetříte si starosti, které by vás se zdravím čekaly do budoucna.

50 tisíc let starý neandrtálský exkrement obsahuje stopy po stejným mikrobech, které jsou přítomné i v útrobách moderních lidí. Poznatek může pomoci v boji proti některým civilizačním chorobám.

Abychom se mohli těšit dobrému zdraví, potřebujeme silnou a správně fungující imunitu. Letos bychom navíc na svou obranyschopnost měli dbát víc než kdy dřív. Věděli jste, že jedním z nejdůležitějších center našeho imunitního systému jsou střeva? A že si k pevné imunitě můžeme pomoci „obyčejným“ bílým jogurtem?

O mikroflóře ukryté v našich střevech odborné kruhy mluví jako u našem druhém mozku. Toto druhé centrum obsahující přes 100 bilionů bakterií nám pomáhá rozkládat vlákninu, anebo podporuje funkci imunitního systému. Jak napovídají nejnovější vědecké výzkumy, náš druhý mozek výrazně ovlivňuje také naše chování a náladu.

Je to tak trochu začarovaný kruh. Pravidelné cvičení a pohyb snižují chuť na nezdravé pokrmy. A kdo cvičí a jí zdravě, je štíhlý. Nejen kvůli stravě a pohybu, ale také díky tomu, že se v jeho střevech zvýší počet těch druhů bakterií, které omezují vstřebávání tuků a ovlivňují metabolismus tak, aby neukládal energii do tuků a spíš budoval svalovinu. Naopak když člověk přestane cvičit, začne mít větší chuť na nezdravé pokrmy. A změní se tím skladba střevní mikroflóry, která tím spíš nadbytečnou energii bude ukládat do podkožního tuku.

Novorozenecké koliky, imunita, alergie, ale třeba i psychická pohoda… To je jen zlomek toho, o čem rozhoduje naše mikrobiota. My ženy ji utváříme nejen sobě, ale i našim dětem. Jak to dělat co nejlépe? I o tom jsem si povídala s MUDr. Janem Boženským, primářem dětského oddělení Vítkovické nemocnice.