Bříza

Hledáte originální způsob, jak využít březové dřevo ve své zahradě? Objevte deset inspirativních dekorací, které přetvoří váš venkovní prostor a dodají mu jedinečný charakter. The post Březové dřevo nemusí skončit v kamnech: 10 nádherných dekorací, které promění zahradu appeared first on Prima Inspirace.

Rozpálený dvůr nebo zahrada dokážou během léta pořádně potrápit. Věděli jste ale, že pomoci může i správně zvolený strom? Bříza bělokorá vytvoří příjemný stín, ochladí okolí, a navíc patří k nejkrásnějším dřevinám, které u nás najdete.

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko působí čtyři roky od největšího lesního požáru v historii ČR zdánlivě stagnujícím dojmem. Plocha je pokrytá zhruba čtyřmetrovými břízami, v jejich podrostu se přitom skrývají rozmanité rostliny. Návštěvníci je budou moci objevit při vycházce s odbornicí 29. července. ČTK to dnes řekl mluvčí správy rezervace Tomáš Salov. Obří požár zasáhl přes 1000 hektarů. Evakuovat se kvůli němu muselo více než 500 lidí. Ohěn, se kterým bojovaly tisíce hasičů, způsobil škodu asi 270 milionů korun. Požár vypukl v noci na 24. července 2022 v Malinovém dole nedaleko Hřenska na Děčínsku. Hasiči z Česka i ze zahraničí bojovali s ohněm 21 dní. Plameny za sebou nechaly spálený les. Příroda okamžitě začala s obnovou krajiny. Jako první se objevily houby rostoucí na spáleném dřevě a půdě, mezi nimi například ohnivka spáleništní. Jejich cyklus je velmi rychlý, zpravidla obývají spáleniště jen několik měsíců. Přidaly se k nim mechy, výhonky různých trav, bylin a také drobné semenáčky břízy. „Dnes se návštěvník setká s odlišným obrazem než po požáru,“ přiblížil Salov. Dominující černou barvu nahradila sytě zelená. Spáleniště připomínají ohořelé kmeny smrků, které se postupně rozpadají. „Působí to jako čistě březový les, ale opak je pravdou. V podrostu jsou vidět semenáčky dlouhověkých dřevin a další byliny,“ uvedl mluvčí. Počty bříz budou postupně klesat a zůstanou jen nejsilnější z nich. Prostor pak získají další druhy stromů, za několik let se požářiště změní na bohatý smíšený les. Bližší informace se o procesu obnovy lesa po požáru se zájemci dozví příští středu od botaničky Ivany Markové. Procházka pod jejím velením začne v 09:15 u zastávky autobusu Hřensko, Pravčická brána. Savci a ptáci se do požárem zasažené krajiny vrátili bezprostředně po něm. Živel nepoznamenal ani populace obojživelníků, plazů nebo hmyzu. V přirozeně se zmlazujícím lese se objevují noví živočichové. Před požárem v lese žily druhy typické pro neprostupnou smrkovou monokulturu, teď se na ploše pohybují živočichové preferující otevřenou krajinu. Salov řekl, že jde například o ťuhýka či skřivana lesního. Ze založení požáru se před soudy zpovídá bývalý dobrovolný strážce parku Jiří Lobotka. Prvoinstanční soud letos v lednu podruhé nepravomocně rozhodl, že muž rezervaci nezapálil. Lobotka se k činu původně dvakrát doznal, později ale přiznání odvolal. Vinu připustil jen u pozdějších menších případů žhářství na Děčínsku, za což mu odvolací senát pravomocně potvrdil dvouleté vězení a ústavní léčení. Za založení rozsáhlého požáru rezervace mu hrozí až 15 let vězení. Hřensko 22. července

Položit geotextilii, nasypat štěrk a zapomenout na plevel navždy? Tahle představa láká tisíce zahrádkářů, realita je ale jiná. Plevel totiž většinou neprorůstá zespodu, ale klíčí z prachu a organických zbytků, které se mezi kamínky hromadí každým rokem. A textilie proti tomu nepomůže.

Stromy byly odedávna symbolem života, ochrany a spojení se zemí. Naši předkové nevnímali stromy jen jako součást krajiny. Věřili, že každý druh má svou vlastní energii, chrání lidi i domovy a dokáže člověku dodat sílu, zdraví nebo odvahu. Některé stromy byly považovány za posvátné, jiné se spojovaly s láskou, moudrostí nebo ochranou před neštěstím.

Období letních veder představuje pro lidský organismus zvýšenou zátěž. Vysoké teploty podporují intenzivnější pocení, tělo ztrácí větší množství vody i minerálních látek a mnohem více závisí na správném fungování ledvin, které pomáhají udržovat rovnováhu tekutin a odvádět odpadní látky z organismu. Pokud člověk během horkých dnů nedodržuje dostatečný pitný režim, mohou být ledviny zbytečně zatěžovány […] Příspěvek Letní podpora pro ledviny: Léčivé bylinky, které prospívají organismu během horkých dnů pochází z Bylinkopedie.cz

Bílý kmen vypadá fotogenicky, ale pro zbytek zahrady je rozsudkem smrti! Bříza je vodní upír, který dokáže vypít stovky litrů denně. Její mělké kořeny se rozprostírají do šířky a vytvoří síť, která ostatní rostliny jednoduše vyhladoví. Jak s tím bojovat?

Curych - Petr Bříza se bude v říjnu ucházet o post prezidenta Mezinárodní hokejové federace (IIHF). Současný první viceprezident, jenž je zároveň i viceprezidentem Českého svazu ledního hokeje, je jedním z devíti kandidátů na post, který letos uvolní Francouz Luc Tardif. IIHF zveřejnila seznam kandidátů na jednotlivé posty na svém oficiálním webu.

Jsou blízce příbuzné růžím, jejich vůni tvoří koktejl ze 350 látek, celá červená jahoda není plod. Jahodník velkoplodý je fascinující rostlinou s bohatou historií a překvapivou anatomií. Přečtěte si, jak jsme vyměnili lesní jahody za ty velké, jak je využívala francouzská smetánka. Jak souvisí s břízami?

Dřevo na otop nemusíte kupovat, pokud tedy máte vlastní zahradu. Fígl spočívá v tom, že výhonky stromů, které na jaře seřezáváte, nehodíte na kompost nebo do drtiče, ale necháte je proschnout. V zimě jimi můžete zatápět. Některé jiné dřeviny, jako je třeba vrba nebo bříza, vám mohou během několika málo let vyprodukovat šikovná polínka. Jejich pravidelné seřezávání se nazývá pařezování.

ČHMÚ vydal aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub a výsledek není žádná sláva. Přesto se v českých lesích něco děje. První nálezy jsou k vidění na sítích hrdých majitelů. Kdo zná terén lépe než mapu, má teď před ostatními houbaři solidní náskok.

Úplně vedlejší jsou české spory mezi Hradem a vládou o to, kdo by měl jet na letošní summit NATO v Ankaře. Hlavní je být připraven, neboť jednání budou mimořádně tvrdá. V podcastu Novinek Zbytečná válka na to upozornil odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Varoval, že Evropa jako celek bude muset čelit mimořádně silnému tlaku rozhořčených Spojených států.

Zabořit ruce do hlíny a zasadit strom. Právě tak dnes vypadá moderní způsob vyrovnávání se se ztrátou! Pietní zahrada není ponurý prostor, ale živý kout plný barev, vůní a klidu, kde vzpomínky na milované lidi i zvířata přirozeně splývají s každodenním životem.

Jak využít březové dřevo z úklidu zahrady a proměnit ho v originální dekorace? Objevte 13 inspirativních nápadů, které dodají vaší zahradě jedinečný přírodní šarm a kreativitu. The post Při čištění zahrady sesbírali březové dřevo: 13+ úžasných výtvorů, které vytvořili appeared first on Prima Inspirace.

V létě roku 2022 spálil požár na 1 600 hektarů České Švýcarska. Jak vypadá požářiště po čtyřech letech?

Když kolem člověka proletí paličatka březová, málokdo zůstane úplně klidný. Robustní tělo, hlučný let a tmavá křídla budí respekt. Ve skutečnosti je ale tento neobvyklý obyvatel březových lesů téměř neškodný.

Marcela Augustová, moderátorka ČT Území v Českém Švýcarsku zasažené několikadenním požárem projde přirozenou obnovou. Spálené jehličnany nahradí nejprve břízy, pod těmi pak začnou růst další druhy. Správci národního parku chtějí, aby se příroda zotavila sama, bez zásahu člověka. Milan Danda, redaktor ČT Ohořelé a polámané zbytky smrků a borovic. Požár přírodu u Rynartic zdevastoval. Další stromy mohou ještě padat. Přístup na spáleniště proto hlídají hasiči. Tohle je území, které podobně hlídali před čtyřmi lety. Pravčický důl nad Hřenskem. Jedno z ohnisek největšího lesního požáru v historii Česka. Teď tu vzniká nejmladší přirozený les. Tomáš Salov, mluvčí, NP České Švýcarsko V létě 2023 ty břízy byly vysoké zhruba, jako jsou tady ty lístečky, byly to semenáčky. A třeba u tady toho konkrétního stromečku teď uvidíme, že měřím 2 m, ale najdeme tady i vyšší, třeba tří- čtyřmetrové. Milan Danda, redaktor ČT Před dvěma lety to tu vypadalo takhle. Stromům se tu mimořádně daří. Vyrůstají totiž v rodném popelu svých předchůdců. Tomáš Salov, mluvčí, NP České Švýcarsko Ještě loni to tak nebylo, ještě loni tady člověk trčel z toho porostu ven. A teď už se za ním ta porostní stěna zavře a už není vidět. Celou videoreportáž najdete zde.

V ovzduší nyní dominuje jeden z hlavních alergenů – bříza. Také začíná sezona travin. Jak příznaky alergie na pyly zmírnit a jak lze alergii léčit? „Často jde o běh na dlouhou trať,“ říká Jitka Petanová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Bříza patří mezi dřeviny, které dokážou proměnit zahradu i v době, kdy většina rostlin ztrácí atraktivitu. Její největší kouzlo spočívá v kůře, která může být zářivě bílá, krémová, růžově tónovaná až skořicově hnědá a často se odlupuje v jemných pruzích. V kombinaci se žlutým podzimním olistěním vytváří výrazný kontrast, a v zimě se stává přirozeným „světelným“ prvkem proti tmavému pozadí jehličnanů, živých plotů nebo stínomilných keřů.

Podobný přístup jako ke zvířatům měl středověk i k rostlinám. Lípa byla vážená, protože je užitečná, je trvalá a krásná. Bříza se naopak nejlépe hodila k mrskání posedlých osob.

Co když by záhon dokázal zadržovat vodu jako houba a zároveň sám sebe hnojit? Hügelkultur staví na jednoduchém principu: dřevo zakopané pod vrstvou půdy postupně tlí, vytváří humus a pomáhá rostlinám přežít i delší sucho. Stará metoda z Alp, která dává smysl i dnes.

Bříza je jedním z prvních stromů, které se po zimě probouzejí. Její „jarní síla“ byla pro naše předky pověstná a hojně využívaná v lidovém léčitelství. A právě nyní můžete využít některé její části pro zdraví i krásu.

V Česku trpí asi čtvrtina lidí alergií a nemocných mírně přibývá. Příchod jara, kdy stoupají teploty a rozkvétají stromy, je pro alergiky nejkritičtějším obdobím. Kvůli pylu kýchají, mají ucpaný nos, slzí, štípe je v očích, ale také mohou pociťovat podrážděnost kůže, bolesti břicha nebo dušnost.

Možná jste si jich všimla na Instagramu, možná je máte spojené s Velikonocemi u babičky. Březové větve se ale vrací do interiérů ve velkém a dokazují, že i ta nejjednodušší dekorace může působit výjimečně.

Jarní alergie se neřeší jen v lékárně. Podle odborníků může roli hrát i to, co máme na talíři. Některé potraviny totiž podporují zánětlivou reakci organismu, jiné však mohou imunitní systém zklidnit. Které stojí za to v pylové sezóně omezit a které naopak do jídelníčku zařadit?

Nástup jara testuje plášť domu i lidské zdraví. Pylové alergeny každoročně zasáhnou více než třetinu populace. Přelom března a dubna bývá období, kdy je potřeba pravidelně větrat, ale to naráží na stále vyšší alergeny v ovzduší.

Zdá se vám bříza jako skvělý strom, který vypadá náramně? Milujete to teplo, když máte břízu uschlou a naštípanou na polínka v krbu? Jasně, v tomto ohledu je bezesporu bříza bělokorá vynikající dřevinou. Jinak ale může nadělat poměrně velkou paseku. My máme břízu za zahradou a rozhodně z ní žádnou velkou radost nemáme. Důvodů bychom našli hned několik. Příběh je to vskutku skvostný.

Jaro, které právě dnes začíná, není v lese jen o prvních kytkách a zpěvu ptáků. Je to období, kdy se odehrává neviditelný, ale fascinující proces. Stromy začínají po zimním spánku pumpovat ze země obrovské množství vody a živin. Tato „stromová krev“ je pro nás lidi jedním z nejčistších zdrojů vitality.

První pyly lísky a olše se objevují už na konci zimy. Odborníci proto upozorňují, že alergici by měli s přípravou na sezónu začít včas. Správné načasování antihistaminik a péče o nosní sliznici může výrazně zmírnit průběh jarní alergie.

V nové pravidelné rubrice „Očima dvou generací“ přinášíme dva různé pohledy lesníků na aktuální dění a témata rezonující v oboru. Představujeme názory osobností, které od sebe dělí desítky let praxe, rozdílné profesní zkušenosti, způsoby vzdělávání i společenské podmínky, jež formovaly jejich profesní dráhu. V březnovém vydání Lesnické práce jsme se zaměřili na téma perspektivy březových porostů v lesním hospodářství....

Březen je pro alergiky náročným měsícem, kdy se vzduchem začíná šířit pyl z mnoha kvetoucích dřevin, keřů i trav. Které rostliny jsou v tomto období nejaktivnější a na co si dát při pobytu venku i doma největší pozor?.

Velikonoce jsou svátky jara a probouzející se přírody. Právě proto k nim neodmyslitelně patří i řada rostlin, které v té době začínají růst či kvést či kvetou. Které to jsou?

Příroda rozbaluje další sezonu, neuspěchaně a opatrně, jako by to byl vzácný balíček. Co v něm objevíte? Jehnědy! Pozoruhodné ozdoby nahých stromů a keřů sice nehýří vzácnostmi, ale svou rozmanitostí vás uchvátí. Byť třeba až na druhý pohled.

Pylové alergie začínají mnohem dřív, než většina lidí čeká. Stačí pár teplejších dní a ve vzduchu se objeví první pyl z nenápadných stromů, které dokážou spustit kýchání, svědění očí i únavu. Které rostliny patří mezi nejagresivnější jarní spouštěče a proč o nich alergici potřebují vědět?

Březen neboli také březový měsíc, kdy raší břízy. Staré národy věřily, že bříza prozařuje čistotu do lidské duše, že rozumí člověku, stejně jako matka svému dítěti. Strom břízy je vlídnou ochránkyní, plnou soucitu a pochopení. Napojte se na sílu přírody a přečtěte si naši předpověď. Taroty v rukou kartářky Alice Cross vám nastíní, co nás čeká ve třetím měsíci roku 2026 v oblasti zdraví, lásky a financí.

Jarní úklid zahrady nemusí končit jen hromadou dřeva u kompostu nebo v drtiči. Mezi všemi dřevinami vyniká jedna, která je pro svou estetiku miláčkem interiérových designérů – bříza. Její sněhobílá kůra (borka) s černými akcenty vytváří kontrast, který v zahradě i v bytě působí čistě, moderně a zároveň útulně. Místo pálení větví zkuste letos upcycling. […] The post Při čištění zahrady sesbírali březové dřevo, které následně proměnili v jarní dekorace appeared first on Prima Inspirace.

Na jaře si většina z nás všimne prvních žlutých obláčků pylu nebo dlouhých převislých „kočiček“ na stromech. Málokdo ale ví, že jehnědy nejsou jen symbolem jara, ale také cenným přírodním zdrojem látek pro podporu zdraví. Některé druhy se dají využít v kuchyni i domácí přírodní lékárně. Jak jehnědy správně sbírat, na kterých stromech rostou a jak je bezpečně využívat?

I když jsou Češi národem houbařů, většina z nich do lesa s košíkem vyráží během letní a podzimní sezóny. Houby se však dají sbírat celoročně, tedy i teď. Jaké druhy hub v zimě sbírat a kde?.

Když se mluví o superpotravinách, většině lidí se vybaví exotické plody nebo prášky z dalekých zemí. Přitom česká příroda nabízí neméně cenné zdroje látek, které byly po staletí považovány za posilující, ochranné a harmonizující. Mezi tyto tradiční přírodní poklady patří březová kůra, jmelí a šišky jehličnanů. Jsou nenápadné, často přehlížené, ale jejich význam v lidové […] Příspěvek Síla lesa v každodenním životě: zapomenuté dary břízy, jmelí a šišek pochází z Bylinkopedie.cz

Jarní úklid zahrady nemusí končit jen hromadou dřeva u kompostu nebo v drtiči. Mezi všemi dřevinami vyniká jedna, která je pro svou estetiku miláčkem interiérových designérů – bříza. Její sněhobílá kůra (borka) s černými akcenty vytváří kontrast, který v zahradě i v bytě působí čistě, moderně a zároveň útulně. Místo pálení větví zkuste letos upcycling. […] The post Při čištění zahrady sesbírali březové dřevo, které následně proměnili v úžasné dekorace appeared first on Prima Inspirace.

Koncept astrologie založené na stromech pochází od druidů, starověkých keltských duchovních, kteří věřili, že v přírodě je vše vzájemně propojené. Stromy vnímali jako živé bytosti plné ducha a významu, přičemž každý druh ztělesňoval odlišné vlastnosti a energie. Který strom je podle horoskopu váš?

Zpěvačka Helena Vondráčková se pochlubila, jak u ní doma pokračují přípravy na advent, a podle videa, které zveřejnila na sociální síti, je vidět, že přípravy jsou v plném proudu. Před domem, kde už tradičně dominuje velký svítící anděl, sob i ozdobená bříza, bylo v pátek rušno. Majitelka fenomenálního hlasu pro ŽivotvČesku.cz popsala, že světelná výzdoba netěší jen ji a manžela, ale i kolemjdoucí rodiny s dětmi.

TRUTNOV – V jedné z ulic bude příští týden pokáceno deset starých bříz, které jsou ve špatném stavu. Město je nahradí deseti mladými a vhodnějšími [...]

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – V půlce listopadu pokračovala další etapa obnovy březové aleje kolem hlavní silnice I/35 v ulici Rožnovská. Město s podporou Nadace ČEZ [...]

Snad každý zahradník touží po prostoru, který působí přirozeně, nenuceně a zároveň je plný života. Zahrada v Bělči nad Orlicí přesně taková je – otevřená do volné krajiny, lehká, vzdušná, s množstvím trvalek, okrasných trav a příjemných míst k odpočinku.

Když se procházíme lesem, kůru stromů většinou míjíme bez povšimnutí. Přitom právě ona o stromu mnohé vypoví. Každý kmen má jinou strukturu, barvu i vzor kůry. Pro strom je důležitější, než se na první pohled zdá.

Pro čtyři stromořadí z Olomouckého kraje mohou nyní zájemci hlasovat v jubilejním 15. ročníku ankety Alej roku, která právě začala. Jde o aleje v lázních Jeseník a Kolářových sadech v Prostějově, alej bříz Vršiny na Olomoucku a alej na Rejvízu.

Minimalistická zahrada nemusí vyhovovat každému, ale když se majitel a architekt spojí na stejné vlně, výsledkem je úžasná spolupráce a radost z užívání venkovního prostoru.

Březovník obecný je nenápadná houba z bříz, která lidstvu slouží už od pravěku jako cenný léčivý pomocník. Archeologické nálezy dokládají, že ji používal už pravěký člověk – například slavný Ötzi, „muž z ledu“. Houba se využívala jako přírodní náplast, prostředek proti parazitům, k hojení ran i na posílení organismu. Dnes se k ní vrací nejen bylinkáři, ale i vědci, kteří zkoumají její protirakovinné a imunostimulační účinky. Nenápadný choroš tak skrývá obrovský potenciál, který si zaslouží naši pozornost i v současnosti.