Včelařství

Ve včelím úlu nikdo nerozdává úkoly, přesto funguje dělba práce téměř dokonale. Němečtí vědci nyní ukázali, že klíčem je aktivita specifických nervových okruhů v mozku řízená jediným genem.

V šilheřovickém parku vzniká nové lákadlo, které jinde široko daleko nenajdete. Zámecká medárna Medoo buduje svůj vlastní apidomek.

Český systém ProBee s AI převádí zvuk a údaje z úlů do varování před rojením, nemocemi, parazity a v budoucnu také sršní asijskou.

V sobotu 18. července 2026 od 10 do 16 hodin nahlédnete v Ochranné stanici fauny v Hrachově u Sedlčan tam, kam oko běžně nevidí. Program je vhodný pro děti i dospělé.

Včelaři v kukle? Kdepak. Na farmě rodiny Férových berou plástve obalené stovkami včel do holých rukou. Práce je rychlejší, ale také nebezpečnější.

Dlouho si myslel, že má dobrou práci. Pak ale zjistil, že mu v ní chybí něco zásadního – výsledek, který by voněl a dal se vzít do ruky. Milan Čaloun z jihu Čech proto založil Vášnivého včelaře a dnes místo klávesnice řeší svých 150 včelstev.

Med je jedna z těch věcí, které si člověk kupuje s pocitem, že si domů nese čistou esenci jara a léta. Slunce, květy, vůni luk. Jenže kdybychom opravdu věděli, co všechno se musí stát, než se nám med dostane na lžičku, možná bychom se u snídaně tvářili o něco pokorněji.

Josef Kirinovič z Lipnice dlouho uvažoval o tom, že by rád začal včelařit. Po letech plánů pořídili s manželkou první dvě včelstva, jen u nich však dlouho nezůstali. Dnes se včelař stará o osm včelstev a svému koníčku naprosto propadl.

Lesní med je tak trochu záhadný pojem. Oficiální vyhlášky ho sice neznají, ale v regálech obchodů na něj narazíte na každém kroku a mezi včelaři o něm kolují nekonečné debaty. Přesto patří k těm největším delikatesám, které si můžete dopřát. Abychom si ho ale vychutnali naplno, je dobré vědět, co se v té temné sklenici vlastně skrývá.

Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná.

Včely přinesly první letošní med Při prvním letošním stáčení odebrali včelaři z úlů více než 30 rámků s mednými zásobami, ze kterých získali přibližně 30 litrů medu.

Základní škola Střelice letos obohatila svou environmentální výuku o čtyři včelí úly. Tři úly jsou klasické a jeden je prosklený termosolární úl. Ten je položen na speciální GSM úlové váze, která odesílá v reálném čase přes aplikaci data o včelstvu.

Proč to ale vlastně funguje? Váleční veteráni s traumaty a včely? To není jen poetika a hezké příběhy. To je otázka, která mě zajímá jako lékaře nejvíc — a naštěstí na ni existuje čím dál konkrétnější odpověď.

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.

Propolis, med, vosk, včelí vzduch a uklidňující rytmus křídel. To, co včelaři znají po generace, začíná objevovat i moderní věda. Může být cesta ke zklidnění mysli ukryta právě ve světě včel?

Ode dneška začínají platit přísnější pravidla pro označování medu, která mají zatočit s klamavými praktikami na trhu. Výrobci budou muset na obalech uvádět přesný původ medu i jeho podíl v případě směsí z více zemí.

Od poloviny června byste již měli koupit dokonalý nefalšovaný med. Specialita českých obchodů, „med“ z cukrového sirupu, by měl zmizet. Výrobci budou muset respektovat velmi zpřísněná pravidla pro označování medu. V...

Sklenice medu patří k potravinám, které si většina lidí spojuje s poctivou prací včel a čistě přírodním produktem. Jenže právě med je podle odborníků jednou z nejčastěji falšovaných potravin na světě. Do některých výrobků se přidávají levnější cukerné sirupy nebo se prodávají směsi, které mají k poctivému medu daleko.

Když se řekne včelí nebo čmeláčí královna, většina z nás si představí absolutní panovnici, která od narození vládne svému hmyzímu státu pevnou rukou. Dvě přelomové studie z letošního roku však mýtus o hmyzí monarchii definitivně boří. Ukazují, že o tom, kdo usedne na trůn, rozhodují obyčejné dělnice. Zatímco u včel medonosných k tomu používají pokročilé stavební inženýrství, u čmeláků probíhá tichý, decentralizovaný převrat pomocí hormonů v potravě. Přestože královny i dělnice sdílejí naprosto identickou DNA, jejich osud závisí na tom, co s nimi jejich chůvy v dětství provedou.

Prezident Petr Pavel se cestou do úřadu zastavil u hradních včelstev. Oblečený v bílé ochranné kukle stáčel letošní med a utrousil překvapivou poznámku.

Lidé nákup poctivého medu často odkládají na podzim, kdy už mívají včelaři vyprodáno. Zjistěte, kdy startuje hlavní sezona a jak se pozná skutečná kvalita.

Prezident Petr Pavel si vyzkoušel ranní stáčení medu v hradních zahradách. Záběry v ochranné kukle ovšem vyvolaly na sociálních sítích naprosto nečekanou reakci.

Tisíce včel na větvi vypadají děsivě. Ve skutečnosti jde o dočasnou zastávku, při které roj čeká na nový domov, a nemá důvod útočit.

Jak vzniká sklo, med nebo bižuterie, dnes děti z Libereckého kraje nepoznávají jen z učebnic. Projekt Řemeslo do škol, který zastřešuje platforma Liberecký kraj sobě, propojuje školy s regionálními vý

V přírodě existuje jen málo dokonalejších příkladů nesobecké spolupráce, než je včelí kolonie. Jedna včela sama o sobě nezmůže nic, ale jako společenství dokáže čelit i těm největším výzvám.

Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.

Co je lepší? Vrabec v hrsti, nebo holub na střeše? A nejsou nejlepší včely na střeše? Tereza nám poví, jak včely mohou učit děti ekologii a že je dobré přemýšlet, zda včelí úl na střeše školy opravdu pomáhá přírodě, nebo jen našemu dobrému pocitu.

Najít ve včelách spojence ve válce zní jako absurdní představa, ale v extrémních podmínkách fronty se rodí nečekaná spojenectví.

Máj, – vyženem včely v háj! Václav Větvička vás vezme na včelí pastvu do korun jehličnatých stromů a prozradí tajemství vzniku lesního medu. To by nám či přímo mně včelaři dali, kdybych vyháněl…

Najdeme ho v kuchyni skoro v každé domácnosti, přesto kolem něj dál koluje překvapivé množství polopravd. Jedni ho berou jako lepší náhradu cukru, druzí mu připisují téměř léčivou moc. Ve skutečnosti záleží na mnohem víc věcech než jen na tom, kolik stojí nebo jakou má barvu. Rozdíl mezi poctivým medem a levně nastavenou směsí bývá totiž větší, než si většina lidí připouští.

Pět let se vědci přeli, zda včely skutečně počítají, nebo jen reagují na to, jak rušně obrázek vypadá. Odpověď přineslo překvapivě prosté řešení – podívat se na experiment očima samotného hmyzu.

Včelstva v České republice přečkala letošní zimu výrazně lépe než loni a jejich úhyny klesly na 11,3 procenta, což odpovídá běžné úrovni. Předchozí zimní…

Včelstva v České republice přečkala letošní zimu výrazně lépe než loni a jejich úhyny klesly na 11,3 procenta, což odpovídá běžné úrovni. Předchozí zimní období 2024/2025 v Česku nepřežila čtvrtina včelstev.

Vydat se na včelařskou cestu během pouhých několika měsíců se zdá být ambiciózní výzvou pro každého milovníka přírody. Ačkoli se příroda řídí vlastními zákony, správný přístup vám umožní plynulý vstup do světa těchto užitečných tvorů.

Mladí včelaři z Vysočiny se 1. května sjeli do Senožat na Pelhřimovsku, kde se konalo krajské kolo soutěže Zlatá včela 2026. Téměř šedesát soutěžících ze šesti týmů si prověřilo znalosti i praktické dovednosti, které ke včelaření patří.

Včelaření není jen romantická představa o sklenici vlastního medu. V posledních letech se stále častěji mluví o úhynech včelstev a o tom, jak křehká může být rovnováha mezi opylovači a naší potravinovou bezpečností.

Interaktivní přednášky a kroužky včelaře Miroslava Dvořáka z Miličína jsou obsazené na rok dopředu. K včelaření se mu daří lákat i mladou generaci. V úterý zavítal do základní školy v Načeradci na Benešovsku.

Soutěž Zlatá včela v Senožatech, zaměřenou na mladé začínající včelaře, podpořil Kraj Vysočina částkou 15 tisíc korun. Právě výše této podpory ale vzbudila u našeho čtenáře kritickou reakci. Redakce se proto kraje zeptala, jak vypadá celková podpora včelařství na Vysočině a zda považuje tuto částku za adekvátní.

David Matásek proměnil zanedbanou stavbu na Děčínsku v útulnou rodinnou chalupu. Společně s manželkou zde vytvořili ideální místo pro odpočinek a chov včel.

Přivítejte jaro v přírodě a nahlédněte do zákulisí záchrany živočichů. V sobotu 5. dubna od 10:00 do 16:00 hodin otevírá své brány záchranná stanice v Hrachově u Sedlčan č. p. 13. Těšit se můžete na sokolnické ukázky, komentované prohlídky areálu i velikonoční tvoření pro děti. Svou návštěvou navíc podpoříte návrat handicapovaných zvířat zpět do volné krajiny.

Ostrava umístila úly na Nové radnici. Včelám se daří a projekt podporuje opylování i výuku ve školách.

Rozhodnutí pořídit si včely je první krok. Druhý je mnohem praktičtější: co vlastně potřebujete a co vás čeká během roku. Dobrá zpráva je, že začít lze jednodušeji, než si většina lidí myslí.

Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Na Černé louce v Ostravě se v pátek 6. a sobotu 7. března uskuteční jarní včelařský veletrh Včela!!!, který do regionu každoročně přivádí včelaře, odborníky i širokou veřejnost se zájmem o svět včel.

Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli chytrou včelí váhu, která pomáhá určit ideální dobu pro stáčení medu. Cílem je nabídnout cenově dostupnější alternativu k dosavadním zařízením, která jsou pro mnoho včelařů příliš drahá.

Nové metody diagnostiky a kontroly varroázy, která dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynů včelstev, začali vyvíjet vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Výsledky jejich čtyřleté práce pomohou včelařům i státní správě s monitoringem, prevencí a řešením této obávané nemoci včel. ČTK to sdělil Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP.

Včelaření se v posledních letech vrací do běžných zahrad. Mnoho lidí začne pěstovat zeleninu, vysadí ovocné stromy — a dříve nebo později přijde otázka: „A co včely?“ Přitom nejde jen o vlastní med. Včely zásadně mění fungování celé zahrady. Často už během prvního roku zjistíte, že stromky více plodí a květiny déle kvetou.

Včelaři v Olomouckém kraji čelí rychlému šíření hniloby včelího plodu, bakteriální nemoci, která loni postihla více než 350 včelstev. Veterinární inspektoři varují, že situace je vážná a kontrola včelstev bude pokračovat i letos.

Proč je práce s úlem pro zloděje nejlepší školou trpělivosti a cestou k poctivému životu?

„Malý národe, tak odhodlaný a hluboký, živící se teplem, světlem a tím, co jest nejčistšího v přírodě, duší květů, tj. nejjasnějším úsměvem hmoty a jejím nejdojemnějším úsilím o štěstí a krásu…“ Tak opěvoval včely Maurice Maeterlinck. Kniha Včelí mysl shrnující nové poznatky tvrdí, že se včely učí z minulosti, zřejmě plánují budoucnost a možná se i rozhodují, který květ navštíví nebo zda budou riskovat výlet v dešti.

Propolis, často označovaný jako včelí kit, patří mezi nejcennější produkty včel. Ačkoli vzniká přímo v úlu, dnes je běžně dostupný také v lékárnách, specializovaných obchodech i drogeriích. Využívá se v doplňcích stravy, kosmetice i v přírodní medicíně.

Med je už po tisíce let považován za jeden z nejvzácnějších darů přírody. Ne nadarmo se mu říká tekuté zlato. Vyniká nejen svou chutí a vůní, ale také léčivými účinky, díky nimž má své místo v kuchyni, lidovém léčitelství i moderní výživě.

Ačkoli patří med podle dlouhodobých statistik k nejčastěji falšovaným potravinám, a tedy i k nejčastěji kontrolovaným produktům, značnou část falšovaných medů doposud nedokázaly stávající technologie odhalit. Nyní je ale k dispozici v Česku vyvinutá metoda, která dokáže pravost medu plně garantovat.

V tichosti, systematicky a za řízeného souhlasu státu, jsme z české krajiny prakticky vymazali původní včelu medonosnou tmavou.

Vznik včelího vosku je jedním z nejúžasnějších procesů v hmyzí říši. Vosk je včelím stavebním materiálem, který doslova vypocují ze svého těla. V lidském světě má mnoho využití. Málo kdo ale ví, že když se zapálí dokáže vyčistit vzduch v místnosti. V tomto ohledu je to pravý opak všudypřítomných parafinových svíček.

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Sto padesát tisíc včel obývá střechy Heimstaden v šesti úlech. Nyní je čeká zimní spánek. Na panelových domech v Ostravě a Havířově nikomu nevadí, a navíc přispívají k biodiverzitě ve městě. Stočený med teď Heimstaden využije jako vánoční dárek pro partnery.

Tyhle zprávy vás potěší a ukáží, že svět umí být i vlídným místem k žití. Život lidí i zvířat je na mnohých místech prostě stále lepší a nápaditější. Dobro nevymřelo.

Včely nejsou jen symbolem pracovitosti, ale i klíčem k porozumění vztahu člověka a přírody. Co všechno se dá z jejich pozoruhodného světa vyčíst, zjistí návštěvníci během prodlouženého víkendu od 15. do 17. listopadu během akce Včely v Pevnosti. Program připravila katedra biochemie ve spolupráci s katedrou geoinformatiky, Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Včelí hnízdo bez přestání tepe životní energií. Uvnitř tohoto organismu, který by se dal přirovnat k srdci ekosystému, plní povinnosti dělnice, trubci i matky. Jejich koloběh připomíná řeku: na jaře hlučí, v létě šumí a v zimě klokotá pod ledem. Přečtěte si rozhovor se včelařem Augustinem Uváčikem, který poskytl pro ČtiDoma.