Harvardova univerzita

Je jisté, že mnozí z nás velmi milují mléčné výrobky. Ale jsou pro tělo skutečně dobré? A co vlastně můžete očekávat, když je ze své stravy vypustíte?

Nežádoucí účinky po očkování proti koronaviru mohou být „pouze v hlavě“. S tímto tvrzením přišla na základě závěrů nové studie skupina vědců z amerického Harvardu. Podle výzkumu až tři čtvrtiny problémů po vakcinaci způsobuje psychika.

Harvardští vědci zjistili, že užívání olivového oleje místo margarínu, másla nebo jiných zdrojů nasycených tuků může chránit před úmrtím na rakovinu, kardiovaskulárními nebo respiračními onemocněními, a dokonce i před obávanou Alzheimerovou chorobou.

Velkou část nejčastěji hlášených vedlejších účinků vakcín proti covidu-19, jako jsou únava, bolest hlavy či místa vpichu, mohl způsobit tzv. nocebo efekt. Potvrdila to studie, která srovnala hlášení očkovaných vakcínou a placebem.

Rozsáhlý vědecký výzkum potvrdil, že k rozvoji roztroušené sklerózy může vést jeden z nejrozšířenějších virů na světě.

Jana Buchtová studuje od třetí třídy ostravský PORG. Teď už ale vyhlíží novou výzvu - povedlo se jí totiž dostat na Princeton, který je jednou z nejprestižnějších univerzit v USA.

Harvardský astronom Abraham "Avi" Loeb, autor bestsellerů a bývalý vedoucí katedry astronomie na Harvardu, má zajímavou teorii o tom, jak jsme jako civilizace vznikli.

Omikron ovládl Česko. Počty infikovaných strmě stoupají, přesto je zřejmé, že tato mírnější varianta koronaviru nás zatíží menším počtem vážných onemocnění a zanechá za sebou výrazně menší ztráty na životech než delta. Není ale jisté, zda po něm nebudou následovat varianty horší.

Pokud vás někdo z vašeho okolí už měsíc zásobuje informacemi o své nemocné matce, můžete z toho být duševně vyčerpaní, i když jste tu matku vlastně v životě neviděli

Jakými způsoby tělo signalizuje vysoký krevní tlak? Jako první se objevují závratě, bolesti hlavy, pískání v uších či nejasné vidění. Častá je i náladovost, stejně jako zapomínání, nespavost, poruchy paměti a pocit tlaku na prsou. Ovšem velmi často nemá tato nebezpečná nemoc žádné příznaky. Jednejte, dokud je čas.

Lukáš Vízek z Univerzity v Hradci Králové absolvoval stáž díky Fulbrightově stipendiu před třemi lety. V rozhovoru hodnotí jeho časovou náročnost i přínos pro kariéru.

Díky skvělým výsledkům a odhodlání se dostala na nejprestižnější světovou univerzitu – americký Harvard. Ještě předtím ale stihla Blanka Šoulavá vystudovat Karlovu univerzitu, strávit rok v Paříži, Šanghaji a dálkově studovala v Londýně. Pracovala na prezidentské volební kampani Michala Horáčka, má za sebou několik pracovních úspěchů, a i přesto stojí nohama pevně na zemi. Jak se jí povedlo dostat se na Harvard, a ještě se stipendiem? Co by doporučila lidem, kteří uvažují o stejné životní cestě? A co ji na Harvardu nejvíc překvapilo? O tom se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Co to ale vlastně přesně je, na to vědci nemohli pořád přijít. Nyní si myslí, že už vysvětlení mají.

O životě na Zemi víme, že má tendenci se rychle šířit. Rostliny, živočichy či mikroskopické organismy najdete téměř v každé pídi naší planety. Proč by se měl ale život omezit na jediné vesmírné těleso? Někteří astronomové spekulují, že stejně jako se biologická hmota množí na Zemi, šíří se i celým vesmírem.

Jeden z herpes virů tzv. EB virus patří mezi nejběžnější viry na světě a nejčastěji stojí za onemocněním mononukleózou. Podle vědců z Harvardu právě tento herpetický virus, který v člověku zůstává i po vyléčení nemoci a může se kdykoliv znovu probudit během oslabení imunitního systému, pravděpodobně stojí i za roztroušenou sklerózou.

Vitamin B12 hraje zásadní roli ve fungování našeho nervového systému. Jakkoliv máme tendenci ho podceňovat, jednoduše se dá říct, že se bez něj tělo neobejde. Jeho nedostatek pak může vést k velkým komplikacím, což se může projevit poškozením některých orgánů. Když už celá věc zajde příliš daleko, můžete začít pociťovat brnění v nohou či rukou a také ztrátu reflexů. Deficit byste ale měli optimálně zjistit ještě předtím.

Infarkt je celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí, a to jak u žen, tak u mužů. Každý rok zemře na srdeční onemocnění více než 36 000 Čechů.

V našich končinách se z brambor připravuje nespočet slaných i sladkých pokrmů, a stejně tak se brambory řadí k jedné z nejoblíbenějších příloh. Jelikož se navíc jedná o zeleninu, která by měla být zdraví velmi prospěšná, pak se nikdo nepozastavuje nad tím, v jakém množství by se měla konzumovat.

Až o tři dny déle udrží potraviny čerstvé nový obal vědců z Technologické univerzity Nanyang v Singapuru a Harvardské univerzity. Chytrý vynález navíc účinně bojuje proti škodlivým bakteriím a houbám.

Masivní ledová vrstva, která se v Grónsku ve 14. století vytvářela, začala pevninu stlačovat, čímž moře zaplavovalo pobřeží.

Brambory jsou v našich končinách zřejmě nejoblíbenější přílohou. Dosud se nad jejími účinky na zdraví nikdo příliš nepozastavoval, ale nejnovější výzkum Harvard Health jejich milovníky příliš nepotěší. Jak se ukazuje, častá konzumace brambor totiž zvyšuje riziko hned tří závažných onemocnění. Přestože se tomu obtížně věří, protože brambory přeci jen patří mezi zeleninu, která by měla být zdravá, problém spočívá především v tom, že obsahují mnoho sacharidů.

Tekutý a hořlavý elektrolyt byl nahrazen elektrolytem pevným, vyrobeným z keramiky.

Mléko je dnes jednou z potravin, na které nepanuje ve vědecké a odborné obci zcela jednotný názor. Ukazuje se totiž, že zejména kravské mléko lidský žaludek netráví úplně nejlépe a určitá forma problémů může být přítomna až u tří čtvrtin populace. Ty nejvážnější se pak projevují jako intolerance laktózy nebo rovnou alergie. Na druhé straně ale také platí, že mléko je zdrojem řady prospěšných látek. Tentokrát se však podíváme na to, jak se projeví to, když mléko pít přestanete.

Je jeden typ bariatrické operace lepší než jiný? To se snažila zjistit studie, kterou 9. prosince 2020 zveřejnil online časopis JAMA Surgery.

Výzkum vědců z Harvardu ukazuje, čeho je Země schopna, když se pořádně ohřeje. Naznačuje, co jednou čeká naše vzdálené potomky.

Jedení pouhého jednoho šálku zelené listové zeleniny denně může snížit riziko srdečních onemocnění, naznačuje studie zveřejněná 21.

Podle studie zveřejněné 24. března 2021 online v časopise The Journal of Nutrition může konzumace velkého množství zeleniny nejen podpořit zdraví vašeho srdce - může také zlepšit sílu nohou.

Vědci pokračují ve zkoumání správného poměru sacharidů a tuků v lidské stravě.

Pokud se váš jídelníček dostal oklikou do nezdravé oblasti, tyto strategie vám mohou pomoci se zlepšit.

"Co mohu jíst?" je jedna z nejčastějších otázek, kterou kladou lidé s cukrovkou. Americká diabetologická asociace již nevydává konkrétní doporučení týkající se poměru sacharidů, bílkovin a tuků.

Za zdravé chování považujeme výživnou stravu a cvičení, ale spánek je jedním z pilířů zdravého životního stylu.

Snažíte se omezit kalorie přechodem z běžné limonády na dietní? Dáváte přednost sycené vodě s příchutí, například Hint nebo LaCroix? Nebo jste si možná pořídili přístroj na sycení, jako je SodaStream nebo Drinkmate?.

Nejnovější výživové směrnice pro Američany uvádějí, že mnoho Američanů nemá dostatek čtyř životně důležitých živin.

Jedení ořechů i jen několikrát týdně je spojeno s nižším rizikem úmrtí na srdeční choroby, naznačuje nová studie.

Prevence rakoviny tlustého střeva zahrnuje dodržování zdravého životního stylu - například cvičení a nekouření - a pravidelné absolvování screeningového vyšetření, jako je kolonoskopie.

Cukrovka je jednou z nemocí, na jejíž rozvoj má zcela nepopiratelně vliv životní styl, zejména potom stravování. Pokud někdo neustále konzumuje nezdravé potraviny, jeho rizika prudce stoupají. Naopak existují jídla, která na cukr v krvi působí pozitivně. A mohou pomoci i těm, kdo již cukrovkou trpí, protože jim sníží cukr v krvi.

Dne 4. června 2021 oznámil úřad FDA dlouho očekávané schválení přípravku Wegovy, injekčního léku užívaného jednou týdně k regulaci hmotnosti.

Pravidelné cvičení je dobrý lék, ale více ho může být lepší, naznačuje studie zveřejněná 12. ledna 2021 online v časopise PLOS Medicine.

Smažená jídla s sebou nesou srdeční rizika částečně proto, že podněcují záněty.

Můžete být "tlustí a fit" - tedy s nadváhou, ale přesto zdraví díky pravidelnému pohybu? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď.

Krvácení dásní je známkou zánětu dásní, což je rané stadium parodontálního onemocnění, ale může také signalizovat nízký obsah vitaminu C ve stravě, naznačuje studie zveřejněná online 1. února 2021 v časopise Nutrition Reviews.

Borůvky jsou sice malé, ale mají obrovské přednosti. Když je budete jíst třikrát týdně, vylepšíte si stav kardiovaskulárního systému natolik, že nebude náchylní k infarktu!

Odměnou za běhání je vidět svůj pokrok. Každým dnem, kdy vyběhnete (bez ohledu na to, jak rychle běžíte), vaše tělo sílí, posilujete vytrvalost a vaše běhy budou stále snazší.

Je již dlouho známo, že pravidelné cvičení zlepšuje a udržuje klíčové aspekty kognitivních funkcí, jako je pozornost, učení a paměť.

Skupinka čtyř akademiků z Harvardovy univerzity vytvořila koncem roku 2021 dokument, ve kterém se zaměřila na technologické pokroky v Číně a Americe. Práce nese název „Velké technologické soupeření: Čína vs. USA“ a cílí na klíčové technologie, které budou v 21. století určovat podobu světa. Ve studii byly srovnávání technologičtí giganti Čína a USA. Technologie označené … Článek Čína dohání USA v technologickém pokroku se nejdříve objevil na Profi průmysl.

Rok 1989 znamenal pro východní Evropu velký předěl, což okamžitě poskytlo látku k politickým úvahám největším ,globálním' myslitelům. Dovolím si uvést zde tři z nich - Francise Fukuyamu, profesora ze Stanfordu, Samuela Huntingtona, profesora z Harvardu, a Jorge Bergoglia, středoškolského chemika a vyhazovače z Buenos Aires.

Všichni rodiče chtějí, aby jejich děti byly v životě úspěšné - a tím úspěchem myslíme nejen dobrou práci a dobrý příjem, ale také to, aby byly šťastné.

Šťastní lidé jsou obecně zdravější. Jak tedy můžete být radostnější vy?. Lidé, kteří sami sebe označují za šťastné, mají obvykle méně zdravotních problémů, nižší riziko deprese a delší život.

Americká matematička a programátorka Grace Hopperová, která zemřela 1. ledna 1992 ve věku 85 let, stála za druhé světové války u zrodu prvních moderních počítačů.

Nový rok, nové vy? Zapomeňte na myšlení, že 1. leden je jediným časem, kdy můžete znovu začít být aktivní.

Ani tak absurdní situace jako zatčení několik dní mrtvého otce na checkpointu nezvedne čtenářovy koutky úst.

Dáte na první dojem? Tak to pravděpodobně nikdy neochutnáte vynikající delikatesy, které klamou vzhledem, ale chuťově jsou delikátní. Co byste řekli třeba na těstoviny s pomazánkou ze zakysané smetany nebo kobylky?

Společnost Solid Power vyvíjí polovodičové lithium-metalové baterie, které mohou zcela proměnit dosud známé standardy nabíjení. Zjištění Harvardovy univerzity naznačují, že všechny překážky při vývoji jsou překonány, případně se brzy vyřeší

Přezdívalo se mu „novodobý Darwin“. Americký přírodovědec Edward O. Wilson, jenž byl považován za jednoho z předních světových odborníků na ochranu přírody, zemřel v neděli ve věku 92 let.

V drtivé většině případů tancují lidé pro radost. Tanec je navíc prostě krásný ať už pro diváky, nebo pro tanečníky, o čemž ostatně svědčí i obrovská popularita televizní soutěže StarDance... když hvězdy tančí. Také nám ale pomáhá potkat se uvnitř nás samotných s našimi emocemi.

Takzvaní Xenoboti z žabích buněk jsou na poli vědy novinkou. Přináší přitom nevídané možnosti jak pro přírodu, tak člověka. V tomto článku se jim podíváme na zoubek.

Snímky monitorovacích ostrovních pevností v okolí Jihočínského moře s rozsáhlými „lesy anténních stožárů" a velkých satelitních parabol ukazují na připravenost asijské supervelmoci k vedení elektronické války, napsal New York Post.