Včelařství

Když se řekne včelí nebo čmeláčí královna, většina z nás si představí absolutní panovnici, která od narození vládne svému hmyzímu státu pevnou rukou. Dvě přelomové studie z letošního roku však mýtus o hmyzí monarchii definitivně boří. Ukazují, že o tom, kdo usedne na trůn, rozhodují obyčejné dělnice. Zatímco u včel medonosných k tomu používají pokročilé stavební inženýrství, u čmeláků probíhá tichý, decentralizovaný převrat pomocí hormonů v potravě. Přestože královny i dělnice sdílejí naprosto identickou DNA, jejich osud závisí na tom, co s nimi jejich chůvy v dětství provedou.

Prezident Petr Pavel se cestou do úřadu zastavil u hradních včelstev. Oblečený v bílé ochranné kukle stáčel letošní med a utrousil překvapivou poznámku.

Lidé nákup poctivého medu často odkládají na podzim, kdy už mívají včelaři vyprodáno. Zjistěte, kdy startuje hlavní sezona a jak se pozná skutečná kvalita.

Prezident Petr Pavel si vyzkoušel ranní stáčení medu v hradních zahradách. Záběry v ochranné kukle ovšem vyvolaly na sociálních sítích naprosto nečekanou reakci.

Tisíce včel na větvi vypadají děsivě. Ve skutečnosti jde o dočasnou zastávku, při které roj čeká na nový domov, a nemá důvod útočit.

Jak vzniká sklo, med nebo bižuterie, dnes děti z Libereckého kraje nepoznávají jen z učebnic. Projekt Řemeslo do škol, který zastřešuje platforma Liberecký kraj sobě, propojuje školy s regionálními vý

V přírodě existuje jen málo dokonalejších příkladů nesobecké spolupráce, než je včelí kolonie. Jedna včela sama o sobě nezmůže nic, ale jako společenství dokáže čelit i těm největším výzvám.

Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.

Co je lepší? Vrabec v hrsti, nebo holub na střeše? A nejsou nejlepší včely na střeše? Tereza nám poví, jak včely mohou učit děti ekologii a že je dobré přemýšlet, zda včelí úl na střeše školy opravdu pomáhá přírodě, nebo jen našemu dobrému pocitu.

Najít ve včelách spojence ve válce zní jako absurdní představa, ale v extrémních podmínkách fronty se rodí nečekaná spojenectví.

Máj, – vyženem včely v háj! Václav Větvička vás vezme na včelí pastvu do korun jehličnatých stromů a prozradí tajemství vzniku lesního medu. To by nám či přímo mně včelaři dali, kdybych vyháněl…

Najdeme ho v kuchyni skoro v každé domácnosti, přesto kolem něj dál koluje překvapivé množství polopravd. Jedni ho berou jako lepší náhradu cukru, druzí mu připisují téměř léčivou moc. Ve skutečnosti záleží na mnohem víc věcech než jen na tom, kolik stojí nebo jakou má barvu. Rozdíl mezi poctivým medem a levně nastavenou směsí bývá totiž větší, než si většina lidí připouští.

Pět let se vědci přeli, zda včely skutečně počítají, nebo jen reagují na to, jak rušně obrázek vypadá. Odpověď přineslo překvapivě prosté řešení – podívat se na experiment očima samotného hmyzu.

Včelstva v České republice přečkala letošní zimu výrazně lépe než loni a jejich úhyny klesly na 11,3 procenta, což odpovídá běžné úrovni. Předchozí zimní…

Včelstva v České republice přečkala letošní zimu výrazně lépe než loni a jejich úhyny klesly na 11,3 procenta, což odpovídá běžné úrovni. Předchozí zimní období 2024/2025 v Česku nepřežila čtvrtina včelstev.

Vydat se na včelařskou cestu během pouhých několika měsíců se zdá být ambiciózní výzvou pro každého milovníka přírody. Ačkoli se příroda řídí vlastními zákony, správný přístup vám umožní plynulý vstup do světa těchto užitečných tvorů.

Mladí včelaři z Vysočiny se 1. května sjeli do Senožat na Pelhřimovsku, kde se konalo krajské kolo soutěže Zlatá včela 2026. Téměř šedesát soutěžících ze šesti týmů si prověřilo znalosti i praktické dovednosti, které ke včelaření patří.

Včelaření není jen romantická představa o sklenici vlastního medu. V posledních letech se stále častěji mluví o úhynech včelstev a o tom, jak křehká může být rovnováha mezi opylovači a naší potravinovou bezpečností.

Interaktivní přednášky a kroužky včelaře Miroslava Dvořáka z Miličína jsou obsazené na rok dopředu. K včelaření se mu daří lákat i mladou generaci. V úterý zavítal do základní školy v Načeradci na Benešovsku.

Soutěž Zlatá včela v Senožatech, zaměřenou na mladé začínající včelaře, podpořil Kraj Vysočina částkou 15 tisíc korun. Právě výše této podpory ale vzbudila u našeho čtenáře kritickou reakci. Redakce se proto kraje zeptala, jak vypadá celková podpora včelařství na Vysočině a zda považuje tuto částku za adekvátní.

David Matásek proměnil zanedbanou stavbu na Děčínsku v útulnou rodinnou chalupu. Společně s manželkou zde vytvořili ideální místo pro odpočinek a chov včel.

Přivítejte jaro v přírodě a nahlédněte do zákulisí záchrany živočichů. V sobotu 5. dubna od 10:00 do 16:00 hodin otevírá své brány záchranná stanice v Hrachově u Sedlčan č. p. 13. Těšit se můžete na sokolnické ukázky, komentované prohlídky areálu i velikonoční tvoření pro děti. Svou návštěvou navíc podpoříte návrat handicapovaných zvířat zpět do volné krajiny.

Ostrava umístila úly na Nové radnici. Včelám se daří a projekt podporuje opylování i výuku ve školách.

Rozhodnutí pořídit si včely je první krok. Druhý je mnohem praktičtější: co vlastně potřebujete a co vás čeká během roku. Dobrá zpráva je, že začít lze jednodušeji, než si většina lidí myslí.

Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Na Černé louce v Ostravě se v pátek 6. a sobotu 7. března uskuteční jarní včelařský veletrh Včela!!!, který do regionu každoročně přivádí včelaře, odborníky i širokou veřejnost se zájmem o svět včel.

Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli chytrou včelí váhu, která pomáhá určit ideální dobu pro stáčení medu. Cílem je nabídnout cenově dostupnější alternativu k dosavadním zařízením, která jsou pro mnoho včelařů příliš drahá.

Nové metody diagnostiky a kontroly varroázy, která dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynů včelstev, začali vyvíjet vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Výsledky jejich čtyřleté práce pomohou včelařům i státní správě s monitoringem, prevencí a řešením této obávané nemoci včel. ČTK to sdělil Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP.

Včelaření se v posledních letech vrací do běžných zahrad. Mnoho lidí začne pěstovat zeleninu, vysadí ovocné stromy — a dříve nebo později přijde otázka: „A co včely?“ Přitom nejde jen o vlastní med. Včely zásadně mění fungování celé zahrady. Často už během prvního roku zjistíte, že stromky více plodí a květiny déle kvetou.

Včelaři v Olomouckém kraji čelí rychlému šíření hniloby včelího plodu, bakteriální nemoci, která loni postihla více než 350 včelstev. Veterinární inspektoři varují, že situace je vážná a kontrola včelstev bude pokračovat i letos.

Proč je práce s úlem pro zloděje nejlepší školou trpělivosti a cestou k poctivému životu?

„Malý národe, tak odhodlaný a hluboký, živící se teplem, světlem a tím, co jest nejčistšího v přírodě, duší květů, tj. nejjasnějším úsměvem hmoty a jejím nejdojemnějším úsilím o štěstí a krásu…“ Tak opěvoval včely Maurice Maeterlinck. Kniha Včelí mysl shrnující nové poznatky tvrdí, že se včely učí z minulosti, zřejmě plánují budoucnost a možná se i rozhodují, který květ navštíví nebo zda budou riskovat výlet v dešti.

Propolis, často označovaný jako včelí kit, patří mezi nejcennější produkty včel. Ačkoli vzniká přímo v úlu, dnes je běžně dostupný také v lékárnách, specializovaných obchodech i drogeriích. Využívá se v doplňcích stravy, kosmetice i v přírodní medicíně.

Med je už po tisíce let považován za jeden z nejvzácnějších darů přírody. Ne nadarmo se mu říká tekuté zlato. Vyniká nejen svou chutí a vůní, ale také léčivými účinky, díky nimž má své místo v kuchyni, lidovém léčitelství i moderní výživě.

Ačkoli patří med podle dlouhodobých statistik k nejčastěji falšovaným potravinám, a tedy i k nejčastěji kontrolovaným produktům, značnou část falšovaných medů doposud nedokázaly stávající technologie odhalit. Nyní je ale k dispozici v Česku vyvinutá metoda, která dokáže pravost medu plně garantovat.

V tichosti, systematicky a za řízeného souhlasu státu, jsme z české krajiny prakticky vymazali původní včelu medonosnou tmavou.

Vznik včelího vosku je jedním z nejúžasnějších procesů v hmyzí říši. Vosk je včelím stavebním materiálem, který doslova vypocují ze svého těla. V lidském světě má mnoho využití. Málo kdo ale ví, že když se zapálí dokáže vyčistit vzduch v místnosti. V tomto ohledu je to pravý opak všudypřítomných parafinových svíček.

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Sto padesát tisíc včel obývá střechy Heimstaden v šesti úlech. Nyní je čeká zimní spánek. Na panelových domech v Ostravě a Havířově nikomu nevadí, a navíc přispívají k biodiverzitě ve městě. Stočený med teď Heimstaden využije jako vánoční dárek pro partnery.

Tyhle zprávy vás potěší a ukáží, že svět umí být i vlídným místem k žití. Život lidí i zvířat je na mnohých místech prostě stále lepší a nápaditější. Dobro nevymřelo.

Včely nejsou jen symbolem pracovitosti, ale i klíčem k porozumění vztahu člověka a přírody. Co všechno se dá z jejich pozoruhodného světa vyčíst, zjistí návštěvníci během prodlouženého víkendu od 15. do 17. listopadu během akce Včely v Pevnosti. Program připravila katedra biochemie ve spolupráci s katedrou geoinformatiky, Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Včelí hnízdo bez přestání tepe životní energií. Uvnitř tohoto organismu, který by se dal přirovnat k srdci ekosystému, plní povinnosti dělnice, trubci i matky. Jejich koloběh připomíná řeku: na jaře hlučí, v létě šumí a v zimě klokotá pod ledem. Přečtěte si rozhovor se včelařem Augustinem Uváčikem, který poskytl pro ČtiDoma.

ROZHOVORY NA OKRAJI: Dr. Václav Švamberk (* 17. 6. 1962, Kralovice) je dlouholetým odborníkem v oboru včelařství, bývalým předsedou tuzemského včelařského svazu a odborným spisovatelem ve svém oboru. Na Kožlansku v Plzeňském kraji rozvíjí v posledních létech projekt s názvem Májino údolí. O jeho životě, ale také o významu včel a jejich osudech v současné době, poznamenané znečištěným prostředím, si blíže pohovoříme v našem interview, v němž náš vážený dotazovaný i celkovým stylem vyjadřování rozhodně nezapře pravého vědce.

Jak se stane z bezpečnostního inženýra včelař? Pocítí touhu zařídit si život po svém a věnovat se něčemu, co bude mít smysl a přesah.

DOBRÉ ZPRÁVY: KrajskéListy.cz si dovolily k následující reportáži pozvat expertní tým Čmeldy a Brumdy, našich včelích medvídků.

Čtvrtina tuzemských včelstev nepřežila loňskou zimu, což přineslo nejvyšší úhyn za posledních dvanáct let.Jedním zhlavních důvodů bylo přemnožení parazitického roztoče kleštíka včelího.

Albert Einstein prý prohlásil, že kdyby zničehonic včely zmizely z povrchu zemského, lidská populace by vymřela do čtyř let. Že jsou pro nás včely nesmírně důležité, o tom se nemusíme bavit. Možná jste ale nevěděli, že existuje léčebná metoda, která využívá včely a včelí produkty. Jmenuje se apiterapie.

Toužíte po tom, aby letošní Vánoce byly opravdu jedinečné a plné nových chutí? Včelařství Domovina z Vysočiny přichází s prémiovou kolekcí ochucených medů GOURMED, která promění vaše svátky v nezapomenutelný gurmánský zážitek. Spojení poctivého českého medu a exotických ingrediencí z celého světa je dokonalým dárkem pro všechny, kteří si rádi dopřejí něco výjimečného. Ve Včelařství […]

Podzim je krásný, když šustí listí. Když je však deštivo, nejraději jsme doma a tím nejlepším společníkem je dobrý čaj s medem, který nás zahřeje a navíc si na něm pochutnáme bez výčitek svědomí. Med je totiž velmi zdravý, jak slýcháme od mládí.

Včela medonosná je často vnímána jako symbol zdravé a životaschopné přírody. Ale zatímco jsou včely oslavovány jako nejdůležitější opylovači, tak nejnovější výzkumy naznačují, že intenzivní včelařství má výrazný negativní dopad na jejich divoké „příbuzné“.

Moravskoslezský kraj i letos vyčlenil tři miliony korun na podporu včelařů, včelařských spolků a environmentálního vzdělávání. Cílem kraje je navyšovat počty zdravých včelstev a rozvíjet odborné vzdělávání v oboru včelařství.

Včely jsou nejen symbolem přírody a zdravého životního prostředí, ale také zdrojem cenných produktů, které už po staletí nacházejí využití v každodenním životě lidí. V Opavě proběhne už šestý ročník Včelařské akademie, která nabízí začátečníkům možnost naučit se tomuto užitečnému oboru.

Včely jsou nejen symbolem přírody a zdravého životního prostředí, ale také zdrojem cenných produktů, které už po staletí nacházejí využití v každodenním životě lidí. V Opavě proběhne už šestý ročník Včelařské akademie, která nabízí začátečníkům možnost naučit se tomuto užitečnému oboru.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) pokračuje v úspěšném projektu městského včelaření. V letošní sezóně se mu podařilo vytočit 70 kilogramů smíšeného medu, tedy dvojnásobek loňské sklizně. Med pochází převážně z nektaru z okolí Divoké Šárky a bude opět využit v reprezentačních aktivitách podniku.

Včelařská výstava na Střední průmyslové škole přilákala nejen nadšence včelařství a aktivit s ním spojených, ale také zájemce o med a včelí produkty.

V Česku přibyly v posledních letech tisíce včelařů. Zejména v období covidu, kdy tomuto koníčku mnozí izolovaní lidé zcela propadli. Včelaření se v poslední době stalo módním trendem i ve velkých městech, kde je mnohdy překvapivě i nejlepší med.

David Matásek se může pochlubit kouzelnou chalupou, kterou vybudoval ze staré ruiny. S manželkou se pustili i do včelaření i sadaření.

Včely miluje každý, protože opylují naše plodiny a dávají nám lahodný med. Co dávají, my si ho bereme. Včely ho produkují jako krmivo na zimu. Co se ovšem děje, když jim ho vezmeme? Musíme ho něčím nahradit. Doteď těmto náhražkám ale scházely důležité složky. Až nyní máme plnohodnotnou náhradu.