Folklor

V letošním roce připadá Smrtná neděle na 26. března. S tímto křesťanským svátkem je spojen starý pohanský rituál vynášení Morany, tedy slovanské bohyně zimy a smrti. Co přesně znamená a obnáší, jak probíhá a proč dává smysl ho slavit i v dnešní době?

Řekne-li se Rumunsko, většině z nás se mimo jiné vybaví i legendární hrabě Dracula, údajný upír, který se jako Vlad III. narodil v zimě roku 1431 a za přízvisko Dracula vděčí svému otci, valašskému knížeti Vladovi II., jenž byl členem prestižního uherského Dračího řádu. Byl proto přezdíván „Dracul“, tedy „Drak“. „Dracula“ pak není ničím jiným než zdrobnělinou otcovy přezdívky. V roce 1442 putoval Vlad III. i se svým mladším bratrem Radem Krásným na turecký dvůr jako pojistka dohody mezi tureckým sultánem Muradem II. a jejich otcem. V zajetí tam pak strávil šest let.

Nejhorší ze všech nebezpečí, která hrozí lidem, jsou neštěstí pocházející od lidí samotných. Gróňané mohou uškodit zaříkadlem nebo pouhou zlou myšlenkou. Za velice nebezpečnou vlastnost je považována závist, neboť chamtivost, lačnost a touha zničit ty, kteří jsou šťastnější, dávají člověku skrytou sílu.

Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou. Ta letos vychází na 22. února. I v tento den něco končí a něco začíná. Končí masopust, který je nejenom “překlenovacím“ obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi, ale zároveň je masopustní bujaré hodování a veselí přípravou na dobu postní.

Nejen pro věřící křesťany, ale i pro nevěřící či ateisty znamená Popeleční středa nejen konec masopustního období, ale také začátek čtyřicetidenního půstu, během kterého by lidé měli být o něco pokornější, více se modlit, pomáhat chudým a vzpomenout si na trochu pokory, kterou nám kněz připomíná pomazáním čela věřícího popelem: Memento mori neboli Pamatuj člověče, prach jsi a v prach se obrátíš.

První akcí, která oficiálně zahájí letošní muzejní sezonu v Městském muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou, se stane tematicky zaměřená národopisná výstava nesoucí název…

Kdo by neznal Hromnice, které budeme slavit 2. února. Kromě toho, že se jedná o křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu, jde, z lidového hlediska, o oslavu přicházejícího jara. Jaký ale mají Hromnice ještě význam? Před čím nás chrání a jaké se k nim vážou pranostiky?

Masopust je tradičně spojený s dobrým jídlem, tancem a všeobecným veselím. První zmínky o něm se na našem území datují již od 13. století. Masopustní období začínalo po svátku Tří králů a končilo s Popeleční středou, která letos vychází na 22. února. Dnes známe masopustní tradici, která se koná až během posledních tří dnů, tedy od masopustní neděle do úterý. Slavit se bude i ve středních Čechách. Pestrobarevné masky, masopustní průvody nebo zabijačkové hody se objeví v Roztokách u Prahy, Jílovém u Prahy, skanzenu Kouřim, Nymburku, Mělníku nebo Zadní Třebani. Přestože masopust odkazuje k „opuštění masa“, půst se zatím nekoná. Zabijačkové pochoutky budou vonět ve středních Čechách až do konce února. První oslavy masopustu odstartují už v sobotu 28. ledna v Jílovém u Prahy. Tradiční Jílovský masopust plný dobrého jídla, pití, hudby a zábavy zavítá opět na náměstí. Nebudou chybět masopustní hody, rej masek, jarmark a průvod Jílovým. V plné kráse se vrátí také Roztocký masopust.

Masopust je tradičně spojený s dobrým jídlem, tancem a všeobecným veselím. V České republice mají masopustní oslavy dlouhou tradici. První zmínky jsou už ze 13. století. Masopustní období začínalo po svátku Tří králů a končilo s Popeleční středou, která letos vychází na 22. února. Dnes známe masopustní tradici, která se koná až během posledních tří dnů, tedy od masopustní neděle do úterý. Slavit se bude i ve středních Čechách. Pestrobarevné masky, masopustní průvody nebo zabijačkové hody se objeví v Roztokách u Prahy, Jílovém u Prahy, skanzenu Kouřim, Nymburku, Mělníku nebo Zadní Třebani.

Masopust 2023 je v plném proudu. Masopustní období tradičně začalo svátkem Tří králů 6. ledna, ovšem jeho konec je pohyblivý a každým rokem se mění. Kdy tedy končí masopustní období 2023 a které významné dny nás během masopustu 2023 ještě čekají?

Žádný Santa, žádní krampusáci… a Děda Mráz už vůbec ne. Kdepak, cizácké importy tady nemají co dělat a my si budeme hezky užívat české Vánoce, jak bývá na tradičních výstavách pana Petra Herynka už od roku 1978 zvykem.

Život svatého Mikuláše byl pěkně bouřlivý, prý nešel pro ránu daleko. Teď se ale zaměříme na tradice, které na jeho svátek dodržovali naši předci. Možná jsme na některé z nich již tak trochu pozapomněli. A nevynecháme ani oblíbené pranostiky.

5. prosinec je den, kdy po městě či na vesnicích tradičně chodí skupinky čertů s anděly a Mikulášem. V domácnostech jim pak děti recitují básničky nebo zpívají. Pokud tedy před čerty nevezmou nohy na ramena a někde se před nimi nezavřou. Ty hodné a odvážné děti pak jsou za svůj umělecký výkon odměněny drobnými sladkostmi nebo dárky. Zlobivá dítka mohou v nadílce najít třeba uhlí nebo brambory. Jak tato tradice vznikla? Na to odpovídá podcast Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Jen málokdo si dokáže představit začátek prosince bez tradiční návštěvy Mikuláše, čerta a anděla. Věděla jsi ale, jak tenhle svátek vznikl a proč spolu chodí zrovna tahle trojice?

Barbory slaví svátek 4. prosince. Jejích předchůdkyní byla mučednice a později světice Barbora z Nikomédie. Mučednice je vskutku správné slovo, neboť si před smrtí opravdu hodně vytrpěla. Ale abychom se nezabývali v adventní čas pouze negativy, podíváme se taktéž na význam jejího jména a tradice, jenž se pojí s jejím dnem.

Historie vánočního stromu. V mnoha rodinách se o Vánocích strojí stromeček, ale málokdo ví, jak a kdy se k nám tato krásná tradice dostala. Jaká je historie vánočního stromu a jeho příběh? Kdy se poprvé rozzářil uvnitř našich domů, na náměstích a návsích?

Už na první pohled se vám nebudou zdát v pořádku. Při setkání s nimi zažijete nepříjemný vnitřní pocit, který neumíte popsat. Tyto děti jsou zcela jiné. Jejich oči totiž nejsou stejné jako oči ostatních. Jsou čistě černé, bez bělma a duhovek. Řeč je o dětech s temným pohledem a bledou pletí. Vypadají jako z hororu a podle některých lidí vážně existují. Kdo jsou děsivé černooké děti a proč se s nimi nechcete potkat?

Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře krutě mučena, vězněna a nakonec popravena. Dříve si lidé Kateřinu spojovali s mnohými lidovými pověrami a pranostikami, ale hlavně byl její svátek pro naše předky poslední možností se před začátkem adventního období ještě pořádně pobavit.

Obchody se pomalu zaplavují čokoládovými figurkami, adventními kalendáři a vánočními dekoracemi. Pro někoho začíná období stresu, shonu a shánění dárků. Přitom to může být čas, kdy se můžeme zastavit, nadechnout se pravé vánoční atmosféry a užít si čekání na Ježíška. Pro vánoční náladu vyrazte letos do středních Čech. Ve městech tradičně proběhnout vánoční trhy s rozsvěcením vánočních stromů, jarmarky s punčem a pečenými kaštany, malebné hrady a zámky nabídnou speciální vánoční prohlídky. Chybět nebudou výstavy betlémů nebo vánoční koncerty, na kterých zazní známé koledy. Ve středních Čechách si můžete vychutnat Vánoce všemi smysly. Bohatý program bude připraven jako už tradičně na zámku Loučeň. Magické období adventu zde zahájí už 17. listopadu speciálními prohlídkami.

Svatomartinská husa neodmyslitelně patří k podzimu a svátku svatého Martina, který připadá na 11. listopadu. Historie svatomartinských tradic sahá až do 5. století a vztahuje se k Martinu z Tours, který byl prvním světcem svatořečeným za svůj příkladný život a ne jako mučedník.

Mořské panny zná snad každý. Ale co takhle “tulení” žena? Tajemná Selkie rozhodně patří mezi nejzajímavější bájné vodní tvory. Dočíst se o ní můžeme hlavně ve skotské mytologii, kde její osud není vykreslen zrovna růžově. Často se stává obětí a také manželkou muže, který ji prostě obelže...

Černé kočky mají reputaci jako nositelky smůly už někdy od roku 1233. Dokonce i dnes jsou statisticky nejméně adoptovanými zvířaty.

Blíží se konec října a v obchodech se objevují dýně, různé předměty spojené s hororovou tematikou, ale také svíčky a ozdoby na hroby, které připomínají i blížící se Památku zesnulých. Halloween dnes vnímáme jako cizí svátek, který k nám byl importován z anglosaských zemí, zejména pak z Ameriky. Jeho původ však můžeme najít již u Keltů, kteří slavili z 31. října na 1. listopadu svátek zvaný Samhain. Pro Kelty byl Samhain časem, kdy se otevírá brána mezi tímto a dalším světem. Byl to tedy čas komunikace s mrtvými, kteří se jako divoký podzimní vítr toulali po zemi.

Věřit, či nevěřit lidovým pranostikám? Většina lidí se jim jen shovívavě usmívá. Naši předci neměli nic podobného jako je Hydrometeorologický ústav se všemi přístroji, které dokážou předpovědět počasí, ani neměli televizi nebo rozhlas, aby se každý večer dozvěděli ze zpráv, zda je zítra čeká slunce, déšť nebo silný vítr.

Pro naše předky to byla část v roce, kterou považovali za nejpříjemnější. Oslavoval se mimo jiné i konec těžké práce na polích. Je to neuvěřitelné, ale tradice posvícení sahá až do dob krále Šalamouna, tedy údajně. Existuje legenda, která praví, že pořádal každý rok ve stejný den hostinu na počest vysvěcení svého chrámu v Jeruzalémě.

Folklorní akce či náboženské obřady po celém světě se neobejdou bez špetky nadpřirozena a k jeho zajištění často stačí málo – kostým s maskou. Zatímco Japonci házejí sójové boby po démonech, v Rakousku děti děsí Krampus a Mexikem procházejí mrtví

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici navštívilo od čtvrtku do neděle přes 30 tisíc lidí. Zúčastnilo se ho přes 3800 účinkujících. Akce se konala poprvé…

Nejlepším tanečníkem slováckého verbuňku se před zaplněným amfiteátrem zámku ve Strážnici na Hodonínsku stal na Mezinárodním folklorním festivalu Martin Vašulka z Kyjova. Druhé místo…

Akce Mlynáři a sekerníci přilákala dnes dopoledne do skanzenu Veselý Kopec u Hlinska desítky lidí. Po opravě byl uveden do provozu historický vodní mlýn. Návštěvníci mohli sledovat mletí obilí a výrobu krup a povidel, řekla dnes ČTK Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočina, které spravuje skanzeny na Veselém Kopci a Betlém v Hlinsku. Akce končí v neděli.

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici navštívilo od čtvrtku do neděle přes 30.000 lidí. Počet návštěvníků v tiskové zprávě uvedla mluvčí festivalu Hana Jechová. Zúčastnilo se ho přes 3800 účinkujících. Akce se konala poprvé po pandemii koronaviru v plnohodnotné formě.

Po tříleté pauze se dnes u prehistorického kamenného kruhu Stonehenge sešlo na 6000 lidí, aby oslavili letní slunovrat. U megalitického monumentu sledovali východ slunce, které se nad obzorem v jižní Anglii objevilo ve 4:49 místního času (5:49 SELČ), napsala agentura AP. V letech 2020 a 2021 se tradiční oslavy slunovratu nekonaly kvůli pandemii, východ slunce se vysílal on-line.

Ve Vsetíně se od 24. do 26. června bude konat Mezinárodní folklorní festival Vsetínský krpec. Festival se koná každý druhý rok, výjimkou byl rok 2020, kdy se nemohl kvůli pandemii koronaviru uskutečnit.

O víkendu bychom v Královéhradeckém kraji mohli naměřit až 33 stupňů Celsia. Dobrou zprávou je, že většina koupališť v regionu už sezonu zahájila. O ty bude pravděpodobně největší zájem. I proto je v plánu několik zajímavých akcí, které stojí za zmínku. Od folkloru, přes závody, víno až k programu pro děti. Hradecká Drbna přináší přehled těch nejzajímavějších víkendových akcí.

Množství lidí přilákal v sobotu na Horní náměstí v Přerově Folklorní festival, který pořádá zdejší Folklorní soubor (FS) Haná. Akce má ve městě dlouholetou tradici, minulé dva roky ji však zhatila pandemie nemoci covid-19.

Lidové soubory písní a tanců byly výkladní skříní komunistického režimu. Primáši cimbálových kapel ale zároveň čelili tvrdé cenzuře a šikaně ze strany papalášů z národních výborů.

Jde o vrchol každoroční folklorní slavnosti Jízda králů. Letos je králem žák čtvrté třídy Zdeněk Janča. Na cestě vesnicí jej doprovodí družina tvořená osmnáctiletými mladíky.

Lucie Redlová na své album s názvem Lidová nahrála lidové i autorské písně, ve kterých mimo jiné vzpomíná na zemřelé kolegy Jitku Šuranskou a Davida Stypku. Písničkářka v nové tvorbě částečně navazuje na na odkaz svého otce, moravského zpěváka, textaře, skladatele a multiinstrumentalistu Vlastu Redla.

Po dvouleté přestávce zaviněné covidem se na jihu Čech odehrají v létě velké kulturní akce. Jde o hudební festivaly Mighty Sounds, Hrady CZ nebo Musicfest Přeštěnice. Po dvou letech obnovili pořadatelé rovněž velké slavnosti v Českém Krumlově nebo Holašovicích. Vzrostly ale náklady, na řadu akcí tak bude vyšší vstupné. Vyplývá to z informací pořadatelů.

Dvě hodiny po poledni v Telči vrcholí přípravy na průvod folklorních souborů a domácí Podjavořičan řeší dilema. Nikdo nechce jít v čele s cedulí, na které je nápis souboru. A tak se této role ujímá starosta Vladimír Brtník. „Za chvíli šel okolo primátor partnerského města, slovenské Šaľy, tak jsem na něj volal, že jsem v čele. Myslel jsem, že také půjde do čela jejich spolku. No, nešel,“ bude se pak usmívat starosta města, které zrovna slaví hned několik výročí.

Schillerová si nechala ušít kroj a v tomto týdnu si dokonce zazpívala lidové písničky s ženami z folklorního souboru.

Velká jména módního světa i menší značky nacházejí inspiraci ve folklóru a tradičních oděvech. Pomáhají tím udržet kontinuitu tradic, na nichž stojí národní identita a kultura. Čím je kroje tak fascinují? „Znovuobjevování vlastní kulturní identity skrze symboly byl a je světový trend,“ říká Zuzana Osako, která pochází z jihomoravského Podluží.

Skanzen Rochus oblíbenou tradici obnovuje po třech letech. Připravena budou i folklorní vystoupení, dílny pro děti, ukázky práce s pasteveckým psem nebo představení hospodářských zvířat.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku zahájí v neděli hlavní návštěvnickou sezonu. Nabídne v ní pět desítek programů, tři folklorní festivaly, jeden hudební festival, výchovně-vzdělávací pořady, výstavy i náboženské obřady. Standardní programovou nabídku doplní programy, které se osvědčily v covidových letech, řekl dnes novinářům ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Na brněnském dláždění dnes ožila starobylá tradice sypání pískových ornamentů, udržovaná v několika obcích na Slovácku. Lidový zvyk předvedly nositelky tradice z Šardic na Hodonínsku, a to jako součást doprovodného programu k otevření Paláce šlechtičen s novou etnografickou expozicí.

Multižánrová přehlídka Folklorika Fest letos láká na vystoupení slovenského rappera Kaliho nebo zpěvačky Ewy Farné.

Palác šlechtičen v centru Brna zaplnily stovky historických loutek a také ukázky tradiční lidové kultury - kroje, hračky nebo malovaný nábytek. Moravské zemské muzeum (MZM) připravilo nové dlouhodobé expozice. Investovalo 117 milionů korun z evropských zdrojů a státního rozpočtu. Pro veřejnost se budova v Kobližné ulici otevře v pátek.

Příjemné počasí dnes dopoledne vylákalo do centra Prahy mnoho lidí. V ulicích byly jak hloučky zahraničních turistů, tak lidé z Česka, kteří vyrazili na procházku, na jídlo či kávu. Mnozí seděli, byť v bundách, na venkovních zahrádkách, zjistila zpravodajka ČTK. Velikonoční pondělí letos poprvé po dvou letech neomezují opatření proti koronaviru. Před rokem platil v Česku přes Velikonoce kvůli pandemii koronaviru nouzový stav, lidé nesměli bez závažného důvodu ani překračovat hranice svého okresu.

Příjemné počasí dnes dopoledne vylákalo do centra Prahy mnoho lidí. V ulicích byly jak hloučky zahraničních turistů, tak lidé z Česka, kteří vyrazili na procházku, na jídlo či kávu. Mnozí seděli, byť v bundách, na venkovních zahrádkách. Velikonoční pondělí letos poprvé po dvou letech neomezují opatření proti koronaviru. Před rokem platil v Česku přes Velikonoce kvůli pandemii koronaviru nouzový stav, lidé nesměli bez závažného důvodu ani překračovat hranice svého okresu.

Asi 15 krojovaných chlapců vyrazilo dnes do ulic v Lanžhotě na Břeclavsku, aby na Velikonoční pondělí vyšlehali dívky z lanžhotské chasy. Naplánovali si obejít dvacítku domů. ČTK to řekl jeden z členů chasy Ludvík Prajka. Podle něj je dobře, že už nejsou žádná omezení. V minulých dvou letech platila o Velikonocích různá omezení spojená s opatřeními zavedenými kvůli pandemii koronaviru.

Dnes je Velikonoční pondělí, spjaté s lidovými zvyky a tradicemi oslavujícími příchod jara. Chlapci a muži chodí koledovat s pomlázkou a dostávají od dívek a žen zdobená vajíčka, sladkosti nebo pentle. Koledu letos poprvé po dvou letech nebudou omezovat opatření proti šíření koronaviru.

Dnes je Velikonoční pondělí, spjaté s lidovými zvyky a tradicemi oslavujícími příchod jara. Chlapci a muži chodí koledovat s pomlázkou a dostávají od dívek a žen zdobená vajíčka, sladkosti nebo pentle. Koledu letos poprvé po dvou letech nebudou omezovat opatření proti šíření koronaviru.

Po dvouleté pauze dnes na národopisný program Bílá sobota do kouřimského skanzenu na Kolínsku přišlo téměř 1600 lidí. Předchozí dva roky byl skanzen během velikonočních svátků kvůli epidemickým opatřením zavřený.

Po dvouleté pauze přišlo na národopisný program Bílá sobota do kouřimského skanzenu na Kolínsku téměř 1600 lidí. Předchozí dva roky byl skanzen během velikonočních svátků kvůli epidemickým opatřením zavřený. Celoroční návštěvnost se loni kvůli covidu proti roku 2019 propadla téměř o polovinu. Zatímco v roce 2019 do skanzenu přišlo téměř 30.000 lidí, loni jich bylo necelých 17.000. ČTK to za Regionální muzeum v Kolíně, které skanzen spravuje, sdělila Jolana Nováková.

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou ženy z Národopisného spolku velkopáteční nitky, podle tradice mají nitě předené na Velký pátek kouzelnou moc, ochraňují a nosí štěstí.

Turisty čeká program přibližující velikonoční obyčeje. Až do pondělí 18. dubna mají lidé možnost prohlédnout si interiéry roubenek doplněné o ukázky velikonočního pečiva, zdobených vajíček a dalších tradičních předmětů.

Zhruba 14.500 návštěvníků zavítalo od pátku do dneška na velikonoční program do muzea v přírodě Veselý Kopec na Chrudimsku. Skanzen, který je nejnavštěvovanější památkou v Pardubickém kraji, současně velikonočním programem zahájil jubilejní 50. návštěvnickou sezonu. "Přes předpověď chladného počasí se lidé od návštěvy odradit nenechali a přišli. Je to pěkný start do sezony," řekla ČTK ředitelka muzea Magda Křivanová.

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou ženy z Národopisného spolku velkopáteční nitky, podle tradice mají nitě předené na Velký pátek kouzelnou moc, ochraňují a nosí štěstí. Muzeum s ukázkami spřádání většinou lněných nití začalo před čtvrtstoletím. Dnes se k nim mohlo po dvouleté pauze způsobené koronavirem vrátit, uvedla za muzeum pro ČTK Marcela Macková.

Docent Petr Janeček, zástupce ředitele Ústavu etnologie FF UK, má nádherné zaměstnání. Vyučuje totiž moderní folklor. Jeho hlavním oborem jsou současné pověsti neboli městské legendy, z jejichž výzkumu vytěžil sérii úspěšných knížek Černá sanitka. Věnuje se ale také fámám, hoaxům, různým konspiračním teoriím. To vše spadá do oblasti dezinformací, na nichž mimo jiné stojí i současná válka Ruska s Ukrajinou.

Už jako kluk si potají půjčoval dědečkovu heligonku. Vyzkoušel i hru housle a postupem času coby samouk zvládl také kytaru, klavír nebo basu. Největší část své muzikantské kariéry však Rudolf Magdon spojil s cimbálem.