Folklor

Život svatého Mikuláše byl pěkně bouřlivý, prý nešel pro ránu daleko. Teď se ale zaměříme na tradice, které na jeho svátek dodržovali naši předci. Možná jsme na některé z nich již tak trochu pozapomněli. A nevynecháme ani oblíbené pranostiky.

5. prosinec je den, kdy po městě či na vesnicích tradičně chodí skupinky čertů s anděly a Mikulášem. V domácnostech jim pak děti recitují básničky nebo zpívají. Pokud tedy před čerty nevezmou nohy na ramena a někde se před nimi nezavřou. Ty hodné a odvážné děti pak jsou za svůj umělecký výkon odměněny drobnými sladkostmi nebo dárky. Zlobivá dítka mohou v nadílce najít třeba uhlí nebo brambory. Jak tato tradice vznikla? Na to odpovídá podcast Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Jen málokdo si dokáže představit začátek prosince bez tradiční návštěvy Mikuláše, čerta a anděla. Věděla jsi ale, jak tenhle svátek vznikl a proč spolu chodí zrovna tahle trojice?

Barbory slaví svátek 4. prosince. Jejích předchůdkyní byla mučednice a později světice Barbora z Nikomédie. Mučednice je vskutku správné slovo, neboť si před smrtí opravdu hodně vytrpěla. Ale abychom se nezabývali v adventní čas pouze negativy, podíváme se taktéž na význam jejího jména a tradice, jenž se pojí s jejím dnem.

Historie vánočního stromu. V mnoha rodinách se o Vánocích strojí stromeček, ale málokdo ví, jak a kdy se k nám tato krásná tradice dostala. Jaká je historie vánočního stromu a jeho příběh? Kdy se poprvé rozzářil uvnitř našich domů, na náměstích a návsích?

Už na první pohled se vám nebudou zdát v pořádku. Při setkání s nimi zažijete nepříjemný vnitřní pocit, který neumíte popsat. Tyto děti jsou zcela jiné. Jejich oči totiž nejsou stejné jako oči ostatních. Jsou čistě černé, bez bělma a duhovek. Řeč je o dětech s temným pohledem a bledou pletí. Vypadají jako z hororu a podle některých lidí vážně existují. Kdo jsou děsivé černooké děti a proč se s nimi nechcete potkat?

Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře krutě mučena, vězněna a nakonec popravena. Dříve si lidé Kateřinu spojovali s mnohými lidovými pověrami a pranostikami, ale hlavně byl její svátek pro naše předky poslední možností se před začátkem adventního období ještě pořádně pobavit.

Obchody se pomalu zaplavují čokoládovými figurkami, adventními kalendáři a vánočními dekoracemi. Pro někoho začíná období stresu, shonu a shánění dárků. Přitom to může být čas, kdy se můžeme zastavit, nadechnout se pravé vánoční atmosféry a užít si čekání na Ježíška. Pro vánoční náladu vyrazte letos do středních Čech. Ve městech tradičně proběhnout vánoční trhy s rozsvěcením vánočních stromů, jarmarky s punčem a pečenými kaštany, malebné hrady a zámky nabídnou speciální vánoční prohlídky. Chybět nebudou výstavy betlémů nebo vánoční koncerty, na kterých zazní známé koledy. Ve středních Čechách si můžete vychutnat Vánoce všemi smysly. Bohatý program bude připraven jako už tradičně na zámku Loučeň. Magické období adventu zde zahájí už 17. listopadu speciálními prohlídkami.

Svatomartinská husa neodmyslitelně patří k podzimu a svátku svatého Martina, který připadá na 11. listopadu. Historie svatomartinských tradic sahá až do 5. století a vztahuje se k Martinu z Tours, který byl prvním světcem svatořečeným za svůj příkladný život a ne jako mučedník.

Mořské panny zná snad každý. Ale co takhle “tulení” žena? Tajemná Selkie rozhodně patří mezi nejzajímavější bájné vodní tvory. Dočíst se o ní můžeme hlavně ve skotské mytologii, kde její osud není vykreslen zrovna růžově. Často se stává obětí a také manželkou muže, který ji prostě obelže...

Černé kočky mají reputaci jako nositelky smůly už někdy od roku 1233. Dokonce i dnes jsou statisticky nejméně adoptovanými zvířaty.

Blíží se konec října a v obchodech se objevují dýně, různé předměty spojené s hororovou tematikou, ale také svíčky a ozdoby na hroby, které připomínají i blížící se Památku zesnulých. Halloween dnes vnímáme jako cizí svátek, který k nám byl importován z anglosaských zemí, zejména pak z Ameriky. Jeho původ však můžeme najít již u Keltů, kteří slavili z 31. října na 1. listopadu svátek zvaný Samhain. Pro Kelty byl Samhain časem, kdy se otevírá brána mezi tímto a dalším světem. Byl to tedy čas komunikace s mrtvými, kteří se jako divoký podzimní vítr toulali po zemi.

Věřit, či nevěřit lidovým pranostikám? Většina lidí se jim jen shovívavě usmívá. Naši předci neměli nic podobného jako je Hydrometeorologický ústav se všemi přístroji, které dokážou předpovědět počasí, ani neměli televizi nebo rozhlas, aby se každý večer dozvěděli ze zpráv, zda je zítra čeká slunce, déšť nebo silný vítr.

Pro naše předky to byla část v roce, kterou považovali za nejpříjemnější. Oslavoval se mimo jiné i konec těžké práce na polích. Je to neuvěřitelné, ale tradice posvícení sahá až do dob krále Šalamouna, tedy údajně. Existuje legenda, která praví, že pořádal každý rok ve stejný den hostinu na počest vysvěcení svého chrámu v Jeruzalémě.

Folklorní akce či náboženské obřady po celém světě se neobejdou bez špetky nadpřirozena a k jeho zajištění často stačí málo – kostým s maskou. Zatímco Japonci házejí sójové boby po démonech, v Rakousku děti děsí Krampus a Mexikem procházejí mrtví

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici navštívilo od čtvrtku do neděle přes 30 tisíc lidí. Zúčastnilo se ho přes 3800 účinkujících. Akce se konala poprvé…

Nejlepším tanečníkem slováckého verbuňku se před zaplněným amfiteátrem zámku ve Strážnici na Hodonínsku stal na Mezinárodním folklorním festivalu Martin Vašulka z Kyjova. Druhé místo…

Akce Mlynáři a sekerníci přilákala dnes dopoledne do skanzenu Veselý Kopec u Hlinska desítky lidí. Po opravě byl uveden do provozu historický vodní mlýn. Návštěvníci mohli sledovat mletí obilí a výrobu krup a povidel, řekla dnes ČTK Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočina, které spravuje skanzeny na Veselém Kopci a Betlém v Hlinsku. Akce končí v neděli.

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici navštívilo od čtvrtku do neděle přes 30.000 lidí. Počet návštěvníků v tiskové zprávě uvedla mluvčí festivalu Hana Jechová. Zúčastnilo se ho přes 3800 účinkujících. Akce se konala poprvé po pandemii koronaviru v plnohodnotné formě.

Po tříleté pauze se dnes u prehistorického kamenného kruhu Stonehenge sešlo na 6000 lidí, aby oslavili letní slunovrat. U megalitického monumentu sledovali východ slunce, které se nad obzorem v jižní Anglii objevilo ve 4:49 místního času (5:49 SELČ), napsala agentura AP. V letech 2020 a 2021 se tradiční oslavy slunovratu nekonaly kvůli pandemii, východ slunce se vysílal on-line.

Ve Vsetíně se od 24. do 26. června bude konat Mezinárodní folklorní festival Vsetínský krpec. Festival se koná každý druhý rok, výjimkou byl rok 2020, kdy se nemohl kvůli pandemii koronaviru uskutečnit.

O víkendu bychom v Královéhradeckém kraji mohli naměřit až 33 stupňů Celsia. Dobrou zprávou je, že většina koupališť v regionu už sezonu zahájila. O ty bude pravděpodobně největší zájem. I proto je v plánu několik zajímavých akcí, které stojí za zmínku. Od folkloru, přes závody, víno až k programu pro děti. Hradecká Drbna přináší přehled těch nejzajímavějších víkendových akcí.

Množství lidí přilákal v sobotu na Horní náměstí v Přerově Folklorní festival, který pořádá zdejší Folklorní soubor (FS) Haná. Akce má ve městě dlouholetou tradici, minulé dva roky ji však zhatila pandemie nemoci covid-19.

Lidové soubory písní a tanců byly výkladní skříní komunistického režimu. Primáši cimbálových kapel ale zároveň čelili tvrdé cenzuře a šikaně ze strany papalášů z národních výborů.

Jde o vrchol každoroční folklorní slavnosti Jízda králů. Letos je králem žák čtvrté třídy Zdeněk Janča. Na cestě vesnicí jej doprovodí družina tvořená osmnáctiletými mladíky.

Lucie Redlová na své album s názvem Lidová nahrála lidové i autorské písně, ve kterých mimo jiné vzpomíná na zemřelé kolegy Jitku Šuranskou a Davida Stypku. Písničkářka v nové tvorbě částečně navazuje na na odkaz svého otce, moravského zpěváka, textaře, skladatele a multiinstrumentalistu Vlastu Redla.

Po dvouleté přestávce zaviněné covidem se na jihu Čech odehrají v létě velké kulturní akce. Jde o hudební festivaly Mighty Sounds, Hrady CZ nebo Musicfest Přeštěnice. Po dvou letech obnovili pořadatelé rovněž velké slavnosti v Českém Krumlově nebo Holašovicích. Vzrostly ale náklady, na řadu akcí tak bude vyšší vstupné. Vyplývá to z informací pořadatelů.

Dvě hodiny po poledni v Telči vrcholí přípravy na průvod folklorních souborů a domácí Podjavořičan řeší dilema. Nikdo nechce jít v čele s cedulí, na které je nápis souboru. A tak se této role ujímá starosta Vladimír Brtník. „Za chvíli šel okolo primátor partnerského města, slovenské Šaľy, tak jsem na něj volal, že jsem v čele. Myslel jsem, že také půjde do čela jejich spolku. No, nešel,“ bude se pak usmívat starosta města, které zrovna slaví hned několik výročí.

Schillerová si nechala ušít kroj a v tomto týdnu si dokonce zazpívala lidové písničky s ženami z folklorního souboru.

Velká jména módního světa i menší značky nacházejí inspiraci ve folklóru a tradičních oděvech. Pomáhají tím udržet kontinuitu tradic, na nichž stojí národní identita a kultura. Čím je kroje tak fascinují? „Znovuobjevování vlastní kulturní identity skrze symboly byl a je světový trend,“ říká Zuzana Osako, která pochází z jihomoravského Podluží.

Skanzen Rochus oblíbenou tradici obnovuje po třech letech. Připravena budou i folklorní vystoupení, dílny pro děti, ukázky práce s pasteveckým psem nebo představení hospodářských zvířat.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku zahájí v neděli hlavní návštěvnickou sezonu. Nabídne v ní pět desítek programů, tři folklorní festivaly, jeden hudební festival, výchovně-vzdělávací pořady, výstavy i náboženské obřady. Standardní programovou nabídku doplní programy, které se osvědčily v covidových letech, řekl dnes novinářům ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Na brněnském dláždění dnes ožila starobylá tradice sypání pískových ornamentů, udržovaná v několika obcích na Slovácku. Lidový zvyk předvedly nositelky tradice z Šardic na Hodonínsku, a to jako součást doprovodného programu k otevření Paláce šlechtičen s novou etnografickou expozicí.

Multižánrová přehlídka Folklorika Fest letos láká na vystoupení slovenského rappera Kaliho nebo zpěvačky Ewy Farné.

Palác šlechtičen v centru Brna zaplnily stovky historických loutek a také ukázky tradiční lidové kultury - kroje, hračky nebo malovaný nábytek. Moravské zemské muzeum (MZM) připravilo nové dlouhodobé expozice. Investovalo 117 milionů korun z evropských zdrojů a státního rozpočtu. Pro veřejnost se budova v Kobližné ulici otevře v pátek.

Příjemné počasí dnes dopoledne vylákalo do centra Prahy mnoho lidí. V ulicích byly jak hloučky zahraničních turistů, tak lidé z Česka, kteří vyrazili na procházku, na jídlo či kávu. Mnozí seděli, byť v bundách, na venkovních zahrádkách, zjistila zpravodajka ČTK. Velikonoční pondělí letos poprvé po dvou letech neomezují opatření proti koronaviru. Před rokem platil v Česku přes Velikonoce kvůli pandemii koronaviru nouzový stav, lidé nesměli bez závažného důvodu ani překračovat hranice svého okresu.

Příjemné počasí dnes dopoledne vylákalo do centra Prahy mnoho lidí. V ulicích byly jak hloučky zahraničních turistů, tak lidé z Česka, kteří vyrazili na procházku, na jídlo či kávu. Mnozí seděli, byť v bundách, na venkovních zahrádkách. Velikonoční pondělí letos poprvé po dvou letech neomezují opatření proti koronaviru. Před rokem platil v Česku přes Velikonoce kvůli pandemii koronaviru nouzový stav, lidé nesměli bez závažného důvodu ani překračovat hranice svého okresu.

Asi 15 krojovaných chlapců vyrazilo dnes do ulic v Lanžhotě na Břeclavsku, aby na Velikonoční pondělí vyšlehali dívky z lanžhotské chasy. Naplánovali si obejít dvacítku domů. ČTK to řekl jeden z členů chasy Ludvík Prajka. Podle něj je dobře, že už nejsou žádná omezení. V minulých dvou letech platila o Velikonocích různá omezení spojená s opatřeními zavedenými kvůli pandemii koronaviru.

Dnes je Velikonoční pondělí, spjaté s lidovými zvyky a tradicemi oslavujícími příchod jara. Chlapci a muži chodí koledovat s pomlázkou a dostávají od dívek a žen zdobená vajíčka, sladkosti nebo pentle. Koledu letos poprvé po dvou letech nebudou omezovat opatření proti šíření koronaviru.

Dnes je Velikonoční pondělí, spjaté s lidovými zvyky a tradicemi oslavujícími příchod jara. Chlapci a muži chodí koledovat s pomlázkou a dostávají od dívek a žen zdobená vajíčka, sladkosti nebo pentle. Koledu letos poprvé po dvou letech nebudou omezovat opatření proti šíření koronaviru.

Po dvouleté pauze dnes na národopisný program Bílá sobota do kouřimského skanzenu na Kolínsku přišlo téměř 1600 lidí. Předchozí dva roky byl skanzen během velikonočních svátků kvůli epidemickým opatřením zavřený.

Po dvouleté pauze přišlo na národopisný program Bílá sobota do kouřimského skanzenu na Kolínsku téměř 1600 lidí. Předchozí dva roky byl skanzen během velikonočních svátků kvůli epidemickým opatřením zavřený. Celoroční návštěvnost se loni kvůli covidu proti roku 2019 propadla téměř o polovinu. Zatímco v roce 2019 do skanzenu přišlo téměř 30.000 lidí, loni jich bylo necelých 17.000. ČTK to za Regionální muzeum v Kolíně, které skanzen spravuje, sdělila Jolana Nováková.

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou ženy z Národopisného spolku velkopáteční nitky, podle tradice mají nitě předené na Velký pátek kouzelnou moc, ochraňují a nosí štěstí.

Turisty čeká program přibližující velikonoční obyčeje. Až do pondělí 18. dubna mají lidé možnost prohlédnout si interiéry roubenek doplněné o ukázky velikonočního pečiva, zdobených vajíček a dalších tradičních předmětů.

Zhruba 14.500 návštěvníků zavítalo od pátku do dneška na velikonoční program do muzea v přírodě Veselý Kopec na Chrudimsku. Skanzen, který je nejnavštěvovanější památkou v Pardubickém kraji, současně velikonočním programem zahájil jubilejní 50. návštěvnickou sezonu. "Přes předpověď chladného počasí se lidé od návštěvy odradit nenechali a přišli. Je to pěkný start do sezony," řekla ČTK ředitelka muzea Magda Křivanová.

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou ženy z Národopisného spolku velkopáteční nitky, podle tradice mají nitě předené na Velký pátek kouzelnou moc, ochraňují a nosí štěstí. Muzeum s ukázkami spřádání většinou lněných nití začalo před čtvrtstoletím. Dnes se k nim mohlo po dvouleté pauze způsobené koronavirem vrátit, uvedla za muzeum pro ČTK Marcela Macková.

Docent Petr Janeček, zástupce ředitele Ústavu etnologie FF UK, má nádherné zaměstnání. Vyučuje totiž moderní folklor. Jeho hlavním oborem jsou současné pověsti neboli městské legendy, z jejichž výzkumu vytěžil sérii úspěšných knížek Černá sanitka. Věnuje se ale také fámám, hoaxům, různým konspiračním teoriím. To vše spadá do oblasti dezinformací, na nichž mimo jiné stojí i současná válka Ruska s Ukrajinou.

Už jako kluk si potají půjčoval dědečkovu heligonku. Vyzkoušel i hru housle a postupem času coby samouk zvládl také kytaru, klavír nebo basu. Největší část své muzikantské kariéry však Rudolf Magdon spojil s cimbálem.

Japonští vědci zkoumají původ 300 let staré mumie "mořské panny," která byla uctívána po staletí kvůli svým údajným léčivým vlastnostem. Strašidelné pozůstatky jsou s největší pravděpodobností přišitý opičí trup na rybí ocas, zdobený vlasy a nehty člověka.

Pracoval jako řemeslník, mechanik šicích strojů či umělecký kovář. "O hlas se nestarám, to byl dar," říká.

Když zpěvák Jožka Černý vystupuje před publikem, je odhodlaný nikoho nezklamat. Rád si zazpívá s místní cimbálovou muzikou na hodech stejně jako s velkou kapelou na pódiu před stovkami diváků. V pondělí oslaví Moravský slavík osmdesátiny, humor a odhodlání ho neopouští.

Často prý musí vysvětlovat, že nejsou manželé, ale sourozenci. Stojí to dokonce i na jejich webových stránkách. Hana (*31. 3. 1949) a Petr (*21. 2. 1944) Ulrychovi patří přitom k nejpozoruhodnějším stálicím naší hudební scény. Oni sami ani jejich skupina Javory se sice nikdy nestali velkými popovými hvězdami – na to je jejich hudba příliš nadčasová –, ale svým unikátním spojením moravské melodiky, rockové rytmiky a lyrických textů si získali srdce mnoha fandů a ovlivnili i řadu pokračovatelů.

Velká životní energie, podnikavý duch a úcta k tradicím je tím, co spojuje skupinu šesti dívek, která stojí za projektem Děvče v kroji. Lucie, dvě Veroniky, Michaela, Zuzana a Bára valašské kroje nejen samy šijí, ale také je v nich můžete vidět třeba tankovat na benzinové pumpě. Na otázky odpovídaly všechny společně.

Asi dvě stovky lidí přilákal dnes do Lokte na Sokolovsku masopustní průvod, který prošel historickým centrem města. V průvodu, který putoval až k loketskému hradu, se objevily nejčastěji masky pohádkových postav nebo zvířat. Masopust se slavil v Lokti podruhé. I když si místní na masopust teprve zvykají, přišel velký počet lidí, řekl dnes ČTK starosta Petr Adamec (Piráti).

Filharmonie Brno připravila na čtvrtek a pátek program sestavený z pobaltské hudby, inspirované folklorem a prodchnuté severskou melancholií. Zazní díla skladatelů z Litvy, Lotyšska a Finska.

Po více než 20 letech se do Vodňan na Strakonicku vrátil tradiční masopustní průvod. Tvořilo jej několik stovek účastníků. Součástí průvodu, který prošel centrem města, byly například zdobené koňské povozy s muzikanty i rybáři. ČTK to řekla ředitelka městského kulturního střediska Michala Piskačová.

Obyvatelé Hamrů na Chrudimsku dnes slaví masopust. Průvody maškar, které jsou jako regionální tradice na seznamu UNESCO, se pořádají v obci od nepaměti. Záznam, který by potvrdil rok první obchůzky, v obci nemají, řekl ČTK starosta Petr Stejskal (SNK pro Hamry).

Rocková hudba estonských Trad.Attack! čerpá z folklóru, kapela svým skladbám nyní navíc dodala mezinárodní rozměr. Na nové elektronické album jejich tvorbu remixovali producenti a kapely z různých koutů světa.