Folklor

Madridské ulice zaplnily ovce, zvonce a smích, tradice krále Alfonse X. žije dál.

Lidové tradice patří k našim kořenům a k tomu, co nás spojuje. Přinášejí radost a ukazují, jak žili naši předkové. V dnešní rychlé době na ně ale často zapomínáme. Přitom právě ony nám připomínají, odkud pocházíme, a proč je důležité si je dál předávat. Které tradice bychom si měli uchovat i dnes?

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou jednou z nejvýznamnějších akcí svého druhu, která prezentuje bohatost a rozmanitost tradiční lidové kultury na Slovácku.

Každý, kdo se 27. září vydá do Žďáru nad Sázavou, má možnost zažít den, kdy se historie, lidová kultura a duchovní tradice prolínají přímo v srdci jedné z nejznámějších památek na Vysočině – poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Jaké to je, když kočár táhnou dva zcela odlišní koně? Klidný valach, kterého nic nerozhází, a energický hřebec, který kolem sebe rozhazuje sílu, emoce i sebevědomí?

/FOTO, VIDEO/ Sláma v tradiční kultuře, tak zní název nové autorské výstavy etnografky Elišky Nohálové, kterou návštěvníci od tohoto týdne najdou ve velkém výstavným sále Muzea Vyškovska. Všichni zájemci mají příležitost až do pátého října letošního roku. Plné vstupné je za šedesát korun, snížené pouze za třicet.

Reportér Aktuálně.cz popisuje a na několika videoukázkách z Dolňáckých slavností a Jízdy králů v Hluku ukazuje, proč je Slovácko tak cenné.

Rada Středočeského kraje schválila zápis českého trampingu do seznamu nemateriálních statků. Tento krok uznává více než stoletou tradici, která se rozvinula v regionu a stále žije v různých podobách.

Lázeňské náměstí v Luhačovicích ožije v neděli 15. června od 14 hodin výjimečnou podívanou. Představí se zde desítky dětí v tradičních krojích, které předvedou valašský odzemek – tanec, jenž má nakročeno do registru UNESCO.

Ve slovácké obci Vlčnov se koncem května uskutečnila tradiční Jízda králů. Byla plná barev, nazdobených koní, tanců, zpěvu a foklorních akcí.

V bavorském Řezně v pátek začíná 75. ročník setkání sudetských Němců a jejich potomků. Nejvyšší představitel sudetských Němců Pernd Posselt řekl, že by se sjezd mohl příští rok konat v Brně.

Podle knihy Český lidový a církevní rok se nyní nacházíme se v čase letnic. Říká vám to něco? Já v tom mám zmatek, tak jsem se pokusila informace z různých zdrojů, které si občas odporují, nějak učesat.

K českému jarnímu folklóru neodmyslitelně patří vztyčování májek – vysokých, zpravidla ozdobených kmenů, které symbolizují příchod jara, plodnost a také jistou prestiž obce či mládenecké chasy.

Blíží se konec dubna a s ním i oblíbené pálení čarodějnic, kterému říkáme také „Májka“. Dnes se ale nezaměříme na stavbu vysokého ozdobeného stromu, ale na pálení. Proč se pálí čarodějnice? A co s tím má společného Morana?

Každý kout naší země má určitá specifika, a ten moravský obzvlášť. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak moc jste si jistí v kramflecích, pokud jde o moravské nářečí a názvy různých jídel nebo pomůcek na vaření.

Vydejte se spolu s námi do maďarské vesnice, v níž ožívají prastaré pohanské tradice při oslavách nejvýznamnějšího z křesťanských svátků.

Jazyk je jako hostina – plný chutí a moudrosti předávané po generace. Jídlo nikdy nebylo jen palivem pro tělo, ale i zdrojem různých rčení, úsloví, pranostik atd. Stačí pár slov a hned víte, že někdo má máslo na hlavě nebo že se láme chleba.

Národopisné muzeum Plzeňska, pobočka Západočeského muzea v Plzni, vás srdečně zve na Vítání jara v Plzni, jehož součástí bude vynášení „Morany“.

Fenomenálního úspěchu dosáhl v uplynulých dnech na třídenním mezinárodním festivalu Bratislava Spring Music Festival 2025 dětský sbor Základní umělecké školy Liberec Severáček. Zvítězil ve všech třech soutěžních kategoriích, jichž se zúčastnil. Za své výkony získal vysoké bodové ocenění a díky tomu i festivalovou cenu Grand Prix.

Dnes, v 10:01 nastane jarní rovnodennost a Slunce bude na obloze přibližně polovinu z 24hodinového cyklu. Noci se začnou krátit a dny prodlužovat.

Betlém v Hlinsku je jedním z nejvýznamnějších skanzenů v České republice, který nabízí jedinečnou příležitost poznat lidová řemesla a tradice. Tento malebný skanzen se nachází v historickém centru města, takže ho rozhodně nemůžete minout. Betlém je známý svými autentickými roubenými chalupami, které pocházejí z 18. a 19. století, a jeho návštěva je jako cesta zpět v čase.

Stejně jako Vánoce, i Velikonoce jsou opředeny řadou tradic. I když postupem času mohou upadat, stále se najde spousta lidí, kteří je dodržují. Patříte mezi ně? Nebo vám velikonoční tradice nic neříkají? Díky našemu kvízu zjistíte, jak jste na tom.

Velikonoce jsou krásné svátky, které někteří z nás naprosto ignorují a jiní je slaví jen sporadicky. Obvykle jim přikládáme význam, pokud máme děti. Jsou však místa, především na Moravě, kde se ještě dodržují staré zvyky. Přesto se mnoho z nich časem zcela vytratilo, nebo úplně změnily charakter. Pojďme se podívat, jaké zvyky se kdysi o Velikonocích dodržovaly, ať neupadnou v zatracení.

/FOTOGALERIE/ Medvěd, čert, mušketýři i indiáni. Ve vyškovském masopustním průvodu toho však bylo mnohem více. Maškary v úterý odpoledne vyrazily od nádvoří tamního muzea a obešly Masarykovo náměstí.

Masopustní veselí rozproudilo o víkendu Blanensko. Například v Dolní Lhotě, Obůrce, Olešné i Těchově se v sobotu ulicemi prohnaly ostatkové průvody plné pestrobarevných masek. K vidění byly tradiční postavy, ale i převleky, které by člověk nečekal – třeba mužská verze Sněhurky, živý strom nebo nosorožec.

V Okrouhlé se každoročně koná tradiční masopustní průvod, který spojuje staré zvyky s moderní zábavou.

Skutečně, o nadcházejícím víkendu 22. a 23. února 2025 jako by se s masopustními akcemi po celé naší republice doslova roztrhl pytel. Byla by proto veliká chyba zůstávat doma mezi čtyřmi stěnami, když se všude nabízí tolik zajímavých zážitků.

Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.

Slezskoostravský hrad v sobotu žil bujarým masopustem. Už před desátou dopoledne přilákal spoustu lidí na slezskou zabijačku známého řezníka Krkovičky, který se svou partou hned po masopustním průvodu rozporcoval na nádvoří připraveného pašíka. Ve dvou kotlích pak řezníci vařili ovar a masopustní polévku prdelačku, která byla na konci masopustu k mání za kačku.

Víkendový program na Vysočině nabídne pestrý mix zábavy a kultury. Od masopustního veselí přes karnevaly až po charitativní ples. Chybět nebude ani prohlídka Hotelu Medlov či vystoupení Vlčnovjanky.

Centrum Olomouce se v polovině února opět promění v dějiště masopustních oslav. Letos se chystá už šestý ročník. Oblíbená tradice přinese do města nejen průvod masek, jarmark s regionálními produkty a zabijačkové speciality. Chybět nebude ani masopustní výzdoba a fotopoint. Přijďte si užít letošní první akci v centru města. V sobotu 15. února od 10 do 16 hodin na Horním náměstí.

Seznam Zprávy přináší přehled největších folklorních událostí pro rok 2025. Tradiční hudbu a tanec z Česka i ze světa uslyšíte ve Vlčnově, Strážnici, Rožnově pod Radhoštěm i v Červeném Kostelci a na dalších místech.

Masopust patří mezi nejoblíbenější lidové slavnosti v Čechách. Jde o období plné veselí, hudby a tradičních dobrot.

Co vlastně rozumíme pod pojmem Masopust? Spousta lidí v tom trochu tápe. Jde ale o období od svátku Tří králů, tedy 6. ledna do Popeleční středy, která se vypočítává jako 46. den před velikonoční nedělí. Někdo tím ale označuje jen konec tohoto období, tedy tři poslední dny – neděli, pondělí a úterý. Ať už se masopust chápe jakkoli, určitě je vám podle názvu jasné, že v tu dobu se nejí maso. S masopustem je také spojeno veselí a rej masek, pořádají se karnevaly. Ostatně slovo carnevale, pocházející z italštiny, znamená totéž. Carne je maso, levare odstranit nebo zanechat. Jak ale brzy poznáte, masopust nemusí vždy znamenat pouze karneval.

Existují společnosti, kde jsou ženy hlavou rodiny, zatímco muži jsou v podřízeném postavení? Samozřejmě. A které to jsou? „Všechny,“ odpoví s úsměvem zkušený znalec života. Obecně platný společenský model, který v různých formách platí po celém světě, je patriarchální.

Vždy se říkávalo, že řemeslo má zlaté dno. České řemeslo je spjatou s nesmírnou tradicí, a i když dnes není o klasická řemesla takový zájem jako dřív, mají tato stále své kouzlo.

Šťostka, šťastička, vinš, vánoční štěstí, i takové názvy měla zdobená jedlová větvička jako součást speciální koledy. „Chodívalo se na ni hlavně na svatého Štěpána,“ řekla na adresu dnes už téměř zapomenuté tradice etnoložka Sabrina Pasičnyková.

Kouzlo pohádek, kde vítězí dobro nad zlem, je nejspíš nesmrtelné. Příběhy napsané významnými světovými autory však často nekončívají úplně optimisticky. A sníh nebo led mívají spoustu jiných významů než jen krásnou zimní atmosféru.

Když dojde na přísloví, asi málokterý národ předčí Irčany v jejich počtu, rozmanitosti, moudrosti, trefnosti a často – nebojme se to říci – švihlosti.

A máme tu další díl našeho letošního tuzemského putování folklorní i náboženskou historií a s ním i v pořadí třetí adventní svátek, který je nejspíše ze všech nejznámější. Ano, je tu Mikuláš!

Advent ve střední Evropě je nejen obdobím očekávání a radosti, ale také časem, kdy ožívá postava Krampuse – démonického společníka svatého Mikuláše.

Znovu nás poctilo citelné ochlazení a první mrazíky. Že by se ne nadarmo říkalo, že svatý Martin přijíždí na bílém koni? Přiváží s sebou také spoustu tradic. Znáte některé z nich?

11. listopadu slavíme svátek svatého Martina, který je tradičně spojován s prvním sněhem, svatomartinskou pečínkou a mladým vínem. Kdo to ale byl svatý Martin a proč se jeho jméno váže ke sněhovým vločkám a hodování?

Na Martina vyhlížejí děti, ale i mnozí dospělí ven. Zdalipak přijede Martin na bílém koni a po roce zase nastanou zimní radovánky? Známá pranostika totiž praví, že Martin přijíždí na bílém koni a tedy, že začíná padat sníh.

Kdo by neznal postavu muže s plnovousem, v zeleném plášti a s dlouhou dubovou holí? Je jednou z nejznámějších pohádkových postav, kterou zná i ten, kdo v Krkonoších v životě nebyl. Kde se ale vzal?

Halloween, dušičky či svátky zemřelých. To jsou dny, kdy naši ztracení milovaní přicházejí, aby s námi mohli po krátký čas znovu pobýt. Kam ale odcházejí, když toto období pomine?

Trpaslík je člověku podobný tvor, který se objevuje v pověstech, pohádkách a uměleckých dílech.

Čarodějnické procesy v Salemu jsou více než jen historickou kuriozitou. Prozkoumejte, jak nás tato mrazivá část dějin učí o strachu, moci a důsledcích masové paranoie.

Pokud hledáte malebné místo plné historie, kultury a přírody, Prachatice jsou ideální destinací pro váš výlet. Toto krásné jihočeské město nabízí bohatou historii.

Pro naše předky to byla část v roce, kterou považovali za nejpříjemnější. Oslavoval se mimo jiné i konec těžké práce na polích. Je to neuvěřitelné, ale tradice posvícení sahá až do dob krále Šalamouna, tedy údajně. Existuje legenda, která praví, že pořádal každý rok ve stejný den hostinu na počest vysvěcení svého chrámu v Jeruzalémě.

Ruční papírna ve Velkých Losinách je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších center výroby ručního papíru v Evropě.

Hanácká svatba, paličkování krajek, výroba košíků, keramika, přírodní kosmetika, vlněné příze, práce řezbáře i brašnáře a další tradiční lidová řemesla. To všechno bylo k vidění na nádvoři Vlastivědného muzea v Olomouci na prvním Řemeslném jarmarku v sobotu 21. září.

Hanácká svatba, paličkování krajek, výroba košíků, keramika, přírodní kosmetika, vlněné příze, práce řezbáře i brašnáře a další tradiční lidová řemesla na jednom místě! Vlastivědné muzeum v Olomouci zve na první Řemeslný jarmark v sobotu 21. září od 10 do 17 hodin. Chybět nebude krojové poradenství, dílny pro děti, folklorní soubory, cimbálová muzika a občerstvení z regionálních produktů. Akce je zdarma.

Krásné květinové dekorace ve stylu období baroka vyzdobí od pátku 9. do neděle 11. srpna historické interiéry zámku Lešná u Valašského Meziříčí. Na sobotu 10. srpna Muzeum regionu Valašsko připravuje i komentované prohlídky s historikem Pavlem Lasztoviczou a vystoupení barokní hudby v podání žáků ZUŠ Vsetín.

Mnohé lidové oslavy se udržely od starých Slovanů dodnes. Časem se však značně proměnily, protože křesťanská církev rázně zasahovala proti sexuálně odvázaným slavnostem založeným na pohanských zvycích, jako byl erotikou nabitý letní slunovrat.

Lidová rčení a pranostiky jsou někdy úsměvné. Některé z nich je ale dobré respektovat. Jde například o ty, jež se týkají straky obecné.

Při bližším zkoumání se často ukáže, že „typicky české“ pohádky jsou ve skutečnosti převzaté. Neplatí to ale pro jedinou skutečně českou pohádku: tu O dvanácti měsíčcích.

Holi patří k nejživějším a nejpestřejším svátkům v hinduistickém kalendáři. Barevný festival oslavuje spolu s příchodem jara vítězství dobra nad zlem, poskytuje příležitost k setkávání, pobavení se i propojení napříč různými komunitami. Co vše to znamená?

Čím si sypat práh? V některých koutech světa se zápraží solí a má to hned několik důvodů. Kromě těch praktických také magické! Jestli i vaše sousedka vypadá jako ježibaba, možná byste si měli také práh posolit.

Pestrobarevný rej masek, průvody ulicemi městeček pod horami, moc dobré jídlo a pití, ale třeba i létající hořící talíře nebo hlasité vyzvánění zvonů a házení pilin a sazí… Tak vypadá masopustní hodokvas zvaný karneval či carnevale v nejsevernější italské provincii – v Jižním Tyrolsku.